Focus Groups - Historie editací

Brtsmrtn v 19. 10. 2012, 13:36

2012-10-19T13:36:27Z

Brtsmrtn v 19. 10. 2012, 13:35

2012-10-19T13:35:58Z

Brtsmrtn v 19. 10. 2012, 13:33

2012-10-19T13:33:20Z

Brtsmrtn v 19. 10. 2012, 13:30

2012-10-19T13:30:21Z

Brtsmrtn v 14. 10. 2012, 19:10

2012-10-14T19:10:54Z

374603 v 13. 10. 2012, 05:42

2012-10-13T05:42:38Z

374603 v 12. 10. 2012, 18:52

2012-10-12T18:52:37Z

374603 v 12. 10. 2012, 18:21

2012-10-12T18:21:24Z

374603 v 12. 10. 2012, 18:17

2012-10-12T18:17:05Z

374603 v 12. 10. 2012, 18:10

2012-10-12T18:10:37Z

@@ Řádek 85: / Řádek 85: @@
 == '''Vliv internetových hodnocení knih na jejich koupi<ref>LIN, Tom M.Y., Yun Kuei HUANG, Wen I. YANG a Carrie MUNRO. An experimental design approach to investigating the relationship between Internet book reviews and purchase intention: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818807000643</ref>''' ==
-V roce 2007 byl publikován výzkum, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry hodnocení knih na knižních internetových portálech (např. prostředí Amazon [http://www.amazon.com Amazon] či [http://books.google.com/ Google Books]) ovlivňují zájem čtenáře knihu zakoupit či ne.<br/><br/>
+V roce 2007 byl publikován výzkum, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry hodnocení knih na knižních internetových portálech (např. prostředí [http://www.amazon.com Amazon] či [http://books.google.com/ Google Books]) ovlivňují zájem čtenáře knihu zakoupit či ne.<br/><br/>
 Stěžejním prvkem výzkumu byl vlastní internetový software, který se podobal známým knižním portálům, a na němž probíhala první část výzkumu. 810 studentů ve věku od 17 do 35 let, rozdělených do 27 focus groups, bylo posazeno k počítačům s nainstalovaným softwarem, na němž viděli informace o knize s fotografií a skutečnými i uměle vytvořenými hodnoceními knihy.<br/><br/>
 Součástí výzkumu bylo vytvoření 3 nezávislých experimentů. Jednotlivé experimenty řešily následující otázky:<br/>

@@ Řádek 85: / Řádek 85: @@
 == '''Vliv internetových hodnocení knih na jejich koupi<ref>LIN, Tom M.Y., Yun Kuei HUANG, Wen I. YANG a Carrie MUNRO. An experimental design approach to investigating the relationship between Internet book reviews and purchase intention: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818807000643</ref>''' ==
-V roce 2007 byl publikován výzkum, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry hodnocení knih na knižních internetových portálech (např. Amazon, Google Books) ovlivňují zájem čtenáře knihu zakoupit či ne.<br/><br/>
+V roce 2007 byl publikován výzkum, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry hodnocení knih na knižních internetových portálech (např. prostředí Amazon [http://www.amazon.com Amazon] či [http://books.google.com/ Google Books]) ovlivňují zájem čtenáře knihu zakoupit či ne.<br/><br/>
 Stěžejním prvkem výzkumu byl vlastní internetový software, který se podobal známým knižním portálům, a na němž probíhala první část výzkumu. 810 studentů ve věku od 17 do 35 let, rozdělených do 27 focus groups, bylo posazeno k počítačům s nainstalovaným softwarem, na němž viděli informace o knize s fotografií a skutečnými i uměle vytvořenými hodnoceními knihy.<br/><br/>
 Součástí výzkumu bylo vytvoření 3 nezávislých experimentů. Jednotlivé experimenty řešily následující otázky:<br/>

