Zobrazení zdroje stránky Archiv

'''Autor:''' Myroslava Kutsyn

'''Klíčová slova:''' Archiv

'''Synonyma:''' Archivní depozitář

'''Související pojmy:''' 
Památkově chráněné a historické objekty, archivnictví, archivář, archiválie, archivní fond, archivnictví, prameny historické, písemné   dokumenty, archivistika 


	<blockquote>
''nadřazené'' Paměťové instituce, nemovité kulturní památky, informační instituce</blockquote>
	<blockquote>
''podřazené'' Informace,dokument, depozitář  </blockquote>

==Definice==
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) termínem ''archiv označuje instituci nebo dílčí útvar instituce, která uchovává archivní dokumenty''.<ref>''Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [databáze online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2009 [citováno 2011-03-15]. Dostupné z WWW: http://sigma.nkp.cz/F/B8B95VQNSLYKLD2KN4LBPPLUNDP3VUR6QNC1LQL8G2I9JJJN6U-09546?func=full-set-set&set_number=026105&set_entry=000002&format=999</ref>


Archivy všestranně pečují o archiválie. Za archiválie považujeme psané, obrazové a zvukové památky dokumentární povahy, vzniklé ze soustavné organické činnosti svých původců (úřadů, institucí, podniků, právnických a fyzických osob apod. <ref name="Stouracova">ŠTOURAČOVÁ, Jiřina. Úvod do archivnictví. vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 139 s. ISBN 80-210-22-16-7
 </ref>), dbají na jejich bezpečné uložení, odborně je zpracovávají a zpřístupňují. 

Slovo ''archiv'' pochází z řečtiny. V řečtině slovo archeion původně znamenalo vládní či úřední instituci nebo budovu této instituce, jednak všechny písemnosti, které vznikly z činnosti teto instituce, a také místo, na něž byly tyto písemnosti ukládány. ''Termín archiv přejala latina – archivum i většina moderních jazyků: ruský – archiv, polský – archivum, italský – archivio, francouzský – les Archives, španělský – archivo, portugalský – arquivo, německý – das Archiv, švédský – arkivet, angličtina používá dva termíny – jednak Archives, jednak Record (Record Office – archiv jako instituce)''.<ref name="Stouracova"/>

==Poslaní==
Archiv shromažďuje písemnosti vzešlé z úřadní činnosti veřejných institucí, které  působí  ve „sběrné oblasti“ daného archivu. Tato instituce převádí do archivu písemnosti psané (listiny, úřední knihy), ale i tištěné (úřední cirkuláře, patenty a jiné normy). Předávání písemností institucemi archivům se řídí  zákonem. <ref name="Stouracova"/>

''Hlavním posláním archivu je shromažďovat, třídit, zpřístupňovat a uchovávat archiválie pro praktické a vědecké potřeby jak jednotlivců, tak institucí''. Archivy slouží správním účelům instituce, u níž písemnosti vznikly, a také účelům historické vědy a dalších vědních oborů. <ref name="Stouracova"/>

