Globální společnost
Stránka k předmětu VIKBA29 - Učící se společnost a role knihovníka v ní.
Globální společnost
„Globalizace je bezpochyby nejvíce používané - zneužívané - a nejméně definované, pravděpodobně nejméně pochopené, nejmlhavější a politicky nejúčinější slovo (heslo, předmět sporu) posledních, ale také následujících let (...) je nutné rozlišovat rozdílné dimenze globalizace bez nároku na dokonalost a rozlišovací ostrost...“ (U. Beck, s. 31)
V. Bělohradský podává dvě definice globalizace:
1. apologetická definice (dle V.B. jde o ekonomicky zůžený výklad globalizace, který opomíjí historický kontext, a proto před ní varuje) „deteritorializace ekonomiky, urychlení toku informací, snížení nákladů na interakce na velké vzdálenosti, liberalizaci kapitálových toků, v jehož důsledku se zhroutily všechny historické (morální, politické, kulturní, sociální) bariéry omezující růst kapitálu.“
2. revizionistická definice „chápe globalizaci jako proces v němž se ekonomika jako celek vymkla demokratické kontrole“
globalismus X globalizace
globalismus
- zjednodušuje mnohodimenzionalitu globalizace na jednu hospodářskou dimenzi (o ostatních rovinách globalizace - ekologckých, kulturních, politických aj. hovoří jako o podřízených či odvozených)
globalizace
- procesy, v jejichž důsledku jsou národní státy a jejich suverenita podkopávány a vzájemně spojovány prostřednictvím nadnárodních aktérů, jejich mocenských šancí, orientací, identit a sítí
"(...) globalizace dnes spočívá v empiricky zjištěném rozšíření, hustotě a stabilitě vzájemných regionálně-globálních vztažných sítí a jejich masmediálních sebedefinicí, tak jako v sociálních prostorech a obrazových tocích na kulturní, politické, vědecké a ekonomické úrovni." (Beck, s. 21)
Historie
- reflexe společnosti měnící se ve spojitosti s pronikáním nových dopravních prostředků (železnice) a forem komunikace (telefon) se objevuje již od 19. století
- právě nové prostředky dopravy a komunikace výrazně zvýšili možnosti pro lidskou interakci navzdory geografickým a politickým rozdílům
- počátek globalizace kladou různí autoři různě a za příčinu mají jiné jevy kupř. K. Marx ji klade do 15. století a spojuje ji s moderním kapitalismem, naopak A. Giddens vidí počátek v 18. století a spojuje ji s modernizací atd.
Deteritorializace
- rostoucí množství nejrůznějších společenských aktivit se odehrává bez ohledu na geografické umístnění (lokalitu) účastníků
- globální deteritorializace tak označuje zvýšené možnosti pro interakci mezi lidmi v situaci, která není jednoduše zeměpisně lokalizovatelná
- deteritorializace se objevuje v mnoha společenských sférách: podnikání (elektronický obchod), televize (podává např. informace o katastrofách v dalekých zemích až do pohodlí našeho obýváku), učitelé mohou uspořádat přednášku pro studenty kteří se nachází na různých zeměpisných místech, internet umožňuje okamžitou komunikaci bez ohledu na to kde se nacházíme) atd.
- teritorium tedy nekonstituuje „společenský prostor“, kde se odehrává mezilidská interakce jako tomu bylo dříve: v tomto smyslu znamená globalizace rozšíření nových forem ne-teritoriálních společenských aktivit
Vzájemné propojení (interconectedness)
- pojímání globalizace jakožto rostoucí sociální propojení napříč a navzdory geografickým a politickým omezením
- jelikož je stále velké množství lidských aktivit vázáno na konkrétní geografické umístění - znamená v tomto případě tento termín spíše vliv či zásah vzdálených sil a událostí na místní činnost
- „Globalization refers “to processes of change which underpin a transformation in the organization of human affairs by linking together and expanding human activity across regions and continents” (Held, McGrew, Goldblatt, Perraton, 1999: 15).“
- otázkou je nakolik je tato vzájemná provázanost věcí a lidí organizovaná a zda ji nelze s rostoucí komplexitou předvídat a regulovat (?)
