Michal Klajban: 53 revizí

2012-02-06T10:44:25Z

53 revizí

Nová stránka

'''Autor:''' Jaroslava Králová

'''Klíčová slova:''' deklarace, Open Access, otevřený přístup, přírodní vědy, humanitní vědy

'''Synonyma:''' prohlášení, iniciativa

'''Související pojmy:''' BBB iniciativy, vědecké publikování, vědecká komunikace

<blockquote>
''nadřazené'' - </blockquote>
<blockquote>
''podřazené'' - </blockquote>

==Charakteristika==

Berlínská deklarace o otevřeném přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách (Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities)[[#Použitá literatura|[2]]] úzce souvisí s problematikou otevřeného přístupu (Open Access). Patří k základním dokumentům tzv. Hnutí za otevřený přístup.
Spolu s Budapešťskou iniciativou a Prohlášením z Bethesdy (dohromady označované jako BBB iniciativy) jsou považovány za východiska otevřeného přístupu. V jejich rámci byly formálně vymezeny základní principy otevřeného přístupu.
Signatářem Berlínské deklarace se mohou stát vědecké a akademické instituce, archivy či grantové agentury apod. Nyní (k 10. 5. 2011) je na deklaraci téměř 300 "podpisů". [[#Použitá literatura|[3]]] V rámci České republiky ji dodnes signovali zástupci tří institucí, a to Grantové agentury České republiky (2008), Akademie věd České republiky (2008) a nejnověji i Masarykovy univerzity (2009).

==Vznik==

Původ Deklarace lze hledat na konferenci, která se konala na podzim (20. – 22. října) roku 2003 v Berlíně na půdě Společnosti Maxe Plancka (Max Planck Society). Jednalo se o setkání odborníků zabývajících se problematikou vědecké komunikace a změn, které do ní přináší otevřený přístup. Jak již název dokumentu napovídá, setkání se zaměřovalo na oblast přírodních a humanitních věd. Jedním z výsledků konaného setkání byl právě vznik tzv. Berlínské deklarace.
Signatáři deklarace se také dohodli na pravidelném každoročním konání dalších konferencí. Do současnosti proběhlo 8 konferencí, z nich každá byla zaměřena na specifické téma spojené s problematikou vědecké komunikace a otevřeného přístupu.

==Obsah deklarace==

Deklarace obsahově navazuje na předchozí iniciativy. Zaměřuje se na otevřený přístup a dále rozšiřuje jeho definici. Deklarace klade důraz na internet a jeho důležité postavení v problematice otevřeného přístupu. Zde poprvé byla v rámci Hnutí za otevřený přístup internetu přiznána jeho důležitá role. V Deklaraci je internet ''„chápán jako součást změn a zároveň jako prostředek, který nabízí šanci ke vzniku globální a interaktivní reprezentace lidských znalostí, zahrnující kulturní dědictví a zaručující jejich celosvětovou přístupnost.“'' [[#Použitá literatura|[4]]]
Deklarace se skládá z několika dílčích částí. V úvodu je zdůrazněna role internetu a to zejména z hlediska jeho vlivu na distribuci vědeckého poznání a kulturního dědictví. Autoři deklarují, že budou podporovat internet jako funkční nástroj pro globální základnu vědeckých informací a lidských reflexí a ke specifikaci opatření, které by měly vzít v úvahu např. vědecké instituce, grantové agentury, knihovny, archivy a muzea. [[#Použitá literatura|[2]]]
V další části textu je zdůrazněn hlavní cíl deklarace - a tím je otázka přístupnosti informací a s tím spojených nových možností jejich šíření. V této souvislosti je zmíněn význam otevřené přístupnosti a kompatibility softwarových nástrojů a obsahu.
Poté následuje definování příspěvku (článku) s otevřeným přístupem. Těmito příspěvky jsou myšleny původní výsledky vědeckého výzkumu, data a metadata, zdrojové materiály, digitální reprezentace obrazových a grafických materiálů nebo vědecké multimediální materiály. [[#Použitá literatura|[2]]] Dále jsou představeny 2 základní podmínky, které by měl takový příspěvek s otevřeným přístupem splňovat:
# První podmínka vymezuje práva, která by měl autor (či držitel práv) garantovat všem uživatelům jeho díla / příspěvku.
# Druhá podmínka určuje (naznačuje), jak by se mělo s těmito příspěvky nakládat.

Poslední bod deklarace tvoří kroky, které by chtěli její signatáři, resp. instituce, které zastupují, učinit v souvislosti s propagací otevřeného přístupu. Zavazují se např. k:
* ''„podoře autorů (výzkumníků, příjemců grantů atd.) v publikování svých děl v souladu s principy otevřeného přístupu,''
* ''podpoře držitelů / majitelů kulturního dědictví k podpoře otevřeného přístupu a to tím, že budou poskytovat své zdroje na internetu,''
* ''rozvoji prostředků a způsobů, jak ohodnocovat příspěvky s otevřeným přístupem spolu s online periodiky s cílem udržení standardů zajištění kvality a dobré vědecké praxe, . . . “''[[#Použitá literatura|[2]]]

==Použitá literatura==

# BAILEY, C. W. What Is Open Access? In ''Open Access : key strategic, technical and economic aspects.'' Oxford : Chandos Publishing, 2006. ISBN 1 84334 203-0. Kapitola 2, s. 13 – 26.
# ''Open Access at the at Max Planck Society'' [online]. [2003] [cit. 2011-05-09]. Berlin Declaration. Dostupné z WWW: <http://oa.mpg.de/lang/en-uk/berlin-prozess/berliner-erklarung/>.
# ''Open Access at the at Max Planck Society'' [online]. [2003] [cit. 2011-05-09]. Signatories. Dostupné z WWW: <http://http://oa.mpg.de/lang/en-uk/berlin-prozess/signatoren//>.
# PLANKOVÁ, Jindra. Klíčové iniciativy Open Access – „3B“. ''Ikaros'' [online]. 2007, roč. 11, č. 12 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/4442>. ISSN 1212-5075.

Berlínská deklarace - Historie editací

Michal Klajban: 53 revizí