WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Automatizace

2015-02-03T22:07:22Z

Veronika:

Autor: Veronika Vystrčilová

Klíčová slova: automatizace, informatizace

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené – 

podřazené - automatizace knihoven, automatizované knihovní systémy

= Automatizace =

Automatizace v knihovnách je proces, jehož cílem je využíváním prostředků telekomunikační a výpočetní techniky s cílem zvýšení produktivity práce, zlepšení operativnosti a kultury obsluhy čtenářů a uživatelům a umožnění využívání nových moderních typů služeb.

      Význam automatizace je o to větší, že knihovny představují významný prvek společenského informačního systému. Aby dokázaly plnit důležitou komunikační funkci, musí využívat nejnovější poznatky z oblasti vědy a techniky. Je to o to důležitější, protože informační bohatství je uloženo v knihovnách (v různých typech dokumentů) představuje základní bázi dokumentových informací univerzálního charakteru, která je využitelná ve všech oblastech vědy, techniky, kultury, vzdělání apod. Také je nutné si uvědomit, že bez společenské dynamizace této báze a bez informací není možné rozvíjet nadstavbové informační, expertní a poznatkové systémy, není možné ani efektivně přebudovávat systémy školního a mimoškolního vzdělávání.

      Proto je velmi důležité držet krok se světovým standardem v oblasti automatizace. Automatizace knihoven se tedy stala jedním z nejdůležitějších úkolů, kterým se v dnešní době zabývají odborné, vědecké i veřejné knihovny i informační střediska, aby mohly využít nových automatizovaných služeb ke kvalitnějšímu, rychlejšímu a efektivnějšímu uspokojení i těch nejnáročnějších požadavků čtenářů a uživatelů.

      Nabídka AKS v České republice je široká , existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s nabídkou jednotlivých systémů a podle svých aktuálních potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému. (1)

= Automatizace knihoven =

Automatizací (informatizaci) knihoven (tj. knihovních fondů a přístupových cest k nim a služeb knihoven) můžeme rozlišit do tří vývojových fází, které se ovšem mohou realizovat i současně nebo v jiném pořadí, než je dále uvedeno:

'''1.    '''Fáze:

*Automatizace přístupových cest ke knihovnímu fondu a automatizace výpůjčního procesu (automatizace prerekvizičních činností, evidence knihovního fondu a čtenářů knihovny, tvorby katalogů jako přístupových cest ke knihovnímu fondu, vyhledávání v knihovním fondu, výpůjčního procesu).
*Automatizace speciálních služeb knihovny, např. poskytování automatizovaného rozšiřování informací o přírůstcích do knihovního fondu vybraným čtenářům apod.
*Automatizace řízení knihovny (např. využívání automatizované statistiky o činnosti knihovny jako prostředku rozhodování apod.).

'''2.    '''Fáze:

*Rozšiřování informačního potenciálu knihovny o externí báze dat dokumentografického, textového či faktografického typu, popř. znalostními bázemi (expertní systémy apod.)
*Zavedení internetu do knihovny

'''3.    '''Fáze:

*Digitalizace textových, obrazových a zvukových dokumentů obsažených v knihovních fondech.



Již 1. fáze usnadňuje a urychluje řadu základních knihovnických činností a tím i kooperačních vztahů (koordinaci, centralizaci), které vedou k vytváření knihovnických sítí.

Ve 2. fázi se čtenářům a uživatelům knihoven poskytují nové možnosti přístupu k informačním zdrojům tím, že je jim umožněno vstupovat do specializovaných bází dat vytvářených a nabízených domácími i zahraničními databázovými centry.

Ve 3. fázi se knihovna, její knihovní fond nebo jeho větší část digitalizuje, přístupové cesty k němu a služby se kompletně nebo z větší části převádějí na počítač. Tak se z původní analogové knihovny s fondy a katalogy stává knihovna digitální. (2)   



= Základní principy automatizace knihoven =

Přístupy k automatizaci knihoven se měnily s rozvojem lidského poznání. Na to, aby automatizace knihovnických procesů byla účelná a dosahovala potřebného efektu, je třeba dodržovat její základní principy:

1.     '''Princip systémového přístupu - '''hlavní podstatou systémového přístupu je podřizování řešení dílčích problémů, řešení problémů systému jako celku a znamená to, že musíme přemýšlet, pokud přistoupíme k řešení dílčího problému, jak to ovlivní systém jako celek.

2.     '''Princip kooperace a integrace - '''původně tento princip můžeme vidět již v počátku automatizace knihoven, ale v plné míře se projevil a můžeme ho pozorovat až s rozvojem informačních a komunikačních technologií, převážně v sedmdesátých letech. Knihovny mají snahu vytvořit globální světový informační systém, který by měl být realitou blízké budoucnosti. V současnosti v jednotlivých zemích vznikají národní knihovnicko-informační systémy, které mají za cíl vytvořit právě globální informační systém.

3.     '''Princip normalizace a standardizace''' - důležitý faktor při automatizaci knihoven. Normalizace i standardizace je úzce propojená s problémem kompatibility informačních systémů. Pokud dodržujeme příslušné formy normalizace a standardizace, je větší pravděpodobnost kompatibility těchto systémů. Princip normalizace a standardizace je důležitý v regionálním, národním i mezinárodním měřítku, bez něj není možná kooperace ani integrace. (4)

= Automatizované knihovní systémy =

Automatizované knihovnické systémy se stávají v současné době pro malé, střední i velké knihovny, stejně nezbytným, tak jako fenomény internet nebo elektronické databáze. Pro každou knihovnu je nyní nutnost mít kvalitní automatizovaný systém.

Tyto systémy mají za úkol zvýšit produktivitu práce knihoven a zrychlit a zefektivnit služby pro uživatele.

Nabídka automatizovaných knihovnických systémů jak v České republice, tak i v zahraničí je široká. Existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá knihovna nebo instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s jejich nabídkou a podle svých potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému.

Původní knihovnické systémy '''Kp-sys''' (DOS) a '''Kp-win''' (Win) přestaly vyhovovat jak trendům v informačních technologiích, tak i trendům knihovnickým, proto byl v roce 2006 vytvořen moderní integrovaný modulární systém '''KpwinSQL''' a v roce 2010 nový produkt '''Verbis'''. '''Oba jsou užívány''' ve více než 300 českých knihovnách a informačních centrech.

 

=== České automatizované knihovnické systémy ===

'''VERBIS '''- Knihovnický systém Verbis je nástupcem a pokračovatelem svých známých předchůdců Kpsys, Kpwin i<a href="[http://www.kpsys.cz/kpwinsql/ http://www.kpsys.cz/kpwinsql/]"> KpwinSQL</a> Byl vytvořen v roce 2010 na základě nejnovějších trendů v informačních a knihovnických technologiích. Tento program vám nabídne v prvé řadě veškeré knihovnické agendy (moduly Katalogizace, Akvizice, MVS, Revize, DD, OAI PMH ad.), v druhé řadě například přehledné grafické rozhraní, jednoduchou a příjemnou obsluhu a samozřejmou podporu knihovnických standardů. Využívá databázový server FirebirdSQL či ORACLE. Dostupný je i webový katalog Portaro podporující veškeré moderní trendy a technologie (Web2.0, AJAX, XML). (3)

'''CLAVIUS''' - Se systémem Clavius započala firma ArrowSys ve spolupráci se sdružením KAVKa na konci roku 1997. Návrh struktury a ukládání dat byl dokončen počátkem roku 1998, následoval vývoj jednotlivých modulů. Největší z předností systému je přizpůsobivost konkrétním požadavkům uživatele ve všech směrech. Úpravy formulářů jsou velmi snadné a jednoduché díky vizuálnímu přístupu v režimu nastavení.