Rychlost (speed or velocity)
- rostoucí akcelerace výměny zboží, peněz, informací a lidí samotných co je příznačné
- rychlost s jakou pracují technologie ovlivňuje výrazně životní rytmus dnešního člověka
- zrychlení pohybu informací spolu s jejich oproštěním od jejich hmotných nosičů neodpovídá zvýšení nákladů na přepravu - to vede k dalšímu zrychlování
Externalita
„Označujeme tak ztráty nebo zisky způsobené osobě A jednáním osoby B, aniž by souhlas osoby A byl nutný k tomu, aby jednání osoby B bylo legitimní. (…)Všichni aktéři na ekonomickém trhu mají tendenci "převádět ztráty na celou společnost a zisky do vlastní kapsy" neboli socializovat náklady a privatizovat zisky: například náklady na vzdělání nese celá společnost, ale zisky z něj zabavuje soukromý kapitál. Eticky inspirovaný odpor proti procesu globalizace vyplývá z toho, že většina světového obyvatelstva jej právem vnímá jako gigantický proces "socializace nákladů na růst" (ekologická krize, devastace Jihu planety, bída dekolonizovaného světa, nukleární arzenály) a "privatizace zisků" (globální korporace a s nimi svázané nomenklatury, privilegování Severu planety, vykořisťování levné práce imigrantů ze třetího světa).“ (V. Bělohradský, [[1]])
Mobilita
- základním principem a hodnotou, která polarizuje společnost (odděluje společenské vrstvy) je mobilita
- mobilita je faktor, který formuje sociální, politické, ekonomické a kulturní hierarchie
- mobilita má různá účinky na lidi podle toho, kde se nacházejí ve společenské hierarchii
- společenská asymetrie v rozdělení moci a bezmoci, bohatství a chudoby, či privilegií
- technologické rušení časoprostorových vzdáleností lidskou situaci spíše polarizuje, než homogenizuje
- informace nejsou vázané na své nositele - což přináší výhody pro mobilní elitu (elitu mobility) a znamená to de facto „defyzikalizaci“, novou beztížnost moci.
Globální - lokální (glokalizace)
- globalizace vede k intenzifikaci vzájemných závislostí přes národní hranice
- Jurgen Habermas hovoří o „nové nepřehlednosti“
- Z. Bauman hovoří o „konci jednoznačnosti“
- globální a lokální jsou dvěma stranami téže mince a vzájemně se podněcují, proto mluví R. Robertson o „glokalizaci“
„Integrace a parcelování, globalizace a teritorializace jsou vzájemně se doplňující procesy. Jde o dvě stránky téhož procesu -procesu redistribuce svrchovanosti, moci a svobody jednání jež spustil radikální skok v technologii rychlosti.“""
Deset sil, které zploštily svět dle T. L. Friedmana
- Pád berlinské zdi r. 1989 – vyjadřovala transformaci centrálně řízené ekonomiky – komunismu, který činil všechny stejně chudobné, na systém kapitalistický v němž trh nebyl regulován – ground up regulace.
- Web
- Work flow software - práce odkudkoliv a kdykoliv – další usnadnění – softwarové propojení heterogeního hardwaru – usnadnění komunikace človek-počítac, ale i počítac-počítac (xml, soap). Jakmile byly jednou přijaty technické standardy, lidé se mohli a začali soustředit na kvalitu toho, co dělají a nikoliv jak to udělají – po vzájemném propojení se lidé mohli soustředit na přidanou hodnotu tohoto propojení, která byla posilována kooperací (spoluprací), inovací a kreativitou.
- Uploading - globalizování obsahu individualně nebo v komunitách bez ohledu na tradiční hierarchii publikování.
- Outsourcing - poptávka po snížení nákladů na odbornou práci či služby vede k využití pracovníků kupř. v Indii - tedy v zemích kde je levnější pracovní síla. Společnost deleguje vedlejší činnosti na třetí stranu a integruje je do globálních dodavatelských řetězců.
- Offshoring - značí relokaci (přemístění) výroby urč. společnosti do zahraniční země, kde je to výhodné - nižší daně apod.
- Supply-chaining - značí síť prodeje-distribuce a dodeje. Jde o cestu, kterou ujde zboží od dodavatele k spotřebiteli.
