Zobrazení zdroje stránky Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)

'''Autor:''' Veronika Víšková

'''Klíčová slova:''' kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum

'''Synonyma''': pozitivistický, experimentální, empiricko-analytický výzkum; konstruktivistický, interpretativní, reflexivní výzkum 

'''Související pojmy:'''

::''nadřazené'' - společenskovědní výzkum

::''podřazené'' - experiment, zúčastněné a nezúčastněné pozorování, rozhovor, analýza dokumentů



Kvantitativní a kvalitativní výzkum jsou základními typy společenskovědního výzkumu. Podle Dismana<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 8024601397.></ref> jsou tyto přístupy přes své rozdíly vzájemně komplementární, doplňují se. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět sociální realitě a kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění.


== Základní charakteristika ==
Kvantitativní výzkum se také označuje jako tradiční, pozitivistický, experimentální nebo empiricko-analytický.<ref name="Hendl1">HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. 278 s. ISBN 8024600307.></ref> Zaměřuje se na hledání vztahů mezi dvěma či více proměnnými a na ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto teorií vyvozených hypotéz.<ref name="Disman"></ref> <br> 
Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním.<ref name="Hendl1"></ref> Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [[#Literatura|[1, s. 285]]] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Jeho cílem je vytvoření komplexního, holistického obrazu o zkoumaném problému, porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací.<ref name="Hendl1"></ref><ref name="Ragin">RAGIN, Charles C. Constructing social research: the unity and diversity of method. Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1994. 194 s. ISBN 0803990219.</ref>


Kvantitativní výzkumník chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě jejího prožívání konkrétními jednotlivci.<ref name="Hendl1"></ref>


Kvantitativní výzkumníci považují lidské chování za determinované a tudíž měřitelné a předpověditelné. Kvalitativní výzkumníci lidské chování nahlížejí jako výsledek svobodných rozhodnutí.<ref name="Hendl1"></ref>


== Metodologie ==
Kvantitativní výzkum je založen na deduktivním přístupu – z teorie jsou vyvozovány hypotézy, které jsou poté prostřednictvím sebraných dat testovány. Kvalitativní typ výzkumu je založen na induktivní logice, kdy na počátku výzkumného procesu je sběr dat, v nichž výzkumník pátrá po pravidelnostech, na jejichž základě poté formuluje své teorie či hypotézy.<ref name="Disman"></ref>


Vzorem pro kvantitativní typ výzkumu jsou metody přírodních věd. Metodologie kvantitativního výzkumu je výrazně strukturovaná a využívá statistické metody. Kvalitativní přístup je pružnější a méně atomizovaný. I v průběhu výzkumu jsou činěna rozhodnutí, jak by se mělo postupovat dále. Lze také měnit výzkumné otázky či hypotézy.<ref name="Disman"></ref><ref name="Hendl2">HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 8073670402.</ref>


Kvalitativní výzkumníci typicky pracují s malým množstvím případů. Pozorované případy jsou však studovány do hlouby, je zkoumáno mnoho jejich proměnných. Setkáváme se zde tedy se silnou redukcí počtu sledovaných jedinců, v důsledku čehož je zobecnění zjištěných výsledků na celou populaci problematická.
Kvantitativní výzkumy sledují velké množství případů, ovšem jen málo jejich vlastností. Dochází zde k výrazné redukci počtu sledovaných proměnných a vztahů mezi nimi. Výsledky výzkumů lze snadno generalizovat na celou populaci.<ref name="Disman"></ref><ref name="Ragin"></ref>


Kvantitativní výzkum vyžaduje silnou standardizaci, která mu zajišťuje vysokou reliabilitu. Standardizace ale také vede k výrazné redukci množství zjišťovaných informací, což způsobuje poměrně nízkou validitu výzkumů.
V kvalitativním výzkumu je standardizace jen slabá, a proto má kvalitativní výzkum nižší reliabilitu než výzkum kvantitativní. Nízká úroveň standardizace kvalitativního výzkumu a menší počet transformací, kterými získávané informace procházejí, mu však zajišťují vysokou validitu.<ref name="Disman"></ref>


== Sběr dat ==
Mezi kvantitativní techniky sběru dat patří např. experiment, statistické šetření, obsahová analýza či strukturované pozorování.<ref name="Hendl2"></ref><ref name="Ragin"></ref> K základním metodám kvalitativního výzkumu patří např. zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, analýza osobních textů či dokumentů.<ref name="Disman"></ref>


V kvantitativním výzkumu jsou sbírána jen ta data, která potřebujeme k testování hypotéz, v kvalitativním výzkumu se snažíme sebrat všechna data a pátráme po pravidelnostech, které v nich existují.<ref name="Disman"></ref>


Kvantitativní výzkum pracuje s daty zpracovatelnými počítačem, kvalitativní výzkum nikoli. Kvalitativní přístup se zajímá o subjektivní data, kvantitativní o data objektivní. 


Cílem konstrukce vzorku v kvantitativním výzkumu je reprezentace populace jedinců. V kvalitativním výzkumu se jedná o reprezentaci populace problému.<ref name="Disman"></ref>


== Poznámky ==
<references/>