Databáze pro speciální druhy dokumentů - Historie editací

Kalich: /* Ranking Web of World Repositories */

2013-11-25T16:32:18Z

Ranking Web of World Repositories

Kalich: /* E-LIS */

2013-11-25T16:25:54Z

E-LIS

Kalich: /* E-LIS */

2013-11-25T16:24:45Z

E-LIS

Kalich: /* SHERPA/RoMEO */

2013-11-25T16:22:43Z

SHERPA/RoMEO

Kalich: /* Open access */

2013-11-25T16:18:31Z

Open access

Kalich: /* EThOS */

2013-11-25T16:12:02Z

EThOS

Kalich: /* OpenGrey */

2013-11-25T16:03:53Z

OpenGrey

Kalich: /* Vymezení pojmu */

2013-11-25T16:02:25Z

Vymezení pojmu

Kalich: /* Zeitschriftendatenbank */

2013-11-25T15:59:41Z

Zeitschriftendatenbank

Kalich: /* Zeitschriftendatenbank */

2013-11-25T15:59:13Z

Zeitschriftendatenbank

@@ Řádek 676: / Řádek 676: @@
 Hlavní stránka systému: [http://repositories.webometrics.info http://repositories.webometrics.info]
-Kromě žebříčku kvality jednotlivých služeb se v poslední době často objevují také projekty, které měří využívání jednotlivých repozitářů i open access zdrojů jako celku. Projekt '''Measuring Open Access Usage''' je dokonce souborem různých iniciativ z několika evropských zemí. Jeho hlavními součástmi se staly projekty [http://www.surf.nl/nl/projecten/Pages/SURE.aspx '''SURE'''], do kterého se zapojilo několik univerzit z Nizozemska, německý projekt [http://www.dini.de/projekte/oa-statistik/english/ '''OAS'''], který usiluje o vytvoření standardů a infrastruktury v oblasti tvorby a výměny statistik otevřených repozitářů, dále pak britský projekt [http://www.cranfieldlibrary.cranfield.ac.uk/pirus2/tiki-index.php '''PIRUS2''']&nbsp;a mezinárodní iniciativa [http://www.knowledge-exchange.info/ '''Knowledge Exchange Usage Statistic Group''']. Velmi aktivní roli tu hraje rovněž organizace '''Counter''' (viz [[Nové technologie v informačních službách#Nástroje pro sledování přístupu k elektronickým informačním zdrojům|kapitola 22.11.1]]).
+Kromě žebříčku kvality jednotlivých služeb se v poslední době často objevují také projekty, které měří využívání jednotlivých repozitářů i open access zdrojů jako celku. Projekt '''Measuring Open Access Usage''' je dokonce souborem různých iniciativ z několika evropských zemí. Jeho hlavními součástmi se staly projekty [http://www.surf.nl/nl/projecten/Pages/SURE.aspx '''SURE'''], do kterého se zapojilo několik univerzit z Nizozemska, německý projekt [http://www.dini.de/projekte/oa-statistik/english/ '''OAS'''], který usiluje o vytvoření standardů a infrastruktury v oblasti tvorby a výměny statistik otevřených repozitářů, dále pak britský projekt [http://www.cranfieldlibrary.cranfield.ac.uk/pirus2/tiki-index.php '''PIRUS2''']&nbsp;a mezinárodní iniciativa [http://www.knowledge-exchange.info/ '''Knowledge Exchange Usage Statistic Group''']. Velmi aktivní roli tu hraje rovněž organizace '''Counter''' (viz kapitola [[Nové technologie v informačních službách#COUNTER|COUNTER]]).
 = Galerie =