- In-sourcing- opak out-sourcingu. Delegace urč. činnosti nebo práce na specializovanou společnost za účelem úspory nákladů.
- In-formingJe příkladem pro google a internetové vyhledávače obecně jako zdroj a symbol informatizace veřejnosti - „kdokoliv“ má možnost najít „jakékoliv“ informace na síti (což je v historii lidstva unikum).
- Steroids Osobní digitální přístroje jako mobilní telefony, i-pody, digitalní diáře, skype atd. umožňují snadno a rychle zasílat audiovisualní data komukoliv dalšímu
Video ukázka: Tři stupně globalizace (Three Eras of Globalization)[[2]]
Důsledky globalizace
Současná společnost disponuje jednou z nesporných výhod, kterou je bezprostřední přítomnost v celosvětové komunikaci. Vývoj v komunikačních systémech značně ovlivnil celý proces globalizace. Z historického hlediska se dnešní komunikace zrychlila neuvěřitelným tempem. Od vynálezu rádia trvalo 40 let, než si toto zařízení našlo prvních 50 milionů uživatelů. S osobním počítačem byl tento vývoj rychlejší - za 15 let od jeho vynálezu se mohl tento přístroj pyšnit stejným počtem uživatelů. Internet si pak jenom v Americe získal svou první „padesátku“ uživatelů za 4 roky. Komunikace se urychlila také díky satelitům. Díky globalizaci v komunikaci máme možnost dostat se k informacím bez ohledu na naše sociální postavení, či pohlaví. Mění se díky tomu také povaha našich životů - přístup k informacím dnes již není výsadou bohatých. Změna přichází také do vztahů mezi muži a ženami a tím se také zlepšuje pozice žen ve společnosti mnoha států, kde jejich dnešní postavení bylo třeba ještě nedávno nemyslitelné. Pohyb informací je rychlejší než změna situace, o které informují. Stáváme se svědky aktuálního dění, máme možnost do aktuálního dění zasahovat a ovlivňovat ho. Zvýšilo se také povědomí o naší Zemi a společnosti a s tímto povědomím také vzrostla zodpovědnost za stav naší planety. Něco se ovšem s naší společností děje a je třeba poukázat nejen na pozitiva, ale také negativa a rizika, která nám globalizace přináší. Je třeba uvědomit si, že globalizace se netýká pouze ekonomiky, ale také politiky, technologie a kultury.
Při hledání kladných a záporných důsledků globalizace jsem vycházel z knih od autorů Anthonyho Giddense, Zygmunta Baumana a z knihy Globalizace a globální problémy (vše viz použitá literatura).
Oslabující role národního státu
Giddens velmi poutavou formou poukazuje v první části své knihy na problematiku, kterou s sebou přináší globalizace vůči národnímu státu. A právě na tuto formu globalizace bych se nyní rád zaměřil. Jednotlivé důsledky budu na následujících řádcích pokládat vždy do protikladu.
Jedním z pozitivních důsledků globalizace je vnímání jinakosti a vzrůst tolerance vůči cizím národnostem. Společnost se začíná multikulturalizovat. Negativním důsledkem globalizace je odklon od lokálních komunit ke globální aréně. Globalizace tak začala tlačit na lokální autonomii každého státu. To je důvodem k oživování lokální kulturní identity, což je v jisté míře bezesporu pozitivní reakcí. Na druhé straně však došlo k zesílení lokálního nacionalismu jako reakce na slábnoucí vliv národních států. Do rozhodování o určitých otázkách chodu státu se totiž zapojují také další země.
Za pozitivní důsledek lze považovat vznik nových ekonomických a kulturních zón. Hnacím motorem těchto změn je přítomnost globálního finančního systému. Obchodování se surovinami, k jejichž těžbě, či pěstování by stát nikdy nemohl mít dostatek financí, se díky globálnímu finančnímu systému stává reálné. Globální finanční systém ovšem funguje na úkor ekonomik jednotlivých států a stáváme se na něm stále více závislí. V okamžiku, kdy se stát stane závislý na zboží, či systémech přicházejících zvenčí, dochází k jeho ohrožení. Neboť vlivem jakékoliv změny se musí přizpůsobovat také stát.