@@ Řádek 71: / Řádek 71: @@
 == '''Charakteristika současného knihovníka<ref>PARTRIDGE, Helen, Victoria MENZIES, Julie LEE a Carrie MUNRO. The contemporary librarian: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818810000617</ref>''' ==
-Výzkum, který prováděl výzkumný tým na australské univerzitě v Brisbane měl za cíl najít znalosti a dovednosti, jimiž můžeme charakterizovat Knihovníka 2.0. Výzkum byl proveden na vzorku 76 knihovníků veřejných, akademických, státních i speciálních knihoven, kteří byli rozděleni do 14 ohniskových skupin. Výzkum ve skupinách probíhal v 8 případech jako moderovaná diskuze s účastníky v uzavřené místnosti. Ostatních 6 skupin komunikovalo prostřednictvím telekonferencí, což umožnilo výzkum rozšířit i na odlehlá australská pracoviště. Sezvání pracovníků knihoven pak probíhalo prostřednictvím personalizovaných e-mailů, které byly adresovány ředitelům knihoven s prosbou poskytnutí svých zaměstnanců k výzkumu.
+Výzkum, který prováděl výzkumný tým na australské univerzitě v Brisbane měl za cíl najít znalosti a dovednosti, jimiž můžeme charakterizovat Knihovníka 2.0. Výzkum byl proveden na vzorku 76 knihovníků veřejných, akademických, státních i speciálních knihoven, kteří byli rozděleni do 14 ohniskových skupin. Výzkum ve skupinách probíhal v 8 případech jako moderovaná diskuze s účastníky v uzavřené místnosti. Ostatních 6 skupin komunikovalo prostřednictvím telekonferencí, což umožnilo výzkum rozšířit i na odlehlá australská pracoviště. Sezvání pracovníků knihoven pak probíhalo prostřednictvím personalizovaných e-mailů, které byly adresovány ředitelům knihoven s prosbou poskytnutí svých zaměstnanců k výzkumu.<br/><br/>
 Metodu focus groups autoři použili zejména proto, aby účastníci výzkumu měli možnost formovat vlastní úhly pohledu na základě vyjádření ostatních účastníků skupiny, tedy aby téma Knihovny 2.0 a Knihovníka 2.0 prošlo bohatou diskuzí. To se také projevilo jako správné rozhodnutí, protože za využití následujících otázek vyústilo moderování diskuze ve velice zajímavou sadu charakteristik. Dotazů, na něž účastníci odpovídali, bylo celkem pět:
-•	Co je knihovna 2.0?
+Metodu focus groups autoři použili zejména proto, aby účastníci výzkumu měli možnost formovat vlastní úhly pohledu na základě vyjádření ostatních účastníků skupiny, tedy aby téma Knihovny 2.0 a Knihovníka 2.0 prošlo bohatou diskuzí. To se také projevilo jako správné rozhodnutí, protože za využití následujících otázek vyústilo moderování diskuze ve velice zajímavou sadu charakteristik. Dotazů, na něž účastníci odpovídali, bylo celkem pět:<br/><br/>
 •	Jakými dovednostmi a znalostmi disponuje knihovník 2.0 v knihovně 2.0 (a dále)?
-•	Chystáte se do Vaší knihovny prosadit nového pracovníka, který bude vést proměnu Vaší knihovny směrem ke Knihovně 2.0. Jaké jsou základní a žádoucí rysy, dovednosti a znalosti knihovníka, které byste zařadili do jeho popisu?
+• Co je knihovna 2.0?<br/>
-•	Jsou oba pojmy pouze módním výstřelkem?
+• Jakými dovednostmi a znalostmi disponuje knihovník 2.0 v knihovně 2.0 (a dále)?<br/>
-•	Do jaké míry reprezentují dovednosti a znalosti knihovníka 2.0 nový a odlišný soubor dovedností? Jsou tyto dovednosti skutečně nové?
+• Chystáte se do Vaší knihovny prosadit nového pracovníka, který bude vést proměnu Vaší knihovny směrem ke Knihovně 2.0. Jaké jsou základní a žádoucí rysy, dovednosti a znalosti knihovníka, které byste zařadili do jeho popisu?<br/>
