Automatizace knihovny - Historie editací

Adamzebrak v 22. 1. 2015, 11:05

2015-01-22T11:05:02Z

Adamzebrak v 2. 12. 2014, 14:39

2014-12-02T14:39:23Z

Adamzebrak: /* Automatizované knihovnické systémy */

2014-12-02T14:25:46Z

Automatizované knihovnické systémy

Adamzebrak: /* Čtvrtá fáze */

2014-12-02T14:24:17Z

Čtvrtá fáze

Adamzebrak: /* Definice */

2014-12-02T14:21:04Z

Definice

Adamzebrak: /* Druhá fáze */

2014-12-02T14:18:38Z

Druhá fáze

Adamzebrak: /* Druhá fáze */

2014-12-02T14:17:37Z

Druhá fáze

Adamzebrak: /* Třetí fáze */

2014-12-02T14:15:49Z

Třetí fáze

Adamzebrak: /* Definice */

2014-12-02T14:14:21Z

Definice

Adamzebrak: /* Historie automatizace knihoven */

2014-12-02T14:12:30Z

Historie automatizace knihoven

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Začátek procesu automatizace knihoven ve světě by se dal datovat zhruba od šedesátých let dvacátého století, kdy dochází k velkému rozmachu [[ICT|informačně-komunikačních technologií]]. Je ovšem nutné podotknout, že automatizace knihoven probíhala jinak v západních zemích a jinak v těch východních, kam spadala i naše republika. Obecně platí, že automatizace knihoven začala mnohem dříve v západních zemích, kde se vývoji informačně-komunikačních technologií nekladly meze a kde vzájemná spolupráce byla brána jako výhoda. Oproti tomu východní země, zvláště pak ty pod vlivem socializmu, s automatizací knihoven zaostávaly. Jednou z příčin této zaostalosti zemí bývalého socialistického bloku, byla čtyřicetiletá izolace vůči vědecko-technickým poznatkům západního světa. Kromě rozdílu v technickém pokroku v automatizaci knihoven, sehrála svoji roli i míra vzájemné spolupráce, která byla také mnohem větší v zemích západního světa a tak umožnila i vzniku prvním knihovnicko-informačním sítím.<ref>RŮŽIČKA, Jan. Vliv informatizace na knihovnictví. Inflow [online]. 2010, č. 1, 06.06.2010 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi
 </ref>
 == Fáze automatizace knihoven ==
@@ Řádek 61: / Řádek 64: @@
 . KLIMŠOVÁ, Monika a Jana BOGDOVÁ. Automatizované knihovnické systémy. In: Projekt 1 [online]. 2004 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 === Čtvrtá fáze ===
-Poslední čtvrtou fází automatizace knihovny je její propojení s [[Internet|Internetem]]. Tato fáze se dělí na dva stupně. V prvním stupni knihovna umožní uživatelům přístup na Internet, čímž se opět značně rozšíří její informační potenciál. S touto fází souvisí i jejich postupné zaškolení, jak a k čemu mohou uživatelé knihovny Internet využívat. Druhým stupněm propojení knihovny s Internetem je jeho zabudování do základních knihovnických procesů a služeb. S tímto stupněm se do velké míry rozšiřují i služby knihovny, jelikož většina z nich je k dispozici on-line. Uživatelé knihovny tak mohou díky Internetu využívat množství služeb z pohodlí svého domova, aniž by museli být fyzicky přítomni v knihovně. S využitím Internetu se pro knihovnu také otevírají nesčetné možnosti vzájemné spolupráce a komunikace s ostatními knihovnami jakou je například [[Sdílená katalogizace|sdílená katalogizace]] apod.
+Poslední čtvrtou fází automatizace knihovny je její propojení s [[Internet|Internetem]]. Tato fáze se dělí na dva stupně. V prvním stupni knihovna umožní uživatelům přístup na Internet, čímž se opět značně rozšíří její informační potenciál. S touto fází souvisí i jejich postupné zaškolení, jak a k čemu mohou uživatelé knihovny Internet využívat. Druhým stupněm propojení knihovny s Internetem je jeho zabudování do základních knihovnických procesů a služeb. S tímto stupněm se do velké míry rozšiřují i služby knihovny, jelikož většina z nich je k dispozici on-line. Uživatelé knihovny tak mohou díky Internetu využívat množství služeb z pohodlí svého domova, aniž by museli být fyzicky přítomni v knihovně. S využitím Internetu se pro knihovnu také otevírají nesčetné možnosti vzájemné spolupráce a komunikace s ostatními knihovnami jakou je například [[Sdílená katalogizace|sdílená katalogizace]] apod.<ref>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, s. 104-108. ISBN 80-7184-767-4.</ref>
 == Automatizované knihovnické systémy ==