==Historie==

V nejstarší době byly uchovávány pouze nejcennější písemnosti, kterých bylo  málo,(na hliněných tabulkách, materiálu, papyru, pergamenu a konečně i papíru či jiném). Většinou měly pro majitele mimořádný význam, především právní význam. Proto byly chovány jako součást jeho pokladu, případně i knihovny, která potom obsahovala i rukopisy neúřadního charakteru. S rozmachem správy a písemného úřadování, u nás hlavně od 16. a především od 18. století, začaly úřady a některé další instituce uchovávat více různých písemnosti. Hlavní důvod k jejich zachování byl spíše praktický, právní, správní, povozní, ekonomický a politický. Vyřízené spisy byly napřed ukládány přímo v kancelářích. Později ve spisovnách, ze kterých poté vznikly archivy.
Mezi spisovnou a archivem většinou nebyl velký rozdíl. Pod pojmem archiv se chápal písemný a příbuzný materiál jedné instituce, jednoho průvodce.
Později, zvláště od 19. století, se zvýšil zájem o archiválie a archivy, které se vedle právního a správního poslání začaly stále více otevírat i jako zdroje pro vědecké a historické bádání.  Zároveň také rostl počet písemných a příbuzných písemností úřadů, institucí. Vedle rukopisných písemností byly písemnosti strojopisné i rozmnožované  jinou cestou (zvláště od počátku 20. století). Vedle písemných dokumentů i dokumenty obrazové a zvukové (mapy, plány, fotografie, filmy, gramofonové desky, zvukové pásky apod.). To vše vedlo k tomu, že začala být stále důsledněji oddělována kancelář, spisovna a ''archiv''.
Od velké francouzské revoluce začaly státy i další instituce vytvářet archivy jako samostatné instituce. Jejich hlavním úkolem bylo uchovávat a zpřístupňovat své archivní materiály.<ref name="bartos">BARTOŠ, Josef. ''Úvod do archivnictví''. 2.přeprac. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 131 s. </ref>

== Třídění archivního fondu==


Základní členění fondu vychází obvykle z povahy archiválií, které tvoří jeho obsah. Dělíme je na:

• '''Listiny''' – všechny písemnosti, které jsou svědectvím právních počinů (privilegia, darovací listiny, smlouvy apod.). Z novější doby pouze  důležité listiny, které obsahuji rozhodnutí dlouhodobé platnosti (státní smlouvy, psané obvykle na pergamenu, důležité kupní smlouvy apod.)

• '''Knihy''' – vedené k úřední potřebě, nezahrnují se sem pomůcky sloužící k evidenci spisů.

• '''Spisové materiály''' – tvoří veškeré písemnosti vzešlé z vnitřní správy a písemného styku původce fondu se stranami, podřízenými a nadřízenými orgány a dalšími úřady. Řadí se sem i registraturní pomůcky.

• '''Účetní materiály''' –  písemnosti sloužící původci fondu k účetní evidenci.

• '''Ostatní dokumenty''' – archiválie nepísemné povahy – mapy, plány, pečetidla, fotografie apod. <ref name="Stouracova"/>

==Archivní pomůcky==

Pro usnadnění orientace v archivech slouží archivní pomůcky:

• '''průvodce''' - podávají základní informace o všech fondech uložených v daném archivu. Průvodce byly  vytvářeny na základě vyhotovených popisů fondů. Rozsah jednotlivých popisů je dán celkovým významem fondů. 

• '''inventáře''' -  soupis všech inventatních jednotek archviního fondu v pořádí, které odpovídá uspořádání fondu.

• '''katalogy''' - učelem katalogizace je podrobné zpřístupnění archivních fondů nebo jejich částí. Archivní katalog je pomůcka určená především k badatelských učelům. 

• '''rejstříky''' - rejstříky a tematické rejstříky se líší od katalogu tím, že  jejich záznamy obsahuji pouze stručné heslo a odkaz na signaturu archiválie.<ref name="Stouracova"/>

==Adresář českých archivů==


*''Archivní správa''
*''Národní archiv''
*''Státní oblastní archiv v Praze''
*''Státní oblastní archiv v Třeboni''
*''Státní oblastní archiv v Plzni''
*''Státní oblastní archiv v Litoměřicích''

*''Státní oblastní archiv v Zámrsku''

*''Moravský zemský archiv v Brně''
*''Zemský archiv v Opavě''

*''Specializované archivy''

*''Bezpečnostní archivy''

*''Archivy územních samosprávných celků''

*''Soukromé archivy''

*''Komerční spisovny - členové ČAS'' <ref> ''Česká archivní společnost'' [online]. c2007 [cit. 2011-03-15]. Adresář českých archivů. Dostupné z WWW: http://www.cesarch.cz/adresar.php </ref>

== Citace a odkazy na použitou literaturu ==
<references/>