Zobrazení zdroje stránky Zákon o platebním styku (284/2009 Sb.)

'''Autor:''' Eva Neureiterová

'''Klíčová slova:''' platební styk, bezhotovostní styk, platba, podnikající osoba, právnická osoba, Česká národní banka, bankovní služby

'''Související pojmy:'''

''nadřazené'' – Parlament České republiky, Česká národní banka, právní řád, státní dozor, státní dohled, Evropská unie, [[legislativa]], [[Zákon o bankách]]

''podřazené'' – [[příkaz k úhradě]], úvěrový styk, kontokorentní účet, kontokorentní úvěr, správní přestupek, správní delikt, [[M-banking]], [[E-banking]], [[on-line banking]], tuzemská platba, [[mezinárodní platba]]



== Obecné informace ==

Zákon o platebním styku má číslo 284/2009 Sb., byl schválen Parlamentem České republiky dne 22. 7. 2009 a účinnost nabyl vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 1. 11. 2009.

Zákon se zabývá úpravou platebních vztahů, zúčtovacím a úvěrovým stykem, správními přestupky a delikty, Českou národní bankou, pokutami, státním dozorem a dohledem a administrativním dohledem nad platebním stykem.



== Souvislost bezhotovostního styku s jinými formami úhrady, kterými se Zákon nezabývá ==

Platby nemusí probíhat pouze bezhotovostním stykem v rámci [[CERTIS systém]]u, ale také hotovostními platbami nebo vklady hotovosti na účet. Bezhotovostní platební styk s hotovostním souvisí jen, pokud je závazek v hotovosti uhrazen z části a doplatek se realizuje bankovním převodem.

Dále se Zákon nezabývá vzájemnými zápočty pohledávek a závazků mezi dvěma subjekty, protože tyto se provádějí jen na základě písemné či ústní dohody, kdy se pohledávka a závazek ve stejné výši administrativně poníží. K platebnímu styku v tomto případě pak dochází v případě, že je rozdíl pohledávky nebo závazku proplácen pomocí bankovních převodů.



== Bezhotovostní platební styk ==

Bezhotovostní styk pomocí mezibankovních převodů. Za tímto účelem mají podnikatelské subjekty nejčastěji zřízeny běžné účty, to znamená účty vztahující se k jejich podnikatelské činnosti. Fyzické osoby však někdy využívají k platbám souvisejícím s jejich [[podnikání]]m i bankovní účty, jejichž majiteli jsou coby soukromé, nepodnikatelské.

Bezhotovostní styk může probíhat mezi soukromými účty, mezi soukromým a podnikatelským účtem, dále do styku mohou být zapojeny i jiné účty - termínované, spořící, úvěrové. A to vše v různých měnách, z nichž nejčastěji se v České republice jedná o české koruny, eura nebo dolary. Za zvláštní zmínku stojí kontokorentní úvěry, to znamená, že podnikatel může čerpat finanční prostředky na svém účtu až do záporného zůstatku a automaticky se mu při poklesu pod nulový stav účtu počítají přečerpané prostředky jako úvěr. Kontokorentní úvěr má předem sjednaný maximální limit, který lze dohodou s bankou měnit.



== Obsah Zákona o platebním styku ==

Zákon je rozčleněn do šesti částí.

'''Část I''' obsahuje Obecná ustanovení, která vymezují předmět, který zákon upravuje, používané pojmy, platební službu a elektronické peníze.

'''Část II''' se zabývá osobami, které mají oprávnění poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, což jsou zpravidla právnické osoby, ale jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu může být i osoba fyzická.

'''Část III''' se zabývá se tím, co jsou platební systémy, kdo k nim má mít přístup a čím se řídí jejich provozování a provozovatel.

'''Část IV''' obsahuje práva a povinnosti při poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz. Tato část je tou částí, se kterou běžný uživatel bankovních služeb nejvíce přichází do styku. Zabývá se totiž smlouvami o bankovních službách, samotnými bankovními službami, úplatami za ně, informacemi k jednotlivým službám, které informace musí uživatel bankovních služeb poskytovateli poskytnout a které musí naopak uživatel od poskytovatele dostat. Dále jakým způsobem budou jednotlivé bankovní služby probíhat - jakou formou, v jakých termínech, jak se budou řešit případné chyby v transakcích a co vyplývá z nedodržení podmínek.

'''Část V''' se zabývá Správními delikty - tedy jednáním v rozporu se smluvními podmínkami. Vymezuje je a stanovuje postihy.

'''Část VI''' vymezuje Dohled nad dodržováním povinností poskytovatelů služeb, kterými se Zákon zabývá. Specifikuje způsoby realizace dohledu a stanovuje opatření k nápravě a ukládání pokuty.

'''Část VII''' obsahuje Ustanovení společná, přechodná a závěrečná, jejichž náplní jsou například organizační záležitosti České národní banky.

== Použité zdroje ==

Dotazy k zákonu č. 284/2009 Sb. o platebním styku. Česká národní banka [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/dotazy_k_zakonu_c_284_2009.html

Zákon o platebním styku: Zákony. Portál veřejné správy: Zákony [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=69225&nr=284~2F2009&rpp=15#local-content

Vybrané předpisy vztahující se k platebnímu styku. Česká národní banka: Platební styk [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpisy/