Knihovny zřizované MK ČR

Autor: Klára Dvořáková

Úvod 

Ministerstvo kultury je zřizovatelem 3 knihoven - Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny a Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana. Povinnost zřizovat tyto knihovny ukládá Ministerstvu kultury ČR tento zákon: Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

Tyto knihovny jsou ze zákona povinny uchovávat povinný výtisk z celého území České republiky. U Knihovny a tiskárny K. E. Macana se tato povinnost vztahuje pouze na speciální dokumenty pro nevidomé (dokumenty v Braillově písmu, audio knihy, …).

Národní knihovna České republiky 

Národní knihovna uchovává univerzální fond a další speciální fondy - například fond Slovanské knihovny, historický fond, konzervační fond, ...  Knihovna uchovává fond o rozsahu zhruba 6 miliónů knihovních jednotek a roční přírůstech do fondu činí zhruba 70 tisíc knihovních jednotek. 

Historie knihovny  

Počátky vzniku Národní knihovny spadají do 14. století, kdy začínají vznikat knihovny jednotlivých kolejí Univerzity Karlovy. V roce 1622 se jako knihovna Karlovy univerzity dostává pod správu jezuitů a je přenesena do budovy Klementina. V 17. a 18. století zde kromě knihovny působí ještě astronomické pracoviště, tiskárna a Karlo-Ferdinandova univerzita.

Po zrušení jezuitského řádu se v roce 1777 knihovna stává veřejnou c. a k. Univerzitní knihovnou. Od roku 1781 knihovna dostává právo povinného výtisku pro pražské tiskaře a od roku 1807 se toto právo vztahuje na celé území Čech.

V roce 1918 se knihovna dostává pod správu nově vzniklé Československé republiky. O rok později se součástí knihovny stává Československý ústav bibliografický a v roce 1924 vzniká Slovanská knihovna, jako součást fondu Národní knihovny.

V rámci centralizace knihovní sítě v roce 1958 dochází se sloučení velkých pražských knihoven pod názvem Státní knihovna Československé republiky.

V roce 1990 dochází k přejmenování knihovny na Národní knihovnu a v 90. letech zároveň dochází k postupné automatizaci knihovního fondu. V roce 1996 je otevřen centrální depositář Národní knihovny v Praze-Hostivaři.

Služby poskytované knihovnou

Národní knihovna je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména  

 a) formou souborného katalogu zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám, 

b) zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému, 

c) plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin, 

d) plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky, 

e) plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací,

f) zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu  a provádí úhradu odměn za jejich půjčování, 

g) zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění.  

internetové stránky knihovny: http://www.nkp.cz/

Moravská zemská knihovna v Brně  

Moravská zemská knihovna v Brně je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy; trvale uchovává konzervační fond a historický fond. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji. 

Historie knihovny 

Knihovna vznikla pravděpodobně okolo roku 1770, jako příruční knihovna Moravsko-slezské hospodářské společnosti pro povznesení zemědělství, přírodovědy a vlastivědy. První písemné doklady o její existenci pocházejí až z počátku 19. století, a proto jako data založení bývají uváděna léta 1806 (doklad, že společnost byla odběratelkou řady časopisů) a 1808 (první dochovaný inventář knihovny).Knihovna měla fond orientovaný na zemědělství a přírodní vědy. tato knihovna byla soukromá, přístupná pouze členům spolku.

Roku 1871 se knihovna stala součástí Františkova muzea, uživateli knihovny byli stále pouze členové hospodářské společnosti.

V roce 1883 proběhla zásluhou Christiana d'Elverta přeměna knihovny z muzejní na veřejnou. Knihovna tak získala finance od moravského zemského sněmu. V roce 1907 získala muzejní knihovna budovu na Žerotínově náměstí (dnes budova krajského úřadu) , měli čtenáři k dispizici novou čítárnu a také výstavní sál.

V roce 1923 proběhlo zestátnění knihovny a její přerod na knihovnu univerzitní, pro tehdy čerstvě založenou Masarykovu univerzitu (založena roku 1919). V roce 1935 získala knihovna právo povinného výtisku pro území celého státu.

Pod společným názvem Státní vědecká knihovna Brno byly roku 1958 sloučeny dosud samostatně působící Univerzitní knihovna, Státní pedagogická knihovna a Státní technická knihovna.Všechny knihovny i po sloučení zstaly ve svých původních budovách. V roce 1976 se knihovna stala metodickým koordinátorem pro knihovny Jihomoravského kraje.

V 90. letech začala automatizace knihovního fondu knihovny (používání katalogu Aleph, spolupráce na vytváření katalogu CASTLIN) a proběhly další výrazné změny ve fungování knihovny.

