https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=VanyWikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]2026-04-30T21:23:15ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.35.0https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51071Robert Saxton Taylor2015-04-27T07:58:00Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT: Taylor, Robert Saxton}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
{{Infobox Vědec|jmeno= '''Robert Saxton Taylor'''<br />
[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]<br />
|datum_narozeni = 1918<br />
|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)<br />
|datum_umrti = 1. 1. 2009<br />
|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)<br />
|duvod_umrti = nemoc<br />
|rodina = ženatý <br />
|pobyt = USA<br />
|rodina = dvakrát ženatý<br />
|skola = Cornell University<br>Columbia University|<br />
|obcanstvi = americké<br />
|pracoviste = Lehigh University <br>Hampshire College <br>Syracuse University<br />
|znamy_diky = vytvoření oboru Informační studia<br />
|oceneni = ocenění za nejlepší knihu - The Making a Library<br />
}}<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51067Robert Saxton Taylor2015-04-26T19:04:05Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT: Taylor, Robert Saxton}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
{{Infobox Vědec|jmeno= '''Robert Saxton Taylor'''<br />
[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]<br />
|datum_narozeni = 1918<br />
|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)<br />
|datum_umrti = 1. 1. 2009<br />
|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)<br />
|duvod_umrti = nemoc<br />
|rodina = ženatý <br />
|pobyt = USA<br />
|rodina = dvakrát ženatý<br />
|skola = -|<br />
|obcanstvi = americké<br />
|pracoviste = Syracuse university<br />
|znamy_diky = vytvoření oboru Informační studia<br />
|oceneni = - <br />
}}<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51066Robert Saxton Taylor2015-04-26T19:03:14Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT: Taylor, Robert Saxton}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
<br />
{{Infobox Vědec|jmeno= '''Robert Saxton Taylor'''<br />
[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]<br />
|datum_narozeni = 1918<br />
|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)<br />
|datum_umrti = 1. 1. 2009<br />
|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)<br />
|duvod_umrti = nemoc<br />
|rodina = ženatý <br />
|pobyt = USA<br />
|rodina = dvakrát ženatý<br />
|obcanstvi = americké<br />
|pracoviste = Syracuse university<br />
|znamy_diky = vytvoření oboru Informační studia<br />
|oceneni = - <br />
}}<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51065Robert Saxton Taylor2015-04-26T18:58:18Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT: Taylor, Robert Saxton}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
{{<br />
Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|pracoviste = Syracuse university|znamy_pro = -|oceneni = -<br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51064Robert Saxton Taylor2015-04-26T18:56:24Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{<br />
Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|pracoviste = Syracuse university|znamy_pro = -|oceneni = -<br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51063Robert Saxton Taylor2015-04-26T18:56:03Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{<br />
Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|pracoviste = Syracuse university|znamy_pro = založení oboru Informační studia|oceneni = -<br />
}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51062Robert Saxton Taylor2015-04-26T18:55:04Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|pracoviste = Syracuse university|oceneni = -|znamy_pro = založení oboru Informační studia}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51061Robert Saxton Taylor2015-04-26T18:52:06Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|pracoviste = Syracuse university|oceneni = -|oceneny_pro = založení oboru Informační studia}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51060Robert Saxton Taylor2015-04-26T18:51:39Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|pracoviste = Syracuse university|oceneni = -|oceneny_pro = založení oboru Informační studia|}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51052Robert Saxton Taylor2015-04-26T16:38:56Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memiriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<br />
<br />
<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51051Robert Saxton Taylor2015-04-26T16:36:09Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memiriam. SYRACUSE UNIVERSITY. [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <br />
<ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<br />
<br />
<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51050Robert Saxton Taylor2015-04-26T16:33:25Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. University of South Carolina [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm </ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memiriam. SYRACUSE UNIVERSITY. [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<br />
<br />
<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51049Robert Saxton Taylor2015-04-26T16:25:59Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec|jmeno = Robert Saxton Taylor[[Soubor:Rstaylor.png|200px|border]]|datum_narozeni = 1918|misto_narozeni = Ithaka, stát New York (USA)|datum_umrti = 1. 1. 2009|misto_umrti = Syracuse, stát New York (USA)|duvod_umrti = nemoc|pobyt = USA|rodina = dvakrát ženatý|obcanstvi = americké|skola = -|}}<br />
<br />
<br />
<br />
'''Robert Saxton Taylor ''' (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.<ref>Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Život ==<br />
<br />
Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům.<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref> Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.<br />
<br />
Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.<br />
<br />
Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse University [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Dílo ==<br />
<br />
Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.<br />
<br />
Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:<br />
<br />
#identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit<br />
#formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou<br />
#výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě<br />
#organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)<ref> Value-added Processes in Information Systems. GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=y-bgAAAAMAAJ&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&dq=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&hl=cs&sa=X&ei=sQo9Va3lEIutacjdgcgP&ved=0CCAQ6AEwAA</ref><br />
<br />
Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:<br />
<br />
#ease of use (snadnost použití)<br />
#noise reduction (snížení hluku)<br />
#quality (kvalita)<br />
#adaptability (přizpůsobivost)<br />
#time savings (úspora času)<br />
#cost savings (úspora nákladů)<ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
== Aktivity ==<br />
<br />
Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.<ref>The United States of America. Klaus Barbie and the United States Government: A Report to the Attorney General of the United States. In: The United States of America: U. S. Department of Justice - Criminal Division, 1983. Dostupné z: http://www.justice.gov/criminal/hrsp/archives/1983/08-02-83barbie-rpt.pdf</ref><ref>Robert Saxton Taylor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- , poslední aktualizace 27. 11. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Saxton_Taylor</ref><br />
<br />
V roce 1961 se Taylor účastnil konference pracovníků informační vědy na Georgia Institute of Technology. Konference měla významný dopad na zřízení školy informatiky a počítačové vědy na Georgia Tech, centra pro informační vědu na Lehigh University, a programu v oblasti informačních věd na Drexel University.<ref>History of information science technology. UNIVERSITY OF SOUTH CAROLINA. University of South Carolina [online]. 2002 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC1960.HTM</ref><br />
<br />
Po Taylorovi a jeho rodině bylo pojmenováno stipendium: Fay a Robert Taylor Stipendium, které poskytuje částečné stipendium a finanční podporu záslužným postgraduálním studentům v oboru knihovní a informační vědy.<ref>Robert S. Taylor: in memiriam. SYRACUSE UNIVERSITY. [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_scholarship.html</ref><br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Z jeho děl je nejdůležitější Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách a Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních systémů. Tato díla zásadně ovlivnila budování nového oboru a také umožnila pokrok v informační vědě. Jsou v dnešní době i nadále citována a jsou relevantní při formování vědecké diskuse.<br />
<br />
Roku 1963 Taylor navrhl rozdělit přístupy k informační vědě na: informační vědu a informační inženýrství.<br />
<br />
Když byl děkanem na Syracuse University, zasloužil se o vznik nového oboru Informační studia, který vycházel z oboru knihovnictví. Později se tento obor šířil a rozvíjel na dalších vysokých školách ve Spojených státech a později i v Evropě.<br />
<br />
Roku 1980 založil na Syracuse University magisterský program v oboru Správa informačních zdrojů, který se dnes nazývá Informační management. V té době byl tento obor prvním v USA. <ref> Taylor. SYRACUSE UNIVERSITY. [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor.htm</ref><br />
<br />
== Úspěchy ==<br />
<br />
*1959-1961: člen výkonné rady Association for Information Science (ASIS, dnes ASIS&T)<br />
*1968: byl zvolen prezidentem ASIS<br />
*1972: získal od ASIS ocenění za nejlepší knihu z oblasti informační vědy (kniha The Making a Library)<br />
*1992: získal od ASIS cenu za zásluhy<br />
<br />
<ref>Robert S. Taylor: in memoriam. SCHOOL OF INFORMATION STUDIES. Syracuse university [online]. 2008 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://ischool.syr.edu/remembrance/taylor/taylor_bio.html</ref><br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. An Approach to Library Systems Analysis. Center for the Information Sciences, 1964, 26 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Review and Critique of Undergraduate Course in the Information Sciences. 1964, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Syllabus for Course: Analysis of Information. Lehigh University, 1965, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Education for Information Science. Southern Connecticut State College, 1966, 30 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum for the Information Sciences: Report. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Question-negotiation and Information-seeking in Libraries. Lehigh University: Center for the Information Sciences, 1967, 99 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. A Study of the Impact of Hampshire College on the Libraries of the Five College Community. U. S. Department of Health, 1969, 44 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Extended and Experimenting College Library: Configurations and Functions of the Academic Library in Transition. U.S. Department of Health, 1969, 24 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. The Making of a Library: The Academic Library in Transmitor: Final Report. Hampshire College, 1970.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Curriculum Design for Library and Information Science. Syracuse University: School of Library Science, 1973, 58 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Reminiscing About the Future: Professional Education and the Information Environment, in Library Journal, 1979, 104(16), s. 1871-1875.<br />
#*Taylor zde nastiňuje nový vzdělávací rámec pro studenty knihovnictví, který integruje knihovnictví do oboru informační vědy.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref> Rozeznává šest oblastí budoucího vývoje této profese: organizace informací, informační prostředí, informační média, systémy a technologie, výzkumné metody a management.<ref>MACAULAY, Jennifer. Synopsis of Robert S. Taylor Article. In: Life As I Know It [online]. 2006 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://scruffynerf.wordpress.com/2006/01/27/synopsis-of-robert-s-taylor-article/</ref> V závěru uvádí, že má tato profese několik problémů, se kterými se musí vypořádat: informační nerovnováha, dostupnost informací, informační gramotnost a potřeba zachovat lidský aspekt.<ref>Reminiscing about the Future: Professional Education and the Information Environment. In: ERIC: Institute of Educational Sciences [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://eric.ed.gov/?id=EJ209871</ref><br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value Added Processes in the Information Life Cycle: Final Report. NSF, 1982, 11 s.<br />
#TAYLOR, Robert Saxton. Value-added processes in information systems. Ablex Publishing Corporation, 1986, 257 s.<br />
<br />
