https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Villonka WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs] 2026-04-18T12:26:28Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34123 Monitoring 2013-05-19T20:43:18Z <p>Villonka: /* Monitoring osob */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstnanců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. ''Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel''. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. ''Strategie firemní komunikace''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek [[informace]]. Uživatel se k informacím dostane většinou přes [[Internet|internetové připojení]] a [[Webová aplikace|webovou aplikaci]], případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? ''Computerworld.cz'' [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Lze jej provádět pomocí speciálního mobilního telefonu, chytrého telefonu s konkrétní monitorovací aplikací, či se zařízením na to určeným. Jedná se však o celkem drahá zařízení, jejichž pořizovací cena se pohybuje v rozmezí 6 - 10 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani dražší přístroje. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas, vysvětlit jim, jak zařízení funguje. Téma monitoringu osob (především dětí a seniorů) je momentálně velmi diskutovaným tématem.<br /> <br /> ===Zařízení určená k monitoringu osob===<br /> '''Telekomunikační přístroje''' &lt;br&gt;<br /> Do této kategorie patří pevná telefonní linka, mobilní telefon, komunikace přes Skype, emailová korespondence a další. Skrz tyto možnosti mohou monitorovat své blízké rodinní příslušníci. Ověří, kde se daná osoba vyskytuje, jestli je v pořádku.<br /> <br /> '''Technické vybavení domácnosti''' &lt;br&gt;<br /> Monitorovat osobu v domácnosti lze díky detektorům pohybu umístěným po bytě. Dále pak pomocí dektetorů pádů (vhodné především u starých, postižených nebo jinak fyzicky znevýhodněných osob). Existují i speciální monitorovací podložky, které měří váhu, tlak, teplotu a další parametry.<br /> Více se monitoringem běžných denních činností zabývá M. Phillipose ve svém výzkumu z roku 2004.&lt;ref&gt;PHILLIPOSE, M., et. al. Inferring Activities from Interactions with Objects. In: ''IEEE Pervasive Computing'' [online]. 2004 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=1369161&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. ''RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants'' [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34100 Monitoring 2013-05-19T20:36:13Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstnanců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. ''Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel''. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. ''Strategie firemní komunikace''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? ''Computerworld.cz'' [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Lze jej provádět pomocí speciálního mobilního telefonu, chytrého telefonu s konkrétní monitorovací aplikací, či se zařízením na to určeným. Jedná se však o celkem drahá zařízení, jejichž pořizovací cena se pohybuje v rozmezí 6 - 10 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani dražší přístroje. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas, vysvětlit jim, jak zařízení funguje. Téma monitoringu osob (především dětí a seniorů) je momentálně velmi diskutovaným tématem.<br /> <br /> ===Zařízení určená k monitoringu osob===<br /> '''Telekomunikační přístroje''' &lt;br&gt;<br /> Do této kategorie patří pevná telefonní linka, mobilní telefon, komunikace přes Skype, emailová korespondence a další. Skrz tyto možnosti mohou monitorovat své blízké rodinní příslušníci. Ověří, kde se daná osoba vyskytuje, jestli je v pořádku.<br /> <br /> '''Technické vybavení domácnosti''' &lt;br&gt;<br /> Monitorovat osobu v domácnosti lze díky detektorům pohybu umístěným po bytě. Dále pak pomocí dektetorů pádů (vhodné především u starých, postižených nebo jinak fyzicky znevýhodněných osob). Existují i speciální monitorovací podložky, které měří váhu, tlak, teplotu a další parametry.<br /> Více se monitoringem běžných denních činností zabývá M. Phillipose ve svém výzkumu z roku 2004.&lt;ref&gt;PHILLIPOSE, M., et. al. Inferring Activities from Interactions with Objects. In: ''IEEE Pervasive Computing'' [online]. 2004 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=1369161&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. ''RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants'' [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34096 Monitoring 2013-05-19T20:35:36Z <p>Villonka: /* Zařízení určená k monitoringu osob */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. ''Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel''. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. ''Strategie firemní komunikace''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? ''Computerworld.cz'' [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Lze jej provádět pomocí speciálního mobilního telefonu, chytrého telefonu s konkrétní monitorovací aplikací, či se zařízením na to určeným. Jedná se však o celkem drahá zařízení, jejichž pořizovací cena se pohybuje v rozmezí 6 - 10 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani dražší přístroje. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas, vysvětlit jim, jak zařízení funguje. Téma monitoringu osob (především dětí a seniorů) je momentálně velmi diskutovaným tématem.<br /> <br /> ===Zařízení určená k monitoringu osob===<br /> '''Telekomunikační přístroje''' &lt;br&gt;<br /> Do této kategorie patří pevná telefonní linka, mobilní telefon, komunikace přes Skype, emailová korespondence a další. Skrz tyto možnosti mohou monitorovat své blízké rodinní příslušníci. Ověří, kde se daná osoba vyskytuje, jestli je v pořádku.<br /> <br /> '''Technické vybavení domácnosti''' &lt;br&gt;<br /> Monitorovat osobu v domácnosti lze díky detektorům pohybu umístěným po bytě. Dále pak pomocí dektetorů pádů (vhodné především u starých, postižených nebo jinak fyzicky znevýhodněných osob). Existují i speciální monitorovací podložky, které měří váhu, tlak, teplotu a další parametry.<br /> Více se monitoringem běžných denních činností zabývá M. Phillipose ve svém výzkumu z roku 2004.&lt;ref&gt;PHILLIPOSE, M., et. al. Inferring Activities from Interactions with Objects. In: ''IEEE Pervasive Computing'' [online]. 2004 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=1369161&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. ''RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants'' [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34091 Monitoring 2013-05-19T20:35:04Z <p>Villonka: /* Zařízení určená k monitoringu osob */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. ''Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel''. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. ''Strategie firemní komunikace''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? ''Computerworld.cz'' [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Lze jej provádět pomocí speciálního mobilního telefonu, chytrého telefonu s konkrétní monitorovací aplikací, či se zařízením na to určeným. Jedná se však o celkem drahá zařízení, jejichž pořizovací cena se pohybuje v rozmezí 6 - 10 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani dražší přístroje. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas, vysvětlit jim, jak zařízení funguje. Téma monitoringu osob (především dětí a seniorů) je momentálně velmi diskutovaným tématem.<br /> <br /> ===Zařízení určená k monitoringu osob===<br /> &lt;br&gt;<br /> '''Telekomunikační přístroje'''<br /> Do této kategorie patří pevná telefonní linka, mobilní telefon, komunikace přes Skype, emailová korespondence a další. Skrz tyto možnosti mohou monitorovat své blízké rodinní příslušníci. Ověří, kde se daná osoba vyskytuje, jestli je v pořádku.<br /> &lt;br&gt;<br /> '''Technické vybavení domácnosti'''<br /> Monitorovat osobu v domácnosti lze díky detektorům pohybu umístěným po bytě. Dále pak pomocí dektetorů pádů (vhodné především u starých, postižených nebo jinak fyzicky znevýhodněných osob). Existují i speciální monitorovací podložky, které měří váhu, tlak, teplotu a další parametry.<br /> Více se monitoringem běžných denních činností zabývá M. Phillipose ve svém výzkumu z roku 2004.&lt;ref&gt;PHILLIPOSE, M., et. al. Inferring Activities from Interactions with Objects. In: ''IEEE Pervasive Computing'' [online]. 2004 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=1369161&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. ''RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants'' [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34090 Monitoring 2013-05-19T20:34:53Z <p>Villonka: /* Zařízení určená k monitoringu osob */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. ''Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel''. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. ''Strategie firemní komunikace''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? ''Computerworld.cz'' [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Lze jej provádět pomocí speciálního mobilního telefonu, chytrého telefonu s konkrétní monitorovací aplikací, či se zařízením na to určeným. Jedná se však o celkem drahá zařízení, jejichž pořizovací cena se pohybuje v rozmezí 6 - 10 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani dražší přístroje. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas, vysvětlit jim, jak zařízení funguje. Téma monitoringu osob (především dětí a seniorů) je momentálně velmi diskutovaným tématem.<br /> <br /> ===Zařízení určená k monitoringu osob===<br /> &lt;br&gt;<br /> '''Telekomunikační přístroje'''<br /> Do této kategorie patří pevná telefonní linka, mobilní telefon, komunikace přes Skype, emailová korespondence a další. Skrz tyto možnosti mohou monitorovat své blízké rodinní příslušníci. Ověří, kde se daná osoba vyskytuje, jestli je v pořádku.<br /> <br /> &lt;br&gt;<br /> '''Technické vybavení domácnosti'''<br /> Monitorovat osobu v domácnosti lze díky detektorům pohybu umístěným po bytě. Dále pak pomocí dektetorů pádů (vhodné především u starých, postižených nebo jinak fyzicky znevýhodněných osob). Existují i speciální monitorovací podložky, které měří váhu, tlak, teplotu a další parametry.<br /> Více se monitoringem běžných denních činností zabývá M. Phillipose ve svém výzkumu z roku 2004.&lt;ref&gt;PHILLIPOSE, M., et. al. Inferring Activities from Interactions with Objects. In: ''IEEE Pervasive Computing'' [online]. 2004 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=1369161&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. ''RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants'' [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34086 Monitoring 2013-05-19T20:34:09Z <p>Villonka: /* Monitoring osob */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. ''Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel''. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. ''Strategie firemní komunikace''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? ''Computerworld.cz'' [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Lze jej provádět pomocí speciálního mobilního telefonu, chytrého telefonu s konkrétní monitorovací aplikací, či se zařízením na to určeným. Jedná se však o celkem drahá zařízení, jejichž pořizovací cena se pohybuje v rozmezí 6 - 10 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani dražší přístroje. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas, vysvětlit jim, jak zařízení funguje. Téma monitoringu osob (především dětí a seniorů) je momentálně velmi diskutovaným tématem.<br /> <br /> ===Zařízení určená k monitoringu osob===<br /> '''Telekomunikační přístroje'''<br /> Do této kategorie patří pevná telefonní linka, mobilní telefon, komunikace přes Skype, emailová korespondence a další. Skrz tyto možnosti mohou monitorovat své blízké rodinní příslušníci. Ověří, kde se daná osoba vyskytuje, jestli je v pořádku.<br /> <br /> '''Technické vybavení domácnosti'''<br /> Monitorovat osobu v domácnosti lze díky detektorům pohybu umístěným po bytě. Dále pak pomocí dektetorů pádů (vhodné především u starých, postižených nebo jinak fyzicky znevýhodněných osob). Existují i speciální monitorovací podložky, které měří váhu, tlak, teplotu a další parametry.<br /> Více se monitoringem běžných denních činností zabývá M. Phillipose ve svém výzkumu z roku 2004.&lt;ref&gt;PHILLIPOSE, M., et. al. Inferring Activities from Interactions with Objects. In: ''IEEE Pervasive Computing'' [online]. 2004 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&amp;arnumber=1369161&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. ''RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants'' [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34071 Monitoring 2013-05-19T20:24:31Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. ''Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel''. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. ''Strategie firemní komunikace''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? ''Computerworld.cz'' [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Lze jej provádět pomocí speciálního mobilního telefonu, chytrého telefonu s konkrétní monitorovací aplikací, či se zařízením na to určeným. Jedná se však o celkem drahá zařízení, jejichž pořizovací cena se pohybuje v rozmezí 6 - 10 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani dražší přístroje. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas, vysvětlit jim, jak zařízení funguje. Téma monitoringu osob (především dětí a seniorů) je momentálně velmi diskutovaným tématem.<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. ''RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants'' [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34062 Monitoring 2013-05-19T20:20:29Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. ''Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel''. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. ''Strategie firemní komunikace''. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? ''Computerworld.cz'' [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas.<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. ''RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants'' [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=34054 Monitoring 2013-05-19T20:17:04Z <p>Villonka: /* Monitoring zaměstnanců */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. Strategie firemní komunikace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Vyhledávání Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? Computerworld.cz [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas.<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. A společnosti jdou často ještě dál - čtou emaily svých zaměstnanců. Dle našich zákonů jde v tomto případě o věc legální.&lt;ref&gt;MIKULECKÝ, Jan. Monitorování zaměstnanců je legální!. &lt;i&gt;RAC - Infocentrum: Risk Analysis Consultants&lt;/i&gt; [online]. 2010 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.rac.cz/RAC/homepage.nsf/CZ/Clanky/$FILE/DSM-03-2010_Monitorovani%20zamestnancu%20je%20legalni_Mikulecky.pdf<br /> &lt;/ref&gt;<br /> Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=33980 Monitoring 2013-05-19T19:36:45Z <p>Villonka: /* Monitoring osob */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. Strategie firemní komunikace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Vyhledávání Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? Computerworld.cz [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes [[Geolokace|GPS (geolokační) navigaci]]. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas.<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Monitoring&diff=33976 Monitoring 2013-05-19T19:34:51Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' monitoring,<br /> <br /> '''Synonyma:''' systematický sběr informací<br /> <br /> '''Související pojmy:''' kontrola, sledování, pořizování záznamu, měření, sběr informací<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - -&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - monitoring zaměstatnců, monitoring osob&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> ==Základní informace==<br /> Termín monitoring pochází z latinského slova „monitor“, jenž má primární význam jako zobrazovací jednotka, dále pak především ve výpočetní technice „sleduje, reguluje, řídí nebo ověřuje operace výpočetního systému“.