Od roku 1993 používá knihovna svůj historický název - Moravská zemská knihovna. Na přelomu 20. a 21. století došlo k sloučení všech 3 knihoven do prostor nové budovy, která se veřejnosti otevřela 2. dubna 2001. Od roku 2009 je Moravská zemská knihovna výzkumnou organizací.

Služby poskytované knihovnou

Kromě metodických činností a správy povinného výtisku knihovna poskytuje stejné služby, jako všechny veřejné knihovny:

Půjčovní služby

a.    prezenční, absenční výpůjčka dokumentů (knihy, periodika, CD, DVD, normy, patenty, hudebniny, staré tisky, rukopisy, …

b.   MVS

c.    Půjčování elektronických zařízení – e-čtečky, tablety

d.    Poskytování prostoru – studijní místa, studovny, skříňky (na osobní věci, prezenční výpůjčky), pronájem parkovacího místa, pronájem velkého/malého sálu, …

Online služby

 dostupné odkudkoliv

 i.    online katalogy – aleph, vufind

 ii.    online objednávka ze skladu

 iii.    rezervace dokumentu, studoven

 iv.    databáze se vzdáleným přístupem

  v.    citační manažery

 vi.    digitální knihovna – autorsky volná díla

 dostupné jen v knihovně

 i.    digitální knihovna – plná verze

 ii.   elektronické informační zdroje

 iii.   online kurz rychločtení

 online projekty knihovny

   i.    časopis Duha

  ii.   číst Brno

 iii.   StaréMapy. cz; Mapy MZK

  iv.  Virtuální národní fonotéka – mapování kompletní produkce zvukových nosičů na českém území + jejich vyhledávání

 Ostatní služby

a.    Internet, tisk a kopírování

b.   Rešeršní služby

c.    Individuální konzultace

d.    Vzdělávací a kulturní akce, exkurze

e.   Bibliobox, selfcheck

f.     Výzkum a projekty

g.    Validace MojeID, platba kartou

h.    E-knihy na objednávku – zdigitalizování autorsky volného díla na objednávku čtenáře

i.      ...

internetové stránky knihovny: http://www.mzk.cz/

 Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana  

Posláním Knihovny a tiskárny pro nevidomé je zpřístupňovat nevidomým a těžce zrakově postiženým občanům informace i umělecké hodnoty, a to prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, reliéfní grafiky a digitálních textů.

Jedná se o knihovnu s univerzálním, konzervačním a historickým fondem.

Historie 

Vznik knihoven a tiskáren byl od počátku úzce spojen s činností slepeckých ústavů. V 70. letech 19. století přichází do českých zemí Braillovo písmo. Knihovny a tiskárny pro nevidomé byly zřizovány pouze při slepeckých ústavech a určeny k využívání pouze pro potřeby ústavů, nikoliv pro veřejnost.

V roce 1918 vznikl spolek „Český slepecký tisk“, který sdružoval 4 slepecké ústavy v Českých zemích, a kterého lze charakterizovat jako předchůdce dnešní Knihovny a tiskárny pro nevidomé K.E.Macana. Tento spolek založil nevidomí hudební skladatel, pedagog a osvětový pracovník Karel Emanuel Macan (1858-1925). Hlavním posláním spolku bylo šíření kultury a osvěty mezi nevidomými na celém tehdejším území Československa včetně Podkarpatské Rusi. Na svou činnost si spolek vydělával pořádáním různých společenských a dobročinných akcí.

Během období socialismu byly všechny spolky sdružující zdravotně postižené sloučeny pod Svaz československých invalidů, zároveň v tomto období skončila činnost spolku Český slepecký tisk. Během 40 let trvání socialismu probíhal rozvoj knihoven a tiskáren pro nevidomé jen velmi pomalu a vzdaloval se vývoji a úrovni služeb na západě. V roce 1951 byla vytvořena Slepecká tiskárna a knihovna.

Po roce 1989 došlo k rozpadu Svazu československých invalidů a změnilo se i postavení knihoven pro nevidomé. Byla obnovena Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana, které se ujalo Ministerstvo kultury České republiky a spravuje ji jako národní kulturně-osvětovou instituci pro nevidomé. Od 90. let dochází k automatizaci a modernizaci služeb knihovny, aby bylo možné co nejvíce vyhovět nárokům a potřebám uživatelů.

Služby poskytované knihovnou

Mezi hlavní činnosti této knihovny patří metodické vedení oddělení pro slabozraké v knihovnách na území České republiky (např.  ve Strakonicích, Třebíči, Hradci Královém, ...), výpůjční služba pro čtenáře - zásilková, dovážková služba, osobní výpůjčky - a výroba dokumentů pro slabozraké - audio knih, tisk dokumentů v Braillově písmu apod.

Čtenáři této knihovny se mohou stát pouze lidé s potvrzením o oční vadě od očního lékaře či nositelé průkazu ZTP/P.

internetové stránky knihovny: http://www.ktn.cz/index