Margaret Elizabeth Egan

Z WikiKnihovna
Margaret Elizabeth EganMargaret Egan.png
 
Indianapolis, USA
Datum a
místo úmrtí
26. ledna 1959
-
  infarkt
  -
  USA
  americké
Vzdělání University of Cincinnati, Yale university, University of Chicago
Pracoviště Cincinnati Public Library, Graduate Library School of the University of Chicago, Library Quarterly, School of Library Science at Western Reserve University in Cleveland, Ohio
  -
Známý pro článek "Foundation of a Theory of Bibliography", první použití termínu sociální epistemologie v souvisloti s knihovnictvím

Margaret Elizabet Egan(*14.3.1905 - 26.1.1959) byla americkou knihovnicí a komunikační odbornicí. Proslavila se především díky článku "Foundation of a Theory of Bibliography" publikovaném v Library Quarterly v roce 1952, na kterém se podílela s kolegou Jesee Hauk Sherou.

Život

Margaret se narodila v Indianapolis ve státě Indiana do rodiny Franka L. a Mary Elizabeth Treat Egan. Mezi lety 1933 - 1940 byla zaměstnána jako poradce čtenářů ve Veřejné knihovně v Cincinnaty, kde na tamní univerzitě v roce 1939 získala B.A.. Studia dokončila na univerzitě Yale (1940-1941) a na Graduate Library School (GLS) na univerzitě v Chicagu(1941-1943). V roce 1943 se jako knihovnice přidala k Industrial Relations Center of the University of Chicago a začala učit na částečný úvazek v GLS. Na podzim roku 1946 byla Ralphem Bealsem jmenována asistentem na plný úvazek a od roku 1952 do roku 1955 sloužila jako spolupracovník editora v Library Quarterly pod vydavatestvím Leona Carnovského. V roce 1955 opustila Chicago a připojila se ke kolegovi Jeseemu Sheerovi na School of Library Science ve Western Reserve University v Clevelandu ve státě Ohio jako vědecká pracovnice nově vytvořeného centra Center for Documentation and Communication Research (CDCR). Zemřela na infarkt dne 26. ledna 1959, ve věku 53 let.[1]

Dílo

Dílo Foundation of theory of bibliography udává teoretický základ knihovnictví a informační vědy.[1]

Egan a Shera v teorii stanovují zásadní problémy bibliografického výzkumu, v nichž se často střetávají dvě strany protichůdných pohledů ve využití bibliografie.Na jedné straně je makrokosmická metoda, která využívá bibliografii coby nástroj pro komunikaci, která je zároveň nástrojem společenské organizace a jednání, na straně druhé mikrokosmický úhel pohledu, který pohlíží na každou bibliografii jako na samostatný nástroj, navržený pro splnění specifických potřeb omezeného počtu osob s více či méně společnými zájmy a který přináší pouze malou část celkového toku komunikace. Výsledkem mikrokosmického uvažování se stává nepříliš efektivní "mišmaš" bibliografických služeb a proto Egan a Shera zastávají nutnost změny přístupu k bibliografickému výzkumu a budoucímu plánování. Pro tento účel naplánovali použítí makroskopické metody, jejímž hlavním argumentem je fakt, že nejen závisí, ale také přispívá k teoriím komunikace, knihovnictví a bibliografie, které jsou navzájem pevně propojeny s obecnou sociální teorií.

Z této situace vyplynula potřeba vytvořit novou disciplínu, která by poskytovala rámec pro efektivní šetření složitého problému intelektuálních procesů společnosti. Disciplína, která by byla založena na správných výzkumných technikách a metodách, které povedou nejen pochopení a uznání, ale také umožní budoucí plánování a provádění - sociální epistemologie.

Ve spojitosti s informační vědou a knihovnictvím dodávají, že při vývoji teoretického rámce nové disciplíny a zlepšení metod analýzy a měření by měli být knihovníci a bibliografové průkopníky a další nezbytný krok musí směřovat k formulaci systematické teorie grafické komunikace, která by nejen odhalila problémy zjišťování, ale zároveň rozvine racionální vodítko pro systematické plánování služeb - bibliografickou organizaci, která by usnadnila komunikaci ve všech částech vědeckého světa, ale zároveň by prostupovala celou sociální kulturou. Takto komplexní a integrovaný systém by zároveň reagoval na potřeby odborných skupin požadujících specializované informace, laické veřejnosti by poskytoval syntézy a zobecnění a zároveň uvolnil zdroje důležitých dat pro pokračující výzkum. Ve shrnutí dodávají, že vyjádřené znepokojení se týkající bibliografických agentur, které jsou však pouze článkem mnohem většího systému a celý proces musí být studován.[2]

Význam

Egan a Shera ve Foundations of Theory of Bibliography (FTB) identifikovali disciplinární propast mezi ekonomikou materiálních a intelektuálních produktů, proto zavedli novou disciplínu – sociální epistemologii. Disciplína definuje vztahy mezi ekonomikou, sociologií, psychologií a tradiční epistemologií. Po Eganine smrti bývají veškeré zásluhy za přínos sociální epistemologie přisuzovány pouze Sherovi. Egan v některých citací společné práce FTB nebývá zmíněna ani jako spoluautor, proto začíná výzkum, kdo s myšlenkou sociální epistemologie vlastně přišel.

