Zobrazení zdroje stránky Problem-based learning


'''Autor:''' Lenka Svobodová<br/>
'''Klíčová slova:''' problem-based learning, tutor<br/>
'''Synonyma:'''<br/>
'''Související pojmy:''' lecture based learning, blended learning<br/>
:.:nadřazené - teaching strategies, blended learning environments<br/>
:::podřazené - teacher-centered learning, student-centered learning



== '''Charakteristika PBL''' ==

Problem-based learning (PBL) je metoda výuky založená na principu samostatné práce studentů na řešení zadaných úkolů - problémů. Třída je rozdělena do malých skupinek studentů (asi 5-10) a je vedena tutorem, jehož úkolem není vedení výuky klasickou formou, kde učitel je ústředním zprostředkovatelem informací (teacher-centered learning), ale naopak nechává studentům co největší volnost při řešení problémů. Tento styl vedení, tzv. student-centered learning, nevyžaduje od tutora schopnost odpovědět na všechny otázky, které vyvstávají v průběhu řešení problému, ale spíše schopnost je vytvářet a usměrňovat diskuzi.


== '''Historie PBL''' ==

Přístup PBL byl vytvořen školiteli na lékařských fakultách v období mezi lety 1950 až 1960, aby čelil prudkému nárůstu lékařských znalostí a lépe spojil tradiční přístup řešení problémů v prostředí třídy s přístupy používanými v klinické praxi. (1) Následně se začal používat v dalších oblastech. Úspěch této výukové metody je především v efektivitě výuky a širokém pohledu na zadaný probém. Velkou výhodou PBL je možnost řízení velkého počtu studentů rozděleného do menších skupin pouze jedním vyučujícím.


== '''Nástroje PBL''' ==

Při realizaci PBL se využívá mnoha různých způsobů výuky, které pomáhají při řešení problému, jimiž jsou např. výuka v online prostředí, studentské prezentace na různá témata, diskuze, práce na reálných problémech v autentickém prostředí (např. analýza úspěchu firem a vytváření návrhů na jejich zlepšení), a další. Kombinaci výuky v online prostředí a prezenční výuku také využívají přístupy tzv. blended learning.


== '''Stanovení problému''' ==

V tradičním PBL procesu připravuje instruktor případy na prodiskutování pro několik malých skupin, z nichž každá je monitorována speciálně připravovanými tutory. Každý případ je vytvořen tak, aby stimuloval diskuzi a studium specifických problémů, ze kterých studenti generují učební otázky sloužící k sebeřízenému studiu. (2) Kvalita stanoveného problému je často klíčovým faktorem pro úspěch metody. (3)


== '''Fáze PBL''' ==

Samotné řešení problému se skládá z několika částí. Prvním krokem je porozumění problému. Studenti se zde poprvé setkávají s problémem a stanovují svoji informační potřeby, tzn. vytvářejí otázky, na které musí najít odpověď, aby vyřešili problém. Druhou fází je prozkoumání předmětu problému. Studenti v této chvíli sbírají a sdílejí mezi sebou informace a vyvozují z nich možné závěry. V poslední fázi dochází k vyřešení problému. Nejlepší možné řešení, které studenti zvolili, je prezentováno a prodiskutováno.


== '''Cíle PBL''' ==

Osobnost studenta, prostředí a výukové metody ovlivňují dosažené výsledky a osobnostní rozvoj studentů ve vzdělávacích institucích. Tutoři mají však kontrolu pouze nad výukovými metodami. Vytvoření a implementování různých výukových prostředí a metod může vést k rozvoji a zlepšení výsledků dosažených ve vzdělávání. (3)
Cílem PBL je aktivní zapojení studentů do procesu výuky, výzkumy totiž ukazují, že studenti, kteří se angažují v dění ve třídě nebo škole, se učí rychleji, snadněji a lépe. PBL rozvíjí také samostatné a kritické myšlení, protože nepodává na otázky jednoznačné odpovědi, ale spíše vytváří další otázky k zamyšlení a tím podněcuje diskuzi. PBL od studentů vyžaduje komplexní pohled na problém a nutí je vyhledávat si další informace, které s problémem souvisí. Tento způsob výuky by měl vést k dlouhodobému zapamatování nabytých znalostí a proniknutí do podstaty problému.