https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Archiv 2026-08-01T22:38:33Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Archiv&diff=828&oldid=prev 2012-02-06T10:42:12Z

<p>54 revizí: IMPORT B: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Autor:''' Myroslava Kutsyn<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' Archiv<br /> <br /> '''Synonyma:''' Archivní depozitář<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> Památkově chráněné a historické objekty, archivnictví, archivář, archiválie, archivní fond, archivnictví, prameny historické, písemné dokumenty, archivistika <br /> <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' Paměťové instituce, nemovité kulturní památky, informační instituce&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' Informace,dokument, depozitář &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Definice==<br /> Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) termínem ''archiv označuje instituci nebo dílčí útvar instituce, která uchovává archivní dokumenty''.&lt;ref&gt;''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [databáze online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2009 [citováno 2011-03-15]. Dostupné z WWW: http://sigma.nkp.cz/F/B8B95VQNSLYKLD2KN4LBPPLUNDP3VUR6QNC1LQL8G2I9JJJN6U-09546?func=full-set-set&amp;set_number=026105&amp;set_entry=000002&amp;format=999&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Archivy všestranně pečují o archiválie. Za archiválie považujeme psané, obrazové a zvukové památky dokumentární povahy, vzniklé ze soustavné organické činnosti svých původců (úřadů, institucí, podniků, právnických a fyzických osob apod. &lt;ref name=&quot;Stouracova&quot;&gt;ŠTOURAČOVÁ, Jiřina. Úvod do archivnictví. vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 139 s. ISBN 80-210-22-16-7<br /> &lt;/ref&gt;), dbají na jejich bezpečné uložení, odborně je zpracovávají a zpřístupňují. <br /> <br /> Slovo ''archiv'' pochází z řečtiny. V řečtině slovo archeion původně znamenalo vládní či úřední instituci nebo budovu této instituce, jednak všechny písemnosti, které vznikly z činnosti teto instituce, a také místo, na něž byly tyto písemnosti ukládány. ''Termín archiv přejala latina – archivum i většina moderních jazyků: ruský – archiv, polský – archivum, italský – archivio, francouzský – les Archives, španělský – archivo, portugalský – arquivo, německý – das Archiv, švédský – arkivet, angličtina používá dva termíny – jednak Archives, jednak Record (Record Office – archiv jako instituce)''.&lt;ref name=&quot;Stouracova&quot;/&gt;<br /> <br /> ==Poslaní==<br /> Archiv shromažďuje písemnosti vzešlé z úřadní činnosti veřejných institucí, které působí ve „sběrné oblasti“ daného archivu. Tato instituce převádí do archivu písemnosti psané (listiny, úřední knihy), ale i tištěné (úřední cirkuláře, patenty a jiné normy). Předávání písemností institucemi archivům se řídí zákonem. &lt;ref name=&quot;Stouracova&quot;/&gt;<br /> <br /> ''Hlavním posláním archivu je shromažďovat, třídit, zpřístupňovat a uchovávat archiválie pro praktické a vědecké potřeby jak jednotlivců, tak institucí''. Archivy slouží správním účelům instituce, u níž písemnosti vznikly, a také účelům historické vědy a dalších vědních oborů. &lt;ref name=&quot;Stouracova&quot;/&gt;<br /> <br /> ==Historie==<br /> <br /> V nejstarší době byly uchovávány pouze nejcennější písemnosti, kterých bylo málo,(na hliněných tabulkách, materiálu, papyru, pergamenu a konečně i papíru či jiném). Většinou měly pro majitele mimořádný význam, především právní význam. Proto byly chovány jako součást jeho pokladu, případně i knihovny, která potom obsahovala i rukopisy neúřadního charakteru. S rozmachem správy a písemného úřadování, u nás hlavně od 16. a především od 18. století, začaly úřady a některé další instituce uchovávat více různých písemnosti. Hlavní důvod k jejich zachování byl spíše praktický, právní, správní, povozní, ekonomický a politický. Vyřízené spisy byly napřed ukládány přímo v kancelářích. Později ve spisovnách, ze kterých poté vznikly archivy.