WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:15:59Z

Ystlumod: /* Poznámky */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

== Poznámky ==
<references/>

== Použitá literatura ==

*WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:13:24Z

Ystlumod: /* Příklad využití v ISK */

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:12:36Z

Ystlumod: /* Příklad využití v ISK */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== <ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:11:47Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== <ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:11:05Z

Ystlumod: Zrušena verze 27889 od uživatele Ystlumod (diskuse)

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== <ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:10:28Z

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

<h1> Charakteristika metody výzkumných deníků </h1>
Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

<h1> Typy výzkumných deníků </h1>
Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto zaznamenávání vyžádané či nevyžádané. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.
Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

<ul><li> stupeň struktury
</li><li> autorovo vědomí o době zápisu
</li><li> harmonogram záznamu
</li></ul>
Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)

<ul><li> Nestrukturované mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.
</li></ul>
<ul><li> Polostrukturované jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.
</li></ul>
<ul><li> Strukturované mají velmi specifické aspekty.
</li></ul>
<ul><li> Záznamy (protokoly) jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.
</li></ul>
Wheeler a Reis WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9. založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

<ul><li> Intervalová skupina - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)
</li></ul>
<ul><li> Signální skupina - záznamy v deníku na základě vnějších signálů
</li></ul>
<ul><li> Událostní skupina - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě
</li></ul>
<h1> Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků </h1>
<ul><li> je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájemWILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
</li><li> je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
</li><li> výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
</li><li> jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9. Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
</li><li> studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavkůWILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
</li><li> výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9. Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.
</li></ul>
<h1> Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? </h1>
Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

<h1> Jak takový výzkum probíhá? </h1>
Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.
Před samotným započetím výzkumu je vhodné:

<ul><li>pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
</li><li>stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
</li><li>stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
</li><li>stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
</li><li>domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
</li><li>určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
</li><li>zodpovědně zvolit technologii, medium
</li></ul>
<h2>Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy </h2>
Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.
Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.
On-line deníky nebo záznamy

<ul><li>mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
</li><li>odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
</li><li>schopnost sledovat změny a současně přístup
</li></ul>
Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

<h1>Příklad využití v ISK </h1>
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.
Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.
Zajímali se především o tyto otázky:

<ul><li>do jakých činností se zapojují
</li><li>které činnosti provádějí nejčastěji
</li><li>zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
</li><li>jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.
</li></ul>
Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.
Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.

<ul><li>kvůli pracovnímu vytížení účastníků
</li><li>z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků
</li></ul>
Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

<h2> Poznámky </h2>
_

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:09:50Z

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== <ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:07:38Z

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== <ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:06:54Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== <ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:06:24Z

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?== <ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:05:35Z

Ystlumod: /* Příklad využití v ISK */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:05:10Z

Ystlumod:

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:04:06Z

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

<h1> Charakteristika metody výzkumných deníků </h1>
Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

<h1> Typy výzkumných deníků </h1>
Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto zaznamenávání vyžádané či nevyžádané. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.
Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

<ul><li> stupeň struktury
</li><li> autorovo vědomí o době zápisu
</li><li> harmonogram záznamu
</li></ul>
Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)

<ul><li> Nestrukturované mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.
</li></ul>
<ul><li> Polostrukturované jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.
</li></ul>
<ul><li> Strukturované mají velmi specifické aspekty.
</li></ul>
<ul><li> Záznamy (protokoly) jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.
</li></ul>
Wheeler a Reis WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9. založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

<ul><li> Intervalová skupina - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)
</li></ul>
<ul><li> Signální skupina - záznamy v deníku na základě vnějších signálů
</li></ul>
<ul><li> Událostní skupina - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě
</li></ul>
<h1> Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků </h1>
<ul><li> je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájemWILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
</li><li> je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
</li><li> výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
</li><li> jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9. Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
</li><li> studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavkůWILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.
</li><li> výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9. Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.
</li></ul>
<h1> Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? </h1>
Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

<h1> Jak takový výzkum probíhá? </h1>
Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.
Před samotným započetím výzkumu je vhodné:

<ul><li>pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
</li><li>stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
</li><li>stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
</li><li>stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
</li><li>domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
</li><li>určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
</li><li>zodpovědně zvolit technologii, medium
</li></ul>
<h2>Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy </h2>
Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.
Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.
On-line deníky nebo záznamy

<ul><li>mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
</li><li>odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
</li><li>schopnost sledovat změny a současně přístup
</li></ul>
Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

<h1>Příklad využití v ISK </h1>
<h2>Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?</h2>
Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.
Zajímali se především o tyto otázky:

<ul><li>do jakých činností se zapojují
</li><li>které činnosti provádějí nejčastěji
</li><li>zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
</li><li>jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.
</li></ul>
Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.
Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.