<ref> GOOGLE. Google books [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?hl=cs&tbo=p&tbm=bks&q=inauthor:%22Robert+Saxton+Taylor%22&gws_rd=ssl</ref><br />
<br />
== Použitá literatura ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
== Extrerní zdoje ==<br />
<br />
For Whom We Design Systems. CHAMBERLIN, Eric. University of South Carolina [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: [http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm http://faculty.libsci.sc.edu/bob/ISP/taylor2.htm]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51030Robert Saxton Taylor2015-04-26T11:08:46Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{DEFAULTSORT: Taylor, Robert Saxton}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]<br />
• JMÉNO (doplnit úvodním textem – stručně zmínit hlavní objevy zjištění přínosy) • ŽIVOT (biografické údaje, údaje o zaměstnáních, osobní zajímavosti apod. Nutné uvést přehledovou tabulku – viz starší hesla) • DÍLO (významná zjištění, objevy, teorie, činy z oblasti vědy...) • AKTIVITY (politická činnost, aktivismus, organizační činnost apod.) • VÝZNAM PRO INFORMAČNÍ VĚDU/KNIHOVNICTVÍ (zhodnocení vlivu) • ÚSPĚCHY (získaná ocenění a čestné tituly, pocty, členství ve společnostech a organizacích..) • PUBLIKACE (bibliografie knih a základních článků – základní knihu/články přečíst a vytvořit obsahovou charakteristiku) • CITACE (odkazy na použitou literaturu dle citační normy. Ke každému použitému obrázku je nutné uvést přesný odkaz originálu) • EXTERNÍ ZDROJE (odkazy na relevantní a důvěryhodné zdroje či webové stránky o osobnosti)</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Robert_Saxton_Taylor&diff=51029Robert Saxton Taylor2015-04-26T11:06:54Z<p>Vany: Založena nová stránka: • JMÉNO (doplnit úvodním textem – stručně zmínit hlavní objevy zjištění přínosy) • ŽIVOT (biografické údaje, údaje o zaměstnáních, osobní zajímav...</p>
<hr />
<div>• JMÉNO (doplnit úvodním textem – stručně zmínit hlavní objevy zjištění přínosy)<br />
• ŽIVOT (biografické údaje, údaje o zaměstnáních, osobní zajímavosti apod. Nutné uvést přehledovou tabulku – viz starší hesla)<br />
• DÍLO (významná zjištění, objevy, teorie, činy z oblasti vědy...)<br />
• AKTIVITY (politická činnost, aktivismus, organizační činnost apod.)<br />
• VÝZNAM PRO INFORMAČNÍ VĚDU/KNIHOVNICTVÍ (zhodnocení vlivu)<br />
• ÚSPĚCHY (získaná ocenění a čestné tituly, pocty, členství ve společnostech a organizacích..)<br />
• PUBLIKACE (bibliografie knih a základních článků – základní knihu/články přečíst a vytvořit obsahovou charakteristiku)<br />
• CITACE (odkazy na použitou literaturu dle citační normy. Ke každému použitému obrázku je nutné uvést přesný odkaz originálu)<br />
• EXTERNÍ ZDROJE (odkazy na relevantní a důvěryhodné zdroje či webové stránky o osobnosti)</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Eugene_Garfield&diff=51028Eugene Garfield2015-04-26T10:31:55Z<p>Vany: /* Externí zdroje */</p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Eugene Gaefield<br />
|datum_narozeni = 1925<br />
|misto_narozeni = New York,USA<br />
|datum_umrti =<br />
|misto_umrti =<br />
|duvod_umrti =<br />
|pobyt = USA<br />
|rodina = <br />
|obcanstvi = <br />
|skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania<br />
|pracoviste =<br />
|znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science<br />
|oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,<br />
John Scott Award,<br />
Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship<br />
}}<br />
Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.<br />
<br />
<br />
== Život a kariéra ==<br />
Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského<ref name="dopis">RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.</ref> na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.<br />
<br />
V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.<ref name"Who2">Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.<ref name="Who2"></ref> 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.<br />
<br />
V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.<ref name="career">http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html</ref> <br />
<br />
V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.<ref name="career"></ref> A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.<ref name="dopis"></ref><br />
<br />
<br />
== Práce ==<br />
<br />
'''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI''''' <br />
<br>Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.<ref name="ThomsonReuters">YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.</ref> Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.<ref name="VŠE">Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.</ref> Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.<ref name="Econlib">SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.</ref> Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts & Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).<ref name="VŠE"></ref> <br />
<br />
Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.<ref name="ThomsonReuters"></ref><br />
<br />
<br />
'''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science''''' <br />
<br>V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor'''''<br />
<br>Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts & Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.<ref name="GarfieldCareer">Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.</ref> <br />
<br />
Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&HCI''), ''Index to Scientific & Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.<ref name="Who2">Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> <br />
<br />
Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref> Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.<ref name="Econlib"></ref> Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Publikování v ''Current Contents'''''<br />
<br>Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.<ref name="GarfieldCareer"></ref> Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.<br />
<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
'''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project'''''<br />
<br>Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref> V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).<ref name="Who2"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Časopis ''The Scientist'''''<br />
<br>Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.<ref name="Who2"></ref> V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Garfieldovo působení v oboru'''<br />
