Informační profese
Autor: Petra Pešková
Klíčová slova: informační profese, informační profesionál, informační pracovník
Synonyma: profese informačního pracovníka
Související pojmy:
nadřazené - knihovník, informační pracovník
podřazené - ---
Charakteristiky
Informační profese je pojem, který je specifický pro 21. století a to tím, že patří do oboru velmi se rozvíjejícího a rychle se měnícího. Dřívější označení knihovník, rešeršér a další je dnes obecně nazýváno informační profesí. Není to z důvodu změny názvosloví, ale proto, že obor se stal velmi dynamickým a vyvíjí se obrovskou rychlostí. Metody a způsoby práce, včetně nabízených služeb se zvětšují a proto vzniká také tento pojem – informační profese.
Databáze TDKIV
Terminologická databáze knihovnictví a informační vědy pojem informační profese nezná, i to hovoří o jejím novém významu. Můžeme jej nahradit slovním spojením informační profesionál, které databáze TDKIV definuje takto: Profesní kategorie odborných pracovníků, kteří vykonávají informační činnost v různých oblastech informačního sektoru. Pojem informační profesionál má svou anglickou obdobu v pojmech jako information worker nebo information professional.
Etika v praxi informační profese
Pro informační profesi jako činnost pracující na poli informací a služeb je jednou ze zásadních otázek také její etika. Za základní dokument lze považovat „Kodex etiky českých knihovníků“ a také zde můžeme uvést základní body z článku zveřejněném v knihovnické revue Národní knihovna (č.1/2003) autorky Jitky Hurychové „Etika v informační společnosti“. Ta stanovila čtyři základní body:
• Respektování duševního vlastnictví (copyright) versus svobodný a rovnoprávný přístup k informacím pro všechny
• Respektování soukromí uživatelů dat a informací versus potřeby státu a různých agentur získat osobní data občan ů
• Princip srozumitelné, přesné a pravdivé reprezentace dat
• Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.
Vzdělávání informačních profesionálů
Jak je uvedeno výše, informační profese je obor stále se měnící a proto vzdělávání v této oblasti je velmi důležité a posouvá tuto profesi dále. Dnešní pojetí vzdělávacího procesu zaměřeného na informační profese zahrnuje širokou škálu vědních, aplikačních i praktických disciplín založených jak na sociálních, tak na přírodních a technických vědách a oborech. Teoretickým jádrem se však stala už svébytná aplikovaná, sociálně orientovaná informační věda a oblast, v níž se informační profese uplatňují, se od prapůvodní knihovnické rozrostla do značné šíře a pestrosti odborných činností, prostupujících v dnešním informatizujícím se světě prakticky veškerá povolání založená na intelektuálních činnostech. Je tedy zřejmé, že informační profese s sebou nese nutnost stálého vzdělávání a zlepšování se ve všech oborech, které můžeme označit jako součást informační činnosti.
Odborné kompetence informačních specialistů související s informační profesí
Problematika odborných kompetencí, které se prioritně vztahují k výkonu profese informačního specialisty, byla již odborníky z celého světa mnohokrát diskutována. I to dalo vzniknout dokumentu: „Evropský průvodce kompetencemi v oboru informačních a knihovnických služeb“, který stanovuje základní dovednosti pro informační profesi. Průvodce dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb se skládá ze dvou základních částí. V části první se autoři zabývají především profesními kompetencemi a osobními schopnostmi informačních profesionálů, v části druhé jsou potom podrobně charakterizovány čtyři základní úrovně kvalifikace informačních profesionálů:
• úroveň 1: asistent v informačních službách,
• úroveň 2: technik v informačních službách,
• úroveň 3: manažer v informačních službách,
• úroveň 4: expert v informačních službách
Použitá literatura
1. Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb. Část 1. Kompetence a schopnosti. Část 2. Úrovně kvalifikace. 2006. Přel. Lucie Landová, překlad upravila a redig. Jarmila Burgetová. Praha : SKIP ČR, 2006. 91 s. ISBN 80-85851-17-2.
2. J. Burgetová. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna, 2004, 15, č. 1, s. 3-6.
3. J. Hurychová: „Etika v informační společnosti“. Národní knihovna, 2003, 14, č. 1, s. 3-6.
4. R. Vlasák. INFORMAČNÍ SEKTOR, INFORMAČNÍ PROFESE A INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Národní knihovna, 2001, 12, č. 3, s. 159-168.
5. Národní knihovna ČR. NKP.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-27]. Informační profesionál. Dostupné z www: http://sigma.nkp.cz/F/