Emilia Currás - Historie editací

Eva Neureiterová: /* Chemie */

2014-05-28T19:45:51Z

Chemie

Lecerna v 26. 5. 2014, 09:29

2014-05-26T09:29:17Z

Lecerna v 25. 5. 2014, 16:37

2014-05-25T16:37:39Z

Eva Neureiterová v 25. 5. 2014, 11:47

2014-05-25T11:47:02Z

Eva Neureiterová v 25. 5. 2014, 11:36

2014-05-25T11:36:49Z

Eva Neureiterová v 25. 5. 2014, 11:34

2014-05-25T11:34:37Z

Eva Neureiterová v 25. 5. 2014, 11:08

2014-05-25T11:08:08Z

Eva Neureiterová v 25. 5. 2014, 11:07

2014-05-25T11:07:31Z

Eva Neureiterová v 25. 5. 2014, 11:06

2014-05-25T11:06:59Z

Eva Neureiterová: /* Přínos pro informační vědu */

2014-05-25T11:05:41Z

Přínos pro informační vědu

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 == '''Chemie'''<br/> ==
-Currás zkoumala tavení antimonu tribromide jako ionizujícího rozpouštědla. Výsledkem bylo objevení pěti nových sloučenin, které jsou zaznamenány v databázi Chemicus Index. Opakovaně získávala vysoká hodnocení&nbsp; za svá vědecká zkoumání a výsledky v oblasti chemie. Je členkou kolegia chemie (1993) a Královské společnosti chemie Španělska (1988).
+Currás zkoumala tavení bromidu antimonitého jako ionizujícího rozpouštědla. Výsledkem bylo objevení pěti nových sloučenin, které jsou zaznamenány v databázi Chemicus Index. Opakovaně získávala vysoká hodnocení&nbsp; za svá vědecká zkoumání a výsledky v oblasti chemie. Je členkou kolegia chemie (1993) a Královské společnosti chemie Španělska (1988).
 == '''Přínos pro informační vědu'''<br/> ==

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2014, 09:29
Řádek 226:		Řádek 226:
	FOBEROVÁ, Libuše. Letní knihovnická škola v Opavě 9. - 13. července 2007. In: [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: [http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=891&idr=7&idci=18 http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=891&idr=7&idci=18]		FOBEROVÁ, Libuše. Letní knihovnická škola v Opavě 9. - 13. července 2007. In: [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: [http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=891&idr=7&idci=18 http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=891&idr=7&idci=18]

−	~~{{DEFAULTSORT:Currás, Emilia}}~~

−	[[~~Category~~:~~Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví~~]] ~~<br/>~~	+	{{DEFAULTSORT: Currás, Emilia}}
		+	[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

← Starší verze		Verze z 25. 5. 2014, 16:37
Řádek 228:		Řádek 228:
	{{DEFAULTSORT:Currás, Emilia}}		{{DEFAULTSORT:Currás, Emilia}}

−	[[Category:~~Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví\|~~Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/>	+	[[Category:Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/>

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 *Vedla sekci patentové dokumentace Dynamit Nobel v Troisdorfu.
 *V roce 1969 se vrátila do Španělska řídit oddělení dokumentace Hispanoil v Madridu.
-*V roce 1970 nastupila na Fakultu věd Autonomní univerzity v Madridu a řídila Úřad vědecké dokumentace v rámci katedry aplikované fyzikální chemie. V roce 1985 zde byla jmenována profesorkou a na této univerzitě působila až do roku 1998.
+*V roce 1970 nastupila na Fakultu věd Autonomní univerzity v Madridu a řídila Úřad vědecké dokumentace v rámci katedry aplikované fyzikální chemie. V roce 1985 zde byla jmenována profesorkou a na této univerzitě působila až do roku 1998, kdy odešla do důchodu.
 == '''Členství ve společnostech a organizacích'''<br/> ==