''''''LANiUS'''''' - Knihovnický systém LANius vyvíjí taktež firma ArrowSys v kontaktu s Okresní knihovnou v Táboře. Vzniká převážně pro používání ve veřejných knihovnách, jejichž fond obsahuje maximálně 150 000 svazků. Tento systém je výhodný právě v tom, že neobsahuje zbytečné nevyužitelné části, které komplikují použitelnost systému v běžné praxi. Je konstruován s ohledem na údaje, které jsou potřebné k vyhledávání ve veřejných knihovnách. LANius taky poskytuje v současné době nové služby komunikace mezi knihovnami v celé České republice a spojení je řešeno pomocí internetu. Každý uživatel toho systému se může podílet na jeho tvorbě a využívat taky jeho uložené informace.

'''Smartlib - '''Knihovnický systém Smartlib vytvořila firma Lumare, která se vývoji programů pro knihovnictví věnuje již od svého založení. Byl taktéž vytvořen pro veřejné knihovny, ale současně i pro odborné knihovny, vědecké, školní nebo univerzitní. Tento systém je velmi obsáhlý a komplexní a je schopen zajistit automatizaci všech knihovnických procesů. Systém je vytvořen tak, aby uživatel mohl bez problému pracovat s velkým objemem dat, což není ve velkých knihovnách nic neobvyklého. Smartlib můžou využít i uživatelé s operačním systémem UNIX.



=== Zahraniční automatizované knihovnické systémy ===

'''BIBIS''' - Tento automatizovaný knihovnický systém vyvinula holandská společnost SQUARE B.V. V České republice se objevil v roce 1994. Je určen pro různé typy knihoven, ale určitě je výhodou pro ty menší, protože si jednotlivé moduly můžou dokupovat samostatně a kategorie doplňovat s přibývajícími tituly. BIBIS umožňuje současný přístup více uživatelů do databáze, protože pracuje v reálném čase. Systém má výhodu v tom, že je vícejazyčný, podporuje veškeré standardní platformy operačních systémů a podporuje multimediální aplikace, takže k jednotlivým dokumentům můžete připojit obrazová data, zvukové záznamy nebo video záznamy.

'''ALEPH - '''Knihovnický systém ALEPH byl vyvinut programátory Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. U nás tento systém zastupuje firma Ex-Libris. Tento systém je vytvořen tak, aby jej kromě knihoven mohly používat také muzea, informační centra nebo archivy. Taky má stejně jako BIBIS výhodu v tom, že se knihovny mohou rozhodnout, které moduly zakoupí a naopak které moduly pro svůj provoz nepotřebují. Aleph je taktéž vícejazyčný.

'''PC-LIB''' - Systém PC-LIB je určený pro střední a větší knihovny. Je vyvíjený na Slovensku. Tento systém je schopný zapamatovat si logické vazby mezi důležitými atributy jako je sestavování bibliografií, rešerší, různých přehledů, statistik atd. Systém je flexibilní a jeho hlavní moduly jsou dostupné z přívětivého hlavního uživatelského menu. PC-LIB obsahuje taktéž postupné rozšiřování jednotlivých modulů na přání zákazníka. Prostředí je uživatelsky přívětivé, obsahuje vyhledávání a kontextovou nápovědu. Systém není uzavřen a předpokládá se jeho další vývoj. (4)

= Použité zdroje =

#<a href="[http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html]">[http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html]</a>
#CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení
#<a href="[http://kpsys.cz/verbis/index.php/cs/ct-menu-item-16/ct-menu-item-17 http://kpsys.cz/verbis/index.php/cs/ct-menu-item-16/ct-menu-item-17]">[http://kpsys.cz/verbis/index.php/cs/ct-menu-item-16/ct-menu-item-17 http://kpsys.cz/verbis/index.php/cs/ct-menu-item-16/ct-menu-item-17]</a>
#<a href="[http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi]">[http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi]</a>

Automatizace

2015-02-03T22:06:55Z

Veronika:

Autor: Veronika Vystrčilová
Klíčová slova: automatizace, informatizace
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené – 
podřazené - automatizace knihoven, automatizované knihovní systémy

<h1> Automatizace </h1>
Automatizace v knihovnách je proces, jehož cílem je využíváním prostředků telekomunikační a výpočetní techniky s cílem zvýšení produktivity práce, zlepšení operativnosti a kultury obsluhy čtenářů a uživatelům a umožnění využívání nových moderních typů služeb.
      Význam automatizace je o to větší, že knihovny představují významný prvek společenského informačního systému. Aby dokázaly plnit důležitou komunikační funkci, musí využívat nejnovější poznatky z oblasti vědy a techniky. Je to o to důležitější, protože informační bohatství je uloženo v knihovnách (v různých typech dokumentů) představuje základní bázi dokumentových informací univerzálního charakteru, která je využitelná ve všech oblastech vědy, techniky, kultury, vzdělání apod. Také je nutné si uvědomit, že bez společenské dynamizace této báze a bez informací není možné rozvíjet nadstavbové informační, expertní a poznatkové systémy, není možné ani efektivně přebudovávat systémy školního a mimoškolního vzdělávání.
      Proto je velmi důležité držet krok se světovým standardem v oblasti automatizace. Automatizace knihoven se tedy stala jedním z nejdůležitějších úkolů, kterým se v dnešní době zabývají odborné, vědecké i veřejné knihovny i informační střediska, aby mohly využít nových automatizovaných služeb ke kvalitnějšímu, rychlejšímu a efektivnějšímu uspokojení i těch nejnáročnějších požadavků čtenářů a uživatelů.
      Nabídka AKS v České republice je široká , existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s nabídkou jednotlivých systémů a podle svých aktuálních potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému. (1)

<h1> Automatizace knihoven </h1>
Automatizací (informatizaci) knihoven (tj. knihovních fondů a přístupových cest k nim a služeb knihoven) můžeme rozlišit do tří vývojových fází, které se ovšem mohou realizovat i současně nebo v jiném pořadí, než je dále uvedeno:
1.    Fáze:

<ul><li>Automatizace přístupových cest ke knihovnímu fondu a automatizace výpůjčního procesu (automatizace prerekvizičních činností, evidence knihovního fondu a čtenářů knihovny, tvorby katalogů jako přístupových cest ke knihovnímu fondu, vyhledávání v knihovním fondu, výpůjčního procesu).
</li><li>Automatizace speciálních služeb knihovny, např. poskytování automatizovaného rozšiřování informací o přírůstcích do knihovního fondu vybraným čtenářům apod.
</li><li>Automatizace řízení knihovny (např. využívání automatizované statistiky o činnosti knihovny jako prostředku rozhodování apod.).
</li></ul>
2.    Fáze:

