Estetika - Historie editací

Marie Ondrášková: /* Hlavní směry estetiky ve 20. století */

2013-04-24T17:20:08Z

Hlavní směry estetiky ve 20. století

Marie Ondrášková: /* Estetika novověku */

2013-04-24T17:19:39Z

Estetika novověku

Marie Ondrášková: /* Estetika novověku */

2013-04-24T17:17:21Z

Estetika novověku

Marie Ondrášková: /* Estetika novověku */

2013-04-24T17:16:43Z

Estetika novověku

Marie Ondrášková: /* Charakteristika */

2013-04-24T17:10:07Z

Charakteristika

Marie Ondrášková: /* Estetika jako vědní disciplína */

2013-04-24T17:09:22Z

Estetika jako vědní disciplína

Marie Ondrášková: /* Charakteristika */

2013-04-24T17:08:02Z

Charakteristika

Marie Ondrášková: /* Příbuzné obory */

2013-04-23T20:14:17Z

Příbuzné obory

Marie Ondrášková: /* Osobnosti české estetiky */

2013-04-23T20:13:57Z

Osobnosti české estetiky

Marie Ondrášková: /* Charakteristika */

2013-04-23T20:13:39Z

Charakteristika

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 ===Hlavní směry estetiky ve 20. století===
-Ve 20. století se setkáváme s mnoha směry estetiky, která řeší různé oblasti lidského života.  Mezi hlavní patří [[fenomenologie]], [[psychoanalýza]], [[marxistická]] estetika, [[existencialismus]], [[formalismus]], [[strukturalismus]], ale i [[feminismus|feministická]] estetika a [[postmoderna|postmoderní]] estetika.
+Ve 20. století se setkáváme s mnoha směry estetiky, které řeší různé oblasti lidského života.  Mezi hlavní patří [[fenomenologie]], [[psychoanalýza]], [[marxistická]] estetika, [[existencialismus]], [[formalismus]], [[strukturalismus]], ale i [[feminismus|feministická]] estetika a [[postmoderna|postmoderní]] estetika.
 ==Příbuzné obory==

@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 ===Estetika novověku===
-Během renesance se kladl, v duchu tehdejšího individualismu, větší důraz na subjektivitu v estetice. Naproti tomu v baroku nenalezneme prakticky žádnou teorii či nauky estetiky. Baroko se však zakládalo na dynamičnosti, efektnosti, bohatosti a iluzi. Klasicismus poté navázal na antiku a renesanci. Krása měla být objektivní, závislá na dobrých proporcích, měla být zachována míra a harmonie forem. Při ocenění krásy byl nejdůležitějším aspektem vlastní rozum. Během osvícenství se pak estetika vyděluje jako samostatná věda.
+Během renesance se kladl, v duchu tehdejšího individualismu, větší důraz na subjektivitu v estetice. Naproti tomu v baroku nenalezneme prakticky žádnou teorii či nauky estetiky. Baroko se však zakládalo na dynamičnosti, efektnosti, bohatosti a iluzi. Klasicismus poté navázal na antiku a renesanci. Krása měla být objektivní, závislá na dobrých proporcích, měla být zachována míra a harmonie forem. Při ocenění krásy byl nejdůležitějším aspektem vlastní rozum. Během osvícenství se pak estetika stává samostatnou vědou.
 ===Hlavní směry estetiky ve 20. století===

@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 ===Estetika novověku===
-Během renesance se kladl, v duchu tehdejšího individualismu, větší důraz na subjektivitu i v estetice. Naproti tomu v baroku nenalezneme prakticky žádnou teorii či nauky estetiky. Baroko se však zakládalo na dynamičnosti, efektnosti, bohatosti a iluzi. Klasicismus poté navázal na antiku a renesanci. Krása měla být objektivní, závislá na dobrých proporcích, měla být zachována míra a harmonie forem. Při ocenění krásy byl nejdůležitějším aspektem vlastní rozum. Během osvícenství se pak estetika vyděluje jako samostatná věda.
+Během renesance se kladl, v duchu tehdejšího individualismu, větší důraz na subjektivitu v estetice. Naproti tomu v baroku nenalezneme prakticky žádnou teorii či nauky estetiky. Baroko se však zakládalo na dynamičnosti, efektnosti, bohatosti a iluzi. Klasicismus poté navázal na antiku a renesanci. Krása měla být objektivní, závislá na dobrých proporcích, měla být zachována míra a harmonie forem. Při ocenění krásy byl nejdůležitějším aspektem vlastní rozum. Během osvícenství se pak estetika vyděluje jako samostatná věda.
 ===Hlavní směry estetiky ve 20. století===

