https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=VeruSKaWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-04-28T20:21:14ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25805KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu2012-11-07T19:34:17Z<p>VeruSKa: /* Témata */</p>
<hr />
<div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:<br/> ==<br />
<br />
*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br />
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br />
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br />
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br />
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br />
**seznam členů vašeho týmu.&nbsp;<br />
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br />
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
Téma 1<br />
<br />
'''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''<br />
<br />
Tkáčik Jozef<br />
<br />
Kantorová Jana<br />
<br />
Leitgebová Martina<br />
<br />
Musilová Martina<br />
<br />
Vebrová Jana<br />
<br />
Fussová Tereza <br />
<br />
<br />
Téma 2<br />
<br />
'''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''<br />
<br />
Michal Kaláb<br />
<br />
Martina Filová<br />
<br />
Marie Pučálková<br />
<br />
Michaela Kouřilová<br />
<br />
Anna Halfarová<br />
<br />
<br/>Téma 3<br />
<br />
'''Informační chování uživatelů v knihovně'''<br />
<br />
Helena Novotná<br />
<br />
Jana Pacáková<br />
<br />
Lenka Cahlová<br />
<br />
Martina Zoubková<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 4<br />
<br />
'''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
Barbora Pitašová<br />
<br />
Kateřina Petrová<br />
<br />
Lenka Cvrkalová<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 5<br />
<br />
'''Informační chování studentů KISK'''<br />
<br />
Mertová Eva<br />
<br />
Krbcová Karolína<br />
<br />
Dvořák Vojtěch<br />
<br />
Uřičář Ivo<br />
<br />
<br />
Téma 6<br />
<br />
''' Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu'''<br />
<br />
* stručný popis tématu:<br />
- '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia<br/><br />
- '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají<br />
konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním? <br/><br />
- '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací<br/><br />
- '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru<br />
<br />
*členové<br />
<br />
Kateřina Veselá<br />
<br />
Michala Mádlová<br />
<br />
Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
<br />
Téma 7<br />
<br />
'''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' <br />
<br />
Lucie Malúšková<br />
<br />
Pavla Minaříková<br />
<br />
Alena Paulusová<br />
<br />
Ivo Macík<br />
<br />
Petr Pospíchal<br />
<br />
<br />
Téma 8<br />
<br />
'''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''<br />
<br />
Dobešová Monika<br />
<br />
Červený Jaromír<br />
<br />
Kateřina Šťastná<br />
<br />
Petr Zapletal <br />
<br />
Václav Kůs<br />
<br />
<br />
Téma 9<br />
<br />
'''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?'''<br />
<br />
Dana Katrňáková<br />
<br />
Martina Sehnalová<br />
<br />
Jana Slaná<br />
<br />
Eliška Pernesová<br />
<br />
Barbora Mohelníková</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25804KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu2012-11-07T19:11:08Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:<br/> ==<br />
<br />
*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br />
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br />
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br />
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br />
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br />
**seznam členů vašeho týmu.&nbsp;<br />
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br />
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
Téma 1<br />
<br />
'''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''<br />
<br />
Tkáčik Jozef<br />
<br />
Kantorová Jana<br />
<br />
Leitgebová Martina<br />
<br />
Musilová Martina<br />
<br />
Vebrová Jana<br />
<br />
Fussová Tereza <br />
<br />
<br />
Téma 2<br />
<br />
'''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''<br />
<br />
Michal Kaláb<br />
<br />
Martina Filová<br />
<br />
Marie Pučálková<br />
<br />
Michaela Kouřilová<br />
<br />
Anna Halfarová<br />
<br />
<br/>Téma 3<br />
<br />
'''Informační chování uživatelů v knihovně'''<br />
<br />
Helena Novotná<br />
<br />
Jana Pacáková<br />
<br />
Lenka Cahlová<br />
<br />
Martina Zoubková<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 4<br />
<br />
'''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
Barbora Pitašová<br />
<br />
Kateřina Petrová<br />
<br />
Lenka Cvrkalová<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 5<br />
<br />
'''Informační chování studentů KISK'''<br />
<br />
Mertová Eva<br />
<br />
Krbcová Karolína<br />
<br />
Dvořák Vojtěch<br />
<br />
Uřičář Ivo<br />
<br />
<br />
Téma 6<br />
<br />
''' Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu'''<br />
<br />
Kateřina Veselá<br />
<br />
Michala Mádlová<br />
<br />
Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
<br />
Téma 7<br />
<br />
'''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' <br />
<br />
Lucie Malúšková<br />
<br />
Pavla Minaříková<br />
<br />
Alena Paulusová<br />
<br />
Ivo Macík<br />
<br />
Petr Pospíchal<br />
<br />
<br />
Téma 8<br />
<br />
'''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''<br />
<br />
Dobešová Monika<br />
<br />
Červený Jaromír<br />
<br />
Kateřina Šťastná<br />
<br />
Petr Zapletal <br />
<br />
Václav Kůs<br />
<br />
<br />
Téma 9<br />
<br />
'''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?'''<br />
<br />
Dana Katrňáková<br />
<br />
Martina Sehnalová<br />
<br />
Jana Slaná<br />
<br />
Eliška Pernesová<br />
<br />
Barbora Mohelníková</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25667KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu2012-10-23T12:24:46Z<p>VeruSKa: /* Témata */</p>
<hr />
<div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:<br/> ==<br />
<br />
*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br />
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br />
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br />
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br />
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br />
**seznam členů vašeho týmu.&nbsp;<br />
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br />
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
Téma 1<br />
<br />
'''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''<br />
<br />
Tkáčik Jozef<br />
<br />
Kantorová Jana<br />
<br />
Leitgebová Martina<br />
<br />
Musilová Martina<br />
<br />
Vebrová Jana<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 2<br />
<br />
'''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''<br />
<br />
Michal Kaláb<br />
<br />
Martina Filová<br />
<br />
Marie Pučálková<br />
<br />
Michaela Kouřilová<br />
<br />
Anna Halfarová<br />
<br />
<br/>Téma 3<br />
<br />
'''Téma zatím tvoříme&nbsp;:o)'''<br />
<br />
Helena Novotná<br />
<br />
Jana Pacáková<br />
<br />
Lenka Cahlová<br />
<br />
Martina Zoubková<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 4<br />
<br />
'''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
Barbora Pitašová<br />
<br />
Kateřina Petrová<br />
<br />
Lenka Cvrkalová<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 5<br />
<br />
'''Informační chování studentů KISK'''<br />
<br />
Mertová Eva<br />
<br />
Krbcová Karolína<br />
<br />
Dvořák Vojtěch<br />
<br />
Uřičář Ivo<br />
<br />
<br />
Téma 6<br />
<br />
'''Téma zatím nemáme domyšlené, ale tvoříme'''<br />
<br />
Kateřina Veselá<br />
<br />
Michala Mádlová<br />
<br />
Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
<br />
Téma 7</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25666KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu2012-10-23T12:24:16Z<p>VeruSKa: /* Témata */</p>
<hr />
<div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:<br/> ==<br />
<br />
*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br />
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br />
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br />
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br />
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br />
**seznam členů vašeho týmu.&nbsp;<br />
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br />
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
Téma 1<br />
<br />
'''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''<br />
<br />
Tkáčik Jozef<br />
<br />
Kantorová Jana<br />
<br />
Leitgebová Martina<br />
<br />
Musilová Martina<br />
<br />
Vebrová Jana<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 2<br />
<br />
'''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''<br />
<br />
Michal Kaláb<br />
<br />
Martina Filová<br />
<br />
Marie Pučálková<br />
<br />
Michaela Kouřilová<br />
<br />
Anna Halfarová<br />
<br />
<br/>Téma 3<br />
<br />
'''Téma zatím tvoříme&nbsp;:o)'''<br />
<br />
Helena Novotná<br />
<br />
Jana Pacáková<br />
<br />
Lenka Cahlová<br />
<br />
Martina Zoubková<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 4<br />
<br />
'''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
Barbora Pitašová<br />
<br />
Kateřina Petrová<br />
<br />
Lenka Cvrkalová<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 5<br />
<br />
'''Informační chování studentů KISK'''<br />
<br />
Mertová Eva<br />
<br />
Krbcová Karolína<br />
<br />
Dvořák Vojtěch<br />
<br />
Uřičář Ivo<br />
<br />
<br />
Téma 6<br />
'''Téma zatím nemáme domyšlené, ale tvoříme'''<br />
<br />
Kateřina Veselá<br />
<br />
Michala Mádlová<br />
<br />
Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
<br />
Téma 7</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25665KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/navrh-tematu2012-10-23T12:23:37Z<p>VeruSKa: /* Témata */</p>
<hr />
<div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:<br/> ==<br />
<br />
*Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br />
*Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br />
*Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br />
**název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br />
**stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br />
**seznam členů vašeho týmu.&nbsp;<br />
*Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br />
*Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
Téma 1<br />
<br />
'''Jak se liší informační potřeby vězňů v závislosti na pohlaví a délce trestu?'''<br />
<br />
Tkáčik Jozef<br />
<br />
Kantorová Jana<br />
<br />
Leitgebová Martina<br />
<br />
Musilová Martina<br />
<br />
Vebrová Jana<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 2<br />
<br />
'''Zatím vůbec nevíme, ale skupinu už máme!'''<br />
<br />
Michal Kaláb<br />
<br />
Martina Filová<br />
<br />
Marie Pučálková<br />
<br />
Michaela Kouřilová<br />
<br />
Anna Halfarová<br />
<br />
<br/>Téma 3<br />
<br />
'''Téma zatím tvoříme&nbsp;:o)'''<br />
<br />
Helena Novotná<br />
<br />
Jana Pacáková<br />
<br />
Lenka Cahlová<br />
<br />
Martina Zoubková<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 4<br />
<br />
'''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
Barbora Pitašová<br />
<br />
Kateřina Petrová<br />
<br />
Lenka Cvrkalová<br />
<br />
<br />
<br />
Téma 5<br />
<br />
'''Informační chování studentů KISK'''<br />
<br />
Mertová Eva<br />
<br />
Krbcová Karolína<br />
<br />
Dvořák Vojtěch<br />
<br />
Uřičář Ivo<br />
<br />
Téma 6<br />
'''Téma zatím nemáme domyšlené, ale tvoříme'''<br />
<br />
Kateřina Veselá<br />
<br />
Michala Mádlová<br />
<br />
Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
Téma 7</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24938Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T20:15:32Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
===Role tazatele===<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
===Výhody a nevýhody=== <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
===Jak vést nestrukturovaný rozhovor===<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné '''vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.'''<br />
<br />