 Výzkumný tým na základě diskuzí dospěl k tomu, že ačkoli je pojem Knihovna 2.0 obecně vnímán jako proces změny (ať už změny hodnot, charakteru poskytovaných služeb či využití nových technologií), tak jej pracovníci knihoven charakterizují odlišně. Soubor charakteristik současného knihovníka považují ve vztahu k dřívějším charakteristikám jako proces evoluce, nikoli revoluce. Role knihoven se nijak nezměnila, povaha nabízených služeb však díky nástrojům používaných v knihovnách změnu zaznamenala. Tyto nástroje totiž umožňují uživatelům okamžitý přístup k informacím, uživatelé tedy touto cestou současně knihovnám pomáhají ve tvoření nového obsahu knihoven.
 == '''Vliv internetových hodnocení knih na jejich koupi<ref>LIN, Tom M.Y., Yun Kuei HUANG, Wen I. YANG a Carrie MUNRO. An experimental design approach to investigating the relationship between Internet book reviews and purchase intention: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818807000643</ref>''' ==
-V roce 2007 byl publikován výzkum, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry hodnocení knih na knižních internetových portálech (např. Amazon, Google Books) ovlivňují zájem čtenáře knihu zakoupit či ne.
+V roce 2007 byl publikován výzkum, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry hodnocení knih na knižních internetových portálech (např. Amazon, Google Books) ovlivňují zájem čtenáře knihu zakoupit či ne.<br/><br/>
-Stěžejním prvkem výzkumu byl vlastní internetový software, který se podobal známým knižním portálům, a na němž probíhala první část výzkumu. 810 studentů ve věku od 17 do 35 let, rozdělených do 27 focus groups, bylo posazeno k počítačům s nainstalovaným softwarem, na němž viděli informace o knize s fotografií a skutečnými i uměle vytvořenými hodnoceními knihy.
+Stěžejním prvkem výzkumu byl vlastní internetový software, který se podobal známým knižním portálům, a na němž probíhala první část výzkumu. 810 studentů ve věku od 17 do 35 let, rozdělených do 27 focus groups, bylo posazeno k počítačům s nainstalovaným softwarem, na němž viděli informace o knize s fotografií a skutečnými i uměle vytvořenými hodnoceními knihy.<br/><br/>
-Součástí výzkumu bylo vytvoření 3 nezávislých experimentů. Jednotlivé experimenty řešily následující otázky:
+Součástí výzkumu bylo vytvoření 3 nezávislých experimentů. Jednotlivé experimenty řešily následující otázky:<br/>
-) Má počet a délka hodnocení vliv na zájem knihu zakoupit?
+) Má počet a délka hodnocení vliv na zájem knihu zakoupit?<br/>
-) Působí negativní hodnocení na zájem knihu zakoupit?
+) Působí negativní hodnocení na zájem knihu zakoupit?<br/>
-) Má pořadí, v němž jsou hodnocení na stránce seřazeny vliv na zákazníkův zájem?
+) Má pořadí, v němž jsou hodnocení na stránce seřazeny vliv na zákazníkův zájem?<br/><br/>
 Závěrem výzkumu bylo mimo odpovědí na předem stanovené otázky i několik zjištění, z nichž některá byla formulována jako doporučení majitelům knižních portálů. Jedním z takových výstupů je i zjištění, že ideálním počtem hodnocení dané knihy je 7 hodnocení, nebo doporučení zařazovat negativní hodnocení doprostřed sady příspěvků, nikoli na začátek ani konec. Čtenáři těchto příspěvků totiž často po stránce jen zběžně přelétnou očima a spatří-li negativní hodnocení na začátku či na konci, jejich zájem knihu zakoupit se zpravidla snižuje více než s negativními hodnoceními ukrytými uprostřed textu.

