= KP-sys =
<div>KP-sys je integrovaný automatizovaný knihovní systém (AKS) vyvíjený pardubickou společností  KP Sys s.r.o. od roku 1996 až do roku 2006, kdy byl jeho vývoj ukončen a nahrazen vývojem </div><div>systému KPwinSQL. Systém KP-sys byl od roku 1999 distribuován paralelně se systémem KP-win. Zatímco systém KP-sys byl přizpůsoben pro prostředí operačního systému Microsoft DOS, KP-win byl systémem určeným pro 32 bitový systém Microsoft Windows. Nicméně systém KP-sys bylo možné nainstalovat a provozovat i v prostředí MS Windows. Od samotného začátku </div><div>vývoje obou systémů spolupracovala společnost KP sys s.r.o. s Ústavem informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl vývoj konzultován s PhDr. Annou Stöcklovou, která zde již mnoho let působí.</div><div>Systém byl určen pro jak pro profesionální, tak i pro neprofesionální knihovníky a byl vyvíjen pro široké spektrum typů knihoven, od městských, přes lékařské až po knihovny školní aj. </div><div>Mezi uživatele knihovních systémů KP-sys nebo KP-win patřily, nebo dosu patří např.: Státní vědecká knihovna Hradec Králové, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, ČVUT Praha, Univerzita Pardubice, Vinohradská nemocnice, Národní muzeum, Karosa a.s., a řada městských či okresních knihoven. V roce 2001 byly systémy KP-sys či KP-win instalovány ve více než 200 institucí.</div><div>KP-sys byl navržen tak, aby byl schopen zajistit veškerou knihovnickou agendu bez zbytečné manuální nebo duplicitní práce. Pole záznamů byly při vkládání kontrolována přes autority či řízené slovníky. Systém pracoval s proměnnou délkou polí a záznamů.</div><div><br/></div>
== Součástí systému  ==

=== Jednotlivé moduly ===
<div>● Modul akvizice - kompletní zpracování dokumentů. Připraveny vstupní formuláře pro monografie, sborníky, výzkumné a cestovní zprávy, normy, ochranné dokumenty, VŠKP, periodika, hudebniny, audiovizuální dokumenty i články a úryvky z periodik. Struktura dat byla tvořena ve formátu UNIMARC. Systém dokázal automaticky generovat signatury a přírůstková čísla. Do libovolných polí bylo možné vkládat i obrazové informace (podobizna autora, obálka knihy...).</div><div>● Modul katalog - umožňující jak profesionální vyhledávání pomocí booleovských operátorů a hieratických vazeb, tak jednoduché vyhledávání pro čtenáře pomocí listování v záznamech ve srozumitelném prostředí OPAC. Vytvořené vyhledávácí dotazy bylo možné ukládat a používat i nadále.</div><div>● Modul výpujčky - umožňující rychlou výpujčku, vracení, prodlužování, rezervaci aj. Podporoval automatickou generaci urgencí a využití čárkového kódu. Zároveň dokázal vypočítávat i poplatky a pokuty.</div><div>● Dále moduly WWW-OPAC (katalog pro webové prostředí), modul Nové knihy, moduly s tezaury PSH (polytématický strukturovaný heslář), MeSH (medical subject headings) aj.</div><div><br/></div><div>Součástí systému byly funkce importu a exportu dat. Import dat ve struktuře formátu UNIMARC, nebo např. dat ze systému MAKS. Firma KP-Sys s.r.o. zajišťovala odbornou pomoc při importu dat do systému. Systém byl schopen rovněž importovat data mezinárodních článkových databází (Medline, Sci-mate aj.). Ochrana dat v systému byla zajišťována pomocí hesel a přístupových práv. Knihovníci tak měli přístup pouze k těm funkcím systému, do kterých měli umožněný přístup. Uživatelům knihovny byl zpřístupněn OPAC bez možnosti editace záznamu. Systém nabízel možnosti parametrizace </div><div>a přizpůsobení na míru konkrétní knihovny či jiné instituce, za spolupráce knihovníků a společnosti KP-sys s.r.o. Definovat bylo možné skladbu modulů i konkrétní vlastnosti systému přesně podle požadavku zákazníka.</div><div>Společnost KP-sys s.r.o. se v součastnosti zabývá vývojem a distribucí svého nejnovějšího knihovnického systému Verbis, který je společně s produktem KPwinSQL provozován ve více než 300 knihovnách po celé České republice a na Slovensku.</div>
== Zdroje ==
<div>● KP-SYS S.R.O. Integrované automatizované knihovnické systémy KP-sys a KP-win 1.O.  Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás [online]. 2001, roč. 11, č. 1 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: [http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/420.pdf http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/420.pdf]</div><div>● KP-SYS S.R.O. KP-SYS, spol s.r.o. [online]. 2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: [http://www.kpsys.cz/ http://www.kpsys.cz/]</div><div>● VĚTROVEC, Milan. Systém KP-SYS. Praha, 2002. Dostupné z: [http://web.sks.cz/prace/ http://web.sks.cz/prace/]Vetrovec/aks/index.htm</div><div><br/></div><div>Zpracoval</div><div><br/></div><div>Tomáš Vejvoda<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19px; font-family: Arial; background-color: rgba(255, 255, 255, 0.917969);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">student </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]</div>

Systém Automatizovaná knihovna ČVUT

2012-05-18T15:31:06Z

Vavraroman:

== Název systému<br/> ==
<div>Automatizovaná knihovna</div><div><br/></div>
== Typ systému ==
<div>integrovaný knihovní</div><div><br/></div>
== Rok vzni<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;"></span>ku ==
<div>1988</div><div><br/></div>
== Výrobce<br/> ==
<div>České vysoké učení technické (dále jen ČVUT), tedy pracovníci současného Výpočetního a informačního centra (dále jen VIC) ČVUT ve spolupráci s knihovníky ČVUT</div><div><br/></div>
== Moduly<br/> ==
<div>zajišťovaly všechny základní knihovnické činnosti, tj. od nákupu dokumentů po jejich vypůjčení</div><div><br/></div>
== Cena<br/> ==
<div>nezjistila jsem, ale domnívám se, že ČVUT velice ušetřilo díky tomu, že celý systém vytvářeli sami</div><div><br/></div>
== Popis systému ==
<div>Pracovníci VIC se automatizací knihoven zabývali již od 2. pol. 80. let. Nejdříve se uvažovalo o nákupu již hotového systému, ale od tohoto záměru se hned upustilo, neboť tehdejší systémy nevyhovovaly podmínkám knihoven ČVUT. Proto tedy vytvořili systém vlastní, a který tak jednoduše pojmenovali „Automatizovaná knihovna“ (dále jen AK). V tehdejší České republice to byl první integrovaný knihovní systém. Programovací systémem byl DATAFLEX, jenž umožnil provoz pod operačním systémem MS-DOS i UNIX. Od roku 1989 se v knihovnách ČVUT postupně uskutečňovala automatizace knihovnických procesů. Modul Katalogizace vycházel z tehdejší platné normy ČSN 01 0195 a byl doplněn o doporučení ISBD. V rámci tohoto systému docházelo jednak ke směnitelnosti záznamů, a to pomocí normy ISO 2709 a Výměnného formátu (MAKS) a jednak ke tvorbě katalogizačních záznamů podle typů dokumentů. Systém sestával z několika modulů, jež zajišťovaly základní knihovnické procesy, a které na sebe navazovaly. Modul Katalogizace nebylo tedy možné použít samostatně, ale práce v něm vždy navazovala na modul Vstupní zpracování. Nevýhodou tohoto systému bylo, že nedovedl sloučit lokální databáze a pracovat tak centrálně nad jednou databází. To byl později (v roce 1997) jeden z důvodů nákupu nového modulu Katalogizace, který podporoval sdílenou katalogizaci.</div><div><br/></div>
== Použité zdroje ==
<div><br/></div><div>MACHYTKOVÁ, Marta; RAMAJZLOVÁ, Barbora. Sdílená katalogizace knihoven ČVUT. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 8 [cit. 15. 05. 2012]. Dostupné z WWW: [http://www.ikaros.cz/node/1042 http://www.ikaros.cz/node/1042]. ISSN 1212-5075.</div><div><br/></div><div>České vysoké učení technické v Praze (Praha, Česko), RAMAJZLOVÁ, Barbora. Výroční zpráva knihoven ČVUT za rok 1998 [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 1999, 23 s. [cit. 16. 05. 2012]. Dostupné z WWW: [http://knihovna.cvut.cz//administrace/ http://knihovna.cvut.cz//administrace/]upload_dir/files/761148271a0f4047ed65e1758b6358747aaf7312.pdf.</div><div><br/></div>
=== Zpracovala ===

<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19px; font-family: Arial; background-color: rgba(255, 255, 255, 0.917969);">Kateřina Ondříčková Vrábelová </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]

2012-05-13T15:59:31Z

Vavraroman:

Sdílená katalogizace

2012-05-13T15:58:34Z

Vavraroman: Založena nová stránka: = Sdílená katalogizace         <br/> = == Definice<br/> == Encyclopaedia''of Library and Information Science'' (Vol. 27, s. 300) uvádí, ...

= Sdílená katalogizace         <br/> =

== Definice<br/> ==

Encyclopaedia''of Library and Information Science'' (Vol. 27, s. 300) uvádí, že sdílená katalogizace je způsob katalogizace, kdy dvě či více knihoven spolupracují na vytváření společné databáze a využívají záznamy vytvořené partnerem.

== Praxe<br/> ==

V praxi to znamená, že katalogizátoři jednotlivých knihoven (lokálně od sebe vzdálených) vytvářeji jednu společnou databázi záznamů, kterou navzájem sdílejí. Katalogizátor než začne katalogizovat, je povinnen  nahlédnout do centrální databáze, zda daný titul, není již zpracován někým jiným. V případě, že záznam daného titulu byl již vytvořen, katalogizátor jej stáhne a použije příp. edituje. V opačném případě vytvoří nový záznam a tento záznam vyexportuje z lokální databáze do souborného katalogu.