Důsledky globalizace ve světovém měřítku
Globalizace měla také vliv na pád sovětského komunismu. Hospodářská politika Sovětského svazu zaměřená na těžký průmysl a státní podniky nemohla od začátku sedmdesátých let již dále dostatečně konkurovat globální elektronické ekonomice západu. Oproti tomu začalo docházet k tzv. westernizaci, či amerikanizaci, kdy USA se postupně staly jedinou supervelmocí s dominantní hospodářskou, kulturní i vojenskou pozicí. Většina obřích nadnárodních společností se dnes nachází právě v Americe. Ty ostatní sídlí v dalších bohatých státech. Globalizace tak začala postupně vytvářet síť vítězů a poražených. Na cestu k prosperitě a bohatství se díky tomu vydalo nevelké množství lidí. Naopak většina obyvatelstva zeměkoule je odkázána na život v nouzi a bídě. Záchranou před chudobou se tak stalo v chudých oblastech obchodování se zbožím, které je v průmyslových zemích regulováno, či zcela zakázáno. Díky tomu začíná docházet k tzv. globálnímu plenění chudých států, které se za pakatel zbavují svého nejcennějšího majetku a za vydělané peníze nakupují od bohatých států nekvalitní komodity, nebo zboží určené ke své vlastní likvidaci.
Dohled nad těmito praktikami je velice náročný, neboť proces globalizace je decentralizovaný. Není pod kontrolou žádného státu, či nadnárodní korporace. Její důsledky jsou však paradoxně cítit nejen v chudých zemích, ale také ve vyspělých oblastech. Příkladem toho je pak tzv. „zpětná kolonizace“, označení pro situaci, kdy „nezápadní“ země ovlivňují vývoj na západě. A to nejen po stránce ekonomické, ale třeba i přistěhovalectvím. Příkladem může být kupř. latinizace Los Angeles, rozvoj globálně orientovaného sektoru vyspělých technologií v Indii, prodej brazilských televizních programů do Portugalska.
Mobilita bohatých x imobilita chudých
K zastavení migrace výraznou měrou přispívají média, která nás zahrnují výbuchy podobných záběrů každý den. Zřídka se v těchto zprávách dozvídáme o vražedných zbraních používaných kupř. v občanských válkách, či masakrech gangů, které se odehrávají v těchto vzdálených zemích. A málokdy se dozvíme, že tyto zbraně pochází třeba právě z naších zbrojovek, které se tolik pyšní svou produktivitou, prosperitou a globální konkurenceschopností. Umělým obrazem brutality ve vzdálených destinacích pouze překrýváme důsledky naší vlastní krutosti. Spojení „vzdálených lokalit“ s bídou, vraždami, epidemiemi a utrpením hraje ještě jinou důležitou roli. Díky tomuto obrazu si uvědomujeme vzdálenosti těchto problémů a děkujeme Bohu za to, že podobné problémy nemusíme řešit u nás. Zcela přirozeně se tak začínáme bránit masové migrace lidí z venku. Ačkoliv jejich počínání chápeme, jako zcela přirozené, upíráme jim právo na svobodu pohybu, které velebíme jako jeden z hlavních atributů moderní globální společnosti. Naše jednání se tak stává iracionální a nemorální. Obrazy nelidskosti, jež vládne v zemích, ze kterých k nám proudí imigranti, v nás tak posilují odhodlání, jemuž k podpoře chybějí racionální argumenty. Tyto obrazy nám pomáhají držet místní tam, kde jsou a nám - globálům umožňují cestovat po světě.
To, co si tolik hýčkáme a chráníme bude zřejmě naše bohatství. Ať už kulturní, duchovní, společenské, či finanční. Bohatství, k jehož dosažení už ani tolik nepotřebujeme dobře odvedenou práci chudých, ale které již nabýváme svépomocí v naší viruální realitě, či v našem vlastním státě, do kterého nedáváme ani možnost příchozím imigrantům nahlédnout. Mediální výbuchy morálního cítění převádějí problémy chudoby na otázku hladu, jako takového. Humanitární pomoc v podobě zásob jídla je však řešení krátkozraké. Hrozivé obrazy hladomoru se úspěšně míjejí se skutečnými příčinami chudoby, jako je třeba nedostatek práce. To ovšem nemůže být nepřekonatelným problémem. Vždyť kupříkladu mezi vzdálenými státy, které jsou tolik postižené chudobou se dle médií prosadili kupř. asijští tygři. O tom, že se jedná pouze o necelé jedno procento místní asijské populace se již z médií tak snadno nedozvíme.
