Čárový kód - Historie editací

Kovarovap v 27. 8. 2014, 11:01

2014-08-27T11:01:12Z

Michal Klajban: 18 revizí: IMPORT W-Z a články začínájící na dlouhé sam. a souhl. s háčkem: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

2012-02-22T14:06:04Z

18 revizí: IMPORT W-Z a články začínájící na dlouhé sam. a souhl. s háčkem: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)

Kadlec: obnovení po zaspamování

2011-05-20T05:23:11Z

obnovení po zaspamování

Nová stránka

Závěrečná práce - Olga Prokopová

== Obecná charakteristika. Co je čárový kód? ==

Čárové kódy spadají do oblasti tzv. „automatické identifikace“ neboli jinak řečeno do oblasti "registrace dat bez použití kláves". Skládá se ze světlých mezer a tmavých čar, ve kterých mohou být zakódovány různé informace (číslo artiklu, přírůstkové číslo, číslo výrobce, hmotnost, skladové informace, jméno osoby atd.). Ke čtení a dekódování čárového kódu slouží snímače, které na principu světla dokáží převést informace v podobě čísel a znaků do počítače či jiného zařízení, kde lze s těmito informacemi dále pracovat.
Do stejné oblasti patří rovněž magnetické kódy používané např. na kreditních kartách nebo strojově čitelné písmo OCR. Čárové kódy jsou z různých důvodů nejrozšířenější.

== Historie ==

Původně obsahovaly kódy jen jednu informaci, a to většinou číslo. Ovšem vývoj se začal odchylovat od původního záměru, protože začaly vznikat potřeby ukládat celou položku, ne jen určité číslo. První, kdo takto čárový kód použil a vytvořil tím standard byla společnost Automotive Industry Action Group (AIAG) už v roce 1984. Jednalo se o standard pro přepravu zboží, který definoval popis pomocí 4 složených kódů. Původně se jednalo o informaci o čísle dílu, množství, dodavatele a sériové číslo. K prvnímu kódu jak jej známe dnes však dospěla až společnost Intermec Corporation v roce 1988. Vývoj těchto kódu byl podporován z důvodu potřeby uložení velkého množství informací pro průmyslové aplikace na velmi malé ploše. Prvně se začaly používat v lékařství (například v krevních bankách), elektrotechnickém průmyslu, kde byl zvláště požadavek na maximum informací na minimálním prostoru. Později jejich výhod začali využívat i další aplikace, např. ty naše – knihovnické.

== Jak to funguje? ==

Každý kód se skládá z tmavých čar a ze světlých mezer, které se čtou pomocí snímačů vyzařujících většinou červené světlo. Toto světlo je pohlcováno tmavými čárami a odráženo světlými mezerami. Snímač zjišťuje rozdíly v reflexi a ty přeměňuje v elektrické signály odpovídající šířce čar a mezer. Tyto signály jsou převedeny v číslice, popř. písmena, jaká obsahuje příslušný čárový kód. To tedy znamená, že každá číslice či písmeno je zaznamenáno v čárovém kódu pomocí předem přesně definovaných šířek čar a mezer. Data obsažená v čárovém kódu mohou zahrnovat takřka cokoliv: číslo výrobce, číslo výrobku, místo uložení ve skladu, číslo série nebo dokonce jméno určité osoby, které je např. povolen vstup do jinak uzavřeného prostoru.

[[Soubor:snimace.jpg]]

''Obrázek č. 1: Příklady snímačů čárových kódů: (zleva) ruční snímač, RF snímač, stacionární snímač, informační kiosek.''

== Proč používat čárové kódy? ==

'''Přesnost''' - užití čárových kódů je jedna z nejpřesnějších a nejrychlejších metod k registraci většího množství dat. Při ručním zadávání dat dochází k chybě průměrně při každém třístém zadání, při použití čárových kódů se počet chyb snižuje až na jednu milióntinu, přičemž většina z těchto chyb může být eliminována, je-li do kódu zavedena kontrolní číslice, která ověřuje správnost čtení všech ostatních číslic. Proto byly např. v mnoha zemích vybaveny transfúzní stanice čárovými kódy, aby byli stoprocentně rozlišeni rozdílní dárci a aby následně nemohla být použita pro pacienta neodpovídající krev.

'''Rychlost''' – časový rozdíl mezi sejmutím čárového kódu snímačem a opsáním ho ručně na klávesnici je obrovský.

'''Flexibilita''' – technologie čárových kódů je mnohoúčelová, spolehlivá a má snadné užití. Čárové kódy se mohou užívat v nejrůznějších a extrémních prostředích a terénech. Je možné je tisknout na materiály odolné vysokým teplotám nebo naopak extrémním mrazům, na materiály odolné kyselinám, obroušení, nadměrné vlhkosti. Jejich rozměry mohou být dokonce přizpůsobeny tak, aby mohly být užity i na miniaturní elektronické součástky.

