Dějiny hudby - Historie editací

Zadnikovaz: /* Použitá literatura */

2013-05-16T07:28:16Z

Použitá literatura

Zadnikovaz: /* Použitá literatura */

2013-05-16T07:11:19Z

Použitá literatura

Zadnikovaz: /* Romantismus */

2013-05-15T19:43:16Z

Romantismus

Zadnikovaz: /* Klasicismus */

2013-05-15T19:42:33Z

Klasicismus

Zadnikovaz: /* Baroko */

2013-05-15T19:40:49Z

Baroko

Zadnikovaz: /* Řecko */

2013-05-15T19:38:33Z

Řecko

Zadnikovaz: /* Středověká hudba */

2013-05-15T19:38:18Z

Středověká hudba

Zadnikovaz: /* Řecko */

2013-05-15T19:37:34Z

Řecko

Zadnikovaz: /* 20. století po současnost */

2013-05-14T20:41:36Z

20. století po současnost

Zadnikovaz: /* Počátek 20. století */

2013-05-14T20:41:14Z

Počátek 20. století

@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 ==Použitá literatura==
 EPPERSON, Gordon. Music. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/398918/music
-HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2005, 167 s., [8] s. příl. ISBN 80-249-0524-8.
+HRČKOVÁ, Naďa. <i>Dějiny hudby: Evropský středověk</i>. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 296 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-249-0524-8.
 SADIE, Stanley. Wolfgang Amadeus Mozart. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/395455/Wolfgang-Amadeus-Mozart

← Starší verze		Verze z 16. 5. 2013, 07:11
Řádek 46:		Řádek 46:

	==Použitá literatura==		==Použitá literatura==
		+	EPPERSON, Gordon. Music. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/398918/music
		+
		+	HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2005, 167 s., [8] s. příl. ISBN 80-249-0524-8.
		+
	SADIE, Stanley. Wolfgang Amadeus Mozart. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/395455/Wolfgang-Amadeus-Mozart		SADIE, Stanley. Wolfgang Amadeus Mozart. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/395455/Wolfgang-Amadeus-Mozart
−
−	~~EPPERSON, Gordon. Music. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/398918/music~~

@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 ===Romantismus===
-Romantismus kladl důraz na vyvolání emocí u publika, časté jsou motivy přírody. Rozvíjí se orchestr, hudba lidová je spojována s vážnou. Mezi skladatele tohoto období řadíme Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna, Petra Iljiče Čajkovského nebo Richarda Wagnera (který mj. nechvalně proslul tím, že se stal inspirací pro nacistického vůdce Adolfa Hitlera). V tomto období tvořil Bedřich Smetana (symfonický cyklus Má vlast) a Antonín Dvořák.
+Romantismus kladl důraz na vyvolání emocí u publika, časté jsou motivy přírody. Rozvíjí se orchestr, hudba lidová je spojována s vážnou. Mezi skladatele tohoto období řadíme Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna, Petra Iljiče Čajkovského nebo Richarda Wagnera (který mj. nechvalně proslul tím, že se stal inspirací pro nacistického vůdce Adolfa Hitlera). V tomto období tvořil Bedřich Smetana (symfonický cyklus ''Má vlast'') a Antonín Dvořák.
 ===Od 20. století po současnost===
 Na počátku 20. století doznívá romantismus, což je patrné i u tvorby českého skladatele Leoše Janáčka. Romantické prvky najdeme i u Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Po první světové válce se objevují nové směry, ovlivněné modernismem, avantgardou, impresionismem (Claude Debussy), futurismem. V meziválečném období se projevuje také neoklasicismus spojený s ruským skladatelem Igorem Fjodorovičem Stravinským, autorem skladeb pro baletní představení. Po druhé světové válce nastává uvolnění a neustále se na hudební scénu vynořují nové směry a proudy. Rozmach zažívá jazz, hudební styl inspirovaný africkou komunitou v USA, reprezentovaný zejména Louisem Armstrongem a Frankem Sinatrou. Na vrchol se dostává rock´n´rollové seskupení z britského Liverpoolu The Beatles, v tehdejším komunistickém Československu se hrálo (oficiálně zakázané) undergroundové seskupení Plastic People of the Universe. Po pádu železné opony se i do České republiky dostaly směry a písně, které byly jinde hrány již řadu let - elektronická hudba, rock, techno, house, reggae a další.

