Analýza dokumentů a artefaktů - Historie editací

Tereza.fussova v 18. 10. 2012, 07:21

2012-10-18T07:21:11Z

Tereza.fussova: /* Co je pro daný design výzkumu charakteristické? */

2012-10-16T16:27:58Z

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Tereza.fussova: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

2012-10-16T16:19:08Z

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Tereza.fussova: /* Jak takový výzkum probíhá? */

2012-10-16T16:18:40Z

Jak takový výzkum probíhá?

Tereza.fussova: /* Co je pro daný design výzkumu charakteristické? */

2012-10-16T14:56:14Z

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Tereza.fussova: /* Co je pro daný design výzkumu charakteristické? */

2012-10-16T14:53:54Z

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Tereza.fussova: /* Co je pro daný design výzkumu charakteristické? */

2012-10-16T14:52:33Z

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Tereza.fussova: /* Co je pro daný design výzkumu charakteristické? */

2012-10-16T14:51:58Z

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Tereza.fussova: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

2012-10-16T14:46:23Z

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Tereza.fussova: /* Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? */

2012-10-16T14:45:43Z

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Analýza dokumentů a artefaktů je velmi významným zdrojem informací při provádění výzkumu. Opírá se o hmatatelné výsledky činnosti člověka. Na rozdíl od pozorování, které zachycuje aktuální skutečnosti má analýza dokumentů výhodu v tom, že není omezena na krátký časový úsek. Předmětem zkoumání mohou být i úseky přesahující jeden lidký život či dokonce několik po sobě jdoucích generací. ''Analýza výsledků lidské činnosti má vždy jeden společný znak. To čím se zabývá a co zkoumá, vzniklo nezávisle na výzkumném úkolu. Věci vždy vznikají z docela jiných důvodů než výzkumných a zanechávájí po sobě důkazy své existence v nejrůznější podobě. Účelem výzkumu produktů je tyto stopy shromáždit, utřídit a interpretovat.'' <ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 129.</ref>
-Dokumenty mohou být primární, tzn., že jsou to doklady, které byly primárně vytvořeny za nějakým účelem, např. úřední záznamy, soudní záznamy, korespondence, reportáže, údaje o tržbách apod. Sekundární dokumenty jsou ty, které vznikly při analýze primárních dat, nějakým způsobem interpretují primární dokumenty. Pro analýzu jsou vhodná primární data. Zpracování, interpretace, kterou prošly sekundární dokumenty se mohla negativně odrazit na jejich věrohodnosti.<ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 130.</ref>
+''Dokumenty mohou být primární, tzn., že jsou to doklady, které byly primárně vytvořeny za nějakým účelem, např. úřední záznamy, soudní záznamy, korespondence, reportáže, údaje o tržbách apod. Sekundární dokumenty jsou ty, které vznikly při analýze primárních dat, nějakým způsobem interpretují primární dokumenty. Pro analýzu jsou vhodná primární data. Zpracování, interpretace, kterou prošly sekundární dokumenty se mohla negativně odrazit na jejich věrohodnosti.''<ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 130.</ref>
 '',,Analýzu chápeme jako postup zaměřený na odhalení a pochopení vnitřní struktury věcí, jevů ... celek může být pochopen jen na základě objasnění jeho částí.”''<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 7.</ref> Primárním důvodem proč zkoumat dokumenty a artefakty jakožto zdroje dat je to, že vůbec existují. Termín dokument je chápán velmi široce, a to nejen jako text, ale může to být i zvuk, fotografie, video a jakýkoli další materiál, který sebou nese nějaké informace. Aby byly tyto informace snadno nalezeny, musí být dokument určitým způsobem zpracován, tj. musí být o něm vytvořen záznam, který je pak schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech. Záznam o dokumentu se nazývá sekundární dokument obsahující souhrn vnějších, popř. i obsahových údajů o určitém dokumentu. Tvoří základní jednotku některého nástroje k vyhledávání literatury, ať už je to katalog (jmenný či věcný), bibliografie, rejstřík, kartotéka či jiný nosič záznamu. Zpracováním dokumentů rozumíme bibliografický (identifikační) popis dokumentu, indexování dokumentu, anotování, referování atd. Protože obsah dokumentu chápeme jako informace v něm obsaženy, pak analýza směřující k vytvoření informace o informacích se nazývá informační analýza, tedy '',,soubor operací sloužících transformaci dokumentu a jejich výsledkem je informace o obsahu dokumentu.”''<ref>Tamtéž</ref>