=== Vytváření návodu k rozhovoru ===<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br /><br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br /><br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br /><br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.<br /><br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.<br /><br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.<br /><br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? <br /><br />
Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne <br /><br />
Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?<ref name="DISMAN">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.</ref><br /><br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br /><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br /><br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.<br /> <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br /><br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
=== Vedení rozhovoru ===<br />
Do přípravy před rozhovorem samotným patří mimo vypracování návodu třeba i výběr vhodného místa nebo dohodnutí času. I nahrávací zařízení je lepší mít nainstalovaná před začátkem rozhovoru. Když je vše připraveno, může začít rozhovore. Měl by vypadat takto: <br /><br />
'''ÚVOD''' ''introduction''. Na začátku by se měl tazatel představit a měl by vysvětlit cíl studie. Tato úvodní část by měla zahrnovat nejen popis způsobů, které zajistí respondentovi anonymitu, ale i žádost o povolení k nahrávání rozhovoru. Stejně tak by měly být zodpovězeny případné respondentovy otázky o povaze studie.<br /><br />
'''ROZEHŘÁTÍ''' ''warmup''. V této fázi se především buduje vztah mezi tazatelem a respondentem. Může se začít otázkami o prostředí, kde se rozhovor odehrává.<br /><br />
'''HLAVNÍ ROZHOVOR''' ''Main body of the interview''. Teď se tazatel začíná ptát podle návodu.<br /><br />
'''ZCHLÁDNUTÍ''' ''Cool-off'' přijde na řadu, když se hlavní rozhovor chýlí ke konci. Tazatel může nasměrovat rozhovor do neformální roviny, aby se lépe ukončoval.<br /><br />
'''UVAVŘENÍ''' ''Closure)'' Poděkování a rozloučení.<br /><br />
V průběhu rozhovoru by si měl tazatel dát pozor i na tón hlasu. Jelikož jde o rozhovor z očí do očí, měl by si také dávat pozor způsob, jak se ptá i jak reaguje na odpovědi, aby nevnesl do sběru dat nějaké předsudky. Rozhovor by měl být v celém svém průběhu neutrální.<ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
===Sběr dat a preanalýza===<br />
V dnešní době je možné digitální nahrávky hlasu snadno převést na takové formáty, které usnadní transkripci a analýzu. Tvorba transkriptu je obvykle další krok výzkumu. Je třeba se rozhodnout, jestli půjde o doslovný přepis celého rozhovoru, nebo jestli se přepíší jen části a zbytek se uchová v podobě poznámek a nahrávky. Většinou je doporučován částečný přepis, protože přepis celého rozhovoru je velmi časově náročný. V případě nutnosti je možné dohledat chybějící informace přímo v nahrávce a do přepisu je dodatečně doplnit. Tento transkript představuje základ pro další analýzu.<ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
===Závěr===<br />
Polostrukturované rozhovory jsou jednou z nejužitečnějších metod sběru dat pro studium široké škály témat týkajících se informačního chování.<br />
Je potřeba mít návod pečlivě připravený a pretestovaný.<br />
Není to jen zbytečné zdržení, ale jsou to cenné zkušenosti, které pomáhají výzkumníkům ve zdokonalení dovedností týkajících se rozhovorů. <ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24937Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T20:15:09Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
===Role tazatele===<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
===Výhody a nevýhody=== <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
===Jak vést nestrukturovaný rozhovor===<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné '''vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.'''<br />
<br />
=== Vytváření návodu k rozhovoru ===<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br /><br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br /><br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br /><br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.<br /><br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.<br /><br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.<br /><br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? <br /><br />
Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne <br /><br />
Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?<ref name="DISMAN">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.</ref><br /><br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br /><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br /><br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.<br /> <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br /><br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
=== Vedení rozhovoru ===<br />
Do přípravy před rozhovorem samotným patří mimo vypracování návodu třeba i výběr vhodného místa nebo dohodnutí času. I nahrávací zařízení je lepší mít nainstalovaná před začátkem rozhovoru. Když je vše připraveno, může začít rozhovore. Měl by vypadat takto: <br /><br />
'''ÚVOD''' ''introduction''. Na začátku by se měl tazatel představit a měl by vysvětlit cíl studie. Tato úvodní část by měla zahrnovat nejen popis způsobů, které zajistí respondentovi anonymitu, ale i žádost o povolení k nahrávání rozhovoru. Stejně tak by měly být zodpovězeny případné respondentovy otázky o povaze studie.<br /><br />
'''ROZEHŘÁTÍ''' ''warmup''. V této fázi se především buduje vztah mezi tazatelem a respondentem. Může se začít otázkami o prostředí, kde se rozhovor odehrává.<br /><br />
'''HLAVNÍ ROZHOVOR''' ''Main body of the interview''. Teď se tazatel začíná ptát podle návodu.<br /><br />
'''ZCHLÁDNUTÍ''' ''Cool-off'' přijde na řadu, když se hlavní rozhovor chýlí ke konci. Tazatel může nasměrovat rozhovor do neformální roviny, aby se lépe ukončoval.<br /><br />
'''UVAVŘENÍ''' ''Closure)'' Poděkování a rozloučení.<br /><br />
V průběhu rozhovoru by si měl tazatel dát pozor i na tón hlasu. Jelikož jde o rozhovor z očí do očí, měl by si také dávat pozor způsob, jak se ptá i jak reaguje na odpovědi, aby nevnesl do sběru dat nějaké předsudky. Rozhovor by měl být v celém svém průběhu neutrální.<ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
===Sběr dat a preanalýza===<br />
V dnešní době je možné digitální nahrávky hlasu snadno převést na takové formáty, které usnadní transkripci a analýzu. Tvorba transkriptu je obvykle další krok výzkumu. Je třeba se rozhodnout, jestli půjde o doslovný přepis celého rozhovoru, nebo jestli se přepíší jen části a zbytek se uchová v podobě poznámek a nahrávky. Většinou je doporučován částečný přepis, protože přepis celého rozhovoru je velmi časově náročný. V případě nutnosti je možné dohledat chybějící informace přímo v nahrávce a do přepisu je dodatečně doplnit. Tento transkript představuje základ pro další analýzu.<ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
===Závěr===<br />
Polostrukturované rozhovory jsou jednou z nejužitečnějších metod sběru dat pro studium široké škály témat týkajících se informačního chování.<br />
Je potřeba mít návod pečlivě připravený a pretestovaný.<br />
Není to jen zbytečné zdržení, ale jsou to cenné zkušenosti, které pomáhají výzkumníkům ve zdokonalení dovedností týkajících se rozhovorů. <ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24936Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T20:12:25Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
=== Vytváření návodu k rozhovoru ===<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br /><br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br /><br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br /><br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.<br /><br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.<br /><br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.<br /><br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? <br /><br />
Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne <br /><br />
Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?<ref name="DISMAN">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.</ref><br /><br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br /><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br /><br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.<br /> <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br /><br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
=== Vedení rozhovoru ===<br />
Do přípravy před rozhovorem samotným patří mimo vypracování návodu třeba i výběr vhodného místa nebo dohodnutí času. I nahrávací zařízení je lepší mít nainstalovaná před začátkem rozhovoru. Když je vše připraveno, může začít rozhovore. Měl by vypadat takto: <br /><br />
'''ÚVOD''' ''introduction''. Na začátku by se měl tazatel představit a měl by vysvětlit cíl studie. Tato úvodní část by měla zahrnovat nejen popis způsobů, které zajistí respondentovi anonymitu, ale i žádost o povolení k nahrávání rozhovoru. Stejně tak by měly být zodpovězeny případné respondentovy otázky o povaze studie.<br /><br />
'''ROZEHŘÁTÍ''' ''warmup''. V této fázi se především buduje vztah mezi tazatelem a respondentem. Může se začít otázkami o prostředí, kde se rozhovor odehrává.<br /><br />
'''HLAVNÍ ROZHOVOR''' ''Main body of the interview''. Teď se tazatel začíná ptát podle návodu.<br /><br />
'''ZCHLÁDNUTÍ''' ''Cool-off'' přijde na řadu, když se hlavní rozhovor chýlí ke konci. Tazatel může nasměrovat rozhovor do neformální roviny, aby se lépe ukončoval.<br /><br />
'''UVAVŘENÍ''' ''Closure)'' Poděkování a rozloučení.<br /><br />
V průběhu rozhovoru by si měl tazatel dát pozor i na tón hlasu. Jelikož jde o rozhovor z očí do očí, měl by si také dávat pozor způsob, jak se ptá i jak reaguje na odpovědi, aby nevnesl do sběru dat nějaké předsudky. Rozhovor by měl být v celém svém průběhu neutrální.<ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
===Sběr dat a preanalýza===<br />
V dnešní době je možné digitální nahrávky hlasu snadno převést na takové formáty, které usnadní transkripci a analýzu. Tvorba transkriptu je obvykle další krok výzkumu. Je třeba se rozhodnout, jestli půjde o doslovný přepis celého rozhovoru, nebo jestli se přepíší jen části a zbytek se uchová v podobě poznámek a nahrávky. Většinou je doporučován částečný přepis, protože přepis celého rozhovoru je velmi časově náročný. V případě nutnosti je možné dohledat chybějící informace přímo v nahrávce a do přepisu je dodatečně doplnit. Tento transkript představuje základ pro další analýzu.<ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
===Závěr===<br />
Polostrukturované rozhovory jsou jednou z nejužitečnějších metod sběru dat pro studium široké škály témat týkajících se informačního chování.<br />
Je potřeba mít návod pečlivě připravený a pretestovaný.<br />
Není to jen zbytečné zdržení, ale jsou to cenné zkušenosti, které pomáhají výzkumníkům ve zdokonalení dovedností týkajících se rozhovorů. <ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24935Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T20:07:19Z<p>VeruSKa: /* Vedení rozhovoru */</p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
=== Vytváření návodu k rozhovoru ===<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br /><br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br /><br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br /><br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.<br /><br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.<br /><br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.<br /><br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? <br /><br />
Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne <br /><br />
Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?<ref name="DISMAN">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.</ref><br /><br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br /><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br /><br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.<br /> <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br /><br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
=== Vedení rozhovoru ===<br />
Do přípravy před rozhovorem samotným patří mimo vypracování návodu třeba i výběr vhodného místa nebo dohodnutí času. I nahrávací zařízení je lepší mít nainstalovaná před začátkem rozhovoru. Když je vše připraveno, může začít rozhovore. Měl by vypadat takto: <br /><br />
'''ÚVOD''' ''introduction''. Na začátku by se měl tazatel představit a měl by vysvětlit cíl studie. Tato úvodní část by měla zahrnovat nejen popis způsobů, které zajistí respondentovi anonymitu, ale i žádost o povolení k nahrávání rozhovoru. Stejně tak by měly být zodpovězeny případné respondentovy otázky o povaze studie.<br /><br />
