<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Alexander_Graham_Bell</id>
	<title>Alexander Graham Bell - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Alexander_Graham_Bell"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;action=history"/>
	<updated>2026-07-13T20:55:15Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=42244&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lukas.elias v 2. 6. 2014, 10:25</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=42244&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-06-02T10:25:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 2. 6. 2014, 10:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l133&quot; &gt;Řádek 133:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 133:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;• VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;• VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Category&lt;/del&gt;:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví&lt;/del&gt;]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{DEFAULTSORT:Bell, Alexander Graham}}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kategorie&lt;/ins&gt;:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lukas.elias</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=41055&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy v 18. 5. 2014, 16:48</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=41055&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-18T16:48:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 5. 2014, 16:48&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Alexander Graham Bell''' se narodil 3. března 1847 ve skotském &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Edinbughu &lt;/del&gt;a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě. Je známý především díky svému vynálezu telefonu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Alexander Graham Bell''' se narodil 3. března 1847 ve skotském &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Edinbugu &lt;/ins&gt;a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě. Je známý především díky svému vynálezu telefonu.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=41054&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy v 18. 5. 2014, 16:48</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=41054&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-18T16:48:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 5. 2014, 16:48&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''Alexander Graham Bell''' se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě. Je známý především díky svému vynálezu telefonu. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;Alexander Graham Bell&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/del&gt;se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jako druhý &lt;/ins&gt;ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.&amp;lt;br/&amp;gt;V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.&amp;lt;br/&amp;gt;Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.&amp;lt;br/&amp;gt;Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.&amp;lt;br/&amp;gt;A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).&amp;lt;ref&amp;gt;•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Druhý &lt;/del&gt;ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.&amp;lt;br/&amp;gt;V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.&amp;lt;br/&amp;gt;Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.&amp;lt;br/&amp;gt;Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.&amp;lt;br/&amp;gt;A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).&amp;lt;ref&amp;gt;•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vynález telefonu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vynález telefonu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=41053&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy v 18. 5. 2014, 16:46</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=41053&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-18T16:46:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 5. 2014, 16:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|skola             = Bostonská Univerzita|&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|skola             = Bostonská Univerzita|&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|obcanstvi         = britské, americké&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|obcanstvi         = britské, americké&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|pracoviste        = &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bell´s systems&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|pracoviste        = &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bell Telephone Company&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|znamy_diky        = vynález telefonu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|znamy_diky        = vynález telefonu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|oceneni           = -  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|oceneni           = -  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=41052&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy v 18. 5. 2014, 16:41</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=41052&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-18T16:41:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 18. 5. 2014, 16:41&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Život ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Alexander Graham Bell&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.&amp;lt;br/&amp;gt;V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.&amp;lt;br/&amp;gt;Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.&amp;lt;br/&amp;gt;Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.&amp;lt;br/&amp;gt;A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).&amp;lt;ref&amp;gt;•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.&amp;lt;br/&amp;gt;V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.&amp;lt;br/&amp;gt;Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.&amp;lt;br/&amp;gt;Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.&amp;lt;br/&amp;gt;A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).&amp;lt;ref&amp;gt;•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40930&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy v 15. 5. 2014, 20:52</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40930&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T20:52:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 20:52&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot; &gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|manzelka          = Mabel Hubbardová&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|manzelka          = Mabel Hubbardová&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|skola             = Bostonská Univerzita|&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|skola             = Bostonská Univerzita|&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|obcanstvi         = &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;anglické&lt;/del&gt;, americké&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|obcanstvi         = &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;britské&lt;/ins&gt;, americké&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|pracoviste        = Bell´s systems&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|pracoviste        = Bell´s systems&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|znamy_diky        = vynález telefonu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|znamy_diky        = vynález telefonu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40929&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy v 15. 5. 2014, 20:52</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40929&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-15T20:52:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 5. 