Zobrazení zdroje stránky Vyhledávání v databázích – rešerše

Zpět na: [[KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)]]
[[Soubor:Eiz.png|200px|right|Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián]]
= Vymezení pojmu =
Pojem rešerše v sobě skrývá hned dva základní významy. Rešerší (či spíše rešeršováním) se rozumí na jedné straně samotný '''proces vyhledávání informací'''. Druhý výklad zmiňovaného pojmu definuje rešerši jako '''soupis vyhledaných informačních zdrojů na určité téma''' [MATOUŠOVÁ, 1988]. Rešerše se realizují nejen v obsazích vědeckých databází, ale také například v katalozích knihoven, na internetu atd.

= Typologie rešerší =
Rešerše lze rozdělovat podle mnoha 
hledisek. Pro účely tohoto materiálu 
však postačí rozlišit typy rešerší podle 
hlediska časového na: 
a) retrospektivní – vyhledávání 
v určitém vědeckém oboru za 
určité časové období 
b) souběžné – vyhledávání 
probíhající v daných periodách 
opakovaně. Účelem tohoto 
druhu rešerší je získat přehled 
o novinkách ve sledovaném 
oboru. 
A podle hlediska úplnosti na: 
a) úplné 
b) orientační
c) výběrové.
Dále lze rešerše třídit podle tematických, jazykových, druhových, teritoriálních a mnoha 
dalších hledisek.

= Typologie vyhledávání =
V principu lze stanovit dva hlavní typy vyhledávání: 
a) plnotextové – systém vyhledává v plných textech dokumentů. Na tomto principu 
fungují například plnotextové databáze nebo internetové vyhledávače.
b) katalogové – vyhledávání probíhá pouze přes množiny slov, které popisují daný 
dokument (např. předmětová hesla, klíčová slova, slova z názvu atd.). Typickým 
příkladem pro tento druh vyhledávání jsou knihovní katalogy.

