E-learning 2.0
Zpracoval Josef Moravec, UČO 60727
Zjednodušeně lze říci, že e-learning 2.0 je zapojení prvků a nástrojů webu 2.0 do vzdělávání.
Termín e-learning 2.0 poprvé použil kanadský vědec Stephen Downes v roce 2005 a shrnuje kombinaci e-learningu s přístupy a technologiemi webu 2.0.[1]
Současný (v roce 2005) e-learning Downes popisuje jako přenesení tradičního distančního vzdělávání (např. vzdělávací pořady, korespondenční kurzy atp.)[2] do on-line světa. Tedy se změnila pouze forma doručování obsahu.[3]
E-learning 2.0 ale není nástupce e-learningu ve smyslu úplné náhrady. Oba přístupy se spíše vhodně doplňují. Zatímco e-learning je vhodný pro vzdělávání relativně velkých skupin, s jasně identifikovatelnými potřebami a podobnou úrovní znalostí. Jako mezistupeň mezi e-learningem a e-learningem 2.0 může být označen rapid e-learning. Ten je vhodný pro rychlou distribuci znalosti například o produktech, postupech atd. E-learning 2.0 řeší vzdělávání skupin, jejichž členové mají velmi různorodé vzdělávací potřeby a také v případě, že tyto potřeby nejsou předem známé a objevují se až během procesu vzdělávání.[4]
Tradiční e-learning se spoléhá na předem vytvářený výukový obsah, s předem daným postupem v rámci vzdělávacího modulu nebo kurzu a pro správu zpravidla používá software z kategorie learning management system. Naproti tomu v e-learningu 2.0 není žádný takovýto formální kurz připravován, ale pomocí technologií webu 2.0 (blogy, rss, záložkovací nástroje, sociální sítě atp.) se studenti vzdělávají navzájem, sami vytvářejí obsah a to až v průběhu absolvování kurzu.[5]
„Základem e-learningu 2.0 nejsou pouze aplikace [webu 2.0], je to také přijetí postupů, které využijí tyto aplikace k podpoře práce a vzdělávání novými, mocnými způsoby.“[6]
Příklad toho, jak může e-learning 2.0 fungovat v praxi by mohl být následující:[7]
Tým pěti odborníků ve vzdělávácím oddělení firmy. Nyní stojí před úkolem definovat strategii použití rapid e-learningu a představit ji managementu firmy. Použijí-li zásady e-learningu 2.0, mohou z toho mít například tyto výhody:
- Najdou si relevantní webové stránky, otagují je, okomentují a budou je sdílet za pomoci nástrojů sociálního záložkování (bookmarkingu). Díky tomu budou mít všichni členové týmu stále po ruce zdroje, které potřebují pro svou práci.
- Vytvoří blog, na kterém budou průběžně reflektovat stav své práce a nápady a návrhy k tématu. O těch pak budou moci diskutovat nejen v rámci týmu, ale i s cílovým publikem.
- Své poznámky budou vkládat do wiki, aby k nim měli neustálý přístup a také aby je všichni mohli doplňovat a upravovat.
- Použijí RSS čtečku pro sledování změn na wiki, ve sdílených záložkách a na blogu. To sníží objem nutné e-mailové komunikace.
E-learning 2.0 je úzce svázán s nástroji, přístupy a technologiemi webu 2.0. Ty nejdůležitější jsou především sociální záložkování , tagování a následně prohledávání a práce s takto uloženými odkazy.[8]
Dalším silným uplatňovaným principem je efektivní sdílení a spolupráce. Například využívání wiki systémů a nástrojů pro společnou tvorbu dokument (Google Docs, Microsoft Office 365).
E-learning 2.0 pomáhá ve vytváření vzájemně se učících komunit a podporuje vzdělávání šité na míru vzdělávacím požadavkům cílového publika. To je navíc přímo vtaženo do tvorby vzdělávacího procesu.
Příkladem e-learningu 2.0 jsou i tato wiki skripta :)
Použité zdroje
- ↑ KARRER, Tony. Understanding E-Learning 2.0. Learning Circuits. July 01, 2007 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.astd.org/Publications/Newsletters/Learning-Circuits/Learning-Circuits-Archives/2007/07/Understanding-E-Learning-20
- ↑ PALÁN, Zdeněk. Dějiny distančního vzdělávání. Andromedia.cz: Andragogický slovník. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/dejiny-distancniho-vzdelavani
- ↑ DOWNES, Stephen. E-Learning 2.0. Stephen’s web. October 17, 2005 [cit. 2013-05-02] Dostupné z: http://www.downes.ca/post/31741
- ↑ KARRER, Tony. Understanding E-Learning 2.0. Learning Circuits. July 01, 2007 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.astd.org/Publications/Newsletters/Learning-Circuits/Learning-Circuits-Archives/2007/07/Understanding-E-Learning-20
- ↑ KARRER, Tony. Understanding E-Learning 2.0. Learning Circuits. July 01, 2007 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.astd.org/Publications/Newsletters/Learning-Circuits/Learning-Circuits-Archives/2007/07/Understanding-E-Learning-20
- ↑ KARRER, Tony. eLearning 2.0 - An Immediate, Important Shift. eLearning Technology. June 24, 2007 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://elearningtech.blogspot.cz/2007/06/elearning-20-immediate-important-shift.html
- ↑ KARRER, Tony. Understanding E-Learning 2.0. Learning Circuits. July 01, 2007 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.astd.org/Publications/Newsletters/Learning-Circuits/Learning-Circuits-Archives/2007/07/Understanding-E-Learning-20
- ↑ KARRER, Tony. Personal Learning for Learning Professionals - Using Web 2.0 Tools to Make Reading & Research More Effective. eLearning Technology. March 20, 2006 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://elearningtech.blogspot.cz/2006/03/personal-learning-for-learning_20.html