@@ Řádek 602: / Řádek 602: @@
 [[File:Elis1.jpg|120px|Elis1.jpg]]
-Služba '''E-LIS''' představuje otevřený internetový archiv elektronických materiálů pro oblast knihovnictví a informační vědy. Systém byl uveden do provozu v roce 2003 a jeho prioritou je mimo jiné zpřístupňování informačních materiálů v národních jazycích. Proto je určitá část materiálů obsažených v systému psaná také v češtině. V současné době se v databázi nachází zhruba 15 000 elektronických příspěvků. Pro možnost přehledného vyhledávání byla vyvinuta vlastní klasifikace [http://rclis.org/ '''JITA'''], která je však momentálně na oficiálních stránkách nedostupná. Služba funguje bezvýhradně na bázi otevřeného přístupu.
+Služba '''E-LIS''' představuje otevřený internetový archiv elektronických materiálů pro oblast knihovnictví a informační vědy. Systém byl uveden do provozu v roce 2003 a jeho prioritou je mimo jiné zpřístupňování informačních materiálů v národních jazycích. Proto je určitá část materiálů obsažených v systému psaná také v češtině. V současné době se v databázi nachází zhruba 15 000 elektronických příspěvků. Pro možnost přehledného vyhledávání byla vyvinuta vlastní klasifikace [http://rclis.org/internal/jita.txt '''JITA'''], která je však momentálně na oficiálních stránkách nedostupná. Služba funguje bezvýhradně na bázi otevřeného přístupu.
 Hlavní stránka systému: [http://eprints.rclis.org/ http://eprints.rclis.org/]

@@ Řádek 602: / Řádek 602: @@
 [[File:Elis1.jpg|120px|Elis1.jpg]]
-Služba '''E-LIS''' představuje otevřený internetový archiv elektronických materiálů pro oblast knihovnictví a informační vědy. Systém byl uveden do provozu v roce 2003 a jeho prioritou je mimo jiné zpřístupňování informačních materiálů v národních jazycích. Proto je určitá část materiálů obsažených v systému psaná také v češtině. V současné době se v databázi nachází zhruba 15 000 elektronických příspěvků. Pro možnost přehledného vyhledávání byla vyvinuta vlastní klasifikace [http://rclis.org/internal/jita.txt/ '''JITA'''], která je však momentálně na oficiálních stránkách nedostupná. Služba funguje bezvýhradně na bázi otevřeného přístupu.
+Služba '''E-LIS''' představuje otevřený internetový archiv elektronických materiálů pro oblast knihovnictví a informační vědy. Systém byl uveden do provozu v roce 2003 a jeho prioritou je mimo jiné zpřístupňování informačních materiálů v národních jazycích. Proto je určitá část materiálů obsažených v systému psaná také v češtině. V současné době se v databázi nachází zhruba 15 000 elektronických příspěvků. Pro možnost přehledného vyhledávání byla vyvinuta vlastní klasifikace [http://rclis.org/ '''JITA'''], která je však momentálně na oficiálních stránkách nedostupná. Služba funguje bezvýhradně na bázi otevřeného přístupu.
 Hlavní stránka systému: [http://eprints.rclis.org/ http://eprints.rclis.org/]

