Augustin Merta - Historie editací

Kristýnasvětnicová: úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

2019-05-28T09:28:07Z

úprava kategorizace - abecední řazení dle příjmení

Ukázat změny

472622 v 29. 5. 2018, 17:41

2018-05-29T17:41:20Z

472622 v 29. 5. 2018, 17:39

2018-05-29T17:39:53Z

472622 v 29. 5. 2018, 17:36

2018-05-29T17:36:17Z

472622 v 29. 5. 2018, 17:32

2018-05-29T17:32:28Z

472622 v 29. 5. 2018, 17:29

2018-05-29T17:29:08Z

472622 v 29. 5. 2018, 17:18

2018-05-29T17:18:59Z

472622 v 29. 5. 2018, 17:16

2018-05-29T17:16:58Z

Ukázat změny

472622 v 29. 5. 2018, 17:14

2018-05-29T17:14:21Z

472622 v 29. 5. 2018, 17:12

2018-05-29T17:12:47Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''&nbsp;Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
+'''&nbsp;Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<span><ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
 {{Infobox Vědec
 |jmeno = Ing. Augustin Merta, CSc.
 |datum_narozeni =30. listopadu 1914
 |misto_narozeni = Ostrava
@@ Řádek 23: / Řádek 22: @@
 ----
-„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> <br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref></span>
+„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> <br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<span><ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 39: / Řádek 38: @@
 Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.
-„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
+„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<span><ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 95: / Řádek 94: @@
 ----
-Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref></span>&nbsp;
+Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<span><ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref></span>&nbsp;
 &nbsp;
@@ Řádek 103: / Řádek 102: @@
 ----
-Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref></span> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref></span>
+Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <span><ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref></span> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<span><ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 129: / Řádek 128: @@
 Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.
-Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref></span>
+Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<span><ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 137: / Řádek 136: @@
 ----
-*'''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref></span>
+*'''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <span><ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref></span>
-*'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref></span>
+*'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <span><ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref></span>
-*'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref></span>
+*'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <span><ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 204: / Řádek 203: @@
 *'''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.
-*'''1999 '''Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref></span>
+*'''1999 '''Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<span><ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 212: / Řádek 211: @@
 ----
-„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
+„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<span><ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
 '''<span style="font-size:large">&nbsp;</span>'''
@@ Řádek 220: / Řádek 219: @@
 ----
-<span tabindex="-1" contenteditable="false"><references /></span>
+<span><references /></span>
 <br/> {{Autoritní data}}<br/> {{Portály|Informatika|Lidé}}<br/> &nbsp;
 [[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''&nbsp;Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref>
+'''&nbsp;Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
 {{Infobox Vědec
 |jmeno = Ing. Augustin Merta, CSc.
-[[Soubor:]]
+[[Soubor:https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Odbojar-984x1024.jpg/300px-Odbojar-984x1024.jpg]]
 |datum_narozeni =30. listopadu 1914
 |misto_narozeni = Ostrava
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 ----
-„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> <br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref>
+„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> <br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.
-„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref>
+„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 95: / Řádek 95: @@
 ----
-Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref>&nbsp;
+Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref></span>&nbsp;
 &nbsp;
@@ Řádek 103: / Řádek 103: @@
 ----
-Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref>
+Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref></span> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 129: / Řádek 129: @@
 Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.
-Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref>
+Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 137: / Řádek 137: @@
 ----
-*'''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref>
+*'''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref></span>
-*'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref>
+*'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref></span>
-*'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref>
+*'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 204: / Řádek 204: @@
 *'''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.
-*'''1999 '''Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref>
+*'''1999 '''Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref></span>
 &nbsp;
@@ Řádek 212: / Řádek 212: @@
 ----
-„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref>
+„Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<span tabindex="-1" contenteditable="false"><ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref></span>
 '''<span style="font-size:large">&nbsp;</span>'''
@@ Řádek 220: / Řádek 220: @@
 ----
-<references />
+<span tabindex="-1" contenteditable="false"><references /></span>
 <br/> {{Autoritní data}}<br/> {{Portály|Informatika|Lidé}}<br/> &nbsp;
 [[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 |znamy_diky = Zakladatel informační vědy
 |oceneni = 1998 Ocenění odborných aktivit
-}}
+}}[[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]
 '''<span style="font-size:large">Život&nbsp;</span>'''
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 ----
-„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> [[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]<br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref>
+„Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> <br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref>
 &nbsp;