@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 ===Estetika novověku===
-Během renesance se, v duchu tehdejšího individualismu, klad větší důraz v estetice na subjektivitu. Naproti tomu v baroku nenalezneme prakticky žádnou teorii či nauky estetiky. Baroko se však zakládalo na dynamičnosti, efektnosti, bohatosti a iluzi. Klasicismus poté navázal na antiku a renesanci. Krása měla být objektivní, závislá na dobrých proporcích, měla být zachována míra a harmonie forem. Při ocenění krásy byl nejdůležitějším aspektem vlastní rozum. Během osvícenství se pak estetika vyděluje jako samostatná věda.
+Během renesance se kladl, v duchu tehdejšího individualismu, větší důraz na subjektivitu i v estetice. Naproti tomu v baroku nenalezneme prakticky žádnou teorii či nauky estetiky. Baroko se však zakládalo na dynamičnosti, efektnosti, bohatosti a iluzi. Klasicismus poté navázal na antiku a renesanci. Krása měla být objektivní, závislá na dobrých proporcích, měla být zachována míra a harmonie forem. Při ocenění krásy byl nejdůležitějším aspektem vlastní rozum. Během osvícenství se pak estetika vyděluje jako samostatná věda.
 ===Hlavní směry estetiky ve 20. století===

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 ==Charakteristika==
 Estetika je tradičně definována jako „věda o kráse“. Pojem vychází z řeckého ''aisthésis'' - vnímání. Tento výraz je novodobý, poprvé ho použil německý filozof Alexander Baumgarten (1714-1762) v roce 1750.<ref>PTÁČKOVÁ, Brigita a Karel STIBRAL. Estetika na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002, 150 s. ISBN 80-858-3979-2. s. 5</ref>
-Estetika se zabývá především problematikou krásy, vznešenosti, umění a jeho teorie. Netýká se jen filozofie, z které vychází, ale i médií, sportu a mnoha dalších oblastí, které nás obklopují.  Velmi podstatné je i to, že estetika se nezabývá pouze krásou, ale i ošklivosti (někdy označována jako antiestetika). Rozhraní mezi krásou a ne krásou se nazývá axiologický - hodnotový práh. ''„Předmětem estetického zájmu může být cokoli. Vše může být použito, využito a dokonce i zneužito jako prostředek estetického účinku.“''<ref>BERANOVÁ, Věra. První kroky k estetice. Vyd. 2. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2007, 179 s. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 978-80-7044-948-6. s. 16</ref> Pojmem estetický se většinou míní něco příjemného na pohled nebo poslech, ovšem vnímání estetiky je velmi individuální záležitost. Každý má jiný vkus, jiné preference. Nikdy nebyla krása něčím neměnným či absolutním, ale v každé zemi i historickém období měla odlišnou podobu. Navíc o tom, co je hezké nebo ošklivé, často rozhodovala kritéria politická a společenská a ne estetická.<ref>UMBERTO, Eco. Dějiny ošklivosti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007, 455 s. ISBN 978-80-7203-893-0. s. 12</ref>
+Estetika se zabývá především problematikou krásy, vznešenosti, umění a jeho teorie. Netýká se jen filozofie, z které vychází, ale i médií, sportu a mnoha dalších oblastí, které nás obklopují.  Velmi podstatné je i to, že estetika se nezabývá pouze krásou, ale i ošklivosti (někdy označována jako antiestetika). Rozhraní mezi krásou a ne krásou se nazývá axiologický - hodnotový práh. ''„Předmětem estetického zájmu může být cokoli. Vše může být použito, využito a dokonce i zneužito jako prostředek estetického účinku.“''<ref>BERANOVÁ, Věra. První kroky k estetice. Vyd. 2. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2007, 179 s. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 978-80-7044-948-6. s. 16</ref> Pojmem estetický se většinou míní něco příjemného na pohled nebo poslech, ovšem vnímání estetiky je velmi individuální záležitost. Každý má jiný vkus, jiné preference. Krása nikdy nebyla něčím neměnným či absolutním, ale v každé zemi i historickém období měla odlišnou podobu. Navíc o tom, co je hezké nebo ošklivé, často rozhodovala kritéria politická a společenská a ne estetická.<ref>UMBERTO, Eco. Dějiny ošklivosti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007, 455 s. ISBN 978-80-7203-893-0. s. 12</ref>
 ==Estetika jako vědní disciplína==

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 ==Estetika jako vědní disciplína==
-Základy k estetice položil už [[Aristoteles]] ve svých spisech Rétoria a Poetika. A součástí filozofie byla až do konce 19. století. Teprve potom se stávala součástí dalších věd, či se dokonce emancipovala. Může být členěna na teoretickou a praktickou disciplínu.<ref>BERANOVÁ, Věra. První kroky k estetice. Vyd. 2. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2007, 179 s. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 978-80-7044-948-6. s. 29</ref> Teoretická se zabývá především systémy a dějinami estetiky, praktická pak uměleckou kritikou, či estetickou výchovou. Lidé, kteří zkoumají estetiku, se ale nezabývají pouze definováním umění, zajímá je také, proč lidé kupují umělecká díla, kolik jsou schopni za ně zaplatit, nebo kde se umění sbírá a vystavuje.
+Základy k estetice položil už [[Aristoteles]] ve svých spisech Rétoria a Poetika. A součástí filozofie byla až do konce 19. století. Teprve potom se stávala součástí dalších věd, či se dokonce emancipovala. Může být členěna na '''teoretickou''' a '''praktickou''' disciplínu.<ref>BERANOVÁ, Věra. První kroky k estetice. Vyd. 2. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2007, 179 s. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 978-80-7044-948-6. s. 29</ref> Teoretická se zabývá především systémy a dějinami estetiky, praktická pak uměleckou kritikou, či estetickou výchovou. Lidé, kteří zkoumají estetiku, se ale nezabývají pouze definováním umění, zajímá je také, proč lidé kupují umělecká díla, kolik jsou schopni za ně zaplatit, nebo kde se umění sbírá a vystavuje.
 ==Dějiny estetiky==