<br>Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' <ref>přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.</ref><br><br />
• American Academy of Arts and Sciences, Fellow<br> <br />
• American Academy for Arts & Sciences <br><br />
• American Chemical Society<br><br />
• American Library Association <br><br />
• American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member<br> <br />
• American Society for Information Science & Technology (Past President)<br><br />
• American Association for the Advancement of Science (Fellow)<br><br />
• Authors Guild<br><br />
• Drug Information Association <br><br />
• Federation of American Scientists <br><br />
• History of Science Society <br><br />
• Institute of Electrical & Electronics Engineers <br><br />
• International Federation of Science Editors<br><br />
• Medical Library Association<br><br />
• National Association of Science Writers<br><br />
• New York Academy of Sciences <br><br />
• Society for Scholarly Publishers <br><br />
• Society for Social Studies of Science <br><br />
• Special Libraries Association <br><br />
Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.<ref>GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.</ref> <br />
<br />
<br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.<ref>PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.</ref> Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.<ref>Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.</ref> <br />
<br />
Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.<ref>GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.</ref> Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.<ref>Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html</ref> V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.<ref name="Who2"></ref><br />
<br />
Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.<ref>http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf</ref> Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA]<br />
<br />
Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.<br />
<br />
<br />
== Ocenění a čestné tituly ==<br />
<br />
'''Vyznamenání a ocenění'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html</ref> <br />
<br />
• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University<br />
<br />
• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science<br />
<br />
• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists<br />
<br />
• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science<br />
<br />
• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society<br />
<br />
• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association<br />
<br />
• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)<br />
<br />
• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society<br />
<br />
• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute<br />
<br />
• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics<br />
<br />
• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia<br />
<br />
• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York<br />
<br />
• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium<br />
<br />
• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany<br />
<br />
• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication<br />
<br />
• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia<br />
<br />
• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association<br />
<br />
• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy<br />
<br />
• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic<br />
<br />
• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA<br />
<br />
• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India<br />
<br />
• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.<br />
<br />
• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division<br />
<br />
• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.<br />
<br />
• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science<br />
<br />
• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow<br />
<br />
• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries<br />
<br />
• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.<br />
<br />
• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member<br />
<br />
'''Členství'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html</ref><br />
<br />
• Research! America<br />
<br />
• Annual Reviews, Inc., Board of Directors<br />
<br />
• International Federation of Science Editors<br />
<br />
• John Scott Award Advisory Committee<br />
<br />
• Journal of Information Science<br />
<br />
• Rockefeller University Council<br />
<br />
• Scientometrics<br />
<br />
• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers<br />
<br />
• Research! America<br />
<br />
• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers<br />
<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy na online publikované texty'''<br><br />
<br />
• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html</ref> <br><br />
• Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf</ref><br><br />
• Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/</ref><br><br />
• Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články</ref><br><br />
• Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) <ref>předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html</ref><br><br />
• The Use of Citation Data in Writing the History of Science <ref>kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf</ref><br />
<br />
<br />
'''Bibliografické údaje vybraných článků''' <ref>přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf</ref><br><br />
<br />
• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010.<br> <br />
<br />
• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009. <br><br />
<br />
• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179. <br> <br />
<br />
• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.<br><br />
<br />
• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office). <br><br />
<br />
<br />
== Doporučená četba ==<br />
<br />
'''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.<ref name="Who2"></ref> <br />
<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Taylor, Robert Saxton}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Eugene_Garfield&diff=51027Eugene Garfield2015-04-26T10:29:02Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Eugene Gaefield<br />
|datum_narozeni = 1925<br />
|misto_narozeni = New York,USA<br />
|datum_umrti =<br />
|misto_umrti =<br />
|duvod_umrti =<br />
|pobyt = USA<br />
|rodina = <br />
|obcanstvi = <br />
|skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania<br />
|pracoviste =<br />
|znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science<br />
|oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,<br />
John Scott Award,<br />
Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship<br />
}}<br />
Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.<br />
<br />
<br />
== Život a kariéra ==<br />
Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského<ref name="dopis">RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.</ref> na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.<br />
<br />
V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.<ref name"Who2">Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.<ref name="Who2"></ref> 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.<br />
<br />
V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.<ref name="career">http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html</ref> <br />
<br />
V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.<ref name="career"></ref> A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.<ref name="dopis"></ref><br />
<br />
<br />
== Práce ==<br />
<br />
'''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI''''' <br />
<br>Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.<ref name="ThomsonReuters">YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.</ref> Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.<ref name="VŠE">Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.</ref> Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.<ref name="Econlib">SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.</ref> Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts & Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).<ref name="VŠE"></ref> <br />
<br />
Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.<ref name="ThomsonReuters"></ref><br />
<br />
<br />
'''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science''''' <br />
<br>V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor'''''<br />
<br>Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts & Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.<ref name="GarfieldCareer">Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.</ref> <br />
<br />
Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&HCI''), ''Index to Scientific & Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.<ref name="Who2">Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> <br />
<br />
Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref> Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.<ref name="Econlib"></ref> Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Publikování v ''Current Contents'''''<br />
<br>Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.<ref name="GarfieldCareer"></ref> Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.<br />
<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
'''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project'''''<br />
<br>Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref> V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).<ref name="Who2"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Časopis ''The Scientist'''''<br />
<br>Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.<ref name="Who2"></ref> V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Garfieldovo působení v oboru'''<br />
<br>Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' <ref>přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.</ref><br><br />
• American Academy of Arts and Sciences, Fellow<br> <br />
• American Academy for Arts & Sciences <br><br />
• American Chemical Society<br><br />
• American Library Association <br><br />
• American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member<br> <br />
• American Society for Information Science & Technology (Past President)<br><br />
• American Association for the Advancement of Science (Fellow)<br><br />
• Authors Guild<br><br />
• Drug Information Association <br><br />
• Federation of American Scientists <br><br />
• History of Science Society <br><br />
• Institute of Electrical & Electronics Engineers <br><br />
• International Federation of Science Editors<br><br />
• Medical Library Association<br><br />
• National Association of Science Writers<br><br />
• New York Academy of Sciences <br><br />
• Society for Scholarly Publishers <br><br />
• Society for Social Studies of Science <br><br />
• Special Libraries Association <br><br />
Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.<ref>GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.</ref> <br />
<br />
<br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.<ref>PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.</ref> Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.<ref>Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.</ref> <br />
<br />
Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.<ref>GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.</ref> Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.<ref>Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html</ref> V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.<ref name="Who2"></ref><br />
<br />
Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.<ref>http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf</ref> Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA]<br />
<br />
Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.<br />
<br />
<br />
== Ocenění a čestné tituly ==<br />
<br />
'''Vyznamenání a ocenění'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html</ref> <br />
<br />
• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University<br />
<br />
• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science<br />
<br />
• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists<br />
<br />
• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science<br />
<br />
• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society<br />
<br />
• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association<br />
<br />
• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)<br />
<br />
• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society<br />
<br />
• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute<br />
<br />
• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics<br />
<br />
• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia<br />
<br />
• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York<br />
<br />
• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium<br />
<br />
• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany<br />