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 ===Klasicismus===
-Období trvající až do poloviny 19. století. Zaměřovalo se na jednoduchost, čistotu, patrná je inspirace antikou. Mezi [[vídeňský klasicismus|vídeňský klasicismus]] řadíme zejména skladatele Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta (opery Figarova svatba, Don Giovanni) nebo Ludwiga Van Beethovena.<ref>EPPERSON, Gordon. Music. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/398918/music</ref> Velký rozmach zažívá opera, rozvíjí se také synfonie, skladba pro vysoký počet hudebních nástrojů. V Čechách komponoval Jan Jakub Ryba, autor České mše vánoční.
+Období trvající až do poloviny 19. století. Zaměřovalo se na jednoduchost, čistotu, patrná je inspirace antikou. Mezi [[vídeňský klasicismus|vídeňský klasicismus]] řadíme zejména skladatele Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta (opery ''Figarova svatba'', ''Don Giovanni'') nebo Ludwiga Van Beethovena.<ref>EPPERSON, Gordon. Music. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/398918/music</ref> Velký rozmach zažívá opera, rozvíjí se také synfonie, skladba pro vysoký počet hudebních nástrojů. V Čechách komponoval Jan Jakub Ryba, autor ''České mše vánoční''.
 ===Romantismus===
 Romantismus kladl důraz na vyvolání emocí u publika, časté jsou motivy přírody. Rozvíjí se orchestr, hudba lidová je spojována s vážnou. Mezi skladatele tohoto období řadíme Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna, Petra Iljiče Čajkovského nebo Richarda Wagnera (který mj. nechvalně proslul tím, že se stal inspirací pro nacistického vůdce Adolfa Hitlera). V tomto období tvořil Bedřich Smetana (symfonický cyklus Má vlast) a Antonín Dvořák.

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 ===Baroko===
-Baroko je známé svým odklonem od všeho světského, ve středu zájmu byl Bůh. Trvalo až do poloviny 18. století. V této epoše vznikla opera, dramatické představení kombinované s hudbou a zpěvem. Hudební nástroje nabývaly podoby, v jaké je známe dnes. Hrálo se na violu, lesní roh, fagot, flétnu, housle, ale také na kytaru. V této době skládal Georg Friedrich Händel, Johann Sebastian Bach (autor Matoušových pašijí a Braniborských koncertů) a italský hudebník Antonio Vivaldi. U nás působili Adam Michna z Otradovic, autor vánoční písně Chtíc, abys spal a Jan Dismas Zelenka, který skládal převážně zádušní mše.
+Baroko je známé svým odklonem od všeho světského, ve středu zájmu byl Bůh. Trvalo až do poloviny 18. století. V této epoše vznikla opera, dramatické představení kombinované s hudbou a zpěvem. Hudební nástroje nabývaly podoby, v jaké je známe dnes. Hrálo se na violu, lesní roh, fagot, flétnu, housle, ale také na kytaru. V této době skládal Georg Friedrich Händel, Johann Sebastian Bach (autor ''Matoušových pašijí'' a ''Braniborských koncertů'') a italský hudebník Antonio Vivaldi. U nás působili Adam Michna z Otradovic, autor vánoční písně ''Chtíc, abys spal'' a Jan Dismas Zelenka, který skládal převážně zádušní mše.
 ===Klasicismus===
 Období trvající až do poloviny 19. století. Zaměřovalo se na jednoduchost, čistotu, patrná je inspirace antikou. Mezi [[vídeňský klasicismus|vídeňský klasicismus]] řadíme zejména skladatele Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta (opery Figarova svatba, Don Giovanni) nebo Ludwiga Van Beethovena.<ref>EPPERSON, Gordon. Music. In: Encyklopaedia Britannica [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/398918/music</ref> Velký rozmach zažívá opera, rozvíjí se také synfonie, skladba pro vysoký počet hudebních nástrojů. V Čechách komponoval Jan Jakub Ryba, autor České mše vánoční.