<ul><li>kvůli pracovnímu vytížení účastníků
</li><li>z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků
</li></ul>
Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.

<h2> Poznámky </h2>
_

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:03:28Z

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:02:29Z

Ystlumod: /* Příklad využití v ISK */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==
<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:01:46Z

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T20:01:15Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH9">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu <ref name"WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:58:56Z

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:58:31Z

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu "WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody <ref name"WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků<ref name"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem <ref name"WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:56:34Z

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou <ref name="WILDEMUTH3.1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu "WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody "WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem "WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:55:48Z

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou "WILDEMUTH4">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu "WILDEMUTH5">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody "WILDEMUTH6">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků"WILDEMUTH7">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem "WILDEMUTH8">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:50:20Z

Ystlumod: /* Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem<ref name="WILDEMUTH3">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 213. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:48:34Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis <ref name="WILDEMUTH2">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref> založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:46:05Z

Ystlumod: /* Použitá literatura */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

== Poznámky ==
<references/>

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:44:38Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref name="WILDEMUTH1">WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 212. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. 421 s. ISBN 978-1-59158-503-9.

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:38:26Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník.<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 190.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. 421 s. ISBN 978-1-59158-503-9.

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:37:26Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).<ref>WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science.Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 190. ISBN 978-1-59158-503-9.</ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. 421 s. ISBN 978-1-59158-503-9.

Výzkumné deníky

2013-01-12T19:32:42Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).<ref></ref>
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. 421 s. ISBN 978-1-59158-503-9.

Výzkumné deníky

2013-01-08T19:20:25Z

Ystlumod: /* Použitá literatura */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. 421 s. ISBN 978-1-59158-503-9.

Výzkumné deníky

2012-11-30T19:22:01Z

Ystlumod: /* Jak takový výzkum probíhá? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-11-30T19:21:12Z

Ystlumod: /* Výzkumné deníky */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== [[Případové studie]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== [[Longitudinální výzkum]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

== [[Výzkumné deníky]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)

Zpracovávají:
Martin Štecher

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== [[Obsahová analýza]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-11-30T19:19:57Z

Ystlumod: /* Nezúčastněné pozorování */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== [[Případové studie]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== [[Longitudinální výzkum]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

==Výzkumné deníky==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)

Zpracovávají:
Martin Štecher

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== [[Obsahová analýza]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-11-30T19:19:38Z

Ystlumod: /* [Výzkumné deníky] */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== [[Případové studie]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== [[Longitudinální výzkum]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

==Výzkumné deníky==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)

Zpracovávají:
Martin Štecher

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== [[Obsahová analýza]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-11-30T19:19:25Z

Ystlumod: /* Výzkumné deníky */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== [[Případové studie]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== [[Longitudinální výzkum]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

==[Výzkumné deníky]==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)

Zpracovávají:
Martin Štecher

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== [[Obsahová analýza]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-11-30T19:19:13Z

Ystlumod: /* Nezúčastněné pozorování */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== [[Případové studie]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== [[Longitudinální výzkum]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

==Výzkumné deníky==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)

Zpracovávají:
Martin Štecher

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== [[Obsahová analýza]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-11-30T19:18:28Z

Ystlumod: /* Nezúčastněné pozorování */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== [[Případové studie]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== [[Longitudinální výzkum]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

[==Výzkumné deníky==]

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)

Zpracovávají:
Martin Štecher

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== [[Obsahová analýza]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-11-30T19:17:26Z

Ystlumod: /* [Výzkumné deníky] */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== [[Případové studie]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== [[Longitudinální výzkum]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

[[== Výzkumné deníky ==]]

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)

Zpracovávají:
Martin Štecher

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== [[Obsahová analýza]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

2012-11-30T19:17:02Z

Ystlumod: /* Výzkumné deníky */

'''''Zadání úkolu'''''

Pravidla zapisování:

#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:

**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
**Jaké jsou výhody a nevýhody?
**Jak takový výzkum probíhá?
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''

== [[Případové studie]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal

== [[Longitudinální výzkum]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

== [[Delphi Metoda|Delphi metoda]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

== Historický výzkum ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

==[[ Analýza dokumentů a artefaktů]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

==[[Analýzy logů (statistika webu)]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

== [[Uživatelské testování (úkol do metodologie)|Uživatelské testování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