'''Produktivita a efektivnost''' – využíváním čárových kódů se např. v knihovnách zvýší rychlost odbavení čtenáře. Kromě toho je možno v jakémkoliv okamžiku zjistit status publikace nebo stav účtu čtenáře. Studie zpracovaná pro americké Ministerstvo obrany ukázala, že v některých oblastech se při zavedení čárových kódů zvýší efektivita práce až o 400%.

== Nejčastější typy čárových kódů ==

V současnosti existuje více jak 200 druhů čárových kódů. Rozdělují se podle způsobu rozložení čar a mezer a každý má svoji symboliku (tedy popis pravidel určujících způsob jakým se data kódují do čar a mezer) a typické využití.
Základní rozdělení symbolik je na kódy souvislé a diskrétní, mohou se dělit i podle toho, mají-li pevnou nebo proměnnou délku. Čárové kódy nové generace jsou označovány jako dvoudimenzionální kódy.
Podle užití můžeme rozdělit čárové kódy na kódy používané v obchodech, na kódy užívané v průmyslu a na speciální užití např. v transfuzních stanicích, poštovní čárové kódy a další.

'''Code 2/5'''

Skupina kódů 2/5 patří historicky k nejstarším – je schopen kódovat pouze numerické informace. Kód je proměnné délky a každý jeho dílčí znak je tvořen pěticí čar, z nichž tři jsou úzké a dva široké. Kód má velmi široké toleranční pásmo, je tedy vhodný i pro nekvalitní tisk, podklad, špatně přijímající barvu a ztížené podmínky čtení. Nevýhodou je značná délka.

[[Soubor:inter25.gif]] ''Obrázek č. 2: Příklad čárového kódu "Code 2/5".''

'''Čárový kód EAN'''

Jedná se o odchodní kód, který je užíván v obchodní síti pro označení zboží. Tento kód využívá každý stát zapojený do sdružení EAN (European Article Number) International (ČR má číslo 859). Kódovány jsou číslice 0 až 9, kde každou číslici kódují dvě čáry a dvě mezery. Může obsahovat 8 nebo 13 čísel (EAN8 se používá zřídka, je vyhrazen pro menší položky, na které se nevleze 13ti místný kód, např. na cukrovinky). První číslice určují stát (2-3 číslice), dalších několik číslic výrobce nebo dodavatele (většinou 4-6 číslic), další určují zboží a poslední číslice je kontrolní správnosti kódu.
Upravenou podobu tohoto kódu najdeme u ISBN kódů knížek nebo ISSN kódů časopisů a jiných periodik.

[[Soubor:ean.png]] ''Obrázek č. 3: Příklad čárového kódu "EAN".''

'''Code 128'''

Jedná se o průmyslové kódy, které se používají pro obchodní a logistické na kódování informací o daném výrobku (např. číslo artiklu, datum dodání, datum výroby, trvanlivost, hmotnost, velikost atd.). Každý z informací má svůj aplikační identifikátor, který udává o jaký typ údaje se jedná. Do tohoto kódu je možno zakódovat 102 znaků, kde každý znak je určován třemi čarami a třemi mezerami.

[[Soubor:code128.gif]] ''Obrázek č. 4: Příklad čárového kódu "Code 128".''

'''Code 39'''

Code 39 se využívá v nejrůznějších aplikacích s výjimkou prodeje v malém. Je přizpůsoben jako norma v automobilovém průmyslu, ve zdravotnické službě, v obraně a v mnoha dalších odvětvích průmyslu a obchodu. Je schopen kódovat číslice 0 až 9, písmena A až Z a dalších sedm speciálních znaků, přičemž každý znak je reprezentován pěti čárami a čtyřmi mezerami. Odhaduje se, že při užití Code 39 může dojít k chybě dekódování až po přečtení cca 30 miliónů znaků.

[[Soubor:code39.gif]] ''Obrázek č. 5: Příklad čárového kódu "Code 39".''

'''Codabar'''

Tento jednorozměrný kód je mezinárodně využíván při označování krevních konzerv v transfúzních stanicích, jsou využívány v některých knihovnách nebo jsou jimi označovány zásilky obsahující vyvolané fotografie. Umí zakódovat 10 číslic, 4 písmena (A-D) a znaky - + . : / a $ do sekvence tří mezer mezi čtyřmi čarami různých šíří na každý znak, přičemž kód by měl začínat a končit znakem.

[[Soubor:codabar.gif]] ''Obrázek č. 6: Příklad čárového kódu "Codabar".''

'''Code ITF'''

Dovoluje vysokou hustotu zápisu (až 8 znaků na 1 cm), je velmi často využíván v nejrůznějších odvětvích průmyslu, v označování přepravních jednotek. Dokáže kódovat číslice 0 až 9, přičemž každá číslice je reprezentována buď pěti linkami nebo pěti mezerami.

