Citační rejstříky - Historie editací

Jakubfrys: /* Scopus */

2013-12-12T10:04:00Z

Scopus

Maboroshi: /* SNIP */

2013-11-27T22:49:14Z

SNIP

Maboroshi: /* Vymezení pojmu */

2013-11-27T22:47:44Z

Vymezení pojmu

Maboroshi: /* Vymezení pojmu */

2013-11-27T22:47:16Z

Vymezení pojmu

Maboroshi: /* Vymezení pojmu */

2013-11-27T22:46:31Z

Vymezení pojmu

Maboroshi v 27. 11. 2013, 12:39

2013-11-27T12:39:56Z

Maboroshi: /* SNIP */

2013-11-27T12:38:45Z

SNIP

Maboroshi: /* Scopus */

2013-11-27T12:34:04Z

Scopus

Maboroshi: /* Scopus */

2013-11-27T12:33:30Z

Scopus

Maboroshi: /* SJR */

2013-11-27T12:15:45Z

SJR

@@ Řádek 89: / Řádek 89: @@
 [[File:Scopus.png|RTENOTITLE]]
-Citační rejstříky Web of Science neměly dlouho ve svém oboru konkurenci. Avšak v posledních letech se objevil produkt, který se na informačním trhu výrazným způsobem prosazuje. Jedná se o citační rejstřík Scopus z produkce nizozemské společnosti '''Elsevier'''. Scopus poskytuje svým uživatelům stejný typ služeb jako konkurenční Web of Science. Jeho specifikem je však silnější orientace na evropské informační zdroje. Systém je velmi obsáhlý a mezi jinými zahrnuje ve svém fondu i další databáze (či spíše jejich části), které jsou ve vlastnictví společnosti Elsevier (např. databáze Embase nebo Compendex). Zdrojovou základnu systému tvoří 21 000 titulů časopisů, ale zahrnuty jsou i patenty, sborníky a další materiály [[Použitá literatura|[LEIBLOVÁ KADLECOVÁ, 2008]]]. Scopus disponuje také funkcí '''Citation Tracker''', která zpracovává citační přehledy jednotlivých autorů a institucí. Dokáže také účinně eliminovat případné autocitace. U časopisů není vyčíslován impact factor, ale Scopus disponuje jinými citačními indikátory (viz [[Citační rejstříky#Citační indikátory používané citačním rejstříkem Scopus|kapitola 5.7]]). K dispozici je i tzv. '''[[Hirschův index]] ([[h-index]])''', což je kvantitativní nástroj pro hodnocení kvality vědeckých článků od určitého autora. Tento indikátor zohledňuje počet citací a článků u jednotlivých autorů (např. má-li pátý nejcitovanější článek daného autora pět či více citací, je jeho h-index roven pěti). Stejný nástroj používá také Web of Science. Provázanost se službou [http://www.scirus.com/ Scirus]&nbsp;přináší uživatelům při vyhledávání také výsledky z volně dostupných internetových zdrojů. Kromě domovského Elsevieru poskytuje přístup do Scopusu (rozděleného na dvě oborové kolekce) také CSA. Pomocí funkce '''Document Download Manager''' může uživatel stahovat také plné texty, avšak pouze v případě, že jsou předplaceny v rámci instituce nebo volně dostupné. Tato služba je zajištěna ve spolupráci s citačním manažerem '''Quosa'''.
+Citační rejstříky Web of Science neměly dlouho ve svém oboru konkurenci. Avšak v posledních letech se objevil produkt, který se na informačním trhu výrazným způsobem prosazuje. Jedná se o citační rejstřík Scopus z produkce nizozemské společnosti '''Elsevier'''. Scopus poskytuje svým uživatelům stejný typ služeb jako konkurenční Web of Science. Jeho specifikem je však silnější orientace na evropské informační zdroje. Systém je velmi obsáhlý a mezi jinými zahrnuje ve svém fondu i další databáze (či spíše jejich části), které jsou ve vlastnictví společnosti Elsevier (např. databáze Embase nebo Compendex). Zdrojovou základnu systému tvoří 21 000 titulů časopisů, ale zahrnuty jsou i patenty, sborníky a další materiály [[Použitá literatura|[LEIBLOVÁ KADLECOVÁ, 2008]]]. Scopus disponuje také funkcí '''Citation Tracker''', která zpracovává citační přehledy jednotlivých autorů a institucí. Dokáže také účinně eliminovat případné autocitace. U časopisů není vyčíslován impact factor, ale Scopus disponuje jinými citačními indikátory (viz [[Citační rejstříky#Citační indikátory používané citačním rejstříkem Scopus|Citační indikátory používané citačním rejstříkem Scopus]]). K dispozici je i tzv. '''[[Hirschův index]] ([[h-index]])''', což je kvantitativní nástroj pro hodnocení kvality vědeckých článků od určitého autora. Tento indikátor zohledňuje počet citací a článků u jednotlivých autorů (např. má-li pátý nejcitovanější článek daného autora pět či více citací, je jeho h-index roven pěti). Stejný nástroj používá také Web of Science. Provázanost se službou [http://www.scirus.com/ Scirus]&nbsp;přináší uživatelům při vyhledávání také výsledky z volně dostupných internetových zdrojů. Kromě domovského Elsevieru poskytuje přístup do Scopusu (rozděleného na dvě oborové kolekce) také CSA. Pomocí funkce '''Document Download Manager''' může uživatel stahovat také plné texty, avšak pouze v případě, že jsou předplaceny v rámci instituce nebo volně dostupné. Tato služba je zajištěna ve spolupráci s citačním manažerem '''Quosa'''.
 Kvalita časopisů zahrnutých do databáze Scopus nedosahuje úrovně titulů ve Web of Science, nicméně přesto byl Scopus v roce 2008 '''Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace''' postaven na úroveň Web of Science při vykazování výsledků vědy a výzkumu (byť s nižším bodovým hodnocením) [[Použitá literatura|[Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2009]]]. Jeho důležitost tak prudce vzrostla a v rámci národního konsorcia je obstaráván přístup do Scopusu pro více než 60 institucí zabývajících se vědou a výzkumem. Scopus obsahuje stejně jako Web of Science rovněž záznamy z konferenčních sborníků. V tomto případě se ale na rozdíl od příspěvků zahrnutých v Conference Proceedings Citation Index nejedná dle české metodiky o hodnocené výstupy, tudíž jejich autoři za tyto příspěvky nejsou honorováni.