&lt;ref&gt;LINHART, Jiří. Slovník cizích slov pro nové století: Základní měnové jednotky, abecední seznam chemických prvků, jazykovědné pojmy, 30 000 hesel. Litvínov: Dialog, c2007, s. 251. ISBN 8073820064.<br /> &lt;/ref&gt; Monitoring samotný tedy představuje sběr informací probíhající systematicky v určitém časovém úseku.&lt;ref&gt; HORÁKOVÁ, Iveta, Dita STEJSKALOVÁ a Hana ŠKAPOVÁ. Strategie firemní komunikace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 233 s. ISBN 8085943999.&lt;/ref&gt; Lze jej provádět různými způsoby s pomocí odlišných zařízení a měřit můžeme prakticky cokoli.<br /> <br /> ==Monitoring osob==<br /> Zařízení sloužící k monitoringu mohou zjišťovat informace o pohybu a aktivitě, váze, tepu, tlaku, teplotě, kvalitě a délce spánku, pádech a dalších činnostech. Kromě sledování člověka lze vést záznamy o předmětech lidmi používaných (např. otevírání dveří od pokoje či ledničky, příprava kávy).<br /> Monitoring osob lze provádět pomocí zařízení, která přenášejí data přes síť mobilního operátora do kontrolního centra, které informace vyhodnotí. Existuje zde komunikační server (spravuje mobilní zařízení) a databázový server (ukládá nasbírané inf.). Díky nim lze zobrazit jednotlivá data – často se jedná o velké množství jednotek informace. Uživatel se k informacím dostane většinou přes internetové připojení a webový prohlížeč, případně aplikací nainstalovanou v počítači nebo mobilním telefonu. Stačí pouze zadat přihlašovací jméno a bezpečností heslo, které chrání před zneužitím dat.&lt;ref&gt;KOČNAR, Tomáš. Vyhledávání Jak fungují služby pro monitoring objektů, osob či zvířat? Computerworld.cz [online]. 22. 11. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/jak-funguji-sluzby-pro-monitoring-objektu-osob-ci-zvirat-8099&lt;/ref&gt; Celý tento systém funguje na posílání dat přes síť GRPS a vyhledává signál přes GPS (geolokační) navigaci. Toto monitorování lze provádět např. u seniorů, malých dětí nebo psů. Provádí se, aby blízcí rodinní příslušníci měli svého drahého pod kontrolou a věděli o jeho pohybu, kdyby se např. ztratil, nebo byl unesen atd. Je však třeba brát v úvahu psychický stav osoby, kterou zamýšlíme monitorovat. Především u seniorů je třeba mít jejich souhlas.<br /> <br /> ==Monitoring zaměstnanců==<br /> Ve firmách se můžeme setkat s monitoringem zaměstnanců. Jde o proces, který může kontrolovat jak příchody a odchody zaměstnanců (pomocí různých skenovacích zařízení, kartiček či čipů, kamery nebo vrátného), tak jejich pohyb po budově. Chceme-li zajít ještě dál, lze odesílat kopii z obrazovky přímo na obrazovku „kontrolora“, který vidí každý krok zaměstnance s počítačem. Snahou těchto a mnoha dalších zařízení je donutit zaměstnance pracovat efektivně a věnovat svůj čas pouze práci pro společnost, nikoli vyřizování soukromé pošty atd. Hranice mezi ochranou osobních údajů, [[Ochrana soukromí|ochranou soukromí]] a kontrolou práce zaměstnance je tenká. A o efektivnosti těchto metod lze polemizovat.<br /> <br /> ==Další možnosti monitoringu==<br /> Monitorovat lze prakticky cokoli. Pohyb zvířat v lese, zdravotní stav pacientů, výkonnost technických zařízení a téměř každou činnost a zařízení, které vás napadne.<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=33729 KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře 2013-05-19T13:14:10Z <p>Villonka: /* Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> *[[Analýza chování]]<br /> *[[Datový korpus]]<br /> *[[Dialogový systém]]<br /> *[[Diskrétní model]]<br /> *[[Foném]] - Michal Kaláb<br /> *[[Formální systém]]<br /> *[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> *[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová<br /> *[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Informatika]] - Eva Sedláková<br /> *[[Interdisciplinarita]]<br /> *[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> *[[Logika]] - Klára Kopecká<br /> *[[Mealyho automat]]<br /> *[[Neuron]] Jakub Fryš<br /> *[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> *[[Operační systém]]&amp;nbsp;Dušan Schnelly<br /> *[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br /> *[[Počítačová věda]]<br /> *[[Pravděpodobnostní model]]<br /> *[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> *[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> *[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br /> *[[Skrytý Markovův model]]<br /> *[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br /> *[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> *[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br /> *[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> *[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[Věta o neúplnosti]]<br /> *[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]] - Jana Slaná<br /> * [[slevový portál]] - <br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Adriana Fujková<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]<br /> * [[umělá inteligence]] - Martin Man<br /> * [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br /> *[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] <br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]] <br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]] <br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]] - Petr Šmíd<br /> *[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br /> *[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br /> *[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br /> *[[mediální obraz]] <br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]] Iva Michálková<br /> *[[pravidlo 3Ř]]<br /> *[[strategický management]] Martina Zoubková<br /> *[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Analýza rizik]]<br /> *[[Audit]] Petr Zapletal<br /> *[[Customizace]]<br /> *[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová<br /> *[[Demo verze]] - Jaromír Červený<br /> *[[Desktop]] Kateřina Slámová<br /> *[[Globální strategie]] firmy<br /> *[[Hosting]]<br /> *[[IaaS]] - Filip Kocián<br /> *[[Infrastruktura]]<br /> *[[Konektivita]]<br /> *[[Metodika]]<br /> *[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br /> *[[Monitoring]]&amp;nbsp; - Iveta Jansová<br /> *[[Multitenancy]]<br /> *[[PaaS]] Kristýna Klímková<br /> *[[Procesní řízení]]<br /> *[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[Přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br /> *[[SaaS]] - Jakub Horák<br /> *[[Server]] <br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[Strategie]] <br /> *[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br /> *[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br /> *[[Výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[Webový server]] - Jakub Foral<br /> <br /> === David Grudl: User Experience ===<br /> *[[aplikace]]<br /> *[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br /> *[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br /> *[[Ego]] - Martina Volavková<br /> *[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br /> *[[mobilní aplikace]] <br /> *[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br /> *[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br /> *[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Vyhledávač]]<br /> *[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br /> *[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> *[[archivace]]<br /> *[[Big Data]]<br /> *[[Business Development]]<br /> *[[BYO]] (Bring Your Own)<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br /> *[[facilitace]]<br /> *[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br /> *[[generace Y]] Iva Michálková<br /> *[[globální firma]] Lukáš Závodný<br /> *[[hybridní notebook]]<br /> *[[Change Management]]<br /> *[[informační exploze]] - Boris Turek<br /> *[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br /> *[[jazyk nových médií]]<br /> *[[judikát]] - Jana Kantorová<br /> *[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br /> *[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová<br /> *[[kontextová inzerce]]<br /> *[[korporátní firma]]<br /> *[[Lunch and Learn]]<br /> *[[mediální plán]]<br /> *[[mobilní firma]]<br /> *[[nestrukturovaná data]]<br /> *[[portfolio]]<br /> *[[relevance]]<br /> *[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br /> *[[řízení inovací]]<br /> *[[strukturovaná data]]<br /> *[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br /> *[[vizualizace]]<br /> *[[vizualizační software]]<br /> *[[webcast]]<br /> *[[webinář]]- Jana Vebrová<br /> <br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> *[[andragogika]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[bibliografická portál]]<br /> *[[Business model]]<br /> *[[citace]]- Karpeová Denisa<br /> *[[Citace PRO]]<br /> *[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br /> *[[depozitář]]<br /> *[[ebrary]]<br /> *[[eReading]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Flexibookstore]]<br /> *[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br /> *[[konzorcium]]<br /> *[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br /> *[[odpis]] (z knihovního fondu)<br /> *[[revize]] (knihovního fondu)<br /> *[[skriptárna]]<br /> *[[softwarová čtečka]]<br /> <br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> *[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br /> *[[evidence knihoven]]<br /> *[[grafik]]<br /> *[[informační instituce]]<br /> *[[informační zdroj]]<br /> *[[knihovní rada]]<br /> *[[knihovnictví]]<br /> *[[komunitní knihovna]]<br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br /> *[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br /> *[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br /> *[[metodické doporučení]]<br /> *[[metodický knihovník]]<br /> *[[občanská iniciativa]]<br /> *[[obnova fondu]]<br /> *[[odborné knihovnictví]]<br /> *[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br /> *[[rychločtení]] - Šteinigerová<br /> *[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br /> *[[veřejné knihovnictví]]<br /> *[[výměnný fond]]<br /> *[[výzkum potřeb]]<br /> *[[výzkum spokojenosti]]<br /> *[[základní knihovna]]<br /> *[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br /> <br /> ===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> *[[Comunity Building]]<br /> *[[Content Marketing]] - Martin Bartoš<br /> *[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br /> *[[COWO Brno]]<br /> *[[Coworking]] - Jana Kantorová<br /> *[[Event]] - Olga Senčaková<br /> *[[GeoTracking]]<br /> *[[Know How]]<br /> *[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br /> *[[marketingová agentura]]<br /> *[[Media Relation]]<br /> *[[morální flexibilita]] - Jakub Forman<br /> *[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br /> *[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br /> *[[nerd]] - Václav Piták<br /> <br /> ===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> [[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br /> <br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - <br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=33727 KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře 2013-05-19T13:13:04Z <p>Villonka: /* Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> *[[Analýza chování]]<br /> *[[Datový korpus]]<br /> *[[Dialogový systém]]<br /> *[[Diskrétní model]]<br /> *[[Foném]] - Michal Kaláb<br /> *[[Formální systém]]<br /> *[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> *[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová<br /> *[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Informatika]] - Eva Sedláková<br /> *[[Interdisciplinarita]]<br /> *[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> *[[Logika]] - Klára Kopecká<br /> *[[Mealyho automat]]<br /> *[[Neuron]] Jakub Fryš<br /> *[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> *[[Operační systém]]&amp;nbsp;Dušan Schnelly<br /> *[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br /> *[[Počítačová věda]]<br /> *[[Pravděpodobnostní model]]<br /> *[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> *[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> *[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br /> *[[Skrytý Markovův model]]<br /> *[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br /> *[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> *[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br /> *[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> *[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[Věta o neúplnosti]]<br /> *[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System) - Václav Kůs<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]] - Jana Slaná<br /> * [[slevový portál]] - <br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Adriana Fujková<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]<br /> * [[umělá inteligence]] - Martin Man<br /> * [[záloha]] - Tatiana Kňazeová<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br /> *[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] <br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]] <br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]] <br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]] - Petr Šmíd<br /> *[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br /> *[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br /> *[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br /> *[[mediální obraz]] <br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]] Iva Michálková<br /> *[[pravidlo 3Ř]]<br /> *[[strategický management]] Martina Zoubková<br /> *[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Analýza rizik]]<br /> *[[Audit]] Petr Zapletal<br /> *[[Customizace]]<br /> *[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová<br /> *[[Demo verze]] - Jaromír Červený<br /> *[[Desktop]] Kateřina Slámová<br /> *[[Globální strategie]] firmy<br /> *[[Hosting]]<br /> *[[IaaS]] - Filip Kocián<br /> *[[Infrastruktura]]<br /> *[[Konektivita]]<br /> *[[Metodika]]<br /> *[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br /> *[[Monitoring]]&amp;nbsp;<br /> *[[Multitenancy]]<br /> *[[PaaS]] Kristýna Klímková<br /> *[[Procesní řízení]]<br /> *[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[Přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br /> *[[SaaS]] - Jakub Horák<br /> *[[Server]] <br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[Strategie]] <br /> *[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br /> *[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br /> *[[Výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[Webový server]] - Jakub Foral<br /> <br /> === David Grudl: User Experience ===<br /> *[[aplikace]]<br /> *[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br /> *[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br /> *[[Ego]] - Martina Volavková<br /> *[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br /> *[[mobilní aplikace]] <br /> *[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br /> *[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br /> *[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Vyhledávač]]<br /> *[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br /> *[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> *[[archivace]]<br /> *[[Big Data]]<br /> *[[Business Development]]<br /> *[[BYO]] (Bring Your Own)<br /> *[[dostupnost]] (služby)<br /> *[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br /> *[[facilitace]]<br /> *[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br /> *[[generace Y]] Iva Michálková<br /> *[[globální firma]] Lukáš Závodný<br /> *[[hybridní notebook]]<br /> *[[Change Management]]<br /> *[[informační exploze]] - Boris Turek<br /> *[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br /> *[[jazyk nových médií]]<br /> *[[judikát]] - Jana Kantorová<br /> *[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br /> *[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová<br /> *[[kontextová inzerce]]<br /> *[[korporátní firma]]<br /> *[[Lunch and Learn]]<br /> *[[mediální plán]]<br /> *[[mobilní firma]]<br /> *[[nestrukturovaná data]]<br /> *[[portfolio]]<br /> *[[relevance]]<br /> *[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br /> *[[řízení inovací]]<br /> *[[strukturovaná data]]<br /> *[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br /> *[[vizualizace]]<br /> *[[vizualizační software]]<br /> *[[webcast]]<br /> *[[webinář]]- Jana Vebrová<br /> <br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> *[[andragogika]]<br /> *[[autentizace]]<br /> *[[bibliografická portál]]<br /> *[[Business model]]<br /> *[[citace]]- Karpeová Denisa<br /> *[[Citace PRO]]<br /> *[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br /> *[[depozitář]]<br /> *[[ebrary]]<br /> *[[eReading]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Flexibookstore]]<br /> *[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br /> *[[konzorcium]]<br /> *[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br /> *[[odpis]] (z knihovního fondu)<br /> *[[revize]] (knihovního fondu)<br /> *[[skriptárna]]<br /> *[[softwarová čtečka]]<br /> <br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> *[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br /> *[[evidence knihoven]]<br /> *[[grafik]]<br /> *[[informační instituce]]<br /> *[[informační zdroj]]<br /> *[[knihovní rada]]<br /> *[[knihovnictví]]<br /> *[[komunitní knihovna]]<br /> *[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br /> *[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br /> *[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br /> *[[metodické doporučení]]<br /> *[[metodický knihovník]]<br /> *[[občanská iniciativa]]<br /> *[[obnova fondu]]<br /> *[[odborné knihovnictví]]<br /> *[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br /> *[[rychločtení]] - Šteinigerová<br /> *[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br /> *[[veřejné knihovnictví]]<br /> *[[výměnný fond]]<br /> *[[výzkum potřeb]]<br /> *[[výzkum spokojenosti]]<br /> *[[základní knihovna]]<br /> *[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br /> <br /> ===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> *[[Comunity Building]]<br /> *[[Content Marketing]] - Martin Bartoš<br /> *[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br /> *[[COWO Brno]]<br /> *[[Coworking]] - Jana Kantorová<br /> *[[Event]] - Olga Senčaková<br /> *[[GeoTracking]]<br /> *[[Know How]]<br /> *[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br /> *[[marketingová agentura]]<br /> *[[Media Relation]]<br /> *[[morální flexibilita]] - Jakub Forman<br /> *[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br /> *[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br /> *[[nerd]] - Václav Piták<br /> <br /> ===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> [[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br /> <br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] - <br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31231 KISK:Informační vzdělávání 2013-05-05T19:16:31Z <p>Villonka: /* Andragogika */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> <br /> &lt;br/&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/ref&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d1/ICT_literacy.png/450px-ICT_literacy.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;ICT literacy.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; _fck_mw_width=&quot;450&quot; alt=&quot;Schéma ICT gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31230 KISK:Informační vzdělávání 2013-05-05T18:53:31Z <p>Villonka: /* Andragogika */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> <br /> &lt;br/&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/ref&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d1/ICT_literacy.png/450px-ICT_literacy.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;ICT literacy.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; _fck_mw_width=&quot;450&quot; alt=&quot;Schéma ICT gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31229 KISK:Informační vzdělávání 2013-05-05T18:44:38Z <p>Villonka: /* Andragogika */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> <br /> &lt;br/&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;ref&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/ref&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;_&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/thumb/d/d1/ICT_literacy.png/450px-ICT_literacy.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;ICT literacy.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; _fck_mw_width=&quot;450&quot; alt=&quot;Schéma ICT gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=29761 KISK:Informační vzdělávání 2013-04-18T15:02:10Z <p>Villonka: /* Andragogika */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> Dominika Frömelová, Michaela Blažejová<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> Jana Lánová <br /> <br /> == M-learning ==<br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> Michal Denár, Soňa Príborská<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> == Webináře ==<br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> == Andragogika ==<br /> Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> Veronika Chromá<br /> <br /> == Konstruktivismus a Konektivismus ==<br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> == Metody a formy výuky ==<br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> Myroslava Kutsyn<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> Marie Packová, Marie Škardová<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> Lukáš Rožnovský<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> Kateřina Kopecká, Marie Štouračová<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> Kateřina Mrázová Barbora Pitašová<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=29055 KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře 2013-03-06T21:42:34Z <p>Villonka: /* Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> ===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===<br /> * [[analýza chování]]<br /> * [[datový korpus]]<br /> * [[dialogový systém]]<br /> * [[diskrétní model]]<br /> * [[foném]] - Michal Kaláb<br /> * [[formální systém]]<br /> * [[grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[Hilbertův program]]<br /> * [[informační šum]] - Marie Štouračová<br /> * [[informatika]] - Eva Sedláková<br /> * [[interdisciplinarita]]<br /> * [[kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> * [[logika]] - Michaela Kočová<br /> * [[Mealyho automat]]<br /> * [[neuron]] Jakub Fryš<br /> * [[neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> * [[operační systém]] - Ivana Krištofová<br /> * [[počítačová simulace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[počítačová věda]]<br /> * [[pravděpodobnostní model]]<br /> * [[primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> * [[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> * [[sekundární emoce]] - Klára Tesařová<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[synapse]] - Denisa Karpeová<br /> * [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> * [[taxonomie]] - Roman Novotný<br /> * [[teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> * [[teorie informace]] - Pavla Otrasová<br /> * [[věta o neúplnosti]]<br /> * [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System) - Kateřina Kopecká<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]]<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]]<br /> * [[programátor]]<br /> * [[religionistika]]<br /> * [[slevový portál]] - Iveta Jansová<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]<br /> * [[umělá inteligence]] - Šteinigerová<br /> * [[záloha]]<br /> <br /> ===Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách===<br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> ===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===<br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> ===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] -<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Internetbanking&diff=27241 Internetbanking 2012-12-13T21:07:13Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internetové bankovnictví, e-banking<br /> <br /> '''Synonyma:''' internetové bankovnictví, internet banking<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - bankovnictví, přímé bankovnictví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - phishing, pharming, zabezpečení počítače &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> Internetbanking je služba nabízející využívání bankovních služeb pomocí internetu kdykoli a kdekoli.<br /> <br /> ==Historie==<br /> Počátky internetového bankovnictví se nacházejí už kolem roku 1995, kdy se prvním inovátorem bankovnictví stala Rodinná záložna, která však brzy zkrachovala. Po ní se snahy o vedení banky přes internet ujala družstevní záložna Fio, kterou nyní známe jako Fio banku. Poté, co převzala licenci Zemské banky, začala od roku 1998 oficiálně působit Expandia Banka, která jako první nabídla ovládání účtu přes internet. Další banky na sebe poté nenechaly dlouho čekat. &lt;ref name=&quot;Internetové bankovnictví&quot;&gt;Internetové bankovnictví: Průvodce. ''Měšec.cz'' [online]. © 1998 – 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/internetove-bankovnictvi/pruvodce/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Funkce== <br /> Internetbanking je služba poskytovaná téměř každou bankou, která umožňuje spravovat bankovní účet pomocí počítače – sledovat stav zůstatku, zadávat příkazy k úhradě, spravovat svá inkasa i trvalé příkazy, zobrazit si historii pohybů na účtu a dokonce i investovat. Nabídka těchto služeb se mírně liší dle jednotlivých bank. <br /> <br /> <br /> ==Co je třeba k provozu==<br /> V první řadě je třeba mít zřízený účet u některé z bank a na pobočce si službu aktivovat. Uživatel od banky získá uživatelské jméno a certifikační kód, se kterými se do internetového bankovnictví své banky bude přihlašovat.<br /> Není potřeba instalovat žádné speciální programy – stačí pouze internetové připojení a webový prohlížeč. Služba je dostupná neustále a do jisté míry nahrazuje běžnou bankovní pobočku. Své finance tedy uživatel může spravovat kdykoli a z jakéhokoli místa, kde se lze připojit k internetu. Nyní, v době chytrých telefonů, lze tyto operace provádět i z vlastního mobilního telefonu.<br /> <br /> <br /> ==Bezpečnost==<br /> Všechny banky nabízejí vysoký stupeň zabezpečení svých stránek. Toto zabezpečení lze dělit do několika částí:<br /> <br /> ===Identifikace banky===<br /> Uživatel by si měl ověřit, že se opravdu nachází na stránkách své banky a ne na jeho pirátské kopii. Stačí trocha nepozornosti a citlivé údaje uživatele skončí v rukou podvodníků.<br /> <br /> ===Identifikace klienta===<br /> Obvykle je třeba zvládnout několik kroků, které ověří totožnost uživatele a zamezí tak přístupu nepovolaných osob. Prvním krokem bývá zadání uživatelského ID a hesla. Dále následuje řada ověření uživatele, které se u jednotlivých bank liší. Patří sem:<br /> * '''Autentizační kalkulátor''' - přístroj (token) vybavený displejem, na kterém se objeví číslo, které je nutné do určité doby zadat do systému. &lt;ref&gt;ČERMÁK, Miroslav. Autentizace: zasuň token. ''CleverAndSmart.cz'' [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cleverandsmart.cz/autentizace-zasun-token/&lt;/ref&gt; <br /> * '''Autentizační SMS''' - po potvrzení zadané operace banka zašle uživateli na jeho telefon SMS s unikátním kódem, který je potřeba zadat do aplikace internetového bankovnictví<br /> * '''Podpisový certifikát''', podpisový certifikát uložený na čipové kartě nebo optické kartě či na USB tokenu - ověření pomocí heslem chráněného šifrovaného souboru, který bývá uložen na disku v PC nebo na přenosném nosiči (USB, CD, DVD)<br /> * '''TAN kódy''' - banka pošle klientovi seznam kódů – unikátních 6místných čísel na jedno použití, kterými lze potvrdit bankovní operace. Po použití je kód neplatný a při novém přístupu je třeba použít jiný TAN kód<br /> * '''Uživatelské jméno a heslo''' - u některých bank stačí pouze jméno a heslo k provádění bankovních operací &lt;ref name=&quot;Internetové bankovnictví&quot;/&gt;<br /> <br /> ===Zabezpečení počítače===<br /> Existuje několik pravidel, jak může uživatel zabezpečit svůj počítač a předejít tak možným útokům na svůj účet elektronického bankovnictví:<br /> udržovat PC aktualizovaný a mít nejnovější verzi antivirového programu, antispywaru a zapnutý firewall<br /> další radou pro bezpečnou práci se svými financemi prostřednictvím internetového bankovnictví je nespravovat tyto operace na veřejných místech, kterými jsou internetové kavárny, škola, knihovna a další.<br /> <br /> ===Chování uživatele===<br /> Zde jsou základní rady, které by měl každý uživatel el. bankovnictví dodržovat:<br /> * nikomu '''nesdělovat ''' své přihlašovací '''jméno a heslo '''<br /> * '''nepoužívat jednoduché heslo ''' – ideálně by mělo heslo mít minimálně '''8 znaků ''' a obsahovat malá i velká písmena a číslice, heslo by nemělo být snadno uhodnutelné – tedy např. telefonní číslo, datum narození, jména rodinných příslušníků<br /> * heslo si '''nezapisovat ''' na papírky, do diáře či peněženky, do telefonů ani nikde v počítači. <br /> * nepovolit prohlížeči zapamatování hesla a své heslo by uživatel měl často měnit a neopakovat<br /> * ignorovat '''podezřelé emaily ''', které se snaží vylákat z lidí přihlašovací údaje (phishing, pharming) - používat ve své emailové schránce ochranu proti spamu<br /> * '''pravidelně kontrolovat ''' stav svého účtu a při sebemenším podezření kontaktovat banku&lt;ref&gt;Je internetové bankovnictví bezpečné?. ''Bezpečně-online'' [online]. © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/pro-rodice-a-ucitele/internetove-bankovnictvi/je-internetove-bankovnictvi-bezpecne.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Platby pomocí QR kódů==<br /> Poslední novinkou v oblasti internetového bankovnictví je placení složenek pomocí QR kódu, který se načte do mobilního telefonu a uživatel pak jen potvrdí transakci. Celý proces placení tedy zabere pouze několik vteřin. Česká bankovní asociace schválila jednotný standard, který pomůže většímu rozšíření použití QR kódů na složenkách.&lt;ref&gt;HOVORKA, Jiří. Faktury zaplatíte rychleji. ''Aktuálně.cz'' [online]. 26.11.2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=764352&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # Bezpečnost internetového bankovnictví obecně. ''Bezpečný internet'' [online]. [2012] [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/pokrocily/internetove-bankovnictvi/bezpecnost.aspx<br /> # ČERMÁK, Miroslav. Autentizace: zasuň token. ''CleverAndSmart.cz'' [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cleverandsmart.cz/autentizace-zasun-token/<br /> # Desatero internetového bankovnictví. ''ING'' [online]. © 2001-2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/klientska-zona/penzijni-portal/<br /> # HOVORKA, Jiří. Faktury zaplatíte rychleji. ''Aktuálně.cz'' [online]. 26.11.2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=764352<br /> # Internetové bankovnictví: Průvodce. ''Měšec.cz'' [online]. © 1998 – 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/internetove-bankovnictvi/pruvodce/<br /> # Jak vlastně funguje internetbanking? ''Bezpečně-online.cz'' [online]. © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/pro-rodice-a-ucitele/internetove-bankovnictvi/jak-vlastne-funguje-internetbanking.html<br /> # Je internetové bankovnictví bezpečné?. ''Bezpečně-online'' [online]. © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/pro-rodice-a-ucitele/internetove-bankovnictvi/je-internetove-bankovnictvi-bezpecne.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Internetbanking&diff=27240 Internetbanking 2012-12-13T21:06:42Z <p>Villonka: Založena nová stránka: '''Autor:''' Iveta Jansová '''Klíčová slova:''' internetové bankovnictví, e-banking '''Synonyma:''' internetové bankovnictví, internet banking '''Související p...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' internetové bankovnictví, e-banking<br /> <br /> '''Synonyma:''' internetové bankovnictví, internet banking<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - bankovnictví, přímé bankovnictví &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - phishing, pharming, zabezpečení počítače &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> Internetbanking je služba nabízející využívání bankovních služeb pomocí internetu kdykoli a kdekoli.