<ul><li>Rozšiřování informačního potenciálu knihovny o externí báze dat dokumentografického, textového či faktografického typu, popř. znalostními bázemi (expertní systémy apod.)
</li><li>Zavedení internetu do knihovny
</li></ul>
3.    Fáze:

<ul><li>Digitalizace textových, obrazových a zvukových dokumentů obsažených v knihovních fondech.
</li></ul>

Již 1. fáze usnadňuje a urychluje řadu základních knihovnických činností a tím i kooperačních vztahů (koordinaci, centralizaci), které vedou k vytváření knihovnických sítí.
Ve 2. fázi se čtenářům a uživatelům knihoven poskytují nové možnosti přístupu k informačním zdrojům tím, že je jim umožněno vstupovat do specializovaných bází dat vytvářených a nabízených domácími i zahraničními databázovými centry.
Ve 3. fázi se knihovna, její knihovní fond nebo jeho větší část digitalizuje, přístupové cesty k němu a služby se kompletně nebo z větší části převádějí na počítač. Tak se z původní analogové knihovny s fondy a katalogy stává knihovna digitální. (2)   


<h1> Základní principy automatizace knihoven </h1>
Přístupy k automatizaci knihoven se měnily s rozvojem lidského poznání. Na to, aby automatizace knihovnických procesů byla účelná a dosahovala potřebného efektu, je třeba dodržovat její základní principy:
1.     Princip systémového přístupu - hlavní podstatou systémového přístupu je podřizování řešení dílčích problémů, řešení problémů systému jako celku a znamená to, že musíme přemýšlet, pokud přistoupíme k řešení dílčího problému, jak to ovlivní systém jako celek.
2.     Princip kooperace a integrace - původně tento princip můžeme vidět již v počátku automatizace knihoven, ale v plné míře se projevil a můžeme ho pozorovat až s rozvojem informačních a komunikačních technologií, převážně v sedmdesátých letech. Knihovny mají snahu vytvořit globální světový informační systém, který by měl být realitou blízké budoucnosti. V současnosti v jednotlivých zemích vznikají národní knihovnicko-informační systémy, které mají za cíl vytvořit právě globální informační systém.
3.     Princip normalizace a standardizace - důležitý faktor při automatizaci knihoven. Normalizace i standardizace je úzce propojená s problémem kompatibility informačních systémů. Pokud dodržujeme příslušné formy normalizace a standardizace, je větší pravděpodobnost kompatibility těchto systémů. Princip normalizace a standardizace je důležitý v regionálním, národním i mezinárodním měřítku, bez něj není možná kooperace ani integrace. (4)

<h1> Automatizované knihovní systémy </h1>
Automatizované knihovnické systémy se stávají v současné době pro malé, střední i velké knihovny, stejně nezbytným, tak jako fenomény internet nebo elektronické databáze. Pro každou knihovnu je nyní nutnost mít kvalitní automatizovaný systém.
Tyto systémy mají za úkol zvýšit produktivitu práce knihoven a zrychlit a zefektivnit služby pro uživatele.
Nabídka automatizovaných knihovnických systémů jak v České republice, tak i v zahraničí je široká. Existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá knihovna nebo instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s jejich nabídkou a podle svých potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému.
Původní knihovnické systémy Kp-sys (DOS) a Kp-win (Win) přestaly vyhovovat jak trendům v informačních technologiích, tak i trendům knihovnickým, proto byl v roce 2006 vytvořen moderní integrovaný modulární systém KpwinSQL a v roce 2010 nový produkt Verbis. Oba jsou užívány ve více než 300 českých knihovnách a informačních centrech.
 

<h3> České automatizované knihovnické systémy </h3>
VERBIS - Knihovnický systém Verbis je nástupcem a pokračovatelem svých známých předchůdců Kpsys, Kpwin i<a href="http://www.kpsys.cz/kpwinsql/"> KpwinSQL</a> Byl vytvořen v roce 2010 na základě nejnovějších trendů v informačních a knihovnických technologiích. Tento program vám nabídne v prvé řadě veškeré knihovnické agendy (moduly Katalogizace, Akvizice, MVS, Revize, DD, OAI PMH ad.), v druhé řadě například přehledné grafické rozhraní, jednoduchou a příjemnou obsluhu a samozřejmou podporu knihovnických standardů. Využívá databázový server FirebirdSQL či ORACLE. Dostupný je i webový katalog Portaro podporující veškeré moderní trendy a technologie (Web2.0, AJAX, XML). (3)
CLAVIUS - Se systémem Clavius započala firma ArrowSys ve spolupráci se sdružením KAVKa na konci roku 1997. Návrh struktury a ukládání dat byl dokončen počátkem roku 1998, následoval vývoj jednotlivých modulů. Největší z předností systému je přizpůsobivost konkrétním požadavkům uživatele ve všech směrech. Úpravy formulářů jsou velmi snadné a jednoduché díky vizuálnímu přístupu v režimu nastavení.
'LANiUS'''' - Knihovnický systém LANius vyvíjí taktež firma ArrowSys v kontaktu s Okresní knihovnou v Táboře. Vzniká převážně pro používání ve veřejných knihovnách, jejichž fond obsahuje maximálně 150 000 svazků. Tento systém je výhodný právě v tom, že neobsahuje zbytečné nevyužitelné části, které komplikují použitelnost systému v běžné praxi. Je konstruován s ohledem na údaje, které jsou potřebné k vyhledávání ve veřejných knihovnách. LANius taky poskytuje v současné době nové služby komunikace mezi knihovnami v celé České republice a spojení je řešeno pomocí internetu. Každý uživatel toho systému se může podílet na jeho tvorbě a využívat taky jeho uložené informace.
Smartlib - Knihovnický systém Smartlib vytvořila firma Lumare, která se vývoji programů pro knihovnictví věnuje již od svého založení. Byl taktéž vytvořen pro veřejné knihovny, ale současně i pro odborné knihovny, vědecké, školní nebo univerzitní. Tento systém je velmi obsáhlý a komplexní a je schopen zajistit automatizaci všech knihovnických procesů. Systém je vytvořen tak, aby uživatel mohl bez problému pracovat s velkým objemem dat, což není ve velkých knihovnách nic neobvyklého. Smartlib můžou využít i uživatelé s operačním systémem UNIX.


