https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Verikkkk
WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]
2026-05-23T02:50:46Z
Příspěvky uživatele
MediaWiki 1.35.0
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51633
Robert Sabert Casey
2015-05-15T09:14:25Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi = Američan<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|vyznamna_dila = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51632
Robert Sabert Casey
2015-05-15T09:13:22Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi = Američan<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|významná díla = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51631
Robert Sabert Casey
2015-05-15T09:12:52Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi = Američan<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|vyznamna_dila = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51630
Robert Sabert Casey
2015-05-15T09:05:50Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi = Američan<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51629
Robert Sabert Casey
2015-05-15T09:02:23Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi =<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51628
Robert Sabert Casey
2015-05-15T09:02:03Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox - vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi =<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51627
Robert Sabert Casey
2015-05-15T09:01:01Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi =<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51626
Robert Sabert Casey
2015-05-15T08:57:31Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51624
Robert Sabert Casey
2015-05-15T08:56:27Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi =<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51622
Robert Sabert Casey
2015-05-15T08:55:50Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
|duvod_umrti =<br />
|rodina = ženatý 1) Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|pobyt =<br />
|obcanstvi =<br />
|skola =<br />
|pracoviste =<br />
|oceneni = <br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51621
Robert Sabert Casey
2015-05-15T08:53:48Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
<br />
|rodina = ženatý 1) Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|znamy_diky = děrné štítky a popis mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51620
Robert Sabert Casey
2015-05-15T08:53:00Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev<br />
<br />
{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Robert Sabert Casey<br />
|datum_narozeni = 10. 1. 1898<br />
|misto_narozeni = Iowa, USA<br />
|datum_umrti = 11. 12. 1981<br />
|misto_umrti = Fort Madison, Iowa, USA<br />
<br />
|rodina = ženatý 1) Helen Lusk Reeves (jeden potomek)<br />
|znamy_diky = děrným štítkům a popisu mluveného projevu<br />
|dilo = Punched cards; their applications to science and industry. Oral communication of technical information (Pilot books)<br />
<br />
}}<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. <br />
Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51539
Robert Sabert Casey
2015-05-14T20:26:37Z
<p>Verikkkk: /* Dílo */</p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
'''Punched cards; their applications to science and industry'''<br />
<br />
Casey se podílel na publikaci ''Punched cards; their applications to science and industry'', vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
<br />
<br />
'''Oral communication of technical information (Pilot books)'''<br />
<br />
<br />
Robert S. Casey napsal ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.<br />
<br />
Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:<br />
<br />
(1) ''Shromažďování informací''<br />
<br />
(2) ''Uspořádání''<br />
<br />
(3) ''Složení''<br />
<br />
(4) ''Ústní podání''<br />
<br />
Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.<ref>CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: ''Internet Archive'' [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt</ref><br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51323
Robert Sabert Casey
2015-05-06T11:27:39Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT:Casey, Robert, S.}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
Casey se podílel na publikaci Punched cards; their applications to science and industry, vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávácímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
Robert S. Casey napsal také knihu ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Sabert_Casey&diff=51322
Robert Sabert Casey
2015-05-06T11:21:39Z
<p>Verikkkk: Založena nová stránka: '''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková '''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie == Život == Robert Sabert Casey se narodi...</p>
<hr />
<div>'''Autoři:''' Barbora Červenková, Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' děrný štítek, informace, karty, technologie<br />
<br />
== Život ==<br />
Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) <ref>Robert Sabert Casey. In: ''Ancestry'' [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157</ref>.<br />
Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. <br />
Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě <ref>KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: ''Find A Grave'' [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:131048050 1402241946.jpg|thumb|right|Náhrobek]]<br />
<br />
== Dílo ==<br />
Casey se podílel na publikaci Punched cards; their applications to science and industry, vydanou v New Yorku v roce 1958 <ref>Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: <br />
http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217</ref>.<br />
Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. <br />
Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.<br />
Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. <br />
Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. <br />
Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez <ref>CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: ''Hathi Trust Digital Library'' [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26</ref>.<br />
<br />
[[Soubor:Punched cards.jpg|thumb|left|Řezy v děrném štítku]]<br />
<br />
Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců.<br />
Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. <br />
Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. <br />
Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávácímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.<br />
Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. <br />
Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet.<br />
V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie. <br />
<br />
Robert S. Casey napsal také knihu ''Oral communication of technical information (Pilot books)'' v roce 1958.<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Punched_cards.jpg&diff=51321
Soubor:Punched cards.jpg
2015-05-06T11:19:51Z
<p>Verikkkk: Řezy v děrném štítku</p>
<hr />
<div>Řezy v děrném štítku</div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:131048050_1402241946.jpg&diff=51320
Soubor:131048050 1402241946.jpg
2015-05-06T11:12:35Z
<p>Verikkkk: Náhrobek</p>
<hr />
<div>Náhrobek</div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&diff=49584
Výpůjční služby
2015-01-23T13:07:48Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčové slova:''' knihovna, čtenář, výpůjčky, tituly<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výpůjční služby jsou poskytovány všem čtenářům a uživatelům tak, jak jsou vymezeny v příslušných ustanoveních [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon knihovního zákona]. Cílem je zpřístupnit knihovní fond - jak absenčně, tak prezenčně.<br />
<br />
== Absenční půjčování informačních dokumentů ==<br />
<br />
Čtenáři si [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Absen%C4%8Dn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dky absenční výpůjčky] v knihovnách mohou zapůjčit domů, a to jak knižní tituly, tak časopisy, noviny, hudebniny nebo mapy. V dnešní době se k tomu přidaly také nejrůznější deskové hry nebo tématické kufříky pro děti, elektronické čtečky knih nebo dokonce obrazy, jak je tomu v Městské knihovně na Opatově v Praze, kde [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Artot%C3%A9ky artotéka] funguje od roku 1983. V Brněnské knihovně Jiřího Mahena se v roce 2013 také zahájilo půjčování hraček a pomůcek pro děti s handicapy.<ref>Výpůjční služby. In:''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
V minulosti poskytovaly některé knihovny také přehrávání magnetofonových záznamů i gramodesek na vlastní magnetofonové pásky.<ref>DALECKÁ, Božena. Služby knihoven: samostatné získávání informací pro studium. Hradec Králové: Státní vědecká knihovna Z. Nejedlého, 1981, 16.s</ref> Dnes se už tyto nosiče v knihovnách nevyskytují. Také rádiové kazety nebo kazety VHS byly nahrazeny nosiči CD a DVD.<br />
Tyto výpůjčky mohou být také dlouhodobé nebo cirkulační. Dlouhodobými výpůjčkami se myslí zapůjčené fondy na delší dobu, což může být například v případě již zmíněných obrazů. <br />
Cirkulační výpůjčka obíhá v určitém rozmezí mezi několika zájemci podle pořadníku - buď se dokument navrací zpět do knihovny, nebo si ho čtenáři vyměňují mezi sebou. Tato služba funguje především ve vědeckých knihovnách, nebo v knihovnách se speciálními fondy.<br />
<br />
<br />
== Prezenční výpůjčky ==<br />
<br />
Jedná se o veškeré již zmíněné (jak tištěné, tak elektronické) dokumenty, které si čtenáři mohou vypůjčit pouze v [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Prezen%C4%8Dn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dky rámci knihovny], jako budovy a nemůže jim být jednotka vypůjčená s sebou domů. Zkrátka jsou určené jen ke studiu v knihovně. Jedná se především o různé příručky, velké encyklopedie nebo vzácné svazky, které jsou v knihovně jen po jednom kuse. Například v Národní knihovně České republiky sem spadají všechny tituly, které byly vydané do roku 1945 a české a slovenské knihy, vydané do roku 1918, také různé rukopisy nebo vzácnější obrazové publikace.<ref>Výpůjční služby. In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/slovanska-knihovna/sluzby-slovanske-knihovny/vypujcni-sluzby</ref> V rámci těchto výpůjček čtenáři využívají zároveň také služby tiskáren, kopírek a internetu. <br />
Zda bude titul čtenářům půjčován absenčně nebo prezenčně se určuje v závislosti na autorských právech dokumentu a na nutné ochraně knihovního fondu.<ref>Výpůjční služby. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
<br />
<br />
== Meziknihovní výpůjční služby ==<br />
<br />
Tato výpůjční služba (zkráceně [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Meziknihovn%C3%AD_slu%C5%BEby MVS]) je knihovnická služba, která umožňuje registrovanému čtenáři zapůjčení dokumentu, který není ve fondu dotazované knihovny, prostřednictvím jiné knihovny.<ref>Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba</ref> V České republice tyto výpůjčky fungují běžně, neboť jsou zde knihovny značně propojeny.<br />
Na vlastních stránkách MVS si čtenář může podle bibliografických nebo zeměpisných údajů vyhledat požadovaný dokument. Následně se mu vygenerují knihovny, kde může hledaný titul nalézt a následně ho každá knihovna nasměruje do jejího vlastního katalogu, kde si čtenář může titul rezervovat.<ref>Meziknihovní výpůjční systém [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://mvs.cz/</ref> <br />
V České republice tyto meziknihovní výpůjčky fungují jak na svém vlastním území, tak i v zahraničí. To zprostředkovává například Moravská zemská knihovna v Brně. Tato služba je už ovšem placená a přístupná pouze tehdy, pokud hledaný titul není k dostání v naprosto žádné knihovně na celém území republiky. Tato služba je poskytovaná jak samotným čtenářům, tak knihovnám jako takovým.<ref>Meziknihovní služby. In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sluzby/pujcovani/meziknihovni-sluzby</ref> <br />
V dnešní době se k MVS také řadí i reprografická služba, kdy se jedná o přenos dat a poskytují se kopie požadovaného dokumentu.<ref>Výpůjční služby. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
<br />
<br />
== Výpůjční lhůta ==<br />
<br />
Každá knihovna má na jednotlivé dokumenty stanovenou výpůjční lhůtu. Zpravidla se u knih jedná o kalendářní měsíc, ale je možnost si výpůjčku prodloužit. Pokud se ovšem jedná o dokument, který je rezervovaný dalším čtenářem, nebo je titul v knihovně nový, prodloužení není možné. U časopisů nebo hudebních nosičů se výpůjční doba pohybuje okolo týdne až čtrnácti dnů a většinou nejdou prodloužit. <br />
Pokud čtenář tyto stanovené lhůty přesáhne, je nucen platit knihovnou stanovené [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Upom%C3%ADnky poplatky], které se dnem po dni sčítají.<br />
<br />
<br />
== Samoobslužné půjčování knih ==<br />
<br />
Samoobslužné výpůjčky, tedy self-check, je nejmodernější formou odbavení při půjčování knih. Jedná se o malý pult, který je k dispozici čtenáři samému, kde pomocí počítače a skeneru zadá své rodné číslo a následně načte tituly, které si chce vypůjčit. Mimo výtisk zapůjčených titulů je zde možnost poslat tento seznam také e-mailem. Tento pult je určen především k rychlejšímu odbavení čtenářů, nebývají zde fronty a čtenář si může sám vyzkoušet, jak takové půjčování funguje v praxi.<br />
V brněnské Knihovně Jiřího Mahena byla tato novinka spuštěna dne 20. října 2014 <ref>Samoobslužné půjčování knih. In: Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/selfcheck</ref>. Tituly zde ovšem nelze načíst jako u běžného pultu v případě, že se přesáhne stanovený limit výpůjček, nebo má čtenář vůči knihovně nevyřešené poplatky v podobě pokut nebo prodloužení registrace v knihovně.<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&diff=49569
Výpůjční služby
2015-01-23T12:42:29Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčové slova:''' knihovna, čtenář, výpůjčky, tituly<br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Výpůjční služby jsou poskytovány všem čtenářům a uživatelům tak, jak jsou vymezeny v příslušných ustanoveních [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovn%C3%AD_z%C3%A1kon knihovního zákona]. Cílem je zpřístupnit knihovní fond - jak absenčně, tak prezenčně.<br />
<br />
== Absenční půjčování informačních dokumentů ==<br />
<br />
Čtenáři si v knihovnách mohou domů zapůjčit jak knižní tituly, tak časopisy, noviny, hudebniny nebo mapy. V dnešní době se k tomu přidaly také nejrůznější deskové hry nebo tématické kufříky pro děti, elektronické čtečky knih nebo dokonce obrazy, jak je tomu v Městské knihovně na Opatově v Praze. V Brněnské knihovně Jiřího Mahena se v roce 2013 také zahájilo půjčování hraček a pomůcek pro děti s handicapy.<ref>Výpůjční služby. In:''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
V minulosti poskytovaly některé knihovny také přehrávání magnetofonových záznamů i gramodesek na vlastní magnetofonové pásky.<ref>DALECKÁ, Božena. Služby knihoven: samostatné získávání informací pro studium. Hradec Králové: Státní vědecká knihovna Z. Nejedlého, 1981, 16.s</ref> Dnes se už tyto nosiče v knihovnách nevyskytují. Také rádiové kazety nebo kazety VHS byly nahrazeny nosiči CD a DVD.<br />
<br />
<br />
== Prezenční výpůjčky ==<br />
<br />
Jedná se o veškeré již zmíněné jak tištěné tak elektronické dokumenty, které si čtenáři mohou vypůjčit pouze v rámci knihovny, jako budovy a nemůže jim být jednotka vypůjčená s sebou domů. Zkrátka jsou určené jen ke studiu v knihovně. Jedná se především o různé příručky, velké encyklopedie nebo vzácné svazky, které jsou v knihovně jen po jednom kuse. Například v Národní knihovně České republiky sem spadají všechny tituly, které byly vydané do roku 1945 a české a slovenské knihy, vydané do roku 1918, také různé rukopisy nebo vzácnější obrazové publikace.<ref>Výpůjční služby. In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/slovanska-knihovna/sluzby-slovanske-knihovny/vypujcni-sluzby</ref> V rámci těchto výpůjček čtenáři využívají zároveň také služby tiskáren, kopírek a internetu. <br />
Zda bude titul čtenářům půjčován absenčně nebo prezenčně se určuje v závislosti na autorských právech dokumentu a na nutné ochraně knihovního fondu.<ref>Výpůjční služby. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
<br />
<br />
== Meziknihovní výpůjční služby ==<br />
<br />
Tato výpůjční služba (zkráceně MVS) je knihovnická služba, která umožňuje registrovanému čtenáři zapůjčení dokumentu, který není ve fondu dotazované knihovny, prostřednictvím jiné knihovny.<ref>Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba</ref> V České republice tyto výpůjčky fungují běžně, neboť jsou zde knihovny značně propojeny.<br />
Na vlastních stránkách MVS si čtenář může podle bibliografických nebo zeměpisných údajů vyhledat. Následně se mu vygenerují knihovny, kde může hledaný titul nalézt a následně ho každá knihovna nasměruje do jejího vlastního katalogu, kde si čtenář může titul rezervovat.<ref>Meziknihovní výpůjční systém [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://mvs.cz/</ref> <br />