== Cíl <br/> ==

omezení multiplicity katalogizace nových dokumentů

== Protokol Z39.50 ==

·         hlavní komunikační kanál pro sdílenou katalogizaci v ČR

·         aplikační protokol, který specifikuje komunikaci mezi klientem a serverem při vyhledávání  informací v bázích dat. Je vhodný pro vyhledávání a přejímání dat

== Rozlišujeme tyto čtyři způsoby katalogizace ==

• katalogizace probíhá primárně v lokální databázi a záznamy jsou následně dodávány do

souborného katalogu - pravděpodobně nejčastější model souborného katalogu (CASLIN)

• katalogizace probíhá primárně v souborném katalogu a po té jsou záznamy kopírovány do

lokální databáze - model umožňující kvalitnější sdílenou katalogizaci

• katalogizace probíhá simultánně v lokální i v centrální databázi (v souborném katalogu) -

model náročný na moderní technologii správy souborného katalogu a katalogizačního

modulu knihovny; neprovádí se sekundární přenos záznamů do ani ze souborného katalogu

do lokálních databází

• plně centralizovaná databáze - souborný katalog v tomto případě funguje také jako

katalogizační modul pro spolupracující knihovny; knihovny nebudují lokální katalogy (na tomto principu funguje BIBSYS)

== Prameny ==

[http://www.ikaros.cz/ejournal/authors/term/1/_/89 Krčmařová, Gabriela]. Sdílená katalogizace a CASLIN. ''Ikaros'' [online]. 2000, roč. 4, č. 8 [cit. 12.05.2012]. Dostupný na World Wide Web: <[http://www.ikaros.cz/node/1040 http://www.ikaros.cz/node/1040]>. URN-NBN:cz-ik1040. ISSN 1212-5075.

[http://www.ikaros.cz/ejournal/authors/term/1/_/98 Machytková, Marta]; [http://www.ikaros.cz/ejournal/authors/term/1/_/134 Ramajzlová, Barbora]. Lesk a bída sdílené katalogizace. ''Ikaros'' [online]. 1999, roč. 3, č. 8 [cit. 12.05.2012]. Dostupný na World Wide Web: <[http://www.ikaros.cz/node/1033 http://www.ikaros.cz/node/1033]>. URN-NBN:cz-ik1033. ISSN 1212-5075.

=== Zpracovala ===

Pavla Hubálková<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19px; font-family: Arial; background-color: rgba(255, 255, 255, 0.917969);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]

ÚISK:Hlavní strana

2012-05-12T09:09:35Z

Vavraroman:

{| style="width:100%;margin-top:.7em;margin-left:.1em;border:5px solid #EDA31A"
|-
| style="width:56%;color:#000" | <p style="text-align: center"><span style="color: rgb(237, 163, 26)"><span style="font-size: x-large">'''Ústav informačních studií a knihovnictví'''</span></span></p><p style="text-align: center">Hlavní stránka [[Nápověda:Jmenný prostor|jmenného prostoru]] ÚISK</p>
| style="width:2%;font-size:95%;color:#000" |
<span style="white-space:nowrap">[[File:Logo UISK.JPG|right|200px|Logo ÚISK]]</span>

|}

*<span style="font-size:larger;">'''[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Seznam_hesel Seznam hesel]'''</span>

<br/><br/>[http://uisk.ff.cuni.cz/ Ústav informačních studií a knihovnictví]

[[Category:ÚISK:ÚISK]] <br/>

2012-05-11T16:02:23Z

Vavraroman: Založena nová stránka: = Verde ERM system (Electronic Resources Management System)<br/> = představuje jediný bod pro administraci všech přístupných elektronických zdrojů (EIZ)2. Umožňu...

Carmen

2012-05-11T15:56:20Z

Vavraroman: Založena nová stránka: = Carmen – knihovní katalog  = <div>je produktem firmy LANius s.r.o. Tábor, která vznikla v roce 1996 jako</div><div>specializovaná softwarová firma zaměřují...

