https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&user=Siki.peskova&feedformat=atomWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T05:55:05ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Augustin_Merta&diff=57723Augustin Merta2018-05-17T16:50:17Z<p>Siki.peskova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Život&nbsp;</span>'''<br/> „Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> [[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]<br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Okolnosti útěku do Švýcarska&nbsp;</span>'''<br/> Za mnichovských událostí sloužil pan Merta jako četař aspirant na Bruntálsku u minometčíků. Po demobilizaci se vrátil do rodných Radvanic, kde začal znovu učit na měšťanské škole. Pan Merta se stal součástí odbojové organizace [[Obrana_národa|Obrana národa]] a pomáhal organizovat útěky do Polska. Přes polské území vedl po peážní trati vlak z Ostravy na [[Karvinsko|Karvinsko]]. Osoby, které přecházely hranice, dostaly železniční uniformu.&nbsp;<br/> „Dělali jsme též zpravodajskou službu, zakreslovali jsme opevnění a hlásili jsme počty vozidel a vojáků. Později se tento způsob přepravy prozradil, museli jsme začít převádět přes hranici v Beskydách. Po naší skupině však šlo gestapo, bylo jasné, že dříve nebo později budeme muset s manželkou utéct, nebo nás zatknou. Byla to jen otázka času.“ Sdělil A. Merta<br/> „Začali jsme se připravovat na útěk přes Rakousko do Švýcarska.“Augustin Merta využil možnosti vycestovat ze zdravotních důvodů do Innsbruku, jeden lékař též zapojený do odboje mu napsal falešné doporučení k ozdravnému pobytu v Rakousku. „S manželkou jsme však vystoupili už v Feldkirchu. Dva dny a dvě noci jsme přecházeli hřeben na švýcarských (respektive lichtenštejnských) hranicích... Zaručil se za nás doktor [[Jaromír_Kopecký|Jaromír Kopecký]] ze Ženevy, původně zástupce u [[Společnost_národů|Společnosti národů]], který působil ve Švýcarsku jako zástupce československé exilové vlády. Švýcarské orgány nám předaly jízdenky do Ženevy... V Ženevě jsem vypracoval pro doktora Kopeckého podrobnou zprávu o stavu odboje proti nacistům na severní Moravě.“<br />
<br />
Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.<br />
<br />
„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Příběh syna Vladimíra Merta&nbsp;</span>'''<br/> [[File:Vladimír Merta.jpg|thumb|Vladimír Merta]]<br/> Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref>&nbsp;<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Vědecký pracovník&nbsp;'''</span><br/> Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Význam pro informační vědu&nbsp;'''</span><br/> V roce [[1963|1963]] vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi [[Knihovnictví|knihovnictvím]] a oblastí [[VTEI|VTEI]]. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců.<br />
<br />
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje.<br />
<br />
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.<br />
<br />
V časopise [[Česká_bibliografie|Česká bibliografie]] roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v [[ČSSR|ČSSR]] neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav.<br />
<br />
Ve světě se používá označení [[Information_science|information science]]. U nás například [[Informatistika|informatistika]] nebo teorie vědecké informaci či [[Sémantická_informace|sémantická informace]].<br />
<br />
Roku [[1981|1981]] vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku [[1959|1959]].<br />
<br />
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod [[Mechanická_selekce_informací|mechanické selekce informací]] – INDORES1.<br />
<br />
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.<br />
<br />
Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.<br />
<br />
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Publikace&nbsp;'''</span><br/> [[File:Manželé Mertovi.jpg|thumb|Manželé Mertovi v roce 2004. Augustin Merta byl průkopníkem informační vědy v Československu.]]<br />
<br />
*'''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref> <br />
*'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref> <br />
*'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref> <br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
&nbsp;'''<span style="font-size:large;">Úspěchy&nbsp;</span>'''<br />
<br />
*1998 Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení. <br />
*1999 Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref> <br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Slavný citát A. Merty&nbsp;</span>'''<br/> „Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">&nbsp;</span>'''<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Reference</span>'''<br/> <references /><br />
<br />
