Dotazníková šetření - Historie editací

Martas.musilova: /* Druhy otázek */

2012-10-12T20:10:08Z

Druhy otázek

Martas.musilova: /* Typy otázek */

2012-10-12T20:09:14Z

Typy otázek

Martas.musilova v 12. 10. 2012, 20:02

2012-10-12T20:02:14Z

Martas.musilova v 12. 10. 2012, 19:56

2012-10-12T19:56:30Z

Martas.musilova: /* Typy otázek */

2012-10-12T19:54:51Z

Typy otázek

Martas.musilova v 12. 10. 2012, 19:38

2012-10-12T19:38:50Z

Martas.musilova: /* Typy otázek */

2012-10-12T19:07:23Z

Typy otázek

Martas.musilova v 12. 10. 2012, 18:58

2012-10-12T18:58:04Z

Martas.musilova v 12. 10. 2012, 18:50

2012-10-12T18:50:39Z

Martas.musilova: /* Příprava dotazníkového šetření */

2012-10-12T17:40:08Z

Příprava dotazníkového šetření

@@ Řádek 77: / Řádek 77: @@
 === Druhy otázek ===
-Podle funkce, kterou otázky v dotaznících mají, se dělí následujícím způsobem:
+Podle funkce, kterou v dotaznících mají, rozlišujeme otázky:
 * '''výzkumné''' - poskytují potřebné informace a údaje;
 * '''filtrační''' - dělí respondenty podle toho, jestli se můžou k problému vyjádřit ;
@@ Řádek 85: / Řádek 85: @@
 * '''kontaktní''' - navazují s respondentem určitý vztah;
 * '''nárazníkové''' - zmírňují podezíravý pocit z otázky následující.<ref>Tamtéž.</ref>
 == Způsoby dotazování ==

@@ Řádek 73: / Řádek 73: @@
 <br/>
 <br/>
-Druhý způsob dělení dotazníkových otázek se týká počtu variant odpovědí. '''Dichotomické''' otázky nabízejí dvě varianty (ano/ne) a '''trichotomické''' tři (ano/ne/nevím). '''Polytomické''' otázky mají víc variant a podle toho, jak je může respondent vybírat, se dál dělí na výběrové (pouze jediná varianta odpovědi), výčtové (víc možných variant) a výčtové s pořadím (vybrané odpovědi se řadí podle určitého hlediska).<ref>REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, 192 s. ISBN 978-80-2473006-6.</ref>
+Druhý způsob dělení dotazníkových otázek se týká počtu variant odpovědí. '''Dichotomické''' otázky nabízejí dvě varianty (ano/ne) a '''trichotomické''' tři (ano/ne/nevím). '''Polytomické''' otázky mají více variant a podle toho, jak je může respondent vybírat, se dál dělí na výběrové (pouze jediná varianta odpovědi), výčtové (více možných variant) a výčtové s pořadím (vybrané odpovědi se řadí podle určitého hlediska).<ref>REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, 192 s. ISBN 978-80-2473006-6.</ref>
 <br/>
 === Druhy otázek ===
 Podle funkce, kterou otázky v dotaznících mají, se dělí následujícím způsobem:

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 Při tvorbě vědeckých projektů je pro tvůrce projektu důležitá výzkumná otázka, která provází celý projekt. Během práce dochází k mnoha otázkám a chybějícím informacím, které se musí nějakým způsobem získat. Existuje řada způsobů a metod, jakými se zjišťují informace od širší veřejnosti, které potřebujeme k ověření si dosavadních informací, ke sběru nových údajů či k potvrzení svých domněnek, které jsou klíčové v daném projektu. Jednou z cest jak získat informace k výzkumu je dotazování. Dotazování je pokládání otázek dotazovaným (respondentům). Z jejich odpovědí řešitel projektu získává žádoucí primární údaje. Podle kontaktu s dotazovaným se rozlišují jednotlivé techniky dotazování, a to osobní, telefonické, písemné a elektronické. Dotazování se používá jak při kvalitativních, tak i kvantitativních výzkumech. Dotazování může probíhat různými způsoby a každý typ dotazování klade specifické požadavky na konstrukci samotného dotazníku.
@@ Řádek 85: / Řádek 84: @@
 * '''kontaktní''' - navazují s respondentem určitý vztah;
 * '''nárazníkové''' - zmírňují podezíravý pocit z otázky následující.<ref>Tamtéž.</ref>
-<br/>
 == Způsoby dotazování ==
-<br/>
 === Osobní dotazování ===
 Prvním a nejnáročnějším způsobem je vyplnění dotazníku přímou komunikací tazatele a respondenta, jedná se o tzv. standardizovaný rozhovor. Tazatel čte předem připravené otázky, i s případnými variantami odpovědí, které jsou naformulovány výzkumníkem.<ref name="foret">FORET, Miroslav. ''Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky''. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 159 s. ISBN 80-247-0385-8</ref>
@@ Řádek 111: / Řádek 110: @@
 Ze vzorku je také vyloučena ta část populace, která nedosahuje určité minimální počítačové gramotnosti, což může opět vést ke zkreslení výsledků. <ref name="crs">Survey Design. In: ''Creative Research Systems'' [online]. 2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.surveysystem.com/sdesign.htm</ref>
 Při elektronickém dotazování také nejsme omezeni jen na klasickou formu dotazníku a je možné přikládat různé dovysvětlovací obrázky, které mohou zvýšit srozumitelnost otázek i atraktivitu daného dotazníku. Získaná data už jsou v elektronické podobě, není třeba složitého přepisování, čímž se současně snižuje procento administrativních chyb.<ref name="KREISLOVÁ"></ref>
 == Zpracování a analýza dat ==
 “Po sběru dat následuje etapa, kdy je třeba shromážděný materiál zpracovat a vyhodnotit. Základním cílem fáze zpracování dat je zajistit získaným údajům potřebnou kvalitu a přehledné uspořádání k následné analýze, na jejímž základě formulujeme obecné poznatky v souladu s cíli výzkumného úkolu.”<ref name="KREISLOVÁ"></ref> V této fázi dochází k zadávání dat z dotazníku do programu, který data následně vyhodnotí (s výjimkou elektronického dotazování, v tom případě je tato etapa zautomatizována).
 == Interpretace a prezentace výsledků ==
 Ve chvíli, kdy jsou vyhodnocena data, je vhodné vrátit se do přípravné fáze, kde se definoval problém a cíl dotazníkového šetření. V tomto kontextu se data snáze interpretují a dochází k lepší orientaci v tom, zda došlo ke splnění daného cíle. K interpretaci dochází nejen slovním vyjádřením, ale také pomocí různých grafů či tabulek.
@@ Řádek 122: / Řádek 125: @@
 	V případě, že závěrečná zpráva přinesla odpovědi na problém a cíl stanovený na začátku výzkumu, lze říct, že dané dotazníkové šetření splnilo svůj účel a bylo úspěšné.
 == Příklady využití v ISK ==
 Dotazníková šetření patří k nejrozšířenějším a nejběžnějším výzkumným metodám. Lze jej využít u širokého okruhu témat a získat tak data z různých oblastí, jako je veřejné mínění, postoje a chování dotazovaných, až po míru spokojenosti v poskytování služeb.