<br /> <br /> ==Historie==<br /> Počátky internetového bankovnictví se nacházejí už kolem roku 1995, kdy se prvním inovátorem bankovnictví stala Rodinná záložna, která však brzy zkrachovala. Po ní se snahy o vedení banky přes internet ujala družstevní záložna Fio, kterou nyní známe jako Fio banku. Poté, co převzala licenci Zemské banky, začala od roku 1998 oficiálně působit Expandia Banka, která jako první nabídla ovládání účtu přes internet. Další banky na sebe poté nenechaly dlouho čekat. &lt;ref name=&quot;Internetové bankovnictví&quot;&gt;Internetové bankovnictví: Průvodce. ''Měšec.cz'' [online]. © 1998 – 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/internetove-bankovnictvi/pruvodce/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Funkce== <br /> Internetbanking je služba poskytovaná téměř každou bankou, která umožňuje spravovat bankovní účet pomocí počítače – sledovat stav zůstatku, zadávat příkazy k úhradě, spravovat svá inkasa i trvalé příkazy, zobrazit si historii pohybů na účtu a dokonce i investovat. Nabídka těchto služeb se mírně liší dle jednotlivých bank. <br /> <br /> <br /> ==Co je třeba k provozu==<br /> V první řadě je třeba mít zřízený účet u některé z bank a na pobočce si službu aktivovat. Uživatel od banky získá uživatelské jméno a certifikační kód, se kterými se do internetového bankovnictví své banky bude přihlašovat.<br /> Není potřeba instalovat žádné speciální programy – stačí pouze internetové připojení a webový prohlížeč. Služba je dostupná neustále a do jisté míry nahrazuje běžnou bankovní pobočku. Své finance tedy uživatel může spravovat kdykoli a z jakéhokoli místa, kde se lze připojit k internetu. Nyní, v době chytrých telefonů, lze tyto operace provádět i z vlastního mobilního telefonu.<br /> <br /> <br /> ==Bezpečnost==<br /> Všechny banky nabízejí vysoký stupeň zabezpečení svých stránek. Toto zabezpečení lze dělit do několika částí:<br /> <br /> ===Identifikace banky===<br /> Uživatel by si měl ověřit, že se opravdu nachází na stránkách své banky a ne na jeho pirátské kopii. Stačí trocha nepozornosti a citlivé údaje uživatele skončí v rukou podvodníků.<br /> <br /> ===Identifikace klienta===<br /> Obvykle je třeba zvládnout několik kroků, které ověří totožnost uživatele a zamezí tak přístupu nepovolaných osob. Prvním krokem bývá zadání uživatelského ID a hesla. Dále následuje řada ověření uživatele, které se u jednotlivých bank liší. Patří sem:<br /> * '''Autentizační kalkulátor''' - přístroj (token) vybavený displejem, na kterém se objeví číslo, které je nutné do určité doby zadat do systému. &lt;ref&gt;ČERMÁK, Miroslav. Autentizace: zasuň token. ''CleverAndSmart.cz'' [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cleverandsmart.cz/autentizace-zasun-token/&lt;/ref&gt; <br /> * '''Autentizační SMS''' - po potvrzení zadané operace banka zašle uživateli na jeho telefon SMS s unikátním kódem, který je potřeba zadat do aplikace internetového bankovnictví<br /> * '''Podpisový certifikát''', podpisový certifikát uložený na čipové kartě nebo optické kartě či na USB tokenu - ověření pomocí heslem chráněného šifrovaného souboru, který bývá uložen na disku v PC nebo na přenosném nosiči (USB, CD, DVD)<br /> * '''TAN kódy''' - banka pošle klientovi seznam kódů – unikátních 6místných čísel na jedno použití, kterými lze potvrdit bankovní operace. Po použití je kód neplatný a při novém přístupu je třeba použít jiný TAN kód<br /> * '''Uživatelské jméno a heslo''' - u některých bank stačí pouze jméno a heslo k provádění bankovních operací &lt;ref name=&quot;Internetové bankovnictví&quot;/&gt;<br /> <br /> ===Zabezpečení počítače===<br /> Existuje několik pravidel, jak může uživatel zabezpečit svůj počítač a předejít tak možným útokům na svůj účet elektronického bankovnictví:<br /> udržovat PC aktualizovaný a mít nejnovější verzi antivirového programu, antispywaru a zapnutý firewall<br /> další radou pro bezpečnou práci se svými financemi prostřednictvím internetového bankovnictví je nespravovat tyto operace na veřejných místech, kterými jsou internetové kavárny, škola, knihovna a další.<br /> <br /> ===Chování uživatele===<br /> Zde jsou základní rady, které by měl každý uživatel el. bankovnictví dodržovat:<br /> * nikomu '''nesdělovat ''' své přihlašovací '''jméno a heslo '''<br /> * '''nepoužívat jednoduché heslo ''' – ideálně by mělo heslo mít minimálně '''8 znaků ''' a obsahovat malá i velká písmena a číslice, heslo by nemělo být snadno uhodnutelné – tedy např. telefonní číslo, datum narození, jména rodinných příslušníků<br /> * heslo si '''nezapisovat ''' na papírky, do diáře či peněženky, do telefonů ani nikde v počítači. <br /> * nepovolit prohlížeči zapamatování hesla a své heslo by uživatel měl často měnit a neopakovat<br /> * ignorovat '''podezřelé emaily ''', které se snaží vylákat z lidí přihlašovací údaje (phishing, pharming) - používat ve své emailové schránce ochranu proti spamu<br /> * '''pravidelně kontrolovat ''' stav svého účtu a při sebemenším podezření kontaktovat banku&lt;ref&gt;Je internetové bankovnictví bezpečné?. ''Bezpečně-online'' [online]. © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/pro-rodice-a-ucitele/internetove-bankovnictvi/je-internetove-bankovnictvi-bezpecne.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Platby pomocí QR kódů==<br /> Poslední novinkou v oblasti internetového bankovnictví je placení složenek pomocí QR kódu, který se načte do mobilního telefonu a uživatel pak jen potvrdí transakci. Celý proces placení tedy zabere pouze několik vteřin. Česká bankovní asociace schválila jednotný standard, který pomůže většímu rozšíření použití QR kódů na složenkách.&lt;ref&gt;HOVORKA, Jiří. Faktury zaplatíte rychleji. ''Aktuálně.cz'' [online]. 26.11.2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=764352&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> # Bezpečnost internetového bankovnictví obecně. ''Bezpečný internet'' [online]. [2012] [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/pokrocily/internetove-bankovnictvi/bezpecnost.aspx<br /> # ČERMÁK, Miroslav. Autentizace: zasuň token. ''CleverAndSmart.cz'' [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cleverandsmart.cz/autentizace-zasun-token/<br /> # Desatero internetového bankovnictví. ''ING'' [online]. © 2001-2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/klientska-zona/penzijni-portal/<br /> # HOVORKA, Jiří. Faktury zaplatíte rychleji. ''Aktuálně.cz'' [online]. 26.11.2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=764352<br /> # Internetové bankovnictví: Průvodce. ''Měšec.cz'' [online]. © 1998 – 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/internetove-bankovnictvi/pruvodce/<br /> # Jak vlastně funguje internetbanking? ''Bezpečně-online.cz'' [online]. © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/pro-rodice-a-ucitele/internetove-bankovnictvi/jak-vlastne-funguje-internetbanking.html<br /> # Je internetové bankovnictví bezpečné?. ''Bezpečně-online'' [online]. © 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/pro-rodice-a-ucitele/internetove-bankovnictvi/je-internetove-bankovnictvi-bezpecne.html<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> http://www.bezpecnyinternet.cz/pokrocily/internetove-bankovnictvi/default.aspx <br /> https://www.ingpojistovna.cz/klientska-zona/penzijni-portal/</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=24744 KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře 2012-10-09T12:16:20Z <p>Villonka: /* Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> ===Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou===<br /> * [[Bankovnípoplatky.com]]<br /> * [[certifikát]]<br /> * [[data]]<br /> * [[digitální trezor]]<br /> * [[elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[e-mailová notifikace]]<br /> * [[Hub]] (pracovní prostor)<br /> * [[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> * [[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)<br /> * [[Kasa.cz]]<br /> * [[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[mobilní platba]]<br /> * [[mobilní web]]<br /> * [[morálka]]<br /> * [[Nápad roku]] (soutěž Vodafone)<br /> * [[Patria.cz]]<br /> * [[programování]]<br /> * [[server]]<br /> * [[smlouva]]<br /> * [[správa financí]]<br /> * [[SSL]] (Secure Sockets Layer) <br /> * [[šifrování]]<br /> * [[vyhláška]]<br /> * [[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> ===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===<br /> * [[ECLA]] (The European Classification System)<br /> * [[Espacenet]]<br /> * [[klíčové slovo]]<br /> * [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů<br /> * [[Niceské třídění]]<br /> * [[objev]]<br /> * [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market)<br /> * [[ochranná známka]] <br /> * [[patentový spis]]<br /> * [[průmyslové vlastnictví]]<br /> * [[průmyslový vzor]]<br /> * [[předmět průmyslových práv]]<br /> * [[Rejstřík ochranných známek]]<br /> * [[rešerše]] - zpracováno dříve<br /> * [[Smlouva o patentové spolupráci]]<br /> * [[U.S. Patent Classification System]]<br /> * [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> * [[užitný vzor]]<br /> * [[vědecká teorie]]<br /> * [[Vídeňská dohoda]]<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> <br /> ===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Aplikace_a_software_pro_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_prezentac%C3%AD&diff=23332 Aplikace a software pro vytváření prezentací 2012-05-21T17:30:58Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' prezentace <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - PowerPoint, Impress, Prezi, Google Docs Presentation, SlideShare&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Úvod==<br /> <br /> Informace, kterými disponujeme, je často nutné předat dalším lidem. K tomuto účelu slouží prezentace, složené ze snímků promítaných na stěnu. Provázejí řečníka, upozorňují na důležité fakty či zobrazují grafy a obrázky. Software pro vytváření prezentací můžeme rozdělit na online aplikace, kde je často zapotřebí registrace, a offline programy, které je třeba instalovat. Ve výsledku však většina verzí vypadá obdobně a je jen na uživateli, aby si zvolil, která bude nejvíce vyhovovat jemu a tématu, jenž se chystá prezentovat.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Offline programy==<br /> <br /> ===PowerPoint===<br /> Tento prezentační nástroj patří do kancelářského balíku Microsoft Office. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších programů na vytváření prezentací u nás, který vytváří klasické prezentace podporující animované přechody, vkládání hudby a videa. Lze si vybrat ze spousty přednastavených schémat či si vytvořit vlastní. Samozřejmostí je potom časování přechodů snímků či přepínání mezi snímky pomocí kliknutí. Výsledný soubor je uložen ve formátu *.ppt (*.pptx u novějších verzí), který zanechá prezentaci v režimu otevřeném pro úpravy, případně lze zvolit koncovku *.pps (*.ppsx) pro spuštění v předváděcím režimu. <br /> [http://www.microsoft.com/cze/office2010/produkty/powerpoint.aspx Microsoft.com/PowerPoint]<br /> <br /> ===Impress===<br /> Další z offline nástrojů patří do freeware balíku OpenOffice. Tento program má stejné funkce jako PowerPoint, jehož výhodou je stejný styl všech programů od Microsoftu. Impress může překvapit svou jednoduchostí, intuitivním ovládáním a přesto všemi funkcemi, které byste pro vytváření své prezentace mohli potřebovat. Nechybí tedy řada šablon ani přechodové a animační efekty. Prezentace vytvořená v Impressu má koncovku *.odp (open document presentation), ale dá se zvolit i forma PPT či PDF. <br /> [http://www.openoffice.cz/impress OpenOffice.cz/Impress]<br /> <br /> <br /> <br /> ==Online programy==<br /> <br /> ===Prezi===<br /> Prezi představuje netradiční online nástroj pro tvorbu prezentací. Bývá označován za nástupce PowerPointu. Tato aplikace pojímá prezentace novým netradičním způsobem. Byť stále zůstává stejný účel – a to sdělit informace uživatele snadno pochopitelným způsobem – za použití Prezi se divák dostane (doslova) do víru informací a obrázků. Spočívá v tom, že přechod mezi jednotlivými může připomínat jízdu na horské dráze. Obraz se točí a skáče, přibližuje či oddaluje. Slouží zároveň jako prezentace i myšlenková mapa a nabízí svému autorovi nekonečnou pracovní plochu, kde sám určuje cestu a směr svých myšlenek. A nejlepší na tom všem je, že ačkoli prezentace vytvořené v Prezi vypadají složitě a profesionálně, jejich použití je zcela intuitivní a snadné.<br /> Tato aplikace vyžaduje registraci, po níž získáte 100 MB prostoru zdarma.&lt;ref&gt;ČERNÝ, Michal. Prezi: Zapomeňte na PowerPoint. &lt;i&gt;Lupa.cz&lt;/i&gt; [online]. 6. 5. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/prezi-zapomente-na-powerpoint/<br /> &lt;/ref&gt; Další rozšíření místa je již zpoplatněno. Prezentace můžete ukládat, opětovně se k nim vracet a upravovat je a vzhledem k tomu, že aplikace je online nástrojem, stačí pouze připojení k internetu.<br /> [http://www.prezi.com Prezi.com]<br /> <br /> ===Empressr===<br /> Pro ty, co upřednostňují klasický styl prezentací tu je potom online nástroj Empressr. Umí pracovat s prezentacemi PowerPointu nebo vytváří vlastní. Jde o velmi jednoduchý nástroj, který zvládne základní funkce, které prezentace vyžadují.<br /> [http://www.empressr.com Empressr.com]<br /> <br /> ===Google Docs Presentation===<br /> I v této oblasti má Google svého zástupce, který v tomto případě dělá čest svému tvůrci. Jde o jeden z nejlepších nástrojů pro tvorbu prezentací, který v současnosti existuje. Stačí mít účet na G-mailu, přihlásit se a dát vytvořit novou prezentaci. Hned na začátku si uživatel může vybrat jedno z přednastavených schémat a pak postupuje klasicky jako v kterémkoli jiném programu. Prezentace se automaticky ukládá, takže nehrozí ztráta větší části dat např. výpadkem proudu atd., a prezentovat můžete přímo z Google Dokumentu.<br /> [http://www.docs.google.com Google Dokumenty]<br /> <br /> ===SlideShare===<br /> Tento poslední program neslouží k tvorbě prezentací, nýbrž k jejich zveřejnění. Můžete tak umístit na internet i vaši prezentaci z PowerPointu či Impressu. Odsud ji pak můžete sdílet na svých stránkách či sociálních sítích a uživatelé se k ní budou moci vrátit i po vaší prezentaci.<br /> [http://www.slideshare.net SlideShare.net]<br /> <br /> ==Zdroje==<br /> &lt;references /&gt;</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=23283 KISK:Blok expertů 2012-05-21T16:46:58Z <p>Villonka: /* Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - <br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]]<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Václav Kůs<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]]<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]]<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[CSS]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[UX designer]] <br /> * [[Webový grafik]]<br /> * [[Koder / front-end developer]]<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> <br /> *[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> *[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> *[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> *[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> *[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa]]<br /> * [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA]]<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]]<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> <br /> ===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]]<br /> * [[Hackability]] - Matěj Rajnošek<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Vilém Flusser]] - Komunikologie - Šteinigerová<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> <br /> *[[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> *[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> *[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> *[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> *[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> *[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]]<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]]<br /> * [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]]<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[Text ve zdravotnictví a jeho analýza]]<br /> * [[Český znakový jazyk]] - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> *[[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> * uživatelský výzkum a knihovny<br /> * testování webu a knihovny<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * Barcampy (idea, rozšíření) <br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * stromové korpusy - Andrea Mizerová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * Corpus Architect<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * obchodní modely pro open source hardware<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> *Open Source Hardware a knihovny<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br /> *Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br /> *Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *aktivity knihoven pro děti - ČR<br /> *aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *akce na podporu čtenářství - zahraničí<br /> *komunitní