Encyklopedie - Historie editací

Bmep: /* Význam pojmu */

2013-02-02T13:06:59Z

Význam pojmu

Bmep: /* Dělení encyklopedie */

2013-02-02T13:05:31Z

Dělení encyklopedie

Bmep: /* Význam pojmu */

2013-02-02T13:00:46Z

Význam pojmu

Bmep: /* Dělení encyklopedie */

2013-02-02T12:57:54Z

Dělení encyklopedie

Bmep: /* Dělení encyklopedie */

2013-02-02T12:55:19Z

Dělení encyklopedie

Bmep: /* Historie */

2013-02-02T12:55:04Z

Historie

Bmep: /* Historie */

2013-02-02T12:52:26Z

Historie

Bmep: /* Historie */

2013-02-02T12:47:37Z

Historie

Bmep: /* Použitá literatura */

2013-02-02T12:32:29Z

Použitá literatura

Bmep: /* Encyklopedické heslo */

2013-02-02T12:22:31Z

Encyklopedické heslo

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 ----
 == Význam pojmu ==
-Význam slova  encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov ''enklykios'' = okružní  + ''paideia'' = výchova  → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako ''souhrn lidského poznání''.
+Význam slova  encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov ''enklykios'' = okružní  + ''paideia'' = výchova  → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako ''souhrn lidského poznání''.<ref>Encyklopédie vo svete. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
 == Charakteristika ==

← Starší verze		Verze z 2. 2. 2013, 13:05
Řádek 36:		Řádek 36:


−	Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie '''vlastivědné''' – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.<ref>~~Encyklopédie vo svete~~. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. ~~2012~~-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:~~encyklopedie~~-vo-~~svete~~&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>	+	Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie '''vlastivědné''' – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.<ref>Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>

	== Encyklopedické heslo ==		== Encyklopedické heslo ==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 ----
 == Význam pojmu ==
-Význam slova  encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov ''enklykios'' = okružní  + ''paideia'' = výchova  → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako souhrn lidského poznání.
+Význam slova  encyklopedie sahá až do období antického Řecka - (z řeckých slov ''enklykios'' = okružní  + ''paideia'' = výchova  → výchova v kruhu). Tento význam označoval všestrannou, univerzální, všem dostupnou výchovu a obecnou kulturu. Přibližně od 17.-18. století se význam slova encyklopedie překládá jako ''souhrn lidského poznání''.
 == Charakteristika ==

← Starší verze		Verze z 2. 2. 2013, 12:57
Řádek 36:		Řádek 36:


−	Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie vlastivědné – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.<ref>Encyklopédie vo svete. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>	+	Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie '''vlastivědné''' – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.<ref>Encyklopédie vo svete. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>

	== Encyklopedické heslo ==		== Encyklopedické heslo ==

← Starší verze		Verze z 2. 2. 2013, 12:55
Řádek 37:		Řádek 37:

	Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie vlastivědné – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.<ref>Encyklopédie vo svete. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>		Třetím osobitým druhem encyklopedií jsou encyklopedie vlastivědné – u tohoto druhu je při výběru spravovaných reálií určujícím kritériem teritoriálně-etnický princip.<ref>Encyklopédie vo svete. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
−
−
−	* Dělení dle 4 základních vlastností: předmětu, účelu/rozsahu, členění/metody organizace a procesu vzniku/metody zpracování:
−	~~# '''Dle předmětu:''' Všeobecné a odborné (viz výše). Příkladem může být např. ''Ottův slovník naučný''.~~
−	# '''Dle účelu:''' Účel díla může ovlivnit čtenáře. Rozsah se liší v šíři materiálu a v hloubce ponoření do tématu. Musí se brát ohled na cílového čtenáře. Příkladem mohou být dětské encyklopedie, které se s tématem vypořádávají jinak než například odborné slovníky.
−	~~# '''Dle členění/metody organizace:''' Systematická metoda organizace je nezbytná pro výrobu encyklopedie.~~
−	~~#* ''Tištěné encyklopedie'' – zde existují 2 způsoby členění – abecední a hierarchické řazení podle kategorií.~~
−	#* ''Elektronické encyklopedie'' – jsou schopné umožnit vícenásobné metody uspořádání stejného obsahu. Obvykle spojují obě metody tištěných encyklopedií. Dále umožňují vyhledávání, indexaci a křížové odkazy.
−	# '''Dle procesu vzniku/metody zpracování:''' Zde velmi záleží na volbě autorů a editorů a na řadě dalších ovlivňujících faktorů, jako jsou např. způsob shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel. Pokrok v moderní době, multimédiích a informační sféře také nese své ovoce. Příkladem nových forem encyklopedie mohou být projekty ''Everythink2'' a ''Wikipedia'', díky kterým se získávání informací stává jednodušší.

	== Encyklopedické heslo ==		== Encyklopedické heslo ==

@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 == Historie ==
 Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnil a vykrystalizoval ve svobodná umění - gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie. Jako první shrnul kol. 70. př. n. l. všechny přírodní jevy do své encyklopedie ''Naturalis Historia'' Plinius Starší. Tato encyklopedie je dochována dodnes. Za významné autory v období středověku jsou považování Vincent de Beauvais, jehož ''Speculum maius'' byla ve své době nejobsáhlejší, Isidor Sevillský a Martianus Capella. Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství (17.-18.st.), kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie, které se staly účinným prostředkem k šíření osvěty, vzdělanosti a popularizaci nových vědeckých poznatků. Zatimco do období středověku byla díla řazena podle věcných souvislostí, encyklopedie nové doby dávají přednost řazení abecednímu. Za první významnou velkou a univerzální encyklopedii se považuje 28-svazková francouzská ''Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel'' vydanou v letech 1751 - 1766. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další). Po vzoru Diderotovy encyklopedie postupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedií v anglickém jazyce je ''Britannica''. K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří ''Všeobecná encyklopedie věd a umění''. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena. V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie ''Riegrův slovník naučný''.
-Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy dostupné na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, do jejíž tvorby se může zapojit každý.
+Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy dostupnými na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, do jejíž tvorby se může zapojit každý.
 == Poznámky ==