 ===Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné===
 Z výzkumů provedených na našem území stojí za zmínku průzkum “Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné”. Byl zaměřen na knihovny krajů, měst a obcí a jeho autoři vycházeli z předpokladu, že většina knihoven neposkytuje speciální služby uživatelům s různým zdravotním handicapem. Kvůli rozsáhlosti projektu zahrnujícího 137 knihoven byla využita elektronická forma dotazníku, která se skládala z několika okruhů otázek zaměřených na jednotlivá zdravotní postižení (zrakové, sluchové, tělesné a mentální) a na elektronické služby knihoven obecně. Výsledek průzkumu je především podkladem a východiskem pro další rozvoj služeb a aktivit určených handicapovaným uživatelům a odstranění bariér či nedostatků v knihovnách.<ref name="houskova">HOUŠKOVÁ, Zlata; PILLEROVÁ, Vladana. ''Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné : výsledky průzkumu'' [online]. Praha : Knihovnický institut Národní knihovny ČR, 2007. 20 s. [cit. 2012-10-11]. Dostupný z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Handi-cap_vysledky_pruzkumu.doc></ref>
 ===Potřeby dalšího vzdělávání osob věnujících se informačnímu vzdělávání===
 Další zajímavý průzkum byl proveden v roce 2010 pro projekt NAKLIV (Národní klastr informačního vzdělávání), který byl nazván “Potřeby dalšího vzdělávání osob věnujících se informačnímu vzdělávání”. Cílem projektu bylo “zmapovat potřeby a preference respondentů ve vztahu ke vzdělávacím akcím v oblasti informačního vzdělávání, které připravuje projekt NAKLIV.”<ref name="honsova">Honsová Tereza; Machovská Monika; Snížková Martina. ''Potřeby dalšího vzdělávání osob věnujících se informačnímu vzdělávání'' . Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 8 [cit. 2012-10-11]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/potreby-dalsiho-vzdelavani-osob-venujicich-se-informacnimu-vzdelavani-pruzkum-nakliv>. ISSN 1802-9736]</ref> Byl zvolený elektronický způsob dotazování pomocí online aplikace Easyresearch.biz. “Dotazovaná skupina se skládala především z odborných knihovníků vysokoškolských knihoven. Většina z těchto pracovníků se v rámci své práce zabývá informačním vzděláváním.” <ref name="honsova"></ref>
 Návratnost dotazníku byla 46 %. Z dotazníku vyšel zřejmý zájem o další vzdělávání v této oblasti, především o kurzy společnosti IVIG. Přínosem mohla být také informace, že největší zájem je o oblast nových médií, naopak minimální zájem byl o manažerské kompetence knowledge mentora.
@@ Řádek 138: / Řádek 141: @@
 Dotazníkové šetření se dá také velmi dobře využít v případě softwarových produktů, jako tomu bylo v průzkumu týkajícího se uživatelů ZOTERO (volně dostupný nástroj ke shromažďování, organizování a citování - osobní knihovna). Cílem výzkumu bylo zjistit jak uživatelé nástroj ZOTERO používají a jak jsou spokojeni s jeho funkcemi. Výsledky by mohly být využity například pro další vývoj produktu. Průzkum byl proveden pomocí elektronického dotazování. Dotazník byl zveřejněn na ZOTERO fóru a na Twitteru a obsahoval 23 otázek. Během týdne odpovědělo  přibližně 730 respondentů. V konečné zprávě bylo ale analyzováno pouze 179 z nich. Vyhodnocením dotazníkového šetření bylo zjištěno, že uživatelé jsou s funkcemi nástroje ZOTERO spokojeni (snadné použití) a firma by se dále měla zaměřit spíše na potřeby pokročilých uživatelů.<ref name="zotero">ZOTERO: User Experience Survey Results. In: <i>Debralauterbach.com</i> [online]. 2009 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://www.debralauterbach.com/projects/zoterosurveyresults.pdf
 </ref>
 == Literatura ==
 <references />