@@ Řádek 560: / Řádek 560: @@
 Kromě seznamu vydavatelů a jejich zařazení do příslušné skupiny mají uživatelé možnost vyhledání konkrétního časopisu a ověření možnosti archivace jeho článků. V registru Sherpa Romeo se v součanosti nachází více než 1 300 vydavatelů, přičemž 71&nbsp;% z nich podporuje některou z možností autorské archivace. Nutno podotknout, že nejvýznamnější vydavatelství, jako jsou Elsevier, Springer nebo Wiley, svým autorům v archivaci příspěvků v otevřených repozitářích nebrání. Hlavní stránka systému: [http://www.sherpa.ac.uk/romeo/ http://www.sherpa.ac.uk/romeo/]
-Za zmínku nepochybně stojí i spřízněný projekt '''Juliet'''. Ten se orientuje na poskytovatele dotací pro výzkum. Řada takovýchto institucí, ať už se jedná o nadace, grantové agentury nebo i vládní orgány, v podmínkách financování přímo vyžaduje, aby byly výstupy z podporovaných projektů dostupné v režimu open access. Uvedené instituce dokonce mohou publikování na bázi otevřeného přístupu finančně podpořit. Projekt Juliet přináší jejich pravidelně aktualizovaný soupis [[[[Použitá literatura|BARTOŠEK, 2009]]]].
+Za zmínku nepochybně stojí i spřízněný projekt '''Juliet'''. Ten se orientuje na poskytovatele dotací pro výzkum. Řada takovýchto institucí, ať už se jedná o nadace, grantové agentury nebo i vládní orgány, v podmínkách financování přímo vyžaduje, aby byly výstupy z podporovaných projektů dostupné v režimu open access. Uvedené instituce dokonce mohou publikování na bázi otevřeného přístupu finančně podpořit. Projekt Juliet přináší jejich pravidelně aktualizovaný soupis [[Použitá literatura|[BARTOŠEK, 2009]]].
 Hlavní stránka systému: [http://www.sherpa.ac.uk/juliet/ http://www.sherpa.ac.uk/juliet/]