= Carmen – knihovní katalog  =
<div>je produktem firmy LANius s.r.o. Tábor, která vznikla v roce 1996 jako</div><div>specializovaná softwarová firma zaměřující se výhradně na vývoj, servis a prodej</div><div>knihovnických aplikací. Carmen je další modul knihovního systému Clavius, je založený</div><div>na principu webu 2.0 – na nových technologiích internetu, na sociálních vazbách a</div><div>komunikaci uživatele s knihovnou. Jeho vývoj byl zahájen v roce 2009, knihovny jej využívají od roku 2010.</div><div>Mohou jej využít jen ty, které mají AKS Clavius SQL.</div>
== Funkce ==
<div>OPAC Carmen zajišťuje vystavení fondu knihovny, včetně výměnného fondu a/nebo části fondu</div><div>(maximálně tři podkatalogy na jednom serveru). Uživateli umožňuje intuitivní jednoduchý způsob</div><div>vyhledávání dokumentů: zadání hledaného textu v jedné řádce bez nutnosti určení druhu údaje, jinak volba</div><div>Název, Autor, Téma. Umožňuje vyhledávat ve všech dokumentech nebo lze zvolit vyhledávání v části fondu</div><div>nebo typ dokumentu. Možnost pokročilého vyhledávání nechybí. Výsledky jsou řazeny dle relevance, fasety</div><div>je třídí do skupin a usnadňují tak další vyhledávání. Oblak hledaných slov může být inspirací pro čtenáře i</div><div>akvizitéry knihovny. Propojení na Wikipedii je čtenářsky zajímavé.</div>
== Design a funkcionalita ==
<div>Design katalogu je uživatelsky velmi příjemný. Nabízí možnost výběru z několika barevných šablon s podporou<br/></div><div>nastavení desingu formou CSS stylů. Virtuální polička umožňuje knihovně prezentaci novinek a uživateli snadnou<br/></div><div>orientaci ve fondu. Pro tisk výsledků vyhledávání je zde názorný pomocník.</div><div><br/></div><div>Přihlášený uživatel má možnost hodnotit dokumenty formou</div><div>hvězdiček, psát k dokumentům recenze, vyhodnocovat je</div><div>(oblíbené/neoblíbené) a uložit si svůj oblíbený desing</div><div>katalogu. I potenciální čtenář se může předregistrovat a</div><div>provádět rezervace dokumentů a hodnotit je. Uživatel má</div><div>možnost zaslat výzvu pro nákup dokumentu knihovnou, který</div><div>v katalogu nenalezl. Může využít také RSS kanál pro sledování</div><div>novinek nebo pro zadání specifického dotazu.</div><div><br/></div><div>Software využívá vývojové a indexační nástroje: SOLR, JAVA a</div><div>AJAX. Na serverech s LINUX nebo Windows jej lze užívat bez speciálních požadavků na výkon serveru. Plně</div><div>podporován je pouze v moderních prohlížečích, např. Internet Explorer 8, FireFox 3.x, Chrome.</div><div><br/></div><div>K systému je možné využít volitelné doplňky: Lemmatizátor - řeší dohledání základů slov a eliminuje</div><div>ohýbání český slov při hledání. Z39.50 klient - řeší dohledání obdobných výsledků z dalších katalogů jiných</div><div>knihoven v případě, že na hledaný dotaz není v lokálním katalogu žádný výsledek.</div>
== Pořízení Carmen ==
<div>Pořizovací cena softwaru je 36 tisíc Kč. Základní servis (zaškolení a instalace) je poskytován zdarma. Další je</div><div>oceněn dle rychlosti a doby servisního zásahu. K 19.3.2012 katalog Carmen využívalo celkem 28 knihoven</div><div>různých typů. Například: Knihovna města Plzně, Knihovna VŠ polytechnické Jihlava, Akademie múzických</div><div>umění Praha, Národní technické muzeum v Praze, Zařízení pro další vzdělávání Tábor.</div><div><br/></div>
== Použité zdroje ==
<div>Knihovní systémy Clavius a LANius [online]. c 2011 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: www.lanius.cz</div><div><br/></div><div>Městská knihovna Jevíčko: online katalog knihovny [online]. 2011 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://</div><div>jevicko.knihovny.net:8080/Carmen/main/application.faces</div><div><br/></div><div>Šilha Jiří. Nový WWW katalog OPAC 2.0 (Carmen). Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 5</div><div>[cit. 2012-03-17]. Dostupný z: [http://www.inflow.cz/novy-www-katalog-opac-20-carmen http://www.inflow.cz/novy-www-katalog-opac-20-carmen]. ISSN 1802-9736</div><div><br/></div>
=== Zpracovala ===
<div><br/>Eva Šenfeldová<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19px; font-family: Arial; background-color: rgba(255, 255, 255, 0.917969);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]</div>

Děrnoštítkové stroje

2012-05-11T15:32:36Z

Vavraroman:

= Děrnoštítkové stroje =

== Definice ==

Jednalo se o číslicové stroje na zpracování informací, určené ke komplexní mechanizaci administrativních prací (zpracování evidence dokladů, výpočetní práce) a technických výpočtů s použitím děrných štítků. Používaly se především pro řešení úloh, které byly charakterizovány velkým počtem opakování stejných operací. Podle počtu sloupců na zpracovaných děrných štítcích se děrnoštítkové stroje dělily na osmdesátisloupcové a devadesátisloupcové. Celý proces zpracovávání děrných štítků byl prováděn soupravou strojů, kterou tvořil děrovač děrných štítků, přezkoušeč, třídič, opakovač, zakládač, popisovač, tabelátor a kalkulační děrovač. Počet a druh strojů v soupravě se měnil podle výrobce a stavu technologií.

== První použití ==

První hromadné nasazení děrnoštítkových strojů proběhlo v roce [http://cs.wikipedia.org/wiki/1890 1890], kdy bylo pomocí děrných štítků realizováno [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD_lidu sčítání lidu] v USA. Děrnoštítkové stroje byly ve 40. letech          [http://cs.wikipedia.org/wiki/20._stolet%C3%AD 20. století] zapojeny i do Projektu Manhattan, kde se podílely na výpočtech průběhu reakcí při vývoji jaderné bomby. Poslední proslavené využití děrných štítků bylo v roce [http://cs.wikipedia.org/wiki/2000 2000] při volbách prezidenta [http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9 USA], kdy mezi sebou těsně soupeřili [http://cs.wikipedia.org/wiki/George_W._Bush George W. Bush] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Al_Gore Al Gore]. Spory ohledně výsledků nastaly v důsledku nepřesného vyznačování děr na štítcích.

== V ČSR ==

V Československu vyráběl děrnoštítkové stroje národní podnik Aritma. Na počátku 60. let  20. století společnost '''úspěšně dokončila vývoj strojů a zavedla do výroby ucelené abecedně číslicové devadesátisloupcové děrnoštítkové soupravy''''''.''' Éra děrnoštítkových souprav vyvrcholila výrobou '''malého děrnoštítkového počítače DP 100.'''

S nárůstem počtu samočinných počítačů na počátku 70. let 20. století ustoupila role děrnoštítkové techniky do pozadí a tato zařízení se zaváděla jako nedílná součást vstupního  a výstupního příslušenství výpočetních systémů.