@@ Řádek 84: / Řádek 84: @@
 * '''kontrolní''' - jinak formulované již jednou použité otázky, které se následně porovnávají;
 * '''kontaktní''' - navazují s respondentem určitý vztah;
-* '''nárazníkové''' - zmírňují podezíravý pocit z otázky následující.
+* '''nárazníkové''' - zmírňují podezíravý pocit z otázky následující.<ref>Tamtéž.</ref>
 <br/>

@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 === Typy otázek ===
 Otázky do dotazníků můžeme rozdělit dvojím způsobem. <br/>
-Prvním je dělení na otázky otevřené, uzavřené, nebo polouzavřené. Otevřené otázky nenabízejí respondentovi žádnou variantu odpovědi, hodí se pro získávání stanoviska. Jsou užitečné v odůvodňovacích situacích a jejich výstupem jsou kvalitativní data. Naopak uzavřené otázky jsou takové, kde se nabízí všechny možnosti, tyto možnosti se navzájem vylučují a výstupem jsou kvantitativní data. Polouzavřené otázky nabízejí předem dané odpovědi a kromě toho ještě možnost odpovědi vlastní. Proto v sobě zahrnují výhody i nevýhody obou předchozích typů. <ref name="Data">''Data Analysis: Gathering Data - Questionnaires/Surveys''. In: [online]. Texas State Auditor's Office, 1995 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sao.state.tx.us/resources/Manuals/Method/data/7QUESTID.pdf</ref><br/><br/>'''Srovnání otevřených a uzavřených typů otázek ukazuje názorně následující tabulka:'''
+Prvním je dělení na otázky '''otevřené,''' '''uzavřené,''' nebo '''polouzavřené.''' Otevřené otázky nenabízejí respondentovi žádnou variantu odpovědi, hodí se pro získávání stanoviska. Jsou užitečné v odůvodňovacích situacích a jejich výstupem jsou kvalitativní data. Naopak uzavřené otázky jsou takové, kde se nabízí všechny možnosti, tyto možnosti se navzájem vylučují a výstupem jsou kvantitativní data. Polouzavřené otázky nabízejí předem dané odpovědi a kromě toho ještě možnost odpovědi vlastní. Proto v sobě zahrnují výhody i nevýhody obou předchozích typů. <ref name="Data">''Data Analysis: Gathering Data - Questionnaires/Surveys''. In: [online]. Texas State Auditor's Office, 1995 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sao.state.tx.us/resources/Manuals/Method/data/7QUESTID.pdf</ref><br/><br/>'''Srovnání otevřených a uzavřených typů otázek ukazuje názorně následující tabulka:'''
 {| border="1" align="left" cellspacing="1" cellpadding="1" style="width: 500px; "
@@ Řádek 74: / Řádek 74: @@
 <br/>
 <br/>
-Druhý způsob dělení dotazníkových otázek se týká počtu variant odpovědí. Dichotomické otázky nabízejí dvě varianty (ano/ne) a trichotomické tři (ano/ne/nevím). Polytomické otázky mají víc variant a podle toho, jak je může respondent vybírat, se dál dělí na výběrové (pouze jediná varianta odpovědi), výčtové (víc možných variant) a výčtové s pořadím (vybrané odpovědi se řadí podle určitého hlediska).<ref>REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, 192 s. ISBN 978-80-2473006-6.</ref>
+Druhý způsob dělení dotazníkových otázek se týká počtu variant odpovědí. '''Dichotomické''' otázky nabízejí dvě varianty (ano/ne) a '''trichotomické''' tři (ano/ne/nevím). '''Polytomické''' otázky mají víc variant a podle toho, jak je může respondent vybírat, se dál dělí na výběrové (pouze jediná varianta odpovědi), výčtové (víc možných variant) a výčtové s pořadím (vybrané odpovědi se řadí podle určitého hlediska).<ref>REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, 192 s. ISBN 978-80-2473006-6.</ref>
 <br/>
 == Způsoby dotazování ==
 <br/>

