Zobrazení zdroje stránky Fúze

'''Autor:''' Jana Procházková

'''Klíčová slova:''' fúze společnosti a družstva, fúze vnitrostátní a přeshraniční, rozdělení společnosti, změna právní formy, převod jmění

'''Synonyma:''' ---

'''Související pojmy:''' sloučení, spojení, nebo splynutí dvou či více objektů, případně částí


===Právní úprava v obchodním právu===

''"Fúze jsou na úrovni Evropského společenství upraveny především Třetí směrnicí"''[[#Literatura|[1, s. 40]]] (Směrnice Rady č. 78/855/EHS o fúzích akciových společností),''" která vychází a je založena na čl. 54 odst 3 písm. g) Smlouvy o Evropském společenství".''[[#Literatura|[1, s. 40]]]
Pravidla Třetí směrnice jsou implementována i v České republice, přijetím zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 1.7.2008.
''"Do doby účinnosti zákona č. 125/2008 Sb. však byla úprava fúzí obsažena v obchodním zákoníku, stejně jako obecná úprava účasti na hospodářské soutěži, přičemž ochranu hospodářské soutěže zákonodárce neponechal v obchodním zákoníku, ale upravil ji zvláštním zákonem".''[[#Literatura|[4, s. 6]]]
Důležitá je i judikatura Soudního dvora Evropského společenství (ESD).
''"Nezanedbatelný vliv pro přijetí směrnice o přeshraničních fúzích měl i rozsudek ESD ve věci SEVIC ze dne 13. prosince 2005, ve kterém ESD vyjádřil myšlenku, že přeshraniční splynutí anebo sloučení obchodních společností korespondují s požadavkem spolupráce a konsolidace mezi obchodními společnostmi založenými podle práva různých členských států".''[[#Literatura|[3, s. 4]]]
''"Směrnice o přeshraničních fúzích byla nakonec jako směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností přijatá dne 26. října 2005, s transpozičním termínem prosinec 2007".''[[#Literatura|[3, s. 5]]]

===Formy a druhy fúzí v obchodním právu===

Fúze z ekonomického hlediska představuje nástroj pro koncentraci aktiv a pasiv doposud samostatných obchodních společností či družstev.

Uskutečnit se může ve dvojí formě:
*	Sloučení, při němž dochází k zániku alespoň jedné obchodní společnosti případně družstva s jejím předchozím zrušením bez likvidace a k přechodu veškerého jmění na již existující nástupnický subjekt.
*	Splynutí, kdy s předchozím zrušením bez likvidace zanikají alespoň dva zúčastněné subjekty a jejich veškeré jmění přechází na nově zakládaný nástupnický subjekt. 

Společníci zanikajících subjektů se v obou případech zpravidla stávají společníky subjektu nástupnického. 

Pokud se fúze účastní pouze obchodní společnosti či družstva se sídlem na území České republiky, jedná se o fúzi vnitrostátní, pokud se vedle nich fúze účastní i jeden či více zahraničních subjektů, jde o fúzi přeshraniční. 
''"Kriteria posuzování soutěžních či protisoutěžních aspektů fúzí mají významný vliv na skutečnost, zda bude jako přípustná považována fúze národního šampiona s jiným soutěžitelem, případně s jiným národním šampionem. Posuzování fúzí může vést k potlačení narušení hospodářské soutěže".''[[#Literatura|[2, s. 24]]]
Dle koncepce kontroly spojování soutěžitelů bylo vždy pro úřad rozhodující posouzení, zda tímto spojením vznikne dominantní posílení na trhu.