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 '',,Analýzu chápeme jako postup zaměřený na odhalení a pochopení vnitřní struktury věcí, jevů ... celek může být pochopen jen na základě objasnění jeho částí.”''<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 7.</ref> Primárním důvodem proč zkoumat dokumenty a artefakty jakožto zdroje dat je to, že vůbec existují. Termín dokument je chápán velmi široce, a to nejen jako text, ale může to být i zvuk, fotografie, video a jakýkoli další materiál, který sebou nese nějaké informace. Aby byly tyto informace snadno nalezeny, musí být dokument určitým způsobem zpracován, tj. musí být o něm vytvořen záznam, který je pak schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech. Záznam o dokumentu se nazývá sekundární dokument obsahující souhrn vnějších, popř. i obsahových údajů o určitém dokumentu. Tvoří základní jednotku některého nástroje k vyhledávání literatury, ať už je to katalog (jmenný či věcný), bibliografie, rejstřík, kartotéka či jiný nosič záznamu. Zpracováním dokumentů rozumíme bibliografický (identifikační) popis dokumentu, indexování dokumentu, anotování, referování atd. Protože obsah dokumentu chápeme jako informace v něm obsaženy, pak analýza směřující k vytvoření informace o informacích se nazývá informační analýza, tedy '',,soubor operací sloužících transformaci dokumentu a jejich výsledkem je informace o obsahu dokumentu.”''<ref>Tamtéž</ref>
-Dokumenty dělíme podle tvůrce a jeho činnosti na:
+Podle J. Hendla<ref>HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 204-205.</ref> dělíme dokumenty podle tvůrce a jeho činnosti na:
 *'''Osobní dokumenty''' zahrnují vše, co bylo jakkoli pořízeno k soukromým účelům. Může se jednat o dopisy, zápisky, deníky, fotografie či videonahrávky.
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 *'''Veřejné dokumenty''' tvoří noviny, časopisy, programy televizních a rozhlasových stanic.
 *'''Virtuální data''' jsou data nacházející se na internetu a sociálních sítích, patří sem například obsahy webových stránek, e-mailová pošta, obsahy internetových diskusí.
-*'''Předmětná data''' tvoří fyzické stopy důsledků lidské činnosti. Vypovídají o sociálních trendech, zvycích a typech chování v určité skupině lidí. Za předmětná data lze také považovat produkty hmotné kultury jako třeba knihy, umělecké předměty, budovy a jejich zařízení.<ref>HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 204-205.</ref>
+*'''Předmětná data''' tvoří fyzické stopy důsledků lidské činnosti. Vypovídají o sociálních trendech, zvycích a typech chování v určité skupině lidí. Za předmětná data lze také považovat produkty hmotné kultury jako třeba knihy, umělecké předměty, budovy a jejich zařízení.
 == Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ==

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 '''Kvantitativní přístup''' – pokud už víme, co budeme analyzovat a chceme o tématu dohledat co nejvíce informací, hodnotit je a dále s nimi pracovat.
-Dokumenty a artefakty zkoumáme proto, abychom získali co možná nejvíce informací o studovaném objektu, události, atd. Tyto dokumenty, jak již bylo řečeno, nemusí mít vždy psanou formu. Mohou mít fonetickou (audionahrávky, hudba), obrazovou (fotografie, obrazy), virtuální (informace, pošta, software) či trojrozměrnou (sochy, stavby) podobu. ''U fyzických artefaktů můžeme sledovat, jak byly studovány. Sledujeme buďto ubývání hmoty - např. stupeň opotřebovanosti knížek, zeslabení papíru opotřebováním, chybějící stránky z knih v knihovnách, vyšlapané cesty k hrobům na hřbitově, opotřebovaná podlahová krytina. Nebo naopak přibývání hmoty - např. obsah popelnic, zarůstání přístupových cest. Životní rytmy populace se dají odvodit i od spotřeby vody, která je významným indikátorem aktivity obyvatel měst.''<ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001, s. 131-132.</ref> U digitálních informací to může být složitější, nelze přesně určit míru užívání. Lze ale například zjistit, pomocí různých počítačových nástrojů, jak často byl dokument prohlížen nebo kolikrát byla kniha stažena atd.
+Dokumenty a artefakty zkoumáme proto, abychom získali co možná nejvíce informací o studovaném objektu, události, atd. Tyto dokumenty, jak již bylo řečeno, nemusí mít vždy psanou formu. Mohou mít fonetickou (audionahrávky, hudba), obrazovou (fotografie, obrazy), virtuální (informace, pošta, software) či trojrozměrnou (sochy, stavby) podobu. ''U fyzických artefaktů můžeme sledovat, jak byly studovány. Sledujeme buďto ubývání hmoty - např. stupeň opotřebovanosti knížek, zeslabení papíru opotřebováním, chybějící stránky z knih v knihovnách, vyšlapané cesty k hrobům na hřbitově, opotřebovaná podlahová krytina. Nebo naopak přibývání hmoty - např. obsah popelnic, zarůstání přístupových cest. Životní rytmy populace se dají odvodit i od spotřeby vody, která je významným indikátorem aktivity obyvatel měst.''<ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 131-132.</ref> U digitálních informací to může být složitější, nelze přesně určit míru užívání. Lze ale například zjistit, pomocí různých počítačových nástrojů, jak často byl dokument prohlížen nebo kolikrát byla kniha stažena atd.
 Analýza dokumentů je založena na jejich porozumění. Při práci s dokumentem musí výzkumný pracovník zvážit hned několik základních otázek:

@@ Řádek 64: / Řádek 64: @@
 Informační analýza se rozděluje na analýzu identifikační a analýzu obsahovou.  V procesu analyticko-syntetickém zpracování dokumentů se tyto dvě analýzy oddělují. Identifikační analýza může probíhat samostatně a bez závislosti na ostatních procesech analyticko-syntetického zpracování. Obsahová analýza a na ní závisející procesy předpokládají provedení identifikační analýzy a s jejími produkty pracují, resp. je přebírají. Informační analýza je průzkum dokumentů za účelem výběru informací či informačních zdrojů vztahující se k informačnímu požadavku uživatele. Mluvíme o ní v šiřším i užším smyslu slova. Výsledkem této analýzy je množina slov přirozeného jazyka, v níž lze vymezit identifikační a obsahové údaje představující obraz dokumentu v dalších pracovních postupech.
-'''Identifikační analýza''' – Účelem je stanovit údaje, které dokument charakterizují po formální i věcné stránce. Slouží tedy pro identifikaci a jednoznačnému určení a označení dokumentu. ''Jednotkou analyticko-syntetického zpracování se v případě identifikační analýzy rozumí popisná jednotka, tj. dokument uzařený po obsahové i formální stránce.''<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 11.</ref> Při identifikační analýze provádíme rozbor především těch částí dokumentu, kde je obsaženo mnoho identifikačních údajů. Rozhodující tedy je titulní list, tiráž, ..Výsledkem identifikační analýzy dokumentu rozumíme strukturu jmenného záznamu. Analýza má za úkol odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do popisné části. Ve stručnosti se jedná o název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Všechny tyto údaje, nalezené v dokumentu, tvoří, po své formální úpravě a uspořádání, identifikační záznam dokumentu, který je základním záznamem, provázejícím dokument i ve všech dalších etapách analyticko-syntetického zpracování.
+'''Identifikační analýza''' – Účelem je stanovit údaje, které dokument charakterizují po formální i věcné stránce. Slouží tedy pro identifikaci a jednoznačnému určení a označení dokumentu. ''Jednotkou analyticko-syntetického zpracování se v případě identifikační analýzy rozumí popisná jednotka, tj. dokument uzařený po obsahové i formální stránce.''<ref>HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 11.</ref> Při identifikační analýze provádíme rozbor především těch částí dokumentu, kde je obsaženo mnoho identifikačních údajů. Rozhodující tedy je titulní list, tiráž, ..Výsledkem identifikační analýzy dokumentu rozumíme strukturu jmenného záznamu. Analýza má za úkol odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do popisné části. Ve stručnosti se jedná o název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Všechny tyto údaje, nalezené v dokumentu, tvoří, po své formální úpravě a uspořádání, identifikační záznam dokumentu, který je základním záznamem, provázejícím dokument i ve všech dalších etapách analyticko-syntetického zpracování.
 Postupy identifikační analýzy spočívají ve:

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 == Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ==
-Analýza dokumentů a artefaktů je velmi významným zdrojem informací při provádění výzkumu. Opírá se o hmatatelné výsledky činnosti člověka. Na rozdíl od pozorování, které zachycuje aktuální skutečnosti má analýza dokumentů výhodu v tom, že není omezena na krátký časový úsek. Předmětem zkoumání mohou být i úseky přesahující jeden lidký život či dokonce několik po sobě jdoucích generací. Analýza výsledků lidské činnosti má vždy jeden společný znak. To čím se zabývá a co zkoumá, vzniklo nezávisle na výzkumném úkolu. Věci vždy vznikají z docela jiných důvodů než výzkumných a zanechávájí po sobě důkazy své existence v nejrůznější podobě. Účelem výzkumu produktů je tyto stopy shromáždit, utřídit a interpretovat.'' <ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 129.</ref>
+Analýza dokumentů a artefaktů je velmi významným zdrojem informací při provádění výzkumu. Opírá se o hmatatelné výsledky činnosti člověka. Na rozdíl od pozorování, které zachycuje aktuální skutečnosti má analýza dokumentů výhodu v tom, že není omezena na krátký časový úsek. Předmětem zkoumání mohou být i úseky přesahující jeden lidký život či dokonce několik po sobě jdoucích generací. ''Analýza výsledků lidské činnosti má vždy jeden společný znak. To čím se zabývá a co zkoumá, vzniklo nezávisle na výzkumném úkolu. Věci vždy vznikají z docela jiných důvodů než výzkumných a zanechávájí po sobě důkazy své existence v nejrůznější podobě. Účelem výzkumu produktů je tyto stopy shromáždit, utřídit a interpretovat.'' <ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 129.</ref>
 Dokumenty mohou být primární, tzn., že jsou to doklady, které byly primárně vytvořeny za nějakým účelem, např. úřední záznamy, soudní záznamy, korespondence, reportáže, údaje o tržbách apod. Sekundární dokumenty jsou ty, které vznikly při analýze primárních dat, nějakým způsobem interpretují primární dokumenty. Pro analýzu jsou vhodná primární data. Zpracování, interpretace, kterou prošly sekundární dokumenty se mohla negativně odrazit na jejich věrohodnosti.<ref>SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 130.</ref>