funkce knihovny<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *zdroje financování pro knihovny<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br /> *sponzoring v knihovnách<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> *trendy v knihovnických povoláních<br /> <br /> ===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *Autorské čtení -<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> *dramaterapie - projekty v ČR -<br /> <br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google]]<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Sets]] <br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Machine Transcription]]<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book meme]]<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[copyrighting]] <br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[image]]<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[networking]]-<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[Socialnomics]]<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> * [[vize]] -<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[konektor]]- <br /> * [[konfiskace]]<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[právní terorismus]]<br /> * [[producent]]<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[regulace]]<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Big Deal]]<br /> * [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[eprint]]<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[Národní programy VaV]]<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[postprint]]<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[Publish or Perish]]<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[SHERPA/RoMEO]]<br /> * [[Toll Access]]<br /> * [[vědec]]<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[Company of Stationers]]<br /> * [[imprimatur]]<br /> * [[infrastruktura]] <br /> * [[jurisdikce]]<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litera]]<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[reprint]]<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[stereotypie]]<br /> * [[svoboda tisku]]<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[bibliografický formát]]<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[konzistence]]<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[metodika]]<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[migrace dat]]<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[monitoring]]<br /> * [[NAS Cluster]]<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OAIS]] (model)<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[poloprovoz]]<br /> * [[PRONOM/DROID]]<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rozhraní]] (IT)-<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[standard]] <br /> * [[stream]] (IT) <br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[alocitace]]<br /> * [[autocitace]]<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[Citation Indexing]]<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[fenomén zapomínání]]<br /> * [[hodnocení výzkumu]]<br /> * [[Invisible College]]<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[kocitační analýza]]<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[publikace]]<br /> * [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br /> * [[Science Citation Index]]<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[Blackboard]]<br /> * [[Center for Learning and Teaching]]<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[Embeded Information Education]]<br /> * [[Faculty Liasion]]<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Y]]<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[hodnocení efektivity]]<br /> * [[Information Commons]]<br /> * [[integrované informační vzdělávání]]<br /> * [[IVIG AKVŠ]]<br /> * [[Learning Commons]]<br /> * [[Learning Lab]]<br /> * [[Library Liasion]]<br /> * [[Outreach Librarian]]<br /> * [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br /> * [[portál]]<br /> * [[portál]]<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[rozcestník]]<br /> * [[Subject Librarian]]<br /> * [[Teacher Librarian]]<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> * [[Writing Center]]<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSIRT]]<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[Cyberlife]]<br /> * [[data]]<br /> * [[DDoS]]<br /> * [[Defacement]]<br /> * [[Echelon]]<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[Enron]]<br /> * [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[H4H]] (Hackers for Hire)<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[identita]]<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[infoware]]<br /> * [[IT governance]]<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kredibilita]]<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[kybertronika]]<br /> * [[matrix]] <br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[rootkit]]<br /> * [[Smart Grids]]<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[soukromí]]<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[technologie]]<br /> * [[virtuální exhibicionismus]]<br /> * [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> * [[Zero-day útoky]]<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> * [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Aplikace_a_software_pro_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_prezentac%C3%AD&diff=23282 Aplikace a software pro vytváření prezentací 2012-05-21T16:46:23Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' prezentace <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - PowerPoint, Impress, Prezi, Google Docs Presentation, SlideShare&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Úvod==<br /> <br /> Informace, kterými disponujeme, je často nutné předat dalším lidem. K tomuto účelu slouží prezentace, složené ze snímků promítaných na stěnu. Provázejí řečníka, upozorňují na důležité fakty či zobrazují grafy a obrázky. Software pro vytváření prezentací můžeme rozdělit na online aplikace, kde je často zapotřebí registrace, a offline programy, které je třeba instalovat. Ve výsledku však většina verzí vypadá obdobně a je jen na uživateli, aby si zvolil, která bude nejvíce vyhovovat jemu a tématu, jenž se chystá prezentovat.<br /> <br /> <br /> <br /> ==Offline programy==<br /> <br /> ===PowerPoint===<br /> Tento prezentační nástroj patří do kancelářského balíku Microsoft Office. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších programů na vytváření prezentací u nás, který vytváří klasické prezentace podporující animované přechody, vkládání hudby a videa. Lze si vybrat ze spousty přednastavených schémat či si vytvořit vlastní. Samozřejmostí je potom časování přechodů snímků či přepínání mezi snímky pomocí kliknutí. Výsledný soubor je uložen ve formátu *.ppt (*.pptx u novějších verzí), který zanechá prezentaci v režimu otevřeném pro úpravy, případně lze zvolit koncovku *.pps (*.ppsx) pro spuštění v předváděcím režimu. <br /> [http://www.microsoft.com/cze/office2010/produkty/powerpoint.aspx Microsoft.com/PowerPoint]<br /> <br /> ===Impress===<br /> Další z offline nástrojů patří do freeware balíku OpenOffice. Tento program má stejné funkce jako PowerPoint, jehož výhodou je stejný styl všech programů od Microsoftu. Impress může překvapit svou jednoduchostí, intuitivním ovládáním a přesto všemi funkcemi, které byste pro vytváření své prezentace mohli potřebovat. Nechybí tedy řada šablon ani přechodové a animační efekty. Prezentace vytvořená v Impressu má koncovku *.odp (open document presentation), ale dá se zvolit i forma PPT či PDF. <br /> [http://www.openoffice.cz/impress OpenOffice.cz/Impress]<br /> <br /> <br /> <br /> ==Online programy==<br /> <br /> ===Prezi===<br /> Prezi představuje netradiční online nástroj pro tvorbu prezentací. Bývá označován za nástupce PowerPointu. Tato aplikace pojímá prezentace novým netradičním způsobem. Byť stále zůstává stejný účel – a to sdělit informace uživatele snadno pochopitelným způsobem – za použití Prezi se divák dostane (doslova) do víru informací a obrázků. Spočívá v tom, že přechod mezi jednotlivými může připomínat jízdu na horské dráze. Obraz se točí a skáče, přibližuje či oddaluje. Slouží zároveň jako prezentace i myšlenková mapa a nabízí svému autorovi nekonečnou pracovní plochu, kde sám určuje cestu a směr svých myšlenek. A nejlepší na tom všem je, že ačkoli prezentace vytvořené v Prezi vypadají složitě a profesionálně, jejich použití je zcela intuitivní a snadné.<br /> Tato aplikace vyžaduje registraci, po níž získáte 100MB prostoru zdarma. Další rozšíření místa je již zpoplatněno. Prezentace můžete ukládat, opětovně se k nim vracet a upravovat je a vzhledem k tomu, že aplikace je online nástrojem, stačí pouze připojení k internetu.<br /> [http://www.prezi.com Prezi.com]<br /> <br /> ===Empressr===<br /> Pro ty, co upřednostňují klasický styl prezentací tu je potom online nástroj Empressr. Umí pracovat s prezentacemi PowerPointu nebo vytváří vlastní. Jde o velmi jednoduchý nástroj, který zvládne základní funkce, které prezentace vyžadují.<br /> [http://www.empressr.com Empressr.com]<br /> <br /> ===Google Docs Presentation===<br /> I v této oblasti má Google svého zástupce, který v tomto případě dělá čest svému tvůrci. Jde o jeden z nejlepších nástrojů pro tvorbu prezentací, který v současnosti existuje. Stačí mít účet na G-mailu, přihlásit se a dát vytvořit novou prezentaci. Hned na začátku si uživatel může vybrat jedno z přednastavených schémat a pak postupuje klasicky jako v kterémkoli jiném programu. Prezentace se automaticky ukládá, takže nehrozí ztráta větší části dat např. výpadkem proudu atd., a prezentovat můžete přímo z Google Dokumentu.<br /> [http://www.docs.google.com Google Dokumenty]<br /> <br /> ===SlideShare===<br /> Tento poslední program neslouží k tvorbě prezentací, nýbrž k jejich zveřejnění. Můžete tak umístit na internet i vaši prezentaci z PowerPointu či Impressu. Odsud ji pak můžete sdílet na svých stránkách či sociálních sítích a uživatelé se k ní budou moci vrátit i po vaší prezentaci.<br /> [http://www.slideshare.net SlideShare.net]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Aplikace_a_software_pro_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_prezentac%C3%AD&diff=23253 Aplikace a software pro vytváření prezentací 2012-05-21T16:14:07Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Aplikace a software pro vytváření prezentací<br /> <br /> Informace, kterými disponujeme, je časti nutné předat dalším lidem. K tomuto účelu slouží prezentace, složené ze snímků promítaných na stěnu. Provázejí řečníka, upozorňují na důležité fakty či zobrazují grafy a obrázky.<br /> <br /> Software pro vytváření prezentací můžeme rozdělit na online a offline programy.<br /> <br /> <br /> <br /> ==I. Offline programy==<br /> <br /> ===1. PowerPoint===<br /> Tento prezentační nástroj patří do kancelářského balíku Microsoft Office. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších programů na vytváření prezentací u nás, který vytváří klasické prezentace podporující animované přechody, vkládání hudby a videa. Lze si vybrat ze spousty přednastavených schémat či si vytvořit vlastní. Samozřejmostí je potom časování přechodů snímků či přepínání mezi snímky pomocí kliknutí. Výsledný soubor je uložen ve formátu *.ppt (*.pptx u novějších verzí), který zanechá prezentaci v režimu otevřeném pro úpravy, případně lze zvolit koncovku *.pps (*.ppsx) pro spuštění v předváděcím režimu. <br /> [http://www.microsoft.com/cze/office2010/produkty/powerpoint.aspx Microsoft.com/PowerPoint]<br /> <br /> ===2. Impress===<br /> Další z offline nástrojů patří do freeware balíku OpenOffice. Tento program má stejné funkce jako PowerPoint, jehož výhodou je stejný styl všech programů od Microsoftu. Impress může překvapit svou jednoduchostí, intuitivním ovládáním a přesto všemi funkcemi, které byste pro vytváření své prezentace mohli potřebovat. Nechybí tedy řada šablon ani přechodové a animační efekty. Prezentace vytvořená v Impressu má koncovku *.odp (open document presentation), ale dá se zvolit i forma PPT či PDF. <br /> [http://www.openoffice.cz/impress OpenOffice.cz/Impress]<br /> <br /> <br /> <br /> ==II. Online programy==<br /> <br /> ===1. Prezi===<br /> Prezi představuje netradiční online nástroj pro tvorbu prezentací. Bývá označován za nástupce PowerPointu. Tato aplikace pojímá prezentace novým netradičním způsobem. Byť stále zůstává stejný účel – a to sdělit informace uživatele snadno pochopitelným způsobem – za použití Prezi se divák dostane (doslova) do víru informací a obrázků. Spočívá v tom, že přechod mezi jednotlivými může připomínat jízdu na horské dráze. Obraz se točí a skáče, přibližuje či oddaluje. Slouží zároveň jako prezentace i myšlenková mapa a nabízí svému autorovi nekonečnou pracovní plochu, kde sám určuje cestu a směr svých myšlenek. A nejlepší na tom všem je, že ačkoli prezentace vytvořené v Prezi vypadají složitě a profesionálně, jejich použití je zcela intuitivní a snadné.<br /> Tato aplikace vyžaduje registraci, po níž získáte 100MB prostoru zdarma. Další rozšíření místa je již zpoplatněno. Prezentace můžete ukládat, opětovně se k nim vracet a upravovat je a vzhledem k tomu, že aplikace je online nástrojem, stačí pouze připojení k internetu.<br /> [http://www.prezi.com Prezi.com]<br /> <br /> ===2. Empressr===<br /> Pro ty, co upřednostňují klasický styl prezentací tu je potom online nástroj Empressr. Umí pracovat s prezentacemi PowerPointu nebo vytváří vlastní. Jde o velmi jednoduchý nástroj, který zvládne základní funkce, které prezentace vyžadují.<br /> [http://www.empressr.com Empressr.com]<br /> <br /> ===3. Google Docs Presentation===<br /> I v této oblasti má Google svého zástupce, který v tomto případě dělá čest svému tvůrci. Jde o jeden z nejlepších nástrojů pro tvorbu prezentací, který v současnosti existuje. Stačí mít účet na G-mailu, přihlásit se a dát vytvořit novou prezentaci. Hned na začátku si uživatel může vybrat jedno z přednastavených schémat a pak postupuje klasicky jako v kterémkoli jiném programu. Prezentace se automaticky ukládá, takže nehrozí ztráta větší části dat např. výpadkem proudu atd., a prezentovat můžete přímo z Google Dokumentu.<br /> [http://www.docs.google.com Google Dokumenty]<br /> <br /> ===4. SlideShare===<br /> Tento poslední program neslouží k tvorbě prezentací, nýbrž k jejich zveřejnění. Můžete tak umístit na internet i vaši prezentaci z PowerPointu či Impressu. Odsud ji pak můžete sdílet na svých stránkách či sociálních sítích a uživatelé se k ní budou moci vrátit i po vaší prezentaci.<br /> [http://www.slideshare.net SlideShare.net]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Aplikace_a_software_pro_vytv%C3%A1%C5%99en%C3%AD_prezentac%C3%AD&diff=22448 Aplikace a software pro vytváření prezentací 2012-05-18T13:39:14Z <p>Villonka: Založena nová stránka: '''Autor:''' Iveta Jansová '''Klíčová slova:''' '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' &lt;blockquote&gt; ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt; &lt;blockquote&gt; ''podřa...