V Moravské zemské knihovně v Brně fungují meziknihovní výpůjčky jak na území celé České republiky, tak i v zahraničí. Tato služba je už ovšem placená a přístupná pouze tehdy, pokud hledaný titul není k dostání v naprosto žádné knihovně na celém území republiky. Tato služba je poskytovaná jak samotným čtenářům, tak knihovnám jako takovým.<ref>Meziknihovní služby. In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sluzby/pujcovani/meziknihovni-sluzby</ref> <br />
V dnešní době se k MVS také řadí i reprografická služba, kdy se jedná o přenos dat a poskytují se kopie požadovaného dokumentu.<ref>Výpůjční služby. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
<br />
<br />
== Výpůjční lhůta ==<br />
<br />
Každá knihovna má na jednotlivé dokumenty stanovenou výpůjční lhůtu. Zpravidla se u knih jedná o kalendářní měsíc, ale je možnost si výpůjčku prodloužit. Pokud se ovšem jedná o dokument, který je rezervovaný dalším čtenářem, nebo je titul v knihovně nový, prodloužení není možné. U časopisů nebo hudebních nosičů se výpůjční doba pohybuje okolo týdne až čtrnácti dnů a většinou nejdou prodloužit. <br />
Pokud čtenář tyto stanovené lhůty přesáhne, je nucen platit knihovnou stanovené poplatky, které se dnem po dni sčítají.<br />
<br />
<br />
== Samoobslužné půjčování knih ==<br />
<br />
Knihovna Jiřího Mahena dne 20. října 2014 spustila novinku ve formě půjčování knih, kdy vše ovládá sám čtenář.<ref>Samoobslužné půjčování knih. In: Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/selfcheck</ref> Mimo běžný pult s obsluhou byl vytvořen stoleček s přístrojem a počítačem, do kterého čtenář zadá své rodné číslo a následně načte tituly, které si chce vypůjčit. Mimo výtisk zapůjčených titulů je zde možnost poslat tento seznam také e-mailem. Tento pultík je určen především k rychlejšímu odbavení čtenářů, nebývají zde fronty a čtenář má pocit, že už si v knihovně se vším vystačí sám.<br />
Tituly nepůjdou načíst jako u běžného pultu v případě, že se přesáhne stanovený limit výpůjček (což je zde 25 jakýchkoliv knihovních jednotek) nebo má čtenář vůči knihovně nevyřešené účty v podobě pokut nebo prodloužení registrace v knihovně.<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nep%C5%99%C3%ADstupn%C3%A9_slu%C5%BEby&diff=48797
Nepřístupné služby
2015-01-05T13:15:57Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost<br />
<br />
'''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' - Postižení<br />
<br />
''podřazené'' - Tělesné postižení. Sluchové postižení. Bezbariérový přístup. <br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Přístupnými službami se myslí především předpoklad k tomu, aby byli lidé s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD postižením] plně a plnohodnotně zapojeni do společnosti tím, že budou mít přístupné budovy, veřejné prostory, informace, MHD i nejrůznější veřejné služby. Přístupností (angl. accessibility) se zde myslí bezproblémová dostupnost těchto lidí do knihoven, tak jako je to bezproblémové i pro návštěvníky bez handicapu. Je důležité si ale uvědomit, že odstraněním určitých bariér ještě nedělá budovu nebo službu přístupnou. Druhou náležitostí je také chování lidí k těmto handicapovaným občanům, neboť je potřeba s nimi jednat zcela přirozeně, aby se mohli jednodušeji socializovat.<ref>Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním. In: ''Dobromysl'' [online]. © 2002-2012 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1284</ref> <br />
<br />
<br />
== Cíle ==<br />
<br />
Cíl odstranit nejen bariéry, ale hlavně umožnit handicapovaným lidem žít ve společnosti bez přitěžujících okolností, vede k tomu, že si tito lidí nejen rozšíří obzory, ale procvičí se v sociálních dovednostech, získají pocit naprostého soužití s ostatními lidmi, a ne jen ve své sociální skupině (tedy handicapované), a díky tomu mohou navázat i cenné kontakty a sami sebe i ostatní obohatit o získané zkušenosti.<ref>Lidé s mentálním postižením i ve vaší knihovně. In: ''Inflow'' [online]. © 2007 – 2013 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/lide-s-mentalnim-postizenim-i-ve-vasi-knihovne </ref> <br />
Důležité je ukázat handicapovaným čtenářům, že není důvod se bát přijít na místo, jako je knihovna. Nejenže jsou v dnešní době knihovny vybaveny oddělením i pro nevidomé a slabozraké, ale mohou zde navštěvovat jak informační služby, tak internetové, což je pro ně opět dalším posunem. Také knihovny v posledních letech vytvářejí nejrůznější projekty, se kterými se snaží dostat blíže k handicapovaným čtenářům, poznat jejich potřeby, snažit se rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. <br />
Jednou z významných událostí byl v letech 2009-2010 projekt '''I my jsme občané!''', který vytvořila Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Jeho hlavním cílem bylo začlenit lidi s bariérami v komunikaci do společnosti a redukovat diskriminaci na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení života těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.<ref>I my jsme občané! In: ''Národní informační centrum pro mládež'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.icm.cz/i-my-jsme-obcane</ref> <br />
<br />
<br />
== Přístup pro handicapované v knihovnách ==<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Ji%C5%99%C3%ADho_Mahena_v_Brn%C4%9B Knihovna Jiřího Mahena v Brně] nabízí pro osoby se zdravotním postižením několik bezbariérových provozů. V Ústřední knihovně v centru Brna je to především bezbariérový vstup, výtah, toalety a samozřejmě se zde nachází i zmíněné oddělení pro nevidomé a slabozraké s knihami v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo Braillově písmu], která již disponuje rozmanitými tituly, jako mají k dispozici i běžní čtenáři.<ref>Tělesné postižení. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. © 2009–2015 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/bezbarierovost-kjm</ref> <br />
Handicapovaní čtenáři mají stejné právo na využívání knihovních služeb jako ostatní veřejnost. Knihovny proto musejí najít způsob, jak těmto čtenářům vyhovět a nediskriminovat je kvůli jejich zdravotním znevýhodněním.<ref>KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. ''Služby veřejných knihoven''. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 53. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
Knihovny by proto měly vytvářet nejrůznější služby pro tyto lidi, jako jsou např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliobus bibliobusy], vybavení (ať už se jedná o multimédia nebo tištěné dokumenty) pro zrakově i sluchově postižené čtenáře, online zdroje, ale i fungování dopravy knih lidem, žijící v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech. Pokud toho knihovny nejsou z nějakých důvodů schopny, měly by zpřístupnit své služby alespoň dálkově.<ref>KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. ''Služby veřejných knihoven''. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 65. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
<br />
<br />
'''Internetový přístup'''<br />
<br />
Pro osoby se zrakovým postižením je třeba přizpůsobit také [http://wiki.knihovna.cz/index.php/P%C5%99%C3%ADstupnost_webu internetové stránky]. Například na webových stránkách Katalogu sociálních služeb ve Zlínském kraji, si mohou uživatelé nastavit jak velikost písma, tak zobrazení stránky pro slabší zrak nebo nastavení celého zobrazení na velká písmena.<ref>Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:<br />
http://www.socialnisluzbyzk.cz/<br />
</ref><br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nep%C5%99%C3%ADstupn%C3%A9_slu%C5%BEby&diff=48695
Nepřístupné služby
2015-01-04T12:13:52Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost<br />
<br />
'''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' - Služby handicapovaným<br />
<br />
''podřazené'' - Tělesné postižení. Sluchové postižení. Braillovo písmo. Bezbariérový přístup. <br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Přístupnými službami se myslí především předpoklad k tomu, aby byli lidé s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD postižením] plně a plnohodnotně zapojeni do společnosti tím, že budou mít přístupné budovy, veřejné prostory, informace, MHD i nejrůznější veřejné služby. Přístupností (angl. accessibility) se zde myslí bezproblémová dostupnost těchto lidí do knihoven, tak jako je to bezproblémové i pro návštěvníky bez handicapu. Je důležité si ale uvědomit, že odstraněním určitých bariér ještě nedělá budovu nebo službu přístupnou. Druhou náležitostí je také chování lidí k těmto handicapovaným občanům, neboť je potřeba s nimi jednat zcela přirozeně, aby se mohli jednodušeji socializovat.<ref>Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním. In: ''Dobromysl'' [online]. © 2002-2012 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1284</ref> <br />
<br />
<br />
== Cíle ==<br />
<br />
Cíl odstranit nejen bariéry, ale hlavně umožnit handicapovaným lidem žít ve společnosti bez přitěžujících okolností, vede k tomu, že si tito lidí nejet rozšíří obzory, ale procvičí se v sociálních dovednostech, získají pocit naprostého soužití s ostatními lidmi a ne jen ve své sociální skupině (tedy handicapované), a díky tomu mohou navázat i cenné kontakty a sami sebe i ostatní obohatit o získané zkušenosti.<ref>Lidé s mentálním postižením i ve vaší knihovně. In: ''Inflow'' [online]. © 2007 – 2013 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/lide-s-mentalnim-postizenim-i-ve-vasi-knihovne </ref> <br />
Důležité je ukázat handicapovaným čtenářům, že není důvod se bát přijít na místo, jako je knihovna. Nejenže jsou v dnešní době knihovny vybaveny oddělením i pro nevidomé a slabozraké, ale mohou zde navštěvovat jak informační služby, tak internetové, což je pro ně opět dalším posunem. Také knihovny v posledních letech vytvářejí nejrůznější projekty, se kterými se snaží dostat blíže k handicapovaným čtenářům, poznat jejich potřeby, snažit se rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. <br />
Jednou z významných událostí byl v letech 2009-2010 projekt '''I my jsme občané!''', který vytvořila Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Jeho hlavním cílem bylo začlenit lidi s bariérami v komunikaci do společnosti a redukovat diskriminaci na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení života těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.<ref>I my jsme občané! In: ''Národní informační centrum pro mládež'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.icm.cz/i-my-jsme-obcane</ref> <br />
<br />
<br />
== Přístup pro handicapované v knihovnách ==<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Ji%C5%99%C3%ADho_Mahena_v_Brn%C4%9B Knihovna Jiřího Mahena v Brně] nabízí pro osoby se zdravotním postižením několik bezbariérových provozů. V Ústřední knihovně v centru Brna je to především bezbariérový vstup, výtah, toalety a samozřejmě se zde nachází i zmíněné oddělení pro nevidomé a slabozraké s knihami v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo Braillově písmu], která již disponuje rozmanitými tituly, jako mají k dispozici i běžní čtenáři.<ref>Tělesné postižení. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. © 2009–2015 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/bezbarierovost-kjm</ref> <br />
Handicapovaní čtenáři mají stejné právo na využívání knihovních služeb jako ostatní veřejnost. Knihovny proto musejí najít způsob, jak těmto čtenářům vyhovět a nediskriminovat je kvůli jejich zdravotním znevýhodněním.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. ''Služby veřejných knihoven''. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 53. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
Knihovny by proto měly vytvářet nejrůznější služby pro tyto lidi, jako jsou např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliobus bibliobusy], vybavení (ať už se jedná o multimédia nebo tištěné dokumenty) pro zrakově i sluchově postižené čtenáře, online zdroje, ale i fungování dopravy knih lidem, žijící v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech. Pokud toho knihovny nejsou z nějakých důvodů schopny, měly by zpřístupnit své služby alespoň dálkově.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. ''Služby veřejných knihoven''. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 65. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
<br />
<br />
'''Internetový přístup'''<br />
<br />
Pro osoby se zrakovým postižením je třeba přizpůsobit také [http://wiki.knihovna.cz/index.php/P%C5%99%C3%ADstupnost_webu internetové stránky]. Například na webových stránkách Katalogu sociálních služeb ve Zlínském kraji, si mohou uživatelé nastavit jak velikost písma, tak zobrazení stránky pro slabší zrak nebo nastavení celého zobrazení na velká písmena.<ref>Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:<br />
http://www.socialnisluzbyzk.cz/<br />
</ref><br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nep%C5%99%C3%ADstupn%C3%A9_slu%C5%BEby&diff=48694
Nepřístupné služby
2015-01-04T12:07:58Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost<br />
<br />
'''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' - Služby handicapovaným<br />
<br />
''podřazené'' - Tělesné postižení. Sluchové postižení. Braillovo písmo. Bezbariérový přístup. <br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Přístupnými službami se myslí především předpoklad k tomu, aby byli lidé s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD postižením] plně a plnohodnotně zapojeni do společnosti tím, že budou mít přístupné budovy, veřejné prostory, informace, MHD i nejrůznější veřejné služby. Přístupností (angl. accessibility) se zde myslí bezproblémová dostupnost těchto lidí do knihoven, tak jako je to bezproblémové i pro návštěvníky bez handicapu. Je důležité si ale uvědomit, že odstraněním určitých bariér ještě nedělá budovu nebo službu přístupnou. Druhou náležitostí je také chování lidí k těmto handicapovaným občanům, neboť je potřeba s nimi jednat zcela přirozeně, aby se mohli jednodušeji socializovat.<ref>Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním. In: ''Dobromysl'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1284</ref> <br />
<br />
<br />
== Cíle ==<br />
<br />
Cíl odstranit nejen bariéry, ale hlavně umožnit handicapovaným lidem žít ve společnosti bez přitěžujících okolností, vede k tomu, že si tito lidí nejet rozšíří obzory, ale procvičí se v sociálních dovednostech, získají pocit naprostého soužití s ostatními lidmi a ne jen ve své sociální skupině (tedy handicapované), a díky tomu mohou navázat i cenné kontakty a sami sebe i ostatní obohatit o získané zkušenosti.<ref>Lidé s mentálním postižením i ve vaší knihovně. In: ''Inflow'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/lide-s-mentalnim-postizenim-i-ve-vasi-knihovne </ref> <br />
Důležité je ukázat handicapovaným čtenářům, že není důvod se bát přijít na místo, jako je knihovna. Nejenže jsou v dnešní době knihovny vybaveny oddělením i pro nevidomé a slabozraké, ale mohou zde navštěvovat jak informační služby, tak internetové, což je pro ně opět dalším posunem. Také knihovny v posledních letech vytvářejí nejrůznější projekty, se kterými se snaží dostat blíže k handicapovaným čtenářům, poznat jejich potřeby, snažit se rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. <br />
Jednou z významných událostí byl v letech 2009-2010 projekt '''I my jsme občané!''', který vytvořila Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Jeho hlavním cílem bylo začlenit lidi s bariérami v komunikaci do společnosti a redukovat diskriminaci na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení života těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.<ref>I my jsme občané! In: ''Národní informační centrum pro mládež'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.icm.cz/i-my-jsme-obcane</ref> <br />
<br />
<br />
== Přístup pro handicapované v knihovnách ==<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Ji%C5%99%C3%ADho_Mahena_v_Brn%C4%9B Knihovna Jiřího Mahena v Brně] nabízí pro osoby se zdravotním postižením několik bezbariérových provozů. V Ústřední knihovně v centru Brna je to především bezbariérový vstup, výtah, toalety a samozřejmě se zde nachází i zmíněné oddělení pro nevidomé a slabozraké s knihami v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo Braillově písmu], která již disponuje rozmanitými tituly, jako mají k dispozici i běžní čtenáři.<ref>Tělesné postižení. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/bezbarierovost-kjm</ref> <br />
Handicapovaní čtenáři mají stejné právo na využívání knihovních služeb jako ostatní veřejnost. Knihovny proto musejí najít způsob, jak těmto čtenářům vyhovět a nediskriminovat je kvůli jejich zdravotním znevýhodněním.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 53. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
Knihovny by proto měly vytvářet nejrůznější služby pro tyto lidi, jako jsou např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliobus bibliobusy], vybavení (ať už se jedná o multimédia nebo tištěné dokumenty) pro zrakově i sluchově postižené čtenáře, online zdroje, ale i fungování dopravy knih lidem, žijící v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech. Pokud toho knihovny nejsou z nějakých důvodů schopny, měly by zpřístupnit své služby alespoň dálkově.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 65. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
<br />
<br />
'''Internetový přístup'''<br />
<br />