@@ Řádek 70: / Řádek 70: @@
 Metoda focus groups je v ISK účinná zejména ve snaze dozvědět se o zkoumané skupině stěžejní informace, které mohou vést ke zlepšení nabízených služeb. Proto tuto metodu využívají mimo jiné vedení knihoven nebo marketingová oddělení.
-== '''Charakteristika současného knihovníka<ref>PARTRIDGE, Helen, Victoria MENZIES, Julie LEE a Carrie MUNRO. The contemporary librarian: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14].</ref>''' ==
+== '''Charakteristika současného knihovníka<ref>PARTRIDGE, Helen, Victoria MENZIES, Julie LEE a Carrie MUNRO. The contemporary librarian: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818810000617</ref>''' ==
-Výzkum, který prováděl tým na australské univerzitě v Brisbane měl za cíl najít znalosti a dovednosti, jimiž můžeme charakterizovat Knihovníka 2.0. Výzkum byl proveden na vzorku 76 knihovníků veřejných, akademických, státních i speciálních knihoven, kteří byli rozděleni do 14 ohniskových skupin. Metodu focus groups autoři použili zejména proto, aby účastníci výzkumu měli možnost formovat vlastní úhly pohledu na základě vyjádření ostatních účastníků skupiny, tedy aby téma Knihovny 2.0 a Knihovníka 2.0 prošlo bohatou diskuzí.
+Výzkum, který prováděl výzkumný tým na australské univerzitě v Brisbane měl za cíl najít znalosti a dovednosti, jimiž můžeme charakterizovat Knihovníka 2.0. Výzkum byl proveden na vzorku 76 knihovníků veřejných, akademických, státních i speciálních knihoven, kteří byli rozděleni do 14 ohniskových skupin. Výzkum ve skupinách probíhal v 8 případech jako moderovaná diskuze s účastníky v uzavřené místnosti. Ostatních 6 skupin komunikovalo prostřednictvím telekonferencí, což umožnilo výzkum rozšířit i na odlehlá australská pracoviště. Sezvání pracovníků knihoven pak probíhalo prostřednictvím personalizovaných e-mailů, které byly adresovány ředitelům knihoven s prosbou poskytnutí svých zaměstnanců k výzkumu.
 = Poznámky =
 <references/>.

