Library of Congress Classification (LCC)

Z WikiKnihovna

Library of Congress Classification (LCC) je klasifikační systém vytvořený pro Kongresovou knihovnu, který je určen pro organizaci zejména velkých, akademických sbírek.


Historie LCC

Library of Congress Classification (Třídění kongresové knihovny) je klasifikační systém vytvořený na přelomu devatenáctého a dvacátého století pro potřeby organizace sbírky Kongresové knihovny v USA.


V průběhu 20. století tento systém přejaly další knihovny. Ukázalo se, že velmi vhodný je zejména pro fond velkých, akademických knihoven.


V současnosti se jedná o jeden z nejčastěji používaných systémů na světě. Velkou výhodou LCC je pravidelná aktualizace (každý týden), která je publikována prostřednictvím Classification Weekly List na webových stránkách Kongresové knihovny.



Charakteristika klasifikačního systému LCC

Oproti jiným klasifikačním systémům LCC nepřistupuje k popisování a třídění poznání z hlediska filosofického, ale postupuje velmi prakticky. Účel LCC není co nejpřesněji a nejpřísněji zařadit dílo pod určitou vědní disciplínu, ale co nejlépe popsat, co je skutečným obsahem knihy. (např. filosofické dílo pojednávající o řeči, bude prvotně zařazeno pod třídu P-Language and Literature a ne pod B-Philosophy)


Systém byl navržen pro velkou a různorodou sbírku. Dopředu počítá s možností rozšiřujícího se poznání a v systému jsou vynechaná čísla, jimž může být přiděleno nové téma. Navíc je možno rozšiřovat již existující podtřídy pomocí desetinných čísel.


Základní třídy (classes)

Tento systém rozděluje veškeré poznání do jednadvaceti základních tříd (classes), z nichž každá je reprezentovaná jedním z písmen abecedy.


Vzhledem k tomu že systém byl vyvinut přímo pro americkou knihovnu, nalézá se zde jistá nerovnováha v kategorii Historie. Zatímco Americké historii jsou věnovány celé dvě třídy (E, F), světové historii je věnována pouze třída jediná (D).


Obecně velký prostor je věnován humanitním vědám, zatímco většina technických oborů se vtěsná do dvou tříd (Q - věda, T - technika). Tento nedostatek však vcelku snadno nahradí flexibilita systému, možnost dalšího uspořádání v rámci podtříd a hesel (viz níže).


21 Základních tříd (classes)

Klikněte na třídu pro zobrazení detailů



Podtřídy (subclasses)

Většina základních tříd je dále rozdělena na konkrétnější podtřídy (subclasses) reprezentované kombinací dvou, případně tří písmen. Třída N - Umění má tedy podtřídu NA – Architektura, NB – Sochařství, ND-Malířství a některé další.


Bližší informace o podtřídách jednotlivých tříd získáte, rozkliknete-li si název třídy v seznamu nahoře.


Hesla a podhesla (divisions and subdivisions)

Uvnitř každé podtřídy existuje další uspořádání do hesel (division). Heslo dílo dále specifikuje a zařazuje do jedné ze sedmi kategorií z hlediska formy. Jsou to: obecné formy (periodika, sbírky, slovníky), teorie a filozofie, dějiny, monografie a základní díla, právo a státní vztahy, studie a učebnice, obory a jejich podtřídy. Tento hierarchický seznam kategorií je pojmenován dle jednoho ze svých tvůrců: Martel’s Seven points.


Je-li to třeba a heslo je příliš rozsáhlé může být roztříděno do dalších podhesel, například po časových periodách. Velmi bohaté členění naleznete třeba u třídy E - American History.


V signatuře je heslo (případně podheslo) vyjádřeno číslem 1-9999 a může být dále rozšířeno o desetinná čísla. Takže podřída NA - Architektura je dále roztříděna na obecná díla o architektuře (NA1-60), učební texty o architektuře (NA2000-2320), historii architektury (NA190-1555.5) atd.