Práce “A Brilliant Mind”: Margaret Egan and Social Epistemology od Jonathan Furner[1], nám představuje Margaret Egan jako průkopnici v informační vědě a knihovnictví. Dále se snaží prokázat pravdivost tezí, že Margaret je strůjcem myšlenky sociální epistemologie a Jesee Shera pouze zkompiloval její myšlenky. Rozsah intelektuální převahy a vlivu nad Sherou se Furner snaží prokázat na rozborech Margaretin děl a Sherových příspěvků.

Shera na nařčení z kopírování reaguje v příspěvku pro heslo Egan v Dictionary of American Library Biography, kde přiznává, že Margaret definovala termín a pojetí, ale on sám dále sociální epistemologii generalizovat, a proto ocenění za tento přínos do knihovnictví patří jemu. S tímto výrokem si sám Shera protiřečí ve své práci Sociological Foundations of Librarianship, kde veškerá pojetí, ale i samotný název sociální epistemologie proklamuje jako svoji vlastní myšlenku.

Kromě poukázání na neshodnost Sherových výroků Furner využívá citační analýzy společných textů, kvantitativní a kvalitativní analýzy textů obou autorů.

Dalším významným činem v oboru knihovnictví bylo definování klasifikačních katalogů a navržení klasifikace fondů knihoven v monografii The classified catalog basic principles and practices[3]S myšlenkou na zavedení klasifikačních katalogů a obecných katalogů všech druhů knihovev přišli Egan a Shera na základě následujících důvodů:

  1. V knihovnách se upřednostňuje používání fondu před jeho organizací
  2. Existence pouze dvou metod klasifikace (Dewey decimal a Library of congress classification)
  3. Během 2. sv. v. vznikla řada nových knihoven, pro které je nutno vyvinout a testovat nové metody

V monografii se autoři zabývají otázkou funkčnosti, potenciálu, realizovatelnosti, charakteru katalogů a náklady na udržení jejich efektivnosti na co největší možné úrovni. Dále se snaží nalézt východiska na problém výběru formy, objektů katalogu; problém výběru patřičného klasifikačního systému, jakožto základního organizačního prvku; problém navržení vhodných procedur nezbytných k údržbě a vytvoření vhodného katalogu.

Katalog není stroj, ale instrument pro hledání objektů a vytváření intelektuálních procesů analýzy a syntézy. Úspěšnost katalogu závisí na disciplíně a intelektuálu jeho strůjců. Disciplínu a intelekt nelze odepřít ani Egan a Sherovi, kteří pro splnění nejdůležitějšího požadavku na katalog (nalezení a lokalizování jednotky) definovali následující body přístupu katalogu.

1.Znalost autority

  • Autor
  • Ilustrátor
  • Překladatel
  • Editor, atd.
  • Znalost titulu

2. Identifikace formy literární nebo typu dokumentu

  • Encyklopedie
  • Bibliografie
  • Slovník
  • Katalog
  • Mapa
  • Nomenklatura
  • Statistiky
  • Teorie
  • Fikce
  • Beletrie, atd.

3. Identifikace časem

  • Období, kterým se jednotka zabývá
  • Kdy jednotka vznikla

4. Identifikace místem

  • Místo diskutované v jednotce
  • Místo vzniku jednotky

5. Identifikace jazykem

  • Originál
  • Překlad

7.Fyzické znaky

  • Iluminace
  • Ilustrace
  • Dekorace, atd.

8. Identifikace objektem

  • indexy
  • klíčová slova
  • prvky analyzující jednotky



Navržené body přístupu lze využít pro sestavení potřebného typu katalogu pro konkrétní knihovnu. Klasifikační katalog pak slouží ke klasifikaci informací, které nejsou obsaženy v obecném katalogu knihovny. Jejich úkolem je klasifikovat vztahy mezi autorem a titulem jednotky, indexy jednotky, definovat klasifikační rozvrhy a speciální znaky pro periodika nebo kolekce. Za účelem vytvoření v podstatě klíče pro organizování knihovního fondu v knihovně i v jejích policích, jehož cílem je snadná dohledatelnost konkrétního titulu. Klasifikační katalogy využívají metodu analýzy, jejímž principem je přiřadit jednotce takový znak, symbol, který ji nejpřesněji popisuje.

