E-banking - Historie editací

Adamzebrak v 25. 12. 2014, 14:52

2014-12-25T14:52:12Z

Adamzebrak: /* Zabezpečení */

2014-12-25T14:49:30Z

Zabezpečení

Adamzebrak: /* Zabezpečení */

2014-12-25T14:47:11Z

Zabezpečení

Adamzebrak: /* Zabezpečení */

2014-12-25T14:44:57Z

Zabezpečení

Adamzebrak: /* Charakteristika */

2014-12-25T14:43:18Z

Charakteristika

Adamzebrak: /* Charakteristika */

2014-12-25T14:41:10Z

Charakteristika

Adamzebrak v 25. 12. 2014, 14:26

2014-12-25T14:26:58Z

Adamzebrak v 25. 12. 2014, 14:22

2014-12-25T14:22:40Z

Adamzebrak v 25. 12. 2014, 14:21

2014-12-25T14:21:15Z

Adamzebrak: /* Zabezpečení */

2014-12-25T14:18:18Z

Zabezpečení

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 '''Související pojmy:'''
 ''Nadřazená -''  přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví <br />
-:::::''Podřazená -''
+:::::''Podřazená -'' PDA bankovnictví, home banking, IPTV <br />
 == Charakteristika ==

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Zabezpečení ==
-Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované [[SSL|SSL spojení]]. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení [[Systém|systému]] internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje komunikaci mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.<ref> KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček </ref>
+Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované [[SSL|SSL spojení]]. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení [[Systém|systému]] internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje [[Komunikace|komunikaci]] mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.<ref> KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček </ref>
 „Zabezpečení komunikace mezi klientem a bankou v rámci internetového bankovnictví obvykle bývá řešeno standardním protokolem SSL (HTTPS). Většina českých bank pro svou identifikaci používá certifikáty vydané obecně uznávanými autoritami – VeriSign, druhou možností je použití certifikátu vydaným národními certifikačními autoritami (v ČR např.I.CA)“<ref> MATYÁŠ, Vašek a Jan KRHOVJÁK. Autorizace elektronických transakcí a autentizace dat i uživatelů. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 9788021045569 </ref>

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Zabezpečení ==
-Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované [[SSL|SSL spojení]]. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení systému internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje komunikaci mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.<ref> KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček </ref>
+Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované [[SSL|SSL spojení]]. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení [[Systém|systému]] internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje komunikaci mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.<ref> KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček </ref>
 „Zabezpečení komunikace mezi klientem a bankou v rámci internetového bankovnictví obvykle bývá řešeno standardním protokolem SSL (HTTPS). Většina českých bank pro svou identifikaci používá certifikáty vydané obecně uznávanými autoritami – VeriSign, druhou možností je použití certifikátu vydaným národními certifikačními autoritami (v ČR např.I.CA)“<ref> MATYÁŠ, Vašek a Jan KRHOVJÁK. Autorizace elektronických transakcí a autentizace dat i uživatelů. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 9788021045569 </ref>

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Zabezpečení ==
-Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované SSL spojení. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení systému internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje komunikaci mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.<ref> KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček </ref>
+Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované [[SSL|SSL spojení]]. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení systému internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje komunikaci mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.<ref> KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček </ref>
 „Zabezpečení komunikace mezi klientem a bankou v rámci internetového bankovnictví obvykle bývá řešeno standardním protokolem SSL (HTTPS). Většina českých bank pro svou identifikaci používá certifikáty vydané obecně uznávanými autoritami – VeriSign, druhou možností je použití certifikátu vydaným národními certifikačními autoritami (v ČR např.I.CA)“<ref> MATYÁŠ, Vašek a Jan KRHOVJÁK. Autorizace elektronických transakcí a autentizace dat i uživatelů. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 9788021045569 </ref>

