Etika - Historie editací

Michal Klajban: 14 revizí: IMPORT D-F: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-06T11:14:00Z

14 revizí: IMPORT D-F: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Brablikovak v 26. 1. 2011, 15:28

2011-01-26T15:28:58Z

Brablikovak: /* Použitá literatura */

2011-01-25T21:03:05Z

Použitá literatura

Brablikovak v 25. 1. 2011, 20:57

2011-01-25T20:57:40Z

Brablikovak: /* Dějiny etiky */

2011-01-25T20:49:58Z

Dějiny etiky

Brablikovak: /* Charakteristika */

2011-01-25T20:40:18Z

Charakteristika

Brablikovak: /* Použitá literatura */

2011-01-24T20:47:55Z

Použitá literatura

Brablikovak: /* Charakteristika */

2010-12-11T16:36:32Z

Charakteristika

Brablikovak: /* Charakteristika */

2010-12-11T16:35:16Z

Charakteristika

Brablikovak: /* Dějiny etiky */

2010-12-11T16:34:16Z

Dějiny etiky

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Kamila Brablíková
-'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, antická etika, středověká etika
+'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, antická etika, středověká etika, novodobá etika
 '''Synonyma:''' morálka
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 ----
 '''Etika''' – tento pojem je odvozen od řeckého slova ''ethos'' = mrav, zvyk, obyčej, charakter a běžně se používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy. [[#Literatura|[4]]] Etika je tedy filozofickou disciplínou. V nejširším pojetí je studiem lidského chování, je ovlivněna obecnými otázkami o životě a jeho smyslu.
-''„Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?“''[[#Literatura|[3, s. ]]]
+''„Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?“''[[#Literatura|[3, s. 12]]]
 Etika je jako předmět velmi obsáhlá. ''„Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.''“[[#Literatura|[1, s. 11]]]
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 == Dějiny etiky ==
 ----
-„Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Znát tyto kořeny, z nichž dodnes čerpáme, ověřovat je zkušeností, klást nové otázky – i to je úkol současné etiky.“[[#Literatura|[4, s. 126]]] Ve smyslu přemýšlení o tom, jací mají lidé být, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím hlavním rysem byla závislost mravních názorů a náboženství.
+„Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Znát tyto kořeny, z nichž dodnes čerpáme, ověřovat je zkušeností, klást nové otázky – to je úkolem etiky.“[[#Literatura|[4, s. 126]]] Ve smyslu přemýšlení o tom, jací mají lidé být, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím hlavním rysem byla závislost mravních názorů a náboženství.
 '''Antická etika''' – ''„starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu.“'' [[#Literatura|[6, s. 9]]]
@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 '''Středověká etika''' - byla ovlivněna křesťanstvím, mravní příkazy a normy považuje za zjevené.[[#Literatura|[2]]] Základem této etiky se stalo poselství Ježíše Krista, který odsuzoval bohatství jako zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení a pomoci. ''„Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod.“''[[#Literatura|[4, s. 128]]]
 == Použitá literatura ==

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2011, 21:03
Řádek 62:		Řádek 62:
	5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.		5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.

−	6.	+	6. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I). 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Autor:''' Kamila Brablíková
-'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, úkoly etiky
+'''Klíčová slova:''' etika, dějiny etiky, antická etika, středověká etika
 '''Synonyma:''' morálka
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
      * 1 Charakteristika
      * 2 Dějiny etiky
-     * 3 Úkoly etiky
+     * 3 Rozdělení - základní přístupy
      * 4 Použitá literatura
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 Etika je jako předmět velmi obsáhlá. ''„Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.''“[[#Literatura|[1, s. 11]]]
 Čtyři základní přístupy:
@@ Řádek 46: / Řádek 48: @@
 V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.
-'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, mravní příkazy a normy považuje za zjevené.[[#Literatura|[2]]] Základem této etiky se stalo poselství Ježíše Krista, který odsuzoval bohatství jako zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení a pomoci. ''„Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod.“''[[#Literatura|[4, s. 128]]]
+'''Středověká etika''' - byla ovlivněna křesťanstvím, mravní příkazy a normy považuje za zjevené.[[#Literatura|[2]]] Základem této etiky se stalo poselství Ježíše Krista, který odsuzoval bohatství jako zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení a pomoci. ''„Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod.“''[[#Literatura|[4, s. 128]]]
 == Použitá literatura ==
@@ Řádek 65: / Řádek 61: @@
 . BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.

