<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Cenzura_literatury</id>
	<title>Cenzura literatury - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Cenzura_literatury"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_literatury&amp;action=history"/>
	<updated>2026-07-02T19:46:31Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_literatury&amp;diff=3149&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michal Klajban: 5 revizí: IMPORT C: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_literatury&amp;diff=3149&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2012-02-06T11:04:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;5 revizí: IMPORT C: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Autor:''' Ludmila Bábíková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' cenzura literatury, literatura za totality, historie literatury, česká literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' dohled, dozor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Nadřazené'' – cenzura, literatura, politika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Podřazené'' – samizdat, závadná literatura, autocenzura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika cenzury literatury==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cenzura literatury byla mechanismem, s jehož pomocí část literární veřejnosti byla schopna prosadit svou vlastní kulturní dominanci. Jednalo se o promyšlenou selekci informací určenou široké vrstvě občanů.  V případě nedodržení této selekce informací následoval trest už i za soukromé sdělování názorů. Je chápána jako jedna z literárních institucí vymezujících hranice literárního prostoru, což představovalo mezní formu regulace. V podstatě šlo o monopol informace. ''Státní i jiné společenské instituce pravidelně nebo opakovaně zabraňovaly ve shodě s příslušnými právními, administrativními nebo kulturními normami vzniku, tisku anebo četbě určitého okruhu textů'' [[#Literatura|[1][str. 19]]]. Cenzura literatury se netýkala pochopitelně pouze knihoven, ale také skladů soukromých nakladatelství, která byla koncem čtyřicátých let zrušena nebo antikvariátů. V literatuře bylo cenzurováno všechno mimo druhu literatury, která měla výchovný cíl, popírala individualitu, případně jejím obsahem mohlo být budovatelské téma anebo odmítala a zakazovala všechno, co souviselo s avantgardou a experimentováním.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Cenzura literatury po roce 1945==&lt;br /&gt;
V roce 1945 v tehdejším Československu oficiálně cenzura literatury neexistovala, ale mezi jednotlivými politickými stranami začaly brzy vznikat konflikty, které k postupnému zavádění cenzury v literatuře vedly. Pro českou literaturu v poválečném období byl rozhodující únor roku 1948, kdy komunistický převrat spustil deformaci přirozeného literárního vývoje. ''Vše muselo být podřízeno všemocné politické mašinérii'' [[#Literatura|[2]]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Cenzura literatury z hlediska ideologické závadnosti v 50. a 60. letech==&lt;br /&gt;
V rámci cenzury literatury byl v letech 1950 až 1953 vytvořen seznam zakázaných knih pro potřeby Hlavní správy tiskového dohledu. Tento seznam byl postupně upřesňován a průběžně aktualizován, protože kritéria cenzury literatury neměla stabilní podobu a byla neustále měněna, ať už v souvislosti s mezinárodní situací nebo reakcí na tehdejší vnitropolitické či kulturní dění.  ''Po Stalinově a Gottwaldově smrti v roce 1953 se situace změnila. Do poezie se vrátila subjektivita a individualismus'' [[#Literatura|[4]]]. Bylo zahájeno vydávání nových časopisů „Host do domu“ v roce 1954, kde publikovali svou poezii Oldřich Mikulášek a Jan Skácel a časopis „Květen“ vydávaný od roku 1955, do kterého  přispívali Milan Kundera, Karel Šiktanc a další. Probíhala snaha o svobodné vydávání literatury, která však nebyla naplněna. I když ''v roce 1968 byla dokonce u nás cenzura'' obecně, nejen v literatuře, ''na krátký čas zákonem zrušena''[[#Literatura|[3]]].&lt;br /&gt;
Avšak v letech 1960 až 1961 vydala již zmiňovaná Hlavní správa tiskového dohledu soubor bibliografických katalogů, podle kterého byla cenzurovaná neboli politicky závadná literatura rozdělena do kategorií: ''Závadná politická literatura, Závadná beletrie, Závadná dětská literatura, Závadná technicko-ekonomická literatura, Závadná zemědělská literatura, Závadná literatura z oboru svobodného zednářství, okultismu, spiritismu, theosofie a z různých náboženských sekt, Zastaralá politická literatura'' [[#Literatura|[1][str. 60]]]. Do těchto kategorií však podle komunistické strany propagované ideologie byla zařazena i díla vysoké literatury, která však byla označena jako nesocialistická případně protimarxistická. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Represe vůči autorům cenzurované literatury==&lt;br /&gt;
V rámci politických čistek a likvidace inteligence byli „nepohodlní“ spisovatelé zasílání do komunistických lágrů bez jakéhokoli soudního řízení. Většina spisovatelů nesouhlasících s komunistickou ideologií byla obviněna ze špionáže nebo z hospodářského záškodnictví, případně z rozvracení republiky. Někteří spisovatelé zemřeli přímo ve vězení (Vladimír Sís) a mnoho zemřelo na následky věznění po propuštění (Jan Alois Zahradníček). Paradoxní však bylo, že po uvěznění spisovatelů nekomunistických došla řada i na čistky v řadách spisovatelů a umělců komunistických (Konstantin Biebl). V roce 1970 pak zaniká svaz spisovatelů a jako náhrada za něj je založen v roce 1972 Svaz českých spisovatelů, do kterého vstoupila pouze jedna šestina původního počtu spisovatelů. Nejhorší období ve vydávání literatury autorů, kteří nebyli poplatní totalitnímu režimu, nastalo v letech 1972 až 1975, které vyústilo v další vlnu emigrace spisovatelů a umělců.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Autoři cenzurované literatury==&lt;br /&gt;