Pro osoby se zrakovým postižením je třeba přizpůsobit také [http://wiki.knihovna.cz/index.php/P%C5%99%C3%ADstupnost_webu internetové stránky]. Například na webových stránkách Katalogu sociálních služeb ve Zlínském kraji, si mohou uživatelé nastavit jak velikost písma, tak zobrazení stránky pro slabší zrak nebo nastavení celého zobrazení na velká písmena.<ref>Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:<br />
http://www.socialnisluzbyzk.cz/<br />
</ref><br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nep%C5%99%C3%ADstupn%C3%A9_slu%C5%BEby&diff=48693
Nepřístupné služby
2015-01-04T12:07:45Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost<br />
<br />
'''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' - Služby handicapovaným<br />
<br />
''podřazené'' - Tělesné postižení. Sluchové postižení. Braillovo písmo. Bezbariérový přístup. <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Přístupnými službami se myslí především předpoklad k tomu, aby byli lidé s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD postižením] plně a plnohodnotně zapojeni do společnosti tím, že budou mít přístupné budovy, veřejné prostory, informace, MHD i nejrůznější veřejné služby. Přístupností (angl. accessibility) se zde myslí bezproblémová dostupnost těchto lidí do knihoven, tak jako je to bezproblémové i pro návštěvníky bez handicapu. Je důležité si ale uvědomit, že odstraněním určitých bariér ještě nedělá budovu nebo službu přístupnou. Druhou náležitostí je také chování lidí k těmto handicapovaným občanům, neboť je potřeba s nimi jednat zcela přirozeně, aby se mohli jednodušeji socializovat.<ref>Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním. In: ''Dobromysl'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1284</ref> <br />
<br />
<br />
== Cíle ==<br />
<br />
Cíl odstranit nejen bariéry, ale hlavně umožnit handicapovaným lidem žít ve společnosti bez přitěžujících okolností, vede k tomu, že si tito lidí nejet rozšíří obzory, ale procvičí se v sociálních dovednostech, získají pocit naprostého soužití s ostatními lidmi a ne jen ve své sociální skupině (tedy handicapované), a díky tomu mohou navázat i cenné kontakty a sami sebe i ostatní obohatit o získané zkušenosti.<ref>Lidé s mentálním postižením i ve vaší knihovně. In: ''Inflow'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/lide-s-mentalnim-postizenim-i-ve-vasi-knihovne </ref> <br />
Důležité je ukázat handicapovaným čtenářům, že není důvod se bát přijít na místo, jako je knihovna. Nejenže jsou v dnešní době knihovny vybaveny oddělením i pro nevidomé a slabozraké, ale mohou zde navštěvovat jak informační služby, tak internetové, což je pro ně opět dalším posunem. Také knihovny v posledních letech vytvářejí nejrůznější projekty, se kterými se snaží dostat blíže k handicapovaným čtenářům, poznat jejich potřeby, snažit se rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. <br />
Jednou z významných událostí byl v letech 2009-2010 projekt '''I my jsme občané!''', který vytvořila Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Jeho hlavním cílem bylo začlenit lidi s bariérami v komunikaci do společnosti a redukovat diskriminaci na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení života těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.<ref>I my jsme občané! In: ''Národní informační centrum pro mládež'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.icm.cz/i-my-jsme-obcane</ref> <br />
<br />
<br />
== Přístup pro handicapované v knihovnách ==<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Ji%C5%99%C3%ADho_Mahena_v_Brn%C4%9B Knihovna Jiřího Mahena v Brně] nabízí pro osoby se zdravotním postižením několik bezbariérových provozů. V Ústřední knihovně v centru Brna je to především bezbariérový vstup, výtah, toalety a samozřejmě se zde nachází i zmíněné oddělení pro nevidomé a slabozraké s knihami v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo Braillově písmu], která již disponuje rozmanitými tituly, jako mají k dispozici i běžní čtenáři.<ref>Tělesné postižení. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/bezbarierovost-kjm</ref> <br />
Handicapovaní čtenáři mají stejné právo na využívání knihovních služeb jako ostatní veřejnost. Knihovny proto musejí najít způsob, jak těmto čtenářům vyhovět a nediskriminovat je kvůli jejich zdravotním znevýhodněním.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 53. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
Knihovny by proto měly vytvářet nejrůznější služby pro tyto lidi, jako jsou např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliobus bibliobusy], vybavení (ať už se jedná o multimédia nebo tištěné dokumenty) pro zrakově i sluchově postižené čtenáře, online zdroje, ale i fungování dopravy knih lidem, žijící v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech. Pokud toho knihovny nejsou z nějakých důvodů schopny, měly by zpřístupnit své služby alespoň dálkově.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 65. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
<br />
<br />
'''Internetový přístup'''<br />
<br />
Pro osoby se zrakovým postižením je třeba přizpůsobit také [http://wiki.knihovna.cz/index.php/P%C5%99%C3%ADstupnost_webu internetové stránky]. Například na webových stránkách Katalogu sociálních služeb ve Zlínském kraji, si mohou uživatelé nastavit jak velikost písma, tak zobrazení stránky pro slabší zrak nebo nastavení celého zobrazení na velká písmena.<ref>Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:<br />
http://www.socialnisluzbyzk.cz/<br />
</ref><br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nep%C5%99%C3%ADstupn%C3%A9_slu%C5%BEby&diff=48692
Nepřístupné služby
2015-01-04T12:07:25Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost<br />
<br />
'''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' - Služby handicapovaným<br />
''podřazené'' - Tělesné postižení. Sluchové postižení. Braillovo písmo. Bezbariérový přístup. <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Přístupnými službami se myslí především předpoklad k tomu, aby byli lidé s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD postižením] plně a plnohodnotně zapojeni do společnosti tím, že budou mít přístupné budovy, veřejné prostory, informace, MHD i nejrůznější veřejné služby. Přístupností (angl. accessibility) se zde myslí bezproblémová dostupnost těchto lidí do knihoven, tak jako je to bezproblémové i pro návštěvníky bez handicapu. Je důležité si ale uvědomit, že odstraněním určitých bariér ještě nedělá budovu nebo službu přístupnou. Druhou náležitostí je také chování lidí k těmto handicapovaným občanům, neboť je potřeba s nimi jednat zcela přirozeně, aby se mohli jednodušeji socializovat.<ref>Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním. In: ''Dobromysl'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1284</ref> <br />
<br />
<br />
== Cíle ==<br />
<br />
Cíl odstranit nejen bariéry, ale hlavně umožnit handicapovaným lidem žít ve společnosti bez přitěžujících okolností, vede k tomu, že si tito lidí nejet rozšíří obzory, ale procvičí se v sociálních dovednostech, získají pocit naprostého soužití s ostatními lidmi a ne jen ve své sociální skupině (tedy handicapované), a díky tomu mohou navázat i cenné kontakty a sami sebe i ostatní obohatit o získané zkušenosti.<ref>Lidé s mentálním postižením i ve vaší knihovně. In: ''Inflow'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/lide-s-mentalnim-postizenim-i-ve-vasi-knihovne </ref> <br />
Důležité je ukázat handicapovaným čtenářům, že není důvod se bát přijít na místo, jako je knihovna. Nejenže jsou v dnešní době knihovny vybaveny oddělením i pro nevidomé a slabozraké, ale mohou zde navštěvovat jak informační služby, tak internetové, což je pro ně opět dalším posunem. Také knihovny v posledních letech vytvářejí nejrůznější projekty, se kterými se snaží dostat blíže k handicapovaným čtenářům, poznat jejich potřeby, snažit se rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. <br />
Jednou z významných událostí byl v letech 2009-2010 projekt '''I my jsme občané!''', který vytvořila Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Jeho hlavním cílem bylo začlenit lidi s bariérami v komunikaci do společnosti a redukovat diskriminaci na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení života těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.<ref>I my jsme občané! In: ''Národní informační centrum pro mládež'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.icm.cz/i-my-jsme-obcane</ref> <br />
<br />
<br />
== Přístup pro handicapované v knihovnách ==<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Ji%C5%99%C3%ADho_Mahena_v_Brn%C4%9B Knihovna Jiřího Mahena v Brně] nabízí pro osoby se zdravotním postižením několik bezbariérových provozů. V Ústřední knihovně v centru Brna je to především bezbariérový vstup, výtah, toalety a samozřejmě se zde nachází i zmíněné oddělení pro nevidomé a slabozraké s knihami v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo Braillově písmu], která již disponuje rozmanitými tituly, jako mají k dispozici i běžní čtenáři.<ref>Tělesné postižení. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/bezbarierovost-kjm</ref> <br />
Handicapovaní čtenáři mají stejné právo na využívání knihovních služeb jako ostatní veřejnost. Knihovny proto musejí najít způsob, jak těmto čtenářům vyhovět a nediskriminovat je kvůli jejich zdravotním znevýhodněním.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 53. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
Knihovny by proto měly vytvářet nejrůznější služby pro tyto lidi, jako jsou např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliobus bibliobusy], vybavení (ať už se jedná o multimédia nebo tištěné dokumenty) pro zrakově i sluchově postižené čtenáře, online zdroje, ale i fungování dopravy knih lidem, žijící v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech. Pokud toho knihovny nejsou z nějakých důvodů schopny, měly by zpřístupnit své služby alespoň dálkově.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 65. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
<br />
<br />
'''Internetový přístup'''<br />
<br />
Pro osoby se zrakovým postižením je třeba přizpůsobit také [http://wiki.knihovna.cz/index.php/P%C5%99%C3%ADstupnost_webu internetové stránky]. Například na webových stránkách Katalogu sociálních služeb ve Zlínském kraji, si mohou uživatelé nastavit jak velikost písma, tak zobrazení stránky pro slabší zrak nebo nastavení celého zobrazení na velká písmena.<ref>Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:<br />
http://www.socialnisluzbyzk.cz/<br />
</ref><br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nep%C5%99%C3%ADstupn%C3%A9_slu%C5%BEby&diff=48691
Nepřístupné služby
2015-01-04T12:05:04Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost<br />
<br />
'''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
''nadřazené'' - Služby handicapovaným<br />
''podřazené'' - Tělesné postižení. Sluchové postižení. Braillovo písmo. Bezbariérový přístup. <br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Přístupnými službami se myslí především předpoklad k tomu, aby byli lidé s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD postižením] plně a plnohodnotně zapojeni do společnosti tím, že budou mít přístupné budovy, veřejné prostory, informace, MHD i nejrůznější veřejné služby. Přístupností (angl. accessibility) se zde myslí bezproblémová dostupnost těchto lidí do knihoven, tak jako je to bezproblémové i pro návštěvníky bez handicapu. Je důležité si ale uvědomit, že odstraněním určitých bariér ještě nedělá budovu nebo službu přístupnou. Druhou náležitostí je také chování lidí k těmto handicapovaným občanům, neboť je potřeba s nimi jednat zcela přirozeně, aby se mohli jednodušeji socializovat.<ref>Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním. In: ''Dobromysl'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1284</ref> <br />
<br />
<br />
== Cíle ==<br />
<br />
Cíl odstranit nejen bariéry, ale hlavně umožnit handicapovaným lidem žít ve společnosti bez přitěžujících okolností, vede k tomu, že si tito lidí nejet rozšíří obzory, ale procvičí se v sociálních dovednostech, získají pocit naprostého soužití s ostatními lidmi a ne jen ve své sociální skupině (tedy handicapované), a díky tomu mohou navázat i cenné kontakty a sami sebe i ostatní obohatit o získané zkušenosti.<ref>Lidé s mentálním postižením i ve vaší knihovně. In: ''Inflow'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/lide-s-mentalnim-postizenim-i-ve-vasi-knihovne </ref> <br />
Důležité je ukázat handicapovaným čtenářům, že není důvod se bát přijít na místo, jako je knihovna. Nejenže jsou v dnešní době knihovny vybaveny oddělením i pro nevidomé a slabozraké, ale mohou zde navštěvovat jak informační služby, tak internetové, což je pro ně opět dalším posunem. Také knihovny v posledních letech vytvářejí nejrůznější projekty, se kterými se snaží dostat blíže k handicapovaným čtenářům, poznat jejich potřeby, snažit se rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. <br />
Jednou z významných událostí byl v letech 2009-2010 projekt '''I my jsme občané!''', který vytvořila Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Jeho hlavním cílem bylo začlenit lidi s bariérami v komunikaci do společnosti a redukovat diskriminaci na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení života těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.<ref>I my jsme občané! In: ''Národní informační centrum pro mládež'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.icm.cz/i-my-jsme-obcane</ref> <br />
<br />
<br />
== Přístup pro handicapované v knihovnách ==<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Ji%C5%99%C3%ADho_Mahena_v_Brn%C4%9B Knihovna Jiřího Mahena v Brně] nabízí pro osoby se zdravotním postižením několik bezbariérových provozů. V Ústřední knihovně v centru Brna je to především bezbariérový vstup, výtah, toalety a samozřejmě se zde nachází i zmíněné oddělení pro nevidomé a slabozraké s knihami v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo Braillově písmu], která již disponuje rozmanitými tituly, jako mají k dispozici i běžní čtenáři.<ref>Tělesné postižení. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/bezbarierovost-kjm</ref> <br />
Handicapovaní čtenáři mají stejné právo na využívání knihovních služeb jako ostatní veřejnost. Knihovny proto musejí najít způsob, jak těmto čtenářům vyhovět a nediskriminovat je kvůli jejich zdravotním znevýhodněním.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 53. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
Knihovny by proto měly vytvářet nejrůznější služby pro tyto lidi, jako jsou např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliobus bibliobusy], vybavení (ať už se jedná o multimédia nebo tištěné dokumenty) pro zrakově i sluchově postižené čtenáře, online zdroje, ale i fungování dopravy knih lidem, žijící v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech. Pokud toho knihovny nejsou z nějakých důvodů schopny, měly by zpřístupnit své služby alespoň dálkově.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 65. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
<br />
<br />
'''Internetový přístup'''<br />
<br />
Pro osoby se zrakovým postižením je třeba přizpůsobit také [http://wiki.knihovna.cz/index.php/P%C5%99%C3%ADstupnost_webu internetové stránky]. Například na webových stránkách Katalogu sociálních služeb ve Zlínském kraji, si mohou uživatelé nastavit jak velikost písma, tak zobrazení stránky pro slabší zrak nebo nastavení celého zobrazení na velká písmena.<ref>Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:<br />
http://www.socialnisluzbyzk.cz/<br />
</ref><br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nep%C5%99%C3%ADstupn%C3%A9_slu%C5%BEby&diff=48690
Nepřístupné služby
2015-01-04T12:04:07Z
<p>Verikkkk: </p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost<br />
<br />
'''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost<br />
<br />
'''Související pojmy:''' <br />
<br />
''nadřazené'' - Služby handicapovaným<br />
''podřazené'' - Tělesné postižení. Sluchové postižení. Braillovo písmo. Bezbariérový přístup. <br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Přístupnými službami se myslí především předpoklad k tomu, aby byli lidé s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD postižením] plně a plnohodnotně zapojeni do společnosti tím, že budou mít přístupné budovy, veřejné prostory, informace, MHD i nejrůznější veřejné služby. Přístupností (angl. accessibility) se zde myslí bezproblémová dostupnost těchto lidí do knihoven, tak jako je to bezproblémové i pro návštěvníky bez handicapu. Je důležité si ale uvědomit, že odstraněním určitých bariér ještě nedělá budovu nebo službu přístupnou. Druhou náležitostí je také chování lidí k těmto handicapovaným občanům, neboť je potřeba s nimi jednat zcela přirozeně, aby se mohli jednodušeji socializovat.<ref>Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním. In: ''Dobromysl'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1284</ref> <br />
<br />
<br />
== Cíle ==<br />
<br />
Cíl odstranit nejen bariéry, ale hlavně umožnit handicapovaným lidem žít ve společnosti bez přitěžujících okolností, vede k tomu, že si tito lidí nejet rozšíří obzory, ale procvičí se v sociálních dovednostech, získají pocit naprostého soužití s ostatními lidmi a ne jen ve své sociální skupině (tedy handicapované), a díky tomu mohou navázat i cenné kontakty a sami sebe i ostatní obohatit o získané zkušenosti.<ref>Lidé s mentálním postižením i ve vaší knihovně. In: ''Inflow'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/lide-s-mentalnim-postizenim-i-ve-vasi-knihovne </ref> <br />