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ---&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristiky==</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=22447 KISK:Blok expertů 2012-05-18T13:35:53Z <p>Villonka: /* Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - <br /> *Autorský zákon a digitalizace<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Václav Kůs<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * legislativní rámec školství v ČR<br /> * školská reforma<br /> * rámcové vzdělávací programy - Hana Přikrylová<br /> * Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR<br /> * Bílá kniha terciárního vzdělávání<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]]<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy) - Pavel Kouřil<br /> * [[vizuální komunikace]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] <br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[CSS]] - Jan Karlík<br /> * wireframy<br /> * webová grafika - specifika<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * UX designer <br /> * Webový grafik<br /> * Koder / front-end developer<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> <br /> *[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> *[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> *[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> *[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> *[[Ochrana spotřebitele]] - Martina Sochorová<br /> * Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa<br /> * Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA<br /> * informační gramotnost - statistiky<br /> * manipulativní techniky supermarketů - Blanka Svobodová<br /> * spirála dluhů<br /> <br /> ===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * Matthew Fuller (Software studies)<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * Noah Wardrip-Fruin - Lucie Górecká<br /> * UCSD Software Studies Initiative<br /> * Hackability<br /> * Softwarové umění - Václav Ovčačík<br /> * Vilém Flusser - Komunikologie - Šteinigerová<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> <br /> *[[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> *[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> *[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> *[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> *[[IZIP - Elektronická zdravotnická knížka]] - Šárka Žampachová<br /> *[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * Nová média ve zdravotnictví<br /> * Nutriční databáze a software<br /> * Výživa 2.0<br /> * Vizualizace nutričních dat - Dagmar Chládková<br /> * Infodemiologie-Rožnovský <br /> * Expertní systémy v péči o zdraví<br /> * Neslyšící pacient a podávání informací - Sylva Šimůnková<br /> * Text ve zdravotnictví a jeho analýza<br /> * Český znakový jazyk - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> *[[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * tipy pro úspěšné prezentace - Martin Brzobohatý<br /> * neverbální komunikace a prezentace - Lenka Cahlová<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> * uživatelský výzkum a knihovny<br /> * testování webu a knihovny<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * Barcampy (idea, rozšíření) <br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * stromové korpusy - Andrea Mizerová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * Corpus Architect<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * obchodní modely pro open source hardware<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> *Open Source Hardware a knihovny<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br /> *Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br /> *Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *aktivity knihoven pro děti - ČR<br /> *aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *akce na podporu čtenářství - zahraničí<br /> *komunitní funkce knihovny<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *zdroje financování pro knihovny<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br /> *sponzoring v knihovnách<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> *trendy v knihovnických povoláních<br /> <br /> ===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *Autorské čtení -<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> *dramaterapie - projekty v ČR -<br /> <br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google]]<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Sets]] <br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Machine Transcription]]<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book meme]]<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[copyrighting]] <br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[image]]<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[networking]]-<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[Socialnomics]]<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> * [[vize]] -<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[konektor]]- <br /> * [[konfiskace]]<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[právní terorismus]]<br /> * [[producent]]<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[regulace]]<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Big Deal]]<br /> * [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[eprint]]<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[Národní programy VaV]]<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[postprint]]<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[Publish or Perish]]<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[SHERPA/RoMEO]]<br /> * [[Toll Access]]<br /> * [[vědec]]<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[Company of Stationers]]<br /> * [[imprimatur]]<br /> * [[infrastruktura]] <br /> * [[jurisdikce]]<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litera]]<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[reprint]]<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[stereotypie]]<br /> * [[svoboda tisku]]<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[bibliografický formát]]<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[konzistence]]<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[metodika]]<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[migrace dat]]<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[monitoring]]<br /> * [[NAS Cluster]]<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OAIS]] (model)<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[poloprovoz]]<br /> * [[PRONOM/DROID]]<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rozhraní]] (IT)-<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[standard]] <br /> * [[stream]] (IT) <br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[alocitace]]<br /> * [[autocitace]]<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[Citation Indexing]]<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[fenomén zapomínání]]<br /> * [[hodnocení výzkumu]]<br /> * [[Invisible College]]<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[kocitační analýza]]<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[publikace]]<br /> * [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br /> * [[Science Citation Index]]<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[Blackboard]]<br /> * [[Center for Learning and Teaching]]<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[Embeded Information Education]]<br /> * [[Faculty Liasion]]<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Y]]<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[hodnocení efektivity]]<br /> * [[Information Commons]]<br /> * [[integrované informační vzdělávání]]<br /> * [[IVIG AKVŠ]]<br /> * [[Learning Commons]]<br /> * [[Learning Lab]]<br /> * [[Library Liasion]]<br /> * [[Outreach Librarian]]<br /> * [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br /> * [[portál]]<br /> * [[portál]]<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[rozcestník]]<br /> * [[Subject Librarian]]<br /> * [[Teacher Librarian]]<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> * [[Writing Center]]<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSIRT]]<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[Cyberlife]]<br /> * [[data]]<br /> * [[DDoS]]<br /> * [[Defacement]]<br /> * [[Echelon]]<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[Enron]]<br /> * [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[H4H]] (Hackers for Hire)<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[identita]]<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[infoware]]<br /> * [[IT governance]]<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kredibilita]]<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[kybertronika]]<br /> * [[matrix]] <br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[rootkit]]<br /> * [[Smart Grids]]<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[soukromí]]<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[technologie]]<br /> * [[virtuální exhibicionismus]]<br /> * [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> * [[Zero-day útoky]]<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> * [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=22397 KISK:Blok expertů 2012-05-17T21:19:01Z <p>Villonka: /* Pavla Švástová: Digitalizační projekty */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - <br /> *Autorský zákon a digitalizace<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Václav Kůs<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * legislativní rámec školství v ČR<br /> * školská reforma<br /> * rámcové vzdělávací programy - Hana Přikrylová<br /> * Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR<br /> * Bílá kniha terciálního vzdělávání<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Martina Sochorová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy) - Pavel Kouřil<br /> * [[vizuální komunikace]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] <br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[CSS]] - Jan Karlík<br /> * wireframy<br /> * webová grafika - specifika<br /> * webová typografie<br /> * UX designer <br /> * Webový grafik<br /> * Koder / front-end developer<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> <br /> *[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> *[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> *[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> *[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> *[[Ochrana spotřebitele]] - Daniela Králová<br /> * Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa<br /> * Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA<br /> * informační gramotnost - statistiky<br /> * manipulativní techniky supermarketů - Blanka Svobodová<br /> * spirála dluhů<br /> <br /> ===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * Matthew Fuller (Software studies)<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * Noah Wardrip-Fruin - Lucie Górecká<br /> * UCSD Software Studies Initiative<br /> * Hackability<br /> * Softwarové umění<br /> * Vilém Flusser - Komunikologie - Šteinigerová<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> <br /> *[[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> *[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> *[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> *[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> *[[IZIP - Elektronická zdravotnická knížka]] - Šárka Žampachová<br /> *[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * Nová média ve zdravotnictví<br /> * Nutriční databáze a software<br /> * Výživa 2.0<br /> * Vizualizace nutričních dat<br /> * Infodemiologie-Rožnovský <br /> * Expertní systémy v péči o zdraví<br /> * Neslyšící pacient a podávání informací - Sylva Šimůnková<br /> * Text ve zdravotnictví a jeho analýza<br /> * Český znakový jazyk - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> *[[TED]] - Michal Klajban<br /> * aplikace a software pro vytváření prezentací - Iveta Jansová<br /> * tipy pro úspěšné prezentace - Martin Brzobohatý<br /> * neverbální komunikace a prezentace - Lenka Cahlová<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> * uživatelský výzkum a knihovny<br /> * testování webu a knihovny<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * Barcampy (idea, rozšíření) <br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * stromové korpusy - Andrea Mizerová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * Corpus Architect<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * obchodní modely pro open source hardware<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> *Open Source Hardware a knihovny<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br /> *Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br /> *Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *aktivity knihoven pro děti - ČR<br /> *aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *akce na podporu čtenářství - zahraničí<br /> *komunitní funkce knihovny<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *zdroje financování pro knihovny<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br /> *sponzoring v knihovnách<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> *trendy v knihovnických povoláních<br /> <br /> ===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *Autorské čtení -<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> *dramaterapie - projekty v ČR -<br /> <br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google]]<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Sets]] <br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Machine Transcription]]<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book meme]]<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[copyrighting]] <br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[image]]<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[networking]]-<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[Socialnomics]]<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> * [[vize]] -<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[konektor]]- <br /> * [[konfiskace]]<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[právní terorismus]]<br /> * [[producent]]<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[regulace]]<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Big Deal]]<br /> * [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[eprint]]<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[Národní programy VaV]]<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[postprint]]<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[Publish or Perish]]<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[SHERPA/RoMEO]]<br /> * [[Toll Access]]<br /> * [[vědec]]<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[Company of Stationers]]<br /> * [[imprimatur]]<br /> * [[infrastruktura]] <br /> * [[jurisdikce]]<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litera]]<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[reprint]]<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[stereotypie]]<br /> * [[svoboda tisku]]<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[bibliografický formát]]<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[konzistence]]<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[metodika]]<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[migrace dat]]<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[monitoring]]<br /> * [[NAS Cluster]]<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OAIS]] (model)<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[poloprovoz]]<br /> * [[PRONOM/DROID]]<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rozhraní]] (IT)-<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[standard]] <br /> * [[stream]] (IT) <br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[alocitace]]<br /> * [[autocitace]]<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[Citation Indexing]]<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[fenomén zapomínání]]<br /> * [[hodnocení výzkumu]]<br /> * [[Invisible College]]<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[kocitační analýza]]<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[publikace]]<br /> * [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br /> * [[Science Citation Index]]<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[Blackboard]]<br /> * [[Center for Learning and Teaching]]<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[Embeded Information Education]]<br /> * [[Faculty Liasion]]<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Y]]<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[hodnocení efektivity]]<br /> * [[Information Commons]]<br /> * [[integrované informační vzdělávání]]<br /> * [[IVIG AKVŠ]]<br /> * [[Learning Commons]]<br /> * [[Learning Lab]]<br /> * [[Library Liasion]]<br /> * [[Outreach Librarian]]<br /> * [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br /> * [[portál]]<br /> * [[portál]]<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[rozcestník]]<br /> * [[Subject Librarian]]<br /> * [[Teacher Librarian]]<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> * [[Writing Center]]<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSIRT]]<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[Cyberlife]]<br /> * [[data]]<br /> * [[DDoS]]<br /> * [[Defacement]]<br /> * [[Echelon]]<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[Enron]]<br /> * [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[H4H]] (Hackers for Hire)<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[identita]]<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[infoware]]<br /> * [[IT governance]]<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kredibilita]]<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[kybertronika]]<br /> * [[matrix]] <br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[rootkit]]<br /> * [[Smart Grids]]<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[soukromí]]<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[technologie]]<br /> * [[virtuální exhibicionismus]]<br /> * [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> * [[Zero-day útoky]]<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> * [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=22396 KISK:Blok expertů 2012-05-17T21:18:31Z <p>Villonka: /* Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci]] - techniky Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - Iveta Jansová<br /> *Autorský zákon a digitalizace<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Václav Kůs<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * legislativní rámec školství v ČR<br /> * školská reforma<br /> * rámcové vzdělávací programy - Hana Přikrylová<br /> * Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR<br /> * Bílá kniha terciálního vzdělávání<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Martina Sochorová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy) - Pavel Kouřil<br /> * [[vizuální komunikace]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] <br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[CSS]] - Jan Karlík<br /> * wireframy<br /> * webová grafika - specifika<br /> * webová typografie<br /> * UX designer <br /> * Webový grafik<br /> * Koder / front-end developer<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> <br /> *[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> *[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> *[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> *[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> *[[Ochrana spotřebitele]] - Daniela Králová<br /> * Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa<br /> * Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA<br /> * informační gramotnost - statistiky<br /> * manipulativní techniky supermarketů - Blanka Svobodová<br /> * spirála dluhů<br /> <br /> ===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * Matthew Fuller (Software studies)<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * Noah Wardrip-Fruin - Lucie Górecká<br /> * UCSD Software Studies Initiative<br /> * Hackability<br /> * Softwarové umění<br /> * Vilém Flusser - Komunikologie - Šteinigerová<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> <br /> *[[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> *[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> *[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> *[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> *[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> *[[IZIP - Elektronická zdravotnická knížka]] - Šárka Žampachová<br /> *[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * Nová média ve zdravotnictví<br /> * Nutriční databáze a software<br /> * Výživa 2.0<br /> * Vizualizace nutričních dat<br /> * Infodemiologie-Rožnovský <br /> * Expertní systémy v péči o zdraví<br /> * Neslyšící pacient a podávání informací - Sylva Šimůnková<br /> * Text ve zdravotnictví a jeho analýza<br /> * Český znakový jazyk - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> *[[TED]] - Michal Klajban<br /> * aplikace a software pro vytváření prezentací - Iveta Jansová<br /> * tipy pro úspěšné prezentace - Martin Brzobohatý<br /> * neverbální komunikace a prezentace - Lenka Cahlová<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> * uživatelský výzkum a knihovny<br /> * testování webu a knihovny<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * Barcampy (idea, rozšíření) <br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * stromové korpusy - Andrea Mizerová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * Corpus Architect<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * obchodní modely pro open source hardware<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> *Open Source Hardware a knihovny<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br /> *Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br /> *Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *aktivity knihoven pro děti - ČR<br /> *aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *akce na podporu čtenářství - zahraničí<br /> *komunitní funkce knihovny<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *zdroje financování pro knihovny<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br /> *sponzoring v knihovnách<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> *trendy v knihovnických povoláních<br /> <br /> ===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *Autorské čtení -<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> *dramaterapie - projekty v ČR -<br /> <br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google]]<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Sets]] <br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Machine Transcription]]<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book meme]]<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[copyrighting]] <br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[image]]<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[networking]]-<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[Socialnomics]]<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> * [[vize]] -<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[konektor]]- <br /> * [[konfiskace]]<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[právní terorismus]]<br /> * [[producent]]<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[regulace]]<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Big Deal]]<br /> * [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[eprint]]<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[Národní programy VaV]]<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[postprint]]<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[Publish or Perish]]<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[SHERPA/RoMEO]]<br /> * [[Toll Access]]<br /> * [[vědec]]<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[Company of Stationers]]<br /> * [[imprimatur]]<br /> * [[infrastruktura]] <br /> * [[jurisdikce]]<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litera]]<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[reprint]]<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[stereotypie]]<br /> * [[svoboda tisku]]<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[bibliografický formát]]<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[konzistence]]<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[metodika]]<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[migrace dat]]<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[monitoring]]<br /> * [[NAS Cluster]]<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OAIS]] (model)<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[poloprovoz]]<br /> * [[PRONOM/DROID]]<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rozhraní]] (IT)-<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[standard]] <br /> * [[stream]] (IT) <br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[alocitace]]<br /> * [[autocitace]]<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[Citation Indexing]]<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[fenomén zapomínání]]<br /> * [[hodnocení výzkumu]]<br /> * [[Invisible College]]<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[kocitační analýza]]<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[publikace]]<br /> * [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br /> * [[Science Citation Index]]<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[Blackboard]]<br /> * [[Center for Learning and Teaching]]<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[Embeded Information Education]]<br /> * [[Faculty Liasion]]<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Y]]<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[hodnocení efektivity]]<br /> * [[Information Commons]]<br /> * [[integrované informační vzdělávání]]<br /> * [[IVIG AKVŠ]]<br /> * [[Learning Commons]]<br /> * [[Learning Lab]]<br /> * [[Library Liasion]]<br /> * [[Outreach Librarian]]<br /> * [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br /> * [[portál]]<br /> * [[portál]]<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[rozcestník]]<br /> * [[Subject Librarian]]<br /> * [[Teacher Librarian]]<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> * [[Writing Center]]<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSIRT]]<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[Cyberlife]]<br /> * [[data]]<br /> * [[DDoS]]<br /> * [[Defacement]]<br /> * [[Echelon]]<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[Enron]]<br /> * [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[H4H]] (Hackers for Hire)<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[identita]]<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[infoware]]<br /> * [[IT governance]]<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kredibilita]]<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[kybertronika]]<br /> * [[matrix]] <br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[rootkit]]<br /> * [[Smart Grids]]<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[soukromí]]<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[technologie]]<br /> * [[virtuální exhibicionismus]]<br /> * [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> * [[Zero-day útoky]]<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> * [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=20320 KISK:Blok expertů 2012-03-16T08:42:06Z <p>Villonka: /* Pavla Švástová: Digitalizační projekty */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Pavla Švástová: Digitalizační projekty===<br /> * digitalizační workflow - fáze digitalizace - Jana Pacáková<br /> * skenování pro digitalizaci - techniky Michala Mádlová<br /> * [[formáty souborů a jejich srovnání - tiff, jp2, jpg, djvu...]] - Vítězslav Rathouz<br /> * [[skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> * [[MARC21]] - Michal Klajban<br /> * techniky pro snižování chybovosti OCR <br /> * digitalizační projekty - ČR Veronika Skuhrovcová<br /> * digitalizační projekty - zahraničí - Daniela Králová<br /> * ALTO <br /> * metadatová schémata - srovnání (MARC, MODS, DC či TEI)<br /> * využití crowdsourcingu pro popis dat - Iveta Jansová<br /> * [[autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] – Jana Lánová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> * uživatelský výzkum a knihovny<br /> * testování webu a knihovny<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * Barcampy (idea, rozšíření) <br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br /> * Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br /> *mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * stromové korpusy - Andrea Mizerová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * Corpus Architect<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * obchodní modely pro open source hardware<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> *Open Source Hardware a knihovny<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br /> *Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br /> *Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br /> *Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *aktivity knihoven pro děti - ČR<br /> *aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *akce na podporu čtenářství - zahraničí<br /> *komunitní funkce knihovny<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *zdroje financování pro knihovny<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br /> *měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br /> *sponzoring v knihovnách<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> *trendy v knihovnických povoláních<br /> <br /> ===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *Autorské čtení -<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> *dramaterapie - projekty v ČR -<br /> <br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google]]<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Sets]] <br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Machine Transcription]]<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book meme]]<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[copyrighting]] <br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]]<br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[image]]<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[networking]]-<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[Socialnomics]]<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> * [[vize]] -<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[konektor]]- <br /> * [[konfiskace]]<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[právní terorismus]]<br /> * [[producent]]<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[regulace]]<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Big Deal]]<br /> * [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[eprint]]<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[Národní programy VaV]]<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[postprint]]<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[Publish or Perish]]<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[SHERPA/RoMEO]]<br /> * [[Toll Access]]<br /> * [[vědec]]<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[Company of Stationers]]<br /> * [[imprimatur]]<br /> * [[infrastruktura]] <br /> * [[jurisdikce]]<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litera]]<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[reprint]]<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[stereotypie]]<br /> * [[svoboda tisku]]<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[bibliografický formát]]<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[konzistence]]<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[metodika]]<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[migrace dat]]<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[monitoring]]<br /> * [[NAS Cluster]]<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OAIS]] (model)<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[poloprovoz]]<br /> * [[PRONOM/DROID]]<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rozhraní]] (IT)-<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[standard]] <br /> * [[stream]] (IT) <br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[alocitace]]<br /> * [[autocitace]]<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[Citation Indexing]]<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[fenomén zapomínání]]<br /> * [[hodnocení výzkumu]]<br /> * [[Invisible College]]<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[kocitační analýza]]<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[publikace]]<br /> * [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br /> * [[Science Citation Index]]<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[Blackboard]]<br /> * [[Center for Learning and Teaching]]<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[Embeded Information Education]]<br /> * [[Faculty Liasion]]<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Y]]<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[hodnocení efektivity]]<br /> * [[Information Commons]]<br /> * [[integrované informační vzdělávání]]<br /> * [[IVIG AKVŠ]]<br /> * [[Learning Commons]]<br /> * [[Learning Lab]]<br /> * [[Library Liasion]]<br /> * [[Outreach Librarian]]<br /> * [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br /> * [[portál]]<br /> * [[portál]]<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[rozcestník]]<br /> * [[Subject Librarian]]<br /> * [[Teacher Librarian]]<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> * [[Writing Center]]<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSIRT]]<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[Cyberlife]]<br /> * [[data]]<br /> * [[DDoS]]<br /> * [[Defacement]]<br /> * [[Echelon]]<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[Enron]]<br /> * [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[H4H]] (Hackers for Hire)<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[identita]]<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[infoware]]<br /> * [[IT governance]]<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kredibilita]]<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[kybertronika]]<br /> * [[matrix]] <br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[rootkit]]<br /> * [[Smart Grids]]<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[soukromí]]<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[technologie]]<br /> * [[virtuální exhibicionismus]]<br /> * [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> * [[Zero-day útoky]]<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> * [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17382 User-centered design 2011-12-29T21:45:59Z <p>Villonka: /* Typické UCD metodologie */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Zabývá se strukturovaným vývojem produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.