== Zdroje ==

Děrnoštítkové stroje, číslicové stroje na zpracování informací. ''CoJeCo - Vaše encyklopedie'' [online]. 14.03.2000 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: [http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=19185&s_lang=2&detail=1&title=d%ECrno%9At%EDtkov%E9%20stroje http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=19185&s_lang=2&detail=1&title=d%ECrno%9At%EDtkov%E9%20stroje]

Děrný štítek. In: ''Wikipedia'': ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Brn%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Brn%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek]

Aritma Praha a děrnoštítkové stroje. ''Historie počítačů v Československu'' [online]. © 2005–2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: [http://historiepocitacu.cz/aritma-praha-a-dernostitkove-stroje.html http://historiepocitacu.cz/aritma-praha-a-dernostitkove-stroje.html]

=== Zpracovala ===

Michaela Dvořáková<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19px; font-family: Arial; background-color: rgba(255, 255, 255, 0.917969);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]

Děrnoštítkové stroje

2012-05-11T15:31:49Z

Vavraroman:

<parsererror style="display: block; white-space: pre; border: 2px solid #c77; padding: 0 1em 0 1em; margin: 1em; background-color: #fdd; color: black">

=== <br/> ===

=== Below is a rendering of the page up to the first error. ===

</parsererror>

= Děrnoštítkové stroje =

== Definice ==

Jednalo se o číslicové stroje na zpracování informací, určené ke komplexní mechanizaci administrativních prací (zpracování evidence dokladů, výpočetní práce) a technických výpočtů s použitím děrných štítků. Používaly se především pro řešení úloh, které byly charakterizovány velkým počtem opakování stejných operací. Podle počtu sloupců na zpracovaných děrných štítcích se děrnoštítkové stroje dělily na osmdesátisloupcové a devadesátisloupcové. Celý proces zpracovávání děrných štítků byl prováděn soupravou strojů, kterou tvořil děrovač děrných štítků, přezkoušeč, třídič, opakovač, zakládač, popisovač, tabelátor a kalkulační děrovač. Počet a druh strojů v soupravě se měnil podle výrobce a stavu technologií.

== První použití ==

První hromadné nasazení děrnoštítkových strojů proběhlo v roce [http://cs.wikipedia.org/wiki/1890 1890], kdy bylo pomocí děrných štítků realizováno [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C4%8D%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD_lidu sčítání lidu] v USA. Děrnoštítkové stroje byly ve 40. letech          [http://cs.wikipedia.org/wiki/20._stolet%C3%AD 20. století] zapojeny i do Projektu Manhattan, kde se podílely na výpočtech průběhu reakcí při vývoji jaderné bomby. Poslední proslavené využití děrných štítků bylo v roce [http://cs.wikipedia.org/wiki/2000 2000] při volbách prezidenta [http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9 USA], kdy mezi sebou těsně soupeřili [http://cs.wikipedia.org/wiki/George_W._Bush George W. Bush] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Al_Gore Al Gore]. Spory ohledně výsledků nastaly v důsledku nepřesného vyznačování děr na štítcích.

== V ČSR ==

V Československu vyráběl děrnoštítkové stroje národní podnik Aritma. Na počátku 60. let  20. století společnost '''úspěšně dokončila vývoj strojů a zavedla do výroby ucelené abecedně číslicové devadesátisloupcové děrnoštítkové soupravy''''''.''' Éra děrnoštítkových souprav vyvrcholila výrobou '''malého děrnoštítkového počítače DP 100.'''

S nárůstem počtu samočinných počítačů na počátku 70. let 20. století ustoupila role děrnoštítkové techniky do pozadí a tato zařízení se zaváděla jako nedílná součást vstupního  a výstupního příslušenství výpočetních systémů.

== Zdroje ==

Děrnoštítkové stroje, číslicové stroje na zpracování informací. ''CoJeCo - Vaše encyklopedie'' [online]. 14.03.2000 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: [http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=19185&s_lang=2&detail=1&title=d%ECrno%9At%EDtkov%E9%20stroje http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=19185&s_lang=2&detail=1&title=d%ECrno%9At%EDtkov%E9%20stroje]

Děrný štítek. In: ''Wikipedia'': ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Brn%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Brn%C3%BD_%C5%A1t%C3%ADtek]

Aritma Praha a děrnoštítkové stroje. ''Historie počítačů v Československu'' [online]. © 2005–2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: [http://historiepocitacu.cz/aritma-praha-a-dernostitkove-stroje.html http://historiepocitacu.cz/aritma-praha-a-dernostitkove-stroje.html]

=== Zpracovala ===

Michaela Dvořáková<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19px; font-family: Arial; background-color: rgba(255, 255, 255, 0.917969);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]

2012-05-04T17:32:46Z

Vavraroman:

= Knihovnický systém Advanced Rapid Library (ARL) =

'''Společnost vznikla v roce 1992''' jako '''Cosmotron Systems''' s působností v tehdy ještě nerozděleném Československu. Po rozdělení republiky bylo rozhodnuto, že z legislativních důvodů bude kromě společnosti v SR registrována stejná společnost také v ČR. Po odčlenění činnosti týkající se identifikačních systémů na bázi čárového kódu v oblasti průmyslu bylo přistoupeno k založení nových společností, jejichž jména zabezpečovala jednak propojení na původní společnost a zároveň vystihovala působnost společnosti.

Dnes působí v ČR pod názvem '''Cosmotron Bohemia''' a v SR pod názvem '''Cosmotron Slovakia'''. Obě společnosti se věnují především vývoji, implementaci, provozování a správě informačních systémů pro oblast paměťových institucí včetně identifikačních systémů na bázi čárového kódu i RFID technologii.