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 ==Příbuzné obory==
-Estetika je také naukou o estetických jevech. Tyto jevy lze nalézt prakticky všude. K jejich nalezení se používá mnoho různých oborů. Například filozofie, psychologie, sociologie, etika nebo lingvistika.<ref>PTÁČKOVÁ, Brigita a Karel STIBRAL. Estetika na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002, 150 s. Na dlani. ISBN 80-858-3979-2. s. 5</ref>
+Estetika je také naukou o estetických jevech. Tyto jevy lze nalézt prakticky všude. K jejich nalezení se používá mnoho různých oborů. Například filozofie, psychologie, sociologie, etika nebo lingvistika.<ref>PTÁČKOVÁ, Brigita a Karel STIBRAL. Estetika na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002, 150 s. ISBN 80-858-3979-2. s. 5</ref>
 ==Osobnosti české estetiky==

@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 ==Osobnosti české estetiky==
-V českém prostředí nevznikaly žádné velké filozofické ani estetické systémy. Všechny myšlenky, které pronikaly do Čech, ovlivňovaly pouze malou skupinu vzdělanců. Prvním velkým představitelem estetiky byl František Palacký (1798-1876). Mezi další osobnosti můžeme zařadit Josefa Durdíka (1837-1902), Miroslava Tyrše (1832-1884), Otokara Zicha (1879-1934) nebo Zdeňka Nejedlého (1878-1962).<ref>PTÁČKOVÁ, Brigita a Karel STIBRAL. Estetika na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002, 150 s. Na dlani. ISBN 80-858-3979-2. s.56-133</ref>
+V českém prostředí nevznikaly žádné velké filozofické ani estetické systémy. Všechny myšlenky, které pronikaly do Čech, ovlivňovaly pouze malou skupinu vzdělanců. Prvním velkým představitelem estetiky byl František Palacký (1798-1876). Mezi další osobnosti můžeme zařadit Josefa Durdíka (1837-1902), Miroslava Tyrše (1832-1884), Otokara Zicha (1879-1934) nebo Zdeňka Nejedlého (1878-1962).<ref>PTÁČKOVÁ, Brigita a Karel STIBRAL. Estetika na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002, 150 s. ISBN 80-858-3979-2. s.56-133</ref>
 == Poznámky ==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 ==Charakteristika==
-Estetika je tradičně definována jako „věda o kráse“. Pojem vychází z řeckého ''aisthésis'' - vnímání. Tento výraz je novodobý a poprvé použil německý filozof Alexander Baumgarten (1714-1762) v roce 1750.<ref>PTÁČKOVÁ, Brigita a Karel STIBRAL. Estetika na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002, 150 s. Na dlani. ISBN 80-858-3979-2. s. 5</ref>
+Estetika je tradičně definována jako „věda o kráse“. Pojem vychází z řeckého ''aisthésis'' - vnímání. Tento výraz je novodobý a poprvé použil německý filozof Alexander Baumgarten (1714-1762) v roce 1750.<ref>PTÁČKOVÁ, Brigita a Karel STIBRAL. Estetika na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002, 150 s. ISBN 80-858-3979-2. s. 5</ref>
 Estetika se zabývá především problematikou krásy, vznešenosti, umění a jeho teorie. Netýká se jen filozofie, z které vychází, ale i médií, sportu a mnoha dalších oblastí, které nás obklopují.  Velmi podstatné je i to, že estetika se nezabývá pouze krásou, ale i ošklivosti (někdy označována jako antiestetika). Rozhraní mezi krásou a ne krásou se nazývá axiologický - hodnotový práh. ''„Předmětem estetického zájmu může být cokoli. Vše může být použito, využito a dokonce i zneužito jako prostředek estetického účinku.“''<ref>BERANOVÁ, Věra. První kroky k estetice. Vyd. 2. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2007, 179 s. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 978-80-7044-948-6. s. 16</ref> Pojmem estetický se většinou míní něco příjemného na pohled nebo poslech, ovšem vnímání estetiky je velmi individuální záležitost. Každý má jiný vkus, jiné preference. Nikdy nebyla krása něčím neměnným či absolutním, ale v každé zemi i historickém období měla odlišnou podobu. Navíc o tom, co je hezké nebo ošklivé, často rozhodovala kritéria politická a společenská a ne estetická.<ref>UMBERTO, Eco. Dějiny ošklivosti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007, 455 s. ISBN 978-80-7203-893-0. s. 12</ref>