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 == Charakteristika ==
-Internetové bankovnictví neboli e-banking je součástí bankovních služeb s názvem přímé bankovnictví. Tento druh bankovní služby umožnil až prudký rozvoj [[ICT|informačně-komunikačních technologií]] v posledních desítkách let. Jedná se o služby, které umožňují komunikaci mezi klientem a bankou, bez toho aby klient musel být fyzicky přítomen v pobočce banky. Veškerá komunikace se odehrává skrze Internet a počítač, nebo chytrý mobilní telefon. Mezi přímé bankovní služby řadíme již zmiňovaný internet baning (e-banking), telebanking, home banking, smartphone banking (smartbanking), GSM banking a Wap banking. Všechny uvedené druhy přímého bankovnictví umožňují klientům banky přístup k účtu nepřetržitě 24 hodin denně po celý rok.<ref> Přímé bankovnictví. In: FINANCE MEDIA A.S. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/bezne-ucty/abeceda-beznych-uctu/prime-bankovnictvi/ </ref>
+Internetové bankovnictví neboli e-banking je součástí bankovních služeb s názvem přímé bankovnictví. Tento druh bankovní služby umožnil až prudký rozvoj [[ICT|informačně-komunikačních technologií]] v posledních desítkách let. Jedná se o služby, které umožňují komunikaci mezi klientem a bankou, bez toho aby klient musel být fyzicky přítomen v pobočce banky. Veškerá komunikace se odehrává skrze [[Internet]] a počítač, nebo chytrý mobilní telefon. Mezi přímé bankovní služby řadíme již zmiňovaný internet baning (e-banking), telebanking, home banking, smartphone banking (smartbanking), GSM banking a Wap banking. Všechny uvedené druhy přímého bankovnictví umožňují klientům banky přístup k účtu nepřetržitě 24 hodin denně po celý rok.<ref> Přímé bankovnictví. In: FINANCE MEDIA A.S. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z:http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/bezne-ucty/abeceda-beznych-uctu/prime-bankovnictvi/ </ref>
 == Historie ==