Hlavním produktem  je původně knihovnický software '''Rapid Library''' a v současné době knihovnický software '''Advanced Rapid Library (ARL'''), který umožňuje automatizaci knihoven, muzejních, galerijních sbírek a archivů, případně jiných informačních center. Automatizací se rozumí automatické zpracování, evidence a cirkulace dokumentů i jiných objektů. Nabízený software implementují a dle dohody poskytují také jeho správu a pravidelnou aktualizaci. Systém ARL je určen pro správu fondů od těch nejmenších, např. firemní knihovny, až po velké univerzitní fondy, které mohou být uloženy a spravovány buď centrálně nebo distribuovaně. Jako první v České a Slovenské republice představili využití RFID technologie pro zabezpečení knihovního fondu. Jako první  implementovali Z39.50 protokol, který je v současné době hojně využíván v mnoha knihovnách. Byli u zrodu Souborného katalogu ČR a u budování kooperativní tvorby národních autorit.

== Moduly 1-15 ==

Modul '''katalogizace''' je určen pro zpracování různých typů dokumentů na základní i na analytické úrovni.

Modul pro '''autority''' umožňuje vytvářet různé typy autoritních záznamů

Modul '''akvizice''' podporuje všechny nákupní procesy probíhající v knihovně

Samostatný modul pro '''seriály''' umožní zpracovat všechny činnosti související s prací s periodickými dokumenty od objednávek až po vyřazení

'''IPAC - Internet Public Access Catalog je on-line katalog''' určený veřejnosti. Kromě vlastního vyhledávání záznamů dokumentů má navíc registrovaný uživatel řadu dalších možností, např. správu uživatelského konta, rezervaci a vyžádání dokumentů, přístup k dalším informačním zdrojům, zasílání novinek (SDI), hodnocení dokumentů apod.

Modul '''výpůjček''' pro čtenáře podporuje všechny činnosti, které jsou v knihovně s tímto procesem spojeny

Modul '''pro meziknihovní výpůjční službu - MVS''' umožňuje správu jak aktivních (dokument zapůjčený jiné knihovně), tak pasivních (dokument zapůjčený od jiné knihovny) výpůjček a všechny procesy s meziknihovními výpůjčkami spojené.

Modul poskytuje několik možností pro '''inventarizaci''' fondu a usnadňuje procesy probíhající v knihovně

Systém ARL poskytuje množství různých výstupních '''sestav a statistik''', které umožňují mít přehled o databázích a datech

Modul '''evidence publikační činnosti a aktivit EPCA''' pro '''ČR''' slouží na zpracování všech typů a formátů dokumentů pro potřeby vykazování odborné vědecké práce

Modul '''EPCA''' a evidence umělecké činnosti a aktivit '''EUCA''' pro '''SR'''

Systém ARL poskytuje podporu '''regionálních funkcí''' knihovnám, které jsou jejich výkonem pověřeny a zároveň i podporu regionálním knihovnám využívajícím systém ARL.

'''Evidence a rezervace''' zařízení je modul používaný např. pro provoz internetové kavárny v rámci knihovny, ve studovně ale i v jiných situacích

Modul '''pobočkový systém''' umožňuje, aby v centrální knihovně pracovaly další knihovny nebo pobočky.

Systém ARL podporuje '''oboustrannou integraci''', tedy jak integraci řešení jiných dodavatelů do ARL, tak plnou integraci ARL do ostatních systémů

== Přehled klientů ==

Bohužel, firma Cosmotron mi neodpověděla na můj dotaz ohledně celkového '''počtu''' svých '''instalací systému ARL'''. Musím se tedy spokojit s informacemi z jejich webových stránek, které uvádějí 32 instalací v akademických knihovnách, 4 ve vědeckých knihovnách, 11 ve specializovaných a podnikových knihovnách, 6 ve veřejných knihovnách a 1 instalaci v muzeu, což je dohromady '''54 institucí'''..

== Zdroje ==

*

=== Zpracovala ===

Jitka Slavíková<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19px; font-family: Arial; background-color: rgba(255, 255, 255, 0.917969);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]

ARL, Advanced Rapid Library

2012-05-04T17:32:26Z

Vavraroman: Založena nová stránka: = Knihovnický systém Advanced Rapid Library (ARL) = '''Společnost vznikla v roce 1992''' jako '''Cosmotron Systems''' s působností v tehdy ještě nerozděleném...

MetaLib

2012-05-04T17:29:34Z

Vavraroman:

= MetaLib    [[File:Metalib.png|RTENOTITLE]] =

MetaLib je paralelní vyhledávací systém, který umožňuje vyhledávání v různorodých lokálních i vzdálených informačních zdrojích. Metavyhledavač zajišťuje paralelní vyhledávání v mnoha heterogenních informačních zdrojích (např. katalogy knihoven, časopisů, novin, vybraných internetových zdrojů) současně a v reálném čase. MetaLib také poskytuje přístup do předplacených databází pro oprávněné uživatele.

== Uživatelská rozhraní ==

1)      Rozhraní WWW, je určené pro koncové uživatele. Je to jednotné pracovní prostředí, které umožňuje pomocí jednoho dotazovacího jazyka vyhledávat současně v mnoha heterogenních zdrojích, výsledky tohoto hledání se uživateli zobrazují v jednotné podobě. S výsledky svého hledání mohou uživatelé dále pracovat a mohou využívat navazující služby dalších systémů.

2)      Rozhraní Z39.50, slouží ke komunikaci s dalšími systémy, a to zejména pro účely vyhledávání a stahování záznamů.

3)      Rozhraní API je univerzální rozhraní, s jehož pomocí mohou jiné systémy využívat interních funkcí MetaLibu nezávisle na WWW rozhraní. Systém MetaLib může být proto snadno integrován do různých již existujích portálů nebo do dalších produktů a služeb.