== [[Zúčastněné pozorování |Zúčastněné pozorování]] ==
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

== [[Nezúčastněné pozorování|Nezúčastněné pozorování]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

== [Výzkumné deníky] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 22)

Zpracovávají:
Martin Štecher

== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

== [[Focus Groups]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

== [[Dotazníková šetření]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

== [[Obsahová analýza]] ==

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

== [[Bibliometrie-výzkum]] ==

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

== Vlastní návrh ==

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají:

Výzkumné deníky

2012-11-30T19:14:12Z

Ystlumod: /* Příklady využití v ISK */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklad využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-30T19:13:41Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-30T19:13:11Z

Ystlumod: /* Typy výzkumných deníků */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''
Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''
* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-30T19:11:03Z

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).

V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''

* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastěji
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.
*kvůli pracovnímu vytížení účastníků
*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání o vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný intervalový plán pro zaznamenávání. Výzkumníci se zajímali u účastníků, prostřednictvím deníků o každou vykonávanou činnost a její kontext a vlastnosti. Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci, s důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly na pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, Výzkum pomohl vytvořit obraz o tom, jak ředitelé akademických knihoven dokáží hospodařit s pracovním dobou. Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování). Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během navazujících rozhovorů. Tři rozhovory byly použity k upřesnění detailů vynechaných z písemných deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledků akcí. Závěrem Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků studie. Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání a tím snížili zátěž na účastníky. Hemon a jeho kolegové v roce 2004 úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly do jejich konkrétních výzkumných cílů a potřeb svých účastníků. Deníky byly udržovány po dobu dvou týdnů. Poté byly prováděny rozhovory za účelem doplnění údajů o pracovních životech ředitelů knihoven.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-28T22:38:10Z

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).

V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''

* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastější,
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.

*kvůli pracovnímu vytížení Každý režisér pro období dvou týdnů (včetně jednoho víkendu) sběru údajů. Kromě toho, že přímé pozorování bylo rušivé.

*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání a vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k doplnění jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný interval-kontingent plán pro zaznamenávání.

Tento přístup nemusí dobře pracovat s respondenty, kteří pravděpodobně zapomenou, zaznamenat bylo prospěšné tady, protože se snížila zátěž na účastníky tím, že jim manévrovací prostor s ohledem na kdy byly zaznamenány údaje, a proto zdůraznil, že zprávy by měly být po celý den , alespoň relativně blízko k času činnost došlo.

Tím, že formuláře na aktivity, spíše než časových intervalech, se Výzkumníci se zaměřili účastníků na každé vykonávané činnosti a její kontext a vlastnosti.

Účastníci byli instruováni, aby zaznamenávali i rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci,

S důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly od pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, na druhou stranu, pomohl vytvořit obraz o tom, jak akademických knihoven ředitelé distribuovat pracovní činnosti v čase.

Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet se simultánními a překrývajícími se činnostmi (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnosti telefonování).

Tyto aktivity jsou důležité a souvisí s vedlejší výzkumnou otázkou týkající se multitaskingu, provádění několika úloh, činností současně. Účastníci se mohli hlášeny tyto činnosti, nemusí dojít k nim, že oni by měli dělat takové položky.

Tak tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během follow-up interview. Rozhovory 3 byly použity k upřesňují a sondy detaily vynechána z písemné deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledky akcí.

Zejména se vzorkem knihovních ředitelů, tento druh spolupráce posiluje studijní výsledky.

Hemon a kolektiv (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly jejich konkrétní výzkumné cíle a potřeby svých účastníků studie.

Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou časovou nezávaznost v zaznamenávání do deníku, čímž snížili zátěž na samotné účastníky.

Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptoval deník-metoda rozhovoru, aby se vešly jejich konkrétní výzkumné cíle a potřeby svých účastníků studie.

Do deníků účastníci zapisovali po dobu dvou týdnů. Rozhovory byly vedeny k vyplnění v detailech knihovního života ředitelů práce.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-28T21:16:57Z

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).

V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''

* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se o tyto otázky:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastější,
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.

*kvůli pracovnímu vytížení Každý režisér pro období dvou týdnů (včetně jednoho víkendu) sběru údajů. Kromě toho, že přímé pozorování bylo rušivé.

*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání a vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k rozšíření na jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný interval-kontingent plán pro zaznamenávání.

I když tento přístup nemusí dobře pracovat s respondenty, kteří jsou pravděpodobně zapomenout, to bylo prospěšné tady, protože se snížila zátěž na účastníky tím, že jim manévrovací prostor s ohledem na kdy byly zaznamenány údaje, a proto zdůraznil, že zprávy by měly být po celý den , alespoň relativně blízko k času činnost došlo.

