Zobrazení zdroje stránky IM (Instant messaging)

'''Autor:''' Emil Budín

'''Klíčová slova:''' chat, ICQ, MIT, CTSS, Jabber, XMPP

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:''' komunikace, internet, chat, sociální sítě, VoIP

	<blockquote>
''nadřazené'' - komunikace, internet</blockquote>
	<blockquote>
''podřazené'' - IETF, Jabber, XMPP</blockquote>

==Definice==

Termín IM (Instant messaging) je definován jako komunikační systém na rozhraní mezi on-line a off-line systémy. Komunikující vidí, zda je druhá strana k dispozici a připravena přijmout zprávu.[[#Literatura|[2]]] Nejznámějším příkladem je služba ICQ (viz též níže v oddíle věnovaném historii IM).

Z jiného úhlu pohledu můžeme říci, že IM je souhrnné označení pro všechny programy pro internetovou komunikaci v reálném čase.[[#Literatura|[4]]] Takových aplikací je v současnosti na trhu velké množství a stále přibývají, ty nejrozšířenější jsou vyjmenovány níže v oddíle Aplikace.

Pro pojem instant messaging neexistuje český ekvivalent, nicméně jej můžeme přeložit jako okamžité zasílání zpráv.[[#Literatura|[7]]] Při běžném vyjadřování se obecný pojem "instant messaging" často nahrazuje názvem konkrétní služby či aplikace.

==Princip==

Skupina programů označovaná jako instant messaging v sobě zahrnuje výhody e-mailu a klasického chatu. Pro komunikaci prostřednictvím IM je většinou třeba registrace uživatelského účtu. Na základě registrace uživatel obdrží unikátní číslo, kód či jiný přilašovací identifikátor. Poté si v klientském programu pro IM přidá své známé a kamarády (tzv. kontakty). Kdykoliv je pak uživatel IM připojen prostřednictvím klientského software k internetu, vidí kdo z jeho kontaktů (přátel) je k dispozici pro komunikaci. Principem této komunikace je psaní krátkých zpráv, posílání obrázků či jiných souborů, díky čemuž vzájemná komunikace probíhá výrazně rychleji a pohodlněji, než je tomu např. u elektronické pošty (e-mailu).

==Historie==

Pravděpodobně první nástroj pro IM byl pojmenován . SAVED (dot saved) a byl vyvinut pro operační systém CTSS (Compatible Time-Sharing System) na univerzitě MIT (Massachusetts Institute of Technology) v USA.[[#Literatura|[5]]]

Moderní grafické aplikace pro IM v podobě, jaké je známe dnes, se začaly vyvíjet v polovině posledního desetiletí 20. století. Mezi první programy této kategorie patří velmi známá a mezi uživateli IM dodnes hojně používaná služba ICQ, která byla v roce 1996 uvedena firmou Mirabilis. Služba ICQ se stala inspirací pro většinu v současnosti používaných služeb a nástrojů IM.

Do roku 2000 každý výrobce programů pro IM používal svůj vlastní komunikační protokol. Pokud se chtěl uživatel připojit do několika různých sítí pro IM, musel si do svého počítače nainstalovat několik klientských aplikací. Teprve v roce 2000 byla institucí Internet Engineering Task Force (IETF) představena open-source aplikace a současně otevřený protokol s názvem Jabber.[[#Literatura|[6]]] Protokol Jabber dal postupně vzniknout současnému otevřenému standardu XMPP (Extensible Messaging and Presence Protocol). Servery využívající protokolu XMPP mohou sloužit jako brány (gateways) pro ostatní protokoly IM, což umožňuje používat pro připojení do mnoha sítí IM pouze jediný klientský software.

V současné době jde rozvoj IM ruku v ruce s rychle rostoucím trhem sociálních sítí, které komunikaci pomocí nástrojů IM v hojné míře využívají.

==Rozdělení==

Každá moderní služba pro IM nabízí svým uživatelům vlastní rozhraní pro komunikaci v podobě aplikačního nebo webového software. Navíc v poslední době uvedenou nabídku významně rozšiřuje vývoj aplikací pro mobilní telefony. Klientský software tedy můžeme z toho pohledu rozdělit do následujících kategorií.

===Aplikace===

Mezi rozšířené aplikace určené pro instalaci do operačních systémů patří AIM, Google Talk, Miranda, QIP, ICQ, Pidgin, Skype, Yahoo! Messenger, Windows Live Messenger a mnohé další. Aplikační software je často paralelně vyvíjen pro několik operačních systémů; podporovány jsou především platformy Microsoft Windows, GNU/Linux a MacOS. Mnohé aplikace pro IM nabízejí další služby jako je např. Voice over IP (VoIP). Pro řadu aplikací IM existuje řada tzv. plug-inů, které dále rozšiřují jejich fukčnost, např. o služby předpovědi počasí, kontroly pravopisu apod.

===Webové aplikace===

Některý aplikační software pro IM má svůj ekvivalent ve webové aplikaci. Mezi takové webové aplikace patří např. ICQ2Go! a Google Talk. Další existují pouze na webových stránkách, např. IM v rámci sociálních sítí. Pro vývoj webového IM software jsou využívány programovací jazyky Java, Ajax a další moderní vývojové nástroje určené pro tvorbu dynamických webových stránek a aplikací.

===Mobilní aplikace===

V současné době (rok 2010) mnoho provozovatelů IM sítí vyvíjí klientský software pro své sítě také pro mobilní zařízení. Některé aplikace jsou určeny pro konkrétní mobilní operační systém (např. pro Windows Mobile, Android), jiné jsou na platformě nezávislé.

==Použitá literatura==

# LAPORTE, Jeff. Billions Connected [online]. 2008-08-12 [cit. 2010-06-16]. Global Instant Messaging Market Share – Open Data. Dostupné z WWW: <http://billionsconnected.com/blog/2008/08/global-im-market-share-im-usage/>.
# ŘÍHA, Petr. Slovník počítačové informatiky : výkladový slovník pro práci s informacemi : hardware a software včetně počítačových sítí, internetu a mobilních technologií. 1. vyd. Ostrava : Montanex, 2002. 261 s. ISBN: 80-7225-083-3.
# TYSON, Jeff, COOPER, Alison. HowStuffWorks [online]. 2001-03-28 [cit. 2010-06-16]. How Instant Messaging Works. Dostupné z WWW: <http://communication.howstuffworks.com/instant-messaging1.htm>.
# VAMPOLA, Pavel. Jak na ICQ v rekordním čase. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 80 s. ISBN 80-247-1083-8.
# VLECK, Tom Van. Multicians.org [online]. 2001-02-01, 2002-10-06 [cit. 2010-05-08]. The History of Electronic Mail. Dostupné z WWW: <http://www.multicians.org/thvv/mail-history.html>.
# XMPP Standards Foundation. XMPP [online]. 2008-06-01 [cit. 2010-06-16]. History of XMPP. Dostupné z WWW: <http://xmpp.org/about/history.shtml>.
# ŽEMLIČKA, Martin. E-mail, chat, sms : Praktický průvodce elektronickou komunikací. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. 114 s. ISBN 80-7226-928-3.