Konzumní společnost
A tímto se dostávám k pojmu konzumní společnosti - tedy společnosti, ve které jsou potřeby lidí uspokojeny ještě dříve, než ve člověku vůbec stačí nějaká potřeba vzniknout. Dříve, než se stačíme zamyslet nad informacemi, které přijímáme každodenně z médií, už je na nás chrlena záplava dalších informací. Naděje na uspokojení se tak stává ještě lákavější, než reálné potřeby. Spíše, než o vlastnění, jde o vzrušení z nových dojmů a o sbírání prožitků. V zájmu spotřeby je konzument stále vystaven novým pokušením. Díky tomu se řítíme do stavu neutuchající nespokojenosti.
Problémy globalizace
Původ
Mnohé současné globální problémy nebyly vyvolány samotnou globalizací, ale jsou důsledky modernizačního vývoje, důsledkem zavedení kapitalistického systému v hospodářství, rozvoje vědy a uplatněním jejích technologických poznatků ve výrobě, organizaci práce atd.
Upozornění na globální problémy
- Jean-Francois Rischard (zástupce ředitele Světové banky) definuje dvacet základních globálních problému součastnosti
- světové společenství se s nimi bude muset vyrovnat a řešit je dřív, než přerostou do globálních krizí (zhroucení světového kulturně civilizačního systému)
První upozornění na globální problémy:
- 1972 kniha Meze růstu: napsána manželi Meadowsovými (představitelé enviromentalismu, v 70. letech varovali před lidskou expanzí a „vykořisťováním“ přírody), ve své knize Meze růstu, a v na ní navazující knize Překročení mezí(1995) naznačují, že lidstvo již meze rozvoje a růstu překročilo, nebo se k tomu bezprostředně blíží - rozdíl mezi Rischardovou předpovědí a zprávou manželů Meadowsových je pouze v tom, že Rischard předpovídá globální krizi v pouhý 20ti následujících letech, manželé M. až kolem roku 2100
20 základních globálních problémů
První skupina problémů – Globální statky
Globální oteplování:
- o klimatických změnách pravidelně informuje Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) - hurikány jako jev způsobovaný lidskými aktivitami, zvyšování hladiny oceánů Vyčerpávání rybího bohatství:
- 1995 – vylovilo se 125 mil. t za rok - flotila rybářských lodí přesahuje svou kapacitou o 100% udržitelnou úroveň rybolovu (bylo již exploatováno = hospodářsky zužitkováno 50% mořských ryb)
Odlesňování:
- lesní pokryv poklesl (proti preneolitickému období) o 20 – 50 %, v rozvojových zemích se zmenšila (od 60.let!) plocha subtropických lesů o 20 %, - na globální úrovni není ochrana lesů řešena vůbec (některé státy se o to pouze samostatně snaží)
Nedostatek vody:
- časově nejnaléhavější problém – přístup k nezávadné pitné vodě nemá 1,2 miliardy lidí, ročně umírají 3 mld. lidí na následky požívání znečištěné vody - celkem 70 – 80 % vod se používá k zavodňování X zásoby podzemních vod se rychle tenčí v zemích, jejichž zemědělství je na tomto způsobu zavlažování nejvíce závislé (Indie, Čína, USA, Blízký východ - nejohroženější)
Znečištění moří a ohrožení biodiverzity moří:
- havárie tankerů, lodní doprava, vypouštění odpadních vod, světový turismus, úbytek rybích hejn
Druhá skupina problémů - Záležitosti vyžadující globální závazky
Světová chudoba:
- 3 mld. lidí žijící za méně než 2 USD/1 den - 1 mld. lidí žijící za méně než 1 USD/1 den - Vize: do roku 2015 by se měla světová chudoba snížit na polovinu – viz ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍ
Zachování míru, prevence konfliktů, boj proti terorismu
- řada konfliktů (Jugoslávie, Rwanda, Afgánistán, Irák) - terorismus – ohrožuje ekonomický růst, sociální i politickou stabilitu