2014, 20:52&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot; &gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|manzelka          = Mabel Hubbardová&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|manzelka          = Mabel Hubbardová&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|skola             = Bostonská Univerzita|&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|skola             = Bostonská Univerzita|&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|obcanstvi         = americké&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|obcanstvi         = &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;anglické, &lt;/ins&gt;americké&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|pracoviste        = Bell´s systems&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|pracoviste        = Bell´s systems&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|znamy_diky        = vynález telefonu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|znamy_diky        = vynález telefonu&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40760&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy: /* Život */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40760&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-14T14:10:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Život&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 14. 5. 2014, 14:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l23&quot; &gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.&amp;lt;br/&amp;gt;V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.&amp;lt;br/&amp;gt;Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.&amp;lt;br/&amp;gt;Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.&amp;lt;br/&amp;gt;A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883)&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&amp;lt;br/&amp;gt;Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel&lt;/del&gt;.&amp;lt;ref&amp;gt;•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.&amp;lt;br/&amp;gt;V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.&amp;lt;br/&amp;gt;Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.&amp;lt;br/&amp;gt;Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.&amp;lt;br/&amp;gt;A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).&amp;lt;ref&amp;gt;•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br/&amp;gt;Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vynález telefonu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vynález telefonu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40759&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy: /* Život */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40759&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-14T14:10:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Život&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 14. 5. 2014, 14:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l23&quot; &gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 23:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu a zemřel 2. srpna 1922 v Baddecku, v Kanadě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.&amp;lt;br/&amp;gt;V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.&amp;lt;br/&amp;gt;Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.&amp;lt;br/&amp;gt;Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.&amp;lt;br/&amp;gt;A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).&amp;lt;br/&amp;gt;Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy Symonidesové se narodil ve stejný den jako jeho dědeček, po němž získal jméno Alexander. Druhé jméno Graham si přivlastnil až ve svých 11 letech (po dlouholetém rodinném příteli). Vyrůstal v rodině, která pečlivě dbala na vývoj osobnosti a vzdělání svých dětí. Matka (dcera lékaře královského námořnictva) byla vzdělaná a nábožensky založená, o základní vzdělání svých synů se postarala sama. Alexander Graham Bell se navíc učil hře na klavír, vřelý vztah k hudbě, zděděný po matce ho přivedl k myšlence stát se učitelem hudby. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti, řečnictví vyučoval, zaměřoval se především na hluchoněmé. To jen podpořilo soucitné a pedagogické zacházení Alexandra Grahama Bella s jeho matkou, která postupně ztrácela sluch.&amp;lt;br/&amp;gt;V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování ve čtrnácti letech (roku 1861) odjel Alexander Graham Bell do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Dědeček dbal na výchovu svého vnuka důsledně, učil ho nejen londýnskému stylu života, ale také latině, řečtině a samozřejmě řečnictví, rozšířené o akustiku a fonetiku. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví.&amp;lt;br/&amp;gt;Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný, nikoli jen výpomocný, učitel na Westhouse School.&amp;lt;br/&amp;gt;Na této škole vznikly první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bellův otec roku 1868 odešel do Kanady a Alexander Graham Bell musel převzít jeho povinnosti v Londýně (otec tam původně převzal praxi po zesnulém dědovi). Tam učil přednes a řečnictví, ale také se dále sám vzdělával. Zdravotní problémy (trpěl tuberkulózou) ho později donutily odstěhovat se za svou rodinnou do Kanady. V Kanadě měla rodina Bellů zůstat zprvu jen dočasně, ovšem zůstali tam již natrvalo. Bell po svém uzdravení působil jako učitel řeči v Bostonu, kde později založil soukromou školu, která měla odstranit nejrůznější řečové vady. Díky této škole poznal Bell dvě podstatné osoby ve svém životě. Tím prvním právník z Bostonu, Garnier Hubbard, který podporoval Bellovy vynálezy. Druhou osobou byla jeho dcera, Mabel Hubbardová. Ta přišla o sluch v pěti letech a začala navštěvovat Bellovu školu.&amp;lt;br/&amp;gt;Bell v Bostonu získal titul profesora vokální fyziologie, a tak přesunul svou školu na univerzitu, aby mohl obě tato svá působení spojit. Najal si navíc asistenta Thomase A. Watsona. A začal se intenzivně věnovat vynálezu, který by pomohl především hluchoněmým dětem, tento záměr však postupným pronikáním do celé problematiky přenosu zvuku a anatomie lidského ucha přerostlo ve vynalézání telefonu. Díky finanční podpoře Gardinera Hubbarda a dalších mecenášů podal Alexander Graham Bell roku 1876 žádost o patent na vynález telefonu a zároveň se zasnoubil se svou žákyní Mabel Hubbardovou s níž se o rok později oženil a přestěhoval se do Anglie.&amp;lt;br/&amp;gt;A. G. Bell zemřel 2. 8. 1922 v Baddecku (Nové Skotsko v Kanadě) na srdeční infarkt. Pohřeb byl uskutečněn 4. 8. 1922, ve chvíli, kdy byla rakev tohoto vynálezce spouštěna do hrobu, oněměly v celých USA všechny telefony na jednu minutu. Byl tak vzdán hold pracovníků telefonických ústředen tomuto velkému vynálezci. Alexander Graham Bell během svého života vynalezl mikrofon, sestrojil první funkční telefon (1876) a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon (1883).&amp;lt;br/&amp;gt;Na počest vynálezu A. G. Bella po něm byla pojmenována technická jednotka zvuku – decibel.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;•	Viz VAJSHAJTLOVÁ, Marie. Alexander Graham Bell - učitel hluchoněmých a vynálezce: (bibliografická studie). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1972, 75 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vynález telefonu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vynález telefonu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40758&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vendy.vy v 14. 5. 2014, 14:07</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Alexander_Graham_Bell&amp;diff=40758&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-05-14T14:07:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 14. 5. 2014, 14:07&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|misto_umrti       = Baddeck, Kanada&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|misto_umrti       = Baddeck, Kanada&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|duvod_umrti       = srdeční infarkt&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|duvod_umrti       = srdeční infarkt&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|rodina            = ženatý &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|pobyt             = Kanada, Anglie&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|manzelka          = Mabel Hubbardová&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|manzelka          = Mabel Hubbardová&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|skola             = Bostonská Univerzita|&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|obcanstvi         = americké&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|pracoviste        = Bell´s systems&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|znamy_diky        = vynález telefonu&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|oceneni           = - &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vendy.vy</name></author>
	</entry>
</feed>