RTENOTITLE

Publikace[1]

RTENOTITLE


  •          Egan, M. E. (1937). An experiment in advisory service and graded reading in the C.C.C. camps. Library Quarterly, 7(4), 471–491.
  •          Fihe, P. J., Egan, M. E., MacLean, H. H., & Chancellor, J. M. (Eds.). (1939). Books for adult beginners; Compiled by the staff of the Readers’ Bureau of the Cincinnati Public Library. Chicago: American Library Association.
  •          Egan, M. E., Butler, P., Davies, D. W., Keck, L. L., & Whitmarsh, A. (1947). Special materials: A symposium. In H. H. Fussler (Ed.), Library buildings for library service: Papers presented before the Library Institute at the University of Chicago, August 5–10, 1946;(pp. 71–75). Chicago: American Library Association.
  •          Egan, M. E. (1948). [Review of the book How to take, keep and use notes, by J. Edwin Holmstrom]. Library Quarterly, 18(4), 298.
  •          Egan, M. E., Wheeler, J. L., Bennett, W., & Shera, J. H. (1948). Survey of the Saginaw Library System: Final report. Saginaw, MI: Hoyt Memorial Library.
  •          Egan, M. E. & Shera, J. H. (1949). Prolegomena to bibliographic control.Journal of Cataloging and Classifi cation, 5(2), 17–19.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1950). Documentation in the United States.American Documentation, 1(1), 8–12.
  •          Egan, M. E. (1950). [Review of the book Documentation, by S. C. Bradford]. Library Quarterly, 20(3), 204–205.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1950). The United States report on national and international bibliographic problems. American Documentation, 1(3), 146–151.
  •          Egan, M. E. & Shera, J. H. (1950). [Review of the books Standards of bibliographical description, by Curt F. Bühler, James G. McManaway, and Lawrence C. Wroth, and Principles of bibliographic description, by Fredson Bowers]. College & Research Libraries, 11(4), 399–401.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1950/1951). The United States report on national and international bibliographic problems. In J. H. Shera (Ed.), Report of the United States delegate to the UNESCO conference on the improvement of bibliographic services, Paris, France, November 7–10, 1950, Appendix B. Chicago: Graduate Library School, University of Chicago.
  •          Egan, M. E. (1951). [Review of the books United States government publications, by Anne M. Boyd, 3rd ed., rev. by Rae Elizabeth Rips, and Manual of government publications: United States and foreign, by Everett S. Brown].College & Research Libraries, 12(2), 202–203.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (Eds.). (1951). Bibliographic organization: Papers presented before the Fifteenth Annual Conference of the Graduate Library School, July 24–29, 1950. Chicago: University of Chicago Press.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1951). Preface. In J. H. Shera & M. E. Egan (Eds.), Bibliographic organization: Papers presented before the Fifteenth Annual Conference of the Graduate Library School, July 24–29, 1950 (pp. v-ix).Chicago: University of Chicago Press.
  •          Egan, M. E. (1951). Synthesis and summary. In J. H. Shera & M. E. Egan (Eds.), Bibliographic organization: Papers presented before the Fifteenth Annual Conference of the Graduate Library School, July 24–29, 1950 (pp. 253–265). Chicago: University of Chicago Press.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E.. (1951). Chicago conference on bibliographic organization.American Documentation, 2(1), 5–7.
  •          Egan, M. E. (1951). Bibliographical development in the social sciences. American Documentation, 2(1), 11–18.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1951). The present state of bibliography in the United States: A condensation of the U.S. report on national and international bibliographic problems. ALA Bulletin, 45(2), 52–55.
  •          Egan, M. E. & Shera, J. H. (1952). Foundations of a theory of bibliography. Library Quarterly, 22(2), 125–137.
  •          Egan, M. E. (1953). Subject headings in specialized fi elds: Needs, problems, and relationships to general subject headings. In M. F. Tauber (Ed.), The subject analysis of library materials: Papers presented at an institute, June 24–28, 1952, under the sponsorship of the School of Library Service, Columbia University, and the A.L.A. Division of Cataloging and Classifi cation(pp. 83–99). New York: School of Library Service, Columbia University.
  •          Egan, M. E. (Ed.). (1953). The communication of specialized information: Papers presented at the Seventeenth Annual Conference of the Graduate Library School of the University of Chicago, August 11–15, 1952. American Documentation, 4 (3/4).
  •          Egan, M. E. (1953). Preface. American Documentation, 4(3), ii.
