<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Bibliometrie</id>
	<title>Bibliometrie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Bibliometrie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-21T08:59:28Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=2360&amp;oldid=prev</id>
		<title>Michal Klajban: 11 revizí: IMPORT B: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Bibliometrie&amp;diff=2360&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2012-02-06T11:01:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;11 revizí: IMPORT B: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Autor:''' Helena Ustrnulová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' kvantitativní analýza, bibliometrické zákony, bibliometrický výzkum, citační analýza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - informetrie, scientometrie, mapování vědy&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - webometrie, Bradfordův zákon, Zipfův zákon, Lotkův zákon&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů (knih a dalších psaných komunikačních médií). Tato disciplína vychází z historie a sociologie poznání, komunikace a knihovnické a informační vědy. Její ''„metódy vychádzajů z predpokladu, že ľudské poznanie je fixované v písanej podobe“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Krištofičová&amp;quot;&amp;gt;KRIŠTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Vyd. 1. Bratislava : Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997. 157 s. ISBN 8085165627.&amp;lt;/ref&amp;gt;  a že tyto dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání, myšlení a komunikace znalostí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrie bývá zaměňována s scientometrií a informetrií, a přestože se tyto tři obory výrazně překrývají, liší se šíří oblasti, kterou se zabývají, a úhlem pohledu na výsledky měření a interpretaci těchto výsledků. Toto zaměňování je pravděpodobně i důvodem, proč neexistuje jediná výstižná a všeobecně platná definice pojmu bibliometrie (v českém prostředí pojem definován v [http://aleph.nkp.cz/F/3FLB5JQN5MEP33KHJ354S9XSIXYJDIJXUVNAJKKKBFYSMLAR7E-16546?func=find-b&amp;amp;find_code=WTD&amp;amp;x=0&amp;amp;y=0&amp;amp;request=bibliometrie&amp;amp;adjacent=N/ TDKIV]).&lt;br /&gt;
S bibliometrií souvisí i další pojem - webometrie. Jde o nový přístup, který popisuje specifika vědecké komunikace v internetovém prostředí. ''„Původně však webometrie byla vlastně bibliometrií v rámci webu, používaly se bibliometrické přístupy a metody.“''&amp;lt;ref&amp;gt;''MACHKOVÁ, Marie . Současné trendy v oblasti webometrické analýzy [online]. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při bibliometrických výzkumech se používá množství metod a technik, z nichž každá je použitelná samostatně, ale pro validitu popisu všeobecné zákonitosti je vhodné kombinovat více metod. Mezi základní metody patří matematická statistika, techniky citační analýzy, tvorba citačních matic a citačních sítí, korelační, shluková, diskriminační a faktorová analýza, simulace a modelování knihovnických a informačních procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K nejrozšířenějším a nejčastěji řešeným problémům patří zkoumání citačních vazeb dokumentů, sledování zastarávání literatury, citační analýza vědeckých časopisů, analýza publikační činnosti vědeckých pracovníků, zkoumání mezinárodních trendů, mapování vědy a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při řešení těchto otázek bylo během výzkumů definováno několik bibliometrických zákonů, pomocí nichž zkoumáme zákonitosti výskytu některých kvantitativních znaků publikačních toků a vazeb bibliografických citací. Nejpoužívanější tři (nazvané podle jejich tvůrců) jsou Bradfordův, Lotkův a Zipfův zákon. Dalšími důležitými platnými zákony jsou např. Priceův, Brafieldův a Senguptův. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože je ''„bibliometria ako veda charakterizujuca kvantitativné vlastnosti vybraných javov teoretická“''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Krištofičová&amp;quot;/&amp;gt;, má i své praktické využití např. v rozhodovací procesech při řízení vědy a výzkumu, při výstavbě fondu knihovny a jeho zpřístupňování, hodnocení knihovních sbírek atd.&lt;br /&gt;
Zdrojem údajů pro bibliometrické výzkumy jsou různé citační registry/indexy (jejichž rozvoj zaštiťuje Institute for Scientific Information, ISI), adresáře, seznamy, katalogy (např. i mezinárodní roční adresář Who is Publishing in Science vydávaný ISI) a bibliografie.&lt;br /&gt;
I přes velký pokrok, který v této oblasti nastal po zavedení informačních technologií do knihoven a vědeckých ústavů, je bibliometrický výzkum stále velmi náročný na čas a finanční prostředky a také na vědomosti a zkušenosti výzkumného pracovníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Stručná historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1917 publikovali pánové F.J.Cole a N.B.Eales práci Statistická analýza literatury, v níž analyzovali literaturu oboru anatomie publikované v letech 1850-1860 ve snaze ukázat fluktuaci zájmu o ni. O šest let později, tedy roku 1923, vytvořil knihovník E. Wyndham Hulme statistickou analýzu historie vědy. Základy citační analýzy byly položeny až v roce 1927, kdy P. L. K. Gross a E. M. Gross publikovali studii, ve které spočítali a analyzovali citace k článkům v chemických časopisech. Tato publikace byla na rozdíl od prvních dvou založená na citacích, ne bibliografiích.  Na základě této práce se citační analýza postupně stala významnou oblastí bibliometrie. &lt;br /&gt;
Samotný pojem bibliometrie byl zaveden až roku 1969 A. Pritchardem, do té doby se používal termín statistická bibliografie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KRIŠTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Vyd. 1. Bratislava : Centrum vedecko-technických informácií SR, 1997. 157 s. ISBN 8085165627.&lt;br /&gt;
*KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003-. Dostupné na &amp;lt;http://aleph.nkp.cz/cze/ktd&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*MACHKOVÁ, Marie . Současné trendy v oblasti webometrické analýzy [online]. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt&amp;gt;.&lt;br /&gt;
*SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha : Ústav informacní studií a knihovnictví, [2009]. 110 s. Skripta. Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z WWW: &amp;lt;http://www.google.cz/url?sa=t&amp;amp;source=web&amp;amp;cd=20&amp;amp;ved=0CE8QFjAJOAo&amp;amp;url=http%3A%2F%2Fwww.informacniveda.cz%2Fdwn%2F1003%2F1162_informacni_veda.pdf&amp;amp;rct=j&amp;amp;q=bibliometrie&amp;amp;ei=_5LWTceiGoz5sgbOppWqBw&amp;amp;usg=AFQjCNHXrsOn-TgiXAxCWEkF7HqEd5y4sA&amp;amp;cad=rja&amp;gt;.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Michal Klajban</name></author>
	</entry>
</feed>