Tím, že formuláře na aktivity, spíše než časových intervalech, se Výzkumníci se zaměřili účastníků na každé vykonávané činnosti a její kontext a vlastnosti.

Autoři poznamenávají, že účastníci byli instruováni, aby zprávu "rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci" (Hemon et al., 2004, s.. 540).

S důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly od pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, na druhou stranu, pomohl vytvořit obraz o tom, jak akademických knihoven ředitelé distribuovat pracovní činnosti v čase.

Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet s překrývající se nebo simultánní činností (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnost mluvit na telefonu).

Tyto aktivity jsou důležité, a proto zde přímo souvisí s jedním z vedlejších výzkumných otázek, které se týkají multitasking.

Účastníci se mohli hlášeny tyto činnosti, nemusí dojít k nim, že oni by měli dělat takové položky.

Tak tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během follow-up interview. Rozhovory 3 byly použity k upřesňují a sondy detaily vynechána z písemné deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledky akcí.

Autoři píší, že rozhovory byly použity k "rozšíření na činnosti, které buď ředitelé nebo autoři se vybrané." V tomto smyslu, v diáři autoři a výzkumníci se stal "spolupracovníci v konstrukci účtu" (Elliott, 1997, 4.18), protože každý z nich měl podíl na výzkumné praxe.

Zejména se vzorkem knihovních ředitelů, tento druh spolupráce posiluje studijní výsledky.

Hemon a kolektiv (2004) úspěšně adaptovali deníkovou metodu rozhovoru, aby se vešly jejich konkrétní výzkumné cíle a potřeby svých účastníků studie.

Používali polostrukturované deníky a dovolili účastníkům určitou časovou nezávaznost v zaznamenávání do deníku,.

Deník byla udržována po dobu dvou týdnů.

Pak rozhovory byly provedeny vyplnit údaje o pracovních knihovny, ředitelů "životy.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-27T23:01:34Z

Ystlumod: /* Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).

V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''

* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastější,
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.

*kvůli pracovnímu vytížení Každý režisér pro období dvou týdnů (včetně jednoho víkendu) sběru údajů. Kromě toho, že přímé pozorování bylo rušivé.

*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že byli ředitelé požádání a vedení deníků. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihoven. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak? Dále byli účastníci požádáni, ke spojení mezi činnostmi když k nim došlo. Při nerutinních činnostech , byli ředitelé také požádán, aby ohodnotili, jak typická je daná činnost pro během "typického" pracovního týdne. Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích. Zaškrtávací pole, které bylo součástí formuláře minimalizovalo čas potřebný k sepsání deníku a vyvolala konkrétní informace, které účastníci chtěli zachytit. Navíc, byla respondentům dána příležitost k rozšíření na jejich reakce. Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivit ve formě deníku, s ohledem na jejich čas po celý den, a tak to je volně definovaný interval-kontingent plán pro zaznamenávání.

I když tento přístup nemusí dobře pracovat s respondenty, kteří jsou pravděpodobně zapomenout, to bylo prospěšné tady, protože se snížila zátěž na účastníky tím, že jim manévrovací prostor s ohledem na kdy byly zaznamenány údaje, a proto zdůraznil, že zprávy by měly být po celý den , alespoň relativně blízko k času činnost došlo.

Tím, že formuláře na aktivity, spíše než časových intervalech, se Výzkumníci se zaměřili účastníků na každé vykonávané činnosti a její kontext a vlastnosti.

Autoři poznamenávají, že účastníci byli instruováni, aby zprávu "rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci" (Hemon et al., 2004, s.. 540).

S důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly od pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, na druhou stranu, pomohl vytvořit obraz o tom, jak akademických knihoven ředitelé distribuovat pracovní činnosti v čase.

Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet s překrývající se nebo simultánní činností (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnost mluvit na telefonu).

Tyto aktivity jsou důležité, a proto zde přímo souvisí s jedním z vedlejších výzkumných otázek, které se týkají multitasking.

Účastníci se mohli hlášeny tyto činnosti, nemusí dojít k nim, že oni by měli dělat takové položky.

Tak tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během follow-up interview. Rozhovory 3 byly použity k upřesňují a sondy detaily vynechána z písemné deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledky akcí.