<h3> Zahraniční automatizované knihovnické systémy </h3>
BIBIS - Tento automatizovaný knihovnický systém vyvinula holandská společnost SQUARE B.V. V České republice se objevil v roce 1994. Je určen pro různé typy knihoven, ale určitě je výhodou pro ty menší, protože si jednotlivé moduly můžou dokupovat samostatně a kategorie doplňovat s přibývajícími tituly. BIBIS umožňuje současný přístup více uživatelů do databáze, protože pracuje v reálném čase. Systém má výhodu v tom, že je vícejazyčný, podporuje veškeré standardní platformy operačních systémů a podporuje multimediální aplikace, takže k jednotlivým dokumentům můžete připojit obrazová data, zvukové záznamy nebo video záznamy.
ALEPH - Knihovnický systém ALEPH byl vyvinut programátory Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. U nás tento systém zastupuje firma Ex-Libris. Tento systém je vytvořen tak, aby jej kromě knihoven mohly používat také muzea, informační centra nebo archivy. Taky má stejně jako BIBIS výhodu v tom, že se knihovny mohou rozhodnout, které moduly zakoupí a naopak které moduly pro svůj provoz nepotřebují. Aleph je taktéž vícejazyčný.
PC-LIB - Systém PC-LIB je určený pro střední a větší knihovny. Je vyvíjený na Slovensku. Tento systém je schopný zapamatovat si logické vazby mezi důležitými atributy jako je sestavování bibliografií, rešerší, různých přehledů, statistik atd. Systém je flexibilní a jeho hlavní moduly jsou dostupné z přívětivého hlavního uživatelského menu. PC-LIB obsahuje taktéž postupné rozšiřování jednotlivých modulů na přání zákazníka. Prostředí je uživatelsky přívětivé, obsahuje vyhledávání a kontextovou nápovědu. Systém není uzavřen a předpokládá se jeho další vývoj. (4)

<h1> Použité zdroje </h1>
<ol><li><a href="http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html">http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html</a>
</li><li>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení
</li><li><a href="http://kpsys.cz/verbis/index.php/cs/ct-menu-item-16/ct-menu-item-17">http://kpsys.cz/verbis/index.php/cs/ct-menu-item-16/ct-menu-item-17</a>
</li><li><a href="http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi">http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi</a>
</li></ol>

Automatizace

2015-02-03T21:42:10Z

Veronika: /* České automatizované knihovnické systémy */

Autor: Veronika Vystrčilová

Klíčová slova: automatizace, informatizace

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené – 

podřazené - automatizace knihoven, automatizované knihovní systémy

= Automatizace =

Automatizace v knihovnách je proces, jehož cílem je využíváním prostředků telekomunikační a výpočetní techniky s cílem zvýšení produktivity práce, zlepšení operativnosti a kultury obsluhy čtenářů a uživatelům a umožnění využívání nových moderních typů služeb.

      Význam automatizace je o to větší, že knihovny představují významný prvek společenského informačního systému. Aby dokázaly plnit důležitou komunikační funkci, musí využívat nejnovější poznatky z oblasti vědy a techniky. Je to o to důležitější, protože informační bohatství je uloženo v knihovnách (v různých typech dokumentů) představuje základní bázi dokumentových informací univerzálního charakteru, která je využitelná ve všech oblastech vědy, techniky, kultury, vzdělání apod. Také je nutné si uvědomit, že bez společenské dynamizace této báze a bez informací není možné rozvíjet nadstavbové informační, expertní a poznatkové systémy, není možné ani efektivně přebudovávat systémy školního a mimoškolního vzdělávání.

      Proto je velmi důležité držet krok se světovým standardem v oblasti automatizace. Automatizace knihoven se tedy stala jedním z nejdůležitějších úkolů, kterým se v dnešní době zabývají odborné, vědecké i veřejné knihovny i informační střediska, aby mohly využít nových automatizovaných služeb ke kvalitnějšímu, rychlejšímu a efektivnějšímu uspokojení i těch nejnáročnějších požadavků čtenářů a uživatelů.

      Nabídka AKS v České republice je široká , existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s nabídkou jednotlivých systémů a podle svých aktuálních potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému. (1)

= Automatizace knihoven =

Automatizací (informatizaci) knihoven (tj. knihovních fondů a přístupových cest k nim a služeb knihoven) můžeme rozlišit do tří vývojových fází, které se ovšem mohou realizovat i současně nebo v jiném pořadí, než je dále uvedeno:

'''1.    '''Fáze:

*Automatizace přístupových cest ke knihovnímu fondu a automatizace výpůjčního procesu (automatizace prerekvizičních činností, evidence knihovního fondu a čtenářů knihovny, tvorby katalogů jako přístupových cest ke knihovnímu fondu, vyhledávání v knihovním fondu, výpůjčního procesu).
*Automatizace speciálních služeb knihovny, např. poskytování automatizovaného rozšiřování informací o přírůstcích do knihovního fondu vybraným čtenářům apod.
*Automatizace řízení knihovny (např. využívání automatizované statistiky o činnosti knihovny jako prostředku rozhodování apod.).

'''2.    '''Fáze:

*Rozšiřování informačního potenciálu knihovny o externí báze dat dokumentografického, textového či faktografického typu, popř. znalostními bázemi (expertní systémy apod.)
*Zavedení internetu do knihovny

'''3.    '''Fáze:

*Digitalizace textových, obrazových a zvukových dokumentů obsažených v knihovních fondech.

Již 1. fáze usnadňuje a urychluje řadu základních knihovnických činností a tím i kooperačních vztahů (koordinaci, centralizaci), které vedou k vytváření knihovnických sítí.

Ve 2. fázi se čtenářům a uživatelům knihoven poskytují nové možnosti přístupu k informačním zdrojům tím, že je jim umožněno vstupovat do specializovaných bází dat vytvářených a nabízených domácími i zahraničními databázovými centry.

Ve 3. fázi se knihovna, její knihovní fond nebo jeho větší část digitalizuje, přístupové cesty k němu a služby se kompletně nebo z větší části převádějí na počítač. Tak se z původní analogové knihovny s fondy a katalogy stává knihovna digitální. (2)   

= Základní principy automatizace knihoven =

Přístupy k automatizaci knihoven se měnily s rozvojem lidského poznání. Na to, aby automatizace knihovnických procesů byla účelná a dosahovala potřebného efektu, je třeba dodržovat její základní principy:

1.     '''Princip systémového přístupu - '''hlavní podstatou systémového přístupu je podřizování řešení dílčích problémů, řešení problémů systému jako celku a znamená to, že musíme přemýšlet, pokud přistoupíme k řešení dílčího problému, jak to ovlivní systém jako celek.

2.     '''Princip kooperace a integrace - '''původně tento princip můžeme vidět již v počátku automatizace knihoven, ale v plné míře se projevil a můžeme ho pozorovat až s rozvojem informačních a komunikačních technologií, převážně v sedmdesátých letech. Knihovny mají snahu vytvořit globální světový informační systém, který by měl být realitou blízké budoucnosti. V současnosti v jednotlivých zemích vznikají národní knihovnicko-informační systémy, které mají za cíl vytvořit právě globální informační systém.

3.     '''Princip normalizace a standardizace''' - důležitý faktor při automatizaci knihoven. Normalizace i standardizace je úzce propojená s problémem kompatibility informačních systémů. Pokud dodržujeme příslušné formy normalizace a standardizace, je větší pravděpodobnost kompatibility těchto systémů. Princip normalizace a standardizace je důležitý v regionálním, národním i mezinárodním měřítku, bez něj není možná kooperace ani integrace. (4)

= Automatizované knihovní systémy =

Automatizované knihovnické systémy se stávají v současné době pro malé, střední i velké knihovny, stejně nezbytným, tak jako fenomény internet nebo elektronické databáze. Pro každou knihovnu je nyní nutnost mít kvalitní automatizovaný systém.

Tyto systémy mají za úkol zvýšit produktivitu práce knihoven a zrychlit a zefektivnit služby pro uživatele.

Nabídka automatizovaných knihovnických systémů jak v České republice, tak i v zahraničí je široká. Existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá knihovna nebo instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s jejich nabídkou a podle svých potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému.