'''Oficiální autoři''': Ladislav Fuks, Bohumil Hrabal, Radek John, Vladimír Páral, Ota Pavel.&lt;br /&gt;
V tomto období působí nejen cenzura literatury ale i autocenzura.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Neoficiální autoři''': Jiří Grůša, Václav Havel, Ivan Martin Jirous, Ludvík Vaculík.&lt;br /&gt;
Do této kategorie je řazen samizdat, undergroundová literatura a spisovatelé, kteří psali ve vězení. ''Samizdatoví autoři měli zákaz publikace, proto publikovali v samizdatové edici Petlice, kterou založil Ludvík Vaculík. V 80. letech vycházely časopisy VOKNO a REVOLVER REVUE''[[#Literatura|[5]]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Exiloví autoři''': Eva Kantůrková, Pavel Kohout, Milan Kundera, Josef Škvorecký, Karel Pecka.&lt;br /&gt;
Někteří z autorů odcházeli do exilu dobrovolně, někteří autoři však byli k odchodu do exilu donuceni, takže docházelo i k nedobrovolným odchodům do ciziny.	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Od samizdatu k zániku cenzury==&lt;br /&gt;
Samizdatová literatura dosáhla vrcholu koncem sedmdesátých let a v osmdesátých letech zejména po vzniku Charty 77, kdy spisovatelé spolu s vydavateli československého samizdatu spolupracovali s několika exilovými nakladateli ze Západu. Díla českých autorů Milana Kundery, Václava Havla, Josefa Škvoreckého a spousty dalších vyšla v osmdesátých letech v překladech do západních jazyků. V zahraničí se jim dostalo uznání v době, kdy nesměla jejich tvorba vycházet v rodné zemi. Vzhledem k tomu, že politická cenzura zlikvidovala možnost jakékoli kritiky na veřejnosti, dopad nezávislé české literatury na povědomí československého občana byl relativně malý. Společnost si vytvořila v průběhu desetiletí jakousi kulturu podřízenosti, jejímiž typickými rysy je vyhýbání se politice, ostražitost před veřejnou sférou a extrémní sebezájem, což přetrvává v podstatě i po pádu komunismu v roce 1989. A přestože má Česká republika od roku 1990 tiskovou svobodu, protože byla zrušena cenzura jak v literatuře, tak i ve všech oblastech kulturního života, většina autorů až do dnešní doby výsady možnosti svobody vyjadřování nevyužívá dost efektivně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
1)	ŠÁMAL, Petr. Soustružníci lidských duší: lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století: (s edicí seznamů zakázaných knih). Praha: Academia, 2009. Seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury, s. 613. ISBN 978-80-200-1709-3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)	Česká literatura po roce 1945 do roku 1989 [online]. 2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z www: &amp;lt;http://referaty-seminarky.cz/ceska-literatury-po-roce-1945-do-roku-1989/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)	Cenzura… aneb Hlavní správa tiskového dohledu: TOTALITA [online]. 2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z www: &amp;lt;http://www.totalita.cz/norm/norm.php&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4)	Próza v letech 1949-1956/Historie literatury [online]. 2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z www: &amp;lt;http://spisovatele-dila.blog.cz/0907/proza-v-letech-1949-1956&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5)	Česká literatura – Rubrika/Historie literatury [online]. 2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z www: &amp;lt;http://spisovatele-dila.blog.cz/rubrika/ceska-literatura&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal Klajban</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_literatury&amp;diff=3145&amp;oldid=prev</id>
		<title>Kovarovap v 13. 6. 2010, 17:03</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_literatury&amp;diff=3145&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2010-06-13T17:03:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 13. 6. 2010, 17:03&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Cenzura &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;litaratury &lt;/del&gt;ve 20. století==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Cenzura &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;literatury &lt;/ins&gt;ve 20. století==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Cenzura literatury v letech 1945-1989===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Cenzura literatury v letech 1945-1989===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Autor:''' Ludmila Bábíková&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Autor:''' Ludmila Bábíková&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Kovarovap</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_literatury&amp;diff=3144&amp;oldid=prev</id>
		<title>Kovarovap: Založena nová stránka: ==Cenzura litaratury ve 20. století== ===Cenzura literatury v letech 1945-1989=== '''Autor:''' Ludmila Bábíková</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_literatury&amp;diff=3144&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2010-06-13T17:03:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka: ==Cenzura litaratury ve 20. století== ===Cenzura literatury v letech 1945-1989=== &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Autor:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ludmila Bábíková&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;==Cenzura litaratury ve 20. století==&lt;br /&gt;
===Cenzura literatury v letech 1945-1989===&lt;br /&gt;
'''Autor:''' Ludmila Bábíková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kovarovap</name></author>
	</entry>
</feed>