Autoři píší, že rozhovory byly použity k "rozšíření na činnosti, které buď ředitelé nebo autoři se vybrané." V tomto smyslu, v diáři autoři a výzkumníci se stal "spolupracovníci v konstrukci účtu" (Elliott, 1997, 4.18), protože každý z nich měl podíl na výzkumné praxe.

Zejména se vzorkem knihovních ředitelů, tento druh spolupráce posiluje studijní výsledky.

V souhrnu, Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptoval deník-metoda rozhovoru, aby se vešly jejich konkrétní výzkumné cíle a potřeby svých účastníků studie.

Oni používali polostrukturovaných deníky a dovolil účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání snížit zátěž na účastníky.

Deník byla udržována po dobu dvou týdnů.

Pak rozhovory byly provedeny vyplnit údaje o pracovních knihovny, ředitelů "životy.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-27T22:33:53Z

Ystlumod: /* Příklady využití v ISK */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).

V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''

* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =
==Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?==

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastější,
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.

*kvůli pracovnímu vytížení Každý režisér pro období dvou týdnů (včetně jednoho víkendu) sběru údajů. Kromě toho, že přímé pozorování bylo rušivé.

*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že žádá ředitele dokončit deníky. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihovny. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak?

Dále byli účastníci požádáni, aby spojení mezi činnostmi když k nim došlo.

Pro nekuřáky rutinních činností (dokládá formuláře v článku je dodatku), byli ředitelé také požádán, aby ohodnotil, jak typické daná činnost byla pro "typického" pracovní týden.

Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích.

Zaškrtávací pole, které jsou součástí formuláře minimalizovat čas potřebný k dokončení deníku a vyvolala konkrétní informace výzkumníci chtěli zachytit.

Navíc, byl respondent dána příležitost k rozšíření na jeho nebo její reakce.

Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivity na mléčné formách jak oni měli čas po celý den, a tak to je volně definovaný interval-kontingent plán pro zaznamenávání.

I když tento přístup nemusí dobře pracovat s respondenty, kteří jsou pravděpodobně zapomenout, to bylo prospěšné tady, protože se snížila zátěž na účastníky tím, že jim manévrovací prostor s ohledem na kdy byly zaznamenány údaje, a proto zdůraznil, že zprávy by měly být po celý den , alespoň relativně blízko k času činnost došlo.

Tím, že formuláře na aktivity, spíše než časových intervalech, se Výzkumníci se zaměřili účastníků na každé vykonávané činnosti a její kontext a vlastnosti.

Autoři poznamenávají, že účastníci byli instruováni, aby zprávu "rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci" (Hemon et al., 2004, s.. 540).

S důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly od pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, na druhou stranu, pomohl vytvořit obraz o tom, jak akademických knihoven ředitelé distribuovat pracovní činnosti v čase.

Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet s překrývající se nebo simultánní činností (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnost mluvit na telefonu).

Tyto aktivity jsou důležité, a proto zde přímo souvisí s jedním z vedlejších výzkumných otázek, které se týkají multitasking.

Účastníci se mohli hlášeny tyto činnosti, nemusí dojít k nim, že oni by měli dělat takové položky.

Tak tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během follow-up interview. Rozhovory 3 byly použity k upřesňují a sondy detaily vynechána z písemné deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledky akcí.

Autoři píší, že rozhovory byly použity k "rozšíření na činnosti, které buď ředitelé nebo autoři se vybrané." V tomto smyslu, v diáři autoři a výzkumníci se stal "spolupracovníci v konstrukci účtu" (Elliott, 1997, 4.18), protože každý z nich měl podíl na výzkumné praxe.

Zejména se vzorkem knihovních ředitelů, tento druh spolupráce posiluje studijní výsledky.

V souhrnu, Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptoval deník-metoda rozhovoru, aby se vešly jejich konkrétní výzkumné cíle a potřeby svých účastníků studie.

Oni používali polostrukturovaných deníky a dovolil účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání snížit zátěž na účastníky.

Deník byla udržována po dobu dvou týdnů.

Pak rozhovory byly provedeny vyplnit údaje o pracovních knihovny, ředitelů "životy.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-27T22:33:14Z

Ystlumod: /* Příklady využití v ISK */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).

V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''

* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =
Jak tráví pracovní čas ředitelé akademických knihoven?

Hemon a kolektiv v roce 2004 zkoumali pomocí metody výzkumných deníků, jak ředitelé akademických knihoven tráví pracovní dobu.

Zajímali se především o:
*do jakých činností se zapojují
*které činnosti provádějí nejčastější,
*zda rozsah jejich činností zahrnuje řízení a vedení kolektivu
*jak jsou dříve vyhlášené činnosti v porovnání s atributy důležité.

