Zobrazení zdroje stránky Henriette D. Avram

'''Henriette Davidson Avramová''' (7. října 1919, New York – 22. dubna 2006, Miami) byla americká programátorka a systémová analytička. Ačkoli nikdy nevystudovala knihovnictví, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a sehrála klíčovou roli v jeho přeměně v informační vědu. Je známá pro své působení v Kongresové knihovně a vytvoření formátu MARC (Machine-Readable Cataloging). <br/> <br/> MARC je komunikační formát pro bibliografická data, který umožnil převod bibliografických záznamů do strojově čitelné podoby a vytvoření elektronické formy knihovních katalogů. To mělo za následek automatizaci řady knihovnických procesů a také položení základu pro meziknihovní výpůjční služby. <br />

== Mládí ==
Henriette Regina Davidsonová se narodila 7. října 1919 na Manhattanu v New Yorku. Její matka pracovala jako reportérka pro Philadelphia Ledger, otec byl distributorem součástek k hodinkám. Nejprve se chtěla stát lékařkou, ve 30. letech tento obor dva roky studovala na Hunter College. Jejím snem bylo nalezení léku na rakovinu, na niž řada jejích příbuzných zemřela. Z finančních důvodů však školu nedokončila. Později vystudovala matematiku na Univerzitě George Washingtona. <br />
V roce 1941 se ve svých 21 letech provdala za Herberta Mois Avrama, člena námořnictva Spojených států. Avramovi měli tři děti: Marcie, Lloyda a Jaye. Celá rodina žila do roku 1951 v New Yorku. Když Herbert Avram získal zaměstnání v Národní bezpečnostní agentuře (National Security Agency - NSA), přestěhovali se nejprve do Arlingtonu ve Virginii, později do Silver Springs. <br />

== Začátky kariéry ==
V roce 1952 začala v NSA pracovat také Henriette, a to navzdory faktu, že předchozích 11 let strávila v domácnosti péčí o rodinu a že v té době neměla pro tuto profesi odpovídající vyšší vzdělání. Naučila se zde programátorskému řemeslu a byla členkou malé skupiny programátorů píšících programy pro IBM 701. Setrvala v tomto zaměstnání až do roku 1959. <br />
Roku 1960 přešla do soukromého sektoru, nejprve jako systémová analytička a programátorka do Americké výzkumné kanceláře (American Research Bureau). V roce 1962 pak přijala zaměstnání ve firmě Datatrol Corporation, jedné z prvních softwarových firem. I zde pracovala jako programátorka a systémová analytička. Kromě toho tu byla také pověřena vybudováním knihovny počítačové vědy. Při plnění tohoto úkolu se poprvé setkala s knihovnickou profesí a Kongresovou knihovnou. <br />

== Kariéra v Kongresové knihovně ==
	 1965 – nastoupila do  Library of Congress, navrhla Formát pro standardizovaný  strojem čitelný katalog <br >
	 1966 – oficiální začátek projektu MARC, první distribuce pásky <br >
	 1968 – pilotní projekt, do kterého bylo zapojeno 15 institucí napříč Spojenými státy, končí <br >
	 1970 – jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office), vydány formáty MARCu pro filmy, mapy a periodika <br/>
	 1971 – MARC struktura se stává standardem ANSI (Z39.2-971) <br/>
	 1972 – pilotní projekt RECON <br />
	 1973 – MARC formát pro rukopisy, MARC struktura se stává standardem ISO (ISO 2709-1973 (E))<br/ >
	 1975 – MARC formát pro rozpracované materiály <br />
	 1976 – jmenována ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office), MARC formát pro hudbu <br/>
	 1980 – jmenována ředitelkou oddělení pro sítě a automatické plánování, které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department) Library of Congress, stala se odpovědná za udržování kvality a včasnosti v oblasti výroby a distribuce bibliografických produktů a služeb <br/>
	 1983 – jmenována asistentkou knihovníka <br/>


