Zobrazení zdroje stránky WWW

'''Autor:''' Kamila Rýdlová

'''Klíčová slova:''' www, Internet, web

'''Synonyma:''' W3, web, pavučina, celosvětová pavučina, WWW

'''Související pojmy:'''

	<blockquote>
''nadřazené'' - Internett</blockquote>
	<blockquote>
''podřazené'' - HTML, HTTP, URL</blockquote>



==Charakteristiky==
www čili World Wide Web je nejrozšířenější, nejpoužívanější a nejpopulárnější službou Internetu. Zpravidla bývá definován jako: ''„Celosvětová pavučina. Rozhraní používané k uživatelsky přívětivé prezentaci grafiky, tabulek, formulářů a dalších informací.“'' <ref>KEHOE, Brendan P. Zen a umění Internetu. 1. vyd. Praha : Softwarové Aplikace a Systémy, 1997. 168 s. ISBN 80-86056-31-7.  S. 162</ref>, nebo také jako: ''„Univerzální hypertextový systém fungující v síťovém prostředí. Je tvořen vzájemným provázáním internetových stránek pomocí hypertextových odkazů (hyperlink).“'' <ref>VITOVSKÝ, Antonín. Anglicko-český a česko-anglický výkladový slovník internetu. Vyd. 1. Praha : AV Software, 2004. 300 s. ISBN 80-901428-7-7.  S. 260</ref>

Služba www dovoluje informace prezentovat i přijímat, a k přístupu na www slouží webové prohlížeče. Díky této službě Internet zaznamenal obrovský nárůst uživatelů a dnes na něm existují stovky milionů webových stránek a jejich počet každým dnem roste. Za to vše vděčí zjednodušení práce s informačními zdroji.

www využívá technické struktury Internetu (celosvětové sítě, možnosti komunikace kohokoli s kýmkoli v této síti, jednoduše pracovat s informačními zdroji a prezentovat informace ve formě grafů, obrázků, tabulek, formulářů, zvuků či videí) a zprostředkovává tak informace uložené na počítačích v jednoduše dostupné a atraktivní grafické podobě.

''„Stránky www jsou vzájemně provázány pomocí hypertextových odkazů a společně tak vytvářejí obrovský virtuální informační prostor webu a dalších služeb.“'' <ref>VOŘECH, Jan; MORKES, David. 1001 tipů a triků pro Internet. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2001. 378 s. ISBN 80-7226-570-9.  S. 232</ref>



== Historie ==

Historie www se píše již od druhé poloviny 20. století. Za praotce www mohou být považováni Douglas Engelbert, který už v 60. letech 20. století přišel na myšlenku provázaných dokumentů (hyperlinků); a Ted Nelson, který v roce 1980 přišel s projektem Xanadu, jenž definoval rozprostřené síťové prostředí, které se až nápadně podobalo dnešnímu supermodernímu webu, různorodému a plnému nejrůznějších typů médií (zvuky, obrázky, grafy, videa, tabulky). Také jako první použil slovo hypertext. Ve stejné době Charles Goldfarb definoval jazyk SGML, který byl přímým vývojovým předstupněm dnešního značkovacího jazyka HTML.

Za otce www je považován Tim Berners-Lee. Ten v roce 1989 ve švýcarském výzkumném středisku CERN v Ženevě, které bylo jako jedno z mála připojeno k rodícímu se Internetu, definoval hypertextový systém HTML (HyperText Markup Language – hypertextový značkovací jazyk), který je základem pro www. O rok později napsal první program pro tvorbu primitivních hypertextových stránek.



== Technologie ==

'''Základem pro práci s www jsou tři technologie:'''

•	HTML (HyperText Markup Language – hypertextový značkovací jazyk) – jazyk pro tvorbu hypertextových dokumentů, a tedy i k tvorbě webových stránek (web page)

•	HTTP (HyperText Transfer Protocol – hypertextový přenosový protokol) – protokol pro výměnu dat mezi serverem a klientem, určen pro přenos webových stránek (HTML dokumentů) z webového serveru do prohlížeče

•	URL (Universal Resource Locator – univerzální adresa zdroje, jednotný lokátor zdrojů) – jednoznačná adresa dokumentu, webové stránky nebo služby na Internetu



== Závěr ==

''„WWW je vesmír plný stránek s texty, obrázky, zvuky a videoklipy a všechny stránky jsou mezi sebou propojeny. WWW je možné použít k získání souborů a dokumentů z jiných typů serverů Internetu.“'' <ref>LEWIS, Chris. Internet. 1. vyd. Praha : Ikar, 1997. 72 s. ISBN 80-7202-197-4.  S. 38</ref>


== Poznámky ==
<references/>


== Použitá literatura ==

* KEHOE, Brendan P. Zen a umění Internetu. 1. vyd. Praha : Softwarové Aplikace a Systémy, 1997. 168 s. ISBN 80-86056-31-7. 

* VITOVSKÝ, Antonín. Anglicko-český a česko-anglický výkladový slovník internetu. Vyd. 1. Praha : AV Software, 2004. 300 s. ISBN 80-901428-7-7. 

* VOŘECH, Jan; MORKES, David. 1001 tipů a triků pro Internet. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2001. 378 s. ISBN 80-7226-570-9. 

* LEWIS, Chris. Internet. 1. vyd. Praha : Ikar, 1997. 72 s. ISBN 80-7202-197-4. 

* Vytváříme WWW stránky a spravujeme moderní web site. Vyd. 3. Praha : Computer Press, 1999. 473 s. ISBN 80-7226-163-0.