@@ Řádek 51: / Řádek 51: @@
 == Historie ==
-Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnil a vykrystalizoval ve svobodná umění - gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie.  Tento koncept pak dále převzal středověk.  Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství (17.-18.st.), kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie, které se staly účinným prostředkem k šíření osvěty, vzdělanosti a popularizaci nových vědeckých poznatků. Jedním z prvním encyklopedistických děl, které se dochovaly až dodnes je ''Naturalis Historia'' – přírodovědecká encyklopedie starověku, sepsána Pliniem Starším v roce 77 n.l. Tuto encyklopedii lze považovat za první pokus o systematické shrnutí veškerého poznání z oblasti přírodních věd. Za první významnou velkou a univerzální encyklopedii se považuje 28-svazková francouzská ''Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel'' vydanou v letech 1751 - 1766. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další). Po vzoru Diderotovy encyklopedie postupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedií v anglickém jazyce je ''Britannica''. K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří ''Všeobecná encyklopedie věd a umění''. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena. V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie ''Riegrův slovník naučný''.
+Na počátku všeho stála Idea všestranného vzdělávání. Tuto ideu vytvořili řečtí Sofisté. Její rozsah se však postupem času u jednotlivých autorů měnil a vykrystalizoval ve svobodná umění - gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie. Jako první shrnul kol. 70. př. n. l. všechny přírodní jevy do své encyklopedie ''Naturalis Historia'' Plinius Starší. Tato encyklopedie je dochována dodnes. Za významné autory v období středověku jsou považování Vincen de Beauvais, jehož ''Speculum maius'' byla ve své době nejobsáhlejší, Isidor Sevillský a Martianus Capella. Největší rozvoj však byl zaznamenán v období osvícenství (17.-18.st.), kdy začaly vznikat první novodobé encyklopedie, které se staly účinným prostředkem k šíření osvěty, vzdělanosti a popularizaci nových vědeckých poznatků. Zatimco do období středověku byla díla řazena podle věcných souvislostí, encyklopedie nové doby dávají přednost řazení abecednímu. Za první významnou velkou a univerzální encyklopedii se považuje 28-svazková francouzská ''Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel'' vydanou v letech 1751 - 1766. Za hlavní autory je považován Denis Diderot a Jean Baptista Le Rond d'Alembert, kteří na jejím sestavení spolupracovali s mnoha dalšími významnými osobnostmi (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a další). Po vzoru Diderotovy encyklopedie postupem času přibývaly další encyklopedie. Nejstarší a nejrozsáhlejší vydávanou obecnou encyklopedií v anglickém jazyce je ''Britannica''. K nejrozsáhlejší vydané encyklopedii v Evropě dodnes patří ''Všeobecná encyklopedie věd a umění''. Tato encyklopedie však zůstala nedokončena. V 19. století, přesněji v letech 1860-74, byla také vydána první česká encyklopedie ''Riegrův slovník naučný''.
 Idea všestranného vzdělávání přetrvala i do dnešních dob. Dnes se můžeme setkat nejen s encyklopediemi knižními, ale také virtuálními – tedy dostupné na internetu. Zde je výhodou možnost neustálého doplňování nových pojmů. Jednou z takových je Wikipedie – otevřená encyklopedie, do jejíž tvorby se může zapojit každý.

@@ Řádek 58: / Řádek 58: @@
 == Použitá literatura ==
 * Dagmar Hartmanová: Historie československé encyklopedistiky do roku 1945 in: ''Národní knihovna: knihovnická revue'' 1/2000, pp. 15–21. ISSN 1214-0678 Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0001/0001015.html
 * ''Encyklopédie vo svete''. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online].  [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=4:encyklopedie-vo-svete&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
-* ''Čo je encyklopédia.'' Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online].  [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3
+* Nové Universum - Všeobecná encyklopedie A-Z. 1. vyd. Euromedia Group, Praha. 2003. 1304 s. ISBN 80-242-1069-X

@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 == Encyklopedické heslo ==
-Základní informační jednotkou encyklopedie je encyklopedické heslo, tedy komplex logicky uspořádaných informací vyjadřující určité kvantum teoretických či praktických poznatků o určité objektivní skutečnosti.  Cílem encyklopedického hesla je podat na minimální prostoru co nejvíce informací, prostřednictvím maximální stručnosti, věcnosti a jednoduchosti při výběru výrazových prostředků. Údaje mohou být doplněny o tabulky, grafy, statistiky a ilustrace.<ref>http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
+Základní informační jednotkou encyklopedie je encyklopedické heslo, tedy komplex logicky uspořádaných informací vyjadřující určité kvantum teoretických či praktických poznatků o určité objektivní skutečnosti.  Cílem encyklopedického hesla je podat na minimální prostoru co nejvíce informací, prostřednictvím maximální stručnosti, věcnosti a jednoduchosti při výběru výrazových prostředků. Údaje mohou být doplněny o tabulky, grafy, statistiky a ilustrace.<ref>Čo je encyklopédia. Encyklopedický ústav Slovenskej akadémie věd. [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.encyclopaedia.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=3:co-je-encyklopedia&catid=3:o-encyklopedii&Itemid=3</ref>
 == Historie ==