Klasifikační schéma

  • ZÁKLADNÍ TŘÍDA (Main Class)
    • Podtřída (Subclass)
      • Heslo (Division)
        • Podheslo (Subdivision)


  • UMĚNÍ (FINE ARTS)
    • Architektura (Architecture)
      • Určité typy budov (Special classes of buildings)
        • Budovy dle materiálu (Classed by materia)


  • VĚDA (SICENCE)
    • Matematika Mathematics)
      • Počítačová věda (Computer science)
        • Počítačový software (Computer software)


Signatura

Tvorba signatur v LCC má mnohé výhody. Jednou z nich je, že při jejich vytváření potřebujete méně tabulek, než u dalších klasifikačních systémů. Důležitým znakem LCC signatury je, že klasifikace odráží obsahy knih a zároveň výskyt v konkrétním fondu. Za výhodu můžeme též považovat, že vytváření signatur v LCC není proces mechanický, ale naopak intelektuální a tvořivý.


Signaturu v LCC tvoří dvě části: číslo třídy (classe number) a číslo jednotky (item number).


Číslo třídy (Classe number) tvoří alfanumerický kód skládající se ze dvou částí:

  • 1-2 písmena určují třídu a podtřídu (viz výše).
  • Číslo 1-9999 definující heslo (division), popř. podheslo v rámci třídy (viz výše).


Číslo jednotky (Item number) odlišuje jednotky v rámci stejné třídy. Od čísla třídy je vždy odděleno tečkou a tvoří je několik částí, taktéž vždy oddělených tečkami.

  • Cutter číslo vytvořené dle hlavního záhlaví (více viz níže).
  • Rok vydání
  • Číslo části
  • Označení multiplikátu


Katerizační číslo (Cutter number)

Katerizační číslo (Cutter number) je alfanumerický kód, který vymyslel Charles Ammi Cutter. Před katerizačním číslem je vždy tečka, která jej odděluje od jiných částí.


Katerizační číslo v signatuře vyjadřuje autorské znaky díla a tvoří se dle hlavního záhlaví. Skládá se z prvního písmena autora a dalších dvou převedených do numerické podoby dle Katerizační tabulky (viz obr). V rámci LSS signatury je tedy zohledněno abecední řazení dle autora popř. názvu díla.


Katerizační tabulka

Soubor:Katerizacni tabulka.jpg


Katerizační číslo při klasifikací (vytváření čísla třídy) se používá pro dílčí rozdělení některých podtříd. (např. georafické, časové rozdělení - viz výše).


V signatuře se tedy mohou objevit dvě, výjimečně i tři katerizační čísla.


Cutter číslo může být založeno na:

  • Osobní jméno
  • Název korporace
  • Geografický název
  • Název díla
  • Předmětové heslo


Příklady LCC signatur

CURRAN, Bob. An encyclopedia of Celtic mythology. Chicago: Linconwood, 2001. 252 s.
LC Classification: BL900.C87.2000


Číslo třídy: BL900

  • Třída B: PHILOSOPHY. PSYCHOLOGY. RELIGION
  • Podtřída BL: Religions. Mythology. Rationalism
  • Heslo BL 689-980: European. Occidental
  • Podheslo BL 900-980: Other European


Číslo jednotky: C87.2000

  • Cutter: C87 = Curran
  • 2000 = rok vydání



CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha, 1998.
LC Classification: P90.C397 1998


Číslo třídy: P90

  • Třída P: LANGUAGE
  • Podtřída P: Philology. Linguistics
  • Hesla P87 – 96: Comunication and Mass media


Číslo jednotky: C397.1998

  • Cutter: C397 = Cejpek
  • 1998: rok vydání



LCC v ČR

V současnosti není v České republice známá žádná knihovna, jež by měla fond kompletně vystavěný na základě LCC.

