Zobrazení zdroje stránky Informační společnost (globální výchova)

Stránky předmětu [[VIKBA29]] - Učící se společnost a role knihovníka v ní 
[[Soubor:2346359.jpg|right|Planeta]]
__TOC__ 

=Co je informační společnost?=
*Informační společnost je společnost, která se opírá o shromažďování, využívání a šíření informací.
*Společnost je charakteristická pojmem informace, což jeví samotný název.
*Název se poprvé objevil v 70. letech minulého století, ovšem neznamená to, že by se s příchodem informačních technologií celá společnost změnila na informační.
*Není jasně stanoveno, jaká kritéria musí stát, slupina lidí či celá společnost splňovat pro to, aby byly informační. Je však zřejmé, že abychom označili společnost lidí za informační, musí být tito lidé informačně gramotní.

 Pojem informační společnost se poprvé objevil v Norově-Mincově zprávě francouzské vlády v roce 1975.


==Rysy informační společnosti==
*Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které podstatně ovlivňují charakter společnosti.
*Tradiční hierarchické byrokratické struktury začaly být nahrazovány efektivněji fungujícími strukturami "adhokratickými", které dokáží pružněji reagovat na změnu prostředí, v němž pracují.
*Ekonomika je vázaná také na nehmotné produkty, mění se hodnota nabízených produktů a služeb - '''roli přebírají znalosti a hodnota duševního vlastnictví'''.


==Rizika==
*Jako každá změna, tak informační společnost, přináší rizika, která se mohou stát velice zásadním problémem celé společnosti, celého světa.
*Hlavním rizikem je rozdělování společnosti na informačně bohaté a informačně chudé, tzn. informačně bohatý člověk má především přístup ke vzdělávání a moderním informačním a komunikačním technologiím – to je velký problém států třetího světa.


'''Evropská unie''' se snaží rizikům vyvarovat, a proto si stanovila cíle, které definují hlavně tato kritéria:
*podniky a občané musí mít přístup k levné komunikační infrastruktuře na světové úrovni a k široké škále služeb;
*každý občan musí mít dovednosti potřebné k životu a práci v informační společnosti;
*přístup k celoživotnímu vzdělávání je základem evropského sociálního modelu.



=Vzdělávání v informační společnosti=

Informační a komunikační technologie jsou pro vzdělávání stále významnější. Jejich uplatnění přináší změny požadavků na dovednosti a znalosti lidí, například schopnost efektivní manipulace s těmito technologiemi a flexibilitu myšlení a postojů. 
[[Soubor:Ceas logo 350x308.jpg|right|e-learning]]
Významný civilizační fenomén, který vzniká v rané fázi vývoje civilizace a po celou dobu lidské historie se vyvíjí a proměňuje. Plní řadu funkcí ve vztahu k jedinci i ke společnosti. Současně nabývá na významu jako '''příprava na profesní život''' pro uplatnění na trhu práce.
V průběhu školní docházky získává jedinec znalosti a kompetence potřebné pro začlenění se do pracovního procesu. Osvojuje si hodnoty a postoje, které jsou pro danou společnost charakteristické.


*Vzděláváním se žák či student začleňuje do dané společnosti, kde dochází k jeho:
**'''socializaci''' – zejména ve výuce humanitních a společenskovědních předmětů
**'''kultivaci''' – spojena s prestiží, společenským statusem a pozicí. Čím menší je podíl absolventů v populaci, tím přináší svým nositelům vyšší sociální prestiž. S růstem podílu nositelů daného vzdělání v populaci jejich sociální prestiž klesá.
**'''mobilitě''' – vzdělání bylo dlouhodobě sociálně mobilitním intergeneračním výtahem, kdy děti získaly výrazně vyšší vzdělání než jejich rodiče a v sociální struktuře společnosti se díky tomuto vzdělání posunuli do vyšší vrstvy

*nyní důraz zejména na digitální gramotnost a orientaci v záplavě nových informací
*vzdělávání podporováno vydáváním dokumentů, programů či zákonů a příspěvků z pokladen vlád
*zároveň dochází k posunu ve vnímání studia od klasické podoby ke studiu jako celoživotnímu procesu, zejména má být prostředkem k lepší zaměstnanosti občanů


==Formy vzdělávání==
*20. století charakteristické vývojem médií a růstem jejich významu pro společnost
*média se také uplatnila v oblasti vzdělávání, rozhlasové a televizní vzdělávání se stalo pojmem
*v informační společnosti lze očekávat další profilování médií pro oblast vzdělávání