V této kapitole se tedy pokusím shrnout nejvýznamnější České a zahraniční automatizované knihovnické systémy.

 

=== České automatizované knihovnické systémy ===

'''CLAVIUS''' - Se systémem Clavius započala firma ArrowSys ve spolupráci se sdružením KAVKa na konci roku 1997. Návrh struktury a ukládání dat byl dokončen počátkem roku 1998, následoval vývoj jednotlivých modulů. Největší z předností systému je přizpůsobivost konkrétním požadavkům uživatele ve všech směrech. Úpravy formulářů jsou velmi snadné a jednoduché díky vizuálnímu přístupu v režimu nastavení.

'''LANiUS'''''' - '''Knihovnický systém LANius vyvíjí taktež firma ArrowSys v kontaktu s Okresní knihovnou v Táboře. Vzniká převážně pro používání ve veřejných knihovnách, jejichž fond obsahuje maximálně 150 000 svazků. Tento systém je výhodný právě v tom, že neobsahuje zbytečné nevyužitelné části, které komplikují použitelnost systému v běžné praxi. Je konstruován s ohledem na údaje, které jsou potřebné k vyhledávání ve veřejných knihovnách. LANius taky poskytuje v současné době nové služby komunikace mezi knihovnami v celé České republice a spojení je řešeno pomocí internetu. Každý uživatel toho systému se může podílet na jeho tvorbě a využívat taky jeho uložené informace.

'''Smartlib - '''Knihovnický systém Smartlib vytvořila firma Lumare, která se vývoji programů pro knihovnictví věnuje již od svého založení. Byl taktéž vytvořen pro veřejné knihovny, ale současně i pro odborné knihovny, vědecké, školní nebo univerzitní. Tento systém je velmi obsáhlý a komplexní a je schopen zajistit automatizaci všech knihovnických procesů. Systém je vytvořen tak, aby uživatel mohl bez problému pracovat s velkým objemem dat, což není ve velkých knihovnách nic neobvyklého. Smartlib můžou využít i uživatelé s operačním systémem UNIX.

=== Zahraniční automatizované knihovnické systémy ===

'''BIBIS''' - Tento automatizovaný knihovnický systém vyvinula holandská společnost SQUARE B.V. V České republice se objevil v roce 1994. Je určen pro různé typy knihoven, ale určitě je výhodou pro ty menší, protože si jednotlivé moduly můžou dokupovat samostatně a kategorie doplňovat s přibývajícími tituly. BIBIS umožňuje současný přístup více uživatelů do databáze, protože pracuje v reálném čase. Systém má výhodu v tom, že je vícejazyčný, podporuje veškeré standardní platformy operačních systémů a podporuje multimediální aplikace, takže k jednotlivým dokumentům můžete připojit obrazová data, zvukové záznamy nebo video záznamy.

'''ALEPH - '''Knihovnický systém ALEPH byl vyvinut programátory Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. U nás tento systém zastupuje firma Ex-Libris. Tento systém je vytvořen tak, aby jej kromě knihoven mohly používat také muzea, informační centra nebo archivy. Taky má stejně jako BIBIS výhodu v tom, že se knihovny mohou rozhodnout, které moduly zakoupí a naopak které moduly pro svůj provoz nepotřebují. Aleph je taktéž vícejazyčný.

'''PC-LIB''' - Systém PC-LIB je určený pro střední a větší knihovny. Je vyvíjený na Slovensku. Tento systém je schopný zapamatovat si logické vazby mezi důležitými atributy jako je sestavování bibliografií, rešerší, různých přehledů, statistik atd. Systém je flexibilní a jeho hlavní moduly jsou dostupné z přívětivého hlavního uživatelského menu. PC-LIB obsahuje taktéž postupné rozšiřování jednotlivých modulů na přání zákazníka. Prostředí je uživatelsky přívětivé, obsahuje vyhledávání a kontextovou nápovědu. Systém není uzavřen a předpokládá se jeho další vývoj. (4)

= Použité zdroje =

1.     [http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html]

2.     CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení

3.     Bartošek Miroslav, Digitální knihovny - teorie a praxe, Ústav výpočetní techniky, Masarykova universita. Dostupné z WWW [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html]

4.     [http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi]

Automatizace

2015-01-23T21:39:03Z

Veronika:

Autor: Veronika Vystrčilová

Klíčová slova: automatizace, informatizace

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené – 

podřazené - automatizace knihoven, automatizované knihovní systémy

= Automatizace =

Automatizace v knihovnách je proces, jehož cílem je využíváním prostředků telekomunikační a výpočetní techniky s cílem zvýšení produktivity práce, zlepšení operativnosti a kultury obsluhy čtenářů a uživatelům a umožnění využívání nových moderních typů služeb.

      Význam automatizace je o to větší, že knihovny představují významný prvek společenského informačního systému. Aby dokázaly plnit důležitou komunikační funkci, musí využívat nejnovější poznatky z oblasti vědy a techniky. Je to o to důležitější, protože informační bohatství je uloženo v knihovnách (v různých typech dokumentů) představuje základní bázi dokumentových informací univerzálního charakteru, která je využitelná ve všech oblastech vědy, techniky, kultury, vzdělání apod. Také je nutné si uvědomit, že bez společenské dynamizace této báze a bez informací není možné rozvíjet nadstavbové informační, expertní a poznatkové systémy, není možné ani efektivně přebudovávat systémy školního a mimoškolního vzdělávání.

      Proto je velmi důležité držet krok se světovým standardem v oblasti automatizace. Automatizace knihoven se tedy stala jedním z nejdůležitějších úkolů, kterým se v dnešní době zabývají odborné, vědecké i veřejné knihovny i informační střediska, aby mohly využít nových automatizovaných služeb ke kvalitnějšímu, rychlejšímu a efektivnějšímu uspokojení i těch nejnáročnějších požadavků čtenářů a uživatelů.

      Nabídka AKS v České republice je široká , existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s nabídkou jednotlivých systémů a podle svých aktuálních potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému. (1)

= Automatizace knihoven =

Automatizací (informatizaci) knihoven (tj. knihovních fondů a přístupových cest k nim a služeb knihoven) můžeme rozlišit do tří vývojových fází, které se ovšem mohou realizovat i současně nebo v jiném pořadí, než je dále uvedeno:

'''1.    '''Fáze:

*Automatizace přístupových cest ke knihovnímu fondu a automatizace výpůjčního procesu (automatizace prerekvizičních činností, evidence knihovního fondu a čtenářů knihovny, tvorby katalogů jako přístupových cest ke knihovnímu fondu, vyhledávání v knihovním fondu, výpůjčního procesu).
*Automatizace speciálních služeb knihovny, např. poskytování automatizovaného rozšiřování informací o přírůstcích do knihovního fondu vybraným čtenářům apod.
*Automatizace řízení knihovny (např. využívání automatizované statistiky o činnosti knihovny jako prostředku rozhodování apod.).

'''2.    '''Fáze:

*Rozšiřování informačního potenciálu knihovny o externí báze dat dokumentografického, textového či faktografického typu, popř. znalostními bázemi (expertní systémy apod.)
*Zavedení internetu do knihovny

'''3.    '''Fáze:

*Digitalizace textových, obrazových a zvukových dokumentů obsažených v knihovních fondech.