<br/> {{Autoritní data}}<br/> {{Portály|Informatika|Lidé}}<br/> &nbsp;</div>Siki.peskovahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Augustin_Merta&diff=57722Augustin Merta2018-05-17T16:48:59Z<p>Siki.peskova: </p>
<hr />
<div><br />
'''Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Život&nbsp;</span>'''<br/> „Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> [[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]<br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Okolnosti útěku do Švýcarska&nbsp;</span>'''<br/> Za mnichovských událostí sloužil pan Merta jako četař aspirant na Bruntálsku u minometčíků. Po demobilizaci se vrátil do rodných Radvanic, kde začal znovu učit na měšťanské škole. Pan Merta se stal součástí odbojové organizace [[Obrana_národa|Obrana národa]] a pomáhal organizovat útěky do Polska. Přes polské území vedl po peážní trati vlak z Ostravy na [[Karvinsko|Karvinsko]]. Osoby, které přecházely hranice, dostaly železniční uniformu.&nbsp;<br/> „Dělali jsme též zpravodajskou službu, zakreslovali jsme opevnění a hlásili jsme počty vozidel a vojáků. Později se tento způsob přepravy prozradil, museli jsme začít převádět přes hranici v Beskydách. Po naší skupině však šlo gestapo, bylo jasné, že dříve nebo později budeme muset s manželkou utéct, nebo nás zatknou. Byla to jen otázka času.“ Sdělil A. Merta<br/> „Začali jsme se připravovat na útěk přes Rakousko do Švýcarska.“Augustin Merta využil možnosti vycestovat ze zdravotních důvodů do Innsbruku, jeden lékař též zapojený do odboje mu napsal falešné doporučení k ozdravnému pobytu v Rakousku. „S manželkou jsme však vystoupili už v Feldkirchu. Dva dny a dvě noci jsme přecházeli hřeben na švýcarských (respektive lichtenštejnských) hranicích... Zaručil se za nás doktor [[Jaromír_Kopecký|Jaromír Kopecký]] ze Ženevy, původně zástupce u [[Společnost_národů|Společnosti národů]], který působil ve Švýcarsku jako zástupce československé exilové vlády. Švýcarské orgány nám předaly jízdenky do Ženevy... V Ženevě jsem vypracoval pro doktora Kopeckého podrobnou zprávu o stavu odboje proti nacistům na severní Moravě.“<br />
<br />
Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.<br />
<br />
„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Příběh syna Vladimíra Merta&nbsp;</span>'''<br/> [[File:Vladimír Merta.jpg|thumb|Vladimír Merta]]<br/> Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref>&nbsp;<br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Vědecký pracovník&nbsp;'''</span><br/> Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Význam pro informační vědu&nbsp;'''</span><br/> V roce [[1963|1963]] vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi [[Knihovnictví|knihovnictvím]] a oblastí [[VTEI|VTEI]]. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců.<br />
<br />
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje.<br />
<br />
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.<br />
<br />
V časopise [[Česká_bibliografie|Česká bibliografie]] roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v [[ČSSR|ČSSR]] neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav.<br />
<br />
Ve světě se používá označení [[Information_science|information science]]. U nás například [[Informatistika|informatistika]] nebo teorie vědecké informaci či [[Sémantická_informace|sémantická informace]].<br />
<br />
Roku [[1981|1981]] vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku [[1959|1959]].<br />
<br />
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod [[Mechanická_selekce_informací|mechanické selekce informací]] – INDORES1.<br />
<br />
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.<br />
<br />
Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.<br />
<br />
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref><br />
<br />
&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Publikace&nbsp;'''</span><br/> [[File:Manželé Mertovi.jpg|thumb|Manželé Mertovi v roce 2004. Augustin Merta byl průkopníkem informační vědy v Československu.]]<br/> '''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref><br />
<br />
'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref><br />
<br />
'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref><br />
<br />
&nbsp;'''<span style="font-size:large;">Úspěchy&nbsp;</span>'''<br/> * 1998 Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.<br/> * 1999 Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref><br />
<br />
== Slavný citát A. Merty ==<br/> „Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">&nbsp;</span>'''<br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Reference</span>'''<br/> <references /><br />
<br />
<br/> {{Autoritní data}}<br/> {{Portály|Informatika|Lidé}}<br/> &nbsp;</div>Siki.peskovahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Augustin_Merta&diff=57721Augustin Merta2018-05-17T16:48:17Z<p>Siki.peskova: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