===E-learning ===

 Vzdělávání, které využívá ICT, až k systémovému pojetí, jež vyžaduje pedagogicky a didakticky připravený kurz, připravený tutotirál,
 virtuální třídu s komunikací mezi studenty a tutorem, vedení žáka tutorem, sebehodnocením a závěrečným hodnocením 
 zakončeným certifikátem.
[[Soubor:1el.jpg|right|e-learning]]
*komputerizace a formování vzdělávání v informační společnosti je spojeno s elektronickým vzděláváním neboli učením (e-learning)
*pro vzdělanost člověka a vzdělávací systém společnosti e-learning znamená podobnou revoluci, jakou kdysi přinesl knihtisk
*vzdělávání prostřednictvím studia odborné literatury nad e-learningem značně převažuje, vysoká dynamika jeho šíření ukazuje na jeho význam v nejbližší budoucnosti
*e-learning představuje pro rozvoj vzdělanosti vysoký potenciál svým demokratickým charakterem a flexibilitou
*je třeba se uvědomovat meze používání e-learningu a vhodně s ním kombinovat tradiční formy vzdělávání
*experti vyzdvihují systémovou provázanost jednotlivých prvků, interaktivnost, živost, online prostředí, hodnocení a sebehodnocení, pedagogickou a didaktickou připravenost, vedení výuky tutorem apod.


'''Uživatelé e-learningu'''
*Především mladí lidé, studenti středních a vysokých škol a čerství absolventi. 
*Mladou generací se e-learning rozšiřuje dále do společnosti, a proto je téma vztahu e-learningu a studentů významné pro budoucnost.
*Nejdůležitější je motivace žáka, schopnost samostatné práce bez dohledu vytrvalost, počítačová gramotnost a její úroveň.


'''Negativní stránky e-learningu'''

E-learning má jak pozitivní, tak negativní stránky. Často je zmiňována sociální stránka elektronického vzdělávání, která znamená oslabení sociální komunikace a sociálního kontaktu člověka. Jedná se o vztah žák-učitel, žák-žák, žák-kolektiv. To znamená další oslabení sociálních vazeb člověka v situaci, kdy v komputerizované společnosti roste osamocenost lidí, kteří stále více času tráví s médii a v kyberprostoru.


*Digitalizace životního stylu bude mít nepochybně vliv na sociabilitu člověka. Byla by však chyba mechanicky úplně nahrazovat klasickou výuku a učitele elektronickým učením a ochuzovat žáky a studenty o to, co je v klasické výuce nenahraditelné. 
*V informační společnosti je vzdělání především nácvikem celoživotního zapojení do informačních toků, což bude stále důležitější podmínka aktivního a spokojeného života. 
*Je to největší kulturní změna, která otevírá veliké možnosti osobního rozvoje a zároveň může být zdrojem psychologické a sociální nejistoty. Týká se to aktuálně v prvé řadě učitelů samotných. Je třeba se ptát, jaká bude role vychovatelů a učitelů během tohoto procesu a jaký program vzdělávání je pro tyto instruktory nutno vytvořit, aby byli připraveni na radikálně nové způsoby i cíle učení. 


*Jestliže odedávna platí, že výchova má být především výchovou k sebevýchově, pak v informační společnosti bude vzdělání na prvém místě návodem k sebevzdělávání.


=Komunikace v informační společnosti=

==Komunikace==
 *''communicatio'' – sdělení, sdílení
 Přenos informace pomocí znakového systému jazykového nebo jiného, uskutečňovaný mezi lidmi přímo nebo pomocí 
 technicko-organizačních systémů.
[[Soubor:Comunication.jpg|right|komunikace]]
*Zahrnuje vysílatele a příjemce, pramen (nemusí být totožný s vysílajícím), sdělení a jeho materiální nosič, tj. signál nebo kanál pro přenos sdělení.
*symetrie komunikace – role vysílatele a příjemce se střídají, asymetrická – není možnost odpovědi (např. masová komunikace)
*nejdůležitější forma sociálního styku
*podstatný znak člověka jako sociální bytosti 
*podmínka osobního vývoje a osobnostního růstu	
*'''Norbert Wiener''' – komunikace a informace jako mechanismy organizující lidskou společnost stejně podstatně jako všechny společenské útvary v živočišné říši. 


===Druhy komunikace===
*spontánní – potřeba jedince komunikovat
*cílená – podmíněna určitým záměrem
*podle použitého informačního kanálu: vizuální (emotivní, informativní) a akustická
*verbální – hlas 
*neverbální – vizuální kontakt
*masová komunikace – vytvářena větší organizovanou skupinou lidí za účelem oslovit co největší skupinu lidí.