Již 1. fáze usnadňuje a urychluje řadu základních knihovnických činností a tím i kooperačních vztahů (koordinaci, centralizaci), které vedou k vytváření knihovnických sítí.

Ve 2. fázi se čtenářům a uživatelům knihoven poskytují nové možnosti přístupu k informačním zdrojům tím, že je jim umožněno vstupovat do specializovaných bází dat vytvářených a nabízených domácími i zahraničními databázovými centry.

Ve 3. fázi se knihovna, její knihovní fond nebo jeho větší část digitalizuje, přístupové cesty k němu a služby se kompletně nebo z větší části převádějí na počítač. Tak se z původní analogové knihovny s fondy a katalogy stává knihovna digitální. (2)   

= Základní principy automatizace knihoven =

Přístupy k automatizaci knihoven se měnily s rozvojem lidského poznání. Na to, aby automatizace knihovnických procesů byla účelná a dosahovala potřebného efektu, je třeba dodržovat její základní principy:

1.     '''Princip systémového přístupu - '''hlavní podstatou systémového přístupu je podřizování řešení dílčích problémů, řešení problémů systému jako celku a znamená to, že musíme přemýšlet, pokud přistoupíme k řešení dílčího problému, jak to ovlivní systém jako celek.

2.     '''Princip kooperace a integrace - '''původně tento princip můžeme vidět již v počátku automatizace knihoven, ale v plné míře se projevil a můžeme ho pozorovat až s rozvojem informačních a komunikačních technologií, převážně v sedmdesátých letech. Knihovny mají snahu vytvořit globální světový informační systém, který by měl být realitou blízké budoucnosti. V současnosti v jednotlivých zemích vznikají národní knihovnicko-informační systémy, které mají za cíl vytvořit právě globální informační systém.

3.     '''Princip normalizace a standardizace''' - důležitý faktor při automatizaci knihoven. Normalizace i standardizace je úzce propojená s problémem kompatibility informačních systémů. Pokud dodržujeme příslušné formy normalizace a standardizace, je větší pravděpodobnost kompatibility těchto systémů. Princip normalizace a standardizace je důležitý v regionálním, národním i mezinárodním měřítku, bez něj není možná kooperace ani integrace. (4)

= Automatizované knihovní systémy =

Automatizované knihovnické systémy se stávají v současné době pro malé, střední i velké knihovny, stejně nezbytným, tak jako fenomény internet nebo elektronické databáze. Pro každou knihovnu je nyní nutnost mít kvalitní automatizovaný systém.

Tyto systémy mají za úkol zvýšit produktivitu práce knihoven a zrychlit a zefektivnit služby pro uživatele.

Nabídka automatizovaných knihovnických systémů jak v České republice, tak i v zahraničí je široká. Existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá knihovna nebo instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s jejich nabídkou a podle svých potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému.

V této kapitole se tedy pokusím shrnout nejvýznamnější České a zahraniční automatizované knihovnické systémy.

 

=== České automatizované knihovnické systémy ===

'''CLAVIUS''' - Se systémem Clavius započala firma ArrowSys ve spolupráci se sdružením KAVKa na konci roku 1997. Návrh struktury a ukládání dat byl dokončen počátkem roku 1998, následoval vývoj jednotlivých modulů. Největší z předností systému je přizpůsobivost konkrétním požadavkům uživatele ve všech směrech. Úpravy formulářů jsou velmi snadné a jednoduché díky vizuálnímu přístupu v režimu nastavení.

'''LANius'''''' - '''Knihovnický systém LANius vyvíjí taktež firma ArrowSys v kontaktu s Okresní knihovnou v Táboře. Vzniká převážně pro používání ve veřejných knihovnách, jejichž fond obsahuje maximálně 150 000 svazků. Tento systém je výhodný právě v tom, že neobsahuje zbytečné nevyužitelné části, které komplikují použitelnost systému v běžné praxi. Je konstruován s ohledem na údaje, které jsou potřebné k vyhledávání ve veřejných knihovnách. LANius taky poskytuje v současné době nové služby komunikace mezi knihovnami v celé České republice a spojení je řešeno pomocí internetu. Každý uživatel toho systému se může podílet na jeho tvorbě a využívat taky jeho uložené informace.

'''Smartlib - '''Knihovnický systém Smartlib vytvořila firma Lumare, která se vývoji programů pro knihovnictví věnuje již od svého založení. Byl taktéž vytvořen pro veřejné knihovny, ale současně i pro odborné knihovny, vědecké, školní nebo univerzitní. Tento systém je velmi obsáhlý a komplexní a je schopen zajistit automatizaci všech knihovnických procesů. Systém je vytvořen tak, aby uživatel mohl bez problému pracovat s velkým objemem dat, což není ve velkých knihovnách nic neobvyklého. Smartlib můžou využít i uživatelé s operačním systémem UNIX.

=== Zahraniční automatizované knihovnické systémy ===

'''BIBIS''' - Tento automatizovaný knihovnický systém vyvinula holandská společnost SQUARE B.V. V České republice se objevil v roce 1994. Je určen pro různé typy knihoven, ale určitě je výhodou pro ty menší, protože si jednotlivé moduly můžou dokupovat samostatně a kategorie doplňovat s přibývajícími tituly. BIBIS umožňuje současný přístup více uživatelů do databáze, protože pracuje v reálném čase. Systém má výhodu v tom, že je vícejazyčný, podporuje veškeré standardní platformy operačních systémů a podporuje multimediální aplikace, takže k jednotlivým dokumentům můžete připojit obrazová data, zvukové záznamy nebo video záznamy.

'''ALEPH - '''Knihovnický systém ALEPH byl vyvinut programátory Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. U nás tento systém zastupuje firma Ex-Libris. Tento systém je vytvořen tak, aby jej kromě knihoven mohly používat také muzea, informační centra nebo archivy. Taky má stejně jako BIBIS výhodu v tom, že se knihovny mohou rozhodnout, které moduly zakoupí a naopak které moduly pro svůj provoz nepotřebují. Aleph je taktéž vícejazyčný.

'''PC-LIB''' - Systém PC-LIB je určený pro střední a větší knihovny. Je vyvíjený na Slovensku. Tento systém je schopný zapamatovat si logické vazby mezi důležitými atributy jako je sestavování bibliografií, rešerší, různých přehledů, statistik atd. Systém je flexibilní a jeho hlavní moduly jsou dostupné z přívětivého hlavního uživatelského menu. PC-LIB obsahuje taktéž postupné rozšiřování jednotlivých modulů na přání zákazníka. Prostředí je uživatelsky přívětivé, obsahuje vyhledávání a kontextovou nápovědu. Systém není uzavřen a předpokládá se jeho další vývoj. (4)

= Použité zdroje =

1.     [http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html]

2.     CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení

3.     Bartošek Miroslav, Digitální knihovny - teorie a praxe, Ústav výpočetní techniky, Masarykova universita. Dostupné z WWW [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html]

4.     [http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi]

Automatizace

2014-12-08T14:57:07Z

Veronika: Založena nová stránka: Autor: Veronika Vystrčilová Klíčová slova: automatizace, informatizace Synonyma: --- Související pojmy: nadřazené –  podřazené - automatizace knihove...