'''ROZEHŘÁTÍ''' ''warmup''. V této fázi se především buduje vztah mezi tazatelem a respondentem. Může se začít otázkami o prostředí, kde se rozhovor odehrává.<br /><br />
'''HLAVNÍ ROZHOVOR''' ''Main body of the interview''. Teď se tazatel začíná ptát podle návodu.<br /><br />
'''ZCHLÁDNUTÍ''' ''Cool-off'' přijde na řadu, když se hlavní rozhovor chýlí ke konci. Tazatel může nasměrovat rozhovor do neformální roviny, aby se lépe ukončoval.<br /><br />
'''UVAVŘENÍ''' ''Closure)'' Poděkování a rozloučení.<br /><br />
V průběhu rozhovoru by si měl tazatel dát pozor na tón hlasu. Jelikož jde o rozhovor z očí do očí, měl by si také dávat pozor způsob, jak se ptá i jak reaguje na odpovědi, aby nevnesl do sběru dat nějaké předsudky. Rozhovor by měl být v celém svém průběhu neutrální.<ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24934Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T20:06:15Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
=== Vytváření návodu k rozhovoru ===<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br /><br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br /><br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br /><br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.<br /><br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.<br /><br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.<br /><br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? <br /><br />
Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne <br /><br />
Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?<ref name="DISMAN">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.</ref><br /><br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br /><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br /><br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.<br /> <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br /><br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
=== Vedení rozhovoru ===<br />
Do přípravy před rozhovorem samotným patří mimo vypracování návodu třeba i výběr vhodného místa nebo dohodnutí času. I nahrávací zařízení je lepší mít nainstalovaná před začátkem rozhovoru. Když je vše připraveno, může začít rozhovore. Měl by vypadat takto: <br /><br />
'''ÚVOD''' ''introduction''. Na začátku by se měl tazatel představit a měl by vysvětlit cíl studie. Tato úvodní část by měla zahrnovat nejen popis způsobů, které zajistí respondentovi anonymitu, ale i žádost o povolení k nahrávání rozhovoru. Stejně tak by měly být zodpovězeny případné respondentovy otázky o povaze studie.<br /><br />
'''ROZEHŘÁTÍ''' ''warmup''. V této fázi se především buduje vztah mezi tazatelem a respondentem. Může se začít otázkami o prostředí, kde se rozhovor odehrává.<br /> <br />
'''HLAVNÍ ROZHOVOR''' ''Main body of the interview''. Teď se tazatel začíná ptát podle návodu.<br /> <br />
'''ZCHLÁDNUTÍ''' ''Cool-off'' přijde na řadu, když se hlavní rozhovor chýlí ke konci. Tazatel může nasměrovat rozhovor do neformální roviny, aby se lépe ukončoval.<br /><br />
'''UVAVŘENÍ''' ''Closure)'' Poděkování a rozloučení.<br /><br />
V průběhu rozhovoru by si měl tazatel dát pozor na tón hlasu. Jelikož jde o rozhovor z očí do očí, měl by si také dávat pozor způsob, jak se ptá i jak reaguje na odpovědi, aby nevnesl do sběru dat nějaké předsudky. Rozhovor by měl být v celém svém průběhu neutrální.<ref name="Wildemuth"></ref><br /><br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24931Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T19:41:13Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
=== Vytváření návodu k rozhovoru ===<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br /><br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br /><br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br /><br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.<br /><br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.<br /><br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.<br /><br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? <br /><br />
Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne <br /><br />
Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?<ref name="DISMAN">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.</ref><br /><br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br /><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br /><br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.<br /> <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br /><br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
=== Vedení rozhovoru ===<br />
<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24930Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T19:31:30Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
'''Vytváření návodu k rozhovoru'''<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br /><br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br /><br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br /><br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.<br /><br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.<br /><br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.<br /><br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
Otázka: Máte rádi mléko a mléčné výrobky? <br /><br />
Odpovědi: ano / ani rád, ani nerad /ne <br /><br />
Jak mám odpovědět, když mám rád jogurt, miluji sýry, ale nesnáším mléko?<ref name="DISMAN">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.</ref><br /><br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br /><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br /><br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.<br /> <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br /><br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24929Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T19:21:23Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
'''Vytváření návodu k rozhovoru'''<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br /><br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br /><br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br /><br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru.<br /><br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly.<br /><br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru.<br /><br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
<br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br /><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br /><br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek.<br /> <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br /><br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24928Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T19:16:27Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
'''Vytváření návodu k rozhovoru'''<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru. <br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">Berg, B. L. ''Qualitative Research Methods for the Social Sciences''. Boston: Allyn and Bacon, 2001 citováno podle WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly. <br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru. <br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
<br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek. <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24927Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T19:12:10Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
'''Vytváření návodu k rozhovoru'''<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, aby pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Berg (2001) uvádí 4 typy otázek, které by měly být zahrnuty v návodu rozhovoru.<br />
'''Základní otázky''' ''Essential questions'' směřují k ústřednímu tématu výzkumu, mohou být seskupeny a položeny naráz, nebo se mohou objevovat v průběhu rozhovoru. Všechny mají stejnou funkci - mají pomoci získat klíčové informace spojené s výzkumnými otázkami. <br />
'''Dodatečné otázky''' ''Extra questions'' jsou otázky rovnocenné se základními otázkami. Může jít o alternativní vyjádření základních otázek, kterým účastník studie v původní formulaci nerozuměl. Bývají použity na zkontrolování reliability odpovědí a k posouzení možného dopadu změny formulace. <br />
'''Jednorázové otázky''' ''Throw-away questions'' používáme k vybudování vztahu na začátku rozhovoru. Slouží k nastavení tempa, nebo ke změně tématu v průběhu hovoru. Tyto otázky nejsou rozhodující, pokud jde o sběr informací důležitých pro studii, ale jsou nepostradatelné při vytváření pouta mezi tazatelem a respondentem. Také mohou mít významný vliv na celkový úspěch rozhovoru. <br />
'''Zkoumavé otázky '''neboli '''sondy''' ''Probing questions, probes'' mají za úkol přimět respondenty rozpracovat své odpovědi na položené otázky. Patří sem například otázka „Můžete mi o tom říct něco více?“ nebo „Mohl byste to prosím více vysvětlit?“ a tak podobně. Na stejnou otázku mohou různé první odpovědi spustit různé zkoumavé otázky, ale jejich účel je stejný. Získat od respondenta více informací v reakci na specifickou otázku.<br />
<ref name="BERG-WILDEMUTH">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref><br />
<br />
Mimo tyto 4 typy otázek, které by rozhovoru zahrnuty měly být, uvádí Berg (2001) ještě 3 problematické typy, které by tam být neměly. <br />
'''Rozčilení působící otázky''' ''Affectively worded questions'' budí u respondenta nepřiměřenou emocionální reakci, i když otázka nebyla zamýšlena jako útočná. Nevhodná formulace snadno může narušit tok rozhovoru. <br />
'''Dvouhlvňové otázky''' ''Double-barreled questions'' je taková otázka, která vyžaduje odpověď zahrnují dvě nebo více témat. Taková otázka nejenže může respondenta zmást, ale také může ztížit analýzu odpovědí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref> Pro názornost Disman uvádí pěkný příklad: <br /><br />
<br />
'''Složité otázky''' ''Complex questions'' jsou také zdrojem potíží. Krátké, stručné a cílené otázky jsou efektivnější, než zdlouhavá souvětí.<ref name="BERG-WILDEMUTH"></ref><br />
<br />
Je doporučované rozhovor s návodem předtestovat, ideálně ve dvou krocích.<br />
1. Návod by měl být vyzkoušen lidmi, kteří jsou odborníky ve vztahu k výzkumnému tématu. Jejich úkolem by mělo být najít technické problémy, například formulace otázek. <br />
2. Měl by být vyzkoušen lidmi, kteří spadají do kategorie potencionálních respondentů. Oni nejlépe posoudí použitelnost otázek a postupu, jakoby šlo o skutečnou studii.<br />
Na základě výsledků pretestu by se rozhovor s návodem měl ještě opravit a vylepšit.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24912Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T17:12:00Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
'''Vytváření návodu k rozhovoru'''<br />
<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, abys pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24911Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T17:10:03Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
'''Vytváření návodu k rozhovoru'''<br />
Při tvorbě návodu je důležité určit podstatu a cíle studie, stejně tak je vhodné i nastínit hlavní témata. Návod nemá vypadat jako anketa nebo dotazník, je to seznam okruhů a otázek. Záleží na tazateli, jak moc se rozhodne držet návodu a jak moc do hloubky bude pátrat v odpovědích respondenta. Pořadí a formulace otázek může tazatel měnit na základě odpovědí.<br />
Vetšinou se určí preferované pořadí hlavních témat a pro každé téma se napíší otázky, které musí být zodpovězeny. Když je návod i s vytvořenými otázkami hotový, je vhodné vzít v úvahu i charakteristiky populace, ze které budou vybráni respondenti, abys pro ně byly vytvořené otázky vhodné.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24906Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T16:15:41Z<p>VeruSKa: /* Nestrukturovaný rozhovor */</p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24905Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T16:15:05Z<p>VeruSKa: /* Nestrukturovaný rozhovor */</p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''</br><br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24904Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T16:14:35Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
''volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview''<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24903Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T16:13:51Z<p>VeruSKa: /* Nestrukturovaný rozhovor */</p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