[[Soubor:codeitf.gif]] ''Obrázek č. 7: Příklad čárového kódu "Code ITF".''

'''PDF 417'''

Dvoudimenzionální kód s velmi vysokou informační kapacitou a schopností detekce a oprav chyb (při porušení kódu). Na rozdíl od tradičních čárových kódů, které obvykle slouží jako klíč k vyhledání údajů v nějaké databázi externího systému, si PDF 417 nese všechny údaje s sebou a stává se tak nezávislý na vnějším systému. Příkladem použití mohou být nejrůznější identifikační karty, řidičské průkazy (v některých státech USA). PDF 417 se s výhodou využije i pro zakódování diagnózy pacientů atd. Výhodou tohoto čárového kódu je samoobnovení v případě 50% poškození. Lze jej kombinovat s kódy systému EAN.

[[Soubor:pdf417.gif]] ''Obrázek č. 8: Příklad čárového kódu "PDF 417".''

== Použité zdroje ==

''Carovykod.com : Čárový kód'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.carovykod.com/index.php?id=2&lang=cz>.

''Čárový kód'' [online]. 2008 , 16. 5. 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Čárový_kód>.

''Čárový kód : čárové kódy, RFID, mobilní systémy, řízený sklad'' [online]. c2006 , 2006 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.kodys.cz/carovy-kod%7C1/>.

''EAN CZECH'' [online]. c2006 , 2006 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.gs1cz.org/>.

''Firma S&K LABEL spol. s r.o., společnost vyrábějící cenové, print, thermo a grafické samolepící etikety'' [online]. c2005 , 2005 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.sklabel.cz/content.php?id=40>.

''LT.cz - Umění průmyslového značení'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.lt.cz/leonardo/index.php?option=content&task=view&id=45&Itemid=75>.

''Obrázky pochází ze stránek:''

Obrázek č. 1 - ''Carovykod.com : Snímače čárových kódů'' [online]. c2004 , 2004 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.carovykod.com/index.php?id=305&lang=cz>.

Obrázek č. 2 - ''Typy carovych kodu'' [online]. [1997-2007] , 2007 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.gaben.cz/typykodu.htm>.

Obrázek č. 3 - ''Čárový kód'' [online]. 2008 , 16. 5. 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Čárový_kód>.

Obrázek č. 4. - ''Typy carovych kodu'' [online]. [1997-2007] , 2007 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.gaben.cz/typykodu.htm>.

Obrázek č. 5 - ''Barcode Font from a Barcode Company - ABC 39170'' [online]. c2008 , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.abcfont.com/abc391/abc3917x.php>.

Obrázek č. 6 - ''Codabar – barcode types – Barcode software OCX ActiveX – ActiveBarcode'' [online]. [2008] , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.activebarcode.com/codes/codabar.html>.

Obrázek č. 7 - ''Zoner software – Produkty – Zoner Barcode Studio 2 – Typy čárových kódů'' [online]. c2008 , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.zoner.cz/barcode-studio/typy-kodu.asp>.

Obrázek č. 8 - ''PDF417 - PDF417 – PDF-417 – barcode types – Barcode software OCX ActiveX – ActiveBarcode'' [online]. [2008] , 2008 [cit. 2008-06-07]. Dostupný z WWW: <http://www.activebarcode.com/codes/pdf417.html>.

--[[Uživatel:125129|125129]] 15:16, 7. 6. 2008 (CEST)

----
==Čárové kódy v mobilech==

QR kódy a další - viz článek na Lupě: [http://www.lupa.cz/clanky/budoucnost-a-soucasnost-carovych-kodu-pro-mobily/ Budoucnost a současnost „čárových“ kódů pro mobily]

a v Chipu: [http://www.chip.cz/cs/clanky/qr-kody-sejmout-a-na-web.html QR kódy: Sejmout a na web]

Kadlec v 23. 4. 2009, 15:02

2009-04-23T15:02:49Z

Nová stránka

← Starší verze		Verze z 27. 8. 2014, 11:01
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[File:OPVK MU rgb.jpg\|600x115px\|RTENOTITLE]]
		+
		+
		+
	Závěrečná práce - Olga Prokopová		Závěrečná práce - Olga Prokopová

Řádek 138:		Řádek 142:

	a v Chipu: [http://www.chip.cz/cs/clanky/qr-kody-sejmout-a-na-web.html QR kódy: Sejmout a na web]		a v Chipu: [http://www.chip.cz/cs/clanky/qr-kody-sejmout-a-na-web.html QR kódy: Sejmout a na web]
		+
		+
		+
		+	[[File:OPVK MU rgb.jpg\|600x115px\|RTENOTITLE]]

← Starší verze	Verze z 22. 2. 2012, 14:06
(Žádný rozdíl)