@@ Řádek 192: / Řádek 192: @@
 Citační indikátor '''SNIP''' je dílem Henka F. Moeda z nizozemské University of Leiden. Tento ukazatel hodnotí citační údaje časopisu podle jednotlivých vědeckých oborů. SNIP pracuje s dílčími komponenty RIP (Raw Impact per Paper), který se velmi podobá impact factoru, a RDCP (Relative Database Citation Potential). Tento údaj, jehož výpočet je značně komplikovaný, představuje právě onen citační potenciál časopisu odvozený podle citačních zvyklostí daného oboru. Po získání těchto dvou údajů je už pak výpočet SNIP velmi jednoduchý, konkrétně:
-http://www.sciweavers.org/upload/Tex2Img_1385555807/render.png
+[[Soubor:Vzorec2.png]]
 Také zde je možné vidět seznam časopisů s vypočteným indikátorem SNIP i mimo databázi Scopus, a to ve zcela bezplatném režimu.

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Aktuální metodika hodnocení výsledků vědy a výzkumu v České republice: [http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=18748 http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=18748]
-V neposlední řadě se publikační činnost v citačních rejstřících dotýká také hodnocení univerzit a vysokých škol. Ty jsou totiž do značné míry považovány za vědecké instituce a jedním kritérií jejich hodnocení bývá obvykle i počet článků jejich výzkumníků publikovaných ve Web of Science, eventuelně Scopusu [[[[Použitá literatura|NĚMEČKOVÁ, 2010]]]]. Mezi žebříčky hodnotící kvalitu jednotlivých univerzit náleží například:
+V neposlední řadě se publikační činnost v citačních rejstřících dotýká také hodnocení univerzit a vysokých škol. Ty jsou totiž do značné míry považovány za vědecké instituce a jedním kritérií jejich hodnocení bývá obvykle i počet článků jejich výzkumníků publikovaných ve Web of Science, eventuelně Scopusu [[Použitá literatura|[NĚMEČKOVÁ, 2010]]]. Mezi žebříčky hodnotící kvalitu jednotlivých univerzit náleží například:
 '''Academic Ranking of World Universities''' ([http://www.arwu.org http://www.arwu.org])

← Starší verze		Verze z 27. 11. 2013, 22:47
Řádek 139:		Řádek 139:

	[[Soubor:Vzorec1.png]]		[[Soubor:Vzorec1.png]]
−
−
−	~~:Počet citací v roce X za články publikované v letech X-1 a X-2~~
−	~~IF = ------------------------------------------------------------------------------------------------------~~
−	~~:Počet článků publikovaných v časopise v letech X-1 a X-2~~

	== Journal Citation Reports ==		== Journal Citation Reports ==

@@ Řádek 138: / Řádek 138: @@
 Vzorec pro výpočet impact factoru:
-<math>
+[[Soubor:Vzorec1.png]]
-IF(n) = \frac{Počet citací v roce n za články publikované v letech n-1 a n-2}{Počet článků publikovaných v časopise v letech n-1 a n-2}
 :Počet citací v roce X za články publikované v letech X-1 a X-2

@@ Řádek 198: / Řádek 198: @@
 Citační indikátor '''SNIP''' je dílem Henka F. Moeda z nizozemské University of Leiden. Tento ukazatel hodnotí citační údaje časopisu podle jednotlivých vědeckých oborů. SNIP pracuje s dílčími komponenty RIP (Raw Impact per Paper), který se velmi podobá impact factoru, a RDCP (Relative Database Citation Potential). Tento údaj, jehož výpočet je značně komplikovaný, představuje právě onen citační potenciál časopisu odvozený podle citačních zvyklostí daného oboru. Po získání těchto dvou údajů je už pak výpočet SNIP velmi jednoduchý, konkrétně:
-<math>SNIP(n) = \frac{RIP}{RDCP}</math>
+[http://www.sciweavers.org/upload/Tex2Img_1385555807/render.png http://www.sciweavers.org/upload/Tex2Img_1385555807/render.png]
 Také zde je možné vidět seznam časopisů s vypočteným indikátorem SNIP i mimo databázi Scopus, a to ve zcela bezplatném režimu.

@@ Řádek 91: / Řádek 91: @@
 Citační rejstříky Web of Science neměly dlouho ve svém oboru konkurenci. Avšak v posledních letech se objevil produkt, který se na informačním trhu výrazným způsobem prosazuje. Jedná se o citační rejstřík Scopus z produkce nizozemské společnosti '''Elsevier'''. Scopus poskytuje svým uživatelům stejný typ služeb jako konkurenční Web of Science. Jeho specifikem je však silnější orientace na evropské informační zdroje. Systém je velmi obsáhlý a mezi jinými zahrnuje ve svém fondu i další databáze (či spíše jejich části), které jsou ve vlastnictví společnosti Elsevier (např. databáze Embase nebo Compendex). Zdrojovou základnu systému tvoří 21 000 titulů časopisů, ale zahrnuty jsou i patenty, sborníky a další materiály [[Použitá literatura|[LEIBLOVÁ KADLECOVÁ, 2008]]]. Scopus disponuje také funkcí '''Citation Tracker''', která zpracovává citační přehledy jednotlivých autorů a institucí. Dokáže také účinně eliminovat případné autocitace. U časopisů není vyčíslován impact factor, ale Scopus disponuje jinými citačními indikátory (viz [[Citační rejstříky#Citační indikátory používané citačním rejstříkem Scopus|kapitola 5.7]]). K dispozici je i tzv. '''[[Hirschův index]] ([[h-index]])''', což je kvantitativní nástroj pro hodnocení kvality vědeckých článků od určitého autora. Tento indikátor zohledňuje počet citací a článků u jednotlivých autorů (např. má-li pátý nejcitovanější článek daného autora pět či více citací, je jeho h-index roven pěti). Stejný nástroj používá také Web of Science. Provázanost se službou [http://www.scirus.com/ Scirus]&nbsp;přináší uživatelům při vyhledávání také výsledky z volně dostupných internetových zdrojů. Kromě domovského Elsevieru poskytuje přístup do Scopusu (rozděleného na dvě oborové kolekce) také CSA. Pomocí funkce '''Document Download Manager''' může uživatel stahovat také plné texty, avšak pouze v případě, že jsou předplaceny v rámci instituce nebo volně dostupné. Tato služba je zajištěna ve spolupráci s citačním manažerem '''Quosa'''.
-Kvalita časopisů zahrnutých do databáze Scopus nedosahuje úrovně titulů ve Web of Science, nicméně přesto byl Scopus v roce 2008 '''Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace''' postaven na úroveň Web of Science při vykazování výsledků vědy a výzkumu (byť s nižším bodovým hodnocením) [Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2009]. Jeho důležitost tak prudce vzrostla a v rámci národního konsorcia je obstaráván přístup do Scopusu pro více než 60 institucí zabývajících se vědou a výzkumem. Scopus obsahuje stejně jako Web of Science rovněž záznamy z konferenčních sborníků. V tomto případě se ale na rozdíl od příspěvků zahrnutých v Conference Proceedings Citation Index nejedná dle české metodiky o hodnocené výstupy, tudíž jejich autoři za tyto příspěvky nejsou honorováni.
+Kvalita časopisů zahrnutých do databáze Scopus nedosahuje úrovně titulů ve Web of Science, nicméně přesto byl Scopus v roce 2008 '''Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace''' postaven na úroveň Web of Science při vykazování výsledků vědy a výzkumu (byť s nižším bodovým hodnocením) [[Použitá literatura|[Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2009]]]. Jeho důležitost tak prudce vzrostla a v rámci národního konsorcia je obstaráván přístup do Scopusu pro více než 60 institucí zabývajících se vědou a výzkumem. Scopus obsahuje stejně jako Web of Science rovněž záznamy z konferenčních sborníků. V tomto případě se ale na rozdíl od příspěvků zahrnutých v Conference Proceedings Citation Index nejedná dle české metodiky o hodnocené výstupy, tudíž jejich autoři za tyto příspěvky nejsou honorováni.
 '''Souhrnné informace:'''