==Mezilidská komunikace v informační společnosti ==
*zlepšení možnosti spolupráce na dálku a usnadnění setkávání lidí
*trvalá komunikační dostupnost velkého procenta lidí
*zavedení trvalého monitorování lidí
*pokrok v bezpečnosti a v poskytování lékařské péče na dálku
*zlevnění telekomunikačních služeb

[[Soubor:136465270.jpg]]

==Důsledky nových IT v sociální oblasti ==
*'''změny ve všech oblastech života''', mj. ve vzdělávání, ve správě a v zaměstnanosti (nutnost přizpůsobení trhu práce vývoji v oblasti ICT).
*široce dostupná informační infrastruktura – rovnoprávnější využívání a vyváženější individuálních schopností obyvatel, zlepšení kvality života, především pokud jde o zlepšení možnosti distančního a interakčního vzdělávání, zvýšení informovanosti spotřebitelů a tím i zvýšení jejich ochrany, zlepšení toku informací a komunikace mezi místy rozhodování a občany, které ve svém důsledku podpoří demokracii



==IT v pracovním procesu ==
[[Soubor:Earthcomputer400.jpg|right|computer]]
*zvyšení produktivity práce, klesání potřeby lidí v pracovním procesu, roste nezaměstnanost. 
*změna organizace práce (přibývání krátkodobějších prací a brigád)
*nutnost zvyšující se frekvence rekvalifikace zapříčiněné zrychlujícím se vývojem


*dálkové zaměstnání: 
**výhody – snížení nákladů, nárůst produktivity, flexibilní pracovní doba, úspora času, integrace postižených lidí 
**nevýhody – izolace, nejistota zaměstnání, změna stylu řízení, možná nízká loajalita zaměstnanců, bezpečnost firemních informací




==Životní styl v informační společnosti ==

*trávení volného času sledováním médií (důchodci, nezaměstnaní), další vývoj médií bude zvyšovat jejich význam pro trávení volného času
*nové formy mezilidských vztahů a sociální vazby – otevřenost, svoboda a anonymita informačního prostoru
**individualizace (reakce na dosavadní převahu vnímání celku, lidstva jako masy; individuum je cíl sám o sobě, jehož posláním je vlastní rozvoj a seberealizace) 
**globalizace (reakce na propojování světových ekonomik, v důsledku toho zvyšování propasti mezi bohatou a chudou částí světa, digital divide)



=Vysvětlení neznámých pojmů=

*'''''Adhokratický''''' - Nepřítomnost hiearchie, nebyrokratická siťová organizace. Kreativní struktura vytvořená pro dosažení určité cíle, resp.  s časově omezenou existencí. Charakteristickým znakem jsou volné, neformální vazby, převaha horizontálních vztahů nad vertikálními. Vzájemná kooperace více či méně nahrazuje řízení. Tato forma je již běžná např. v konzultačních společnostech nebo výzkumných univerzitách

*'''''Síťová ekonomika''''' - Síťová ekonomika[http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=30577] je označení pro nynější globální vazby mezi ekonomickými subjekty, charakteristické výrazným propojením. Hlavní roli v nové éře hraje spojení čehokoliv s čímkoliv do obrovské pavučiny sítí různých úrovní vztahů, kde se sdílejí zdroje a aktivity, rozšiřují trhy a snižují rizikové náklady. Toto propojení je umožněno explozivním rozvojem informatiky a komunikační techniky. Díky síťovému propojení mohu být firmy nyní provázány se subjekty svého zájmu těsněji než kdykoliv v minulosti. Vzhledem k tomu jsou firmy nuceny přehodnotit a přetvořit základní procesy a modely podnikání. Síťová ekonomika má mnoho částí a úrovní, které se vzájemně prolínají.


=Reflexe procesu vlastního učení=

== 1)	Co jsme se naučili? ==
[[Soubor:Child.jpg|right|komunikace]]
'''a) o tématu'''  (shrnutí obsahu toho, co jste k tématu zjistili a zpracovali pro ostatní tak, aby pokud možno mohli z materiálu čerpat při přípravě na státnice) 

* Pojem informační společnost se váže k pojmu informace, je to společnost, která se ve stále větší míře opírá o shromažďování, využívání a šíření informací. Tento pojem nemá jednotnou, stanovenou definici, každý z nás tento pojem chápe jinak.
* V této společnosti hrají důležitou roli znalosti, vědění, počítačová gramotnost a především přístup k informacím. Poprvé byl tento pojem použit v 80. letech.
* V oblasti vzdělávání jsou komputerizace a formování informační společnosti spojeny především s elektronickým vzděláváním neboli učením (e-learning). 
* V informační společnosti je vzdělání především nácvikem celoživotního zapojení do informačních toků, což bude stále důležitější podmínka aktivního a spokojeného života.
* Co se týká mezilidské komunikace v informační společnosti, jsou zde lepší možnosti spolupráce na dálku a usnadnění setkávání lidí
* Důsledky nových IT v sociální oblasti se projevují změnami ve všech oblastech života, mj. ve vzdělávání, ve správě a v zaměstnanosti
* Jedním z důsledků je dálkové zaměstnání, které přináší řadu výhod, ale i nevýhod. Např. se snižují náklady, narůstá produktivita práce, pro zaměstnance to znamená flexibilní pracovní dobu, úsporu času atd. Dále také možnost integrace postižených a lidí z hůře dostupných míst do pracovního procesu. Ale na druhou stranu zaměstnavatel musí řešit změnu stylu řízení, pracovník musí počítat s problémy vyplývajícími z takovéto izolace  v domácím prostředí – chybí kontakt s lidmi i s vedením. Z tohoto bodu vyplývá určitá nejistota práce.