Nebezpečí světových pandemií:
- AIDS: 40 mil. nakažených - další infekční nemoci: TBC, malárie, ptačí chřipka
Předcházení přírodním katastrofám a zmírňování jejich následků:
- selhání přípravy (žádné včasné varován) –> katastrofální důsledky
Vzdělání:
- podrobně viz kapitola globální výchova
Digitální nerovnost:
- podrobně viz kapitola globální výchova
Třetí skupina problémů – Problémy vyžadující právní regulaci
Rekonstrukce daňového systémů:
- globální mobilní plátci daní se přesouvají do míst s menšími daňovými sazbami
Technologická regulace:
- užívání humánních buněk k různým účelům – existují morální, sociální, ekologické důvody k zákazu
Obchod s drogami:
- ročně – prodej drog za 150 miliard USD – na světě je 200 miliónů uživatelů drog (podle některých zdrojů je toto číslo i o 200 mil. vyšší) - největší trhy – Evropa + USA - rozvinuté země – drogy jako zdroj rozsáhlé kriminality, v chudých zemích zdroj rozsáhlé korupce (podvazuje ekonomický rozvoj)
Obchod, investice, pravidla volné soutěže:
- obchod se zemědělskými produkty omezující vývozy z rozvojových zemí do zemí průmyslových – neexistují všeobecná pravidla o podmínkách umísťování investic
Ochrana duševního vlastnictví:
- ochrana autorských práv k objevům a vynálezům
Zachování podmínek volné soutěže:
- rozvojové země – finanční a právní limity omezující jejich možnosti k využívání poznatků původem z průmyslově rozvinutých zemí
Pravidla elektronického obchodování:
- rostoucí objem internetových transakcí –> rostoucí možnost jejich zneužití - jednotlivce, obchod i společnost je třeba chránit před kybernetickou kriminalitou
Pracovní podmínky a pravidla migrace:
- globální ochrana základních pracovních podmínek – délka pracovní doby, zákaz práce dětí atp.
Další problémy:
Nezaměstnanost
Stárnutí populace
Globální výchova
Kdy a kde vznikla?
Nový směr, který vznikl v 80. letech 20. století v Yorku, od té doby se rozšířil po celém světě.
Představitelé
Jedním z představitelů – Graham Pike a David Selby – chápou globální výchovu jako směr, který propojuje reflexi globálních problémů země (planetární vědomí).
Dva hlavní problémy v rámci globální výchovy
- Vzdělání – každé šesté dítě na světě neumí psát a číst, z toho 600 000 žen a 300 000mužů z nich 99% je v rozvojových zemích. Vzdělání žen přitom přispívá ke snižování porodnosti a tedy k řešení demografických problémů. Vzdělávací programy umožňují také zvyšovat národní důchody v rozvojových zemích. Jde pro to o jeden z nejdůležitějších cílů.
- Digitální nerovnost – 2 mld. Lidí nikdy nemělo příležitost držet v ruce telefonní aparát. Co znamená dostupnost komunikačních prostředků? Zajištění vhodných podmínek pro rozvoj informačních a komunikačních technologií? Snížení izolace, zabezpečování zdravotní pomoci a péče, podpora vzdělávání, environmentální management, rozvíjení podnikání, efektivní využití zahraniční pomoci, zlepšování správy věcí veřejných.
Cíle globální výchovy
Cílem globální výchovy je utvořit osobnost, která:
- Respektuje a přijímá lidi s odlišnými názory, pohledy na svět a rozdílným kulturním zázemím, neboť cítí, že mají podobná přání a potřeby jako on, že je s nimi v tomto smyslu spojen.
- Reflektuje ekonomickou, politickou, technickou, kulturní a ekologickou provázanost současného světa, problémy lidstva na globální i lokální úrovni, jejich vzájemnou souvislost, je si vědom trendů v jejich vývoji a také toho, jak je s nimi spojen jeho osobní život.
- Cítí (proto) zodpovědnost za svou aktivitu a osobní růst vůči sobě i svému okolí (světu).