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 == Automatizované knihovnické systémy ==
-Automatizované knihovnické systémy jsou v dnešní době nezbytnou součástí každé větší i menší knihovny. Na trhu existuje celá řada těchto systémů a je jen na výběru knihovny, který si zvolí tak, aby jí vyhovoval. Díky této pestrosti v nabízených systémech nemůže dojít k monopolu jednoho dodavatele, kterému by se musela podřídit většina knihoven. Je tedy nutné při zavádění automatizovaných knihovnických systémů dobře zvážit jaký systém by byl pro knihovnu vhodný, tak aby efektivně splňoval většinu jejího očekávání od takového systému.<ref>STÖCKLOVÁ, Anna. Automatizace v knihovnách České republiky. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti[online]. 2006, roč. 10, č. 5 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/automatizace-v-knihovnach-ceske-republiky</ref>
+Automatizované knihovnické systémy jsou v dnešní době nezbytnou součástí každé větší i menší knihovny. Na trhu existuje celá řada těchto systémů a je jen na výběru knihovny, který si zvolí tak, aby jí vyhovoval. Díky této pestrosti v nabízených systémech nemůže dojít k [[Monopol|monopolu]] jednoho dodavatele, kterému by se musela podřídit většina knihoven. Je tedy nutné při zavádění automatizovaných knihovnických systémů dobře zvážit jaký [[Systém|systém]] by byl pro knihovnu vhodný, tak aby efektivně splňoval většinu jejího očekávání od takového systému.<ref>STÖCKLOVÁ, Anna. Automatizace v knihovnách České republiky. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti[online]. 2006, roč. 10, č. 5 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/automatizace-v-knihovnach-ceske-republiky</ref>
 == Příklady automatizovaných knihovnických systémů ==
 *LANius

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 === Čtvrtá fáze ===
-Poslední čtvrtou fází automatizace knihovny je její propojení s [[Internet|Internetem]]. Tato fáze se dělí na dva stupně. V prvním stupni knihovna umožní uživatelům přístup na Internet, čímž se opět značně rozšíří její informační potenciál. S touto fází souvisí i jejich postupné zaškolení, jak a k čemu mohou uživatelé knihovny Internet využívat. Druhým stupněm propojení knihovny s Internetem je jeho zabudování do základních knihovnických procesů a služeb. S tímto stupněm se do velké míry rozšiřují i služby knihovny, jelikož většina z nich je k dispozici on-line. Uživatelé knihovny tak mohou díky Internetu využívat množství služeb z pohodlí svého domova, aniž by museli být fyzicky přítomni v knihovně. S využitím Internetu se pro knihovnu také otevírají nesčetné možnosti vzájemné spolupráce a komunikace s ostatními knihovnami jakou je například sdílená katalogizace apod.
+Poslední čtvrtou fází automatizace knihovny je její propojení s [[Internet|Internetem]]. Tato fáze se dělí na dva stupně. V prvním stupni knihovna umožní uživatelům přístup na Internet, čímž se opět značně rozšíří její informační potenciál. S touto fází souvisí i jejich postupné zaškolení, jak a k čemu mohou uživatelé knihovny Internet využívat. Druhým stupněm propojení knihovny s Internetem je jeho zabudování do základních knihovnických procesů a služeb. S tímto stupněm se do velké míry rozšiřují i služby knihovny, jelikož většina z nich je k dispozici on-line. Uživatelé knihovny tak mohou díky Internetu využívat množství služeb z pohodlí svého domova, aniž by museli být fyzicky přítomni v knihovně. S využitím Internetu se pro knihovnu také otevírají nesčetné možnosti vzájemné spolupráce a komunikace s ostatními knihovnami jakou je například [[Sdílená katalogizace|sdílená katalogizace]] apod.
 == Automatizované knihovnické systémy ==
 Automatizované knihovnické systémy jsou v dnešní době nezbytnou součástí každé větší i menší knihovny. Na trhu existuje celá řada těchto systémů a je jen na výběru knihovny, který si zvolí tak, aby jí vyhovoval. Díky této pestrosti v nabízených systémech nemůže dojít k monopolu jednoho dodavatele, kterému by se musela podřídit většina knihoven. Je tedy nutné při zavádění automatizovaných knihovnických systémů dobře zvážit jaký systém by byl pro knihovnu vhodný, tak aby efektivně splňoval většinu jejího očekávání od takového systému.<ref>STÖCKLOVÁ, Anna. Automatizace v knihovnách České republiky. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti[online]. 2006, roč. 10, č. 5 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/automatizace-v-knihovnach-ceske-republiky</ref>