Autor: Veronika Vystrčilová

Klíčová slova: automatizace, informatizace

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené – 

podřazené - automatizace knihoven, automatizované knihovní systémy

= Automatizace =

Automatizace v knihovnách je proces, jehož cílem je využíváním prostředků telekomunikační a výpočetní techniky s cílem zvýšení produktivity práce, zlepšení operativnosti a kultury obsluhy čtenářů a uživatelům a umožnění využívání nových moderních typů služeb.

      Význam automatizace je o to větší, že knihovny představují významný prvek společenského informačního systému. Aby dokázaly plnit důležitou komunikační funkci, musí využívat nejnovější poznatky z oblasti vědy a techniky. Je to o to důležitější, protože informační bohatství je uloženo v knihovnách (v různých typech dokumentů) představuje základní bázi dokumentových informací univerzálního charakteru, která je využitelná ve všech oblastech vědy, techniky, kultury, vzdělání apod. Také je nutné si uvědomit, že bez společenské dynamizace této báze a bez informací není možné rozvíjet nadstavbové informační, expertní a poznatkové systémy, není možné ani efektivně přebudovávat systémy školního a mimoškolního vzdělávání.

      Proto je velmi důležité držet krok se světovým standardem v oblasti automatizace. Automatizace knihoven se tedy stala jedním z nejdůležitějších úkolů, kterým se v dnešní době zabývají odborné, vědecké i veřejné knihovny i informační střediska, aby mohly využít nových automatizovaných služeb ke kvalitnějšímu, rychlejšímu a efektivnějšímu uspokojení i těch nejnáročnějších požadavků čtenářů a uživatelů.

      Nabídka AKS v České republice je široká , existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s nabídkou jednotlivých systémů a podle svých aktuálních potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému. (1)

= Automatizace knihoven =

Automatizací (informatizaci) knihoven (tj. knihovních fondů a přístupových cest k nim a služeb knihoven) můžeme rozlišit do tří vývojových fází, které se ovšem mohou realizovat i současně nebo v jiném pořadí, než je dále uvedeno:

'''1.    '''Fáze:

*Automatizace přístupových cest ke knihovnímu fondu a automatizace výpůjčního procesu (automatizace prerekvizičních činností, evidence knihovního fondu a čtenářů knihovny, tvorby katalogů jako přístupových cest ke knihovnímu fondu, vyhledávání v knihovním fondu, výpůjčního procesu).
*Automatizace speciálních služeb knihovny, např. poskytování automatizovaného rozšiřování informací o přírůstcích do knihovního fondu vybraným čtenářům apod.
*Automatizace řízení knihovny (např. využívání automatizované statistiky o činnosti knihovny jako prostředku rozhodování apod.).

'''2.    '''Fáze:

*Rozšiřování informačního potenciálu knihovny o externí báze dat dokumentografického, textového či faktografického typu, popř. znalostními bázemi (expertní systémy apod.)
*Zavedení internetu do knihovny

'''3.    '''Fáze:

*Digitalizace textových, obrazových a zvukových dokumentů obsažených v knihovních fondech.

Již 1. fáze usnadňuje a urychluje řadu základních knihovnických činností a tím i kooperačních vztahů (koordinaci, centralizaci), které vedou k vytváření knihovnických sítí.

Ve 2. fázi se čtenářům a uživatelům knihoven poskytují nové možnosti přístupu k informačním zdrojům tím, že je jim umožněno vstupovat do specializovaných bází dat vytvářených a nabízených domácími i zahraničními databázovými centry.

Ve 3. fázi se knihovna, její knihovní fond nebo jeho větší část digitalizuje, přístupové cesty k němu a služby se kompletně nebo z větší části převádějí na počítač. Tak se z původní analogové knihovny s fondy a katalogy stává knihovna digitální. (2)   

== Digitální knihovna ==

Co jsou digitální knihovny? Z mnoha desítek existujících „definic“ uveďme alespoň dvě. První z nich je velmi obecná a pochází z počítačového prostředí:

''1. ''Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.

2. ''Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů. (3)''

= Základní principy automatizace knihoven =

Přístupy k automatizaci knihoven se měnily s rozvojem lidského poznání. Na to, aby automatizace knihovnických procesů byla účelná a dosahovala potřebného efektu, je třeba dodržovat její základní principy:

1.     '''Princip systémového přístupu - '''hlavní podstatou systémového přístupu je podřizování řešení dílčích problémů, řešení problémů systému jako celku a znamená to, že musíme přemýšlet, pokud přistoupíme k řešení dílčího problému, jak to ovlivní systém jako celek.

2.     '''Princip kooperace a integrace - '''původně tento princip můžeme vidět již v počátku automatizace knihoven, ale v plné míře se projevil a můžeme ho pozorovat až s rozvojem informačních a komunikačních technologií, převážně v sedmdesátých letech. Knihovny mají snahu vytvořit globální světový informační systém, který by měl být realitou blízké budoucnosti. V současnosti v jednotlivých zemích vznikají národní knihovnicko-informační systémy, které mají za cíl vytvořit právě globální informační systém.

3.     '''Princip normalizace a standardizace''' - důležitý faktor při automatizaci knihoven. Normalizace i standardizace je úzce propojená s problémem kompatibility informačních systémů. Pokud dodržujeme příslušné formy normalizace a standardizace, je větší pravděpodobnost kompatibility těchto systémů. Princip normalizace a standardizace je důležitý v regionálním, národním i mezinárodním měřítku, bez něj není možná kooperace ani integrace. (4)

= Automatizované knihovní systémy =

Automatizované knihovnické systémy se stávají v současné době pro malé, střední i velké knihovny, stejně nezbytným, tak jako fenomény internet nebo elektronické databáze. Pro každou knihovnu je nyní nutnost mít kvalitní automatizovaný systém.

Tyto systémy mají za úkol zvýšit produktivitu práce knihoven a zrychlit a zefektivnit služby pro uživatele.

Nabídka automatizovaných knihovnických systémů jak v České republice, tak i v zahraničí je široká. Existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá knihovna nebo instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s jejich nabídkou a podle svých potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému.

V této kapitole se tedy pokusím shrnout nejvýznamnější České a zahraniční automatizované knihovnické systémy.

 

=== České automatizované knihovnické systémy ===

'''CLAVIUS''' - Se systémem Clavius započala firma ArrowSys ve spolupráci se sdružením KAVKa na konci roku 1997. Návrh struktury a ukládání dat byl dokončen počátkem roku 1998, následoval vývoj jednotlivých modulů. Největší z předností systému je přizpůsobivost konkrétním požadavkům uživatele ve všech směrech. Úpravy formulářů jsou velmi snadné a jednoduché díky vizuálnímu přístupu v režimu nastavení.

'''LANius'''''' - '''Knihovnický systém LANius vyvíjí taktež firma ArrowSys v kontaktu s Okresní knihovnou v Táboře. Vzniká převážně pro používání ve veřejných knihovnách, jejichž fond obsahuje maximálně 150 000 svazků. Tento systém je výhodný právě v tom, že neobsahuje zbytečné nevyužitelné části, které komplikují použitelnost systému v běžné praxi. Je konstruován s ohledem na údaje, které jsou potřebné k vyhledávání ve veřejných knihovnách. LANius taky poskytuje v současné době nové služby komunikace mezi knihovnami v celé České republice a spojení je řešeno pomocí internetu. Každý uživatel toho systému se může podílet na jeho tvorbě a využívat taky jeho uložené informace.