<br />
'''Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Život&nbsp;</span>'''<br/> „Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> [[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]<br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Okolnosti útěku do Švýcarska&nbsp;</span>'''<br/> Za mnichovských událostí sloužil pan Merta jako četař aspirant na Bruntálsku u minometčíků. Po demobilizaci se vrátil do rodných Radvanic, kde začal znovu učit na měšťanské škole. Pan Merta se stal součástí odbojové organizace [[Obrana_národa|Obrana národa]] a pomáhal organizovat útěky do Polska. Přes polské území vedl po peážní trati vlak z Ostravy na [[Karvinsko|Karvinsko]]. Osoby, které přecházely hranice, dostaly železniční uniformu.&nbsp;<br/> „Dělali jsme též zpravodajskou službu, zakreslovali jsme opevnění a hlásili jsme počty vozidel a vojáků. Později se tento způsob přepravy prozradil, museli jsme začít převádět přes hranici v Beskydách. Po naší skupině však šlo gestapo, bylo jasné, že dříve nebo později budeme muset s manželkou utéct, nebo nás zatknou. Byla to jen otázka času.“ Sdělil A. Merta<br/> „Začali jsme se připravovat na útěk přes Rakousko do Švýcarska.“Augustin Merta využil možnosti vycestovat ze zdravotních důvodů do Innsbruku, jeden lékař též zapojený do odboje mu napsal falešné doporučení k ozdravnému pobytu v Rakousku. „S manželkou jsme však vystoupili už v Feldkirchu. Dva dny a dvě noci jsme přecházeli hřeben na švýcarských (respektive lichtenštejnských) hranicích... Zaručil se za nás doktor [[Jaromír_Kopecký|Jaromír Kopecký]] ze Ženevy, původně zástupce u [[Společnost_národů|Společnosti národů]], který působil ve Švýcarsku jako zástupce československé exilové vlády. Švýcarské orgány nám předaly jízdenky do Ženevy... V Ženevě jsem vypracoval pro doktora Kopeckého podrobnou zprávu o stavu odboje proti nacistům na severní Moravě.“<br />
<br />
Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.<br />
<br />
„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Příběh syna Vladimíra Merta&nbsp;</span>'''<br/> [[File:Vladimír Merta.jpg|thumb|Vladimír Merta]]<br/> Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref>&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''&nbsp;Vědecký pracovník&nbsp;'''</span><br/> Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref><br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Význam pro informační vědu&nbsp;'''</span><br/> V roce [[1963|1963]] vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi [[Knihovnictví|knihovnictvím]] a oblastí [[VTEI|VTEI]]. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců.<br />
<br />
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje.<br />
<br />
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.<br />
<br />
V časopise [[Česká_bibliografie|Česká bibliografie]] roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v [[ČSSR|ČSSR]] neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav.<br />
<br />
Ve světě se používá označení [[Information_science|information science]]. U nás například [[Informatistika|informatistika]] nebo teorie vědecké informaci či [[Sémantická_informace|sémantická informace]].<br />
<br />
Roku [[1981|1981]] vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku [[1959|1959]].<br />
<br />
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod [[Mechanická_selekce_informací|mechanické selekce informací]] – INDORES1.<br />
<br />
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.<br />
<br />
Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.<br />
<br />
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref><br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Publikace&nbsp;'''</span><br/> [[File:Manželé Mertovi.jpg|thumb|Manželé Mertovi v roce 2004. Augustin Merta byl průkopníkem informační vědy v Československu.]]<br/> '''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref><br />
<br />
'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref><br />
<br />
'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref><br />
<br />
&nbsp;'''<span style="font-size:large;">Úspěchy&nbsp;</span>'''<br/> * 1998 Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.<br/> * 1999 Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref><br />
<br />
== Slavný citát A. Merty ==<br/> „Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">&nbsp;Reference</span>'''<br/> <references /><br />
<br />
== Externí odkazy ==<br/> * {{Commonscat}}<br/> {{DEFAULTSORT:Augustin, Merta }}<br/> {{Autoritní data}}<br/> {{Portály|Informatika|Lidé}}<br/> &nbsp;</div>Siki.peskovahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Augustin_Merta&diff=57720Augustin Merta2018-05-17T16:47:54Z<p>Siki.peskova: </p>