<br />
• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication<br />
<br />
• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia<br />
<br />
• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association<br />
<br />
• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy<br />
<br />
• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic<br />
<br />
• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA<br />
<br />
• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India<br />
<br />
• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.<br />
<br />
• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division<br />
<br />
• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.<br />
<br />
• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science<br />
<br />
• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow<br />
<br />
• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries<br />
<br />
• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.<br />
<br />
• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member<br />
<br />
'''Členství'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html</ref><br />
<br />
• Research! America<br />
<br />
• Annual Reviews, Inc., Board of Directors<br />
<br />
• International Federation of Science Editors<br />
<br />
• John Scott Award Advisory Committee<br />
<br />
• Journal of Information Science<br />
<br />
• Rockefeller University Council<br />
<br />
• Scientometrics<br />
<br />
• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers<br />
<br />
• Research! America<br />
<br />
• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers<br />
<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy na online publikované texty'''<br><br />
<br />
• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html</ref> <br><br />
• Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf</ref><br><br />
• Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/</ref><br><br />
• Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články</ref><br><br />
• Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) <ref>předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html</ref><br><br />
• The Use of Citation Data in Writing the History of Science <ref>kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf</ref><br />
<br />
<br />
'''Bibliografické údaje vybraných článků''' <ref>přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf</ref><br><br />
<br />
• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010.<br> <br />
<br />
• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009. <br><br />
<br />
• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179. <br> <br />
<br />
• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.<br><br />
<br />
• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office). <br><br />
<br />
<br />
== Doporučená četba ==<br />
<br />
'''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.<ref name="Who2"></ref> <br />
<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Taylor, Robert Saxton}}<br />
<br />
<br/><br/><br />
<br />
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Eugene_Garfield&diff=51026Eugene Garfield2015-04-26T10:24:56Z<p>Vany: /* Externí zdroje */</p>
<hr />
<div>{{Infobox Vědec<br />
|jmeno = Eugene Gaefield<br />
|datum_narozeni = 1925<br />
|misto_narozeni = New York,USA<br />
|datum_umrti =<br />
|misto_umrti =<br />
|duvod_umrti =<br />
|pobyt = USA<br />
|rodina = <br />
|obcanstvi = <br />
|skola = University of Colorado, Columbia University, Univesity of Pennsylvania<br />
|pracoviste =<br />
|znamy_diky = ISI Web of Knowledge, Citation indexes for science<br />
|oceneni = Award of Merit, Herman Skolnick Award, Hall of Fame Award, Patterson-Crane Award,<br />
John Scott Award,<br />
Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship<br />
}}<br />
Eugene Garfield (*1925, New York) je významný informační vědec, citační analytik, scientometrik a bibliometrik. V současné době je vysloužilým předsedou Ústavu vědeckých informací (Institute for Scientific information) se sídlem ve Filadelfii a prezidentem a zakládajícím editorem časopisu The Scientist.<br />
<br />
<br />
== Život a kariéra ==<br />
Narodil se v New Yorku v roce 1925. Nejdříve studoval na University of Colorado a v Berkeley, poté na Columbia University, kde získal v roce 1949 titul B.S. v oboru chemie, a v roce 1954 titul M.S. v oboru knihovnictví. Doktorské studium absolvoval na popud svého nejlepšího přítele Casimira Borkowského<ref name="dopis">RUMPSEY, Eric. Seeing Pictures : Thoughts on digitization & libraries while working on HardinMD [online]. 2010-07-12 [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield:Librarian*& Grandfather of Google. Dostupné z WWW: <http://blog.lib.uiowa.edu/hardinmd/2010/07/12/eugene-garfield-librarian-grandfather-of-google/>.</ref> na Univesity of Pennsylvania v roce 1961 v oboru chemická lingvistika.<br />
<br />
V letech 1949-1950 pracoval jako laboratorní chemik ve firmě Evans Research & Development Corp. 1950-1951 byl výzkumným chemikem na Columbia University. Po absolvování bakalářského studia, na počátku padesátých let, se angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse, kde se věnoval třídění a indexování dokumentů z lékařských novin a časopisů a prováděl pokusy ne děrnoštítkovém stroji od firmy IBM.<ref name"Who2">Who2? : Find Famous People Fast! [online]. c2011, [cit. 2011-05-09]. Eugene Garfield Bibliography. Dostupné z WWW: <http://www.who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> Zde mu také vedoucí projektu doporučil, aby začal studovat knihovnictví. Po absolvování magisterského studia se začal věnovat obchodu a našel zaměstnání jako poradce při dokumentaci. 1954-1960 založil akciovou společnost DocuMation, Inc., kde pracoval jako předseda, později ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates. Během toho pracoval na svém doktorském studiu. Založil ISI (Institute for Scientific Informations) a zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index) na základě analýzy citací v jednotlivých odborných pracích. Během své kariéry rovněž pracoval jako pomocný profesor Počítačové a informační vědy na universitě v Pensylvánii.<ref name="Who2"></ref> 1960-1992 Prezidentem a výkonným ředitelem v Institutu pro vědecké informace. V letech 1986-2000 vydavatelem a šéfredaktorem časopisu The Scientist. Od roku 1993 je Eugene Garfield vysloužilým předsedou Ústavu pro vědecké informace (ISI). V letech 1998-2000 také předsedou ASIS&T (American Society for Information Science & Technology). A od roku 2001 předsedou časopisu The Scientist s.r.o.<br />
<br />