&lt;ref&gt;User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* Začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* Rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* Tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* Začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* Vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* Provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* Vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* Znovu provést testování použitelnosti<br /> #* Zavedení normy a směrnice<br /> #* Vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* Provést heuristické hodnocení<br /> #* Úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* Provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* Použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* Pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* Zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.&lt;ref&gt;Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd%20_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design/<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17381 User-centered design 2011-12-29T21:30:00Z <p>Villonka: /* Základní informace */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Zabývá se strukturovaným vývojem produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.&lt;ref&gt;User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.&lt;ref&gt;Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd%20_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design/<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17380 User-centered design 2011-12-29T21:25:29Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.&lt;ref&gt;User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.&lt;ref&gt;Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd%20_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design/<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17379 User-centered design 2011-12-29T21:23:58Z <p>Villonka: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd%20_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design/<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17378 User-centered design 2011-12-29T21:20:28Z <p>Villonka: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd%20_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design.html<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17377 User-centered design 2011-12-29T21:20:01Z <p>Villonka: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd%20_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design.html<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17376 User-centered design 2011-12-29T21:18:57Z <p>Villonka: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd%20_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design.html<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17375 User-centered design 2011-12-29T21:17:27Z <p>Villonka: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd%20_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design.html<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17374 User-centered design 2011-12-29T21:15:11Z <p>Villonka: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design.html<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400.html</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17373 User-centered design 2011-12-29T21:14:22Z <p>Villonka: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd_web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17372 User-centered design 2011-12-29T21:13:58Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17371 User-centered design 2011-12-29T21:07:30Z <p>Villonka: /* Použitá literatura */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. ''Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. ''Usability.gov: Your guide for developing usable'' [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. ''Usability Interface'' [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. ''Design Festival'' [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. ''Search engine land'' [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17370 User-centered design 2011-12-29T20:58:06Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka, informační architektura<br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. Usability Interface [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. Design Festival [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. Search engine land [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17369 User-centered design 2011-12-29T20:57:52Z <p>Villonka: /* Základní informace */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je design zaměžený na uživatele. Jde o přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt (často se jedná o web). Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. Usability Interface [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. Design Festival [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. Search engine land [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17368 User-centered design 2011-12-29T20:54:28Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt. Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. Usability Interface [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. Design Festival [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. Search engine land [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17367 User-centered design 2011-12-29T20:53:36Z <p>Villonka: /* Typické UCD metodologie */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt. Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> <br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> <br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> <br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. Usability Interface [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. Design Festival [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. Search engine land [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17366 User-centered design 2011-12-29T20:53:05Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt. Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> <br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> <br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> <br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. Usability Interface [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. Design Festival [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. Search engine land [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17365 User-centered design 2011-12-29T20:52:22Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt. Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> #* Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> #* Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> #* Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> #* Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> #* Provádění terénních studií<br /> #* Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> #* Vytvoření uživatelského profilu<br /> #* Vypracování analýzy úkolů <br /> #* Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> #* Dokument s požadavky na výkon<br /> <br /> #Design <br /> #* začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> #* rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> #* tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> #* začít dělat design s papírem a tužkou<br /> #* vytvoření jednoduchého prototypu<br /> #* provádění testování jednoduchých prototypů<br /> #* vytvoření velmi věrného prototypu<br /> #* znovu provést testování použitelnosti<br /> #* zavedení normy a směrnice<br /> #* vytvoření specifikace designu<br /> <br /> #Realizace<br /> #* provést heuristické hodnocení<br /> #* úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> #* provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> <br /> #Zavedení<br /> #* použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> #* pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> #* zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. Usability Interface [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. Design Festival [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. Search engine land [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17364 User-centered design 2011-12-29T20:51:20Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt. Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> #Analýza<br /> * Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> * Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> * Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> * Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> * Provádění terénních studií<br /> * Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> * Vytvoření uživatelského profilu<br /> * Vypracování analýzy úkolů <br /> * Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> * Dokument s požadavky na výkon<br /> <br /> #Design <br /> * začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> * rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> * tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> * začít dělat design s papírem a tužkou<br /> * vytvoření jednoduchého prototypu<br /> * provádění testování jednoduchých prototypů<br /> * vytvoření velmi věrného prototypu<br /> * znovu provést testování použitelnosti<br /> * zavedení normy a směrnice<br /> * vytvoření specifikace designu<br /> <br /> #Realizace<br /> * provést heuristické hodnocení<br /> * úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> * provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> <br /> #Zavedení<br /> * použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> * pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> * zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. Usability Interface [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. Design Festival [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. Search engine land [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=User-centered_design&diff=17363 User-centered design 2011-12-29T20:42:00Z <p>Villonka: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Iveta Jansová<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka <br /> <br /> '''Synonyma:''' ---<br /> <br /> '''Související pojmy:''' <br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' – design, tvorba webu, SEO, zaměření na zákazníka &lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - --- &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> <br /> ==Základní informace==<br /> User-centered design (UCD) je přístup k designu, který představuje proces v informování lidí, kteří budou používat daný produkt. Jejich prioritou je použitelnost. Jde o strukturovaný vývoj produktu metodou, která řeší všechny fáze vývoje webu (plánování, design a vývoj produktu) s cílem vytvořit web, který odpovídá potřebám a preferencím uživatelů.<br /> <br /> ==Význam UCD== <br /> Aby byly webové stránky úspěšné, musí pro uživatele představovat místo, kde najde informace a splní požadované úkoly ve velmi krátkém čase bez nutnosti zdlouhavého, dezorientovaného a náhodného hledání. Bez ohledu na to, jaké cíle si stanoví vlastník stránky, musí nastolit rovnováhu mezi potřebami uživatelů a potřebami vlastní organizace. Pokud uživatel neshledá stránku užitečnou, nebude ji využívat.''&lt;ref&gt;''User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Proces ve zkratce== <br /> Chcete-li vytvořit web zaměřený na uživatele, musíte přemýšlet o potřebách uživatelů při každém kroku, včetně:<br /> * plánování webu<br /> * sběru dat od uživatelů<br /> * vývoji prototypů<br /> * psaní obsahu<br /> * testování použitelnosti s uživateli<br /> <br /> ==Mezinárodní standard==<br /> Existuje mezinárodní standard který je základem pro mnoho UCD metodologií. Tento standard (ISO 13407: Human-centered design process) definuje hlavní proces pro zařazení human-centered (na člověka zaměřených) aktivit skrz vývoj životního cyklu, ale nejde o přesné metody.<br /> <br /> V tomto modelu jsou čtyři aktivity, které formují hlavní cyklus práce:<br /> # Specifikovat kontext využití<br /> #* Identifikovat člověka, který bude produkt používat, k čemu jej bude potřebovat a jaké má podmínky pro použití.<br /> # Specifikovat požadavky<br /> #* Určit obchodní požadavky nebo uživatelské cíle, které musí být splněny, aby byl produkt úspěšný.<br /> # Vytvořit designové řešení<br /> #* Tato část procesu může být provedena v několika fázích, stavěná od hrubého konceptu až po kompletní design.<br /> # Posoudit design<br /> #* Nejdůležitější části procesu je posouzení – ideálně díky testování použitelnosti skutečnými uživateli – kvalitní testování pomáhá vývoji dobrého softwaru.<br /> <br /> Jakmile jsou tyto požadavky splněny, proces končí a produkt může být realizován.<br /> <br /> <br /> ==Typické UCD metodologie==<br /> Organizace UPA (Usability Professionals‘ Association) vytvořila plakát, který ukazuje typický UCD proces. UCD aktivity jsou zde rozděleny do čtyř fází: analýza, design, realizace a zavádění s dalšími aktivitami pro každou fázi.<br /> 1. Analýza<br /> * Seznámení se s hlavními účastníky s cílem stanovení vize<br /> * Zahrnutí použitelnosti zadaných úkolů v plánu<br /> * Sestavení multidisciplinárního týmu pro zajištění úplné znalosti problematiky<br /> * Rozvíjení použitelnosti cílů a úkolů<br /> * Provádění terénních studií<br /> * Seznámení se s konkurenčními výrobky<br /> * Vytvoření uživatelského profilu<br /> * Vypracování analýzy úkolů <br /> * Dokument s možnými scénáři pro uživatele<br /> * Dokument s požadavky na výkon<br /> <br /> 2. Design <br /> * začátek brainstorming konceptů a metafor<br /> * rozvíjení screen flow a navigačního modelu<br /> * tvorba letáků s návrhem koncepce designu <br /> * začít dělat design s papírem a tužkou<br /> * vytvoření jednoduchého prototypu<br /> * provádění testování jednoduchých prototypů<br /> * vytvoření velmi věrného prototypu<br /> * znovu provést testování použitelnosti<br /> * zavedení normy a směrnice<br /> * vytvoření specifikace designu<br /> <br /> 3. Realizace<br /> * provést heuristické hodnocení<br /> * úzce spolupracovat s doručovací službou, která bude provádět dodávku zboží<br /> * provést testování použitelnosti co nejrychleji<br /> <br /> 4. Zavedení<br /> * použití výzkumů k získání zpětné vazby<br /> * pomocí terénních studií získat informace o skutečném použití produktů<br /> * zkontrolovat cíle pomocí testů uživatelského rozhraní<br /> <br /> Podstatným bodem je testování použitelnosti, které se objeví několikrát v průběhu celého testu.<br /> Poskytování příjemného uživatelského prostředí je nikdy nekončícím procesem.''&lt;ref&gt;''Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * Resources about usability: About usability. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. Usability Professionals' Association: Promoting usability concepts and techniques woldwide [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html<br /> <br /> * User-Centered Design. U.S. GOVERNMENT. Usability.gov: Your guide for developing usable [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.usability.gov/basics/ucd/index.html<br /> <br /> * KATZ-HAAS, Raďssa. Ten Guidelines for User-Centered Web Design Further References: Usability Techniques. Usability Interface [online]. 1998, roč . 5, č. 1 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.stcsig.org/usability/topics/articles/ucd _web_devel.html<br /> <br /> * JONES, Adrian. 5 Principles of User-Centered Interface Design. Design Festival [online]. 2011-08-17 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: www.designfestival.com/5-principles-of-user-centered-interface-design<br /> <br /> * TRUHOW, Shari. User-Centered Or Usage-Centered Design: Which Is Better For SEO?. Search engine land [online]. 2011-11-25 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: searchengineland.com/user-centered-or-usage-centered-design-which-is-better-for-seo-102400</div> Villonka