@@ Řádek 49: / Řádek 49: @@
 Poprvé použila slovo '''dokumentalistika''' jako zastřešující výraz pro spojení věd podobného zaměření - pro knihovnictví, archivnictví a dokumentaci, protože koncepci oddělování těchto věd od sebe nikdy neuznávala. Tato myšlenka byla přijímána postupně, v době vyslovení neměla jednoznačně pozitivní odezvu.<sup>[4]</sup>
-Z úvah nad definováním pojdu '''dokument''' došla E. Currás k závěru, že ''"myšlenka přenesená jazykem na hmotném nosiči se zkoumatelným a informačním charakterem umožňuje vznik dokumentu"''<sup>[4]</sup>. Oproti dřívějším pojetím je zde širší hmotného nosiče a zahrnuje možnost využití i moderních technologií, než jen papír nebo jemu podobný nosič.
+Z úvah nad definováním pojdu '''dokument''' došla E. Currás k závěru, že ''"myšlenka přenesená jazykem na hmotném nosiči se zkoumatelným a informačním charakterem umožňuje vznik dokumentu"''<sup>[4]</sup>. Oproti dřívějším definicím je zde širší pojetí hmotného nosiče informace a zahrnuje možnost využití i moderních technologií, než jen papír nebo jemu podobný nosič.
 ''<u>Definice dokumentu<sup>[4]</sup>:</u>''

← Starší verze		Verze z 25. 5. 2014, 11:34
Řádek 46:		Řádek 46:

	Profesorka poukazuje na rozpor v chápání vzájemného vztahu informace a dokumentace v západní Evropě a anglo-americkém prostředí. Zatímco ve státech západní Evropy se zřejmě vlivem tradic nahlíželo na dokumentaci jako na nadřazenou informacím, které byly její pouhou součástí; anglo-americké prostředí pojímalo jejich vzájemné postavení zcela opačně. Zdá se, že k odlišnému pohledu došlo vlivem velkého rozvoje společnosti na americkém kontinentu ve všech oblastech života, který sebou zároveň přinesl rychlý a velký nárůst množství informací. Informace pak byly chápány jako celek, který je potřeba roztřídit prostřednictvím pomocných systémů, kterými byla dokumentace, knihovnictví, archivnictví. Tyto obory tedy sloužily ke sběru, třídění, zpřístupňování a dohledatelnosti informací.		Profesorka poukazuje na rozpor v chápání vzájemného vztahu informace a dokumentace v západní Evropě a anglo-americkém prostředí. Zatímco ve státech západní Evropy se zřejmě vlivem tradic nahlíželo na dokumentaci jako na nadřazenou informacím, které byly její pouhou součástí; anglo-americké prostředí pojímalo jejich vzájemné postavení zcela opačně. Zdá se, že k odlišnému pohledu došlo vlivem velkého rozvoje společnosti na americkém kontinentu ve všech oblastech života, který sebou zároveň přinesl rychlý a velký nárůst množství informací. Informace pak byly chápány jako celek, který je potřeba roztřídit prostřednictvím pomocných systémů, kterými byla dokumentace, knihovnictví, archivnictví. Tyto obory tedy sloužily ke sběru, třídění, zpřístupňování a dohledatelnosti informací.
		+
		+	Poprvé použila slovo '''dokumentalistika''' jako zastřešující výraz pro spojení věd podobného zaměření - pro knihovnictví, archivnictví a dokumentaci, protože koncepci oddělování těchto věd od sebe nikdy neuznávala. Tato myšlenka byla přijímána postupně, v době vyslovení neměla jednoznačně pozitivní odezvu.<sup>[4]</sup>
		+
		+	Z úvah nad definováním pojdu '''dokument''' došla E. Currás k závěru, že ''"myšlenka přenesená jazykem na hmotném nosiči se zkoumatelným a informačním charakterem umožňuje vznik dokumentu"''<sup>[4]</sup>. Oproti dřívějším pojetím je zde širší hmotného nosiče a zahrnuje možnost využití i moderních technologií, než jen papír nebo jemu podobný nosič.

	''<u>Definice dokumentu<sup>[4]</sup>:</u>''		''<u>Definice dokumentu<sup>[4]</sup>:</u>''