@@ Řádek 65: / Řádek 65: @@
 | style="text-align: center; " | <span style="font-size: 15px; font-family: Arial; background-color: transparent; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; ">Krátká</span>
 |}<ref name="Data"></ref>
-<br /> <br/><br /> <br/><br /> <br/>
+<br/>
+== Způsoby dotazování ==
 === Osobní dotazování ===
 Prvním a nejnáročnějším způsobem je vyplnění dotazníku přímou komunikací tazatele a respondenta, jedná se o tzv. standardizovaný rozhovor. Tazatel čte předem připravené otázky, i s případnými variantami odpovědí, které jsou naformulovány výzkumníkem.<ref name="foret">FORET, Miroslav. ''Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky''. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 159 s. ISBN 80-247-0385-8</ref>
@@ Řádek 115: / Řádek 127: @@
 ===ZOTERO===
-Další zajímavý průzkum se týká uživatelů ZOTERO (volně dostupný nástroj ke shromažďování, organizování a citování - osobní knihovna). Cílem výzkumu bylo zjistit jak uživatelé nástroj ZOTERO používají a jak jsou spokojeni s jeho funkcemi. Výsledky by mohly být využity například pro další vývoj produktu. Průzkum byl proveden pomocí elektronického dotazování. Dotazník byl zveřejněn na ZOTERO fóru a na Twitteru a obsahoval 23 otázek. Během týdne odpovědělo  přibližně 730 respondentů. V konečné zprávě bylo ale analyzováno pouze 179 z nich. Vyhodnocením dotazníkového šetření bylo zjištěno, že uživatelé jsou s funkcemi nástroje ZOTERO spokojeni (snadné použití) a firma by se dále měla zaměřit spíše na potřeby pokročilých uživatelů.<ref name="zotero">ZOTERO: User Experience Survey Results. In: <i>Debralauterbach.com</i> [online]. 2009 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://www.debralauterbach.com/projects/zoterosurveyresults.pdf
+Dotazníkové šetření se dá také velmi dobře využít v případě softwarových produktů, jako tomu bylo v průzkumu týkajícího se uživatelů ZOTERO (volně dostupný nástroj ke shromažďování, organizování a citování - osobní knihovna). Cílem výzkumu bylo zjistit jak uživatelé nástroj ZOTERO používají a jak jsou spokojeni s jeho funkcemi. Výsledky by mohly být využity například pro další vývoj produktu. Průzkum byl proveden pomocí elektronického dotazování. Dotazník byl zveřejněn na ZOTERO fóru a na Twitteru a obsahoval 23 otázek. Během týdne odpovědělo  přibližně 730 respondentů. V konečné zprávě bylo ale analyzováno pouze 179 z nich. Vyhodnocením dotazníkového šetření bylo zjištěno, že uživatelé jsou s funkcemi nástroje ZOTERO spokojeni (snadné použití) a firma by se dále měla zaměřit spíše na potřeby pokročilých uživatelů.<ref name="zotero">ZOTERO: User Experience Survey Results. In: <i>Debralauterbach.com</i> [online]. 2009 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://www.debralauterbach.com/projects/zoterosurveyresults.pdf
 </ref>