 

Systém MetaLib umožňuje uživatelům snadnou cestu k nalezení a využití elektronických zdrojů, které jsou relevantní k předmětu jejich zájmu. Uživatelské prostředí tohoto systému umožňuje snadné vyhledávání informací jak pro začátečníky, pomocí předdefinovaných vyhledávacích skupin zdrojů, tak i pro experty, pomocí pokročilého vyhledávání.

Pro knihovníky a informační pracovníky představuje MetaLib nástroj pro uspořádání hybridních informačních zdrojů pod “jednou střechou”. Tyto zdroje mohou být lokální či vzdálené, volně přístupné i licencované. Mezi tyto zdroje zahrnujeme například katalogy, odkazové katalogy, elektronické časopisy, digitální sbírky, elektronické knihy, oborové brány a další.

== Vlastnosti MetaLibu ==

·         Snadná organizace elektronických zdrojů

·         Jednoduché i pokročilé vyhledávání

·         Jednotné zobrazení výsledků vyhledávání

·         Více možností ukládání výsledků vyhledávání

== Shrnutí ==

MetaLib vyvinula a nadále vyvíjí izraelská firma Ex Libris. Tato společnost je jednou z vedoucích společností na trhu softwaru pro knihovny a informační instituce. Kromě MetaLibu patří mezi její produkty knihovní systém Aleph 500, link server SFX, Digitool pro pořádání digitálních sbírek a její nejnovější produkt je Verde, který slouží pro správu elektronických zdrojů.

MetaLib v současné době využívá více než 600 institucí po celém světě. Ze zahraničních institucí je to například The British Library, MIT (Massachusetts Institute of Technology), Harvard University, Nationale bibliotheek van Nederland, Univerzita Helsinki a další významné zahraniční instituce.  V České republice je to Národní knihovna (Jednotná informační brána, Oborová brána Knihovnictví a informační věda, Oborová brána Mezinárodní vztahy ...), Univerzita Karlova Praha (Oborová brána Právo a Oborová brána Sofia), Univerzita Hradec Králové, Masarykova univerzita v Brně, Akademie věd ČR a Univerzita Tomáše Bati.

V České republice a Slovenské republice je výhradním distributorem systému Metalib firma Multidata Praha, s.r.o.

== Zdroje ==

''Multidata'': ''Komplexní řešení pro knihovny'' [online]. © 2002-2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: [http://www.multidata.cz/ http://www.multidata.cz/]

''Ex Libris'': ''The bridge to knowledge'' [online]. © 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: [http://www.exlibrisgroup.com/&nbsp http://www.exlibrisgroup.com/&nbsp];

Zpracovala

Petra Kašparová<span style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"> </span><span style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]

MetaLib

2012-05-04T17:29:17Z

Vavraroman: Založena nová stránka: = MetaLibRTENOTITLE = MetaLib je paralelní vyhledávací systém, který umožňuje vyhledávání v různorodých lokálních i vzdálených informa...

= MetaLib[[File:Metalib.png|RTENOTITLE]] =

MetaLib je paralelní vyhledávací systém, který umožňuje vyhledávání v různorodých lokálních i vzdálených informačních zdrojích. Metavyhledavač zajišťuje paralelní vyhledávání v mnoha heterogenních informačních zdrojích (např. katalogy knihoven, časopisů, novin, vybraných internetových zdrojů) současně a v reálném čase. MetaLib také poskytuje přístup do předplacených databází pro oprávněné uživatele.

== Uživatelská rozhraní ==

1)      Rozhraní WWW, je určené pro koncové uživatele. Je to jednotné pracovní prostředí, které umožňuje pomocí jednoho dotazovacího jazyka vyhledávat současně v mnoha heterogenních zdrojích, výsledky tohoto hledání se uživateli zobrazují v jednotné podobě. S výsledky svého hledání mohou uživatelé dále pracovat a mohou využívat navazující služby dalších systémů.

2)      Rozhraní Z39.50, slouží ke komunikaci s dalšími systémy, a to zejména pro účely vyhledávání a stahování záznamů.

3)      Rozhraní API je univerzální rozhraní, s jehož pomocí mohou jiné systémy využívat interních funkcí MetaLibu nezávisle na WWW rozhraní. Systém MetaLib může být proto snadno integrován do různých již existujích portálů nebo do dalších produktů a služeb.

 

Systém MetaLib umožňuje uživatelům snadnou cestu k nalezení a využití elektronických zdrojů, které jsou relevantní k předmětu jejich zájmu. Uživatelské prostředí tohoto systému umožňuje snadné vyhledávání informací jak pro začátečníky, pomocí předdefinovaných vyhledávacích skupin zdrojů, tak i pro experty, pomocí pokročilého vyhledávání.

Pro knihovníky a informační pracovníky představuje MetaLib nástroj pro uspořádání hybridních informačních zdrojů pod “jednou střechou”. Tyto zdroje mohou být lokální či vzdálené, volně přístupné i licencované. Mezi tyto zdroje zahrnujeme například katalogy, odkazové katalogy, elektronické časopisy, digitální sbírky, elektronické knihy, oborové brány a další.

== Vlastnosti MetaLibu ==

·         Snadná organizace elektronických zdrojů

·         Jednoduché i pokročilé vyhledávání

·         Jednotné zobrazení výsledků vyhledávání

·         Více možností ukládání výsledků vyhledávání

== Shrnutí ==

MetaLib vyvinula a nadále vyvíjí izraelská firma Ex Libris. Tato společnost je jednou z vedoucích společností na trhu softwaru pro knihovny a informační instituce. Kromě MetaLibu patří mezi její produkty knihovní systém Aleph 500, link server SFX, Digitool pro pořádání digitálních sbírek a její nejnovější produkt je Verde, který slouží pro správu elektronických zdrojů.