@@ Řádek 210: / Řádek 210: @@
 [1] CURRÁS, Emilia. Akademické tituly. In: [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: [http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/titulosacademicos.html http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/titulosacademicos.html]
-[2] Pojem informace. In: [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: [http://ledvon.webnode.cz/news/pojem-informace/ http://ledvon.webnode.cz/news/pojem-informace/
+[2] Pojem informace. In: [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: [[http://ledvon.webnode.cz/news/pojem-informace/ http://ledvon.webnode.cz/news/pojem-informace/] [http://ledvon.webnode.cz/news/pojem-informace/ http://ledvon.webnode.cz/news/pojem-informace/]
 [3] ANTHOVÁ, Věra a spol. ''&nbsp;Informace podle Emilie Currás.'' Brno, 2004. In: [online]. [cit. 2014-05-12]. <cite>Seminární práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Kabinet knihovnictví. </cite>Dostupné z: [http://www.phil.muni.cz/~hajkova/prace/bc-tretak/etika.doc http://www.phil.muni.cz/~hajkova/prace/bc-tretak/etika.doc]
-CURRÁS, Emilia. ''Informační věda - retrospektivní ohlédnutí''. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, 2006, 121 s. ISBN 80-724-8384-6.
+[4] CURRÁS, Emilia. ''Informační věda - retrospektivní ohlédnutí''. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, 2006, 121 s. ISBN 80-724-8384-6.
 CURRÁS, Emilia. Emilia Currás, Publikované knihy. In: [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: [http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/publilibros.html http://www.uam.es/personal_pdi/ciencias/ecurras/publilibros.html]
@@ Řádek 222: / Řádek 222: @@
 FOBEROVÁ, Libuše. Letní knihovnická škola v Opavě 9. - 13. července 2007. In: [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: [http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=891&idr=7&idci=18 http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=891&idr=7&idci=18]
-{{DEFAULTSORT:Currás, Emilia}}<br/>
+&#x7B;&#x7B;DEFAULTSORT:Currás, Emilia&#x7D;&#x7D;
-[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
+[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/>

@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 Profesorka poukazuje na rozpor v chápání vzájemného vztahu informace a dokumentace v západní Evropě a anglo-americkém prostředí. Zatímco ve státech západní Evropy se zřejmě vlivem tradic nahlíželo na dokumentaci jako na nadřazenou informacím, které byly její pouhou součástí; anglo-americké prostředí pojímalo jejich vzájemné postavení zcela opačně. Zdá se, že k odlišnému pohledu došlo vlivem velkého rozvoje společnosti na americkém kontinentu ve všech oblastech života, který sebou zároveň přinesl rychlý a velký nárůst množství informací. Informace pak byly chápány jako celek, který je potřeba roztřídit prostřednictvím pomocných systémů, kterými byla dokumentace, knihovnictví, archivnictví. Tyto obory tedy sloužily ke sběru, třídění, zpřístupňování a dohledatelnosti informací.
-''<u>Definice dokumentů<sup>[4]</sup>:</u><br/>''
+''<u>Definice dokumentu<sup>[4]</sup>:</u>''
 *''Dokument je uspořádané a formalizované poznání (ve všeobecném smyslu) způsobem, který lze snadno použít.''

← Starší verze		Verze z 25. 5. 2014, 11:05
Řádek 46:		Řádek 46:

	Profesorka poukazuje na rozpor v chápání vzájemného vztahu informace a dokumentace v západní Evropě a anglo-americkém prostředí. Zatímco ve státech západní Evropy se zřejmě vlivem tradic nahlíželo na dokumentaci jako na nadřazenou informacím, které byly její pouhou součástí; anglo-americké prostředí pojímalo jejich vzájemné postavení zcela opačně. Zdá se, že k odlišnému pohledu došlo vlivem velkého rozvoje společnosti na americkém kontinentu ve všech oblastech života, který sebou zároveň přinesl rychlý a velký nárůst množství informací. Informace pak byly chápány jako celek, který je potřeba roztřídit prostřednictvím pomocných systémů, kterými byla dokumentace, knihovnictví, archivnictví. Tyto obory tedy sloužily ke sběru, třídění, zpřístupňování a dohledatelnosti informací.		Profesorka poukazuje na rozpor v chápání vzájemného vztahu informace a dokumentace v západní Evropě a anglo-americkém prostředí. Zatímco ve státech západní Evropy se zřejmě vlivem tradic nahlíželo na dokumentaci jako na nadřazenou informacím, které byly její pouhou součástí; anglo-americké prostředí pojímalo jejich vzájemné postavení zcela opačně. Zdá se, že k odlišnému pohledu došlo vlivem velkého rozvoje společnosti na americkém kontinentu ve všech oblastech života, který sebou zároveň přinesl rychlý a velký nárůst množství informací. Informace pak byly chápány jako celek, který je potřeba roztřídit prostřednictvím pomocných systémů, kterými byla dokumentace, knihovnictví, archivnictví. Tyto obory tedy sloužily ke sběru, třídění, zpřístupňování a dohledatelnosti informací.
		+
		+	Definice dokumentů<sup>[4]</sup>:
		+
		+	* Dokument je uspořádané a formalizované poznání (ve všeobecném smyslu) způsobem, který lze snadno použít.
		+
		+	* Dokument je organizované zastoupení struktur přístupných lidskému intelektu se záměrem, aby nás jeho využití přiblížilo k poznání světa, a němž žijeme.

	'''Teorie informace'''		'''Teorie informace'''