https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Cenzura_knihoven 2026-07-02T16:53:36Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_knihoven&diff=3143&oldid=prev 2012-02-06T11:04:34Z

<p>5 revizí: IMPORT C: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Renata Borková<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' knihovna, cenzura, závadná literatura, čtenář<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - knihovnictví, totalita, politika&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - brak, román, knihovník&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> <br /> '''Cenzura knihoven''' je pojem z oblasti lidového knihovnictví v ČSR v letech 1948-1960, kdy musely být zakázané tituly knih vyřazeny z fondů knihoven. Šlo o literaturu označenou za závadnou, nepřátelskou, zastaralou a nežádoucí, celkem asi 11 000 titulů.<br /> <br /> <br /> ==Hlavní znaky literární kultury 50. let==<br /> <br /> * normativní představa o tom, co je literatura a jaké mají být její funkce<br /> * přesvědčení o bezprostředním působení literatury na čtenáře<br /> * literatura má především vychovávat <br /> * co neodpovídá normě, je potlačováno<br /> * odmítání literárního braku a politicky závadné literatury<br /> * i minulost podléhá kontrole<br /> * cenzura knihoven jako pokus o přepsání kolektivní paměti<br /> * aktivní podíl knihovníků na vytváření nové literární kultury[[#Literatura|[1]]]<br /> <br /> <br /> ==Tři fáze cenzury knihoven==<br /> <br /> # 1948 – 1949<br /> # 1950 – 1952<br /> # 1953 - …<br /> <br /> <br /> '''1. fáze'''<br /> <br /> Vyřazování knih nebylo direktivně řízeno, mělo živelnou podobu a bylo spíše ponecháno na úvaze knihovníků a čtenářů, které knihy je nutno vyřadit hned nebo postupně. Na základě dílčích příkazů ministerstva kultury a ministerstva školství se upozorňovalo na závadnost některých titulů nebo celého díla konkrétních autorů.<br /> <br /> <br /> '''2. fáze'''<br /> <br /> Vznikají pravidla, jaké knihy mají být z knihoven odstraněny. Dochází k centralizaci a formalizaci cenzurní akce. 1950 vznikl seznam nacistické, protistátní, protisovětské a brakové literatury. Obsahoval kolem 2000 knih – z oblasti náboženské, okultní, erotické, antisemitismu, beletrie a knih emigrantů a zatčených[[#Literatura|[1]]].<br /> <br /> <br /> '''3. fáze'''<br /> <br /> Existují dvě linie cenzury:<br /> <br /> * '''politická linie pod Ústavem dějin KSČ''' – vznikají dva seznamy závadné literatury:<br /> ** č. 1 – literatura trockistická a protisovětská<br /> ** č. 2 – literatura pravicových sociálních demokratů, legionářů a spisy T.G.Masaryka a E. Beneše a práce o nich<br /> * '''knihovnická linie pod HSTD''' – (Hlavní správa tiskového dohledu vytvořena podle sovětského vzoru)[[#Literatura|[2]]].<br /> <br /> <br /> 1953 vzniká seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury. Obsahuje asi 7500 knih, u každé je uveden druh literatury a důvod, proč je škodlivá. <br /> <br /> <br /> ==Typy závadné literatury==<br /> <br /> * Literatura dekadentní<br /> * Exotismus<br /> * Fašismus<br /> * Formalismus<br /> * Naturalismus<br /> * Ruralismus<br /> * Snobismus<br /> * Úniková literatura<br /> * Braková literatura<br /> * Zastaralá literatura<br /> * Pornografická literatura<br /> * Rasistická literatura<br /> * Kolonialistická literatura<br /> * Existencionalismus<br /> <br /> <br /> Za tématické prohřešky byly považovány politika, erotika fantastika, humor, dívčí románky.<br /> Nejčastějším typem závadné literatury bylo označení brak, a to až v 60%. Existovalo mnoho variant např. detektivní brak, dobrodružný, zastaralý, fantastický, pornografický.<br /> Za brak bylo považováno 65 knih pro ženy a dívky od Jaroslava Pokorného (1899-1940) napsaných pod různými pseudonymy . Jako humoristický brak byla vyřazena např. kniha Vlasty Buriana ''Pohádky Vlasty Buriana pouze pro dospělé''. Odmítaným detektivním autorem byl např. Eduard Fiker (1902-1961).<br /> Důvodem pro vyřazení knih byla i osobnost autora, např. jeho politické názory nebo emigrace.<br /> Součástí cenzury byla i protektorátní literatura. Seznam obsahoval více jak 200 knih nazývaných též protektorátní mentalita nebo úniková protektorátní literatura.<br /> <br /> <br /> ==Modelování českého čtenáře==<br /> <br /> Utváření tzv. nového čtenáře bylo smyslem dění v knihovnictví počátkem 50. let. Šlo o snahu sjednotit veřejnost, tak aby lidé četli stejné knihy a stejně jim rozuměli. Knihovna byla důležitým prvkem tohoto procesu, měla možnost ovlivňovat čtenáře.<br /> <br /> Na podporu nastoleného trendu se pořádaly se různé čtenářské ankety, konference a akce, např. Fučíkův odznak, Čtení podle plánu, Tuchlovické hnutí.<br /> <br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # ŠÁMAL, Petr. Přednáška v Bloku expertů 1.4.2010 Soustružníci lidských duší. Lidové knihovny a jejich mocenské využití v 50. letech 20. stol.<br /> # CYSAŘOVÁ, Jarmila. ''Totalita.cz'' [online]. c2010 [cit. 2010-05-16]. Cenzura Hlavní správa tiskového dohledu. Dostupné z WWW: &lt;http://www.totalita.cz/vysvetlivky/cenzura_01.php&gt;.</div>

Michal Klajban https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Cenzura_knihoven&diff=3138&oldid=prev 2010-04-05T09:03:23Z

<p>Založena nová stránka: &#039;&#039;&#039;Autor:&#039;&#039;&#039; Renata Borková</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Renata Borková</div>

Kovarovap