https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Dekadentn%C3%AD_literatura 2026-04-21T20:09:11Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dekadentn%C3%AD_literatura&diff=3899&oldid=prev 2012-02-06T11:07:00Z

<p>4 revize: IMPORT D-F: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Kateřina Kašíková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' dekadence<br /> <br /> '''Související pojmy:''' fin-de-siècle, symbolismus, 19. století<br /> <br /> ==Definice==<br /> Dekadence může být charakterizována jako životní pocit spisovatelů konce 19. a počátku 20. století, znechucených upadající měšťanskou společností. Ovlivněn byl filozofickými díly A. Schopenhauera, F. Nietzscheho a H. Bergsona. Pro dekadenci je typický vypjatý subjektivismus a důraz na fantazii, vnější svět je považován za nicotný a klamný. V dekadentním pojetí života převládá pesimismus a nihilismus. Typická je rovněž stylizovaná aristokratická póza. Dekadentní erotika se vyznačuje amorálností, perverzností a narcisismem, literární díla zachycují únavu, pasivitu a neochotu i neschopnost jednat. Hlavními představiteli dekadence v české literatuře byli Arnošt Procházka, Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček a Arthur Breisky.[[#Literatura| [1, s. 32]]] <br /> <br /> ==Počátky==<br /> Počátky dekadence můžeme nalézt ve Francii. Tento pojem vstoupil do kulturního a literárního povědomí jako posměšně ironický výraz, jejž vymysleli dva francouzští básníci, Henri Beauclair a Gabriel Vicaire, autoři sbírky parodistických veršů „Déliquescences, poèmes, décadents“, která vyšla v roce 1885 s udáním autora „Adoré Floupette, poète décadent“. Tímto výrazem měla být zesměšněna skupina francouzských básníků, jež se hlásila svým nonkonformismem programově k odkazu Charlese Baudelaira. [[#Literatura| [2, s. 120]]] Ovšem ani jeden z nich netušil, že jejich posměšná přezdívka bude onou skupinou básníků přijata a stane se jejich oficiálním označením.<br /> <br /> ==Další směry==<br /> Dekadentní literatura má velmi blízko k symbolismu. Symbolismus je původně francouzské umělecké hnutí, konstituované v 80. letech 19. století a ovlivňující vývoj poezie a zčásti i dramatu a prózy v mnoha dalších zemích, zejména koncem 19. a na počátku 20. století. Pro symbolismus je charakteristický odvrat od společenské problematiky. Vnější svět pro symbolistického autora představuje pouze látku k vyslovení obecně platného uměleckého podobenství. Symbolismus usiluje o odhmotnění poezie, snaží se dobrat tajemství ukrytého v nitru věcí. Výrazovými prostředky symbolické poezie jsou náznak a symbol. Symbolismus měl značnou zásluhu na rozvoji básnické obraznosti, na zduchovnění a odpolitizování poezie. Jedním z jeho představitelů v české literatuře je Otokar Březina. [[#Literatura| [2, s. 44]]] <br /> <br /> Dekadence ovlivnila i další směry jako parnasismus, impresionismus, novoromantismus, naturalismus a expresionismus. [[#Literatura| [3, s. 47]]] <br /> <br /> ==Autoři==<br /> <br /> ===Francie===<br /> Charles Baudelaire (Květy zla)<br /> <br /> Barbey d’Aurevilly<br /> <br /> Stéphane Mallarmé<br /> <br /> Lautréamont (Zpěvy Maldoroovy)<br /> <br /> Joris Karl Huymans (román Naruby)<br /> <br /> Maurice Barrès (propagátor tzv. egotismu – kult já)<br /> <br /> Maurice Maeterlinck<br /> <br /> ===Anglie===<br /> Oscar Wilde (Obraz Doriana Graye)<br /> <br /> John Davidson (básník)<br /> <br /> Alfred Edward Husman<br /> <br /> ===Rusko===<br /> Fjodor Michailovič Dostojevskij (Zápisky z podzemí)<br /> <br /> Vladimír Sergejevič Solovjov<br /> <br /> Fjodor Sologub<br /> <br /> Dmitrij Sergejevič Merežkovskij<br /> <br /> Zinaida Nikolajevna Gippiusová<br /> <br /> ===Polsko===<br /> Stanislaw Przybyszewski<br /> <br /> ===Čeští autoři===<br /> Irma Geislová (sbírka Imortely)<br /> <br /> Jaroslav Kvapil (Padající hvězdy, Růžový keř)<br /> <br /> Otakar Auředníček<br /> <br /> Jaromír Borecký (Rosa Mystica)<br /> <br /> Arnošt Procházka (zakladatel Moderní revue, autor stati o české dekadenci, která byla uveřejněna v <br /> Neumannově Almanachu secese v r. 1896)<br /> <br /> Jiří Karásek ze Lvovic (sbírky Zazděná okna, Kniha aristokratická, Sexus necans, Mimo život, Gotická duše)<br /> <br /> Karel Hlaváček (Pozdě k ráno, Mstivá kantiléna)<br /> <br /> Emanuel z Lešehradu (Smutné kraje, Květy samoty, Metempsychosy)<br /> <br /> Artur Breiský<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ''Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti.'' 1. vyd. Praha: Reader's Digest Výběr, 2001. 608 s. ISBN 80-86196-29-1<br /> # MED, Jaroslav. Symbolismus - dekadence (Ze studie k připravovaným Dějinám české literatury). ''Česká literatura.'' 1985, 33, 2, s. 119-126. ISSN 009-0468.<br /> # VLAŠÍN, Štěpán a kol. ''Slovník literárních směrů a skupin.'' 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. 352 s.</div>

Michal Klajban https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Dekadentn%C3%AD_literatura&diff=3895&oldid=prev 2010-04-10T14:29:17Z

<p>Založena nová stránka: &#039;&#039;&#039;Autor:&#039;&#039;&#039; Kateřina Kašíková</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Kateřina Kašíková</div>

Kovarovap