@@ Řádek 500: / Řádek 500: @@
 == Open access ==
-Fenomén otevřeného přístupu je v současnosti na velmi strmém vzestupu. Na jeho počátku stála snaha vědců o lepší a hlavně rychlejší komunikaci ve vědě. V prvé řadě je třeba zmínit fakt, že v současné době vycházejí desetitisíce vědeckých časopisů, a přitom knihovny a výzkumné instituce mají mnohdy přístup pouze ke zlomku titulů. To zjednodušeně řečeno znamená, že nedostupnost těchto materiálů může výrazně devalvovat kvalitu vědecké práce a brzdit dynamiku vývoje v celé řadě odvětví. Problém představuje také aktuálnost vědeckých materiálů, protože prodleva mezi odevzdáním první verze článku a jejím finálním otištěním může trvat zejména u impactovaných časopisů i několik let. To vše přimělo vědeckou komunitu k tomu, aby nově definovala své požadavky a dala spatřit světlo světa iniciativě pojmenované souhrnně jako open access. Zmiňovaná tematika sahá svými kořeny daleko do minulosti, avšak velmi důležitým se stal rok 2002, kdy byla přijata [http://www.soros.org/openaccess '''Budapest Open Access Iniciative'''], jejíž signatáři nabádali k uvolnění finančních prostředků na transformaci současného modelu publikování a vyzývali instituce (zejména akademické) k archivaci produkovaných dokumentů v institucionálních repozitářích s volným přístupem. Na americkém kontinentu se pak k otevřenému přístupu aktivně přihlásila [http://www.earlham.edu/~peters/fos/bethesda.htm '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''']&nbsp;a následně [http://oa.mpg.de/berlin-prozess/berliner-erklarung/ '''Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities'''], která zdůrazňuje klíčovou roli internetu v otázce volného šíření informací [[[[Použitá literatura|PLANKOVÁ, 2007]]]]. Důležitost otevřeného přístupu pak podpořily i '''IFLA''' a '''Evropská komise'''. Kromě repozitářů by se dalším pilířem informačních služeb s bezplatným přístupem měly stát volně dostupné elektronické časopisy. U nich bývá volný přístup zajišťován více způsoby. Do hry vstupují peníze od sponzorů, příjmy z reklamy nebo často také samotný autor, který si uhradí náklady spojené s publikováním a jeho článek je pak uživatelům dostupný bezplatně [[[[Použitá literatura|BRATKOVÁ, 2006]]]].
+Fenomén otevřeného přístupu je v současnosti na velmi strmém vzestupu. Na jeho počátku stála snaha vědců o lepší a hlavně rychlejší komunikaci ve vědě. V prvé řadě je třeba zmínit fakt, že v současné době vycházejí desetitisíce vědeckých časopisů, a přitom knihovny a výzkumné instituce mají mnohdy přístup pouze ke zlomku titulů. To zjednodušeně řečeno znamená, že nedostupnost těchto materiálů může výrazně devalvovat kvalitu vědecké práce a brzdit dynamiku vývoje v celé řadě odvětví. Problém představuje také aktuálnost vědeckých materiálů, protože prodleva mezi odevzdáním první verze článku a jejím finálním otištěním může trvat zejména u impactovaných časopisů i několik let. To vše přimělo vědeckou komunitu k tomu, aby nově definovala své požadavky a dala spatřit světlo světa iniciativě pojmenované souhrnně jako open access. Zmiňovaná tematika sahá svými kořeny daleko do minulosti, avšak velmi důležitým se stal rok 2002, kdy byla přijata [http://www.soros.org/openaccess '''Budapest Open Access Iniciative'''], jejíž signatáři nabádali k uvolnění finančních prostředků na transformaci současného modelu publikování a vyzývali instituce (zejména akademické) k archivaci produkovaných dokumentů v institucionálních repozitářích s volným přístupem. Na americkém kontinentu se pak k otevřenému přístupu aktivně přihlásila [http://www.earlham.edu/~peters/fos/bethesda.htm '''Bethesda Statement on Open Access Publishing''']&nbsp;a následně [http://oa.mpg.de/berlin-prozess/berliner-erklarung/ '''Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities'''], která zdůrazňuje klíčovou roli internetu v otázce volného šíření informací [[Použitá literatura|[PLANKOVÁ, 2007]]]. Důležitost otevřeného přístupu pak podpořily i '''IFLA''' a '''Evropská komise'''. Kromě repozitářů by se dalším pilířem informačních služeb s bezplatným přístupem měly stát volně dostupné elektronické časopisy. U nich bývá volný přístup zajišťován více způsoby. Do hry vstupují peníze od sponzorů, příjmy z reklamy nebo často také samotný autor, který si uhradí náklady spojené s publikováním a jeho článek je pak uživatelům dostupný bezplatně [[Použitá literatura|[BRATKOVÁ, 2006]]].
-Právě výše uvedená Budapešťská iniciativa otevřeného přístupu definovala open acces takto: ''Zajištění otevřeného a volného přístupu k plným textům na veřejném internetu, dovolující uživatelům číst, stáhnout, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo propojovat plné texty článků, jejich procházení pro indexaci, zaznamenání ve formě dat v počítačových programech nebo jejich užití pro jakýkoliv další zákonný účel bez finančních, právních nebo technických bariér kromě nedílného a neoddělitelného dosažení samotného přístupu k internetu'' [[[[Použitá literatura|PLANKOVÁ, 2007]]]].
+Právě výše uvedená Budapešťská iniciativa otevřeného přístupu definovala open acces takto: ''Zajištění otevřeného a volného přístupu k plným textům na veřejném internetu, dovolující uživatelům číst, stáhnout, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo propojovat plné texty článků, jejich procházení pro indexaci, zaznamenání ve formě dat v počítačových programech nebo jejich užití pro jakýkoliv další zákonný účel bez finančních, právních nebo technických bariér kromě nedílného a neoddělitelného dosažení samotného přístupu k internetu'' [[Použitá literatura|[PLANKOVÁ, 2007]]].
-V principu jsou definovány dvě základní cesty otevřeného přístupu. První z nich je tzv. <span style="color:#008000;">Green Way</span>, kdy je volný přístup k materiálu řešen tím, že autor archivuje svou práci v některém z otevřených internetových repozitářů. Tato cesta je stále více akceptována i vydavateli vědeckých žurnálů. <span style="color:#daa520;">Golden Way</span> je pak situace, kdy je příspěvek publikován ve volně dostupném elektronickém časopise. Zajímavé je v tomto kontextu sledování vývoje podílu impactovaných časopisů, které se hlásí k modulu open access. V roce 2008 tvořily takovéto tituly zhruba 5&nbsp;%, avšak toto číslo se každoročně mírně zvyšuje [[[[Použitá literatura|GIGLIA, 2010]]]].
+V principu jsou definovány dvě základní cesty otevřeného přístupu. První z nich je tzv. <span style="color:#008000;">Green Way</span>, kdy je volný přístup k materiálu řešen tím, že autor archivuje svou práci v některém z otevřených internetových repozitářů. Tato cesta je stále více akceptována i vydavateli vědeckých žurnálů. <span style="color:#daa520;">Golden Way</span> je pak situace, kdy je příspěvek publikován ve volně dostupném elektronickém časopise. Zajímavé je v tomto kontextu sledování vývoje podílu impactovaných časopisů, které se hlásí k modulu open access. V roce 2008 tvořily takovéto tituly zhruba 5&nbsp;%, avšak toto číslo se každoročně mírně zvyšuje [[Použitá literatura|[GIGLIA, 2010]]].
-Řada studií ukazuje na to, že publikování materiálů ve volném režimu přináší mnohem větší citační ohlas [[[[Použitá literatura|HARNAD, 2008]]]]. To je do značné míry logické, protože volné zpřístupnění dokumentu předpokládá, že se k němu dostane mnohem více čtenářů, kteří ho pak budou moci využít ve svém výzkumu. Zvýšená úroveň citovanosti je však v každém vědeckém odvětví rozdílná. Jak ovšem vyplývá z následujícího obrázku, podstatný nárůst citací je evidentní téměř ve všech vědeckých disciplínách.
+Řada studií ukazuje na to, že publikování materiálů ve volném režimu přináší mnohem větší citační ohlas [[Použitá literatura|[HARNAD, 2008]]]. To je do značné míry logické, protože volné zpřístupnění dokumentu předpokládá, že se k němu dostane mnohem více čtenářů, kteří ho pak budou moci využít ve svém výzkumu. Zvýšená úroveň citovanosti je však v každém vědeckém odvětví rozdílná. Jak ovšem vyplývá z následujícího obrázku, podstatný nárůst citací je evidentní téměř ve všech vědeckých disciplínách.
 Open access zatím představuje spíše doplněk ke klasickému modelu publikování. Významní autoři i nadále preferují možnost publikování v prestižních, v drtivé většině placených časopisech, což ovšem rozhodně nevylučuje možnost zpřístupnění daného materiálu i v režimu open access. Vydavatelům vědeckých žurnálů vznikají při publikování objektivní náklady (např. za recenzování příspěvků), které je nutno uhradit. Jak již bylo uvedeno, řada renomovaných vydavatelů dává možnost zaplatit tyto náklady přímo autorům, popřípadě jejich institucím. U časopisů, které tuto alternativu připouštějí, se hovoří o tzv. '''hybridním modelu'''. Protože se však jedná o sumy v řádu tisíců dolarů, není takovýto postup v mnoha případech reálný. Do značné míry to nahrává velkým univerzitám a výzkumným institucím, které mohou ze svých rozpočtů publikování materiálu na bázi open access zafinancovat. Mnohé menší subjekty a také organizace z méně vyspělých zemí si podobný postup nemohou dovolit. Existují sice i určité možnosti, jak zaplatit publikování článků v modelu open access z grantových peněz, zatím jich však není příliš mnoho. Nicméně i zde dochází k určitému průlomu. Řada poskytovatelů grantů a dotací na výzkum začíná striktně vyžadovat zveřejňování výsledků podpořeného výzkumu v open access modulu. Zvedá se také vlna odporu proti přemrštěným cenám vědeckých databází a elektronických časopisů. Mnohdy dochází k paradoxní situaci, že instituce provádějící výzkum posléze publikuje výsledky v článcích v komerčním časopise, který si následně za drahé peníze musí předplácet a platí tak defacto za výsledky vlastní výzkumné činnosti. I proto se tak například v českých podmínkách více rozmáhá zmiňovaná Green Way a počet institucionálních repozitářů stoupá. Open access je však velmi široké téma, které je momentálně v centru dění informačního průmyslu a nepochybně ještě projde dynamickým vývojem. Na jeho podporu vzniká celá řada institucí, iniciativ a programů, a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Jak nastíní následující kapitoly této práce, dochází i v praxi ke značnému rozmachu služeb dostupných na bezplatném principu. Navíc lze předpokládat, že trend budování internetových archivů a repozitářů bude ještě nějakou dobu znatelně pokračovat.