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Za starověkou hudbu se považuje hudba starověkého Řecka a Říma (období [[antika|antiky]]).
 ===Řecko===
-Hudba byla ve starověkém Řecku nedílnou součástí každodenního života. Byla spojena s divadlem, hrálo se na lyru a kitharu.<ref>Drnkací nástroj, vzhledem připomínal lyru.</ref> Chlapcům byly již od raného dětství vštěpovány základy hudby, cílem bylo dosažení ideálu [[kalokagathia|kalokagathia]] - tak se ve starověkém Řecku označoval člověk moudrý a zároveň fyzicky zdatný. Zpívaly se hymny, za nejznámnější lze považovat ''Hymnus na boha Apollona.''
+Hudba byla ve starověkém Řecku nedílnou součástí každodenního života. Byla spojena s divadlem, hrálo se na lyru a kitharu.<ref>Drnkací nástroj, vzhledem připomínal lyru.</ref> Chlapcům byly již od raného dětství vštěpovány základy hudby, cílem bylo dosažení ideálu [[kalokagathia|kalokagathia]] - tak se ve starověkém Řecku označoval člověk moudrý a zároveň fyzicky zdatný. Zpívaly se hymny, za nejznámnější lze považovat ''Hymnus na boha Apollona''.
 ===Řím===

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 Římské impérium bylo jak v hudbě, tak i v jiných oblastech ovlivněno starověkým Řeckem. Hudba zde byla opět spjata s divadlem, i když ne v takovém rozsahu, jako tomu bylo u Řecka.
 ==Středověká hudba==
-Hudba středověké Evropy byla značně ovlivněna křesťanstvím. Častým námětem bylo Písmo svaté - Bible. Rozvíjela se duchovní hudba, následně se zpívaly i písně lidové. V počátcích se objevovaly pouze monodie (jednohlasé skladby), poté i polyfonie (skladby vícehlasé). Hudba byla neoddělitelnou součástí sedmera svobodných umění<ref>Základ vzdělávání ve středověku, hudba byla jeho součástí spolu s gramatikou, rétorikou, dialektikou, aritmetikou, geometrií a astronomií.</ref>. Za nejvýznamnější dílo této doby lze považovat Gregoriánský chorál pojmenovaný podle papeže Řehoře Velikého. České prostředí dalo vzniknout dvěma duchovním skladbám - Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave. Lidové písně zpívali povětšinou potulní muzikanti, v Německu byli označováni jako "minesengři", ve Francii se nazývali "trubadúry". Jednalo se o rytíře zpívající milostné písně pod okny žen, kterým se tímto aktem dvořili.
+Hudba středověké Evropy byla značně ovlivněna křesťanstvím. Častým námětem bylo Písmo svaté - Bible. Rozvíjela se duchovní hudba, následně se zpívaly i písně lidové. V počátcích se objevovaly pouze monodie (jednohlasé skladby), poté i polyfonie (skladby vícehlasé). Hudba byla neoddělitelnou součástí sedmera svobodných umění<ref>Základ vzdělávání ve středověku, hudba byla jeho součástí spolu s gramatikou, rétorikou, dialektikou, aritmetikou, geometrií a astronomií.</ref>. Za nejvýznamnější dílo této doby lze považovat ''Gregoriánský chorál'' pojmenovaný podle papeže Řehoře Velikého. České prostředí dalo vzniknout dvěma duchovním skladbám - ''Hospodine, pomiluj ny'' a ''Svatý Václave''. Lidové písně zpívali povětšinou potulní muzikanti, v Německu byli označováni jako "minesengři", ve Francii se nazývali "trubadúry". Jednalo se o rytíře zpívající milostné písně pod okny žen, kterým se tímto aktem dvořili.
 ==Novověká hudba==
 ===Renesance===