Od roku 2005 ke svým jednotkám přidává LCC záznamy knihovna ČVUT a od roku 2007 STK (Státní technická knihovna) a to v souvislosti se stavbou nové budovy NTK (Národní technické knihovny).


Knihy umístěné ve volně přístupném fondu NTK (cca 600 000 jednotek)) budou stavěny na základě LCC. Národní technická knihovna tedy bude první v ČR, která bude organizovat fond dle LCC. Otevření nové budovy je plánováno na září 2009 a rozhodnutí stavět fond dle LCC předcházelo několik analýz možností řazení volného fondu. LCC jako nejoptimálnější způsob označila komise skládající se z členů knihonen ČVUT, VŠCHT a STK. Níže jsou uvedeny některé důvody pro tuto volbu prezntované Mgr. Radkou Římanovou z STK na konferenci Knihovny současnosti 2008.


LCC v NTK, protože:

  • je přímo určeno pro volně přístupné fondy,
  • je každý týden aktualizováno, podle reálné produkce knih,
  • lze jej sdílet ze záznamů Kongresové knihovny,
  • existuje řada pomůcek pro jeho zpracování a možnost konzultací problémů v mnoha knihovnách,
  • je srozumitelné pro uživatele
  • ABY SE PODLE NĚJ MOHLY STAVĚT KNIHY V NTK NA REGÁL, NEBYLO NUTNÉ JEJ ZÁSADNĚ UPRAVOVAT A INDEXOVAT SE ZAČALO HNED...


Hodnocení

Výhody: I když se na první pohled zdá LCC dost složité, při bližším pohledu se jedná o praktický a logický systém. Velmi užitečné jsou například vynechané číselné řady, ponechané pro nově vzníkající obory vědění, či možnost rozšiřovat již existující o desetinná čísla, což souvisí s již zmiňovanou podpoou a aktualizací ze strany Kongresové knihovny.


Za skvělý nápad považuji skutečnost, že zasvěcený knihovník na základě LCC siganutry pozná zaměření knihy i fyzické umístění v konkrétním fondu.


Nevýhody: Jako u všech klasifikčních systémů spočívají nevýhody zejména v individuálním přistupu indexátora (každý může mít trochu jiný názor ohledně přesného zařazení knihy). Dle mého je systém nevhodný pro knihovnu s rozsáhlým fondem o historii jiné než americké. Celá světová historie je zařazena v jediné základní třídě, takže je pak nutné vytvářet další členění do hesel a podhesel a klasifikace se tak stává nepřehlednou.


Důležité odkazy

  • (en) Quick Start Tutorial Tutorial LCC: Program vypracovaný Minoret Corporation. Jedná se o stejný produkt, který používá oddělení katalogizace LOC při své každodenní klasifikační aktivitě. Prostřednictvím www umožňuje každém procházet klasifikační schémata LCC. Placený zdroj.



Použité zdroje

  • Library of Congress: Library of Congress Classification [online]. USA, Washington : Library of Congress, [1999] [cit. 2008-11-10]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.loc.gov/catdir/cpso/lcc.html>.


  • MACHÁČKOVÁ, Tereza. Třídění Kongresové knihovny. Ikaros: Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2007, roč. 11, č. 6 [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/4182>. ISSN 1212-5075.


  • ŘÍMANOVÁ, Radka. Library of Congress Classification pro Národní technickou knihovnu. In Sdružení knihoven ČR. Knihovny současnosti 2008: Sborník z 16. konference, konané ve dnech 16.–18. září 2008 v Seči u Chrudimi. 2008. vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR,, 2008. Knihovníkům více práce... s. 214-222. ISBN 978-80-86249-49-0.


  • KUŽELÍKOVÁ, Lucie. Vývoj a metody klasifikace Library of congress classification. Kiwi : Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004, roč. 3 [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=31>. ISSN 1214-7265 .



--Alena Fafková 16:58, 11. 11. 2008 (CET)