MetaLib v současné době využívá více než 600 institucí po celém světě. Ze zahraničních institucí je to například The British Library, MIT (Massachusetts Institute of Technology), Harvard University, Nationale bibliotheek van Nederland, Univerzita Helsinki a další významné zahraniční instituce.  V České republice je to Národní knihovna (Jednotná informační brána, Oborová brána Knihovnictví a informační věda, Oborová brána Mezinárodní vztahy ...), Univerzita Karlova Praha (Oborová brána Právo a Oborová brána Sofia), Univerzita Hradec Králové, Masarykova univerzita v Brně, Akademie věd ČR a Univerzita Tomáše Bati.

V České republice a Slovenské republice je výhradním distributorem systému Metalib firma Multidata Praha, s.r.o.

== Zdroje ==

''Multidata'': ''Komplexní řešení pro knihovny'' [online]. © 2002-2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: [http://www.multidata.cz/ http://www.multidata.cz/]

''Ex Libris'': ''The bridge to knowledge'' [online]. © 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: [http://www.exlibrisgroup.com/&nbsp http://www.exlibrisgroup.com/&nbsp];

Zpracovala

Petra Kašparová<span style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;"> </span><span style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]

Soubor:Metalib.png

2012-05-04T17:27:32Z

Vavraroman:

AIDS, automatizovaný informačně dokumentační systém

2012-05-04T17:20:40Z

Vavraroman: Založena nová stránka: = AIDS<br/> = Automatizovaný informačně dokumentační systém stavebnicového charakteru určený pro zpracování větších informačních fondů. Poskytující peri...

= AIDS<br/> =

Automatizovaný informačně dokumentační systém stavebnicového charakteru určený pro zpracování větších informačních fondů. Poskytující periodické i neperiodické služby  např. rejstříky přírůstků informačního fondu, tématicky členěnou  novinkovou dokumentační službu či průběžné rešerše. Systémem AIDS lze zpracovávat, jak klasické informační prameny, tak i prameny speciální (vědecké zprávy např.) i faktografické informace. Formulace informačních dotazů je v systému AIDS založena na Booleovské algebře. Jako první byl testován na počítači IBM 1410 při příležitosti pražské výstavy INCOMEX v roce 1966.

== DATASAAB ==

DATASAAB je střední samočinný počítač druhé generace s operační pamětí modulového typu rozsahu 32K(po 24 bitech). Na tomto počítači byl zkoušen AIDS pro Národní technickou knihovnu švédskou firmou DATASAAB.

== MIDS<br/> ==

Mechanizovaný informačně dokumentační systém, systém stavebnicového stylu, jež umožňoval velkou míru samostatnosti při vyhledávání uživateli.

== GIPSY Generalized Information Processing System ==

Vyvinutý pracovníky Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni.  Jedná se o  vysoce interaktivní softwarový systém.

Má moderní datovou strukturu podporovanou skriptovacím jazykem a dobré zobrazovací zařízení založené na systému X Windows

Původně byl tento systém  navržen pro  snížení interferometrických dat z rozhlasu Westerbork Synthesis Telescope, ale po dobu své existence,delší než  20 let, se rozrostl na systém schopný zpracovat data z mnoha různých nástrojů (např. TAURUS, IRAS atd.).

Tato služba provádí full-textové hledání ve všech dokumentech jednoho typu, má tedy  univerzální uživatelské rozhraní.

Bližší informace o systému jsou dostupné z: [http://www.astro.rug.nl/~gipsy/ http://www.astro.rug.nl/~gipsy/]

U nás byl testován v letech 1968-1970 ve Státní technické knihovně a Universitní knihovně a Národní knihovně.

== ASTI <br/> ==

Automatizovaný Systém Třídění Informací. Tento systém byl vyvinut na Vysokém učením technickém v Brně   v 70 letech 20. století, jako program pro třídění informací. A to pro účely dokumentačního a rešeržního zpracování informací. Nicméně je možné jej použít i pro  třídění, vyhledávání a statistické šetření z velkých souborů dat(např. osobní evidenci, průzkum veřejného mínění).

== Související pojmy ==

ASTIF hlavní tiskový program, umožňuje výpis dokumentačních záznamů nebo jejich částí na tiskárně, respektive děrování na děrovači.

ASTIT univerzální třídící program, jež zajišťuje třídění podle čísel výběru, podle položek a podle čísel dokumentů

== Zdroje ==

FENDRYCH, Miroslav. ''Programový systém ASTI''. 1 vyd. Praha: UVTEI, 1977.

''Technická knihovna''. Praha: UVTEI, 1963-, Roč. 1, č. 1. ISSN 0049-3171.

GIPSY. ''GIPSY'' [online]. 2011 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: [http://www.astro.rug.nl/~gipsy/&nbsp http://www.astro.rug.nl/~gipsy/&nbsp];

=== Zpracovala ===

<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">Tereza Špatenková</span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-size: 13px; line-height: 19px; font-family: Arial; background-color: rgba(255, 255, 255, 0.917969);"> </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">- </span><span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">studentka </span>[http://uisk.ff.cuni.cz/ ÚISK]<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19px;">, </span>[http://ff.cuni.cz/ FF UK]