Dimenze globální výchovy
- Prostorová dimenze. Rozvíjí porozumění světu v jeho provázanosti a pochopení vzájemné závislosti (v kontrastu k atomistickému vnímání světa a lineárnímu myšlení). Provázanosti v rovině lokální a globální, mezilidských vztahů, různých vědních oborů atd. S tím úzce souvisí prožívání pocitu solidarity.
- Dimenze problémů. Zahrnuje porozumění globálním, lokálním i osobním problémům žáků, jejich vývoji a vzájemné spojitosti. Učí reflexi různých úhlů pohledu na dané problémy, včetně svého vlastního, a jejich respektování.
- Časová dimenze. Pomáhá uvědomění si spojitosti minulosti, přítomnosti a budoucnosti - ve světovém dění i vlastním životě. Zaměřuje se na předvídání a tvořivé plánování budoucnosti.
- Vnitřní dimenze. Jedná se o znalosti, dovednosti a postoje potřebné k tomu, aby se žáci vydali na cestu celoživotního osobnostního růstu a naplňovali tak odpovědnost vůči sobě a svému okolí (světu). Je přitom důležité rozvíjení jejich sebedůvěry, sebepoznání a vlastní identity, opravdovosti, cílevědomosti a uvědomění si důležitosti všestranného rozvoje osobnosti.
"Typickými prostředky, které globální výchova používá, jsou různé diskusní techniky, simulační hry, hry s rolemi, kritické čtení textu a další. Užívá tzv. Kolbova cyklu učení prožitkem, takže aktivity probíhají ve sledu stimulující prostředí – zkoumání problému – obecné závěry – akce."
Trvale udržitelný rozvoj
Terminologie
Pojem „udržitelný rozvoj“ byl v novém pojetí poprvé užit ve zprávě „Naše společná budoucnost“, kterou vypracovala Světová komise OSN pro životní prostředí a rozvoj, a kterou předložila VS OSN v roce 1983. Zde byl trvale udržitelný rozvoj vymezen jako takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.
V této definici je však příliš velká míra antropocentričnosti neboli přílišný důraz na postavení člověka jako specifického organismu v přírodě.
Definice Josefa Vavrouška na Zasedání Světové unie na ochranu přírody, Buenos Aires, 1994:
„Trvale udržitelný rozvoj nebo snad přesněji způsob života - je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím tak, abychom se co nejvíce přiblížili k ideálům humanismu a úcty k životu a přírodě ve všech jejich formách, a to v různých časových horizontech. Je to způsob života, který hledá rovnováhu mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem i přírodě jako celku, a to včetně odpovědnosti vůči budoucím generacím. Žijme tak, abychom při uspokojování svých potřeb neomezovali práva těch, co přijdou po nás.“
Východisko
„Trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů. Aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné nově redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich socio-politické instituce a procesy."
Budoucnost
Perspektivy
Výhledům do budoucnosti se věnuje celá řada zpráv:
- Kofi Annan: My lidé – role Spojených národů ve 21. století. V této zprávě jsou vyjmenovány základní globální problémy včetně návrhů jejich řešení. Velký prostor je věnován kladům globalizace jako je např. rychlejší rozvoj ekonomiky, životní úrovně, technologií a inovací atd. Tato zpráva ovšem nezapomíná zdůraznit, že výhody, které přináší globalizace, využívá jen velmi málo zemí a navíc nejsou pro všechny země stejné.
- Hammond: Jaký je svět? Scénáře pro 21. století. Globální osudy, regionální volby. Zpráva dívající se na globální problémy z pohledu světových regionů, ve kterých je brán zřetel na demografický a ekonomický vývoj včetně enviromentálních problémů, je složena z konfrontací různých scénařů pro danou oblast.
- Národní informační rada: Mapování globální budoucnosti.
Tato studie přináší 3 trendy společenského vývoje:
1. Objevují se noví globální hráči (Indie, Čína a další země), kteří promění geopolitickou scénu světa.
2. Globalizace, která bude ovlivňovat všechny významné trendy světa k roku 2020. Prospěch z globalizace ale budou mít jen země a firmy, které budou mít přístup k nejnovějším technologiím. Díky levnějším technologiím mohou ovšem nastartovat svůj rozvoj i nejchudší státy. Firmy se budou více globalizovat a jejich orientace bude zaměřena více na Asii než na Západ. Růst ekonomiky povede k růstu poptávky po zdrojích a jejich vlastnictví nabývá na významu.