@@ Řádek 443: / Řádek 443: @@
 [[File:Ethos1.jpg|RTENOTITLE]]
-Služba '''EThOS (Electronic Theses Online System)''' přináší uživatelům elektronické disertace z mnoha britských univerzit. K dispozici je nyní více než 300 000 prací, přičemž další do systému permanentně přibývají. EThOS totiž neobsahuje pouze nové materiály, ale také starší, postupně digitalizované práce [RÖSSLEROVÁ, 2010]. V rozsáhlém katalogu jsou mnohdy k vidění pouze bibliografické záznamy disertací, ale uživatel má možnost zažádat si zdarma o elektronickou kopii. Ta je následně vyhotovena do 30 dní. Od spuštění projektu v roce 2009 bylo nově převedeno do elektronické podoby cca 50 000 prací. Systém provozuje '''British Library''' s velkým přispěním organizace [http://www.jisc.ac.uk/ '''Joint Information Systems Committee – JISC'''].
+Služba '''EThOS (Electronic Theses Online System)''' přináší uživatelům elektronické disertace z mnoha britských univerzit. K dispozici je nyní více než 300 000 prací, přičemž další do systému permanentně přibývají. EThOS totiž neobsahuje pouze nové materiály, ale také starší, postupně digitalizované práce [[Použitá literatura|[RÖSSLEROVÁ, 2010]]]. V rozsáhlém katalogu jsou mnohdy k vidění pouze bibliografické záznamy disertací, ale uživatel má možnost zažádat si zdarma o elektronickou kopii. Ta je následně vyhotovena do 30 dní. Od spuštění projektu v roce 2009 bylo nově převedeno do elektronické podoby cca 50 000 prací. Systém provozuje '''British Library''' s velkým přispěním organizace [http://www.jisc.ac.uk/ '''Joint Information Systems Committee – JISC'''].
 Další informace o databázi a přístupu: [http://ethos.bl.uk/Home.do http://ethos.bl.uk/Home.do]