Důležité je ukázat handicapovaným čtenářům, že není důvod se bát přijít na místo, jako je knihovna. Nejenže jsou v dnešní době knihovny vybaveny oddělením i pro nevidomé a slabozraké, ale mohou zde navštěvovat jak informační služby, tak internetové, což je pro ně opět dalším posunem. Také knihovny v posledních letech vytvářejí nejrůznější projekty, se kterými se snaží dostat blíže k handicapovaným čtenářům, poznat jejich potřeby, snažit se rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. <br />
Jednou z významných událostí byl v letech 2009-2010 projekt '''I my jsme občané!''', který vytvořila Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Jeho hlavním cílem bylo začlenit lidi s bariérami v komunikaci do společnosti a redukovat diskriminaci na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení života těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.<ref>I my jsme občané! In: ''Národní informační centrum pro mládež'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.icm.cz/i-my-jsme-obcane</ref> <br />
<br />
<br />
== Přístup pro handicapované v knihovnách ==<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Ji%C5%99%C3%ADho_Mahena_v_Brn%C4%9B Knihovna Jiřího Mahena v Brně] nabízí pro osoby se zdravotním postižením několik bezbariérových provozů. V Ústřední knihovně v centru Brna je to především bezbariérový vstup, výtah, toalety a samozřejmě se zde nachází i zmíněné oddělení pro nevidomé a slabozraké s knihami v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo Braillově písmu], která již disponuje rozmanitými tituly, jako mají k dispozici i běžní čtenáři.<ref>Tělesné postižení. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/bezbarierovost-kjm</ref> <br />
Handicapovaní čtenáři mají stejné právo na využívání knihovních služeb jako ostatní veřejnost. Knihovny proto musejí najít způsob, jak těmto čtenářům vyhovět a nediskriminovat je kvůli jejich zdravotním znevýhodněním.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 53. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
Knihovny by proto měly vytvářet nejrůznější služby pro tyto lidi, jako jsou např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliobus bibliobusy], vybavení (ať už se jedná o multimédia nebo tištěné dokumenty) pro zrakově i sluchově postižené čtenáře, online zdroje, ale i fungování dopravy knih lidem, žijící v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech. Pokud toho knihovny nejsou z nějakých důvodů schopny, měly by zpřístupnit své služby alespoň dálkově.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 65. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
<br />
<br />
'''Internetový přístup'''<br />
<br />
Pro osoby se zrakovým postižením je třeba přizpůsobit také [http://wiki.knihovna.cz/index.php/P%C5%99%C3%ADstupnost_webu internetové stránky]. Například na webových stránkách Katalogu sociálních služeb ve Zlínském kraji, si mohou uživatelé nastavit jak velikost písma, tak zobrazení stránky pro slabší zrak nebo nastavení celého zobrazení na velká písmena.<ref>Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:<br />
http://www.socialnisluzbyzk.cz/<br />
</ref><br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nep%C5%99%C3%ADstupn%C3%A9_slu%C5%BEby&diff=46483
Nepřístupné služby
2014-12-04T12:44:14Z
<p>Verikkkk: Založena nová stránka: '''Autor:''' Veronika Jílková '''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost '''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost '''Související pojmy:''' Tělesné postiže...</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčová slova:''' handicap, přístupnost<br />
<br />
'''Synonyma:''' znevýhodnění, dostupnost<br />
<br />
'''Související pojmy:''' Tělesné postižení. Sluchové postižení. Braillovo písmo. Bezbariérový přístup. <br />
<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
<br />
Přístupnými službami se myslí především předpoklad k tomu, aby byli lidé s [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD postižením] plně a plnohodnotně zapojeni do společnosti tím, že budou mít přístupné budovy, veřejné prostory, informace, MHD i nejrůznější veřejné služby. Přístupností (angl. accessibility) se zde myslí bezproblémová dostupnost těchto lidí do knihoven, tak jako je to bezproblémové i pro návštěvníky bez handicapu. Je důležité si ale uvědomit, že odstraněním určitých bariér, ještě nedělá budovu nebo službu přístupnou. Druhou náležitostí je také chování lidí k těmto handicapovaným občanům, neboť je potřeba s nimi jednat zcela přirozeně, aby se mohli jednodušeji socializovat.<ref>Přijměte správný postoj vůči lidem se znevýhodněním. In: ''Dobromysl'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1284</ref> <br />
<br />
<br />
== Cíle ==<br />
<br />
Cíl odstranit nejen bariéry, ale hlavně umožnit handicapovaným lidem žít ve společnosti bez přitěžujících okolností, vede k tomu, že si tito lidí nejet rozšíří obzory, ale procvičí se v sociálních dovednostech, získají pocit naprostého soužití s ostatními lidmi a ne jen ve své sociální skupině (tedy handicapované) a díky tomu mohou navázat i cenné kontakty a samy sebe i ostatní obohatit o získané zkušenosti.<ref>Lidé s mentálním postižením i ve vaší knihovně. In: ''Inflow'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/lide-s-mentalnim-postizenim-i-ve-vasi-knihovne </ref> <br />
Důležité je ukázat handicapovaným čtenářům, že není důvod se bát přijít na místo, jako je knihovna. Nejenže jsou v dnešní době knihovny vybaveny oddělením i pro nevidomé i slabozraké, ale mohou zde navštěvovat jak informační služby tak internetové, což je pro ně opět dalším posunem. Také knihovny v posledních letech vytvářejí také nejrůznější projekty, se kterými se snaží dostat blíže k handicapovaným čtenářům, poznat jejich potřeby a snažit se rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. <br />
Jednou z významných událostí byl v letech 2009-2010 projekt '''I my jsme občané!''', který vytvořila Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Jeho hlavním cílem bylo začlenit lidi s bariérami v komunikaci do společnosti a redukovat diskriminaci na úřadech veřejné správy tak, aby byla naplňována jejich občanská práva a došlo ke zlepšení života těchto lidí v jejich přirozeném prostředí.<ref>I my jsme občané! In: ''Národní informační centrum pro mládež'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.icm.cz/i-my-jsme-obcane</ref> <br />
<br />
<br />
== Přístup pro handicapované v knihovnách ==<br />
<br />
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_Ji%C5%99%C3%ADho_Mahena_v_Brn%C4%9B Knihovna Jiřího Mahena v Brně] nabízí pro osoby se zdravotním postižením několik bezbariérových provozů. V Ústřední knihovně je to především bezbariérový vstup, výtah, toalety a samozřejmě se zde nachází i zmíněné oddělení pro nevidomé a slabozraké s knihami v [http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo Braillově písmu], která již disponuje rozmanitými tituly, jako mají k dispozici i běžní čtenáři.<ref>Tělesné postižení. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/bezbarierovost-kjm</ref> <br />
Handicapovaní čtenáři mají stejné právo na využívání knihovních služeb jako ostatní veřejnost. Knihovny proto musejí najít způsob jak těmto čtenářům vyhovět a nediskriminovat je kvůli jejich zdravotním znevýhodněním.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 53. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
Knihovny by proto měly vytvářet nejrůznější služby pro tyto lidi, jako jsou např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliobus bibliobusy], vybavení (ať už se jedná o multimédia nebo tištěné dokumenty) pro zrakově i sluchově postižené čtenáře, online zdroje, ale i fungování dopravy knih lidem, žijící v odlehlých nebo těžko dostupných oblastech. Pokud toho knihovny nejsou z nějakých důvodů schopny, měly by zpřístupnit své služby alespoň dálkově.<ref>KOONTZ, Christie. GUBBIN, Barbara. Služby veřejných knihoven. 2. Vyd. Praha: Národní knihovna české republiky, 2012, 65. s. ISBN 978-80-7050-612-7</ref> <br />
<br />
<br />
'''Internetový přístup'''<br />
<br />
Pro osoby se zrakovým postižením je třeba přizpůsobit také [http://wiki.knihovna.cz/index.php/P%C5%99%C3%ADstupnost_webu internetové stránky]. Například na webových stránkách Katalogu sociálních služeb ve Zlínském kraji, si mohou uživatelé nastavit jak velikost písma, tak zobrazení stránky pro slabší zrak nebo nastavení celého zobrazení na velká písmena.<ref>Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji [online]. [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:<br />
http://www.socialnisluzbyzk.cz/<br />
</ref><br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&diff=46268
Výpůjční služby
2014-12-03T10:28:05Z
<p>Verikkkk: Založena nová stránka: '''Autor:''' Veronika Jílková '''Klíčové slova:''' knihovna, čtenář, výpůjčky, tituly == Absenční půjčování informačních dokumentů == Čtenáři si ...</p>
<hr />
<div>'''Autor:''' Veronika Jílková<br />
<br />
'''Klíčové slova:''' knihovna, čtenář, výpůjčky, tituly<br />
<br />
<br />
== Absenční půjčování informačních dokumentů ==<br />
<br />
Čtenáři si v knihovnách mohou domů zapůjčit jak knižní tituly, tak časopisy, noviny, hudebniny nebo mapy. V dnešní době se k tomu přidaly také nejrůznější deskové hry nebo tématické kufříky pro děti, elektronické čtečky knih nebo dokonce obrazy, jak je tomu v Městské knihovně na Opatově v Praze. V Brněnské knihovně Jiřího Mahena se v roce 2013 také zahájilo půjčování hraček a pomůcek pro děti s handicapy.<ref>Výpůjční služby. In:''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
V minulosti poskytovaly některé knihovny také přehrávání magnetofonových záznamů i gramodesek na vlastní magnetofonové pásky.<ref>DALECKÁ, Božena. Služby knihoven: samostatné získávání informací pro studium. Hradec Králové: Státní vědecká knihovna Z. Nejedlého, 1981, 16.s</ref> Dnes se už tyto nosiče v knihovnách nevyskytují. Také rádiové kazety nebo kazety VHS byly nahrazeny nosiči CD a DVD.<br />
<br />
<br />
== Prezenční výpůjčky ==<br />
<br />
Jedná se o veškeré již zmíněné jak tištěné tak elektronické dokumenty, které si čtenáři mohou vypůjčit pouze v rámci knihovny, jako budovy a nemůže jim být jednotka vypůjčená s sebou domů. Zkrátka jsou určené jen ke studiu v knihovně. Jedná se především o různé příručky, velké encyklopedie nebo vzácné svazky, které jsou v knihovně jen po jednom kuse. Například v Národní knihovně České republiky sem spadají všechny tituly, které byly vydané do roku 1945 a české a slovenské knihy, vydané do roku 1918, také různé rukopisy nebo vzácnější obrazové publikace.<ref>Výpůjční služby. In: ''Národní knihovna České republiky'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/slovanska-knihovna/sluzby-slovanske-knihovny/vypujcni-sluzby</ref> V rámci těchto výpůjček čtenáři využívají zároveň také služby tiskáren, kopírek a internetu. <br />
Zda bude titul čtenářům půjčován absenčně nebo prezenčně se určuje v závislosti na autorských právech dokumentu a na nutné ochraně knihovního fondu.<ref>Výpůjční služby. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
<br />
<br />
== Meziknihovní výpůjční služby ==<br />
<br />
Tato výpůjční služba (zkráceně MVS) je knihovnická služba, která umožňuje registrovanému čtenáři zapůjčení dokumentu, který není ve fondu dotazované knihovny, prostřednictvím jiné knihovny.<ref>Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba</ref> V České republice tyto výpůjčky fungují běžně, neboť jsou zde knihovny značně propojeny.<br />
Na vlastních stránkách MVS si čtenář může podle bibliografických nebo zeměpisných údajů vyhledat. Následně se mu vygenerují knihovny, kde může hledaný titul nalézt a následně ho každá knihovna nasměruje do jejího vlastního katalogu, kde si čtenář může titul rezervovat.<ref>Meziknihovní výpůjční systém [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://mvs.cz/</ref> <br />
V Moravské zemské knihovně v Brně fungují meziknihovní výpůjčky jak na území celé České republiky, tak i v zahraničí. Tato služba je už ovšem placená a přístupná pouze tehdy, pokud hledaný titul není k dostání v naprosto žádné knihovně na celém území republiky. Tato služba je poskytovaná jak samotným čtenářům, tak knihovnám jako takovým.<ref>Meziknihovní služby. In: ''Moravská zemská knihovna'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sluzby/pujcovani/meziknihovni-sluzby</ref> <br />
V dnešní době se k MVS také řadí i reprografická služba, kdy se jedná o přenos dat a poskytují se kopie požadovaného dokumentu.<ref>Výpůjční služby. In: ''Knihovna Jiřího Mahena v Brně'' [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby</ref><br />
<br />
<br />
== Výpůjční lhůta ==<br />
<br />
Každá knihovna má na jednotlivé dokumenty stanovenou výpůjční lhůtu. Zpravidla se u knih jedná o kalendářní měsíc, ale je možnost si výpůjčku prodloužit. Pokud se ovšem jedná o dokument, který je rezervovaný dalším čtenářem, nebo je titul v knihovně nový, prodloužení není možné. U časopisů nebo hudebních nosičů se výpůjční doba pohybuje okolo týdne až čtrnácti dnů a většinou nejdou prodloužit. <br />
Pokud čtenář tyto stanovené lhůty přesáhne, je nucen platit knihovnou stanovené poplatky, které se dnem po dni sčítají.<br />
<br />
<br />
== Samoobslužné půjčování knih ==<br />
<br />
Knihovna Jiřího Mahena dne 20. října 2014 spustila novinku ve formě půjčování knih, kdy vše ovládá sám čtenář.<ref>Samoobslužné půjčování knih. In: Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/selfcheck</ref> Mimo běžný pult s obsluhou byl vytvořen stoleček s přístrojem a počítačem, do kterého čtenář zadá své rodné číslo a následně načte tituly, které si chce vypůjčit. Mimo výtisk zapůjčených titulů je zde možnost poslat tento seznam také e-mailem. Tento pultík je určen především k rychlejšímu odbavení čtenářů, nebývají zde fronty a čtenář má pocit, že už si v knihovně se vším vystačí sám.<br />
Tituly nepůjdou načíst jako u běžného pultu v případě, že se přesáhne stanovený limit výpůjček (což je zde 25 jakýchkoliv knihovních jednotek) nebo má čtenář vůči knihovně nevyřešené účty v podobě pokut nebo prodloužení registrace v knihovně.<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /><br />
<references /></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=44102
KISK:Metody knihovnické práce
2014-10-12T21:44:24Z
<p>Verikkkk: /* Rozcestí */</p>
<hr />
<div>==Metody knihovnické práce==<br />
<br />
Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br />
<br />
==Semestrální úkol==<br />
Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br />
<br />
== Rozcestí ==<br />
<br />
*[[Vývoj českého knihovnictví]]<br />
**[[1918-1938]]<br />
***[[Knihovnické spolky]], [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]], [[Situace v knihovnách]], [[Hospodářská krize]], [[Významné instituce]], [[Významné osobnosti]]<br />
**[[1939-1945]]<br />
***[[Situace v knihovnách]]<br />
**[[1945-1948]]<br />
***[[Situace v knihovnách]]<br />
**[[1948-1968]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]], [[Významné osobnosti]]<br />
**[[1969-1989]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]],<br />
**[[1990-současnost]]<br />
<br />
[[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]], [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]], [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]], [[Knihovnické časopisy]]<br />
<br />
*[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br />
**[[Listina základních práv a svobod]], [[Knihovnický zákon]], [[Autorský zákon]], [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]], [[Zákon o periodických publikacích]], [[Zákon o veřejných zakázkách]], [[Jiné zákony]]<br />
<br />
*[[Systém knihoven]]<br />
**[[Základní knihovny]], [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]], [[Zámecké knihovny]]&nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]], [[Knihovny muzeí a galerií]], [[Oborové knihovny]]), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]], [[Evidence do systému knihoven]]<br />
<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br />
**[[Klient a služby]], [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br />
<br />
*[[Služby knihoven]]<br />
**[[Výpůjční služby]] (Veronika Jílková), [[Rešeršní služby]], [[Informační služby]], [[Meziknihovní služby]], [[Elektronické dodávání dokumentů]],...<br />
<br />
*[[Knihovnické procesy]]<br />
**[[Akvizice]], [[Katalogizace]], [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]], [[Ochrana knihovního fondu]], [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]], [[Digitalizace]], [[Automatizace]], [[Regionální funkce]], [[Revize]], [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]], [[Vzdělávání v knihovnách]], [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]],...<br />
<br />
*[[Typologie dokumentů]]<br />
**[[Monografie]], [[Seriálové publikace]], [[Sborníky]], [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]], [[Hudebniny]], [[AV dokumenty]], [[Ezdroje]]<br />
<br />
*[[Definice pojmů]]<br />
**[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]]), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]],...), [[Autority]], [[Sdílená katalogizace]], [[Výroční zpráva]], [[Přírůstkový seznam]], [[Úbytkový seznam]], [[Výroční zpráva]], [[Prolongace]], [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]], [[Prezenční výpůjčky]], [[Upomínky]], ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)''<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:KISK:Kurzy]] <br/></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metody_knihovnick%C3%A9_pr%C3%A1ce&diff=44101
KISK:Metody knihovnické práce