Dvanáct ředitelů z vysokoškolských, univerzitních knihoven bylo přizváno k účasti na tomto výzkumu. Jedenáct z nich dokončilo deník po dvoutýdenním studijním období. Deníky byly považovány za prostředek, který poskytne badatelům možnost porovnání každodenní činnosti ředitelů akademických knihoven s předchozími, obecnější popisy jejich práce.

Deníková metoda se hodila k této studii ze dvou důvodů.

*kvůli pracovnímu vytížení Každý režisér pro období dvou týdnů (včetně jednoho víkendu) sběru údajů. Kromě toho, že přímé pozorování bylo rušivé.

*z důvodů rozličného geografického rozmístění účastníků

Tyto dva problémy byly překonány tím, že žádá ředitele dokončit deníky. Forma z deníků byla testována se třemi řediteli knihovny. Ve své konečné podobě, shromažďovali údaje o dvou typech pracovních činností, rutinních .. a ne rutinních. Ředitelé byli požádáni k dokončení jednoho deníku pro každou činnost. Deníky byly polostrukturované, s otevřenými i uzavřenými otázkami, navrženými k dokumentování činnosti v pracovní době knihovny na základě otázek. Kdo? Co? Kdy? Kde? a jak?

Dále byli účastníci požádáni, aby spojení mezi činnostmi když k nim došlo.

Pro nekuřáky rutinních činností (dokládá formuláře v článku je dodatku), byli ředitelé také požádán, aby ohodnotil, jak typické daná činnost byla pro "typického" pracovní týden.

Tyto deníkové zápisky byly provedeny na tištěných formulářích.

Zaškrtávací pole, které jsou součástí formuláře minimalizovat čas potřebný k dokončení deníku a vyvolala konkrétní informace výzkumníci chtěli zachytit.

Navíc, byl respondent dána příležitost k rozšíření na jeho nebo její reakce.

Respondenti byli přesměrováni na záznam aktivity na mléčné formách jak oni měli čas po celý den, a tak to je volně definovaný interval-kontingent plán pro zaznamenávání.

I když tento přístup nemusí dobře pracovat s respondenty, kteří jsou pravděpodobně zapomenout, to bylo prospěšné tady, protože se snížila zátěž na účastníky tím, že jim manévrovací prostor s ohledem na kdy byly zaznamenány údaje, a proto zdůraznil, že zprávy by měly být po celý den , alespoň relativně blízko k času činnost došlo.

Tím, že formuláře na aktivity, spíše než časových intervalech, se Výzkumníci se zaměřili účastníků na každé vykonávané činnosti a její kontext a vlastnosti.

Autoři poznamenávají, že účastníci byli instruováni, aby zprávu "rutinní, osobní aktivity (např., přestávky na kávu nebo jídlo) ... pokud tyto činnosti vztahující se k práci" (Hemon et al., 2004, s.. 540).

S důrazem na zahrnutí všech pracovních činností, včetně těch, které nastaly od pracovišti, tak mimo běžnou pracovní dobu, na druhou stranu, pomohl vytvořit obraz o tom, jak akademických knihoven ředitelé distribuovat pracovní činnosti v čase.

Účastníci nebyli výslovně poučeni o tom, jak zacházet s překrývající se nebo simultánní činností (např. vedlejší činnosti procházení časopisu při provádění primární činnost mluvit na telefonu).

Tyto aktivity jsou důležité, a proto zde přímo souvisí s jedním z vedlejších výzkumných otázek, které se týkají multitasking.

Účastníci se mohli hlášeny tyto činnosti, nemusí dojít k nim, že oni by měli dělat takové položky.

Tak tyto aktivity mohou být identifikovány pouze systematicky během follow-up interview. Rozhovory 3 byly použity k upřesňují a sondy detaily vynechána z písemné deníku, včetně postojů, přesvědčení, znalostí a důsledky akcí.

Autoři píší, že rozhovory byly použity k "rozšíření na činnosti, které buď ředitelé nebo autoři se vybrané." V tomto smyslu, v diáři autoři a výzkumníci se stal "spolupracovníci v konstrukci účtu" (Elliott, 1997, 4.18), protože každý z nich měl podíl na výzkumné praxe.

Zejména se vzorkem knihovních ředitelů, tento druh spolupráce posiluje studijní výsledky.

V souhrnu, Hemon a jeho kolegové (2004) úspěšně adaptoval deník-metoda rozhovoru, aby se vešly jejich konkrétní výzkumné cíle a potřeby svých účastníků studie.