3. Vznikají nové výzvy pro správu věcí veřejných. Národní stát zůstane základním kamenem světového uspořádání, ale bude čelit určitým tlakům a nárokům ze strany ekonomické, informační a technologické globalizace. Vzniknou nové formy politiky - např. politický islám usilující o zachování identity na základě svého náboženství. Neustálé změny, ekonomické, politické a kulturní rozdíly mohou vést k nárůstu pocitu nejistoty a napětí, ale pravděpodobnost konfliktu mezi velmocemi je menší než v minulém století.
Na základě těchto trendů vznikly 4 scénáře:
1. Svět Davosu - jak by ekonomický růst vedený Čínou a Indií mohl přetvářet povahu globalizace.
2. Pax Americana - za jakých podmínek by Spojené státy mohly udržet svou globlní dominanci.
3. Nový kalifát - příklad, ve kterém se globální hnutí podporované politikou radikální náboženské identity stává výzvou Západu.
4. Koloběh strachu - rostoucí obavy z terorismu a šíření zbraní by mohly vést až k zavedení takových bezpečnostních opatření, že by to prakticky vedlo až ke vzniku orwellovského světa.
Vize
V souvislosti s růstem životní úrovně v rozvojových zemích :
- bude potřeba zvýšit produkci potravin o 40%
- zvýší se spotřeba elektřiny – dle odhadů až ve srovnání s dneškem až 5x
- bude potřeba zabezpečit dostatek pitné vody
Použitá literatura
- BAUMAN, Z. Globalizace. Důsledky pro člověka. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 160 s. ISBN: 80-204-0817-7
- BECK, Ulrich. Co je to globalizace: omyly a odpovědi. 1. vyd.Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 191 s. ISBN 978-80-7325-123-9
- BĚLOHRADSKÝ, V. Společnost nevolnosti. Eseje z pozdější doby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (Slon), 2007. Kapitola XVI, Malý příruční slovník globalizace, s.193-202.
- Centrum pro otázky životního prostředí 2006. Globalizace a globální problémy : Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu \"Globalizace a globální problémy\" 2005 - 2007. 1. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2006. 312 s. ISBN 80-87076-01-X.
- GIDDENS, Anthony. Unikající svět : Jak globalizace mění náš život. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 135 s. ISBN 80-85850-91-5.
- SCHEUERMAN, W. Globalization. [online]. c2006, last revision 16.6. 2006. Dostupné z: <http://plato.stanford.edu/entries/globalization/>
Zpětná vazba
O přípravě přednášky – jak na to?
Jak měla přednáška vypadat?
Přednáška měla být rozdělena do několika bodů, o každém bodě měl podrobně mluvit vždy jeden z nás, každý si také měl připravit jedno cvičení ve vztahu ke svému tématu, přičemž didaktickou metodou měla být mediální výchova.
- Co se nám podařilo - vytvořit smysluplnou osnovu, rozdělit si její jednotlivé body, připravit materiál i úkoly, odprezentovat to a přežít to :-)
- Co se nám nepodařilo - dodržet časovou dotaci.
- Co bychom podruhé udělali jinak - nestihli jsme si projít celou prezentaci společně tak, že bychom se sešli a zkusili si od prezentovat přednášku nanečisto. To nám později odhalilo náš největší nedostatek, a to neschopnost systematické kontroly ubíhajícího času. Vzhledem k tomu, že jsme jednotlivé body zpracovávali zvlášť, zřejmě bychom na sebe i lépe navazovali a doplňovali se, pokud by k vyzkoušení nanečisto před přednáškou došlo.
- Co byste poradili těm, kteří budou tuto přednášku dělat za rok? Na co se mají soustředit a čím se nezatěžovat, jak to udělat co nejlépe? - rozhodně si zkusit prezentaci nanečisto, počítat s tím, že se na začátku můžete zdržet s přípravou techniky a popř. si dát nějakou časovou rezervu.
