Andrew Dillon - Historie editací

Tereza Vaňková: /* Publikace */

2015-05-12T21:40:52Z

Publikace

438551 v 8. 5. 2015, 18:54

2015-05-08T18:54:06Z

Tereza Vaňková v 8. 5. 2015, 11:31

2015-05-08T11:31:46Z

Tereza Vaňková v 6. 5. 2015, 06:46

2015-05-06T06:46:09Z

Tereza Vaňková v 6. 5. 2015, 06:43

2015-05-06T06:43:37Z

438551: /* Publikace */

2015-05-02T16:53:10Z

Publikace

438551: /* Publikace */

2015-05-02T16:49:28Z

Publikace

Tereza Vaňková: /* Publikace */

2015-04-21T11:49:19Z

Publikace

Tereza Vaňková: /* Publikace */

2015-04-21T11:05:30Z

Publikace

Tereza Vaňková v 21. 4. 2015, 10:42

2015-04-21T10:42:30Z

@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 * Dillon, A., Richardson, J. and McKnight, C. (1988) Towards the design of a full text, searchable database: implications from a study of journal usage. <i>British Journal of Academic Librarianship</i>, 3(1), 37-48.
 * Dillon, A. (1999) TIME - a multi-leveled framework for evaluating and designing digital libraries. <i>International Journal on Digital Libraries.</i> 2(2/3), 170-177
 '''Profesionální publikace'''

@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 Human-comuper interaction a hypertext však nejsou jedinými probíranými tématy v Dillonových pracech. Ve spolupráci s dalšími odborníky napsal nemálo článků. Věnuje se rozdílům mezi čtením textu z obrazovky a z papíru, digitálním knihovnám, designu full textu, databázím, teoriím a modelům informačních technologií, pronikání technologických novinek (hypermédií) do vzdělávání či i-školám. <br>
 == Význam pro informační vědu ==
 Publikoval více než 100 článků a [[kniha|knih]], které se týkají informační vědy. Podílel na vývoji magisterského programu v oboru Human-Computer Interaction na Indiana University na School of Informatics. Působil v redakčních radách mnoha významných časopisů zaměřených na informační vědu. Jako prezident asociace ASIS&T pro rok 2013 se snažil prosazovat informační vědu jako relevantní vědu pro širší [[komunita|komunitu]] vědců. <ref name="dean"/> <ref name="president"/>

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 == Dílo ==
 Andrew Dillon napsal mnoho článků, jejichž témata a zaměření jsou velmi rozmanitá.  <br>
-Nejčastěji probíraným tématem v práci Andrewa Dillona je HCI – human-computer interaction. Dillon je jedním z největších odborníků na toto téma informační vědy. Interakcí mezi člověkem a počítačem se tudíž zabývá poměrně detailně. Probírá postupy, výsledky a působení HCI. Řeší nutnost analýzy uživatel či struktury a žánry.<br>
+Nejčastěji probíraným tématem v práci Andrewa Dillona je HCI – human-computer interaction. Dillon je jedním z největších odborníků na toto téma informační vědy. Interakcí mezi člověkem a počítačem se tudíž zabývá poměrně detailně. Probírá postupy, výsledky a působení HCI. Řeší nutnost analýzy uživatelů či struktury a žánry.<br>
 Neméně se zabývá také hypertextem. Na téma hypertextu jako technologické novinky napsal spoustu svých článků a zmiňuje jej i ve svých knihách. Probírá hypertext v kontextu, hypertext z psychologické perspektivy, lidské faktory hypertextu.<br>
 Human-comuper interaction a hypertext však nejsou jedinými probíranými tématy v Dillonových pracech. Ve spolupráci s dalšími odborníky napsal nemálo článků. Věnuje se rozdílům mezi čtením textu z obrazovky a z papíru, digitálním knihovnám, designu full textu, databázím, teoriím a modelům informačních technologií, pronikání technologických novinek (hypermédií) do vzdělávání či i-školám. <br>