2014-10-12T21:43:35Z
<p>Verikkkk: /* Rozcestí */</p>
<hr />
<div>==Metody knihovnické práce==<br />
<br />
Toto je úvodní stránka předmětu. Měla by sloužit jako '''rozcestník na další témata'''. Při zpracování článků použijte více zdrojů a snažte se o jejich odbornost. Nemá smysl, aby toto byla druhá nebo okopírovaná Wikipedie. Můžete na ni odkázat. Při zpracování témat se snažte zaměřit na náš obor.<br />
<br />
==Semestrální úkol==<br />
Vytvořte jedno heslo. Můžete si vybrat z nabídky, případně si vytvořte vlastní. Podmínkou je, aby se heslo týkalo předmětu. U hesla zadejte své jméno, aby bylo jasné, kdo heslo zpracovával. Dbejte na odbornost, čerpejte z odborných zdrojů. Hesla zadaná na Wiki můžete i doplňovat a opravovat. Nezapomeňte, že vypracované články mohou posloužit jako studijní materiály pro Vaše následovníky, přistupujte k jejich tvoření proto zodpovědně. Navíc se z nich možná budete učit i Vy...<br />
<br />
== Rozcestí ==<br />
<br />
*[[Vývoj českého knihovnictví]]<br />
**[[1918-1938]]<br />
***[[Knihovnické spolky]], [[Knihovnické školství]], [[1. knihovní zákon]], [[Situace v knihovnách]], [[Hospodářská krize]], [[Významné instituce]], [[Významné osobnosti]]<br />
**[[1939-1945]]<br />
***[[Situace v knihovnách]]<br />
**[[1945-1948]]<br />
***[[Situace v knihovnách]]<br />
**[[1948-1968]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Druhý knihovní zákon]], [[Významné osobnosti]]<br />
**[[1969-1989]]<br />
***[[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]],<br />
**[[1990-současnost]]<br />
<br />
[[Devadesátá léta]], [[Situace v knihovnách]], [[Významné osobnosti]], [[Nové služby]], [[Zajímavé projekty]], [[Významné osobnosti]], [[Knihovnické spolky]], [[Knihovnické časopisy]]<br />
<br />
*[[Základní legislativa]] - vyberte vždy nějaký oddíl v zákoně a popošte jej<br />
**[[Listina základních práv a svobod]], [[Knihovnický zákon]], [[Autorský zákon]], [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]], [[Zákon o povinném výtisku]]&nbsp;(Petra Čapková), [[Zákon na ochranu osobních údajů]], [[Zákon o periodických publikacích]], [[Zákon o veřejných zakázkách]], [[Jiné zákony]]<br />
<br />
*[[Systém knihoven]]<br />
**[[Základní knihovny]], [[Specializované knihovny]] ([[Akademické knihovny]], [[Zámecké knihovny]]&nbsp;(Martin Töpfer), [[Školní knihovny]], [[Knihovny muzeí a galerií]], [[Oborové knihovny]]), [[Krajské knihovny]], [[Knihovny zřizované MK ČR]], [[Evidence do systému knihoven]]<br />
<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven]]<br />
**[[Klient a služby]], [[Procesy a legislativa]], [[Vzdělávání]], [[Fondy]], [[Lidé]]<br />
<br />
*[[Služby knihoven]] Veronika Jílková<br />
**[[Výpůjční služby]], [[Rešeršní služby]], [[Informační služby]], [[Meziknihovní služby]], [[Elektronické dodávání dokumentů]],...<br />
<br />
*[[Knihovnické procesy]]<br />
**[[Akvizice]], [[Katalogizace]], [[Evidence fondu]], [[Druhy fondů]], [[Ochrana knihovního fondu]], [[Organizace fondu]], [[Výpůjční protokol]], [[Digitalizace]], [[Automatizace]], [[Regionální funkce]], [[Revize]], [[Regionální funkce]], [[Podpora čtenářství]], [[Vzdělávání v knihovnách]], [[Měření výkonu knihoven]] ([[Benchmarking]], [[ROI]], [[Uživatelské výzkumy]],...), [[Marketing knihoven]],...<br />
<br />
*[[Typologie dokumentů]]<br />
**[[Monografie]], [[Seriálové publikace]], [[Sborníky]], [[Šedá literatura]], [[Kartografické materiály]], [[Hudebniny]], [[AV dokumenty]], [[Ezdroje]]<br />
<br />
*[[Definice pojmů]]<br />
**[[Dezideráta]],[[Formáty]] ([[MARC21]]), [[Katalogizační pravidla]] ([[RDA]], [[AACR2]], [[ISBD]]), [[Klasifikační schémata]] ([[MDT]], [[DDT]],...), [[Autority]], [[Sdílená katalogizace]], [[Výroční zpráva]], [[Přírůstkový seznam]], [[Úbytkový seznam]], [[Výroční zpráva]], [[Prolongace]], [[Cirkulace]], [[Absenční výpůjčky]], [[Prezenční výpůjčky]], [[Upomínky]], ''(lze doplnit i další pojmy z přednášek)''<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:KISK:Kurzy]] <br/></div>
Verikkkk
https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=44086
KISK:Blok expertů/Témata pro bakaláře
2014-10-12T18:19:58Z
<p>Verikkkk: /* Barbora Uhlířová: Informace pro všechny */</p>
<hr />
<div><div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF"><br />
<br />
==Organizační pokyny==<br />
===Postup při tvorbě hesla===<br />
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br />
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br />
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:hana.habermannova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br />
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br />
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br />
<br />
V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br />
<br />
HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 26. PROSINCE 2014. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. LEDNA 2015. Druhý opravný termín je 30. 1. 2015.<br />
<br />
===Požadavky na hesla===<br />
* Rozsah textu hesla je 3000-4000 znaků (bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu k plynulému textu, tj. pod vygenerovaným obsahem, po začátek informací o zdrojích, a to použité literatury i to, co lze ve stránkovaných dokumentech psát do poznámek pod čarou; počítá se tedy jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm), nedodržení v obou směrech bude hodnoceno negativně.<br />
* Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br />
* Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br />
* Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br />
* S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br />
* Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br />
* U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br />
* Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br />
<br />
Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br />
<br />
Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br />
<br />
Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br />
<br />
=== Časté chyby ===<br />
Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br />
Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br />
* Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br />
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br />
* Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br />
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br />
* Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br />
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br />
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br />
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br />
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br />
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br />
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br />
* Větší množství hrubek<br />
<br />
<br />
=== Blok expertů - Vzor ===<br />
* [[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br />
</div><br />
{{RIGHTTOC}}<br />
<br />
---<br />
<br />
== Blok expertů - podzim 2014 ==<br />
<br />
=== Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br />
<br />
*[[Akio Morita]] Lucie Hrbáčková<br />
*[[Seth Godin]] Dana Tomančáková<br />
*[[Golden circle]] Zbyněk Tajovský<br />
*[[Simon Sinek]] Monika Mociarikova<br />
*[[Mapa kontaktních míst]] Eva Tesařová<br />
*[[Guy Kawasaki]] Beáta Močiariková<br />
*[[Spritz]] Martin Töpfer<br />
*[[Rychlopsaní]] Miroslava Töpferová<br />
*[[Jednorázová emailová adresa]] - Vašek Štefela<br />
*[[Tim Ferriss]] - Martin Kravec<br />
<br />
=== Vladimír Šandera: Life of a startupist&nbsp;: my journey, observations, lessons learned ===<br />
<br />
*[[Start-up speak]]<br />
<br />
=== Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br />
<br />
*[[Platební nástroje/platební instrumenty]] Kateřina Spáčilová<br />
*[[SEPA projekt]] Kocurek Josef<br />
*[[Mezinárodní platba]] Petr Blaha<br />
*[[Přeshraniční platba]] Jana Votroubková<br />
*[[Evropská platební rada - EPC|Evropská platební rada EPC]] Kateřina Sýkorová<br />
*[[Zákon o platebním styku (284/2009 Sb.)]] Neureiterová Eva<br />
*[[Zákon o bankách]] Marcinkova Lucia<br />
*[[Netting]] Milan Zejda<br />
*[[Gross]] Milan Zejda<br />
*[[AMOS informační systém]]Nikola Fröhlichová<br />
*[[CERTIS systém]] Ivo Porybný<br />
*[[M-banking]]Milan Lučan<br />
*[[On-line banking]] Eva Tesařová<br />
*[[E-banking]] Kateřina Slámová<br />
*[[Ochranné prvky bankovek]] Jana Šuráňová<br />
<br />
=== Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br />
<br />
*[[Bariéry v přístupu k informacím]] Švábenská Anežka<br />
*[[Přístupnost webu]] Iva Michálková<br />
*[[Univerzální design]] Pavlína Špringerová<br />
*[[Mezinárodní úmluva o právech lidí s postižením]] Neureiterová Eva<br />
*[[Uživatelský audit]] <br />
*[[Mentální postižení]] Smatanová Tereza<br />
*[["Snadno srozumitelné informace"]] <br />
*[[WCAG - web content accessibility guidelines]] Alena Paulusová<br />
*[[Blind friendly web]] Petr Blaha <br />
*[[Nepřístupné služby]] Veronika Jílková<br />
<br />
=== Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br />
<br />
=== Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přínáší ===<br />
<br />
=== Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br />
<br />
=== Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br />
<br />
=== Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br />
<br />
=== Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br />
<br />
=== Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br />
<br />
=== Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br />
<br />
=== Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br />
<br />
=== Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu<br/> ===<br />
<br />
== Blok expertů - jaro 2014 ==<br />
<br />
=== Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br />
<br />
*[[Centrum pro výzkum veřejného mínění]] -<br />
*[[Český rozhlas]] - Josef Kocurek<br />
*[[Česká televize]] - Adam Žebrák<br />
*[[Ethan Zuckerman]] - Iva Michálková<br />
*[[Evropská vysílací unie]] - Ivana Krištofová<br />
*[[Freelancer]] - Ladislav Rolník<br />
*[[Chris Cramer]]<br />
*[[Christiane Amanpour]] - Michaela Matoušková<br />
*[[Influencer]] - Petr Svoboda<br />
*[[Mashable]] - Jiří Velísek<br />
*[[Media Summit]]<br />
*[[Mediální logika]] <br />
*[[Multiplikační efekt]] - Monika Martonová<br />
*[[News exchange]]<br />
*[[Nieman Lab]]<br />
*[[Online archiv]]<br />
*[[Oligarchizace]]<br />
*[[Open journalism]]<br />
*[[Pew Research Center]]<br />
*[[Telekomunikační systém]]<br />
*[[Zpravodajství]] - Andrea Kopečná<br />
<br />
=== Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br />
<br />
*[[Czechinvest]] - Petr Svoboda<br />
*[[CzechTrade]] - Jitka Petrlová<br />
*[[Informační tok]]<br />
*[[Jorge Luis Borges]] - Beáta Močiariková<br />
*[[Kvalita]]<br />
*[[Kvantita]]<br />
*[[Management kvality]]<br />
*[[Sémantické vyhledávání]] - Martin Kravec<br />
*[[SPC file]]<br />
*[[Vyhledávací nástroj]]<br />
<br />
=== Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br />
<br />
*[[Daňové asignace]]<br />
*[[Dárcovství]]<br />
*[[Dotace]]- Veronika Linhartová<br />
*[[Fundraising]] - Iva Michálková<br />
*[[Fundraisingový argument]] - Kateřina Rovná<br />
*[[Grant]]<br />
*[[Grantové řízení]] - Daniela Riedlová<br />
*[[Komerční sféra]]<br />
*[[Nezisková organizace]] - Tereza Pojezná<br />
*[[Online dárcovství]]<br />
*[[Rozpočet]]<br />
*[[Sociální zodpovědnost]]<br />
*[[Veřejná sféra]]<br />
<br />
=== Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br />
<br />
*[[Ars Electronica]] - Nikola Fröhlichová<br />
*[[Creative class]] - Barbora Tvrdoňová<br />
*[[Brněnská káznice]] - Miroslava Töpferová<br />
*[[Gentrifikace]] - Jana Slaná<br />
*[[Hipster]] - Tomáš Nováček<br />
*[[Institut umění]] - Dana Katrňáková<br />
*[[Ken Robinson]] - Lenka Keprtová<br />
*[[Kreativní centrum Brno]] - Josef Březina<br />
*[[Kreativní ekonomika]] - Erika Mirová<br />
*[[Kreativní odvětví]] - Jana Vebrová<br />
*[[Kreativní průmysl]] - Andrea Kratochvílová<br />
*[[Kulturní průmysl]] - Dana Katrňáková<br />
*[[Kulturní sektor]] -<br />
*[[Richard Florida|Richard Florida]]<br />
*[[Startup inkubátor]]<br />
*[[Vlněna]] - Miroslava Töpferová<br />
<br />
=== Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br />
<br />
*[[Dyslexie]] - Monika Močiariková<br />
*[[Firemní e-learning]]- Veronika Linhartová<br />
*[[Gamifikace e-learningu]]<br />
*[[Massive open online course]] - Štěpán Galousek<br />
*[[Rozečti.se]] - Jan Kupka<br />
*[[Smart board]] - Martina Vaňková<br />
*[[Speciální pedagogika]] - Tereza Maňáková<br />
*[[Text skimming]]<br />
*[[Zpětná vazba]] - Jan Sladký<br />
<br />
=== Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br />
<br />
*[[Digitální nomád]] - Lučan Milan<br />
*[[IDC]]<br />
*[[Kreativní profesionál]]<br />
*[[Know How]] - Lada Brymová<br />
*[[Osobní brand]]<br />
*[[Podnikání]] - Eva Sedláková<br />
*[[Práce z domu]] - Martin Páč<br />
*[[Profesionál typu T]]<br />
*[[Schwarz systém]] - Neureiterová Eva<br />
*[[Smlouva o dílo]] - Neureiterová Eva<br />
*[[Tichá revoluce]]<br />
*[[Time management]] - Kateřina Spáčilová<br />
*[[Živnostenský list]] - Slámová Kateřina<br />
<br />
=== Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br />
<br />
*[[Bayesova věta]]<br />
*[[Citizen science]]<br />
*[[Coursera]] - Jana Kantorová<br />
*[[Dan Ariely]] - Pavla Čonková<br />
*[[Daniel Kahneman]] - Lenka Keprtová<br />
*[[Data mining]] - Paulína Kosturáková<br />
*[[Data vizualizace]]<br />
*[[EdX]] – Kristýna Klímková<br />
*[[Galaxy Zoo]]<br />
*[[GitHub]]<br />
*[[Khan Academy]] - Dana Tomanačáková<br />
*[[Monty Hallův problém]] - Jakub Foral<br />
*[[Pravděpodobnost]] - Karpeová Denisa<br />
*[[Python (programovací jazyk)]] - Lukáš Závodný<br />
*[[Rozhodovací stromy]]<br />
*[[Sloan Digital Sky Survey]]<br />
*[[Strojové učení]]<br />
*[[Udacity]]<br />
*[[Věděcký manýrismus]]<br />
*[[Velký třesk]] - Karolína Krbcová<br />
<br />
=== Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br />
<br />
*[[Both-brainer]]<br />
*[[Confirmation bias]] - Pavel Klammert<br />
*[[Exploration-exploitation paradox]]<br />
*[[GrowJob]]<br />
*[[Informační doba]] - Katarína Filičková<br />
*[[Informační přetížení]] - Jana Vebrová<br />
*[[Komplexní systémy]]<br />
*[[Konkurenceschopnost]] - Michaela Kuchařová<br />
*[[Kvalita informace]] - Barbora Mohelníková<br />
*[[Left-brainer]]<br />
*[[Mentalni modely]] - Andrej Chalás<br />
*[[Metodologie]] - Denisa Karpeová<br />
*[[Osobni rozvoj]]<br />
*[[Osobni wiki]] Petrlová Jitka<br />
*[[Prokrastinace]] - Vendula Výborná<br />
*[[Right-brainer]]<br />
*[[Rozhodovací paralýza]]<br />
*[[Vizualni kortex]]<br />
*[[Vzorec chování]] - Štěpán Řezník<br />
<br />
=== Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br />
<br />
*[[Autentizace uživatelů]]<br />
*[[Biometrie]] - Zuzana Kunová<br />
*[[Daktyloskopie]] - Jana Šuráňová<br />
*[[False acceptance]]<br />
*[[False rejection]]<br />
*[[IrisCode]] - Jonáš Prstek<br />
*[[Kryptografie]]- Michal Létal<br />
*[[Login]]<br />
*[[Touch ID]]- Boris Turek<br />
*[[Verifikace]]<br />
<br />
=== Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br />
<br />
*[[Alan Kay]]<br />
*[[Augmented learning]]<br />
*[[Dynabook]]<br />
*[[Fitbit]] - Václav Piták<br />
*[[Konstruktivistické učení]]<br />
*[[Location-based learning]]<br />
*[[M77]]<br />
*[[One Laptop per Child]] Michaela Sedlová<br />
*[[Pac-Manhattan]] Martina Sehnalová<br />
*[[Palo Alto Research Center]]<br />
*[[Personal Digital Assistant]]<br />
*[[Role-playing]] - Jakub Foral<br />
*[[Rozšířená virtualita]]<br />
*[[Situační učení]] - Lenka Cahlová<br />
*[[Sugar (operační systém)]] Martin Svinka<br />
*[[Tablet]] - Veronika Ježková<br />
<br />
=== Berka: UX tam venku ===<br />
<br />
*[[Agilní vývoj]]<br />
*[[Asociace UX]]<br />
*[[Brownův pohyb]] - Albert Lukšík<br />
*[[Customer experience]]<br />
*[[Customer journey map]]<br />
*[[Kentico]]<br />
*[[Klíčové ukazatele výkonnosti]] - Michaela Kortyšová<br />
*[[Minimum viable product]]<br />
*[[Persony]] - Ivo Porybný<br />
*[[Prototypování]]<br />
*[[Redesign]]<br />
*[[Toastmasters]]<br />
*[[Uživatelská přívětivost]] - Jana Kantorová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2013==<br />
=== Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br />
*[[Analýza chování]]<br />
*[[Datový korpus]]<br />
*[[Dialogový systém]]<br />
*[[Diskrétní model]]<br />
*[[Foném]] - Michal Kaláb<br />
*[[Formální systém]]<br />
*[[Grafém]] - Michaela Kouřilová<br />
*[[Hilbertův program]] - Lenka Machátová<br />
*[[Informační šum]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Informatika]] - Eva Sedláková<br />
*[[Interdisciplinarita]]<br />
*[[Kognitivní věda]] - Jan Strach<br />
*[[Logika]] - Klára Kopecká<br />
*[[Mealyho automat]]<br />
*[[Neuron]] - Jakub Fryš<br />
*[[Neurotransmiter]] - Ester Březinová<br />
*[[Operační systém]] - Dušan Schnelly<br />
*[[Počítačová simulace]] - Alexandra Pešáková<br />
*[[Počítačová věda]]<br />
*[[Pravděpodobnostní model]]<br />
*[[Primární emoce]] - Michaela Horáková<br />
*[[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br />
*[[Sekundární emoce]] - Marie Křivá<br />
