Alfred James Lotka - Historie editací

Eva.sedlakova1 v 10. 6. 2013, 05:58

2013-06-10T05:58:11Z

Eva.sedlakova1 v 10. 6. 2013, 05:56

2013-06-10T05:56:37Z

Eva.sedlakova1 v 10. 6. 2013, 05:53

2013-06-10T05:53:43Z

Eva.sedlakova1 v 19. 5. 2013, 10:41

2013-05-19T10:41:58Z

Eva.sedlakova1: /* Život */

2013-05-19T10:23:50Z

Život

Katka.katula v 19. 5. 2013, 10:16

2013-05-19T10:16:48Z

Katka.katula: /* Bibliometrie a Lotkův zákon */

2013-05-19T10:14:53Z

Bibliometrie a Lotkův zákon

Katka.katula: /* Citatce */

2013-05-19T10:10:58Z

Citatce

Eva.sedlakova1 v 16. 5. 2013, 13:05

2013-05-16T13:05:16Z

Eva.sedlakova1 v 16. 5. 2013, 12:51

2013-05-16T12:51:29Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Alfred James Lotka[[File:Lotka.jpg|200x266px|RTENOTITLE]]|datum_narozeni = 1880|misto_narozeni = Lemberg, Ukrajina|datum_umrti = 1949|misto_umrti = New York, USA|duvod_umrti = |rodina = ženatý, bezdětný|pobyt = USA|obcanstvi = |skola =|pracoviste = Metropolitan Life|obor = bibliometrie, biologie, chemie, ekologie, fyzika|znamy_diky = Lotkův zákon, Lotkův-Volterrův model|oceneni = }}</p><p style="text-align: justify">Narodil se 2. března 1880, zemřel 5. prosince 1949. Byl především přední americký matematik, ale i chemik, demograf, biofyzik, ekolog a statistik. Velmi známým se stal pro vytvoření modelu dravec-kořist, který navrhl přibližně ve stejnou dobu jako Vito Volterra, ale nezávisle na něm. Lotkův-Volterrův model je stále základem mnoha modelů používaných v analýze populační dynamiky.</p><p style="text-align: justify"></p>
@@ Řádek 44: / Řádek 43: @@
 {{DEFAULTSORT:Lotka, Alfred James}}
 [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2013, 05:56
Řádek 1:		Řádek 1:
−
−	~~{{DEFAULTSORT:Lotka, Alfred James}}~~
−	~~[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]~~


Řádek 44:		Řádek 41:

	<br/><br/><br/>		<br/><br/><br/>
		+
		+	{{DEFAULTSORT:Lotka, Alfred James}}
		+	[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

	[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví\|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/>		[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví\|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/>

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2013, 05:53
Řádek 1:		Řádek 1:
		+
	{{DEFAULTSORT:Lotka, Alfred James}}		{{DEFAULTSORT:Lotka, Alfred James}}
		+	[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 == Život ==
-<p style="text-align: justify">Lotka se narodil v Lembergu, který se toho času nacházel se v Rakousku, nyní však na Ukrajině. Do Spojených států přicestoval v roce 1902. „Napsal řadu teoretických článků o chemických oscilacích během prvních desetiletí 20. století a stal se autorem slavné knihy teoretické biologie.“<ref>BATES, Marcia J. a Mary NILES MAACK. Encyclopedia of Library and Information Sciences, str. 2747</ref> V roce 1926, Alfred James Lotka publikoval svou slavnou mocninnou teorii o rozdělení četností vědecké produktivity. Velmi známým se stal pro model dravec-kořist. Pak opustil akademii a strávil většinu svého pracovního života v pojišťovnictví. V této funkci se stal prezidentem Population Association of America. Zajímavostí je, že článek, který ho proslavil v oblasti informetrie (dříve bibliometrie) byl jen poznámkou pod čarou v jeho díle. Lotka ukázal, že počet autorů s n publikacemi v bibliografii je popsán pomocí zákona formy ''C / na'', kde ''C'' je konstantou. Exponent a je často v blízkosti 2. Přepisováním této rovnice jako statisticky rozdělené (tak, aby se součet přes všechny ''n'' stal 1) ukázal, že v případě, že ''a'' je přesně rovno 2, ''C'' musí být ''6/∏ 2&nbsp;''nebo přibližně 0,608. To znamená, že pokud bibliografie může být popsána Lotkovým mocninným zákonem, přibližně 61% všech autorů přispělo jedním článkem.</p><p style="text-align: justify"></p>
+<p style="text-align: justify">Lotka se narodil v Lembergu, který se toho času nacházel v Rakousku, nyní však na Ukrajině. V dětství pobýval ve Francii. Kromě toho například své vzdělání získal v Anglii, Německu a nakonec ve Spojených státech, kam přicestoval v roce 1902. Byl zaměstnán jako chemik, fyzik, matematik a biolog, avšak nakonec opustil akademie, přijal zaměstnání ve společnosti Metropolitan Life Insurance Company a strávil tak většinu svého života ve sféře pojišťovnictví. Kromě toho dále zastával funkci prezidenta společnosti Population Association of America a pracoval také pro American Statistical Association.„Napsal řadu teoretických článků o chemických oscilacích během prvních desetiletí 20. století a stal se autorem slavné knihy teoretické biologie.“<ref>BATES, Marcia J. a Mary NILES MAACK. Encyclopedia of Library and Information Sciences, str. 2747</ref> V roce 1926, Alfred James Lotka publikoval svou slavnou mocninnou teorii o rozdělení četností vědecké produktivity. Velmi známým se stal pro model dravec-kořist. Zajímavostí je, že článek, který ho proslavil v oblasti informetrie (dříve bibliometrie) byl jen poznámkou pod čarou v jeho díle.&nbsp;</p><p style="text-align: justify"></p>
 == Čím se zabýval ==