@@ Řádek 188: / Řádek 188: @@
 [[File:Sjr.jpg|RTENOTITLE]]
-'''SCimago Journal Rank''' je ukazatel, který byl vyvinut skupinou '''SCimago Research Group''' pod vedením profesora Felixe de Moyi z Universidad de Granada v Madridu [[[[Použitá literatura|HANUŠOVÁ, 2008]]]]. Výpočet SJR je založen na velmi složitém algoritmu. Cílem tohoto indikátoru je přinést možnost relevantního srovnání vědeckých časopisů v různých oborech s rozdílnými citačními přístupy (je všeobecně známo, že každý vědecký obor má jinou metodiku výzkumu, tudíž také rozdílné počty citovaných materiálů). Při určování SJR je přihlíženo k prestiži časopisů, ve kterých se objevují citace z analyzovaného titulu. Zmiňovaná prestiž časopisu je odvozena od celkového počtu citací časopisu. Takováto metodika zaručuje to, že finální výše SJR může být indikátorem pro srovnání kvality časopisů ze zcela odlišných vědeckých odvětví. Seznam časopisů se SJR je dostupný nejen v databázi Scopus, ale i zcela volně na stránce '''SCimago Journal and Country Rank'''. V rámci tohoto portálu je k dispozici také hodnocení vědecké činnosti pro jednotlivé národní státy a bohatá možnost komparace jak jednotlivých časopisů, tak zemí. Veškeré udávané informace jsou dokumentovány prostřednictvím četných grafů, takže zpracování údajů je vizuálně velmi bohaté a atraktivní.
+'''SCimago Journal Rank''' je ukazatel, který byl vyvinut skupinou '''SCimago Research Group''' pod vedením profesora Felixe de Moyi z Universidad de Granada v Madridu [[Použitá literatura|[HANUŠOVÁ, 2008]]]. Výpočet SJR je založen na velmi složitém algoritmu. Cílem tohoto indikátoru je přinést možnost relevantního srovnání vědeckých časopisů v různých oborech s rozdílnými citačními přístupy (je všeobecně známo, že každý vědecký obor má jinou metodiku výzkumu, tudíž také rozdílné počty citovaných materiálů). Při určování SJR je přihlíženo k prestiži časopisů, ve kterých se objevují citace z analyzovaného titulu. Zmiňovaná prestiž časopisu je odvozena od celkového počtu citací časopisu. Takováto metodika zaručuje to, že finální výše SJR může být indikátorem pro srovnání kvality časopisů ze zcela odlišných vědeckých odvětví. Seznam časopisů se SJR je dostupný nejen v databázi Scopus, ale i zcela volně na stránce '''SCimago Journal and Country Rank'''. V rámci tohoto portálu je k dispozici také hodnocení vědecké činnosti pro jednotlivé národní státy a bohatá možnost komparace jak jednotlivých časopisů, tak zemí. Veškeré udávané informace jsou dokumentovány prostřednictvím četných grafů, takže zpracování údajů je vizuálně velmi bohaté a atraktivní.
 Další informace: [http://www.scimagojr.com/index.php http://www.scimagojr.com/index.php]