'''Smartlib - '''Knihovnický systém Smartlib vytvořila firma Lumare, která se vývoji programů pro knihovnictví věnuje již od svého založení. Byl taktéž vytvořen pro veřejné knihovny, ale současně i pro odborné knihovny, vědecké, školní nebo univerzitní. Tento systém je velmi obsáhlý a komplexní a je schopen zajistit automatizaci všech knihovnických procesů. Systém je vytvořen tak, aby uživatel mohl bez problému pracovat s velkým objemem dat, což není ve velkých knihovnách nic neobvyklého. Smartlib můžou využít i uživatelé s operačním systémem UNIX.

=== Zahraniční automatizované knihovnické systémy ===

'''BIBIS''' - Tento automatizovaný knihovnický systém vyvinula holandská společnost SQUARE B.V. V České republice se objevil v roce 1994. Je určen pro různé typy knihoven, ale určitě je výhodou pro ty menší, protože si jednotlivé moduly můžou dokupovat samostatně a kategorie doplňovat s přibývajícími tituly. BIBIS umožňuje současný přístup více uživatelů do databáze, protože pracuje v reálném čase. Systém má výhodu v tom, že je vícejazyčný, podporuje veškeré standardní platformy operačních systémů a podporuje multimediální aplikace, takže k jednotlivým dokumentům můžete připojit obrazová data, zvukové záznamy nebo video záznamy.

'''ALEPH - '''Knihovnický systém ALEPH byl vyvinut programátory Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. U nás tento systém zastupuje firma Ex-Libris. Tento systém je vytvořen tak, aby jej kromě knihoven mohly používat také muzea, informační centra nebo archivy. Taky má stejně jako BIBIS výhodu v tom, že se knihovny mohou rozhodnout, které moduly zakoupí a naopak které moduly pro svůj provoz nepotřebují. Aleph je taktéž vícejazyčný.

'''PC-LIB''' - Systém PC-LIB je určený pro střední a větší knihovny. Je vyvíjený na Slovensku. Tento systém je schopný zapamatovat si logické vazby mezi důležitými atributy jako je sestavování bibliografií, rešerší, různých přehledů, statistik atd. Systém je flexibilní a jeho hlavní moduly jsou dostupné z přívětivého hlavního uživatelského menu. PC-LIB obsahuje taktéž postupné rozšiřování jednotlivých modulů na přání zákazníka. Prostředí je uživatelsky přívětivé, obsahuje vyhledávání a kontextovou nápovědu. Systém není uzavřen a předpokládá se jeho další vývoj. (4)

= Použité zdroje =

1.     [http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/projekt_1.html]

2.     CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení

3.     Bartošek Miroslav, Digitální knihovny - teorie a praxe, Ústav výpočetní techniky, Masarykova universita. Dostupné z WWW [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html]

4.     [http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi]

KISK:Metody knihovnické práce

2014-11-19T21:49:27Z

Veronika: /* Rozcestí */

== Metody knihovnické práce ==

Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.

== Semestrální úkol ==

Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...

== Rozcestí ==

*[[Vývoj českého knihovnictví]]
**[[1918-1938]]
***[[Knihovnické spolky]] (Dominika Burianová) , [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]] (Lucie Évelyne Konupčíková), [[Situace v knihovnách]], [[Hospodářská krize]] (Jakub Malý), [[Významné instituce]](Markéta Kosková), [[Významné osobnosti]] (Tereza Veletová)
**[[1939-1945]]
***[[Situace v knihovnách]] (Tereza Hájková)
**[[1945-1948]]
***[[Situace v knihovnách]]
**[[1948-1968]]
***[[Situace v knihovnách]] (Hana Suchá), [[Druhý knihovní zákon]] (Tereza Vaňková), [[Významné osobnosti]] (Smatanová Tereza)
**[[1969-1989]]
***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]] (Iva Kašpárková),
**[[1990-současnost]]

[[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]](Martina Růžičková), [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]] (Kateřina Hanušová), [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]] (Jana Uchočová), [[Knihovnické časopisy]](Martin Štecher)

*[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej
**[[Listina základních práv a svobod]](Pavel Šáda), [[Knihovnický zákon]](Šárka Brázdová), [[Autorský zákon]] (Leona Rubinová), [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]] (Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]] (Tatiana Kadlecová), [[Zákon o periodických publikacích]] Kateřina Sýkorová, [[Zákon o veřejných zakázkách]](Jana Votroubková), [[Jiné zákony]]

*[[Systém knihoven]] (Zbyněk Tajovský)
**[[Základní knihovny]] (Klára Odehnalová), [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]] (Kateřina Bulová), [[Zámecké knihovny]] (Martin Töpfer), [[Školní knihovny]](Dominika Rebhanová), [[Knihovny muzeí a galerií]]( Pavlína Špringerová), [[Oborové knihovny]](Hedvika Břínková), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]](Klára Dvořákova), [[Evidence do systému knihoven]]

*[[Koncepce rozvoje knihoven]]
**[[Klient a služby]](Erika Adámková), [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]

*[[Služby knihoven]] (Kateřina Buchálková)
**[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]] (Marie Šípková), [[Informační služby]] (Martin Holec), [[Meziknihovní služby]] (Anežka Švábenská), [[Elektronické dodávání dokumentů]] (Martin Černý), [[Knihobudky]] (Daniel Dařbujan)

*[[Knihovnické procesy]]
**[[Akvizice]] (Jana Kurfürstová), [[Katalogizace]] (Jiří Horák), [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]](Nela Maroušová), [[Ochrana knihovního fondu]](Veronika Scheinerová), [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]] (Jana Kurfürstová), [[Digitalizace]], [[Automatizace]] (Veronika Vystrčilová, UČO437715), [[Regionální funkce]] (Jana Pavlíčková,UČO439194), [[Revize]] (Dominika Vodáková), [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]](Barbora Červenková), [[Vzdělávání v knihovnách]] (Monika Langerová), [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]] ([[Propagace knihoven]])(Pavlína Špringerová),...

*[[Typologie dokumentů]]
**[[Monografie]], [[Seriálové publikace]] (Lenka Malá), [[Sborníky]] (Eliška Vavrouchová), [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]](Radek Bábík), [[Hudebniny]] (Jindřich Mašek), [[AV dokumenty]](Jakub Ruprecht), [[Ezdroje]] (Linda Dufková)

*[[Definice pojmů]]
**[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]])(Veronika Doležalová), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]] (Milan Zejda),...), [[Autority]], [[Sdílená katalogizace]],[[Přírůstkový seznam]](Ludmila Greplová) , [[Úbytkový seznam]] (David Kučera), [[Výroční zpráva]](Erika Mirová) , [[Prolongace]] (Markéta Krutská), [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]] (Helena Chábová), [[Prezenční výpůjčky]] (Hynek Mayer), [[Upomínky]], ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)'' [[Literární ceny]] (Veronika Doležalová)

 

[[Category:KISK:Kurzy]]