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 |rodina = Manželka: Ludmila Mertová
 |obcanstvi = československé
-|skola =
+|skola = FF UK
 |pracoviste =
 |znamy_diky = Zakladatel informační vědy
@@ Řádek 61: / Řádek 61: @@
 '''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1949–1963</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">&nbsp; Působil v informačních a patentových střediscích v resortech strojírenství a zdravot</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">nictví. Pracoval v n. p. Kovofiniš (vedoucí dokumentace), n. p. Vývoj, Technicko-organizačním výzkumném ústavu strojírenském – TOVÚS (vedoucí studijního oddělení) a n. p. Chirana (vedoucí střediska VTEI a patentů).</font></font>
-'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1953–1972</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">&nbsp; Externím učitelem na katedře knihovnictví a vědeckých informací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) – předmět Rešeršní teorie, metodika a technika</font></font>
+'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1953–1972</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">&nbsp; Externím učitelem na katedře knihovnictví a vědeckých informací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) – předmět Rešeršní teorie, metodika a technika.</font></font>
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1961–1963 '''Postgraduální studium patentového inženýrství na Vysokém učení technickém</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">v Brně.</font></font>
@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1963–1968''' Po částečné rehabilitaci československých zahraničních vojáků působil jako výzkumný pracovník ve Středisku pro vynálezy a vědecké informace ČSAV kde mj. reali</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">zoval tříletý průzkum komunikace informací na většině pracovišť akademie. Návrh vzešlý z tohoto průzkumu nebyl pro nezájem vedení a ústavů akademie realizován.1967–1970 S kolektivem spolupracovníků realizoval státní výzkumný úkol L-1-09 „Výzkum systému VTEI v ČSSR“, jehož výsledků bylo využito při formulování programu státní informační politiky pro období 1971–1975.</font></font>
-'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1968&nbsp;</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">Vědeckým tajemníkem ústředního ředitele ÚVTEI; v tomtéž roce Fakultě sociálních věda publicistiky Univerzity Karlovy (FSVP UK) předložil na oboru logiky svou kandidátskou disertační práci Společenské aspekty komunikace odborných informací ve vědě</font></font>
+'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1968&nbsp;</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">Vědeckým tajemníkem ústředního ředitele ÚVTEI; v tomtéž roce Fakultě sociálních věda publicistiky Univerzity Karlovy (FSVP UK) předložil na oboru logiky svou kandidátskou disertační práci Společenské aspekty komunikace odborných informací ve vědě.</font></font>
-'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1970</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">&nbsp; 23. dubna obhájil na FF UK svou kandidátskou disertační práci a 7. května mu byl udělen titul kandidáta filozofických věd. V tomtéž roce byla obhájená práce vydána ÚVTEI (pod zkráceným názvem Společenské aspekty komunikace odborných informací</font></font>
+'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1970</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">&nbsp; 23. dubna obhájil na FF UK svou kandidátskou disertační práci a 7. května mu byl udělen titul kandidáta filozofických věd. V tomtéž roce byla obhájená práce vydána ÚVTEI (pod zkráceným názvem Společenské aspekty komunikace odborných informací.</font></font>
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1971 '''Odchod do odbojářské penze.</font></font>
@@ Řádek 79: / Řádek 79: @@
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1984–1990''' Externím spolupracovníkem katedry knihovnictví a vědeckých informací FF UK.</font></font>
-<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1988''' 1. vydání Anglicko-českého slovníku informatiky (spoluautorka Dagmar Mertová)</font></font>
+<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1988''' 1. vydání Anglicko-českého slovníku informatiky (spoluautorka Dagmar Mertová).</font></font>
-<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1994 '''2. vydání Anglicko-českého slovníku knihovnictví a informatiky (spoluautorka Dagmar Mertová)</font></font>
+<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1994 '''2. vydání Anglicko-českého slovníku knihovnictví a informatiky (spoluautorka Dagmar Mertová).</font></font>
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1998 '''Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">650. výročí jejího založení.</font></font>
@@ Řádek 87: / Řádek 87: @@
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1999''' Od francouzského ministerstva obrany ob- držel diplom Za spoluúčast na osvobození</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.</font></font>
-<span style="font-family:times new roman,times,serif"><span style="font-size:medium">'''2006'''</span></span><span style="font-size:larger"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">&nbsp;</span></span><span style="font-size:medium"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">22. června v necelých 92 letech umírá</span></span>
+<span style="font-family:times new roman,times,serif"><span style="font-size:medium">'''2006'''</span></span><span style="font-size:larger"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">&nbsp;</span></span><span style="font-size:medium"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">22. června v necelých 92 letech umírá.</span></span>
 &nbsp;

@@ Řádek 203: / Řádek 203: @@
 ----
-*1998 Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.
+*'''1998''' Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.
-*1999 Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref>
+*'''1999 '''Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref>
 &nbsp;