<hr />
<div><br />
{{Infobox - osoba<br/> &nbsp;| obrázek = Augustin Merta2.jpg<br/> &nbsp;| popisek = Augustin Merta<br/> &nbsp;| velikost obrázku =<br/> &nbsp;| zájem = zakladatel informační vědy<br/> &nbsp;| datum narození = 30.11. 1914<br/> &nbsp;| místo narození = Ostrava<br/> &nbsp;| stát narození = Československo<br/> &nbsp;| povolání = válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník<br/> &nbsp;| plat =&nbsp;<br/> &nbsp;| majetek =&nbsp;<br/> &nbsp;| choť =&nbsp;<br/> &nbsp;| datum úmrtí = 22. června 2006<br/> &nbsp;| stát úmrtí = Česká republika&nbsp;<br/> }}<br />
<br />
'''Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Život&nbsp;</span>'''<br/> „Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> [[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]<br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Okolnosti útěku do Švýcarska&nbsp;</span>'''<br/> Za mnichovských událostí sloužil pan Merta jako četař aspirant na Bruntálsku u minometčíků. Po demobilizaci se vrátil do rodných Radvanic, kde začal znovu učit na měšťanské škole. Pan Merta se stal součástí odbojové organizace [[Obrana_národa|Obrana národa]] a pomáhal organizovat útěky do Polska. Přes polské území vedl po peážní trati vlak z Ostravy na [[Karvinsko|Karvinsko]]. Osoby, které přecházely hranice, dostaly železniční uniformu.&nbsp;<br/> „Dělali jsme též zpravodajskou službu, zakreslovali jsme opevnění a hlásili jsme počty vozidel a vojáků. Později se tento způsob přepravy prozradil, museli jsme začít převádět přes hranici v Beskydách. Po naší skupině však šlo gestapo, bylo jasné, že dříve nebo později budeme muset s manželkou utéct, nebo nás zatknou. Byla to jen otázka času.“ Sdělil A. Merta<br/> „Začali jsme se připravovat na útěk přes Rakousko do Švýcarska.“Augustin Merta využil možnosti vycestovat ze zdravotních důvodů do Innsbruku, jeden lékař též zapojený do odboje mu napsal falešné doporučení k ozdravnému pobytu v Rakousku. „S manželkou jsme však vystoupili už v Feldkirchu. Dva dny a dvě noci jsme přecházeli hřeben na švýcarských (respektive lichtenštejnských) hranicích... Zaručil se za nás doktor [[Jaromír_Kopecký|Jaromír Kopecký]] ze Ženevy, původně zástupce u [[Společnost_národů|Společnosti národů]], který působil ve Švýcarsku jako zástupce československé exilové vlády. Švýcarské orgány nám předaly jízdenky do Ženevy... V Ženevě jsem vypracoval pro doktora Kopeckého podrobnou zprávu o stavu odboje proti nacistům na severní Moravě.“<br />
<br />
Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.<br />
<br />
„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Příběh syna Vladimíra Merta&nbsp;</span>'''<br/> [[File:Vladimír Merta.jpg|thumb|Vladimír Merta]]<br/> Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref>&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''&nbsp;Vědecký pracovník&nbsp;'''</span><br/> Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref><br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Význam pro informační vědu&nbsp;'''</span><br/> V roce [[1963|1963]] vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi [[Knihovnictví|knihovnictvím]] a oblastí [[VTEI|VTEI]]. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců.<br />
<br />
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje.<br />
<br />
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.<br />
<br />
V časopise [[Česká_bibliografie|Česká bibliografie]] roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v [[ČSSR|ČSSR]] neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav.<br />
<br />
Ve světě se používá označení [[Information_science|information science]]. U nás například [[Informatistika|informatistika]] nebo teorie vědecké informaci či [[Sémantická_informace|sémantická informace]].<br />
<br />
Roku [[1981|1981]] vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku [[1959|1959]].<br />
<br />
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod [[Mechanická_selekce_informací|mechanické selekce informací]] – INDORES1.<br />
<br />
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.<br />
<br />
Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.<br />
<br />
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref><br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Publikace&nbsp;'''</span><br/> [[File:Manželé Mertovi.jpg|thumb|Manželé Mertovi v roce 2004. Augustin Merta byl průkopníkem informační vědy v Československu.]]<br/> '''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref><br />
<br />
'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref><br />
<br />
'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref><br />
<br />