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 == Život ==
-<p style="text-align: justify">Lotka se narodil v Lembergu, který se toho času nacházel se v Rakousku, nyní však na Ukrajině. Do Spojených států přicestoval v roce 1902. „Napsal řadu teoretických článků o chemických oscilacích během prvních desetiletí 20. století a stal se autorem slavné knihy teoretické biologie.“<ref>BATES, Marcia J. a Mary NILES MAACK. Encyclopedia of Library and Information Sciences, str. 2747</ref> V roce 1926, Alfred James Lotka publikoval svou slavnou mocninnou teorii o rozdělení četností vědecké produktivity. Velmi známým se stal pro model dravec-kořist. Pak opustil akademii a strávil většinu svého pracovního života v pojišťovnictví. V této funkci se stal prezidentem Population Association of America. Zajímavostí je, že článek, který ho proslavil v oblasti informetrie (dříve bibliometrie) byl jen poznámkou pod čarou v jeho díle. Lotka ukázal, že počet autorů s n publikacemi v bibliografii je popsán pomocí zákona formy C / na, kde C je konstantou. Exponent a je často v blízkosti 2. Přepisováním této rovnice jako statisticky rozdělené (tak, aby se součet přes všechny n stal 1) ukázal, že v případě, že a je přesně rovno 2, C musí být 6/∏ 2nebo přibližně 0,608. To znamená, že pokud bibliografie může být popsána Lotkovým mocninným zákonem, přibližně 61% všech autorů přispělo právě jedním článkem.</p><p style="text-align: justify"></p>
+<p style="text-align: justify">Lotka se narodil v Lembergu, který se toho času nacházel se v Rakousku, nyní však na Ukrajině. Do Spojených států přicestoval v roce 1902. „Napsal řadu teoretických článků o chemických oscilacích během prvních desetiletí 20. století a stal se autorem slavné knihy teoretické biologie.“<ref>BATES, Marcia J. a Mary NILES MAACK. Encyclopedia of Library and Information Sciences, str. 2747</ref> V roce 1926, Alfred James Lotka publikoval svou slavnou mocninnou teorii o rozdělení četností vědecké produktivity. Velmi známým se stal pro model dravec-kořist. Pak opustil akademii a strávil většinu svého pracovního života v pojišťovnictví. V této funkci se stal prezidentem Population Association of America. Zajímavostí je, že článek, který ho proslavil v oblasti informetrie (dříve bibliometrie) byl jen poznámkou pod čarou v jeho díle. Lotka ukázal, že počet autorů s n publikacemi v bibliografii je popsán pomocí zákona formy ''C / na'', kde ''C'' je konstantou. Exponent a je často v blízkosti 2. Přepisováním této rovnice jako statisticky rozdělené (tak, aby se součet přes všechny ''n'' stal 1) ukázal, že v případě, že ''a'' je přesně rovno 2, ''C'' musí být ''6/∏ 2&nbsp;''nebo přibližně 0,608. To znamená, že pokud bibliografie může být popsána Lotkovým mocninným zákonem, přibližně 61% všech autorů přispělo jedním článkem.</p><p style="text-align: justify"></p>
 == Čím se zabýval ==
 <p style="text-align: justify">Lotka se zabýval mnoha obory. Od fyzikální biologie přes demografii a veřejné zdraví po energetiku. Největší úspěchy ale sklízel hlavně pro svou činnost v oblasti bibliometrie.</p><p style="text-align: justify"></p>