"volný rozhovor, neformální rozhovor, unstructured interview"<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24902Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T16:12:43Z<p>VeruSKa: /* Polostrukturovaný rozhovor */</p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview''<br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24901Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-11T16:10:54Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>== Pracovní verze ==<br />
<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovor ==<br />
<br />
'''Co je pro daný design výzkumu charakteristické?''' <br />
<br />
''„Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě.“''<ref name="HENDL">Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2</ref><br /><br /><br />
Později však získal kvalitativní přístup rovnocenné postavení. Glaser a Corbinová považují za kvalitativní výzkum takový, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Potíže s kvalitativním výzkumem je jeho velmi široké označení pro rozdílné přístupy. Kvalitativní výzkumník vybírá na začátku téma a určí základní otázky, které se můžou v průběhu výzkumu doplňovat nebo modifikovat. Tento typ výzkumu je proto považován za pružný.<ref name="HENDL"></ref> <br /><br />
Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s jedincem či skupinou. Nejdůležitější techniky kvalitativního dotazování jsou: strukturovaný otevřený rozhovor, rozhovor s návodem, neformální rozhovor, fenomenologický rozhovor, narativní rozhovor, epizodické interview a skupinová diskuse.<br /><br /><br />
''„Tyto přístupy odlišuje rozsah určenosti a standardizace pořadí otázek při dotazování, počet osob, které se zúčastní rozhovoru, forma informací, jež se při dotazování získají, i situace rozhovoru. Každý z nich má slabiny a přednosti a vyžaduje poněkud odlišnou přípravu.“''<ref name="HENDL2">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172. ISBN 80-7367-040-2</ref> <br /> <br /><br />
U kvalitativních rozhovorů jsou typy dat přepis z těchto rozhovorů, fotografie, audio a videozáznamy a osobní komentáře. Sběr dat tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek a získávání odpovědí. Dotazování probíhá formou rozhovorů (nestrukturované a polostrukturované), dotazníků (strukturované rozhovory), škál a testů. Tyto metody se mohou různě doplňovat nebo používat v kombinaci s jinými. Důležité je získání pravdivé odpovědi od respondenta. Rozhovor provádí pouze jedna jediná osoba, je důležité, aby se jednalo o odborníka a aby na začátku rozhovoru padly psychické bariéry. Důležitý je i způsob kladení otázek, otázky by měly být jasné, citlivé, neutrální a otevřené. Správná otázka dává dotazovanému možnost použít vlastní slova, bez toho aby mu byla vnucována nějaká odpověď. Dotazovaný musí vyjádřit svůj vlastní názor a pocit. Zároveň může samostatně navrhovat vztahy a souvislosti. Nikdy nepředkládáme (na rozdíl od strukturovaného rozhovoru) předem určené formulace odpovědí. ''„Vedení kvalitativního rozhovoru je umění i vědou zároveň. Vyžaduje dovednost, citlivost, koncentraci, interpersonální porozumění a disciplínu.“<ref name="HENDL2"></ref> ''<br /><br /><br />
U kvalitativního rozhovoru se mohou objevit tyto typy otázek: otázky o zkušenostech chování, o názorech a hodnotách, o pocitech, o znalostech, o vnímání a otázky demografické a kontextové. Otázky o zkušenostech nebo chování se týkají zpovídané osoby, jde o otázky typu: ''Kdybych byl neustále pohromadě se zpovídanou osobou, co bych viděl, že dělá?'' Otázky vztahující se k názorům nám objasňují, co si lidé myslí o světě, jaké mají cíle, záměry, touhy a hodnoty: ''Co si myslíte? Jaký je váš názor na…? Co byste si přál?'' Otázky vztahující se k pocitům se snaží poznat reakci lidí na jejich zkušenosti a prožitky. Získáváme emotivní odpovědi, na to co se stalo: ''Co tedy cítíte? '' Otázky ke znalostem mají objasnit, co subjekt zná, jde o fakta případu. Otázky týkající se vnímání zjišťují, co dotazovaný viděl nebo slyšel: ''Na co se vás vedou zeptal, když jste se s ním setkal?'' Otázky demografické a kontextové se týkají identifikace jedince (věk, vzdělání, plat, práce).<ref name="HENDL2"></ref> <br /><br /><br />
<br />
Pro správné řazení otázek neexistují pravidla. Tazatel pouze musí dbát na to, aby jeho otázky byli srozumitelné a jasné, stejně tak se nesmí pokládat více otázek najednou. Pokud je rozhovor veden správně, tak tazatel i jeho partner cítí, že jde o dvoustrannou rovnocennou komunikaci. Pro udržení důvěry, by měl tazatel zpovídanému poskytnout příslušnou informaci o účelu otázky. Tazatel zároveň musí podněcovat respondenta, aby mu svěřoval další podrobnosti.<ref name="HENDL2"></ref> <br />
<br />
<br />
''„Zásady pro vedení interview:<br /><br /><br />
1) Zajišťujeme důkladnou přípravu a nácvik provedení rozhovoru.<br /><br />
2) Účel výzkumu určuje celý proces interview.<br /><br />
3) V interview máme vytvořit rámec, v němž se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí svých vlastních termínů a svým vlastním stylem.<br /><br />
4) Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmu. Jsme citliví k pohlaví, k věku a kulturním odlišnostem dotazovaného.<br /><br />
5) Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, že otázky v rozhovoru nejsou totožné s výzkumnými otázkami.<br /><br />
6) Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí.<br /><br />
7) Klademe vždy jenom jednu otázku.<br /><br />
8) Otázky doplňujeme sondážními otázkami.<br /><br />
9) Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace požadujeme, proč jsou důležité a jak interview postupuje.<br /><br />
10) Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, že o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď.<br />
<br />11) Udržujeme si neutrální postoj k obsahu Sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu.<br /><br />
12) Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky.<br /><br />
13) Zohledňujeme časové možnosti dotazovaného.<br /><br />
14) Jsme reflexivní, sebekriticky monitorujeme sami sebe.<br /><br />
15) Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.“<ref name="HENDL2"></ref> <br />'' <br />
<br />
'''Jaké jsou nevýhody?'''<br />
<br />
Mezi nevýhody kvalitativních rozhovorů patří to, že jsou velice obtížné. Je proto nutné aby byly svěřovány pouze do rukou profesionálů. Občas vznikají potíže se zobecňováním výsledků. Analýza i sběr dat jsou časově náročné. Výsledky jsou snadno ovlivnitelné výzkumníkem a jeho osobními preferencemi.<ref name="HENDL"></ref> <br />
<br />
'''Jaké jsou výhody?'''<br />
<br />
Dotazování je omezeno pouze na pracovnu výzkumníka, návratnost dotazníků je tedy velmi vysoká ne-li stoprocentní. Dobré porozumění zkušenosti a hloubkový popis případů.<br />
Umožňuje navrhovat teorie. Umožňuje studovat procesy. Hledá lokální příčinné souvislosti.<ref name="HENDL"></ref><br />
<br />
== Nestrukturovaný rozhovor ==<br />
<br />
Tato technika vznikala v antropologii a sociologii jako metoda, která zkoumá sociální realitu. Termín nestrukturovaný rozhovor se v literatuře často označuje jako rozhovor neformální, volný, hloubkový, nestandardizovaný a etnografický. Dotazování tohoto typu je charakteristické velkou mírou volnosti, která je dána také tím, že tazatel do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami a hypotézami. Otázky jsou naopak přirozeně vytvářeny až na základě vyprávění respondenta.<ref name="Wildemuth">WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M.'' Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039</ref> Povaha celého rozhovoru zajišťuje určitou míru spontaneity výpovědí respondenta, které přinášejí hlubinné údaje o něm samém a dobře odrážejí jeho osobnost. ''„Neformální rozhovor se spoléhá na spontánní generování otázek v přirozeném průběhu interakce (např. během zúčastněného pozorování v terénu). Informátor si přitom ani nemusí uvědomit, že jde o explorační rozhovor.“<ref name="HENDL3">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Praha: Portál, 2005, s. 175. ISBN 80-7367-040-2</ref> '' <br />
Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce využitelný v případě, že chceme hloubkově porozumět určitému jevu v určitém kulturním prostředí.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Role tazatele'''<br />
<br />
Při provádění výzkumu za pomoci nestrukturovaného rozhovoru jsou na tazatele kladeny poměrně velké nároky. Tuto roli by měl vykonávat vyškolený a zkušený profesionál s určitou mírou důvěryhodnosti, vstřícnosti a empatie. <br />
Úspěch celého rozhovoru spočívá především v jeho schopnosti generovat patřičné otázky v závislosti na kontextu a určovat vývoj konverzace směrem, který je pro něj žádoucí. Tazatel se tak z velké části podílí na konečné podobě rozhovoru. Během takovýchto rozhovorů tazatel více poslouchá a přemýšlí, než mluví.<ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody''' <br />
<br />
Výhoda nestrukturovaného rozhovoru spočívá v jeho konverzační povaze, která tazateli umožňuje zohledňovat a vnímat individuální rozdíly a změny situace.<ref name="HENDL3"></ref> Účinky, které má tazatel na celkovou podobu výsledného rozhovoru se projevují více, než je tomu například u strukturovaného nebo polostrukturovaného rozhovoru. Otázky na respondenta mohou být individualizované, aby došlo k hloubkové komunikaci a důkladnému prozkoumání tématu. Právě díky této velké individualizaci může být délka trvání rozhovoru mnohem delší, než je tomu u jeho strukturovaných a polostrukturovaných protějšků. Výhodou tohoto rozhovoru může být to, že na sběr dat je kladen osobní důraz. <br />
<br />
Provádění výzkumu za pomocí neformálního rozhovoru je časově náročné a vyžaduje usilovnou práci. Výzkumníkovi může trvat nějakou dobu, než si získá důvěru svého respondenta. Na rozdíl od jiných metod výzkumu není rozhovor anonymní.<ref name="Beck">Interviews and Focus Groups. BECK, Susan E. a Kate MANUEL. ''Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. s. 79. ISBN 9781555705916.</ref> <br />
Nejenom sběru dat a získávání informací musí výzkumník věnovat hodně času, ale také následnému utřídění dat a analýze vzniklého text.<ref name="HENDL3"></ref><br />
<br />
<br />
'''Jak vést nestrukturovaný rozhovor'''<br />
<br />
<br />
Oficiální návod na to jak vést nestrukturovaný rozhovor neexistuje. Mnoho výzkumníků se v praxi řídí následujícími kroky (Fontana & Frey, 2005; Punch, 1998): <br />
<br>1. Proniknutí do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Zvláště v případě, že nejsou zcela zasvěceni do prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Výzkumník by měl vzít také v úvahu možné politické, právní a byrokratické bariéry, které mohou během rozhovoru vyvstat (Lofland et al., 2006)<br /><br />
<br>2. Porozumění a přizpůsobení se jazyku a kultuře dotazovaných. Hlavním cílem je porozumění lidským zkušenostem z pohledu respondentů.<br /><br />
<br>3. Rozhodnutí, jak budou výzkumníci prezentovat sami sebe. Tato sebe-reprezentace závisí na kontextu, ve kterém se nachází. Ve všech případech se však tazatel stylizuje do role „žáka“ a snaží se na sociální realitu nahlížet z pohledu respondenta.<br /><br />
<br>4. Objevení respondenta. Respondent neboli informant bude zasvěcená osoba, která bude ochotna s vámi mluvit. Zároveň by měl být dostatečně vzdělaný, aby mohl provádět a interpretovat pro vás neznámý jazyk a kulturu.<br /> <br />
<br>5. Získání důvěry a vybudování vztahu s respondentem jsou důležité prvky vedoucí k úspěšnému rozhovoru. Pouze na základě důvěryhodného a harmonického vztahu je respondent ochoten sdílet své zkušenosti, zvláště v případě, že předmětem konverzace je citlivé téma.<br /><br />
<br>6. Získání dat. Tradiční metodou sběru dat při rozhovoru je tvorba poznámek. Avšak v případě nestrukturovaného rozhovoru se spíše jedná o rušivý prvek, který narušuje přirozený běh konverzace. Vhodnější forma je tudíž audiozáznam.<br /><br />
<br />
== Polostrukturovaný rozhovor ==<br />
''rozhovor částečně řízený, rozhovor pomocí návodu, semistructured interview'' </br><br />
<br />
Někde mezi dvěma extrémy, mezi rozhovory strukturovanými a nestrukturovanými, jsou rozhovory polostrukturované. Tento typ má předem daný soubor témat a volně přidružených otázek, ale jejich pořadí, volba slov a formulace může být pozměněna, případně může být něco dovysvětleno. Konkrétní otázky, které se zdají tazateli nevhodné, mohou být dokonce i vynechány; jiné naopak mohou být přidány. Polostrukturované rozhovory jsou flexibilnější a volnější než strukturované, ale jsou organizovanější a systematičtější než nestrukturované rozhovory. <ref name="Wildemuth"></ref><br />
<br />
Při použití metody polostrukturovaného kvalitativního rozhovoru, je nutné vytvořit návod k rozhovoru, vést rozhovor, zaznamenávat data a nakonec je vyhodnotit.<br />
<br />