&nbsp;'''<span style="font-size:large;">Úspěchy&nbsp;</span>'''<br/> * 1998 Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.<br/> * 1999 Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref><br />
<br />
== Slavný citát A. Merty ==<br/> „Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">&nbsp;Reference</span>'''<br/> <references /><br />
<br />
== Externí odkazy ==<br/> * {{Commonscat}}<br/> {{DEFAULTSORT:Augustin, Merta }}<br/> {{Autoritní data}}<br/> {{Portály|Informatika|Lidé}}<br/> &nbsp;</div>Siki.peskovahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Augustin_Merta&diff=57719Augustin Merta2018-05-17T16:46:55Z<p>Siki.peskova: </p>
<hr />
<div><br />
{{kategorizovat}}<br/> {{Infobox - osoba<br/> &nbsp;| obrázek = Augustin Merta2.jpg<br/> &nbsp;| popisek = Augustin Merta<br/> &nbsp;| velikost obrázku =<br/> &nbsp;| zájem = zakladatel informační vědy<br/> &nbsp;| datum narození = 30.11. 1914<br/> &nbsp;| místo narození = Ostrava<br/> &nbsp;| stát narození = Československo<br/> &nbsp;| povolání = válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník<br/> &nbsp;| plat =&nbsp;<br/> &nbsp;| majetek =&nbsp;<br/> &nbsp;| choť =&nbsp;<br/> &nbsp;| datum úmrtí = 22. června 2006<br/> &nbsp;| stát úmrtí = Česká republika&nbsp;<br/> }}<br />
<br />
'''Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Život&nbsp;</span>'''<br/> „Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> [[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]<br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Okolnosti útěku do Švýcarska&nbsp;</span>'''<br/> Za mnichovských událostí sloužil pan Merta jako četař aspirant na Bruntálsku u minometčíků. Po demobilizaci se vrátil do rodných Radvanic, kde začal znovu učit na měšťanské škole. Pan Merta se stal součástí odbojové organizace [[Obrana_národa|Obrana národa]] a pomáhal organizovat útěky do Polska. Přes polské území vedl po peážní trati vlak z Ostravy na [[Karvinsko|Karvinsko]]. Osoby, které přecházely hranice, dostaly železniční uniformu.&nbsp;<br/> „Dělali jsme též zpravodajskou službu, zakreslovali jsme opevnění a hlásili jsme počty vozidel a vojáků. Později se tento způsob přepravy prozradil, museli jsme začít převádět přes hranici v Beskydách. Po naší skupině však šlo gestapo, bylo jasné, že dříve nebo později budeme muset s manželkou utéct, nebo nás zatknou. Byla to jen otázka času.“ Sdělil A. Merta<br/> „Začali jsme se připravovat na útěk přes Rakousko do Švýcarska.“Augustin Merta využil možnosti vycestovat ze zdravotních důvodů do Innsbruku, jeden lékař též zapojený do odboje mu napsal falešné doporučení k ozdravnému pobytu v Rakousku. „S manželkou jsme však vystoupili už v Feldkirchu. Dva dny a dvě noci jsme přecházeli hřeben na švýcarských (respektive lichtenštejnských) hranicích... Zaručil se za nás doktor [[Jaromír_Kopecký|Jaromír Kopecký]] ze Ženevy, původně zástupce u [[Společnost_národů|Společnosti národů]], který působil ve Švýcarsku jako zástupce československé exilové vlády. Švýcarské orgány nám předaly jízdenky do Ženevy... V Ženevě jsem vypracoval pro doktora Kopeckého podrobnou zprávu o stavu odboje proti nacistům na severní Moravě.“<br />
<br />
Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.<br />
<br />
„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">Příběh syna Vladimíra Merta&nbsp;</span>'''<br/> [[File:Vladimír Merta.jpg|thumb|Vladimír Merta]]<br/> Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref>&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''&nbsp;Vědecký pracovník&nbsp;'''</span><br/> Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref><br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Význam pro informační vědu&nbsp;'''</span><br/> V roce [[1963|1963]] vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi [[Knihovnictví|knihovnictvím]] a oblastí [[VTEI|VTEI]]. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců.<br />
<br />
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje.<br />
<br />
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.<br />
<br />
V časopise [[Česká_bibliografie|Česká bibliografie]] roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v [[ČSSR|ČSSR]] neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav.<br />
<br />
Ve světě se používá označení [[Information_science|information science]]. U nás například [[Informatistika|informatistika]] nebo teorie vědecké informaci či [[Sémantická_informace|sémantická informace]].<br />
<br />
Roku [[1981|1981]] vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku [[1959|1959]].<br />
<br />
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod [[Mechanická_selekce_informací|mechanické selekce informací]] – INDORES1.<br />
<br />
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.<br />
<br />
Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.<br />
<br />
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref><br />
