Common Law

Autor: Gabriela Obstová

Klíčová slova: všeobecné právo - anglické právo - zvykové právo - královské soudy

Synonyma: obyčejové právo

Související pojmy:

nadřazené: právo

podřazené: autorské právo

Historie

Anglické právo má svůj historický vzor v římském právu. Anglické obecné právo vzniklo v raném středověku na královském dvoře (Curia Regis). V Anglii převládaly královské soudy, které nebyly a nemohly být římským právem ovlivněny. Tyto soudy představovaly a udržovaly základní koncepci práva jako souboru pravidel pro řešení sporů.
Bylo vytvořeno právo common law(všeobecné právo), které vytvořily královské soudy pro řešení veřejných záležitostí (v zájmu Koruny). Soukromé záležitosti byly do té doby řešeny tradičními soudy, ale postupně je převzaly královské soudy. Common law se tak stalo všeobecným právním systémem řešícím spory jak veřejného, tak i soukromého práva. V 15. století ztratily tradiční soudy svůj význam a královské soudy tak dosáhly všeobecné působnosti. Anglické právo v té době mělo dualistickou strukturu složenou z common law (právo; v užším smyslu pravidla královských soudů) a equity (spravedlnost; soubor pravidel královské soudní kanceláře). Jako mnoho jiných časných právních systémů se původně neskládal z věcných práv, ale spíše z procesních případů. Až do konce 19. století anglické obecné právo dále vyvíjeli především soudci než zákonodárci.

Charakteristika

• Při řešení případů soudem, soudce použil stanov. V průběhu času se vyskytly situace, které nebyly řešeny stanovami, soudci pro ně vytvořili vlastní pravidlo – to je common law.

• Zvykové právo , tzv. anglo-americké právo, se opírá o základ vlastních a obecných zásad ztělesněných v judikatuře jako precedens, nebo se vztahuje na situace, na něž se nevztahuje zákon.

• Podle systému common-law soud rozhodne a vydá zprávu o rozhodnutí v konkrétním případě. Toto rozhodnutí se stane součástí souboru právních předpisů a může být použito v pozdějších případech týkajících se podobné záležitosti. To jej odlišuje od občanského práva.

Výskyt common law

Common law je systém práva, který převládá v Anglii a v zemích kolonizovaných Anglií (Commonwealth). Dále se common law uplatňuje v zemích Kanady kromě Quebeku; ve všech státech USA, kromě Louisiany, která uplatňuje francouzský občanský zákoník.

Současnost

V minulosti právo vykonávalo funkci rozhodčího mezi spory, určovalo co je správné a co špatné. Dnes právo často tvoří nástroj vládní politiky, nebo je výsledkem sociálního tlaku na vládu. Další tendencí ve vývoji je zvyšující se závislost na psané právo a kodifikace jako nástroje právního vývoje po vzoru kontinentálního modelu. V Anglickém právu se více či méně uplatňuje harmonizace se zákony Evropského společenství. Do 18. století byla práva anglické a americké uznávána jako partneři sdílející společný základ v common law. Nyní se stále více rozcházejí. Právní systém ve Velké Británii od roku 1973 zažil integraci do systému práva Evropské unie, která má přímý vliv na vnitrostátní právní předpisy svých členských států. Většina z těchto domácích právních systémů byla ovlivněna tradicí občanského práva, které zdokonaluje techniku legislativního výkladu, což nebylo obvyklé v anglickém zvykovém právu.

Common law a copyright

Po rozšíření knihtisku v 15. století z Německa dále do Evropy (Itálie, Francie) a Anglie došlo k velkému rozmachu tištěných knih. V Anglii podle common law, které aplikoval královský dvůr, docházelo ke kontrole tisku (cenzuře), na jehož základě v 16. století vznikaly společnosti tiskařů (nakladatelů), které od krále získaly výsadu (monopol) na tuto činnost. V rámci systému královských privilegií začal král Jindřich VIII prodávat (licence) práva na tisk a prodej určitých titulů knih na časově omezenou dobu. Zde bychom mohli vidět začátek systému autorského práva (copy right = právo tvořit kopie). V této době (16. století) se můžeme setkat s pirátstvím v podobě tištěných knih z dílen neregistrovaných tiskařů (či vydavatelů). V 17. století se systém privilegovaných společností tiskařů (nakladatelů) zhroutil. Práva byla více přiznávána autorům, nikoli monopolním společnostem. Tato změna byla zakotvena v „autorském“ zákoně z roku 1709 “An Act for the encouragement of Learning, by vesting the copies of printed books in the authors or purchasers of such copies during the times therein mentioned”, který hledal kompromis mezi autory - tiskaři - vydavateli - čtenáři. Zákon měl potlačit pirátství a prioritně upřednostňoval autora. V průběhu 18. století byla i v ostatních zemích Evropy a v USA zakotvena ustanovení, která zaručovala autorům práva a stanovila dobu ochrany jejich práv.

Použité zdroje

1. Common Law. In Britannica online Encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/128386/common-law>.
2. Common law. In The Lectric law library [online]. 1995-2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.lectlaw.com/def/c070.htm>.
3. Common Law. In The Columbia Electronic Encyclopedia [online]. 2005 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/common+law>.
4. DAVID, René. Anglické právo. Z francouzského originálu preložil L. Bianchi. 1. vyd. Bratislava: VSAV, 1972. 125 s.
5. History of publishing. In Britannica online Encyclopedia [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/482597/history-of-publishing>.