== Projekt RECON ==
Po spuštění Distribuční služby pro MARC začaly knihovny ve Spojených státech uvažovat o zpětné konverzi svých stávajících katalogů do strojově čitelné podoby. Takto nekoordinovaná konverze katalogizačních záznamů by ovšem měla za následek časté duplicity, různou kvalitu záznamů či nekompatibilitu databází, což by ve výsledku bylo velmi nákladné a při slučování databází by to znamenalo nutnost rozsáhlých oprav. Protože i Kongresová knihovna měla zájem o retrospektivní konverzi svých katalogů, rozhodla se prozkoumat proveditelnost centralizované konverze katalogizačních záznamů a jejich následné distribuce ostatním knihovnám. To bylo cílem pilotního projektu RECON (REtrospective CONversion) vedeného Henriette Avramovou. <br />
Ještě před započetím samotného RECON pilotního projektu byly ve Studii proveditelnosti zkoumány např. náklady na realizaci projektu, stanovení priorit pro proces konverze nebo jaký hardware a software bude potřeba pro konverzi v tak velkém měřítku. Dospělo se mimo jiné k těmto závěrům: 
* zpětná přeměna národní bibliografické databáze do strojově čitelné podoby vyžaduje použití stejných standardů, jaké existují pro přeměnu aktuálních záznamů; 
* nejvyšší priorita by v tomto procesu měla být přidělena takovým záznamům, které jsou užitečné pro co největší počet knihoven; 
* kvůli šetření nákladů by měla tento projekt řídit Kongresová knihovna. <br />
Pilotní projekt RECON byl zahájen v srpnu 1969 a pokračoval až do srpna roku 1971. Přibližně 58 000 záznamů bylo během něj zpětně převedeno do strojově čitelné podoby. Byly také testovány techniky stanovené ve Studii proveditelnosti a analyzovány problémy spojené s konverzí záznamů pořízených podle jiných katalogizačních standardů nebo vedených v jiném než anglickém jazyce. Především ale byly během tohoto pilotního projektu vyvíjeny postupy a programy umožňující automatické rozpoznávání formátu, které by počítači dovolilo automaticky identifikovat a přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojově čitelným záznamům. <br />
Pilotní projekt znovu ukázal důležitost koordinace činností v procesu retrospektivní konverze. Bohužel také prokázal, že přeměna katalogizačních záznamů v tak velkém měřítku vyžaduje mnohem více finančních i lidských zdrojů, než kolik může Kongresová knihovna zajistit. Projekt RECON tedy nikdy nebyl uskutečněn a retrospektivní konverze dat neprobíhala jako celostátní koordinované úsilí. Tento fakt považovala sama Avramová za největší neúspěch ve své kariéře a největší promarněnou příležitost v oblasti knihovnictví. <br />

== Odchod do důchodu ==
Po odchodu do důchodu v roce 1992 se Avramová spolu s manželem odstěhovala do Marylandu v Kalifornii. Zde působila na St. Mary’s College, kde pomáhala s organizováním přednášek pracovníků Kongresové knihovny. Manžel Herbert Avram, za něhož byla provdána 64 let, zemřel 15. ledna 2006. Po jeho smrti se Henriette přestěhovala na Floridu. Zde 22. dubna 2006 zemřela na rakovinu – pouze tři měsíce po svém manželovi. Bylo jí 86 let. <br />

== Získaná ocenění ==
•	1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci<br/ >
•	1974 - získala Federal Women´s Award <br />
•	1977 - přijímá čestný titul doktora věd od Southern Illinois University v Edwardsville <br/ >
•	1981 - Melvil Dawey Award <br/ >
•	1987 - zvolena čestným členem IFLA <br > 
•	1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví <br/ >
•	1990  - John Humphry/Forest Press Award <br />
•	1989 – Executive Excellence Award for Distinguished Executive Service <br />
•	1997 - čestné členství v ALA <br />