== Příklady ==<br />
'''Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives – Ronald C. Jantz'''<br />
<br/><br/><br />
V dnešní postmoderní společnosti, která se rychle mění, je jen málo organizací, které stíhají reagovat. Tento výzkum se zaměřil na akademické knihovny a jejich inovaci, která je ovšem obtížná a komplikovaná, jelikož knihovny často dědí některé své charakteristiky od mateřské instituce, nebo jsou omezovány vnější kontrolou, vedením. Zároveň, v dnešní době, je inovace nutností a vědecké knihovny a knihovníci se musí změnit.<br />
<br />
Prostřednictvím odpovědí na dané otázky v rozhovoru se výzkum snaží zvýšit povědomí o důležitosti inovací v akademických knihovnách, identifikovat některé klíčové problémy a zároveň na ně upozornit vybrané skupině vysokoškolských knihovníků. <br />
<br />
Účastníci studie byli univerzitní knihovníci, vybraní z šesti různých vysokých škol, kde se knihovny lišily velikostí, procesem financování aj., a pomocí rozhovoru s každým zvlášť byli nashromážděny údaje. Proběhlo dohromady šest rozhovorů, přičemž jeden byl tváří v tvář osobně, dva pomocí videokonference, a zbylé tři pomocí hlasové konference. Rozhovor obsahoval celkem 11 otázek, kdy se vycházelo z otázek ohledně řízení filozofie a přes konkrétnější otázky o inovaci se došlo k závěru, kde se řešily budoucí role, služby a ohrožení knihovny.<ref name="JANTZ">JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12. [cit. 2012-10-10] Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2011.07.008 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''Evidence Based Library and Information Practice - Stephanie Schulte'''<br />
<br />
Tento výzkum měl za úkol zjistit, jak vysokou mají učitelé v UK informační gramotnost.<br />
<br />
Především šlo o kvalitativní studii s využitím smíšené metody, včetně rozhovorů - soustředěných na focus groups a on-line diskuzní fórum. <br />
Kvalitativní část studie proběhla v UK na 5 školských zařízeních od Skotska až po Wales. Studie probíhala v letech 2002 - 2003.<br />
Subjekty výzkumu se stali učitelé z mateřských, základních a středních škol, školní knihovníci, školní knihovnické systémy a zřizovatelé vzdělávacích institucí. <br />
<br />
Celkem bylo rozesláno 3899 dotazníků (3000 učitelů, 500 ředitelům, 250 školním knihovnám, 100 školským zřizovatelům, 49 školním knihovnickým systémům). Z učitelů zareagovalo 10,9%, z ředitelů 15,6%, z ostatních kategorií se odpovědělo 31,2% - 55% respondentů.<br />
<br />
Bylo dáno dohromady 28 rozhovorů respondentů a 4 focus groups (každá o 3-5 účastnících; celkem 15 lidí). Vše byli dobrovolníci z 5 různých vzdělávacích institucí. v rozhovorech bylo zastoupeno všech 5 institucí, ve focus groups pouze 4.<br />
<br />
24 rozhovorů z 28 bylo nahráváno a posléze přepsáno a zanalyzováno pomocí QSR N4 Classic - softwarem na analýzu obsahu. Byla zaznamenána hlavně témata týkající se informační gramotnosti a vyhledávání informací.<br />
<br />
Pomocí on-line diskuzí bylo nasbíráno pouze 21 příspěvků. <br />
<br />
Zjistilo se, že učitelé se spoléhají pouze na velmi malý soubor zdrojů - kolegové, internet, noviny, zprávy, vše se točilo kolem jejich školy. Informační pracovníci byli málo zmiňování jako zdroj informací. Učitelé udávají jako důvod jejich omezeného vyhledávání nedostatek času. Proto je také jejich hlavním zdrojem informací internet, který je snadno dostupný, rychlý a vše jde v pohodlí z domova či kanceláře.<br />
Z pohledu učitelů z tohoto výzkumu knihovníci nevyšli zrovna přívětivě. Učitelé si stěžovali, že knihovny nejsou uzpůsobeny pro výzkum učitelů, ale pouze pro studenty. Knihovníci se brání tím, že na podporu výzkumu vyučujících nemají dostatek financí, a dále že učitelé neprojevili zájem o výzkumnou práci. <br />
<br />
Tato studie ukazuje značný potenciál školního knihovnictví a systémů na podporu této kultury prostřednictvím aktivního šíření výzkumu, poskytování přístupu k materiálům a vzdělávání v oblasti informační gramotnosti.<ref name="Schulte">SCHULTE, Stephanie. Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available. ''Teachers in the UK Prefer Research Evidence that is Synthesized, Practical, and Locally Available'' [online]. [cit. 2012-10-10]. ISSN 1715-720X. Dostupné z: http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704<br />
</ref><br />
<br />
[http://ejournals.library.ualberta.ca/index.php/EBLIP/article/view/4072/3704 Odkaz na článek]<br />
<br />
<br />
'''The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges - Magdalini Vasileiou, Jennifer Rowley, Richard Hartley '''<br />
<br />
<br />
Tento výzkum se zabývá e-knihami v akademických knihovnách, jejich managementem, výběrem, katalogizací, financováním. <br />
Respondenti byli vybráni ze 7 akademických knihoven v UK a mezi vybranými byli manažeři, knihovníci, úředníci a koordinátoři e-zdrojů. Všichni byli ujištěni o anonymitě a zachování jejich důvěrnosti.<br />
<br />
Hlavní metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory s otevřenými otázkami, aby neomezovali odpovědi respondentů. Účelem bylo poskytnout takové prostředí, kde by tazatel a respondenti mohli diskutovat o tématu do hloubky. Otázky byly položeny tak, aby pokryly všechny fáze procesu řízení e-knih. Všechny otázky byly doplněny řadou výzev, které jsou nezbytné k zjištění klíčových témat spojených s každou fází.<br />
<br />
K usnadnění rozhovoru byla použita metoda karetní hra, kdy byla ke každé fázi vyrobena jedna karta, rozhovor poté probíhal podle určitých kroků: určení dotazované účasti na procesu řízení e-knih, popsat a analyzovat každý krok řízení, řazení karet do sekvence podle toho jak byli požádáni. <br />
<br />
Veškeré získané informace byly zaznamenány a přepsány. Byla provedena tematická analýza s cílem vytvořit souhrn klíčových etap a činností spojených s řízením e-knih v akademických knihovnách a identifikovat klíčové problémy a výzvy ve vývoji služeb e-knih.<ref name="VASILEIOU">VASILEIOU, Magdalini, ROWLEY, Jennifer a HARTLEY, Richard. The e-book management framework: The management of e-books in academic libraries and its challenges. Library & Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 282-291. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005</ref><br />
<br />
[http://dx.doi.org/10.1016/j.lisr.2012.06.005 Odkaz na článek]<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<references/></div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Kvalitativn%C3%AD_rozhovory_%E2%80%93_polostrukturovan%C3%A9_a_nestrukturovan%C3%A9&diff=24725Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované2012-10-09T08:24:05Z<p>VeruSKa: Založena nová stránka: -- PRACOVNÍ VERZE HESLA --</p>
<hr />
<div><br />
-- PRACOVNÍ VERZE HESLA --</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24724KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol12012-10-09T08:19:27Z<p>VeruSKa: /* Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované */</p>
<hr />
<div>'''''Zadání úkolu'''''<br />
<br />
Pravidla zapisování:<br />
<br />
#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br />
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br />
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br />
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br />
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br />
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br />
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.<br />
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br />
<br />
**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br />
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br />
**Jaké jsou výhody a nevýhody?<br />
**Jak takový výzkum probíhá?<br />
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br />
<br />
'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''<br />
<br />
<br />
<br />
== Případové studie ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Anna Stránská<br />
<br />
Adriana Fujková<br />
<br />
Katarína Filičková<br />
<br />
Olina Senčáková<br />
<br />
Václav Kůs<br />
<br />
Petr Zapletal<br />
<br />
== Longitidunální výzkum ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Martina Sehnalová<br />
<br />
Helena Novotná<br />
<br />
Lenka Cahlová<br />
<br />
Jana Slaná<br />
<br />
Jana Pacáková<br />
<br />
Martina Zoubková<br />
<br />
== Delphi metoda ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Kateřina Šťastná<br />
<br />
Eliška Pernesová<br />
<br />
Barbora Mohelníková<br />
<br />
Ivo Uřičář<br />
<br />
== Historický výzkum ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16), <br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
== Analýza dokumentů a artefaktů ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Tereza Fussová<br />
<br />
Dana Katrňáková<br />
<br />
Lada Ambrožová<br />
<br />
Jana Doupovcová<br />
<br />
Gabriela Tšponová<br />
<br />
Lukáš Kisler<br />
<br />
== Analýzy logů (statistika webu) ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Jaromír Červený<br />
<br />
Monika Dobešová<br />
<br />
Matej Kucharovic<br />
<br />
Andrea Prokopová<br />
<br />
Marie Lemonová<br />
<br />
== Uživatelské testování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
Kateřina Petrová<br />
<br />
Vojtěch Dvořák<br />
<br />
Barbora Pitašová<br />
<br />
Lenka Cvrkalová<br />
<br />
Martina Vaňková<br />
<br />
== Zúčastněné pozorování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Michaela Kouřilová<br />
<br />
Martina Filová<br />
<br />
Marie Pučálková<br />
<br />
Michal Kaláb<br />
<br />
Anna Halfarová<br />
<br />
== Nezúčastněné pozorování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Lukáš Strouhal<br />
<br />
Lukáš Závodný<br />
<br />
Roman Novotný<br />
<br />
Jan Hrabal<br />
<br />
Martin Brzobohatý<br />
<br />
Martin Štecher<br />
<br />
== Výzkumné deníky ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
== [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Kateřina Veselá<br />
<br />
Eva Mertová<br />
<br />
Karolína Krbcová<br />
<br />
Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
Michala Mádlová<br />
<br />
== Focus Groups ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Martin Bartoš<br />
<br />
Klára Tesařová<br />
<br />
Vítězslav Rathouz<br />
<br />
Martina Volavková<br />
<br />
Michal Létal<br />
<br />
== Dotazníková šetření ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Jozef Tkáčik<br />
<br />
Martina Leitgebová<br />
<br />
Jana Kantorová<br />
<br />
Martina Musilová<br />
<br />
Jana Vebrová<br />
<br />
Michaela Trňáková<br />
<br />
== Obsahová analýza ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Ivo Macík<br />
<br />
Lucie Malúšková<br />
<br />
Pavla Minaříková<br />
<br />
Alena Paulusová<br />
<br />
Věra Žitková<br />
<br />
Petr Pospíchal<br />
<br />
== Bibliometrie ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Sovková Zdeňka<br />
<br />
Kabai Laura<br />
<br />
Chalupa Martin<br />
<br />
Horák Jakub<br />
<br />
== Vlastní návrh ==<br />
<br />
Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)<br />
<br />
Zpracovávají:</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24627KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol12012-09-27T14:13:18Z<p>VeruSKa: /* Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované */</p>
<hr />
<div>'''''Zadání úkolu'''''<br />
<br />
Pravidla zapisování:<br />
<br />
#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br />
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br />
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br />
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br />
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br />
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br />
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.<br />
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br />
<br />
**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br />
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br />
**Jaké jsou výhody a nevýhody?<br />
**Jak takový výzkum probíhá?<br />
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br />
<br />
'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''<br />
<br />
<br />
<br />
== Případové studie ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Anna Stránská<br />
<br />
Adriana Fujková<br />
<br />
Katarína Filičková<br />
<br />
Olina Senčáková<br />
<br />
Václav Kůs<br />
<br />
Petr Zapletal<br />
<br />
== Longitidunální výzkum ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Martina Sehnalová<br />
<br />
Helena Novotná<br />
<br />
== Delphi metoda ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Kateřina Šťastná<br />
<br />