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 Nejčastěji probíraným tématem v práci Andrewa Dillona je HCI – human-computer interaction. Dillon je jedním z největších odborníků na toto téma informační vědy. Interakcí mezi člověkem a počítačem se tudíž zabývá poměrně detailně. Probírá postupy, výsledky a působení HCI. Řeší nutnost analýzy uživatel či struktury a žánry.<br>
 Neméně se zabývá také hypertextem. Na téma hypertextu jako technologické novinky napsal spoustu svých článků a zmiňuje jej i ve svých knihách. Probírá hypertext v kontextu, hypertext z psychologické perspektivy, lidské faktory hypertextu.<br>
-Human-comuper interaction a hypertext však nejsou jedinými probíranými tématy v Dillonových pracech. Ve spolupráci s dalšími odborníky napsal nemálo článků. Věnuje se rozdílům mezi čtením textu z obrazovky a z papíru, digitálním knihovnám, designu full textu, databázím, teoriím a modelům informačních technologií, nebo pronikáním technologických novinek (hypermédií) do vzdělávání. <br>
+Human-comuper interaction a hypertext však nejsou jedinými probíranými tématy v Dillonových pracech. Ve spolupráci s dalšími odborníky napsal nemálo článků. Věnuje se rozdílům mezi čtením textu z obrazovky a z papíru, digitálním knihovnám, designu full textu, databázím, teoriím a modelům informačních technologií, pronikání technologických novinek (hypermédií) do vzdělávání či i-školám. <br>
 == Aktivity ==

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 == Dílo ==
 == Aktivity ==
 == Význam pro informační vědu ==

@@ Řádek 50: / Řádek 50: @@
 '''Články:'''
 * Dillon, A. and Gabbard, R. (1998) Hypermedia as an educational technology: a review of the empirical literature on learner comprehension, control and style. Review of Educational Research, 68(3), 322-349. Reprinted in P. Smith and A. Pellegrinni (eds.) (2000) <i>The Psychology of Education: Major Themes</i>, London: Routledge, vol. 3, 496-531.
 * Dillon, A. and Morris, M. (1996) User acceptance of new information technology: theories and models. In M. Williams (ed.) <i>Annual Review of Information Science and Technology</i>, vol. 31, Medford NJ: Information Today, 3-32.
 * Morris, M. and Dillon, A. (1997) How User Perceptions Influence Software Use. <i>IEEE Software</i>, 14(4), 58-65.
@@ Řádek 60: / Řádek 58: @@
 * Vaughan, M. and Dillon, A. (2006) Why structure and genre matter to users of digital information: a longitudinal study with readers of a web-based newspaper. <i>International Journal of Human-Computer Studies</i>, 64, 502-526.
 * Dillon, A. and Watson, C. (1996) User analysis HCI - the historical lessons from individual differences research. <i>International Journal of Human-Computer Studies</i>, 45(6), 619-638.
 * Dillon, A. (1990) The human factors of hypertext. <i>International Forum on Information and Documentation</i>, 15(4), 32-38.
 * Dillon, A., Richardson, J. and McKnight, C. (1988) Towards the design of a full text, searchable database: implications from a study of journal usage. <i>British Journal of Academic Librarianship</i>, 3(1), 37-48.