@@ Řádek 390: / Řádek 390: @@
 [[File:Og.jpg|90px|Og.jpg]]
-Služba '''OpenGrey''' navazuje na bohatou tradici shromažďování šedé literatury v evropském prostoru. Dlouho byla dominantním systémem v oblasti šedé literatury služba '''SIGLE'''. Jednalo se o decentralizovaný systém, který registroval zejména výzkumné a vědecké zprávy, konferenční materiály a dokumenty státní správy. Koordinátorem celého projektu byla asociace '''EAGLE (European Association for Grey Literature Exploitation)'''. Českým zástupcem při tvorbě této bibliografické databáze byla '''Státní technická knihovna v Praze'''. Služba vznikla v roce 1980 a po dobu své aktivní existence se v systému nashromáždilo více než 850 000 bibliografických záznamů dokumentů. Systém byl dostupný na komerčním základě a '''ukončil svoji činnost v roce 2005'''. Nejvýznamnějšími důvody zániku systému byla nevyhovující organizační struktura a také nepřipravenost pro evidenci a zpřístupňování elektronických dokumentů [[[[Použitá literatura|BRATKOVÁ, 2007b]]]]. Databáze pak nebyla žádným způsobem doplňována o nové záznamy, avšak její verze se záznamy z let 1980–2005 byla volně dostupná v rámci služeb francouzské organizace '''INIST''' pod názvem '''OpenSIGLE'''. Databáze běžela na technologii '''DSpace''', o které bude řeč v následující kapitole této práce. Postupně byla navázána spolupráce s organizací '''GreyNet''', která začala do systému dodávat zejména preprinty. V roce 2011 pak dochází ke změně platformy a přejmenování služby z OpenSIGLE na OpenGrey. Databáze je volně dostupná a zatím nezahrnuje původní záznamy ze všech účastnických zemí projektu SIGLE, avšak předpokládá se jejich doplnění. OpenGrey tak nyní obsahuje více než 700 000 bibliografických záznamů dokumentů, pro jejichž věcné třídění je používán osvědčený systém [http://www.opengrey.eu/subjects '''SIGLE Classification'''].
+Služba '''OpenGrey''' navazuje na bohatou tradici shromažďování šedé literatury v evropském prostoru. Dlouho byla dominantním systémem v oblasti šedé literatury služba '''SIGLE'''. Jednalo se o decentralizovaný systém, který registroval zejména výzkumné a vědecké zprávy, konferenční materiály a dokumenty státní správy. Koordinátorem celého projektu byla asociace '''EAGLE (European Association for Grey Literature Exploitation)'''. Českým zástupcem při tvorbě této bibliografické databáze byla '''Státní technická knihovna v Praze'''. Služba vznikla v roce 1980 a po dobu své aktivní existence se v systému nashromáždilo více než 850 000 bibliografických záznamů dokumentů. Systém byl dostupný na komerčním základě a '''ukončil svoji činnost v roce 2005'''. Nejvýznamnějšími důvody zániku systému byla nevyhovující organizační struktura a také nepřipravenost pro evidenci a zpřístupňování elektronických dokumentů [[Použitá literatura|[BRATKOVÁ, 2007b]]]. Databáze pak nebyla žádným způsobem doplňována o nové záznamy, avšak její verze se záznamy z let 1980–2005 byla volně dostupná v rámci služeb francouzské organizace '''INIST''' pod názvem '''OpenSIGLE'''. Databáze běžela na technologii '''DSpace''', o které bude řeč v následující kapitole této práce. Postupně byla navázána spolupráce s organizací '''GreyNet''', která začala do systému dodávat zejména preprinty. V roce 2011 pak dochází ke změně platformy a přejmenování služby z OpenSIGLE na OpenGrey. Databáze je volně dostupná a zatím nezahrnuje původní záznamy ze všech účastnických zemí projektu SIGLE, avšak předpokládá se jejich doplnění. OpenGrey tak nyní obsahuje více než 700 000 bibliografických záznamů dokumentů, pro jejichž věcné třídění je používán osvědčený systém [http://www.opengrey.eu/subjects '''SIGLE Classification'''].
 Hlavní stránka systému: [http://www.opengrey.eu/ http://www.opengrey.eu/]