@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 '''Závěr výzkumu'''<br/>Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.<ref name="Morgan"></ref>
 = Poznámky =
 <references/>.

← Starší verze		Verze z 12. 10. 2012, 18:52
Řádek 71:		Řádek 71:
	= Poznámky =		= Poznámky =
	<references/>.		<references/>.
−
−	~~= Zdroje =~~
−
−	~~WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.~~
−
−	MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: [http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13]
−
−	GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: [http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15]
−
−	~~MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774.~~
−
−	ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009 [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: <[http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/ http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/]>.
−
−	~~BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X.~~
−
−	~~REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066.~~

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.<ref name="Morgan"></ref>
-Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.<ref name="Zveskova">ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/>. 3</ref>
+Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.<ref name="Zveskova">ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/>.</ref>
 == ''' Nevýhody ''' ==

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 == ''' Výhody ''' ==
-Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.<ref>MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 21-30 s. ISBN 8085834774. </ref>
+Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.<ref name="Morgan"></ref>
-Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.<ref>ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/>. 3</ref>
+Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.<ref name="Zveskova">ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/>. 3</ref>
 == ''' Nevýhody ''' ==
-Nevýhodou se může stát i řízené vedení ohniskové skupiny badatelem. Ohnisková skupina je tak vedena zájmy badatele v nepřirozeném prostředí a může se stát, že samotný moderátor může ovlivňovat skupinové interakce. Může tak vystát obava z nepříznivého vlivu moderátorů ohniskové skupiny na kvalitu údajů. Stejně tak může i skupina sama ovlivnit údaje, které sama produkuje. V ohniskových skupinách se setkáváme i s takovou nevýhodou, že někteří účastníci skupiny mohou některé své názory tajit, zatímco v individuálním rozhovoru by neváhali se o ně podělit a další účastníci naopak vyjadřují extrémnější názory, zatímco v individuálním rozhovoru by takto nevystupovali. Z toho plyne, že přítomnost určitých typů účastníků ve skupině bude ovlivňovat i projevy a názory ostatních. Pokud se v ohniskových skupinách probírají kontroverzní témata, nebo spolu nemusí účastníci souhlasit, může být míra angažovanosti natolik vysoká, že moderátor může mít problémy diskusi držet pod kontrolou. Naopak se může stát, že míra angažovanosti při probíraném tématu bude natolik nízká, že badatel bude mít k dispozici jen velmi málo údajů.<ref>MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 21-30 s. ISBN 8085834774. </ref>
+Nevýhodou se může stát i řízené vedení ohniskové skupiny badatelem. Ohnisková skupina je tak vedena zájmy badatele v nepřirozeném prostředí a může se stát, že samotný moderátor může ovlivňovat skupinové interakce. Může tak vystát obava z nepříznivého vlivu moderátorů ohniskové skupiny na kvalitu údajů. Stejně tak může i skupina sama ovlivnit údaje, které sama produkuje. V ohniskových skupinách se setkáváme i s takovou nevýhodou, že někteří účastníci skupiny mohou některé své názory tajit, zatímco v individuálním rozhovoru by neváhali se o ně podělit a další účastníci naopak vyjadřují extrémnější názory, zatímco v individuálním rozhovoru by takto nevystupovali. Z toho plyne, že přítomnost určitých typů účastníků ve skupině bude ovlivňovat i projevy a názory ostatních. Pokud se v ohniskových skupinách probírají kontroverzní témata, nebo spolu nemusí účastníci souhlasit, může být míra angažovanosti natolik vysoká, že moderátor může mít problémy diskusi držet pod kontrolou. Naopak se může stát, že míra angažovanosti při probíraném tématu bude natolik nízká, že badatel bude mít k dispozici jen velmi málo údajů.<ref name="Morgan"></ref>
-Největšími nevýhodami ohniskových skupin jsou prostor pro zneužití např. v případě špatného moderátora, menší možnost generalizace a vyšší náklady.<ref>ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/>. 3</ref>
+Největšími nevýhodami ohniskových skupin jsou prostor pro zneužití např. v případě špatného moderátora, menší možnost generalizace a vyšší náklady.<ref name="Zveskova"></ref>
 = Jak takový průzkum probíhá? =

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 = Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br/> =
@@ Řádek 46: / Řádek 45: @@
 == '''Plánování''' ==
-<br/>Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.(morgan 47) Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.(miov181-2)
+<br/>Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.<ref name="Morgan">MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774</ref> Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.<ref name="Miovsky">MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd.  Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.</ref>
-'''Prostory'''<br/>Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.(miovsky 182)
+'''Prostory'''<br/>Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.<ref name="Miovsky"></ref>
-'''Řízení'''<br/>Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.(miovsky 178-179)
+'''Řízení'''<br/>Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.<ref name="Miovsky"></ref>
-'''Účastníci'''<br/>Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.(morgan 52) Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.(morgan 54) Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. (morgan 58)
+'''Účastníci'''<br/>Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.<ref name="Morgan"></ref> Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.<ref name="Morgan"></ref> Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. <ref name="Morgan"></ref>
 == '''Průběh sezení''' ==
-'''Základní pravidla'''<br/>• Hovoří vždy pouze jedna osoba<br/>• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy<br/>• Všichni se budou účastnit<br/>• Nikdo nebude dominantní (morgan 66)
+'''Základní pravidla'''<br/>• Hovoří vždy pouze jedna osoba<br/>• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy<br/>• Všichni se budou účastnit<br/>• Nikdo nebude dominantní <ref name="Morgan"></ref>
-'''Fáze zahájení'''<br/>Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. (myovsky183-184)
+'''Fáze zahájení'''<br/>Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. <ref name="Miovsky"></ref>
-'''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. (184)
+'''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. <ref name="Miovsky"></ref>
-'''Jádro diskuze'''<br/>Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. (184)
+'''Jádro diskuze'''<br/>Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. <ref name="Miovsky"></ref>
-'''Fáze ukončení'''<br/>V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. (185)
+'''Fáze ukončení'''<br/>V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. <ref name="Miovsky"></ref>
-'''Závěr výzkumu'''<br/>Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.(morg 79-81)
+'''Závěr výzkumu'''<br/>Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.<ref name="Morgan"></ref>
 = Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? =