===Přeshraniční fúze obchodních společností===

''"Problematika přeshraničních fúzí náleží v rámci komunitárního práva do oblasti evropského práva společností, které tvoří rozsáhlou část v tomto systému''[[#Literatura|[, s. 20]]]
Vnitřní trh v členských státech Evropského společenství představuje pro podnikatele volný výběr místa pro své podnikání. Přeshraniční fúze umožňuje změnu osobního statutu a daňových odvodů nástupnické organizace v rámci členských zemí Evropské unie, pokud dojde k přesunu sídla nástupnické organizace do jiného členského státu, než ve kterém se její sídlo dosud nalézalo a jehož právním řádem se nástupnická organizace dosud řídila. Základním dokumentem pro proces fúze je projekt fúze, který je v kompetenci statutárních orgánů zúčastněných společností či družstev. V něm je důležitý takzvaný rozhodný den fúze, to je den, od kterého se jednání zanikající společnosti považuje z hlediska účetního za jednání  nástupnické společnosti.Výměnný poměr určuje míru účasti společníků zanikají společnosti  na nástupnické společnosti. Projekt fúze musí být nejdříve zkoumán znalcem pro fúzi, který je jmenovaný soudem. Po uložení do sbírky listin musí být projekt fúze schválen valnými hromadami všech zúčastěných společností. Právních účinků fúze nabývá zápisem do obchodního rejstříku.

===Rozdělění===

Rozdělením dochází k zániku rozdělované společnosti s jejím předchozím zrušením bez likvidace a k přechodu jejího jmění buď na nově vznikající nástupnickou společnost, kdy se jedná o rozdělení se vznikem nových společností, nebo na již existující nástupnickou společnost, kdy se jedná o rozdělení sloučením. Při rozdělení odštěpením se rozdělovaná společnost neruší ani nezaniká, ale část jejího jmění přechází na nově vznikající nebo již existující nástupnickou organizaci. Prvý případ se označuje jako rozdělení odštěpením se založením nové společnosti, druhý pak jako rozdělení odštěpením sloučením. I projekt rozdělení musí být přezkoumán znalcem pro rozdělení a po uložení do sbírky listin schválen valnými hromadami zúčastěných společností. Také právních účinků rozdělení nabývá zápisem do obchodního rejstříku.

===Převzetí jmění===

Převod jmění na společníka představuje přeměnu, která umožňuje většinovému společníkovi obchodní společnosti, jehož podíl na základním kapitálu činí alespoň 90 %, dosáhnout zrušení obchodní společnosti bez likvidace a převodu jmění této společnosti na přejímajícího společníka. Ostatním společníkům zanikající společnosti je přejímající společník povinen poskytnout přiměřené finanční vypořádání, které musí být doloženo posudkem znalce. 

===Změna právní formy===

Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Obchodní společnost může změnit svou právní formu na jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo a družstvo může změnit svoji právní formu na obchodní společnost. Transformace je na základě projektu změny právní formy, který zpracovává statutární orgán transformované společnosti. Společnost je povinna sestavit mezitímní účetní závěrku a rovněž je povinna si nechat ocenit své jmění znalcem.
Po uložení projektu změny právní formy do sbírky listin a následném schválení valnou hromadou je potřeba podat návrh na zápis transformace do obchodního rejstříku. 


Poznámka: čerpáno ze zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.

===Použitá literatura===

1 	BERDYCH, Martin. ''Financování akvizic v právním řádu ČR: příručka pro management.'' 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 217 s. ISBN 978-80-7418-021-7.

2	ONDREJOVÁ, Dana. Ochrana hospodářské soutěže a „národní šampioni“. ''Obchodní právo. Časopis pro obchodně právní praxi.'' 2008, č. 4, roč. 17, 44 s.

3	PALA, Radovan. Palová, Ivana. Leontiev, Andrej. ''Cezhraničné fúzie.'' 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 260 s. ISBN 978-80-7400-171-0.

4	SÁDOVSKÝ, Stanislav. ''Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu.'' 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. 80 s. ISBN 978-80-7418-007-1.

5	ŠPATNÁ, Blanka. ''Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států EU.'' 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 271 s. ISBN 978-80-7418-058-3.