<br /> Mezi spisovnou a archivem většinou nebyl velký rozdíl. Pod pojmem archiv se chápal písemný a příbuzný materiál jedné instituce, jednoho průvodce.<br /> Později, zvláště od 19. století, se zvýšil zájem o archiválie a archivy, které se vedle právního a správního poslání začaly stále více otevírat i jako zdroje pro vědecké a historické bádání. Zároveň také rostl počet písemných a příbuzných písemností úřadů, institucí. Vedle rukopisných písemností byly písemnosti strojopisné i rozmnožované jinou cestou (zvláště od počátku 20. století). Vedle písemných dokumentů i dokumenty obrazové a zvukové (mapy, plány, fotografie, filmy, gramofonové desky, zvukové pásky apod.). To vše vedlo k tomu, že začala být stále důsledněji oddělována kancelář, spisovna a ''archiv''.<br /> Od velké francouzské revoluce začaly státy i další instituce vytvářet archivy jako samostatné instituce. Jejich hlavním úkolem bylo uchovávat a zpřístupňovat své archivní materiály.&lt;ref name=&quot;bartos&quot;&gt;BARTOŠ, Josef. ''Úvod do archivnictví''. 2.přeprac. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 131 s. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Třídění archivního fondu==<br /> <br /> <br /> Základní členění fondu vychází obvykle z povahy archiválií, které tvoří jeho obsah. Dělíme je na:<br /> <br /> • '''Listiny''' – všechny písemnosti, které jsou svědectvím právních počinů (privilegia, darovací listiny, smlouvy apod.). Z novější doby pouze důležité listiny, které obsahuji rozhodnutí dlouhodobé platnosti (státní smlouvy, psané obvykle na pergamenu, důležité kupní smlouvy apod.)<br /> <br /> • '''Knihy''' – vedené k úřední potřebě, nezahrnují se sem pomůcky sloužící k evidenci spisů.<br /> <br /> • '''Spisové materiály''' – tvoří veškeré písemnosti vzešlé z vnitřní správy a písemného styku původce fondu se stranami, podřízenými a nadřízenými orgány a dalšími úřady. Řadí se sem i registraturní pomůcky.<br /> <br /> • '''Účetní materiály''' – písemnosti sloužící původci fondu k účetní evidenci.<br /> <br /> • '''Ostatní dokumenty''' – archiválie nepísemné povahy – mapy, plány, pečetidla, fotografie apod. &lt;ref name=&quot;Stouracova&quot;/&gt;<br /> <br /> ==Archivní pomůcky==<br /> <br /> Pro usnadnění orientace v archivech slouží archivní pomůcky:<br /> <br /> • '''průvodce''' - podávají základní informace o všech fondech uložených v daném archivu. Průvodce byly vytvářeny na základě vyhotovených popisů fondů. Rozsah jednotlivých popisů je dán celkovým významem fondů. <br /> <br /> • '''inventáře''' - soupis všech inventatních jednotek archviního fondu v pořádí, které odpovídá uspořádání fondu.<br /> <br /> • '''katalogy''' - učelem katalogizace je podrobné zpřístupnění archivních fondů nebo jejich částí. Archivní katalog je pomůcka určená především k badatelských učelům. <br /> <br /> • '''rejstříky''' - rejstříky a tematické rejstříky se líší od katalogu tím, že jejich záznamy obsahuji pouze stručné heslo a odkaz na signaturu archiválie.&lt;ref name=&quot;Stouracova&quot;/&gt;<br /> <br /> ==Adresář českých archivů==<br /> <br /> <br /> *''Archivní správa''<br /> *''Národní archiv''<br /> *''Státní oblastní archiv v Praze''<br /> *''Státní oblastní archiv v Třeboni''<br /> *''Státní oblastní archiv v Plzni''<br /> *''Státní oblastní archiv v Litoměřicích''<br /> <br /> *''Státní oblastní archiv v Zámrsku''<br /> <br /> *''Moravský zemský archiv v Brně''<br /> *''Zemský archiv v Opavě''<br /> <br /> *''Specializované archivy''<br /> <br /> *''Bezpečnostní archivy''<br /> <br /> *''Archivy územních samosprávných celků''<br /> <br /> *''Soukromé archivy''<br /> <br /> *''Komerční spisovny - členové ČAS'' &lt;ref&gt; ''Česká archivní společnost'' [online]. c2007 [cit. 2011-03-15]. Adresář českých archivů. Dostupné z WWW: http://www.cesarch.cz/adresar.php &lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

Michal Klajban