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Definice ==
-Automatizace [[knihovna|knihoven]] je ve své podstatě proces, při kterém je využito možností a prostředků moderních komunikačních technologií, za účelem zkvalitnění, zefektivnění, zrychlení a zjednodušení základních knihovnických procesů, jako je například akvizice, katalogizace, či samotný výpůjční proces. To s sebou přináší velkou úsporu času, který mohou knihovníci věnovat, jak dalšímu sebevzdělání, tak i k větší komunikaci se čtenáři, čímž napomáhají k zlepšení atmosféry a atraktivity knihovny. Automatizace knihovny ve velké míře rozšiřuje její informační potenciál a také nabídku jejích služeb, jakou jsou například [[Meziknihovní výpůjční služby (MVS)|meziknihovní výpůjčky]] atd. Automatizace knihovny zároveň napomáhá k jejímu efektivnějšímu řízení, díky statistickým údajům, ke kterým by knihovna bez svojí automatizace neměla přístup.<ref>KLIMŠOVÁ, Monika a Jana BOGDOVÁ. Automatizované knihovnické systémy. In: Projekt 1 [online]. 2004 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html</ref>
+Automatizace [[knihovna|knihoven]] je ve své podstatě proces, při kterém je využito možností a prostředků moderních komunikačních technologií, za účelem zkvalitnění, zefektivnění, zrychlení a zjednodušení základních knihovnických procesů, jako je například [[Akvizice|akvizice]], [[Katalogizace|katalogizace]], či samotný výpůjční proces. To s sebou přináší velkou úsporu času, který mohou knihovníci věnovat, jak dalšímu sebevzdělání, tak i k větší komunikaci se čtenáři, čímž napomáhají k zlepšení atmosféry a atraktivity knihovny. Automatizace knihovny ve velké míře rozšiřuje její informační potenciál a také nabídku jejích služeb, jakou jsou například [[Meziknihovní výpůjční služby (MVS)|meziknihovní výpůjčky]] atd. Automatizace knihovny zároveň napomáhá k jejímu efektivnějšímu řízení, díky statistickým údajům, ke kterým by knihovna bez svojí automatizace neměla přístup.<ref>KLIMŠOVÁ, Monika a Jana BOGDOVÁ. Automatizované knihovnické systémy. In: Projekt 1 [online]. 2004 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html</ref>
 == Historie automatizace knihoven ==

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Během první fáze dochází k automatizaci nejen přístupových cest ke knihovnímu fondu, ale i výpůjčního procesu. Díky této fázi je samotný proces výpůjčky a vyhledávání mnohem rychlejší, efektivnější a jednodušší. Automatizace knihovny v první fázi se netýká pouze knihovního fondu, ale i samotné knihovny a jejího řízení, díky čemuž vznikají statistická data o činnosti knihovny, která mohou být užitečná v rozhodování o budoucnosti knihovny.
 === Druhá fáze ===
-Druhá fáze automatizace knihovny má za úkol zajištění přístupu k [[Databáze pro informační vědu a knihovnictví|externím informačním databázím a zdrojům]], čímž dochází k velkému rozšíření informačního potenciálu samotné knihovny.
+Druhá fáze automatizace knihovny má za úkol zajištění přístupu k [[Databáze pro informační vědu a knihovnictví|externím informačním databázím]] a [[Elektronický zdroj|zdrojům]], čímž dochází k velkému rozšíření informačního potenciálu samotné knihovny.
 === Třetí fáze ===

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 Druhá fáze automatizace knihovny má za úkol zajištění přístupu k externím informačním databázím a zdrojům, čímž dochází k velkému rozšíření informačního potenciálu samotné knihovny.
 === Třetí fáze ===
-Třetí fáze automatizace knihovny se týká její digitalizace. Díky digitalizaci knihovních jednotek, jak textového, obrazového, či zvukového typu, se služby knihovny zase značně rozšiřují. Uživatelům knihovny je umožněno si jednotlivé dokumenty prohlížet v elektronické formě, čímž se usnadňuje jejich samotná výpůjčka, sdílení, revize, aktualizace apod. S digitalizací knihovního fondu vzniká velké množství statistických dat, které jak už bylo řečeno, mohou dopomoci k správnému a efektivnímu rozhodování o budoucnosti knihovny a jejího fondu.
+Třetí fáze automatizace knihovny se týká její [[Digitalizace|digitalizace]]. Díky digitalizaci knihovních jednotek, jak textového, obrazového, či zvukového typu, se služby knihovny zase značně rozšiřují. Uživatelům knihovny je umožněno si jednotlivé dokumenty prohlížet v elektronické formě, čímž se usnadňuje jejich samotná výpůjčka, sdílení, revize, aktualizace apod. S digitalizací knihovního fondu vzniká velké množství statistických dat, které jak už bylo řečeno, mohou dopomoci k správnému a efektivnímu rozhodování o budoucnosti knihovny a jejího fondu.
 === Čtvrtá fáze ===
 Poslední čtvrtou fází automatizace knihovny je její propojení s [[Internet|Internetem]]. Tato fáze se dělí na dva stupně. V prvním stupni knihovna umožní uživatelům přístup na Internet, čímž se opět značně rozšíří její informační potenciál. S touto fází souvisí i jejich postupné zaškolení, jak a k čemu mohou uživatelé knihovny Internet využívat. Druhým stupněm propojení knihovny s Internetem je jeho zabudování do základních knihovnických procesů a služeb. S tímto stupněm se do velké míry rozšiřují i služby knihovny, jelikož většina z nich je k dispozici on-line. Uživatelé knihovny tak mohou díky Internetu využívat množství služeb z pohodlí svého domova, aniž by museli být fyzicky přítomni v knihovně. S využitím Internetu se pro knihovnu také otevírají nesčetné možnosti vzájemné spolupráce a komunikace s ostatními knihovnami jakou je například sdílená katalogizace apod.