@@ Řádek 81: / Řádek 81: @@
 * DILLON, Andrew. Designing Usable Electronic Text. 2nd ed. ISBN 0-415-24059-X. Boca Raton: CRC, 2004. <i>Ch. 2. Electronic documents as usable artifacts.</i><br>
 V kapitole "Elektronické dokumenty jako použitelné artefakty" se Andrew Dillon zabývá použitelností technologií zejména ve vztahu k uživateli. Kapitola ve svém úvodu vysvětluje expanzi technologie počítačů z původního použití pro vědce k místu pro ukládání, manipulaci a prezentaci všech druhů informací. Popisuje přechod k desktopovému počítači a zabývá se koncovým uživatelem, který již nemusí mít pro práci s počítačem speciální vzdělání.<br>
-Dillon přibližuje HCI (human-centered interaction), které zkoumá interakci mezi počítačem a člověkem z pohledu identifikace toho, jak mohou být počítače designovány, aby uspokojily funkční požadavky a minimalizovaly úsilí uživatele.  Vysvětluje, že systém nestačí být jen efektivní, levný a vysoce funkční. Důležitá je jeho použitelnost, kterou se Dillon v této kapitole detailně zabývá. Rozepisuje tři formy hodnocení použitelnosti, kterými jsou <i>model-based evaluation</i> (hodnocení založená na modelu), <i>expert-based inspections</i>  (inspekce expertů, dále rozdělené na heuristické hodnocení a tzv. cognitive walk-through) a <i>user-based tests</i>  (testy založené na uživateli). Tyto tři formy dále porovnává na základě názorů dalších informačních odborníků (John, Marks, Andre, Caveats) a zabývá se problémem využití laboratoří nebo výzkumu v reálném prostředí pro tyto účely. Uvádí, že důležité je, aby se toto hodnocení provádělo v kontextu, a že ač je proces hodnocení důležitý, sám o sobě řekne designerskému týmu jen málo to tom, jak vylepšit použitelnost.<br>
+Dillon přibližuje HCI (human-centered interaction), které zkoumá interakci mezi počítačem a člověkem z pohledu identifikace toho, jak mohou být počítače designovány, aby uspokojily funkční požadavky a minimalizovaly úsilí uživatele.  Vysvětluje, že systém nestačí být jen efektivní, levný a vysoce funkční. Důležitá je jeho použitelnost, kterou se Dillon v této kapitole detailně zabývá. Rozepisuje tři formy hodnocení použitelnosti, kterými jsou <i>model-based evaluation</i> (hodnocení založená na modelu), <i>expert-based inspections</i>  (inspekce expertů, dále rozdělené na heuristické hodnocení a tzv. cognitive walk-through) a <i>user-based tests</i>  (testy založené na uživateli). Tyto tři formy dále porovnává na základě názorů dalších informačních odborníků (John, Marks, Andre, Caveats) a zabývá se problémem využití laboratoří nebo výzkumu v reálném prostředí pro tyto účely. Uvádí, že důležité je, aby se toto hodnocení provádělo v kontextu, a že ač je proces hodnocení důležitý, sám o sobě řekne designerskému týmu jen málo o tom, jak vylepšit použitelnost.<br>
 Dillon proto dále zmiňuje <i>user-centered design</i>, který zajišťuje proces zvyšující šance na přijatelný koncový produkt, a jehož hlavní filozofií je opakování design-testu ve všech životních cyklech výrobku naproti tradičnímu schématu výroby a následnému testování. K tomu je důležitá identifikace podílníků (<i>stakeholders</i>), indentifikace scénářů, analýza uživatele a analýza úloh. UC přístupy navrhují, že designér by měl poskytnout prototypové řešení a to pak otestovat, o výsledcích dále informovat a postupovat tak stále dokola, dokud se nedosáhne shody nebo cílené úrovně použitelnosti.<br>
 V závěru kapitoly Dillon řeší design a vědu, a způsob, kterým se tyto dva obory dostávají k prototypu. <br>
-Kapitolu zakončuje otázkou "Elektronické dokumenty jako technologie?" a konstatováním, že dokument je technologií pro čtení a elektronické dokumenty jsou tedy jen další čtecí technologií. Podílníky (<i>stakeholders</i>) jsou všichni čtenáři a všichni jsou tedy uživateli této technologie. Pokud mluvíme o elektronických textech a jejich použitelnosti, je nutné se ujistit, že kontextuální proměnné jsou zdůrazněny, abychom se vyhnuli nevhodného designu pro specifický kontext.<br>
+Kapitolu zakončuje otázkou "Elektronické dokumenty jako technologie?" a konstatováním, že dokument je technologií pro čtení a elektronické dokumenty jsou tedy jen další čtecí technologií. Podílníky (<i>stakeholders</i>) jsou všichni čtenáři a všichni jsou tedy uživateli této technologie. Pokud mluvíme o elektronických textech a jejich použitelnosti, je nutné se ujistit, že kontextuální proměnné jsou zdůrazněny, abychom se vyvarovali vytvoření nevhodného designu pro specifický kontext.<br>
 == Použitá literatura ==

@@ Řádek 78: / Řádek 78: @@
 Představuje také Framework of Reader-Document interaction - (aplikační rámec interakce mezi čtenářem a dokumentem). Tento Framework, známý jako TIMS znázorňuje lidské poznávání a chování při čtení a využívání informací.<br>
 Na konci článku Dillon konstatuje, že hypertext ovlivňuje a i nadále bude ovlivňovat to, jak vytváříme a využíváme informace. Proto musí mít dopad i na vzdělávání. Hypertext může umožňovat rychlejší vyhledávání, snadnější manipulaci s informacemi atp., ale nesmíme zapomínat, že se stále jedná pouze o médium sloužící k prezentaci informací a nemůžeme si myslet, že vyřeší všechny naše vzdělávací problémy. Technologie mohou představovat pozitivní přínos do vzdělávání, ale jejich přínosy bychom neměli přeceňovat.
 == Použitá literatura ==