*[[Skrytý Markovův model]]<br />
*[[Synapse]] - Denisa Karpeová<br />
*[[Syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br />
*[[Taxonomie]] - Roman Novotný<br />
*[[Teorie her]] - Martina Leitgebová<br />
*[[Teorie informace]] - Barbora Mohelníková<br />
*[[Věta o neúplnosti]]<br />
*[[Vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br />
<br />
===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br />
*[[CMS(Content Management System)]] - Václav Kůs<br />
*[[Crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br />
*[[Doménová znalost]]<br />
*[[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br />
*[[Konkurence]] - Jana Pekárková<br />
*[[Koučování]] - Michaela Hortová<br />
*[[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br />
*[[Market test]]<br />
*[[MVP(Minimum Viable Product)]]<br />
*[[Networking]] - Kateřina Kopecká<br />
*[[Programátor]] - Dana Tomančáková<br />
*[[Religionistika]] - Jana Slaná<br />
*[[Slevový portál]] - Martin Páč<br />
*[[Split test]]<br />
*[[StarCube]] - Adriana Fujková<br />
*[[Startup Hipster]]<br />
*[[StartupClub]]<br />
*[[Umělá inteligence]] - Martin Man<br />
*[[Záloha]] - Tatiana Kňazeová<br />
<br />
<br />
=== Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br />
<br />
*[[akustika]] Kateřina Hubáčková<br />
*[[audiovizuální nosič]] Štěpán Řezník<br />
*[[autodidaktika]]&nbsp;- Lenka Cvrkalová<br />
*[[bibliografická databáze]]<br />
*[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br />
*[[elektronická databáze]] Klára Tesařová<br />
*[[encyklopedická databáze]]<br />
*[[estetika]] Marie Ondrášková<br />
*[[historiografie]] - Petr Šmíd<br />
*[[hudební knihovna]]<br />
*[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
*[[hudební sociologie]] <br />
*[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br />
*[[hudebnina]] <br />
*[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br />
*[[Intergram]] Martina Sehnalová<br />
*[[kolektivní licenční smlouva]] - Jana Pekárková<br />
*[[partitura]] Miroslava Töpferová<br />
*[[producent]]<br />
*[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br />
*[[Sémiotika]] Petr Kalíšek<br />
*[[stream]] <br />
*[[zvuková databáze]]<br />
*[[zvukový nosič]] - Lukáš Strouhal<br />
<br />
<br />
===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br />
*[[autor]] - Petr Šmíd<br />
*[[duševní hygiena]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[koktejlový efekt]] (v komunikaci) - Karolína Krbcová<br />
*[[krizová komunikace]] Svoboda Petr<br />
*[[lobbing]] - Gabriela Tšponová<br />
*[[lustrace]]<br />
*[[mediální komunikace]] - Jana Doupovcová<br />
*[[mediální obraz]] <br />
*[[mediální poradce]]<br />
*[[mediální prohlášení]]<br />
*[[operativní management]]<br />
*[[PR agentura]] - Iva Michálková<br />
*[[pravidlo 3Ř]]<br />
*[[strategický management]] - Martina Zoubková<br />
*[[toxické médium]] - Svoboda Petr<br />
=== Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Analýza rizik]]<br />
*[[Audit]] Petr Zapletal<br />
*[[Customizace]]<br />
*[[Databázový systém]] - Ivana Krištofová<br />
*[[Demoverze]] - Jaromír Červený<br />
*[[Desktop]] Kateřina Slámová<br />
*[[Globální strategie]] firmy<br />
*[[Hosting]]<br />
*[[IaaS]] - Filip Kocián<br />
*[[Infrastruktura]]<br />
*[[Konektivita]]<br />
*[[Metodika]]<br />
*[[Mikroprocesor]] Martin Chalupa<br />
*[[Monitoring]]&nbsp; - Iveta Jansová<br />
*[[Multitenancy]]<br />
*[[PaaS]] Kristýna Klímková<br />
*[[Procesní řízení]]<br />
*[[Procesor]] Vítězslav Rathouz<br />
*[[Přenosová rychlost]]<br />
*[[RAM]] (Random Access Memory)- Michal Létal<br />
*[[SaaS]] - Jakub Horák<br />
*[[Server]] <br />
*[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br />
*[[Strategie]] <br />
*[[Škálovatelnost]] - Jana Vebrová<br />
*[[Virtualizace]]- Jitka Šiborová<br />
*[[Výpočetní infrastruktura]]<br />
*[[Webový server]] - Jakub Foral<br />
<br />
=== David Grudl: User Experience ===<br />
*[[aplikace]]<br />
*[[CAPTCHA]] - Laura Kabai<br />
*[[DRM]] (Digital Rights Management) - Jozef Tkáčik<br />
*[[Ego]] - Martina Volavková<br />
*[[e-shop]] - Martina Leitgebová<br />
*[[mobilní aplikace]] - Petr Věžník<br />
*[[ReCAPTCHA]] - Eva Mertová<br />
*[[rootkit]] - Zdeňka Sovková<br />
*[[SONY rootkit]] - Jonáš Prstek<br />
*[[Vyhledávač]]<br />
*[[webová aplikace]] - Jakub Foral<br />
*[[zdrojový kód]] - Renáta Šajnarová<br />
<br />
===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br />
*[[archivace]]<br />
*[[Big Data]]<br />
*[[Business Development]]<br />
*[[BYO]] (Bring Your Own)<br />
*[[dostupnost]] (služby)<br />
*[[dotyková obrazovka]] - Marie Štouračová<br />
*[[facilitace]]<br />
*[[firemní kultura]] - Michal Rohovský<br />
*[[generace Y]] Iva Michálková<br />
*[[globální firma]] Lukáš Závodný<br />
*[[hybridní notebook]]<br />
*[[Change Management]]<br />
*[[informační exploze]] - Boris Turek<br />
*[[interní marketing]] - Štěpánka Kaftanová<br />
*[[jazyk nových médií]]<br />
*[[judikát]] - Jana Kantorová<br />
*[[Knowledge Management]] (řízení znalostí)<br />
*[[komunikační strategie]] - Michaela Kočová<br />
*[[kontextová inzerce]]<br />
*[[korporátní firma]]<br />
*[[Lunch and Learn]]<br />
*[[mediální plán]]<br />
*[[mobilní firma]]<br />
*[[nestrukturovaná data]]<br />
*[[portfolio]]<br />
*[[relevance]]<br />
*[[ROI]] (Return on investment) - Václav Kůs<br />
*[[řízení inovací]]<br />
*[[strukturovaná data]]<br />
*[[Velká čtyřka]] (auditorských firem)<br />
*[[vizualizace]]<br />
*[[vizualizační software]]<br />
*[[webcast]]<br />
*[[webinář]]- Jana Vebrová<br />
<br />
===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br />
*[[andragogika]]<br />
*[[autentizace]]<br />
*[[bibliografická portál]]<br />
*[[Business model]]<br />
*[[citace]]<br />
*[[Citace PRO]]<br />
*[[citační manažer]] - Michala Mádlová<br />
*[[depozitář]]<br />
*[[ebrary]] - Václav Ovčačík<br />
*[[eReading]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Flexibookstore]]<br />
*[[hardwarová čtečka]] - Lenka Hodicová<br />
*[[konzorcium]]<br />
*[[kulturologie]] - Kateřina Šťastná<br />
*[[odpis]] (z knihovního fondu)<br />
*[[revize]] (knihovního fondu)<br />
*[[skriptárna]]<br />
*[[softwarová čtečka]]<br />
<br />
===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br />
*[[čtenářská gramotnost]] Pernesová Eliška<br />
*[[evidence knihoven]] Ogrocká Eva<br />
*[[grafik]]<br />
*[[informační instituce]]<br />
*[[informační zdroj]] - Dagmar Břečková<br />
*[[knihovní rada]]<br />
*[[knihovnictví]]<br />
*[[komunitní knihovna]]<br />
*[[Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015]] - Alena Paulusová<br />
*[[krajská knihovna]] - Romana Jakšlová<br />
*[[LiStOVáNí]] - Kristýna Kalmárová<br />
*[[metodické doporučení]]<br />
*[[metodický knihovník]]<br />
*[[občanská iniciativa]]<br />
*[[obnova fondu]]<br />
*[[odborné knihovnictví]]<br />
*[[příspěvková organizace]] - Michal Rohovský<br />
*[[rychločtení]] - Šteinigerová<br />
*[[U3V]] (Univerzita třetího věku)<br />
*[[veřejné knihovnictví]]<br />
*[[výměnný fond]]<br />
*[[výzkum potřeb]]<br />
*[[výzkum spokojenosti]]<br />
*[[základní knihovna]]<br />
*[[zřizovatel knihovny]] - Jana Krůčková<br />
<br />
===Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br />
*[[Comunity Building]]<br />
*[[Content Marketing]]<br />
*[[Copywriting]] - Radim Chalupník<br />
*[[COWO Brno]]<br />
*[[Coworking]] - Jana Kantorová<br />
*[[Event]] - Olga Senčaková<br />
*[[GeoTracking]]<br />
*[[Know How]] Lada Brymová<br />
*[[LARP]] (Live Action Role Playing) - Martin Brzobohatý<br />
*[[marketingová agentura]]<br />
*[[Media Relation]]<br />
*[[morální flexibilita]] - Jakub Forman<br />
*[[Naučmese.cz]] - Martin Bartoš<br />
*[[negativní reklama]] - Katarína Filičková<br />
*[[nerd]] - Václav Piták<br />
<br />
===Věra Vohlídalová: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br />
===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br />
[[osobní knihovna]] - Jana Skládaná<br />
<br />
===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2012==<br />
<br />
=== Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br />
<br />
*[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br />
*[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br />
*[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br />
*[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br />
*[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br />
*[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br />
*[[Morálka]] - Martina Sochorová<br />
*[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br />
*[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br />
*[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br />
*[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br />
<br />
=== Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br />
<br />
*[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br />
*[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br />
*[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br />
*[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br />
*[[ÚPV]] - <br />
*[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br />
*[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br />
*[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br />
<br />
===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br />
* [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br />
* [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br />
* [[QRpedia]] - Boris Turek<br />
* [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br />
* [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br />
* [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br />
* [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br />
* [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br />
<br />
===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br />
* [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br />
* [[Blended learning]] - Roman Novotný<br />
* [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br />
* [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br />
* [[Hippokratova přísaha]] - <br />
* [[legislativa]] - Olga Senčaková<br />
* [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br />
* [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br />
* [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[portál]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br />
* [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br />
* [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br />
<br />
===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br />
* [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br />
* [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br />
* [[Ernst & Young]] - Lucie Bělejová<br />
* [[judikatura]] - Petr Šmíd<br />
* [[Opencard]] - Daniel Novák<br />
* [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br />
* [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[soukromí]] - Katarína Filičková<br />
* [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br />
<br />
===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br />
* [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br />
* [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br />
* [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br />
* [[iPod]] - Tereza Čoupková<br />
* [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Mobito]] - Jakub Forman<br />
* [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br />
* [[Passbook]] - Jan Růžička<br />
* [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[Product placement]]- Filip Kocián<br />
* [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[úložiště]] - Jan Růžička<br />
* [[Use Case]] – Jan Martinek<br />
* [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br />
<br />
===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br />
* [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br />
* [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br />
* [[DVD]] - Martina Volavková<br />
* [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br />
* [[kamera]] - Andrea Prokopová<br />
* [[nářečí]] - Michal Kaláb<br />
* [[orální historie]] - Ester Březinová<br />
* [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br />
* [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br />
* [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br />
* [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br />
* [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br />
* [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br />
<br />
===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br />
* [[matice]] - Petr Věžník<br />
* [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br />
* [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br />
<br />
===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br />
* [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br />
* [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br />
* [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br />
* [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br />
<br />
=== Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br />
<br />
*[[Debriefing]] - Daniela Králová<br />
*[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br />
*[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br />
*[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br />
*[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br />
*[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br />
*[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br />
*[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br />
<br />
===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br />
*[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br />
*[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br />
*[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br />
*[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br />
*[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br />
*[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br />
<br />
===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br />
*[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br />
*[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br />
<br />
==Blok expertů - JARO 2012==<br />
<br />
===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br />
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br />
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br />
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br />
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br />
* [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br />
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br />
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br />
* [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br />
* [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br />
* [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br />
* [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br />
<br />
=== Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br />
<br />
*[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br />
*[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br />
*[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br />
*[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br />
*[[MARC21]] - Michal Klajban<br />
*[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br />
*[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br />
*[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br />
*[[ALTO]] - Jan Karlík<br />
*[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br />
*[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br />
*[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br />
*[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br />
*[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br />
<br />
===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br />
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br />
* [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br />
* [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br />
* [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br />
* [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br />
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br />
* [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br />
* [[školská reforma]] - Jana Slaná<br />
* [[rámcové vzdělávací programy]] <br />
* [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br />
<br />
===Martin Bastl: Netwar===<br />
* [[netwar]] - Julie Haladová<br />
* [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br />
* [[kracking]] - Petra Němcová<br />
* [[phreaking]] - Edita Hečová<br />
* [[phishing]] - Martin Chalupa<br />
* [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br />
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br />
* [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br />
* [[FloodNet]] - Roman Novotný<br />
* [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br />
* [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br />
* [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br />
* [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br />
* [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br />
* [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br />
* [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br />