V poslední době se Eugene Garfield zabývá rozvojem algoritmické historiografie. Postupně vyvinul a patentoval HistCite systém, tedy bibliometrickou analýzu a vizualizační software, který pomáhá knihovníkům a výzkumníkům rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma a ukazuje jejich vzájemné vztahy. Kromě toho udržuje doktor Garfield náročný program vystoupení a prezentací na velmi vysoké úrovni, účastní se konferencí a sympozií. Hlavními tématy jsou vědecké vzdělávání, hodnocení výzkumu, budoucí trendy v dokumentaci informací v lékařství, ekonomický a sociální dopad základního výzkumu, hodnota pokusů na zvířatech, kreativita ve vědě a spousta jiných témat.<ref name="career">http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html</ref> <br />
<br />
V posledních 25 letech publikoval přes 1000 esejí.<ref name="career"></ref> A ačkoli vystudoval knihovnictví, povolání knihovníka nikdy nevykonával. Sám sebe nazývá informačním inženýrem, ačkoliv tento termín mu bylo zakázáno používat, protože nevlastní inženýrský diplom. Proto se spokojuje s označením informační vědec. Někteří lidé ho označují za scientometrika a bibliometrika, ale on dává přednost přesnějšímu označení citační analytik.<ref name="dopis"></ref><br />
<br />
<br />
== Práce ==<br />
<br />
'''Přínos Eugena Garfielda v oblasti vědy – ''Web of Science, ISI''''' <br />
<br>Eugene Garfield je průkopníkem v oblasti bibliometrie a jeho výzkum vedl k vytvoření ''Web of Science'' (WoS). WoS je hlavní součástí ''ISI Web of Knowledge'', který podporuje všechny úrovně vědeckého výzkumu v prostředí akademickém, podnikovém, vládním a neziskovém.<ref name="ThomsonReuters">YANCEY, Rodney. Thomson Reuters [online]. September 2005 [cit. 2011-05-14]. Fifty years of citation indexing and analysis. Dostupné z WWW: <http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/50_years_citation_indexing/>.</ref> Jedná se o nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje.<ref name="VŠE">Vysoká škola ekonomická v Praze / VŠE [online]. 22. 9. 2010 [cit. 2011-05-14]. Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE. Dostupné z WWW: <http://www.vse.cz/zdroje/vypis.php?ID_zdroje=14>.</ref> Obsahuje informace o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.<ref name="Econlib">SIMANDLOVÁ, Libuše . Econlib [online]. c2003-2011, 8. 4. 2011 [cit. 2011-05-14]. Citační rejstříky. Dostupné z WWW: <http://www.econlib.cz/veda/citacni-rejstriky.html>.</ref> Vyhledat lze bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů a v některých případech i plné texty. Tato databáze obsahuje pět citačních indexů (databází): ''Science Citation Index Expanded'' (přírodní a technické vědy), ''Social SCI'' (společenské vědy), ''Arts & Humanities CI'' (humanitní vědy a uměnovědy), ''Conference Proceedings CI – Science / Social Sciences & Humanities'' (obory přírodních a technických věd / obory společenských a humanitních věd, uměnověd).<ref name="VŠE"></ref> <br />
<br />
Již v roce 1958 položil Garfield základy ''Institutu pro vědecké informace'' (Institute for Scientific Information – ISI). Roku 1992 převzala tuto organizaci společnost ''Thomson Corporation''.<ref name="ThomsonReuters"></ref><br />
<br />
<br />
'''Průlomová teoretická práce – ''Citation Indexes for Science''''' <br />
<br>V roce 1955 Garfield publikoval návrh na systematické citační indexování – ''Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas''. V této inovativní práci představil informační nástroje, které vědcům umožní zrychlit výzkumný proces, vyhodnotit dopad jejich práce, identifikovat trendy ve vědě a vysledovat historii moderního vědeckého myšlení.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
Před Garfieldovou inovací znamenalo vyhledávání relevantních informací v publikovaných vědeckých pracích dlouhý a obtížný proces, jenž často nepřinášel požadované výsledky. Garfield si uvědomoval, že výzkumníci nejsou s to vyhledat veškeré relevantní informace ke své práci, jestliže jsou výsledky z výzkumné a vědecké oblasti limitovány předmětem nebo klíčovými slovy a relevantní práce z jiných oborů jsou ignorovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Významný vyhledávací nástroj – ''Science Citation Index, Impact factor'''''<br />
<br>Indexování bylo dokončeno uvnitř každé vědecké disciplíny. ''Science Citation Index'' (SCI – nyní dostupný na Web of Science) integroval data pomocí interdisciplinárních přístupů; výzkumníci z jedné vědní oblasti nezřídka vytvoří práci, která je relevantní i pro vědce z dalších oblastí. Garfieldem navržený citační index může být užitečný i při pátrání po původu určité vědecké myšlenky.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
Roku 1964 Garfield představil SCI v pětisvazkové tištěné verzi, jež indexovala 613 časopisů a 1,4 milionu citací. Avšak načítání dat z tištěných indexů bylo časově náročné. O dva roky později byl SCI dostupný na magnetofonové pásce, což rozšířilo jeho používání. Později vyšel na CD-ROM společně s citačními indexy ''Social Sciences and Arts & Humanities''. Z tohoto souboru pak vzešel výše zmiňovaný Web of Science.<ref name="ThomsonReuters"></ref> <br />
<br />
SCI byl uznán jako základní a zásadní inovace v oblasti informační vědy, jelikož indexoval všechny typy zdrojových položek – nejen výzkumných článků a recenzí, ale též opravných technických poznámek a seznamů chyb, dopisů, úvodníků, diskuzí apod.<ref name="GarfieldCareer">Eugene Garfield, Ph.D. [online]. June 2010 [cit. 2011-05-14]. Career Overview. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/overvu.html>.</ref> <br />
<br />
Od roku 1961 je Garfieldova kariéra ve znamení mimořádného vývoje nových informačních nástrojů pro výzkumníky a současně neustálého vylepšování nástrojů stávajících. Mezi nové nástroje patří ''Index Chemicus'', ''Current Chemical Reactions'', nová verze ''Current Contents'' (jež pokryla klinické lékařství, chemii, fyziku a další disciplíny), ''Automatic Subject Citation Alert'' (osobní selektivní šíření informační služby, nyní zvané ''Research Alert''), ''the Genuine Article'' (rychlé dodání dokumentu), citační indexy pro společenské vědy (''SSCI'') stejně jako pro umění a humanitní vědy (''A&HCI''), ''Index to Scientific & Technical Proceedings and Books'', ''Index to Scientific Reviews'' a další. Přínos těchto informačních nástrojů pro lékaře a výzkumné pracovníky tkví v tom, že přes obrovské množství literatury, které se neustále rozrůstá, umožňují výzkumníkům udržovat krok s elementy, jež přímo souvisí s jejich zájmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