 
'''b) o přípravě přednášky''' (jak na to?)

* přednášku je dobré rozdělit na více částí, vytvořit si osnovu i s časovým rozvrhem
* rozdělit si role – kdo bude přednášet, kdo hledat informace o tématu a zpracovávat je do určité podoby
* rešeršéři by měli vzájemně spolupracovat, informovat se na čem pracují a zda se nějaké nalezené informace nehodí ostatním do jejich části
* je dobré si přednášku předem vyzkoušet i s projektorem



==2) Jak měla přednáška ideálně vypadat?==

* přednáška měla být o něco delší (asi 10 min)
* diskuze mohla být více rozvedená



== 3) Co se nám podařilo, co se nám nepodařilo a proč? ==

* nepodařilo se nám rozproudit diskuzi mezi posluchači tak, jak jsme si představovali, protože všichni byli podobného názoru, a tak nedošlo ke konfrontaci



== 4) Co bychom podruhé udělali jinak? ==

* více bychom se připravili na diskuzi
* vysvětlili bychom neznámé pojmy, které by se objevily v textu



== 5) Co byste poradili těm, kteří budou tuto přednášku dělat za rok? Na co se mají soustředit a čím se nezatěžovat, jak to udělat co nejlépe? ==

* přednášku připravovat zavčas (2– 3týdny) – kvůli hledání zdrojů
* je lepší, aby přednášelo méně lidí (3 – 4), ostatní se mohou starat o organizační záležitosti
* k otázkám do publika je lepší vymyslet příklady
* v diskuzi se připravit na to, že nikdo nebude chtít sám od sebe odpovídat, tak bude potřeba někoho vyvolat nebo se s někým předem domluvit, aby odpovídal => je pravděpodobnost, že se někdo přidá
* přednášku si předem vyzkoušet i na projektoru, a zároveň měřit čas
* je dobré zapojit do diskuze i učitele – řekne odborný názor na problematiku
* do přednášky přidat i hry (týmové, logické...), otázky, či jinou aktivitu, která by posluchače zaujala, tím se stane přednáška zajímavější, různorodější a není monotónní
* je lepší mít přednášku kratší než delší, a pokud jste ve zpoždění nenápadně a v klidu ji zkrátit
* připravit se na to, že selže technika – připravte si alternativní řešení – např. ke zvukovému záznamu mít i tištěnou podobu
* přednášející by si měli zpracované materiály projít, vyzkoušet přednést a případně přizpůsobit vlastnímu projevu 
* používat spíše kratší věty a snažit se neříkat slova jako ''tak, takže, prostě, vlastně, …''
* snažte se nepohupovat, být narovnaný/á, neházet rukama…


=Použité zdroje=

*PIKE, Graham; SELBY, David. Globální výchova. Praha : Grada, 1994. 328 s. ISBN 80-85623-98-6.  
*PIKE, Graham; SELBY, David. Cvičení a hry pro globální výchovu 2. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-474-5.
*SAK, Petr, et al. Člověk a vzdělání v informační společnosti : vzdělání a život v komputerizovaném světě. Praha : Portál, 2007. 296 s. ISBN 978-80-7367-230-0. 
*MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Vyd. 1. Praha : Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. 144 s. ISBN 978-80-86723-39-6. 
*ZLATUŠKA, Jiří. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 1998, č. 4, [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: <http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/122.html>. ISSN 1212-0901.
*ČSÚ – Informační společnost v číslech 2009 [online]. 1.9.2009, [cit. 29.3.2010]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2009>.
*Europa : Portál Evropské unie [online]. 2008 [cit. 2010-04-01]. Informační společnost. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/pol/infso/index_cs.htm>.
*Geoinformatika [online]. 2006 [cit. 2010-04-02]. Geoinformatika. Dostupné z WWW: <http://geologie.vsb.cz/geoinformatika/>.


==Dolňující zdroje==
*Více informací na téma globální výchova - [[Globální společnost]]