  •          Egan, M. E. (1953). The use of social data by business, finance, and industry. American Documentation, 4(4), 147–154.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1953). A review of the present state of librarianship and documentation. In S. C. Bradford, Documentation (2nd ed., pp. 11–45). London: Crosby, Lockwood.
  •          Egan, M. E. (Ed.). (1953/1954). The communication of specialized information: Papers presented before the Seventeenth Annual Conference of the Graduate Library School of the University of Chicago, August 11–15, 1952. Chicago:Graduate Library School, University of Chicago.
  •          Egan, M. E. (1953/1954). Preface. In M. E. Egan (Ed.), The communication of specialized information: Papers presented before the Seventeenth Annual Conference of the Graduate Library School of the University of Chicago, August 11–15, 1952 (pp. iii-iv). Chicago: Graduate Library School, University of Chicago.
  •          Egan, M. E. (1953/1954). The use of social data by business, fi nance, and industry. In M. E. Egan (Ed.), The communication of specialized information: Papers presented before the Seventeenth Annual Conference of the Graduate Library School of the University of Chicago, August 11–15, 1952(pp. 88–99).Chicago: Graduate Library School, University of Chicago.
  •          Egan, M. E., Focke, H. M., Shera, J. H., & Tauber, M. F. (1956). Education for librarianship—Its present status. In J. H. Shera, A. Kent, & J. W. Perry (Eds.), Documentation in action: Conference on the practical utilization of recorded knowledge—Present and future (pp. 54–67). New York: Reinhold.
  •          Egan, M. E. & Henkle, H. H. (1956). Ways and means in which research workers, executives, and others use information. In J. H. Shera, A. Kent, & J. W. Perry (Eds.), Documentation in action: Conference on the practical utilization of recorded knowledge—Present and future (pp. 137–159). New York: Reinhold.
  •          Egan, M. E. (1956). Education for librarianship of the future. In J. H. Shera, A. Kent, & J. W. Perry (Eds.), Documentation in action: Conference on the practical utilization of recorded knowledge—Present and future (pp. 197–209). New York: Reinhold.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1956). The classifi ed catalog: Basic principles and practices. Chicago: American Library Association.
  •          Egan, M. E. (1956). The library and social structure.Library Quarterly, 25(1), 15–22.
  •          Egan, M. E. (1956, December 1). Librarian’s dilemma. Saturday Review, pp. 72–73.
  •          Egan, M. E. (1958). [Review of the book Guide to unpublished research materials: Lectures delivered at a vacation course of the University of London School of Librarianship and Archives in April, 1956, ed. Ronald Staveley]. Library Quarterly, 28(1), 67–68.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1958). The classifi ed catalog [Response to Andrew Osborn’s review of Shera and Egan’s The classifi ed catalog]. Library Resources & Technical Services, 2(1), 55.
  •          Shera, J. H. & Egan, M. E. (1953/1958). Examen del estado actual de la biblioteconomia y de la documentatión [A review of the present state of librarianship and documentation]. Santa Fe, Argentina: Centro de Documentación e Información de Asuntos Municipales Doctor Alcides Greca.
  •          Egan, M. E. & Shera, J. H. (1952/1965). Foundations of a theory of bibliography. In D. J. Foskett (Ed.), Libraries and the organization of knowledge (pp. 18–33). London: Crosby Lockwood.
  •          Egan, M. E. (1956/1974). Education for librarianship of the future. In M. M. Reynolds and E. H. Daniel (Eds.), Reader in library and information services (pp. 515–528). Englewood, CO: Microcard Editions.
  •          Egan, M. E. & Shera, J. H. (1952/1975). Foundations of a theory of bibliography. In V. J. Brenni (Ed.), Essays on bibliography  (pp. 48–62). Metuchen, NJ: Scarecrow.
  •          Egan, M. E. (1956/1978). The library and social structure. In D. Gerard (Ed.), Libraries in society: A reader (pp. 27–38). London: Clive Bingley.

Citace a použité zdroje

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 FURNER Jonathan. „A brilliant Mind“: Margaret Egan and Social Epistemology, In: Library trends(online). Los Angeles, Graduate School of Education and Information Studies, University of California. Vol. 52, No. 4, 2004, str 792-809 Dostupné z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&sid=c35c1d1a-df70-4615-9024-bdcb7b475ff2@sessionmgr103&hid=126
  2. Margaret E. Egan, & Shera, J. H.. (1952). Foundations of a Theory of Bibliography. The Library Quarterly: Information, Community, Policy, 22(2), 125–137 [cit. 2016-05-17]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/4304106
  3. EGAN E. Margaret, SHERA H. Jesse. The classified catalog basic principles and practices(online).American library association, Chicago, 1956. Dostupné z: https://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015005658581;view=1up;seq=1;size=150