* [[Informační válka]] - Jiří Beran<br />
* [[Malware]] - Michal Létal<br />
<br />
===Petr Přidal: Georeferencer===<br />
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br />
* [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br />
<br />
===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br />
* [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br />
* [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br />
* [[obsahová strategie]] (content strategy)<br />
* [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br />
* [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br />
* [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br />
* [[JavaScript]] - Jan Karlík<br />
* [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br />
* [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[webová typografie]] - Daniela Králová<br />
* [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br />
* [[UX designer]]<br />
* [[UX design]] - Anna Kultová<br />
* [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br />
* [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br />
* [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br />
* [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br />
<br />
=== Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br />
* [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br />
* [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br />
* [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br />
* [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br />
* [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br />
* [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br />
* [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br />
* [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br />
* [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br />
<br />
=== Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br />
* [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br />
* [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br />
* [[Software Studies]] - Martina Volavková<br />
* [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br />
* [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br />
* [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br />
* [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br />
* [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br />
* [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br />
<br />
===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br />
* [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br />
* [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br />
* [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br />
* [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
=== Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br />
* [[mHealth]] - Jan Hrabal<br />
* [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br />
* [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br />
* [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br />
* [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br />
* [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br />
* [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br />
* [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br />
* [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br />
* [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br />
* [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br />
* [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br />
<br />
=== Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br />
* [[TED]] - Michal Klajban<br />
* [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br />
* [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br />
* [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br />
<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2011==<br />
<br />
===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br />
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br />
* [[City identity]] - Drahomír Hájek<br />
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br />
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br />
<br />
===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br />
* [[user experience]] - Jakub Procházka<br />
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br />
* [[UX designer]] - Simona Střalková<br />
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br />
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br />
* [[design služeb]] - Marie Štouračová<br />
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br />
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br />
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br />
<br />
===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br />
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br />
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br />
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br />
<br />
===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br />
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br />
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br />
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br />
* [[Brand]] <br />
* [[Font]] - Andrea Szászová<br />
* [[Typografie]] -Lucie Górecká<br />
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br />
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br />
<br />
===Michal Juhás: Bookfan===<br />
* [[StartUp]] - Petr Maňásek<br />
* [[Facebook]]<br />
* [[Business plan]] - Michaela Kočová<br />
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br />
* [[Angel investor]] - Ester Březinová<br />
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br />
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Online komunita]] - Eva Durnová<br />
<br />
===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br />
* [[korpus]] - Petr Fiala<br />
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br />
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br />
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br />
* [[syntax]] - Alena Brožová<br />
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br />
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br />
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br />
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br />
<br />
===Josef Průša: Open source hardware===<br />
* [[open source hardware]] - Daniela Králová<br />
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br />
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br />
* [[OpenCores]] - Martin Mašek<br />
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br />
* [[Arduino]] - Julie Haladová<br />
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br />
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br />
* [[3D skener]] - Katarína Hečková<br />
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br />
<br />
===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br />
<br />
*[[BTS]] - Martina Snozová<br />
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br />
*[[IP adresa]] - Martina Snozová<br />
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br />
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br />
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br />
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br />
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br />
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br />
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br />
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br />
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br />
<br />
===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br />
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br />
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br />
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br />
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br />
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br />
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br />
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br />
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br />
<br />
===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br />
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br />
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br />
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br />
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br />
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br />
<br />
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br />
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br />
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br />
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br />
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br />
* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2011==<br />
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br />
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br />
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br />
* [[gesto]]- Marta Konířová<br />
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br />
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br />
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br />
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br />
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br />
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br />
* [[Google Squared]] - Alena Brožová<br />
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br />
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br />
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br />
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br />
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br />
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br />
* [[tablet PC]] - Jan Růžička<br />
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br />
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br />
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br />
<br />
===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br />
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br />
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br />
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br />
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br />
* [[geolokace]] <br />
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br />
* [[hashtag]] - Iveta Jansová<br />
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br />
* [[infografika]] - Irena Hodžová<br />
* [[inovace]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br />
* [[newsletter]]- Markéta Novotná<br />
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br />
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[statistika]] - Marie Vlčková<br />
* [[storytelling]] - Marie Packová<br />
<br />
===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br />
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br />
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br />
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br />
* [[brand]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br />
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br />
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br />
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br />
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br />
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[licence]]- Marie Packová<br />
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br />
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br />
* [[Napster]] - Igor Hlaváč<br />
* [[oligopol]] - Lenka Matušková<br />
* [[patent]] - Markéta Novotná<br />
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br />
* [[States' Rights]] - Anna Kultová<br />
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br />
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br />
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br />
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br />
<br />
===Open Access===<br />
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br />
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br />
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br />
* [[Dspace]] - Petra Besperátová<br />
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br />
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br />
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br />
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br />
* [[plagiát]] - Katarína Hečková<br />
* [[preprint]]- Dalibor Bláha<br />
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[repozitář]] - Martina Snozová<br />
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br />
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br />
<br />
===Pirátství dnes i kdysi===<br />
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br />
* [[kniha]] - Martina Sochorová<br />
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br />
* [[kopie]] - Edita Hečová<br />
* [[litografie]] - Marta Janošová<br />
* [[MP3]] - Emil Budín<br />
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br />
* [[průmysl]] - Daniel Šváb<br />
* [[revoluce]] - Monika Machovská <br />
* [[software]]- Veronika Svobodová<br />
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br />
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[vynález]] - Marcela Střelcová<br />
* [[zákon]] - Dominika Fromelová<br />
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br />
<br />
===Národní digitální knihovna===<br />
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br />
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br />
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br />
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br />
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br />
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br />
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[MARC21]] - <br />
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[METS]] - Martina Snížková<br />
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br />
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br />
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br />
* [[PDF]] - Petr Fiala<br />
* [[personalizace]] - Anna Kultová<br />
* [[robotický skener]] - Eva Durnová<br />
* [[rukopis]] - Simona Střalková<br />
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br />
* [[TIFF]] - Petr Fiala<br />
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br />
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br />
* [[workflow]] - Dagmar Šiková<br />
<br />
===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br />
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br />
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br />
* [[editor]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br />
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br />
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br />
<br />
===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br />
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br />
* [[citační etika]]- Julie Haladová<br />
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[generace X]] - Antonín Pokorný<br />
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[hardware]] - Veronika Krausová<br />
* [[referenční služby]] - Filip Kocián<br />
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br />
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br />
<br />
===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br />
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[cracker]] - Michal Kunrt<br />
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br />
* [[gambler]] - Michaela Bočánová<br />
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br />
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br />
* [[hacker]] - Jonáš Kopp <br />
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br />
* [[informační smog]] - Milan Říha<br />
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br />
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br />
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br />
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br />
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br />
* [[netholismus]] - Kamila Burdová<br />
* [[netománie]] - Jitka Šteflová<br />
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br />
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br />
* [[outsourcing]]- Marie Indráková<br />
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br />
* [[Stuxnet]] - Josef Kos<br />
* [[závislost]] - Hana Nováková<br />
<br />
==Blok expertů - podzim 2010==<br />
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br />
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br />
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br />
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br />
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br />
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br />
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br />
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br />
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br />
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br />
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br />