Oni používali polostrukturovaných deníky a dovolil účastníkům určitou pružnost v plánu pro zaznamenávání snížit zátěž na účastníky.

Deník byla udržována po dobu dvou týdnů.

Pak rozhovory byly provedeny vyplnit údaje o pracovních knihovny, ředitelů "životy.

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-25T23:44:20Z

Ystlumod: /* Příklady využití v ISK */

Výzkumné deníky

2012-11-25T19:46:20Z

Ystlumod: /* Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? */

= Charakteristika metody výzkumných deníků =

Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.

= Typy výzkumných deníků =

Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto '''zaznamenávání vyžádané či nevyžádané'''. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.

Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).

V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako

* '''stupeň struktury'''
* '''autorovo vědomí o době zápisu'''
* '''harmonogram záznamu'''

Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na '''nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)'''

* '''Nestrukturované''' mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.

* '''Polostrukturované''' jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.

* '''Strukturované''' mají velmi specifické aspekty.

* '''Záznamy (protokoly)''' jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.

Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:

* '''Intervalová skupina''' - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)

* '''Signální skupina''' - záznamy v deníku na základě vnějších signálů

* '''Událostní skupina''' - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě

= Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků =

* je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
* výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
* jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
* studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
* výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.

= Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =

Metoda výzkumných deníků se zásadně využívá v kvalitativním výzkumu. Tvoří různorodý soubor technik a přístupů, které mohou být použity pro hloubkový výzkum. Tato metoda se využívá především místech, kde není možná fyzická přítomnost badatele, Pomoci deníkové metody je výzkumník schopen získat přístup do míst, kam by se jako osoba nedostal.Metodu je vhodné použít pro výzkum v soukromí zkoumaných osob, respondentů. Zejména se jedná o bydliště, nemocnice, léčebny, nápravná zařízení apod., také geograficky rozptýlená místa. Ale a to je asi to podstatné, pomocí deníků je možné více pochopit myšlení jednotlivců. Deníky mají výhodu v tom, že během výzkumu neovlivňujeme svojí přítomností zkoumaný subjekt. Proto je vhodné tuto metodu využít ve výzkumech, ve kterých chceme objektivní a nezkreslené výsledky.

= Jak takový výzkum probíhá? =

Pomocí deníků můžeme zkoumat chování, myšlení, tzv. vnitřní svět zkoumaného subjektu. Pomocí této metody nemůžeme zjistit, o čem subjekt přemýšlí, nebo jaké jsou jeho emoce, návyky. Proto bývá deníková metoda často využívána také v kombinaci s jinými metodami (např. dotazníky, pozorování nebo rozhovory). Velmi důležité je, aby badatel správně formuloval otázky na které chce znát odpověď. Otázky by měly být srozumitelné, nejlépe uzavřené, aby zapisovatel-respondent, nebyl zatěžován přemýšlením, jak vlastně na otázku odpovědět.

Před samotným započetím výzkumu je vhodné:
*pečlivě výbrat účastníky a jejich motivaci k výzkumu
*stanovit způsob komunikace s účastníky výzkumu
*stanovit sběr částí deníků, buď v průběhu průzkumu, v předem domluvených intervalech, nebo při dokončení samotného zapisování do deníku
*stanovit stupně struktury v deníku, správně formulovat otázky
*domluvit si s účastníky moment, tzv. spouštěč, kdy mají do deníku zapisovat
*určit frekvenci,intervaly a délku výzkumu
*zodpovědně zvolit technologii, medium

==Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy ==

Audio, vizuální, biometrické a mobilní nahrávání a komunikační technologie mohou výrazně rozšířit rozsah informací, které lze poměrně snadno shromažďovat v tzv. přirozených souvislostech. Analogové záznamy postupně nahrazují záznamy digitální pro svoji jednoduchost použití, automatizaci času a (v některých případech) umístění záznamu dat, kompatibilitu s počítačovými aplikacemi, a další funkcemi.

Rozvoj a šíření webových deníků je trend, který bylo těžké přehlédnout.

On-line deníky nebo záznamy
*mají řadu výhod, včetně automatizace sběru dat
*odchyt elektronického textu, obrázků a jiných objektů
*schopnost sledovat změny a současně přístup

Některé skupiny účastníků mohou být více spokojeny s elektronickými technologiemi záznamu deníků, než s klasickou papírovou formou. Další hlavní použití technologie ve studiu deníků je v řízení času zaznamenávání, jsou to různé nástroje a aplikace, sloužící účastníkům k připomenutí záznamu do deníku.