@@ Řádek 344: / Řádek 344: @@
 == Vymezení pojmu ==
-Termín šedá literatura je známý spíše v odborných kruzích než u široké veřejnosti. V poslední době však důležitost tohoto typu informací velmi stoupá a neustále vznikají nové systémy a služby zpřístupňující dokumenty povahy šedé literatury. Existuje celá řada definic, které se snaží tento druh literatury co nejpřesněji charakterizovat. Jedna z nejrozšířenějších říká, že '''šedá literatura je veškerá literatura, která neprochází klasickými komerčními nakladatelstvími''' [[[[Použitá literatura|PAPÍK, 2000]]]]. Největší předností tohoto typu informačního zdroje je jeho vysoká aktuálnost. Význam šedé literatury v současné době výrazně sílí v souvislosti s expanzí internetových archivů a repozitářů. Ty totiž ve velké míře obsahují právě dokumenty typu šedé literatury.
+Termín šedá literatura je známý spíše v odborných kruzích než u široké veřejnosti. V poslední době však důležitost tohoto typu informací velmi stoupá a neustále vznikají nové systémy a služby zpřístupňující dokumenty povahy šedé literatury. Existuje celá řada definic, které se snaží tento druh literatury co nejpřesněji charakterizovat. Jedna z nejrozšířenějších říká, že '''šedá literatura je veškerá literatura, která neprochází klasickými komerčními nakladatelstvími''' [[Použitá literatura|[PAPÍK, 2000]]]. Největší předností tohoto typu informačního zdroje je jeho vysoká aktuálnost. Význam šedé literatury v současné době výrazně sílí v souvislosti s expanzí internetových archivů a repozitářů. Ty totiž ve velké míře obsahují právě dokumenty typu šedé literatury.
 I v oblasti šedé literatury existují uskupení, která se této problematice věnují na mezinárodní úrovni, a dále pak pochopitelně instituce s národní působností. Nejvýznamnějším globálním subjektem zabývajícím se šedou literaturou je organizace [http://www.greynet.org/ '''GreyNet International''']. Toto sdružení, založené v roce 1992, se zabývá veškerými teoretickými i praktickými aspekty spojenými s šedou literaturou. Kromě organizace konferencí a zpřístupňování cenných informačních zdrojů vydává sdružení také časopis [http://www.greynet.org/thegreyjournal.html '''The Grey Journal''']. K dispozici je rovněž seznam subjektů a institucí, které se otázkami šedé literatury zabývají na národní úrovni: [http://www.greynet.org/images/GreyNet_International_Directory.pdf http://www.greynet.org/images/GreyNet_International_Directory.pdf]