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 „Tato služba byla poprvé nabídnuta již počátkem 80.let, čtyřmi hlavními bankami New Yorku (Citibank, Chase Manhanttan, Chemical a Manufacturers Hanover). Chemical bank představila svůj bankovní produkt Pronto pro jednotlivce a Pronto Business Banker pro malé podniky již roku 1983. Její jednotliví zákazníci platili měsíční poplatek 12 USD měsíčně za dial-up službu, která jim umožňovala spravovat elektronické záznamy šekových knížek a osobních rozpočtů, zjistit historii a zůstatky účtů (včetně zúčtovaných šeků), převádět prostředky mezi běžnými a spořicími účty, a nejlepší ze všeho, realizovat elektronické platby cca. 17000 obchodníkům. Navíc mohli obdržet informace o cenách akcií za další poplatek účtovaný za minutu.“<ref> CRONIN, Mary J. Banking and finance on the Internet. New York ; Toronto: J. Wiley, 1998, s. 41. ISBN 9780471292197 </ref>
-Dá se říci, že tato služba je dodnes považována za první poskytnutí internetového bankovnictví vůbec. Ovšem skutečná revoluce v bankovním sektoru nastala až v 90. letech minulého století na přelomu tisíciletí. V roce 1995 vstupuje na trh Security First Network Bank, jakožto první čistě internetová banka na světě. Koncept čistě internetové banky dnes provozuje celá řada bankovních institucí a v poslední době se těší velké oblibě nejen mezi jejími klienty, ale i u nich samotných. Jelikož díky snížení nákladů na provoz bankovní pobočky, nebo možnosti se připojit k bankovnímu účtu v podstatě odkudkoliv, se tato varianta bankovnictví jeví jako nejefektivnější a zároveň nejpřívětivější pro klienta samotného.
+Dá se říci, že tato služba je dodnes považována za první poskytnutí internetového bankovnictví vůbec. Ovšem skutečná revoluce v bankovním sektoru nastala až v 90. letech minulého století na přelomu tisíciletí. V roce 1995 vstupuje na trh Security First Network Bank, jakožto první čistě internetová banka na světě. Koncept čistě internetové banky dnes provozuje celá řada bankovních institucí a v poslední době se těší velké oblibě nejen mezi jejími klienty, ale i u nich samotných. Jelikož díky snížení nákladů na provoz bankovní pobočky, nebo možnosti se připojit k bankovnímu účtu v podstatě odkudkoliv, se tato varianta bankovnictví jeví jako nejefektivnější a zároveň nejpřívětivější pro klienta samotného.<ref> NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-24]. 90 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/Nechuta_Ales_22255__1_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Dvořák </ref>
 == Zabezpečení ==
-Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované SSL spojení. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení systému internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje komunikaci mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.
+Zabezpečení internetového bankovnictví se u jednotlivých bank liší, většina z nich ale k přenosu dat používá šifrované SSL spojení. Mezi další základní způsoby autentizace klienta banky patří použití uživatelského jména, které banka přiděluje svým klientům při zřízení služby, v kombinaci s bezpečnostním heslem, které si klient může měnit dle libosti. Každé uživatelské jméno je neměnné a unikátní, tak aby nedošlo k záměně klientů. Dalším ze základních ověřovacích prvků bank je autorizační SMS obsahující jedinečný kód, pomocí kterého se klient hlásí do bankovní aplikace, nebo pomocí něj potvrzuje transakce. Mezi další způsoby autorizace klienta v on-line prostředí patří užití autentizačního kalkulátoru, který používá šifrovací algoritmy bez přímého napojení na klientův počítač, což umožňuje generalizaci unikátního hesla pro vstup do systému. Poslední obvykle používanou metodou zabezpečení systému internetového bankovnictví je užití klientského certifikátu. Ten identifikuje uživatele a příslušný server, čímž zajišťuje komunikaci mezi těmito dvěma subjekty pomocí přenosu šifrovaných dat. Na rozdíl od autentizačního kalkulátoru je klientský certifikát nahrán a tak vždy propojen s počítačem uživatele.<ref> KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-12-24]. 82 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Krajíček </ref>
 „Zabezpečení komunikace mezi klientem a bankou v rámci internetového bankovnictví obvykle bývá řešeno standardním protokolem SSL (HTTPS). Většina českých bank pro svou identifikaci používá certifikáty vydané obecně uznávanými autoritami – VeriSign, druhou možností je použití certifikátu vydaným národními certifikačními autoritami (v ČR např.I.CA)“<ref> MATYÁŠ, Vašek a Jan KRHOVJÁK. Autorizace elektronických transakcí a autentizace dat i uživatelů. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 9788021045569 </ref>
@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 == Rozdělení ==
-Internetové bankovnictví lze dělit do několika kategorií, nebo lépe řečeno sub-kategorií, které se od sebe liší pouze v detailech a způsobu přístupu na Internet.