=Příklady využití v ISK =

Dotazníková šetření patří k nejrozšířenějším a nejběžnějším výzkumným metodám. Lze jej využít u širokého okruhu témat a získat tak data z různých oblastí, jako je veřejné mínění, postoje a chování dotazovaných, až po míru spokojenosti v poskytování služeb.

===Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné===
Z výzkumů provedených na našem území stojí za zmínku průzkum “Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné”. Byl zaměřen na knihovny krajů, měst a obcí a jeho autoři vycházeli z předpokladu, že většina knihoven neposkytuje speciální služby uživatelům s různým zdravotním handicapem. Kvůli rozsáhlosti projektu zahrnujícího 137 knihoven byla využita elektronická forma dotazníku, která se skládala z několika okruhů otázek zaměřených na jednotlivá zdravotní postižení (zrakové, sluchové, tělesné a mentální) a na elektronické služby knihoven obecně. Výsledek průzkumu je především podkladem a východiskem pro další rozvoj služeb a aktivit určených handicapovaným uživatelům a odstranění bariér či nedostatků v knihovnách.<ref name="houskova">HOUŠKOVÁ, Zlata; PILLEROVÁ, Vladana. ''Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné : výsledky průzkumu'' [online]. Praha : Knihovnický institut Národní knihovny ČR, 2007. 20 s. [cit. 2012-10-11]. Dostupný z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/Handi-cap_vysledky_pruzkumu.doc></ref>

===Potřeby dalšího vzdělávání osob věnujících se informačnímu vzdělávání===
Další zajímavý průzkum byl proveden v roce 2010 pro projekt NAKLIV (Národní klastr informačního vzdělávání), který byl nazván “Potřeby dalšího vzdělávání osob věnujících se informačnímu vzdělávání”. Cílem projektu bylo “zmapovat potřeby a preference respondentů ve vztahu ke vzdělávacím akcím v oblasti informačního vzdělávání, které připravuje projekt NAKLIV.”<ref name="honsova">Honsová Tereza; Machovská Monika; Snížková Martina. ''Potřeby dalšího vzdělávání osob věnujících se informačnímu vzdělávání'' . Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 8 [cit. 2012-10-11]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/potreby-dalsiho-vzdelavani-osob-venujicich-se-informacnimu-vzdelavani-pruzkum-nakliv>. ISSN 1802-9736]</ref> Byl zvolený elektronický způsob dotazování pomocí online aplikace Easyresearch.biz. “Dotazovaná skupina se skládala především z odborných knihovníků vysokoškolských knihoven. Většina z těchto pracovníků se v rámci své práce zabývá informačním vzděláváním.” <ref name="honsova"></ref>
Návratnost dotazníku byla 46 %. Z dotazníku vyšel zřejmý zájem o další vzdělávání v této oblasti, především o kurzy společnosti IVIG. Přínosem mohla být také informace, že největší zájem je o oblast nových médií, naopak minimální zájem byl o manažerské kompetence knowledge mentora.

===ZOTERO===
Dotazníkové šetření se dá také velmi dobře využít v případě softwarových produktů, jako tomu bylo v průzkumu týkajícího se uživatelů ZOTERO (volně dostupný nástroj ke shromažďování, organizování a citování - osobní knihovna). Cílem výzkumu bylo zjistit jak uživatelé nástroj ZOTERO používají a jak jsou spokojeni s jeho funkcemi. Výsledky by mohly být využity například pro další vývoj produktu. Průzkum byl proveden pomocí elektronického dotazování. Dotazník byl zveřejněn na ZOTERO fóru a na Twitteru a obsahoval 23 otázek. Během týdne odpovědělo přibližně 730 respondentů. V konečné zprávě bylo ale analyzováno pouze 179 z nich. Vyhodnocením dotazníkového šetření bylo zjištěno, že uživatelé jsou s funkcemi nástroje ZOTERO spokojeni (snadné použití) a firma by se dále měla zaměřit spíše na potřeby pokročilých uživatelů.<ref name="zotero">ZOTERO: User Experience Survey Results. In: Debralauterbach.com [online]. 2009 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://www.debralauterbach.com/projects/zoterosurveyresults.pdf
</ref>

= Použitá literatura =
WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 211-221 s. ISBN 15-915-8503-1.

Výzkumné deníky

2012-11-25T19:30:35Z

Ystlumod: /* Technologie pro zachycení deníkových záznamů, On-line deníky nebo záznamy */