Referenční služby
Autor: Filip Kocián
Klíčová slova: referenční služby, bibliograficko-informační služby, digitální referenční služby
Definice pojmu
Referenční služby mají za úkol zprostředkovat požadovanou informaci, ať už přímo, nebo odkazem na způsob, jak ji získat, či na pramen, v němž je obsažena.
Referenční služby
Termínu reference, ve smyslu knihovních referenčních služeb poprvé použil William Child ve svém článku z roku 1891 Reference Work at the Columbia College Library. V tomto článku vyjádřil svou představu služeb, které by měly knihovny svým uživatelům poskytovat.
Poskytování referenčních služeb se nemusí výhradně týkat pouze knihoven, pojem referenční služby je poněkud širší termín, kterým lze označit všechny typy informačních služeb, které jsou poskytovány tam, kde uživatel nebo zákazník vyžaduje určité informace z určitého oboru. Takovým příkladem moderně poskytovaných neknihovních referenčních služeb jsou tzv. call centra různých soukromých firem, které zodpovídají na dotazy svých klientů.
Referenční služby byly a jsou především službami informačními, přesněji řečeno přímými osobními informačními službami. Vždy existuje určitý vztah mezi tím, kdo informace poskytuje, a tím, komu jsou informace podávány.[1]
Bibliograficko-informační služby
Knihovna poskytuje uživatelům ústní a písemné informace bibliografického a faktografického charakteru ze všech vědních oborů i metodickou pomoc při vyhledávání potřebné literatury a informací v databázích.
Bibliografické a faktografické dotazy zodpovídají pracovníci knihovny na základě fondů knihovny. Knihovníci nevypracovávají za uživatele nebo pro ně odpovědi v plné šíři, poskytuje přehled o vhodné literatuře, databázích a informace z nich. Při složitějším dotazu si může knihovník stanovit odpovídající termín k vyřízení. Instituce zpřístupňuje uživatelům čtenářské katalogy, soustavu informačních kartoték, příruční knihovní fondy a interní databáze.[2]
Digitální referenční služby
Při poskytování digitálních referenčních služeb komunikuje knihovník s uživatelem pomocí internetu, proto jsou tyto služby také jinak nazývané website. Digitální referenční služby samozřejmě nabízejí celou řadu výhod oproti tradičním. Uživatelé nemusí do knihovny chodit a nejsou limitování časem ani místem. To s sebou může přinášet i finanční výhody, jelikož knihovna svoje služby nabízí, i když je fyzicky zavřená. Stále větší popularitu digitálních referenčních služeb má na svědomí i rostoucí počet lidí, kteří aktivně využívají internet a služby, které nabízí. Knihovna tedy musí uživatele následovat a přizpůsobit se jejich potřebám.
Největší nevýhodou těchto služeb je pak absence přímého kontaktu knihovníka a uživatele a z toho plynoucí nemožnost vyjasňování informačních potřeb uživatele. Digitální referenční služby se dají rozdělit na synchronní a asynchronní.
Synchronní služby se odehrávají v reálném čase například pomocí chatu, kdy dochází k přímé interakci mezi knihovníkem a uživatelem. Tyto služby tedy umožňují vést referenční interview a vyjasňovat informační potřeby klienta, jsou ale limitovány otevírací dobou knihovny, popřípadě dobou provozu dané synchronní referenční služby.
Pro asynchronní referenční služby je typické, že neprobíhají v reálném čase, mezi otázkou a odpovědí není okamžitá odezva. Problém zde nastává v řešení informačních potřeb uživatele, jelikož není možné s ním přímo komunikovat. Výhodou pak je, že služby nejsou časově limitovány, fungují nepřetržitě bez ohledu na otevírací dobu knihovny.[3]
Použitá literatura
- ↑ FILIPOVÁ, Gabriela. Změny v referenčních službách: současnost a budoucnost referenčních služeb ve veřejných knihovnách v ČR [online]. Brno : Masarykova Univerzita, 2006. 117 s. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Dostupné z WWW: <https://is.muni.cz/auth/th/102602/ff_m/Diplomka_Gabriela_Filipova.pdf?fakulta=1421;obdobi=5025;studium=535574;info=1;zpet=/auth/vyhledavani/%3Fsearch%3Dreferen%C4%8Dn%C3%AD%20slu%C5%BEby%20agenda:th%26start%3D1>. ISBN 80-7033-975-6.
- ↑ Knihovna Dobřínsko [online]. 20.2.2011 [cit. 2011-05-18]. Bibliograficko-informační služby. Dostupné z WWW: <http://www.knihovnadobrinsko.wz.cz/files/Bibliograficko-informa%C4%8Dn%C3%AD%20slu%C5%BEby.doc>.
- ↑ PAVLOVSKÁ, Marta. Mimoškolní vzdělávání referenčních knihovníků; návrh modelu jejich vzděláván [online]. Brno : Masarykova Univerzita, 2010. 46 s. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Dostupné z WWW: <https://is.muni.cz/auth/th/262041/ff_b_a2/Mimoskolni_vzdelavani_referencnich_knihovniku.pdf?fakulta=1421;obdobi=5025;studium=535574;info=1;zpet=/auth/vyhledavani/%3Fsearch%3Ddigit%C3%A1ln%C3%AD%20referen%C4%8Dn%C3%AD%20slu%C5%BEby%26start%3D1>. ISBN 80-7033-975-6.