== Analýza dokumentů a artefaktů ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Tereza Fussová<br />
<br />
Dana Katrňáková<br />
<br />
Lada Ambrožová<br />
<br />
Jana Doupovcová<br />
<br />
Gabriela Tšponová<br />
<br />
Lukáš Kisler<br />
<br />
== Analýzy logů (statistika webu) ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Jaromír Červený<br />
<br />
Monika Dobešová<br />
<br />
Matej Kucharovic<br />
<br />
Andrea Prokopová<br />
<br />
Marie Lemonová<br />
<br />
== Uživatelské testování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
Kateřina Petrová<br />
<br />
== Zúčastněné pozorování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Michaela Kouřilová<br />
<br />
Martina Filová<br />
<br />
Marie Pučálková<br />
<br />
Michal Kaláb<br />
<br />
== Nezúčastněné pozorování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Lukáš Strouhal<br />
<br />
Lukáš Závodný<br />
<br />
Roman Novotný<br />
<br />
Jan Hrabal<br />
<br />
== Výzkumné deníky ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Martina Vaňková<br />
<br />
Jana Pacáková<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Kateřina Veselá<br />
<br />
Eva Mertová<br />
<br />
Karolína Krbcová<br />
<br />
Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
Michala Mádlová<br />
<br />
== Focus Groups ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Martin Bartoš<br />
<br />
Klára Tesařová<br />
<br />
Vítězslav Rathouz<br />
<br />
Martina Volavková<br />
<br />
Jakub Horák<br />
<br />
== Dotazníková šetření ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Jozef Tkáčik<br />
<br />
Martina Leitgebová<br />
<br />
Jana Kantorová<br />
<br />
Martina Musilová<br />
<br />
Jana Vebrová<br />
<br />
Michaela Trňáková<br />
<br />
== Obsahová analýza ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 6)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Ivo Macík<br />
<br />
Lucie Malúšková<br />
<br />
Pavla Minaříková<br />
<br />
Alena Paulusová<br />
<br />
Věra Žitková<br />
<br />
== Bibliometrie ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Sovková Zdeňka<br />
<br />
Kabai Laura<br />
<br />
Chalupa Martin<br />
<br />
== Vlastní návrh ==<br />
<br />
Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)<br />
<br />
Zpracovávají:</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24626KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol12012-09-27T14:12:30Z<p>VeruSKa: /* Nezúčastněné pozorování */</p>
<hr />
<div>'''''Zadání úkolu'''''<br />
<br />
Pravidla zapisování:<br />
<br />
#Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br />
#Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br />
#Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br />
#Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br />
#Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br />
#Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br />
#Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.<br />
#Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br />
<br />
**Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br />
**Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br />
**Jaké jsou výhody a nevýhody?<br />
**Jak takový výzkum probíhá?<br />
**Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br />
<br />
'''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''<br />
<br />
<br />
<br />
== Případové studie ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Anna Stránská<br />
<br />
Adriana Fujková<br />
<br />
Katarína Filičková<br />
<br />
Olina Senčáková<br />
<br />
Václav Kůs<br />
<br />
Petr Zapletal<br />
<br />
== Longitidunální výzkum ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Martina Sehnalová<br />
<br />
Helena Novotná<br />
<br />
== Delphi metoda ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Kateřina Šťastná<br />
<br />
== Analýza dokumentů a artefaktů ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Tereza Fussová<br />
<br />
Dana Katrňáková<br />
<br />
Lada Ambrožová<br />
<br />
Jana Doupovcová<br />
<br />
Gabriela Tšponová<br />
<br />
Lukáš Kisler<br />
<br />
== Analýzy logů (statistika webu) ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Jaromír Červený<br />
<br />
Monika Dobešová<br />
<br />
Matej Kucharovic<br />
<br />
Andrea Prokopová<br />
<br />
Marie Lemonová<br />
<br />
== Uživatelské testování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
Kateřina Petrová<br />
<br />
== Zúčastněné pozorování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Michaela Kouřilová<br />
<br />
Martina Filová<br />
<br />
Marie Pučálková<br />
<br />
Michal Kaláb<br />
<br />
== Nezúčastněné pozorování ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Lukáš Strouhal<br />
<br />
Lukáš Závodný<br />
<br />
Roman Novotný<br />
<br />
Jan Hrabal<br />
<br />
== Výzkumné deníky ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Martina Vaňková<br />
<br />
Jana Pacáková<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Kateřina Veselá<br />
<br />
Eva Mertová<br />
<br />
Karolína Krbcová<br />
<br />
== Focus Groups ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Martin Bartoš<br />
<br />
Klára Tesařová<br />
<br />
Vítězslav Rathouz<br />
<br />
Martina Volavková<br />
<br />
Jakub Horák<br />
<br />
== Dotazníková šetření ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Jozef Tkáčik<br />
<br />
Martina Leitgebová<br />
<br />
Jana Kantorová<br />
<br />
Martina Musilová<br />
<br />
Jana Vebrová<br />
<br />
Michaela Trňáková<br />
<br />
== Obsahová analýza ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 6)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Ivo Macík<br />
<br />
Lucie Malúšková<br />
<br />
Pavla Minaříková<br />
<br />
Alena Paulusová<br />
<br />
Věra Žitková<br />
<br />
== Bibliometrie ==<br />
<br />
Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Sovková Zdeňka<br />
<br />
Kabai Laura<br />
<br />
Chalupa Martin<br />
<br />
== Vlastní návrh ==<br />
<br />
Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)<br />
<br />
Zpracovávají:</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24575KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol12012-09-27T06:05:13Z<p>VeruSKa: /* Nezúčastněné pozorování */</p>
<hr />
<div>'''''Zadání úkolu'''''<br />
<br />
Pravidla zapisování:<br />
<br />
# Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br />
# Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br />
# Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br />
# Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br />
# Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br />
# Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br />
# Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci. <br />
# Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br />
** Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br />
** Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br />
** Jaké jsou výhody a nevýhody?<br />
** Jak takový výzkum probíhá?<br />
** Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 2-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library & Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br />
<br />
'''''Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''<br />
<br />
<br />
== Případové studie ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
== Longitidunální výzkum ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
== Delphi metoda ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
== Analýza dokumentů a artefaktů ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Tereza Fussová<br />
<br />
Dana Katrňáková<br />
== Analýzy logů (statistika webu) ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Jaromír Červený<br />
<br />
Monika Dobešová<br />
<br />
== Uživatelské testování ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Lucia Barthová<br />
<br />
== Zúčastněné pozorování ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Kouřilová<br />
<br />
Filová<br />
<br />
Pučálková<br />
<br />
Kaláb<br />
<br />
== Nezúčastněné pozorování ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Lukáš Strouhal<br />
<br />
Lukáš Závodný<br />
<br />
Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
Michala Mádlová<br />
<br />
== Výzkumné deníky ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
== Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
== Focus Groups ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
Martin Bartoš<br />
<br />
== Dotazníková šetření ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Jozef Tkáčik<br />
<br />
Martina Leitgebová<br />
<br />
Jana Kantorová<br />
<br />
Martina Musilová<br />
<br />
Jana Vebrová<br />
<br />
== Obsahová analýza ==<br />
Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 6)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
== Bibliometrie ==<br />
Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)<br />
<br />
Zpracovávají:<br />
<br />
Sovková Zdeňka<br />
<br />
Kabai Laura</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF&diff=23665KISK:Blok expertů2012-05-22T14:01:55Z<p>VeruSKa: /* Pavla Švástová: Digitalizační projekty */</p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.<br />
<br />
==Požadavky na hesla==<br />
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br />
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br />
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br />
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])<br />
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br />
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)<br />
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
==Postup při tvorbě hesla==<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.<br />
<br />
== Blok expertů - Vzor ==<br />
* [[grooming]] - Pavla Kovářová<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
<br />
---<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[využití crowdsourcingu pro popis dat]] - <br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]]<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[UX designer]] - <br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
<br />
*[[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
*[[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
*[[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
*[[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
*[[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - Evropa]]<br />
* [[Projekty knihoven v oblasti informační gramotnosti - USA]]<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
<br />
===Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
* [[Hackability]] - Matěj Rajnošek<br />
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
* [[Vilém Flusser]] - Komunikologie - Šteinigerová<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[vývoj Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
<br />
*[[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
*[[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
*[[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
*[[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
*[[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
*[[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
*[[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* [[Nová média ve zdravotnictví]] <br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]]<br />
* [[Vizualizace nutričních dat]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]]<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[Text ve zdravotnictví a jeho analýza]]<br />
* [[Český znakový jazyk]] - toto tu již jednou je (4. řádek tohoto tématu)<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
*[[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
* uživatelský výzkum a knihovny<br />
* testování webu a knihovny<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* Barcampy (idea, rozšíření) <br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)<br />
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR<br />
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* stromové korpusy - Andrea Mizerová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* Corpus Architect<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* obchodní modely pro open source hardware<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
*Open Source Hardware a knihovny<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová<br />
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR<br />
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)<br />
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*aktivity knihoven pro děti - ČR<br />