+Internetové bankovnictví lze dělit do několika kategorií, nebo lépe řečeno sub-kategorií, které se od sebe liší pouze v detailech a způsobu přístupu na Internet.<ref> MELUZÍN, Tomáš a Václav ZEMAN. Bankovní produkty a služby: Bankovnictví I. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2014, 198 s. ISBN 978-80-214-4841-4 </ref>
 === PDA bankovnictví  ===
-Jedná se o typ internetového bankovnictví, který může svou mobilitou mást i samotné banky ke kategorizaci do mobilního bankovnictví, což je však omyl. Veškerá komunikace klienta s bankou probíhá přes Internet, pomocí téměř klasického webového prohlížeče zobrazeného na PDA displeji, což je samozřejmě doménou internetového bankovnictví. Na druhou stranu možnost nosit zařízeni stále při sobě je typickým znakem mobilního bankovnictví. Samotné zařízení PDA (Personal Digital Assistant) tak lze teoreticky označit jako průnik obou kanálů bankovnictví, jak internetového, tak i mobilního. Samotná komunikace mezi bankou a klientem, podobně tak její zabezpečení probíhá stejně jako na osobním počítači.
+Jedná se o typ internetového bankovnictví, který může svou mobilitou mást i samotné banky ke kategorizaci do mobilního bankovnictví, což je však omyl. Veškerá komunikace klienta s bankou probíhá přes Internet, pomocí téměř klasického webového prohlížeče zobrazeného na PDA displeji, což je samozřejmě doménou internetového bankovnictví. Na druhou stranu možnost nosit zařízeni stále při sobě je typickým znakem mobilního bankovnictví. Samotné zařízení PDA (Personal Digital Assistant) tak lze teoreticky označit jako průnik obou kanálů bankovnictví, jak internetového, tak i mobilního. Samotná komunikace mezi bankou a klientem, podobně tak její zabezpečení probíhá stejně jako na osobním počítači.<ref> CHRISTOPHER, Benjamin B. Recent Developments Affecting Depository Institutions: a financial economist in the FDIC's Division of Research and Statistics. In: Federal Deposit Insurance Corporation [online]. 3. vyd., 1996, 07.06.1999 [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: https://www.fdic.gov/bank/analytical/banking/1995summ/art3full.html </ref>
 === Home banking ===
-Neboli také domácí bankovnictví, jedná se o službu podobnou internetovému bankovnictví jako takovému. Hlavní rozdíl mezi klasickým internetovým bankovnictvím a domácím bankovnictvím je ten, že komunikace mezi klientem a bankou neprobíhá skrze webový prohlížeč, ale skrze speciální software banky. To na jednu stranu omezuje typickou volnost a mobilitu internetového bankovnictví, avšak na druhou stranu zaručuje značně větší bezpečnost v komunikaci mezi klientem a bankou.
+Neboli také domácí bankovnictví, jedná se o službu podobnou internetovému bankovnictví jako takovému. Hlavní rozdíl mezi klasickým internetovým bankovnictvím a domácím bankovnictvím je ten, že komunikace mezi klientem a bankou neprobíhá skrze webový prohlížeč, ale skrze speciální software banky. To na jednu stranu omezuje typickou volnost a mobilitu internetového bankovnictví, avšak na druhou stranu zaručuje značně větší bezpečnost v komunikaci mezi klientem a bankou.<ref> NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-24]. 90 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/Nechuta_Ales_22255__1_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Dvořák </ref>
 === IPTV ===
-IPTV, neboli internetová televize, je technologie, která prakticky spadá do kategorie internetového bankovnictví, avšak někdy bývá zařazována do specifické kategorie televizního bankovnictví. Podstatou této technologie je umožnění oboustranné komunikace mezi klientem a bankou. K této komunikaci dochází skrze internetový protokol a televizní rozhraní za pomoci telefonní linky a klávesnice připojené k televizi. O IPTV se tedy dá říci, že je jakousi obdobou home bankingu a to nejen ve způsobu domácího použití, ale i co se týče hlavních parametrů jako například bezpečnost, cena, mobilita a komfort.
+IPTV, neboli internetová televize, je technologie, která prakticky spadá do kategorie internetového bankovnictví, avšak někdy bývá zařazována do specifické kategorie televizního bankovnictví. Podstatou této technologie je umožnění oboustranné komunikace mezi klientem a bankou. K této komunikaci dochází skrze internetový protokol a televizní rozhraní za pomoci telefonní linky a klávesnice připojené k televizi. O IPTV se tedy dá říci, že je jakousi obdobou home bankingu a to nejen ve způsobu domácího použití, ale i co se týče hlavních parametrů jako například bezpečnost, cena, mobilita a komfort.<ref> NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-24]. 90 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/Nechuta_Ales_22255__1_.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Dvořák. </ref>
 == Poznámky a odkazy na použité zdroje ==