<br />
<span style="font-size:large;">'''Publikace&nbsp;'''</span><br/> [[File:Manželé Mertovi.jpg|thumb|Manželé Mertovi v roce 2004. Augustin Merta byl průkopníkem informační vědy v Československu.]]<br/> '''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref><br />
<br />
'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref><br />
<br />
'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref><br />
<br />
&nbsp;'''<span style="font-size:large;">Úspěchy&nbsp;</span>'''<br/> * 1998 Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.<br/> * 1999 Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref><br />
<br />
== Slavný citát A. Merty ==<br/> „Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
'''<span style="font-size:large;">&nbsp;Reference</span>'''<br/> <references /><br />
<br />
== Externí odkazy ==<br/> * {{Commonscat}}<br/> {{DEFAULTSORT:Augustin, Merta }}<br/> {{Autoritní data}}<br/> {{Portály|Informatika|Lidé}}<br/> &nbsp;</div>Siki.peskovahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Augustin_Merta&diff=57718Augustin Merta2018-05-17T16:44:44Z<p>Siki.peskova: Založena nová stránka s textem „ {{kategorizovat}}<br/> {{Infobox - osoba<br/> &nbsp;| obrázek = Augustin Merta2.jpg<br/> &nbsp;| popisek = Augustin Merta<br/> &nbsp;| velikost obrázku…“</p>
<hr />
<div><br />
{{kategorizovat}}<br/> {{Infobox - osoba<br/> &nbsp;| obrázek = Augustin Merta2.jpg<br/> &nbsp;| popisek = Augustin Merta<br/> &nbsp;| velikost obrázku =<br/> &nbsp;| zájem = zakladatel informační vědy<br/> &nbsp;| datum narození = 30.11. 1914<br/> &nbsp;| místo narození = Ostrava<br/> &nbsp;| stát narození = Československo<br/> &nbsp;| povolání = válečný veterán, odbojář, učitel a vědecký pracovník<br/> &nbsp;| plat =&nbsp;<br/> &nbsp;| majetek =&nbsp;<br/> &nbsp;| choť =&nbsp;<br/> &nbsp;| datum úmrtí = 22. června 2006<br/> &nbsp;| stát úmrtí = Česká republika&nbsp;<br/> }}<br />
<br />
'''Augustin Merta''' ([[30._listopad|30. listopadu]] [[1914|1914]] [[Ostrava|Ostrava]] – [[22._červen|22. června]] [[2006|2006]]) byl [[Válečný_veterán|válečný veterán]], [[Odbojář|odbojář]], [[Učitel|učitel]] a [[Vědecký_pracovník|vědecký pracovník]]. Narodil se jako pohrobek po vojáku padlém na bojištích první světové války. Věnoval se sociální informatice, teorii a praxi v oblasti [[Rešerše|rešerše]]. Ovlivnil několik generací českých informačních pracovníků.<ref>Paměť národa [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné také z: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
== Život ==<br/> „Byl jsem nadšený cvičenec místního Sokola v Radvanicích a také členem skautského oddílu. Tyto instituce vychovaly ze mne člověka se silným národním cítěním. Říká se tomu vlastenectví, ale já tohle slovo nemám rád. V Sokole byli vedle sebe různí lidé, z různých společenských a sociálních vrstev, všichni jsme si byli navzájem skutečně bratry.“ A.Merta<br/> [[File:Odbojar-984x1024.jpg|thumb|Odbojář Augustin Merta se dostal v roce 1943 do Velké Británie. Nejprve pracoval na londýnském ministerstvu zahraničních věcí, poté odešel na frontu.]]<br/> Narodil se 30.11. 1914 v [[Ostrava|Ostravě]]. Byl členem [[Sokol|Sokola]] a aktivním skautem, maturoval na ostravské reálce v době krize. Poté složil zkoušky odborného učitele pro předměty matematika, deskriptiva, kreslení a tělocvik. V letech 1937-1938 ho v době vojenské služby zastihla mobilizace a potupný [[Mnichov|Mnichov]]. Ihned po demobilizaci se zapojil do odbojové činnosti v ostravské skupině [[Obrana_národa|Obrana národa]]. Po odhalení skupiny se skrýval po nějaký čas u příbuzných na Hané. Dne 5. května 1942 se dostal s manželkou ilegálně přes rakouské [[Alpy|Alpy]] a [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsko]] do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde byli krátce uvězněni. Po německém záboru zbytku [[Francie|Francie]] pokračovali dál ilegálně přes [[Pyreneje|Pyreneje]] do [[Španělsko|Španělska]]. Po zatčení Frankovou policií byl s celou skupinou uvězněn v [[Gerona|Geroně]] , [[Barcelona|Barceloně]] a v koncentračním táboře [[Miranda_del_Ebro|Miranda del Ebro]]. Jako [[Tankista|tankista]] se účastnil invaze do [[Francie|Francie]] a operace obléhání přístavu [[Dunquerque|Dunquerque]]. V současné době obdržel od francouzské vlády diplom za spoluúčast na [[Osvobození_Francie|osvobození Francie]] v letech 1944-1945. Po návratu domů byl přijat do zpravodajské sekce ministerstva zahraničí a vystudoval [[Vysoká_školu_politická_a_sociální|Vysokou školu politickou a sociální]]. V únoru 1948 byl jako nepřítel socialistického zřízení čtyřikrát vyhozen ze zaměstnání. A zde začínala jeho cesta do [[VTEI|VTEI]]. Politická situace tehdy umožňovala lidem s podobným osudem pracovat v podnicích jako dokumentační a informační specialisté, vzhledem k jejich znalostem cizích jazyků.<ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum. 1999. Národní Knihovna, Knihovnická revue [online]. [cit. 2016-02-03]Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9905/9905256.html</ref><br />