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*akce na podporu čtenářství - zahraničí<br />
*komunitní funkce knihovny<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*zdroje financování pro knihovny<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR<br />
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí<br />
*sponzoring v knihovnách<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
*trendy v knihovnických povoláních<br />
<br />
===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*Autorské čtení -<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
*dramaterapie - projekty v ČR -<br />
<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google]]<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Sets]] <br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Machine Transcription]]<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book meme]]<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[copyrighting]] <br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[image]]<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[networking]]-<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[Socialnomics]]<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
* [[vize]] -<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[konektor]]- <br />
* [[konfiskace]]<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[právní terorismus]]<br />
* [[producent]]<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[regulace]]<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Big Deal]]<br />
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[eprint]]<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[Národní programy VaV]]<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[postprint]]<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[Publish or Perish]]<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[SHERPA/RoMEO]]<br />
* [[Toll Access]]<br />
* [[vědec]]<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[Company of Stationers]]<br />
* [[imprimatur]]<br />
* [[infrastruktura]] <br />
* [[jurisdikce]]<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litera]]<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[reprint]]<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[stereotypie]]<br />
* [[svoboda tisku]]<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[bibliografický formát]]<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[konzistence]]<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[metodika]]<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[migrace dat]]<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[monitoring]]<br />
* [[NAS Cluster]]<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OAIS]] (model)<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[poloprovoz]]<br />
* [[PRONOM/DROID]]<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rozhraní]] (IT)-<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[standard]] <br />
* [[stream]] (IT) <br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[alocitace]]<br />
* [[autocitace]]<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[Citation Indexing]]<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[fenomén zapomínání]]<br />
* [[hodnocení výzkumu]]<br />
* [[Invisible College]]<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[kocitační analýza]]<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[publikace]]<br />
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová<br />
* [[Science Citation Index]]<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[Blackboard]]<br />
* [[Center for Learning and Teaching]]<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[Embeded Information Education]]<br />
* [[Faculty Liasion]]<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Y]]<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[hodnocení efektivity]]<br />
* [[Information Commons]]<br />
* [[integrované informační vzdělávání]]<br />
* [[IVIG AKVŠ]]<br />
* [[Learning Commons]]<br />
* [[Learning Lab]]<br />
* [[Library Liasion]]<br />
* [[Outreach Librarian]]<br />
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová<br />
* [[portál]]<br />
* [[portál]]<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[rozcestník]]<br />
* [[Subject Librarian]]<br />
* [[Teacher Librarian]]<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
* [[Writing Center]]<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSIRT]]<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[Cyberlife]]<br />
* [[data]]<br />
* [[DDoS]]<br />
* [[Defacement]]<br />
* [[Echelon]]<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[Enron]]<br />
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[H4H]] (Hackers for Hire)<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[identita]]<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[infoware]]<br />
* [[IT governance]]<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kredibilita]]<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[kybertronika]]<br />
* [[matrix]] <br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[rootkit]]<br />
* [[Smart Grids]]<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[soukromí]]<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[technologie]]<br />
* [[virtuální exhibicionismus]]<br />
* [[XSS]] (Cross-site Scripting) <br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
* [[Zero-day útoky]]<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23027Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T16:05:45Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje dva [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jde o ''Příběh Pražské bible'' a ''Knihovnu'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS /MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na domovské stránce společnosti [http://fotografiks.cz/projekty.html /FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archivní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Sice není výhradně český, ale mimo jiné čerpá i z tuzemského projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23026Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T16:04:55Z<p>VeruSKa: /* Další zajímavé projekty */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje dva [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jde o ''Příběh Pražské bible'' a ''Knihovnu'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS /MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na domovské stránce společnosti [http://fotografiks.cz/projekty.html /FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archivní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Sice není výhradně český, ale mimo jiné čerpá i z tuzemského projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23025Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T16:00:56Z<p>VeruSKa: /* projekt MOnasteriuM - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje dva [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jde o ''Příběh Pražské bible'' a ''Knihovnu'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS /MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na domovské stránce společnosti [http://fotografiks.cz/projekty.html /FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archivní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23024Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:59:54Z<p>VeruSKa: /* Další zajímavé projekty */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje dva [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jde o ''Příběh Pražské bible'' a ''Knihovnu'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na domovské stránce společnosti [http://fotografiks.cz/projekty.html /FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archivní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23023Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:59:21Z<p>VeruSKa: /* Další zajímavé projekty */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje dva [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jde o ''Příběh Pražské bible'' a ''Knihovnu'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na domovské stránce společnosti [http://fotografiks.cz/projekty.html /FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23022Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:58:35Z<p>VeruSKa: /* Další zajímavé projekty */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje dva [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jde o ''Příběh Pražské bible'' a ''Knihovnu'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na domovské stránce společnosti [http://fotografiks.cz/projekty.html|FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23021Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:57:42Z<p>VeruSKa: /* Další zajímavé projekty */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje dva [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jde o ''Příběh Pražské bible'' a ''Knihovnu'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na domovské stránce společnosti [http://fotografiks.cz/projekty.html / FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23020Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:55:05Z<p>VeruSKa: /* E-knihovna */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje dva [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jde o ''Příběh Pražské bible'' a ''Knihovnu'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23018Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:53:08Z<p>VeruSKa: /* E-knihovna */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE]. Zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii pro rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE]. Zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje přes 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE]. Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''', ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc si můžete prohlédnout historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23017Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:49:27Z<p>VeruSKa: /* E-knihovna */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-capek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/bozena-nemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/karel-hynek-macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/sherlock-holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23016Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:45:55Z<p>VeruSKa: /* E-knihovna */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://mlp.cz/bozenanemcova / Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23015Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:44:58Z<p>VeruSKa: /* E-knihovna */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek / Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova / Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23014Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:40:57Z<p>VeruSKa: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23013Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:40:17Z<p>VeruSKa: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Národní digitální knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/narodni-dk<br />
<br />
11 ''manuscriptorium'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23012Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:39:10Z<p>VeruSKa: /* Použité zdroje */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/<br />
<br />
10 ''Národní digitální knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/narodni-dk</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23011Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:35:24Z<p>VeruSKa: /* Další zajímavé projekty */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR].<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)]. U nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc.<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23010Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:34:39Z<p>VeruSKa: /* Další zajímavé projekty */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR]<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand''''' [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)] a u nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23009Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:34:26Z<p>VeruSKa: /* Další zajímavé projekty */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR]<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se '''''eBooks on demand'''''[http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ (EOD)] a u nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23008Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:32:55Z<p>VeruSKa: /* projekt MOnasteriuM - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (v rámci Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR]<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ '''''eBooks on demand''''' (EOD)] a u nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23007Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:30:15Z<p>VeruSKa: /* Národní digitální knihovna (NDK) */</p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]], nebo na [http://www.ndk.cz/narodni-dk/ domovské stránce] projektu.<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR]<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ '''''eBooks on demand''''' (EOD)] a u nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/</div>VeruSKahttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Digitaliza%C4%8Dn%C3%AD_projekty_-_%C4%8CR&diff=23006Digitalizační projekty - ČR2012-05-20T15:28:30Z<p>VeruSKa: </p>