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
-<p style="text-align: right;">{{Infobox Vědec|jmeno = Alfred James Lotka[[File:Lotka.jpg|200x266px|RTENOTITLE]]|datum_narozeni = 1880|misto_narozeni = Lemberg, Ukrajina|datum_umrti = 1949|misto_umrti = New York, USA|duvod_umrti = |rodina = ženatý, bezdětný|pobyt = USA|obcanstvi = |skola =|pracoviste = Metropolitan Life|obor = bibliometrie, biologie, chemie, ekologie, fyzika|znamy_diky = Lotkův zákon, Lotkův-Volterrův model|oceneni = }} </p><p style="text-align: justify">Narodil se 2. března 1880, zemřel 5. prosince 1949. Byl především přední americký matematik, ale i chemik, demograf, biofyzik, ekolog a statistik. Velmi známým se stal pro vytvoření modelu dravec-kořist, který navrhl přibližně ve stejnou dobu, ale nezávisle od Volterra. Lotkův-Volterrův model je stále základem mnoha modelů používaných v analýze populační dynamiky.</p><p style="text-align: justify"></p>
+<p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Alfred James Lotka[[File:Lotka.jpg|200x266px|RTENOTITLE]]|datum_narozeni = 1880|misto_narozeni = Lemberg, Ukrajina|datum_umrti = 1949|misto_umrti = New York, USA|duvod_umrti = |rodina = ženatý, bezdětný|pobyt = USA|obcanstvi = |skola =|pracoviste = Metropolitan Life|obor = bibliometrie, biologie, chemie, ekologie, fyzika|znamy_diky = Lotkův zákon, Lotkův-Volterrův model|oceneni = }}</p><p style="text-align: justify">Narodil se 2. března 1880, zemřel 5. prosince 1949. Byl především přední americký matematik, ale i chemik, demograf, biofyzik, ekolog a statistik. Velmi známým se stal pro vytvoření modelu dravec-kořist, který navrhl přibližně ve stejnou dobu jako Vito Volterra, ale nezávisle na něm. Lotkův-Volterrův model je stále základem mnoha modelů používaných v analýze populační dynamiky.</p><p style="text-align: justify"></p>
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 == Bibliometrie a Lotkův zákon ==
 <p style="text-align: justify">„Charakteristika bibliometrie se zakládá na statistické analýze dat, ke zjištění současných trendů a vzorů. Jedná se o kvantitativné analýzu dokumentů. Tento přístup je nejčastěji používán ve vztahu k odborné časopisecké literatuře a elektronickým ekvivalentům.“ <ref>BROPHY, Peter. Measuring library performance: principles and techniques, str. 115</ref>Alfred J. Lotka se věnoval rozložení publikovaných prací mezi autory vědeckých článků. Ve svém díle Chemical Abstract zkoumal četnost citací jednotlivých autorů. Vykreslil počet článků (''x'') proti procentům (''y'') všech publikujících autorů. Přímka, shrnující údaje, je ve tvaru ''c=x<sup>n</sup>'', kde ''n ''a ''c ''jsou konstanty. Při svém výzkumu zjistil, že ''n ''je přibližně rovno 2 a ''c ''rovno 0,6. Tento údaj znamená, že 60% všech autorů publikací přispělo pouze jediným článkem, papírem. Pokud se ''n=2'', lze hovořit o „mocnině vědecké produktivity“, a tedy o Lotkově zákoně. Lotka uvedl, že „existuje několik autorů, kteří přispívají velkým množstvím publikací, větší počet autorů, kterří přispívají menším počtem publikací, a pak mnoho autorů, kteří přispívají pouze malým počtem publikací, nebo publikací jedinou.“ <ref>RUBIN, Richard. Foundations of library and information science, str. 60</ref>Tento vztah je vyjádřen ''1/n<sup>2</sup>'', kde ''n ''je počet příspěvků. Proto tedy počet autorů, kteří přispěli například třemi příspěvky, bude jedna devítina (1/3<sup>2</sup>) z celkového počtu autorů. Čím více položek zdroj má, tím je pravděpodobnější, že tento zdroj bude produkovat další položku.</p>
 == Publikace ==

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 *Loth, A.J. (1926) “The Frequency Distribution of Scientific Productivity.” Journal of the Washington Academy of Sciences 16(1926):317-23.
-== Citatce ==
+== Citace ==
 <references />