<br />
== Okolnosti útěku do Švýcarska ==<br/> Za mnichovských událostí sloužil pan Merta jako četař aspirant na Bruntálsku u minometčíků. Po demobilizaci se vrátil do rodných Radvanic, kde začal znovu učit na měšťanské škole. Pan Merta se stal součástí odbojové organizace [[Obrana_národa|Obrana národa]] a pomáhal organizovat útěky do Polska. Přes polské území vedl po peážní trati vlak z Ostravy na [[Karvinsko|Karvinsko]]. Osoby, které přecházely hranice, dostaly železniční uniformu.&nbsp;<br/> „Dělali jsme též zpravodajskou službu, zakreslovali jsme opevnění a hlásili jsme počty vozidel a vojáků. Později se tento způsob přepravy prozradil, museli jsme začít převádět přes hranici v Beskydách. Po naší skupině však šlo gestapo, bylo jasné, že dříve nebo později budeme muset s manželkou utéct, nebo nás zatknou. Byla to jen otázka času.“ Sdělil A. Merta<br/> „Začali jsme se připravovat na útěk přes Rakousko do Švýcarska.“Augustin Merta využil možnosti vycestovat ze zdravotních důvodů do Innsbruku, jeden lékař též zapojený do odboje mu napsal falešné doporučení k ozdravnému pobytu v Rakousku. „S manželkou jsme však vystoupili už v Feldkirchu. Dva dny a dvě noci jsme přecházeli hřeben na švýcarských (respektive lichtenštejnských) hranicích... Zaručil se za nás doktor [[Jaromír_Kopecký|Jaromír Kopecký]] ze Ženevy, původně zástupce u [[Společnost_národů|Společnosti národů]], který působil ve Švýcarsku jako zástupce československé exilové vlády. Švýcarské orgány nám předaly jízdenky do Ženevy... V Ženevě jsem vypracoval pro doktora Kopeckého podrobnou zprávu o stavu odboje proti nacistům na severní Moravě.“<br />
<br />
Spolu se skupinou dalších devíti [[Československo|Čechoslováků]] pan Merta ilegálně překročil švýcarsko-francouzskou hranici u [[Annemasse|Annemasse]]. Odjeli do [[Marseille|Marseille]], kde se měli setkat s další spojkou na cestě k československé armádě. Do Švýcarska přišel se svojí manželkou, do Francie již odcházel sám, cesta přes Francii by pro ni byla příliš nebezpečná. Manželka Augustina Merty pak do konce války pracovala v Ženevě pro doktora Kopeckého jako jeho osobní asistentka a šifrantka zpráv pro londýnskou exilovou vládu.<br />
<br />
„Dostali jsme falešná jména Čechoslováků, kteří měli legální dokumenty, ale byli buď nezvěstní, nebo během válečných zmatků padli. Měli jsme dostat tranzitní vízum do Spojených států. Dostal jsem jméno Francois Mrvicka – František Mrkvička.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
== Příběh syna Vladimíra Merta ==<br/> [[File:Vladimír Merta.jpg|thumb|Vladimír Merta]]<br/> Augustin Merta válčil proti nacistům v zahraničních jednotkách, velel tankovému průzkumnému družstvu v roce 1944 u Dunkerqueu, jeho syn [[Vladimír_Merta|Vladimír Merta]], slavný folkový písničkář, oslovil svými proti režimními texty tisíce lidí, kteří se pak proti komunistům postavili v roce [[1989|1989]]. Vladimíra Mertu komunistická [[Státní_bezpečnost|Státní bezpečnost]] sledovala od poloviny 70. let minulého století do sametové revoluce takřka nepřetržitě.<ref>Příběh Augustina a Vladimíra Mertových<br/> Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/pribehy/_zprava/520507</ref>&nbsp;<br />
<br />
== Vědecký pracovník ==<br/> Díky politické rehabilitaci mohl začít působit ve Středisku vědeckých informací a patentů v ČSAV. Od roku 1968 vedl Ing. Augustin Merta odbor výzkumu v [[UVTEI|UVTEI]]. <ref>Augustin Merta letos slaví významné životní jubileum [online]. [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/pdf/0403/0403169.pdf</ref> Od roku 1953 začal externě učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedře knihovnictví a vědeckých informací, kterou tehdy vedl doc. [[Jaroslav_Drtina|Jaroslav Drtina]]. V roce 1967 ukončil kandidaturu věd na FF UK a od roku 1970 byl interním vědeckým pracovníkem katedry. Publikoval přes 150 prací doma i v zahraničí. Působil v mezinárodní redakční radě časopisu Information Processing and Management (1960-1992). Byl členem komise Informační teorie FID, expertem informačního odboru [[UNESCO|UNESCO]] a členem vědecké rady Mezinárodního institutu vědeckých informací a [[Informace|informace]]. Přednášel na mnoha odborných konferencích a seminářích doma i v cizině. Spolu s manželkou PhDr. Dagmar Mertovou sestavili Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky, který má přes 14 000 hesel a vyšel ve dvou vydáních (UVTEI 1988 a LEDA 1994).<ref>Königová, Marie. Vzpomínka na Ing. Augustina Mertu, CSc. Ikaros [online]. 2006(8) [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://ikaros.cz/vzpominka-na-ing-augustina-mertu-csc</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu ==<br/> V roce [[1963|1963]] vzniká první kniha, kde zhodnotil vztah mezi [[Knihovnictví|knihovnictvím]] a oblastí [[VTEI|VTEI]]. Viděl možnou spolupráci. Bylo jisté, že VTEI využívalo bibliografických znalostí a bibliografie samotné, aby mohl být vypracován průzkum. Jádro problému však zůstávalo stejné, tedy informovanost zaměstnanců.<br />