@@ Řádek 147: / Řádek 147: @@
 ----
-<span style="font-size:larger">'''A. Informační věda (sociální informatika)'''</span>
+<span style="font-size:larger">'''Informační věda (sociální informatika)'''</span>
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">MERTA, A. Myšlenkové směry v oblasti vědeckých informací. Metodika a technika informací, 1967, č. 8/9, s. 1–12.</font></font>
@@ Řádek 168: / Řádek 168: @@
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">MERTA, A. Teorie vědecké informace jako vědní disciplíny. In INFOS’84. Bratislava&nbsp;: ZSKI, 1984, s. 75–85</font></font>
-'''<span style="font-size:larger"><font face="sans-serif">B. Informační vzdělávání</font></span>'''
+'''<span style="font-size:larger"><font face="sans-serif">Informační vzdělávání</font></span>'''
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">MERTA, A. Školení pracovníků VI v ČSAV. Zpravodaj pro útvary vědeckých informací ČSAV,</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1964, roč. 1, č. 2, s. 1–4.</font></font>
@@ Řádek 179: / Řádek 179: @@
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">CEJPEK, J., MERTA, A. Výchova odborníků pro automatizaci v knihovnách a informačních středisk, NÁRODNÍ KNIHOVNA, 15, 2004, č. 3 181 cích. In INFOS’81&nbsp;: zborník z 11. informatického se- minára konaného v dňoch 30. marca – 2. apríla 1981 v Starom Smokovci. Bratislava&nbsp;: ZSKI, 1981, s. 148–161.</font></font>C.
-<span style="font-size:larger">'''&nbsp;C. Uživatelské potřeby'''</span>
+<span style="font-size:larger">'''&nbsp;Uživatelské potřeby'''</span>
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">MERTA, A. Problémy mechanizace a automatizace vědeckých informací v základním výzkumu. In Automatizace vědeckých a technických informací. Praha&nbsp;: Dům techniky ČSVTS, 1967, s. 79–85.</font></font>
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">MERTA, A.Rozvoj vědeckoinformační činnosti v ČSAV v letech 1961–1967. Interní studie. Praha&nbsp;:</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">ZK–ÚVI, 1968. 10 s.</font></font>
-<span style="font-size:larger">'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 13pt">D. Vědecké, technické a ekonomické informace, informační systémy</font></font>'''</span>
+<span style="font-size:larger">'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 13pt">Vědecké, technické a ekonomické informace, informační systémy</font></font>'''</span>
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">MERTA, A., SPIRIT, J. Správně vést závod znamená sledovat pokrok doma i za hranicemi.</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">Podniková organisace, 1955, roč. 9, č. 3, s. 94–96.</font></font>
@@ Řádek 190: / Řádek 190: @@
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">MERTA, A. Využití vědeckotechnických informací v tvůrčí práci. Praha&nbsp;: Kabinet kreativity Institutu pro rozvoj a realizaci vynálezectví a zlepšovatelství ČVTS, 1976. 46 s.</font></font>
-<span style="font-size:larger">'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 13pt">E. Vyhledávání informací, automatizace</font></font>'''</span>
+<span style="font-size:larger">'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 13pt">Vyhledávání informací, automatizace</font></font>'''</span>
 *<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">MERTA, A. Rešeršní technika. Metodika a technika informací, 1961, č. 7, s. 29–46.</font></font>

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1945–1948''' Po návratu do Československa byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí, kde pracoval až do února 1948, kdy se jako bývalý voják západní československé zahraniční armády stal jedním z terčů politické perzekuce a byl propuštěn (do roku 1963 byl z tohoto důvodu propuštěn celkem ze čtyř zaměstnání).</font></font>
-'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1945–1949</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">Studoval Vysokou školu politickou a sociální, kterou ukončil v roce 1949 získáním titulu inženýra.</font></font>
+'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1945–1949</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">&nbsp; Studoval Vysokou školu politickou a sociální, kterou ukončil v roce 1949 získáním titulu inženýra.</font></font>
-'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1949–1963</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">Působil v informačních a patentových střediscích v resortech strojírenství a zdravot</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">nictví. Pracoval v n. p. Kovofiniš (vedoucí dokumentace), n. p. Vývoj, Technicko-organizačním výzkumném ústavu strojírenském – TOVÚS (vedoucí studijního oddělení) a n. p. Chirana (vedoucí střediska VTEI a patentů).</font></font>
+'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1949–1963</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">&nbsp; Působil v informačních a patentových střediscích v resortech strojírenství a zdravot</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">nictví. Pracoval v n. p. Kovofiniš (vedoucí dokumentace), n. p. Vývoj, Technicko-organizačním výzkumném ústavu strojírenském – TOVÚS (vedoucí studijního oddělení) a n. p. Chirana (vedoucí střediska VTEI a patentů).</font></font>
-'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1953–1972</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">Externím učitelem na katedře knihovnictví a vědeckých informací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) – předmět Rešeršní teorie, metodika a technika</font></font>
+'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">1953–1972</font></font>'''<font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">&nbsp; Externím učitelem na katedře knihovnictví a vědeckých informací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) – předmět Rešeršní teorie, metodika a technika</font></font>
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1961–1963 '''Postgraduální studium patentového inženýrství na Vysokém učení technickém</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">v Brně.</font></font>
@@ Řádek 75: / Řádek 75: @@
 <font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">'''1999''' Od francouzského ministerstva obrany ob- držel diplom Za spoluúčast na osvobození</font></font><font face="sans-serif"><font style="font-size: 11pt" size="3">Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.</font></font>
-<span style="font-family:times new roman,times,serif"><span style="font-size:medium">'''2006'''</span></span><span style="font-size:larger"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">&nbsp; 22. června v necelých 92 letech umírá</span></span>
+<span style="font-family:times new roman,times,serif"><span style="font-size:medium">'''2006'''</span></span><span style="font-size:larger"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">&nbsp;</span></span><span style="font-size:medium"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">22. června v necelých 92 letech umírá</span></span>
 &nbsp;