<hr />
<div>[------ ROZPRACOVANÉ ------]<br />
<br />
'''Autor:''' Veronika Skuhrovcová<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' [[Digitalizace|digitalizace]], projekt<br />
<br />
'''Synonyma:''' projekty zabývající se převodem analogových dokumentů do digitální podoby<br />
<br />
'''Související pojmy:'''<br />
<blockquote><br />
''nadřazené: '' [[Digitalizace|digitalizace]] </blockquote><br />
<blockquote><br />
''podřazené: '' Digitální knihovny </blockquote><br />
<br />
'''Digitalizační projekty''' vznikly za účelem převodu analogových dokumentů do strojově čitelné (digitální) podoby. Nejedná se pouze o monografie, rukopisy a periodika, ale například i o mapy, hudebniny a grafiky. Digitalizuje se nejen kvůli zpřístupnění vzácných dokumentů, ale i kvůli jejich zachování.<br />
<br />
== '''Národní digitální knihovna''' ([[NDK]]) ==<br />
Tento projekt je financovaný větším podílem ze ''Strukturálních fondů EU'' a menším z finančních prostředků ''Ministerstva kultury ČR''. Podílí se na něm ''Národní knihovna ČR'' a ''Moravská zemská knihovna''.<br />
Projekt NDK má tři hlavní linie:<br />
<br />
1. '''Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století'''. Patří sem knih vydané na území ČR, napsané česky nebo pojednávající o Česku.<br />
<br />
2. '''Dlouhodobé a bezpečné uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti'''.<br />
<br />
3. '''Zdarma zpřístupnit autorsky volná zdigitalizovanná díla'''.<br />
<br />
Bližší informace o tomto projektu naleznete v jeho vlastním hesle [[NDK]].<br />
<br />
== projekt '''Kramerius''' == <br />
Má výmluvný podnázev ''Záchrana neperiodických bohemikálních dokumentů 19. století ohrožených degradací papíru''. Kramerius je nejen projekt, ale i systém a digitální knihovna. Ta zpřístupňuje v podobě plných textů více než 8 milionů stran zdigitalizovaných monografií a periodik (nejen těch vzniklých během tohoto konkrétního projektu). Cílem je zdigitalizovat a zpřístupnit dokumenty tvořící národní kulturní dědictví. I kvůli tomu se účastní dalších projektů - národních i mezinárodních - a v digitální knihovně zveřejňuje i jejich digitalizované dokumenty. <br />
<br />
Podrobnější informace o projektu Kramerius najdete na [[Kramerius|jeho wikistránce]] nebo na [http://kramerius-info.nkp.cz/ domovské stránce projektu].<br />
<br />
== '''Registr digitalizace''' ==<br />
Jedná se o společný projekt ''Národní knihovny České republiky'', ''Knihovny Akademie věd'' a společnosti ''INCAD''. Připojuje se k němu mnoho dalších institucí, například ''Moravská zemská knihovna'', ''Městská knihovna v Praze'' či ''Národní technická knihovna''.<br />
V Registru digitalizace se shromažďují údaje o dokumentech, které byly zdigitalizovány nebo jejichž digitalizace se plánuje či probíhá. Uživatelé zde mohou hledat podle různých hledisek. Hlavním cílem projektu je zamezit duplicitním zpracováním (díky evidenci digitalizovaných dokumentů) a umožnit sdílení výsledků digitalizace.<br />
<br />
Projekt získal v roce 2010 [http://www.inforum.cz/archiv/inforum2010/cs/infoceny/ Cenu konference INFORUM].<br />
<br />
== projekt '''HISPRA''' ==<br />
''Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze'' neboli "'''HIS'''torická '''PRA'''gensia". Proběhl v letech 2007–2010 díky tzv. Norským fondům. Vzniklo vlastní digitalizační pracoviště a v [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/ Digitální knihovně Kramerius MKP] bylo zpřístupněno asi 2000 zajímavých knih. Převážně šlo o knihy 19. století a počátku 20. století postižené degradací papíru.<br />
<br />
== '''Špalíček''' - projekt internetové knihovny kramářských tisků ==<br />
Tento grantový projekt MK ČR probíhal v Národním muzeu v letech 2008 - 2011. Jeho cílem bylo vytvořit otevřené badatelské prostředí pro kramářské tisky, zřídit digitální knihovnu a databázi kramářských tisků, která by sdružovala digitální kopie tisků s databázovými záznamy. V internetové, [http://www.spalicek.net/ online dostupné], knihovně se dají prohlížet a prohledávat tisky ze 17. - 19. století. Databáze obsahuje téměř 4000 drobných tisků a špalíčků. Projekt je určen pro všechny se zájmem o tuto oblast, nejen pro odborníky.<br />
<br />
== '''E-knihovna''' ==<br />
E-knihovna je projekt Městské knihovny v Praze a funguje od roku 2009. Zabývá se zpřístupněním autorsky volné beletrie. V případě zájmu umožňuje nalezenou publikace i stáhnout. Je rozdělena na několik oddělení:<br />
# [http://www.mlp.cz/karelcapek/ Čtěte Čapka ONLINE] zpřístupňuje díla Karla Čapka a zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jeho děl, seznam Čapkových knih přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Karlu Čapkovi.<br />
# [http://www.mlp.cz/bozenanemcova/ Čtěte Němcovou ONLINE]. Funguje obdobně jako u Karla Čapka, zpřístupňuje její díla, zveřejňuje seznamy existujících nahrávek jejích děl, seznam knih Němcové přeložených do cizích jazyků a seznam nejen odborné literatury o Boženě Němcové.<br />
# [http://www.mlp.cz/macha/ Čtěte Máchu ONLINE]. Obsahuje jeho téměř kompletní dílo včetně časopisu Lumír z roku 1861 a studie F. X. Šaldy – ''Mácha snivec i buřič''.<br />
# [http://www.mlp.cz/pohadky/ Čtěte pohádky ONLINE] Zpřístupňuje české pohádky, omalovánky a hry. Navíc obsahuje bibliografii por rodiče a učitele s tipy na to, co číst s dětmi.<br />
# [http://www.mlp.cz/holmes/ Čtěte Holmese ONLINE] zpřístupňuje kompletní příběhy s Sherlockem Holmesem a komiksové příběhy Sherlocka Holmese z Čtyřlístku ke stažení. Navíc zveřejňuje seznam zvukových nahrávek s holmesovskou tematikou. <br />
# [http://www.prahavknihovne.cz/ Praha v knihovně] je vhodné místo, pokud hledáte informace o našem hlavním městě - online zpřístupňuje pře 1000 knih k tématu.<br />
# [http://www.dceryprahy.cz/ Čtěte pražské ženy ONLINE] Zpřístupňuje nejen informace o výstavě '''Praha a její dcery''' ale mimo jiné i díla zajímavých žen počátku 20. století a články z dobových periodik.<br />
# [http://www.skolnicetba.cz/ Knížky nejen do školy]. Umožňuje přístup povinné četbě a jiným zajímavým knihám, navíc umožňuje prohlédnout si historická vydání klasické literatury.<br />
# dále zpřístupňuje [http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sOsoba&key=2201568#/ak_od=key-eq:2201568-amp:navigation-eq:%252Bngeneric4%253A%5E%22ek%22%2524n%2524&ak_o=key-eq:2201568/ Komiksy Václava Šlajcha] Jsou to dva poutavé komiksy ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3732202/ Příběh Pražské bible]'' a ''[http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3721358/ Knihovna]'', které nejen zabaví, ale i poučí.<br />
<br />
== projekt '''MOnasteriuM''' - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy==<br />
Mezinárodního projekt [http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS/ MOnasteriuM] byl založený v roce 2002 v Dolním Rakousku (Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen; St. Pölten) s cílem vytvořit zdarma přístupný virtuální online archiv středověkých a raně novověkých listin střední Evropy, převážně z církevní oblasti. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. K projektu se v roce 2005 připojil i ''Národní archiv v Praze'' a přispívají do něj i ostatní státní archivy, církevní instituce a univerzity.<br />
<br />
== projekt '''MEMORIA''' a '''Manuscriptorium''' ==<br />
Název MEMORIA souvisí s provozem a řešením programu ''Memoriae Mundi Series Bohemica'' (MMSB). Cílem projektu bylo vybudování virtuálního badatelského prostředí pro oblast historických fondů a vytvoření přístupné digitální knihovny obrazových kopií a plných textů. Projekt podporoval vznik nových a využívání existujících informací, zajišťoval jejich dlouhodobou životnost a trvalou použitelnost. <br />
<br />
Projekt MEMORIA jako takový je již ukončený, ale výsledky jeho práce jsou stále dostupné. Najdete je v jednotném rozhraní mezinárodního projektu [http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs/ Manuscriptorium], který má na zdejší wiki své podrobné [[Manuscriptorium|heslo]]. Jedná se o virtuální badatelské prostředí zpřístupňující existující digitální dokumenty v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů).<br />
<br />
== projekt '''Studenti pražských univerzit 1882–1939''' ==<br />
Projekt je realizovaný ''Ústavem dějin UK'', ''archivem UK'' a ''Ústavem výpočetní techniky UK''. Zpřístupňuje digitalizované dokumenty (matriky doktorů, rigorózní protokoly, katalogy posluchačů aj.) o studentech pražských univerzit v příslušných letech.<br />
Na jejich [https://is.cuni.cz/webapps/archiv/ stránkách] jsou zpřístupněné matriky doktorů, v nichž je možné nalézt údaje o více než 22 tisících promovaných doktorech české univerzity v Praze. Jedná se například o Karla Čapka, Jaroslava Heyrovského, Edvarda Beneše, Vladislava Vančuru, Jana Patočku a jiné.<br />
<br />
== Další zajímavé projekty ==<br />
1. '''''Digitalizace pozůstalosti Leoše Janáčka.''''' Více podrobností můžete najít na [http://fotografiks.cz/projekty.html/ domovské stránce společnosti FOTOGRAFIKS s.r.o.]<br />
<br />
2. digitalizovány významné archivní soubory – Policejní ředitelství, Praha – konskripce; '''''Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě a Fotoarchiv K. H. Franka'''''. Bližší informace o projektu na stránce [http://www.cesarch.cz/clanky.php?key=9810/ České archívní společnosti] nebo [http://www.cz-museums.cz/news/deni_v_oboru/seminare-a-konference/6333-narodni-archiv-predstaveni-dokoncenych-projektu /Asociace muzeí a galerií v ČR]<br />
<br />
3. Existuje možnost na objednávku si nechat zdigitalizovat vybranou dostupnou publikaci (vydaných mezi lety 1500 a 1900) služba se mezinárodní, jmenuje se [http://www.mzk.cz/sluzby/e-knihy-na-objednavku/ '''''eBooks on demand''''' (EOD)] a u nás se zapojila MZK Brno, NTK Praha a VK Olomouc<br />
<br />
4.[http://oldmapsonline.org/ '''''Old Maps Online'''''] je zajímavý projekt, který bere mapové podklady z různých sbírek po světě a podle zadaného filtru je zobrazuje v jednotném prostředí. Mimo jiné čerpá i z projektu [http://www.temap.cz/'''''TEMAP'''''] - ''Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví''<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
1 Měřínská Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. ''Inflow: information journal'' [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2012-05-19]. Dostupný z: http://www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra. ISSN 1802-9736.<br />
<br />
2 ''RegistrDigitalizace.cz'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://www.registrdigitalizace.cz/rdcz/<br />
<br />
3 Vítejte na informačním portálu systému Kramerius! In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2012-19-05]. Dostupné z: http://kramerius-info.nkp.cz/<br />
<br />
4 NDK, In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2012-20-05 ]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/ndk<br />
<br />
5 Spuštěn digitalizační projekt „Studenti pražských univerzit 1882–1939. In: ''Lékařská fakulta UK v Hradci králové'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.lfhk.cuni.cz/article.asp?nArticleID=6804&nLanguageID=1<br />
<br />
6 Projekt MEMORIA, rukopisy a staré tisky na internetu. In: ''Národní knihovna ČR'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401040.html<br />
<br />
7 Fond kramářské písně. In: ''Národní muzeum'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Oddeleni-KNM/Oddeleni-knizni-kultury/FOND-KRAMARSKE-PISNE/<br />
<br />
8 ''MonasteriUM: Europe's virtual documents online'' [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://monasterium.net/pages/cs.php?lang=CS<br />
<br />
9 e-knihovna. In: ''Městská knihovna v Praze''. [online]. [cit. 2012-20-05]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/</div>VeruSKa