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 === Survey research ===
@@ Řádek 29: / Řádek 28: @@
 == Příprava dotazníkového šetření ==
-Tato etapa se dá rozdělit do dalších dílčích kroků. Dříve, než se začne jakkoli dotazník tvořit, je třeba, aby byl jasně zformulovaný problém - tj. co nevíme - a jasně daný cíl - co chceme dotazníkem zjistit. Pokud se tato přípravná fáze podcení, s velkou pravděpodobností se po druhé fázi dojde ke zjištění, že výsledná data dávají odpovědi na jiné otázky, než jaké jsou ve skutečnosti třeba.<br/><br/>Po jasně daném cíli, jaký by nám měl výzkum přinést, přichází další fáze, která by stále ještě měla předcházet tvorbě dotazníku. “Dříve, než se začne tvořit samotný dotazník, se doporučuje prostudovat literaturu, která se zabývá výzkumným problémem. Také je vhodné porovnat jiné studie, u kterých mohly být položeny podobné otázky. Stejně tak existují internetové zdroje jako American Library Association (ALA) nebo The Pew Research Center, kde jsou zkompletovány výsledky odborně provedených dotazníků. Je dobré zvážit použití dotazníků z těchto studií. V takovém případě je vhodné zkontaktovat autory předchozích studií k získání více informací o jejich postupech.”<ref name="WILDEMUTH">WILDEMUTH BARBARA M., ''Applications of social research methods to questions in information and library science'', 1st pub., Westport Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s., ISBN 9781591585039</ref><br/><br/>Poté následuje očekávaná a neméně důležitá část – tvorba dotazníku. Tvorba sama o sobě je často podceňována a je to obrovská chyba. Podceněním správné tvorby otázek může dojít k velkému zkreslení odpovědí a celkových výsledků. „U laiků je často opomíjen případ, kdy respondent neodpoví. Z praxe jsou známy situace, kdy v elektronickém dotazníku respondent musel odpovědět, aby mohl pokračovat ve vyplňování, a přitom v nabídkách nebyly obsaženy odpovědi typu „nevím“, „jinak“ apod.“<ref name="rezankova">ŘEZANKOVÁ H., ''Analýza dat z dotazníkových šetření'', 3. vyd, Příbram: PBTisk, 2011, 211 s., ISBN 978-80-7431-062-1</ref> Aby se tvůrce dotazníku vyhnul zkreslování výsledků v důsledku nesprávné formulace otázek, existuje řada doporučení, jak tyto otázky formulovat a klást. V knize od Barbary Wildemuth <ref name="WILDEMUTH" /> se mezi doporučeními uvádí například to, že by se tvůrci dotazníku měli ptát pouze na to, co může být zodpovězeno, také se ptát pouze na to, co je nezbytné pro splnění cíle výzkumného šetření. Otázky by měly být položeny v celých větách, snižuje se tak totiž riziko nesprávného výkladu. Je také lepší používat neutrální jazyk, vyhnout se slovům, která by mohla být považována za neobjektivní či urážlivá. V neposlední řadě je třeba myslet na to, že účast respondentů je dobrovolná a mělo by jim být ponecháno právo rozhodnout o rozsahu jejich účasti. Proto by se nemělo vyžadovat zodpovězení každé otázky dříve, než bude položena otázka další. <ref name="WILDEMUTH" /> Také je vhodné se v otázkách vyhnout dvojitým negacím, žargonu, zkratek, pozor také na použití dlouhých otázek a používání vnořených otázek v jedné otázce.<br/><br/>Do dotazníků může tvůrce zadávat otázky otevřené, uzavřené, nebo polouzavřené. Otevřené otázkyn nenabízejí respondentovi žádnou variantu odpovědi, hodí se pro získávání stanoviska. Jsou užitečné v odůvodňovacích situacích a jejich výstupem jsou kvalitativní data. Naopak uzavřené otázky jsou takové, kde se nabízí všechny možnosti, tyto možnosti se navzájem vylučují a výstupem jsou kvantitativní data. Polouzavřené otázky nabízejí předem dané odpovědi a kromě toho ještě možnost odpovědi vlastní. Proto v sobě zahrnují výhody i nevýhody obou předchozích typů. <ref name="Data">''Data Analysis: Gathering Data - Questionnaires/Surveys''. In: [online]. Texas State Auditor's Office, 1995 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sao.state.tx.us/resources/Manuals/Method/data/7QUESTID.pdf</ref><br/><br/>'''Srovnání dvou typů otázek ukazuje názorně následující tabulka:'''
+Tato etapa se dá rozdělit do dalších dílčích kroků. Dříve, než se začne jakkoli dotazník tvořit, je třeba, aby byl jasně zformulovaný problém - tj. co nevíme - a jasně daný cíl - co chceme dotazníkem zjistit. Pokud se tato přípravná fáze podcení, s velkou pravděpodobností se po druhé fázi dojde ke zjištění, že výsledná data dávají odpovědi na jiné otázky, než jaké jsou ve skutečnosti třeba.<br/><br/>Po jasně daném cíli, jaký by nám měl výzkum přinést, přichází další fáze, která by stále ještě měla předcházet tvorbě dotazníku. “Dříve, než se začne tvořit samotný dotazník, se doporučuje prostudovat literaturu, která se zabývá výzkumným problémem. Také je vhodné porovnat jiné studie, u kterých mohly být položeny podobné otázky. Stejně tak existují internetové zdroje jako American Library Association (ALA) nebo The Pew Research Center, kde jsou zkompletovány výsledky odborně provedených dotazníků. Je dobré zvážit použití dotazníků z těchto studií. V takovém případě je vhodné zkontaktovat autory předchozích studií k získání více informací o jejich postupech.”<ref name="WILDEMUTH">WILDEMUTH BARBARA M., ''Applications of social research methods to questions in information and library science'', 1st pub., Westport Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s., ISBN 9781591585039</ref><br/><br/>
 {| border="1" align="left" cellspacing="1" cellpadding="1" style="width: 500px; "