@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 == Dějiny etiky ==
 ----
-Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Ve smyslu přemýšlení o tom, jakými mají být lidé, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím význačným rysem je závislost mravních názorů a náboženství.
+„Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Znát tyto kořeny, z nichž dodnes čerpáme, ověřovat je zkušeností, klást nové otázky – i to je úkol současné etiky.“[[#Literatura|[4, s. 126]]] Ve smyslu přemýšlení o tom, jací mají lidé být, existovala etika již v nejstarších dobách. Jejím hlavním rysem byla závislost mravních názorů a náboženství.
-'''Etika v antice''' - starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu. Jedním z nejstarších dokladů o racionálním řešení mravního problému jsou některá Platónova díla, např. Ochrana Sókrata a Kritón. Základním pojmem antické etiky, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. V antice si cenily čtyř základních ctností: rozumnosti, statečnosti, zbožnosti a spravedlnosti.
-'''Etika ve středověku''' - byla ovlivněna křesťanstvím, jehož základem se stalo poselství Ježíše Krista. ''Ten relativizoval vztah k bohatství, ve kterém viděl zdroj nespravedlnosti. Řešení bídy viděl v solidaritě, sdílení, pomoci. Úcta k lidské důstojnosti i v těch nejponíženějších situacích lidské bezmoci je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin. Na tomto základě se začíná budovat sociální pomoc - špitály, hospice apod''.[[4]]
+'''Antická etika''' – ''„starořecká kultura sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při utváření myšlení a celkového způsobu života obyvatel evropského kontinentu.“'' [[#Literatura|[6, s. 9]]]
-'''Etika novodobá''' - myšlení charakterizuje důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování.
+Mezi tři základní pojmy antické etiky patřilo dobro, blaženost a ctnost. ''„V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. Ctnost je celkové zaměření člověka k dobru, pozitivní rys charakteru, dobré bytí člověka jak v rovině osobní, tak i společenské.“''[[#Literatura|[4, s. 127]]]
 == Úkoly etiky ==

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == Charakteristika ==
 ----
-Etika – etymologicky je toto slovo odvozeno od řeckého slova ''ethos'' – mrav, zvyk, obyčej, charakter. Téměř stejný význam má latinský termín ''mos'', od něhož je morálka. Etymologicky jsou etika a morálka synonyma. Pojem etika se však běžně používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy.[[4]] Etika je tedy filozofickou disciplínou a jako takovou ji ovlivňují obecné otázky o životě a jeho smyslu. Zabývá se tím, co je správné a co nesprávné; zkoumá mravní rozhodnutí lidí a způsoby, kterými se je snaží odůvodnit. "Klade si otázky typu: Co nás v našem životě nutí používat jazyk morálky? Co je dobro?, Co je zlo?, Jaký je smysl mého konání?, Jak mám jednat?, Co je svědomí, Co je povinnost?, Co je spravedlnost?, Proč platí v našem životě právě takové normy a ne jiné a jak jsou legitimizovány a legalizovány? Proč zdůvodňujeme některé morální soudy právě takovou a ne jinou metodou? Proč mám jednat tak a tak?". [[3]] Etika je obsáhlý předmět. Na jejím utváření se podílí také sociální, politická a náboženská kultura, ve které se vyvinula. Není snad oblasti života, do níž mravní rozhodování nějak nezasahuje, a stejně neexistuje oblast života, ve které by se etika nedala uplatnit.
+'''Etika''' – tento pojem je odvozen od řeckého slova ''ethos'' = mrav, zvyk, obyčej, charakter a běžně se používá pro vědní disciplínu, část praktické filozofie, která se zabývá morálními jevy. [[#Literatura|[4]]] Etika je tedy filozofickou disciplínou. V nejširším pojetí je studiem lidského chování, je ovlivněna obecnými otázkami o životě a jeho smyslu.
-Etika a čtyři základní přístupy:
+Čtyři základní přístupy:
-. Deskriptivní etika
-. Normativní etika
+- '''deskriptivní etika''' – věda o morálce, obsahuje historii, sociologii a psychologii morálky, pouze popisuje mravní jednání a hodnoty
-. Metaetika
-. Aplikovaná etika
+- '''normativní etika''' -  hovoří o mravních normách, kodexech a principech, hledá odpovědi na to, zda je něco morálně správné či nikoli a snaží se najít zdůvodnění, pojednává o tom „co má být“
 == Dějiny etiky ==

← Starší verze	Verze z 6. 2. 2012, 11:14
(Žádný rozdíl)

← Starší verze		Verze z 24. 1. 2011, 20:47
Řádek 55:		Řádek 55:
	4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.		4. ADAMOVÁ, Lenka, DUDÁK, Vladislav. ''Základy filozofie etiky'' : Pro střední školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 149 s. ISBN 80-7168-221-7.

−	5~~. HODOVSKÝ, Ivan, SEDLÁK, Jiří. ''Z dějin morálních teorií : (Antologie z etiky I)''. 2. opr. a rozš. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 183 s. ISBN 80-7067-428-8.~~	+	5. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.
−
−	6. BLÁHA, Arnošt Inocenc. ''Ethika jako věda : úvod do dějin a theorie mravnosti''. 1. vyd. Brno : Atlantis, 1990. 102 s. (Prosum). ISBN 80-7108-023-3.