= Realizace rešerší =
== Kdo vyhotovuje rešerše ==
a) Informační pracovník – v tomto případě dostane odborný informační pracovník, 
který má zkušenosti s vyhledáváním ve vybraných informačních zdrojích, požadavek 
od uživatele a na základě jeho zadání vyhotoví rešerši. Informační instituce mají 
obvykle na svých internetových stránkách speciální rešeršní formuláře pro správné 
zadání rešerše. Nebezpečím při tomto druhu vyhledávání může být fakt, že rešeršér 
nemusí zcela správně pochopit informační požadavek uživatele. 
b) Uživatel – uživatel si může rešerši provést vlastními silami. Vystavuje se však 
nebezpečí, že při nedostatečné znalosti informačních zdrojů a vyhledávacích strategií 
nedosáhne kýžených výsledků. 
c) Informační pracovník v přítomnosti uživatele – tato varianta vyhledávání je pro 
účely rešerše optimální. Uživatel může v průběhu vyhledávacího procesu upřesňovat 
a korigovat svoje požadavky. Informační pracovník provádí samotné vyhledávání 
v systému. Jestliže bylo uvedeno, že je tato alternativa ideální, je nutno rovněž 
poznamenat, že je nejméně frekventovaná [VLASÁK, 1999]. 
== Fáze realizace rešerší ==
Samotný průběh rešeršní činnosti lze rozdělit do několika fází: 
1) zadání (převzetí) dotazu, 
2) výběr selekčních prvků (zvolení klíčových slov pro vyhledávání), 
3) výběr optimálního informačního zdroje, 
4) definice dotazu (kombinace klíčových slov spojených booleovskými či proximitními 
operátory), 
5) vyhledání záznamů, 
6) posouzení relevance, 
7) případné doladění nebo přeformulování dotazu, 
8) výběr relevantních záznamů pro samotné použití. 
== Rešeršní strategie ==
Při vyhledávání informací je možno postupovat několika odlišnými způsoby. Ty jsou 
definovány jako tzv. rešeršní strategie. 
a) Strategie rostoucí perly – jedná se o postupné rozšiřování dotazu a doplňování 
dalších klíčových slov tak, abychom získali více výsledků. Na začátku vyhledávání 
máme velmi malou množinu výsledných záznamů, avšak při postupném rozšiřování 
vyhledávaných pojmů získáváme další výsledky. 
b) Strategie osekávání – postup je opačný než u předchozího příkladu. V první fázi 
vyhledávání definujeme velmi všeobecný pojem, po jehož vyhledání získáme velké 
množství záznamů. Postupným zpřesňováním (osekáváním) dotazu dostáváme stále 
menší množinu relevantních výsledků. 
c) Strategie stavebních kamenů – v tomto případě definujeme hned na začátku rešerše 
několik základních pojmů, které postupně kombinujeme, a získáváme tak relevantní 
záznamy. 
d) Strategie širšího pojmu – u tohoto druhu vyhledávání postupujeme směrem 
od konkrétního pojmu k pojmům všeobecným. Počet vyhledaných výsledků se tak 
postupně navyšuje.
V praxi informačního pracovníka je populární také tzv. strategie existujícího předchůdce. 
Nejedná se pochopitelně o svébytnou rešeršní strategii, nýbrž o to, že informační specialista 
disponuje již z dřívější doby rešerší na zadané téma, a tudíž už nemusí provádět žádné další 
vyhledávání, popřípadě pouze provede aktualizaci rešerše podle již vypracovaného rešeršního 
dotazu.
== Vyhledávací pomůcky ==
=== Booleovské operátory ===
Pomocí booleovských operátorů vymezujeme vztahy mezi hledanými termíny. 
AND 
Operátor AND udává, že ve výsledcích vyhledávání musí být pouze dokumenty obsahující 
oba vyhledávané pojmy. 
Příklad: management AND marketing. Při zadání 
takovéhoto dotazu nalezne systém veškeré 
dokumenty, které obsahují slovo management 
a zároveň slovo marketing. 
OR 
Při použití tohoto operátoru je postačující to, 
že se ve výsledcích vyhledávání objeví dokumenty, 
které obsahují alespoň jeden z požadovaných 
termínů. 
Příklad: management OR marketing. V tomto 
případě se ve výsledcích objevily všechny 
dokumenty, které obsahují slovo management nebo 
slovo marketing, a taktéž dokumenty, které obsahují
oba tyto výrazy. 
NOT 
V tomto případě je vymezeno, že se ve výsledcích 
vyhledávání musí objevit dokumenty obsahující 
první ze zadaných výrazů, avšak vyloučeny jsou 
dokumenty, které mají ve svém obsahu pojem 
druhý. 
Příklad: management NOT marketing. Systém vyhledá dokumenty, které obsahují slovo 
management, ale neobsahují zároveň slovo marketing. 
=== Proximitní operátory ===
Proximitní operátory vyjadřují vztahy mezi hledanými termíny v kontextu jejich postavení 
v textu. U některých z nich lze navíc číselně vyjádřit, v jakém rozptylu se v textu mohou 
hledané pojmy vyskytovat. 
Near – jsou nalezena slovní spojení, v nichž se objevují požadovaná slova odděleně od sebe 
maximálně ve vzdálenosti určené číslem, a to bez ohledu na pořadí, ve kterém se vyskytují.
Příklad: auto N2 škoda – ve výsledcích se objeví jak spojení „auto značky škoda“, tak 
spojení „škoda auto“.
Within – systém nalezne slovní spojení, ve kterých se vyskytují požadovaná slova v pořadí, 
v jakém byla zapsána, a to v rozmezí, které je udáno číslem. 
Příklad: daňová W3 reforma – ve výsledcích se objeví např. spojení „daňová 
a sociální reforma“, nikoliv však spojení „reforma daňová a sociální“.
Adjacent – vyhledávané termíny musí stát v textu vedle sebe, a to v jakémkoliv pořadí. 
Příklad: česká ADJ koruna – ve výsledcích se objeví dokumenty obsahující sousloví 
„česká koruna“ i „koruna česká“.
Followed by – druhý zadaný termín musí následovat termín první. 
Příklad: česká followed by koruna – ve výsledcích se zobrazí dokumenty obsahující 
sousloví „česká koruna“.
Pre – druhý zadaný termín musí předcházet termín první. 
Příklad: koruna pre1 česká – ve výsledcích budou obsaženy dokumenty obsahující 
sousloví „česká koruna“.
=== Další vyhledávací prostředky ===
Informační systémy používají pro vyhledávání ve svých fondech také další pomůcky. 
Vymezení fráze 
Pokud chceme, aby informační systém vyhledával pouze přesně dané sousloví, je nutno tuto 
vazbu uvést do uvozovek. Některé systémy používají na tomto místě i kulaté závorky. 
Příklady: „kyselý déšť“, popř. (kyselý déšť)
Pravostranné rozšíření 
V případě, že chceme vyhledávaný termín najít v dokumentu ve všech modifikacích, je nutno 
použít pravostranného rozšíření, které je realizováno přes znak *. 
Příklady: ekonomi* V tomto případě nalezne systém veškeré modifikace daného 
termínu, např. ekonomika, ekonomie, ekonomický atd.
Vynechání neznámého znaku 
Jestliže si nejsme jisti, jaké znaky jsou v námi vyhledávaném termínu obsaženy, můžeme 
je vynechat a na jejich místo dosadit znak ?. V takovém případě může znak ? nahradit 
jakékoliv písmeno. Pro tuto funkci slouží v některých databázích rovněž znak % nebo $. 
Příklad: filo?ofie Systém vyhledá jak výraz filozofie, tak pojem filosofie.
Kromě těchto prostředků je třeba zmínit také pokročilé nástroje, které přinášejí uživatelům 
samotné databáze či vyhledávače. K základním funkcím patří možnost omezení vyhledávání 
například časově, jazykově, podle typu dokumentu nebo tematické skupiny. Samozřejmostí 
je možnost dalšího vyhledávání v rámci zobrazených výsledků. V poslední době se do popředí 
dostává tzv. clustering (shlukování). Po vyhledání výsledků dotazu jsou zobrazené 
dokumenty rozčleněny do mnoha skupin podle různých kritérií. Těmi mohou být například 
téma dokumentu, typ dokumentu, jazyk, autor, rok vydání atd.

= Instituce poskytující rešeršní služby =
Rešeršní služby mají ve své nabídce povětšinou knihovny a další informační instituce. 
V převážné míře bývají tyto služby zpoplatněny. Pokud uživatel nedisponuje přístupem do 
těchto institucí, může využít služeb takzvaných informačních konzultačních firem, které 
mají přístup do vědeckých databází a které za úplatu rešerši vyhotoví (v ČR například již 
zmiňovaná firma Medistyl).

= Formální úprava rešerší =
Formální úprava rešerše byla vymezena v normě ČSN 01 0198. Tato norma byla schválena 
v roce 1972 a nabyla účinnost 1.1.1973. V roce 2002 však byla bez náhrady zrušena.