Alexander Graham Bell - Historie editací

Lukas.elias v 2. 6. 2014, 10:25

2014-06-02T10:25:48Z

Vendy.vy v 18. 5. 2014, 16:48

2014-05-18T16:48:50Z

Vendy.vy v 18. 5. 2014, 16:48

2014-05-18T16:48:22Z

Vendy.vy v 18. 5. 2014, 16:46

2014-05-18T16:46:45Z

Vendy.vy v 18. 5. 2014, 16:41

2014-05-18T16:41:47Z

Vendy.vy v 15. 5. 2014, 20:52

2014-05-15T20:52:45Z

Vendy.vy v 15. 5. 2014, 20:52

2014-05-15T20:52:12Z

Vendy.vy: /* Život */

2014-05-14T14:10:33Z

Život

Vendy.vy: /* Život */

2014-05-14T14:10:04Z

Život

Vendy.vy v 14. 5. 2014, 14:07

2014-05-14T14:07:27Z

← Starší verze		Verze z 2. 6. 2014, 10:25
Řádek 133:		Řádek 133:
	• VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.		• VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.

−	~~<br/>~~[[~~Category~~:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví~~\|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví~~]] ~~<br/><br/>~~	+	{{DEFAULTSORT:Bell, Alexander Graham}}
		+	[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 }}
-'''Alexander Graham Bell''' se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě. Je známý především díky svému vynálezu telefonu.
+'''Alexander Graham Bell''' se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbugu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě. Je známý především díky svému vynálezu telefonu.
 == Život ==

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 }}
 == Život ==
-'''Alexander Graham Bell''' se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.
+Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu jako druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.<br/>V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.<br/>Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.<br/>Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.<br/>Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.<br/>Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.<br/>A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).<ref>•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.</ref><br/>Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.
 == Vynález telefonu ==

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 |skola             = Bostonská Univerzita|
 |obcanstvi         = britské, americké
-|pracoviste        = Bell´s systems
+|pracoviste        = Bell Telephone Company
 |znamy_diky        = vynález telefonu
 |oceneni           = -

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Život ==
-Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.
+'''Alexander Graham Bell''' se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.
 Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.<br/>V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.<br/>Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.<br/>Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.<br/>Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.<br/>Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.<br/>A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).<ref>•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.</ref><br/>Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 |manzelka          = Mabel Hubbardová
 |skola             = Bostonská Univerzita|
-|obcanstvi         = americké
+|obcanstvi         = anglické, americké
 |pracoviste        = Bell´s systems
 |znamy_diky        = vynález telefonu

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.
-Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.<br/>V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.<br/>Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.<br/>Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.<br/>Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.<br/>Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.<br/>A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).<br/>Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.
+Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.<br/>V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.<br/>Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.<br/>Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.<br/>Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.<br/>Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.<br/>A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).<br/>Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.<ref>•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.</ref>
 == Vynález telefonu ==

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 |misto_umrti       = Baddeck, Kanada
 |duvod_umrti       = srdeční infarkt
 |manzelka          = Mabel Hubbardová
 }}