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br />
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br />
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br />
<br />
===Makrosvět mikrokampaní===<br />
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br />
* [[banner]] - Simona Chudobová<br />
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br />
* [[e-business]] - Anna Kultová<br />
* [[e-komerce]] - Anna Kultová<br />
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br />
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br />
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br />
* [[GSM]] - Milan Spisar<br />
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br />
* [[kreativita]] - Lenka Fatková<br />
* [[mailing list]]- Věra Motyčková<br />
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br />
* [[nová média]] - Miroslav Kršek<br />
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br />
* [[propagace]] - Karolína Žáková<br />
* [[reklama]] - Anna Mikulášková<br />
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br />
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br />
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br />
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br />
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br />
* [[ZOOT]] - Petr Manasek<br />
<br />
===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br />
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br />
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br />
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br />
* [[etika]]- Kamila Brablíková<br />
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br />
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br />
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br />
* [[konvergence]] - Martina Snížková<br />
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br />
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br />
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br />
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br />
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br />
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br />
* [[případová studie]] - Jana Chlanová<br />
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br />
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br />
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br />
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br />
* [[výukové metody]] - Věra Adámková<br />
* [[výzkum]] - Renata Valentová<br />
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br />
<br />
===Ženy v IT===<br />
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br />
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br />
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br />
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br />
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br />
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br />
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br />
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br />
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br />
* [[manažer]] - Renata Valentová<br />
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br />
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br />
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br />
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br />
<br />
===Poznámky k novosti nových médií===<br />
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br />
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br />
* [[internet]] - Martina Snozová<br />
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br />
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br />
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br />
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br />
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br />
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br />
<br />
===Location Based Service===<br />
* [[Android]]-Tomáš Vorálek<br />
* [[Galileo]] - Filip Šelong<br />
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br />
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br />
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br />
* [[Mashup]] - Petra Besperátová<br />
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br />
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br />
* [[smartphone]] - Daniel Šváb<br />
* [[spam]] - Lenka Čípková<br />
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br />
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br />
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br />
<br />
===Getting Things Done===<br />
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br />
* [[coaching]] - Renata Borková<br />
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br />
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br />
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br />
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br />
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br />
* [[projekt]] - Hana Dvořáková<br />
* [[stres]] - Eva Petrášová<br />
* [[Time Management]]- Renata Borková<br />
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br />
<br />
===Jak (ne)hledat investora===<br />
* [[arbitr]] Jana Procházková<br />
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br />
* [[fúze]] - Jana Procházková<br />
* [[iPad]] - Jan Růžička<br />
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br />
<br />
===Autorské právo a knihovny===<br />
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[DILIA]] - Hana Habermannová<br />
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br />
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br />
* [[torrent]] - Petra Besperátová<br />
* [[volné dílo]] - Marta Janošová<br />
<br />
===Komunitní role knihoven===<br />
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br />
* [[komunita]] - Magda Šallaiová<br />
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br />
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br />
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br />
<br />
===Informace jako politické téma===<br />
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br />
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br />
* [[demokracie]] - Martina Snozová<br />
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br />
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br />
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br />
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br />
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br />
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br />
* [[warez]] - Igor Hlaváč<br />
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br />
<br />
===Národní úložiště šedé literatury===<br />
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br />
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br />
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br />
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br />
<br />
==Blok expertů - jaro 2010==<br />
===Náboženství v kyberprostoru===<br />
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br />
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br />
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br />
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br />
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br />
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br />
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br />
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br />
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br />
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br />
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br />
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br />
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br />
* [[New Age]] - Lenka Veselá<br />
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br />
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br />
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br />
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br />
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br />
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br />
* [[UFO kult]] - Jana Plotková<br />
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br />
<br />
===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br />
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br />
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br />
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br />
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br />
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br />
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br />
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br />
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br />
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br />
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br />
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br />
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br />
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br />
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br />
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br />
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br />
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br />
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br />
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br />
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br />
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br />
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br />
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br />
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br />
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br />
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br />
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br />
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br />
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br />
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br />
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br />
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br />
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br />
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br />
<br />
===Manažerské informační systémy===<br />
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br />
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br />
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br />
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br />
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br />
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br />
* [[informace]] - Kamila Jobová<br />
* [[informační management]] - Lenka Divišová<br />
* [[informační systém]] - Petr Vorel<br />
* [[intranet]] - Marie Sýkorová<br />
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br />
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br />
* [[management]] - Kristýna Macháčková<br />
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br />
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br />
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br />
* [[Talent Management]] - Jan Růžička<br />
<br />
===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br />
* [[akvizice]] - Eva Králíčková<br />
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br />
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br />
* [[Clavius]] - Marie Vlčková<br />
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br />
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br />
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br />
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br />
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br />
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br />
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br />
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br />
* [[MVS]] - Simona Stolařová<br />
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br />
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br />
* [[SQL]] - Petr Fiala<br />
* [[tenký klient]] - Magda Fialová<br />
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br />
<br />
===Soustružníci lidských duší===<br />
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br />
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br />
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br />
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br />
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br />
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br />
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br />
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br />
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br />
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br />
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br />
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová<br />
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br />
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br />
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br />
* závadná literatura<br />
** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br />
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br />
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br />
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br />
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br />
<br />
===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br />
* [[algoritmus]] - Petr Věžník<br />
* [[bannerová slepota]] - David Koval<br />
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br />
* [[Delicious]] - Filip Šubrt<br />
* [[e-mail]] - Emil Budín<br />
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br />
* [[Last.fm]] - Filip Šelong<br />
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br />
* [[Produsage]] - David Němeček<br />
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br />
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br />
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br />
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br />
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br />
* [[YouTube]] - Daniel Hübner<br />
<br />
===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br />
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br />
* [[digitalizace]] - Martina Snížková<br />
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br />
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br />
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br />
* [[harddisk]] - Kamila Horáková<br />
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br />
* [[JPEG]] - Jiří Křupala<br />
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br />
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br />
* [[metadata]] - Jiří Beran<br />
* [[papyrus]] - Katarína Hečková<br />
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br />
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br />
* [[skenování]] - Michal Kunrt<br />
<br />
===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br />
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br />
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br />
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br />
* [[INFOZ]] - Alena Fafková<br />
* [[nakladatel]] - Monika Beránková<br />
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br />
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br />
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br />
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br />
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br />
<br />
===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br />
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br />
* [[Long Tail]] - Jakub Alt<br />
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br />
* [[PageRank]] - Peter Kahoun<br />
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br />
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br />
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br />
<br />
===Škola 2.0 beta===<br />
* [[Action Learning]] - Lenka Janská<br />
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br />
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br />
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br />
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br />
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br />
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br />
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br />
<br />
===Knihovník v 21. století===<br />
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br />
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br />
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br />
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br />
<br />
===eBooks on Demand===<br />
* [[eBook]] - Magda Šallaiová<br />
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br />
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br />
<br />
[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>
Verikkkk