@@ Řádek 293: / Řádek 293: @@
 [[File:Zdb.png|90px|Zdb.png]]
-I v tomto případě se jedná o souborný katalog seriálů, tentokrát pro oblast Německa. V systému je zahrnuto více než 1,6 milionu záznamů titulů časopisů, z čehož vyplývá, že služba už získala mezinárodní přesah. Vedle tištěných seriálů jsou samozřejmě zaznamenávány i časopisy v elektronické podobě. Systém funguje pod patronátem [http://www.dnb.de/ '''Německé národní knihovny'''] a celkově se na něm podílí více než 4 400 zúčastněných knihoven. Rovněž zde je systém spojen s katalogizačním formátem pro časopisy, jímž je v německém prostředí [http://www.zeitschriftendatenbank.de/erschliessung/arbeitsunterlagen/zeta/ '''ZETA''']. Samotný přístup do databáze je možný bezplatně v rámci OPACu Německé národní knihovny. V poslední době je silně akcentována spolupráce se službou EZB (viz kapitola [[Elektronické_časopisy#EZB| EZB –Elektronische Zeitschriftenbibliothek]]).
+I v tomto případě se jedná o souborný katalog seriálů, tentokrát pro oblast Německa. V systému je zahrnuto více než 1,6 milionu záznamů titulů časopisů, z čehož vyplývá, že služba už získala mezinárodní přesah. Vedle tištěných seriálů jsou samozřejmě zaznamenávány i časopisy v elektronické podobě. Systém funguje pod patronátem [http://www.dnb.de/ '''Německé národní knihovny'''] a celkově se na něm podílí více než 4 400 zúčastněných knihoven. Rovněž zde je systém spojen s katalogizačním formátem pro časopisy, jímž je v německém prostředí [http://www.zeitschriftendatenbank.de/erschliessung/arbeitsunterlagen/zeta/ '''ZETA''']. Samotný přístup do databáze je možný bezplatně v rámci OPACu Německé národní knihovny. V poslední době je silně akcentována spolupráce se službou EZB (viz kapitola [[Elektronické_časopisy#EZB| EZB – Elektronische Zeitschriftenbibliothek]]).
 Další informace o databázi a přístupu: [http://www.zeitschriftendatenbank.de/ http://www.zeitschriftendatenbank.de/]<br/>Hlavní vyhledávací stránka systému: [http://dispatch.opac.d-nb.de/DB=1.1/ http://dispatch.opac.d-nb.de/DB=1.1/].