<br />
Podle něho byla klíčem k dobrým výsledkům shoda studijního technika, který třídí a srovnává informace z knihovnické a bibliografické základny, s knihovníkem, který je v této základně obstarává a eviduje.<br />
<br />
Později už viděl bibliografii jako málo funkční součást informační činnosti. Bibliografie většinou nedokázala propracovat celou pyramidu prací a tak byla nevyhovující.<br />
<br />
V časopise [[Česká_bibliografie|Česká bibliografie]] roku 1976 ukázal, že si uvědomuje vztah bibliografie k informatice. U nás v té době v [[ČSSR|ČSSR]] neměla profese knihovníka takový společenský status jako v zahraničí. Docházelo k spolupráci obou legislativně oddělených soustav.<br />
<br />
Ve světě se používá označení [[Information_science|information science]]. U nás například [[Informatistika|informatistika]] nebo teorie vědecké informaci či [[Sémantická_informace|sémantická informace]].<br />
<br />
Roku [[1981|1981]] vyjádřil A. Merta zklamání ohledně svého projektu, jelikož z něho bylo realizováno jen velmi málo. Už dávno si uvědomoval, že informační služby nemohou fungovat bez technického zázemí, také na to upozorňoval jako jeden z prvních už kolem roku [[1959|1959]].<br />
<br />
S J. Tomanem se podílel i na velkém projektu čtyř metod [[Mechanická_selekce_informací|mechanické selekce informací]] – INDORES1.<br />
<br />
V posledních 20 letech svého života věnoval zvláštní pozornost otázkám terminologie oboru se snahou o její sjednocování. Ta vrcholí dvěma vydáními anglicko-českého oborového slovníku v letech 1988 a 1994.<br />
<br />
Roku 1994 vydávají [[Anglicko-český_slovník_knihovnictví_a_informatiky|Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky]], nové vydání a tento slovník odráží tehdejší stav rozvoje oboru i používané techniky.<br />
<br />
Další dílem tohoto autora je kniha s názvem [[Společenské_aspekty_komunikace_odborných_informací|Společenské aspekty komunikace odborných informací]], která se soustřeďuje na popis a analýzu komunikačního a informačního procesu.<ref>GRUSOVÁ, Alexandra. Přínos Augustina Merty v oblasti Informační vědy [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: grusovasandra.wz.cz/merta.doc</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br/> [[File:Manželé Mertovi.jpg|thumb|Manželé Mertovi v roce 2004. Augustin Merta byl průkopníkem informační vědy v Československu.]]<br/> '''Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]], [[Dagmar_Mertová|Dagmar Mertová]]; Žánr: jazyky, lingvistika; Vydáno:1994, [[Leda|Leda]] <ref>Dostupné zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-knihovnictvi-a-informatiky/46354/</ref><br />
<br />
'''Anglicko-český slovník informatiky''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: Jazyky, informatika; Vydáno:1988 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/anglicko-cesky-slovnik-informatiky/28792/</ref><br />
<br />
'''Společenské aspekty komunikace odborných info''' - Autor: [[Augustin Merta]]; Žánr: výchova v rodině; Vydáno: 1970 <ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/spolecenske-aspekty-komunikace-odbornych-info/161730/</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br/> * 1998 Ocenění odborných aktivit udělením Pamětní medaile Univerzity Karlovy v rámci oslav 650. výročí jejího založení.<br/> * 1999 Od francouzského ministerstva obrany obdržel diplom Za spoluúčast na osvobození Francie v letech 1944–45. A. Merta má hodnost plukovníka v. v.<ref> AUGUSTIN MERTA – REFLEXE ŽIVOTA A DÍLA PŘI PŘÍLEŽITOSTI JEHO 90. NAROZENIN. NÁRODNÍ KNIHOVNA [online]. 2004(3), 193 [cit. 2016-02-03]. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0403/0403169a.html</ref><br />
<br />
== Slavný citát A. Merty ==<br/> „Kdyby mladý člověk nebyl tehdy odvedený, tak by se cítil méněcenný. Dnes se mládež chlubí tím, že nejde na vojnu. Myslím, že by se pocit skutečného vlastenectví vrátil i dnes, kdyby došlo ke skutečnému ohrožení národní existence.“<ref>Životopisné převyprávění pamětníkových osudů podle jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Dostupné na: http://www.pametnaroda.cz/story/merta-augustin-1914-307</ref><br />
<br />
== Reference ==<br/> <references /><br />
<br />
== Externí odkazy ==<br/> * {{Commonscat}}<br/> {{DEFAULTSORT:Augustin, Merta }}<br/> {{Autoritní data}}<br/> {{Portály|Informatika|Lidé}}<br/> &nbsp;</div>Siki.peskova