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 Automatizace [[knihovna|knihoven]] je ve své podstatě proces, při kterém je využito možností a prostředků moderních komunikačních technologií, za účelem zkvalitnění, zefektivnění, zrychlení a zjednodušení základních knihovnických procesů, jako je například akvizice, katalogizace, či samotný výpůjční proces. To s sebou přináší velkou úsporu času, který mohou knihovníci věnovat, jak dalšímu sebevzdělání, tak i k větší komunikaci se čtenáři, čímž napomáhají k zlepšení atmosféry a atraktivity knihovny. Automatizace knihovny ve velké míře rozšiřuje její informační potenciál a také nabídku jejích služeb, jakou jsou například meziknihovní výpůjčky atd. Automatizace knihovny zároveň napomáhá k jejímu efektivnějšímu řízení, díky statistickým údajům, ke kterým by knihovna bez svojí automatizace neměla přístup.<ref>KLIMŠOVÁ, Monika a Jana BOGDOVÁ. Automatizované knihovnické systémy. In: Projekt 1 [online]. 2004 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html</ref>
 == Historie automatizace knihoven ==
-Začátek procesu automatizace knihoven ve světě by se dal datovat zhruba od šedesátých let dvacátého století, kdy dochází k velkému rozmachu [[ict|informačně-komunikačních technologií]]. Je ovšem nutné podotknout, že automatizace knihoven probíhala jinak v západních zemích a jinak v těch východních, kam spadala i naše republika. Obecně platí, že automatizace knihoven začala mnohem dříve v západních zemích, kde se vývoji informačně-komunikačních technologií nekladly meze a kde vzájemná spolupráce byla brána jako výhoda. Oproti tomu východní země, zvláště pak ty pod vlivem socializmu, s automatizací knihoven zaostávaly. Jednou z příčin této zaostalosti zemí bývalého socialistického bloku, byla čtyřicetiletá izolace vůči vědecko-technickým poznatkům západního světa. Kromě rozdílu v technickém pokroku v automatizaci knihoven, sehrála svoji roli i míra vzájemné spolupráce, která byla také mnohem větší v zemích západního světa a tak umožnila i vzniku prvním knihovnicko-informačním sítím.<ref>RŮŽIČKA, Jan. Vliv informatizace na knihovnictví. Inflow [online]. 2010, č. 1, 06.06.2010 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi
+Začátek procesu automatizace knihoven ve světě by se dal datovat zhruba od šedesátých let dvacátého století, kdy dochází k velkému rozmachu [[ICT|informačně-komunikačních technologií]]. Je ovšem nutné podotknout, že automatizace knihoven probíhala jinak v západních zemích a jinak v těch východních, kam spadala i naše republika. Obecně platí, že automatizace knihoven začala mnohem dříve v západních zemích, kde se vývoji informačně-komunikačních technologií nekladly meze a kde vzájemná spolupráce byla brána jako výhoda. Oproti tomu východní země, zvláště pak ty pod vlivem socializmu, s automatizací knihoven zaostávaly. Jednou z příčin této zaostalosti zemí bývalého socialistického bloku, byla čtyřicetiletá izolace vůči vědecko-technickým poznatkům západního světa. Kromě rozdílu v technickém pokroku v automatizaci knihoven, sehrála svoji roli i míra vzájemné spolupráce, která byla také mnohem větší v zemích západního světa a tak umožnila i vzniku prvním knihovnicko-informačním sítím.<ref>RŮŽIČKA, Jan. Vliv informatizace na knihovnictví. Inflow [online]. 2010, č. 1, 06.06.2010 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z:http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi
 </ref>