Garfield vyvinul indexovací systém pro vědeckou literaturu, založený na analýzách citací použitých v rámci dané práce. Odtud vzešel tzv. ''impakt faktor'' – měřítko citací vědeckých časopisů, které slouží jako indikátor jejich významu v dané oblasti. Impakt faktor je tím vyšší, čím více citací je v renomovaných časopisech.<ref name="Who2">Who2 [online]. c2011 [cit. 2011-05-14]. Eugene Garfield Biography. Dostupné z WWW: <http://who2.com/eugenegarfield.html>.</ref> <br />
<br />
Indexováním odborné práce pomocí citace poskytl Garfield výzkumníkům možnost sledovat, na co jednotlivé práce odkazují a kolikrát jsou práce jiných vědců citovány.<ref name="ThomsonReuters"></ref> Citační indexy představují unikátní informační zdroj, jenž je po celém světě využíván pro rešeršní práce, citační analýzy a především pak pro hodnocení úrovně vědeckých a vzdělávacích institucí.<ref name="Econlib"></ref> Vynález citačních indexů zlepšil vědeckou komunikaci tím způsobem, že pomáhá omezit zdvojení předchozího výzkumu, odhalí nečekané vztahy mezi předměty, určí významné zlepšení z předchozích prací a upozorní na významné opravy publikovaného výzkumu.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
Data vyprodukovaná pomocí SCI využívají informační vědci či výzkumní správci k odhalení longitudinálních trendů ve vědecké komunikaci. Tyto údaje využívají též sociologové a historici vědy, aby prozkoumali důležité procesy, fenomény a vývoj v oblasti výzkumu. Neméně důležité jsou pro knihovníky, kteří provádí selekci časopisů, redaktory, jež monitorují relativní dopad a citace svých časopisů, a konečně pro vydavatele, kterým pomáhají rozhodnout se, zda mají např. uvést na trh nový časopis.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Publikování v ''Current Contents'''''<br />
<br>Garfiled publikoval za posledních dvacet pět let v ''Current Contents'' (CC) přes tisíc esejí. CC se staly zásadní a základní složkou klinického výzkumu a výzkumné laboratoře. Uživatelé díky nim mohou každý týden procházet obsahy stránek stovek časopisů a tím udržovat krok s nejnovějšími pokroky ve svém oboru.<ref name="GarfieldCareer"></ref> Efektivnost spočívá právě v rychlosti vyhledání výsledků.<br />
<br />
<br />
== Další aktivity ==<br />
<br />
'''Počátky Garfieldovy aktivity v oblasti informační vědy – ''The Welch Project'''''<br />
<br>Eugene Garfield se začal aktivně věnovat oblasti informační vědy v roce 1951, kdy se připojil k ''the Welch Medical Indexing Project'' na Johns Hopkins University. Cílem projektu bylo zkoumat základní a aplikované problémy vyhledávání zdravotnických informací a aplikace nových metod indexování biomedicínské literatury. Po absolutoriu na Columbia University (obor knihovnictví) v roce 1954 se stal poradcem pro farmaceutický průmysl, což ho nakonec přivedlo k vytvoření soukromé firmy.<ref name="GarfieldCareer"></ref> V roce 1960 založil ''Institute for Scientific Information'' (ISI).<ref name="Who2"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Časopis ''The Scientist'''''<br />
<br>Garfield pracoval během své kariéry mj. jako asistent profesora výpočetní a informační vědy na University of Pennsylvania.<ref name="Who2"></ref> V roce 1986 pak založil ''The Scientist'', čtrnáctideník pro profesionální výzkum, jenž podává zprávy o vývoji a novinkách důležitých pro profesionální i praktický zájem vědců. Poskytuje jim jedinečné fórum pro diskusi, ve kterém mohou řešit otázky týkající se výzkumné komunity a společnosti.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Garfieldovo působení v oboru'''<br />
<br>Eugene Garfield je v oblasti informační vědy stále aktivní. Nadále udržuje náročný program konferencí, projevů a prezentací před významným publikem z oblasti informační vědy i lékařství. Mezi témata jeho vystoupení patří např. vědecké vzdělávání, budoucí trendy v lékařských zprávách a dokumentech, kreativita ve vědě a další. V posledních letech se mj. věnuje rozvoji algoritmické historiografie (tímto tématem se poprvé zabýval již v roce 1964). Vyvinul a patentoval ''the HistCite'' – systém, který výzkumníkům a knihovníkům umožňuje rozlišit nejvýznamnější práce na dané téma, když vyhledávají v elektronických verzích SCI, SSCI nebo A&HCI. Výstupem tohoto softwaru je historiografická chronologická prezentace klíčových děl, přičemž je poukázáno na jejich vzájemný vztah.<ref name="GarfieldCareer"></ref> <br />
<br />
<br />
'''Vědecké a profesionální asociace, jichž byl /je Garfield členem''' <ref>přehled čerpán z: Eugene Garfield, Ph.D. [online]. November 2008 [cit. 2011-05-15]. Scientific & Professional Associations. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/assoc.html>.</ref><br><br />
• American Academy of Arts and Sciences, Fellow<br> <br />
• American Academy for Arts & Sciences <br><br />
• American Chemical Society<br><br />
• American Library Association <br><br />
• American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member<br> <br />
• American Society for Information Science & Technology (Past President)<br><br />
• American Association for the Advancement of Science (Fellow)<br><br />
• Authors Guild<br><br />
• Drug Information Association <br><br />
• Federation of American Scientists <br><br />
• History of Science Society <br><br />
• Institute of Electrical & Electronics Engineers <br><br />
• International Federation of Science Editors<br><br />
• Medical Library Association<br><br />
• National Association of Science Writers<br><br />
• New York Academy of Sciences <br><br />
• Society for Scholarly Publishers <br><br />
• Society for Social Studies of Science <br><br />
• Special Libraries Association <br><br />
Roku 1966 bylo Garfieldovi nabídnuto čestné členství v ''UK Institute of Information Scientists''.<ref>GARFIELD, Eugene. School of Library and Information Science [online]. [cit. 2011-05-14]. Memories of the 1957 Dorking Conference. Dostupné z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/ISP/garfield2.htm>.</ref> <br />
<br />
<br />
<br />
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br />
<br />
Eugene Garfield je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších vědců, kteří se zabývají citováním, citační analýzou a vším co s citováním souvisí. Společně s Derekem J. de Sollou Pricem jsou považováni za zakladatele scientometrie.<ref>PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959. Inflow: information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-–-1990-cast-2-1950-1959>. ISSN 1802-9736.</ref> Vědy, která se zabývá měřením kvality a kvantity vědy, snaží se nalézat metody a metriky pro určení těchto aspektů. Obecně lze mluvit o měření výkonnosti vědy.<ref>Moodle Univerzity Karlovy v Praze : pro výuku [online]. [cit. 2011-05-10]. Scientometrie a hodnocení vědy. Dostupné z WWW: <http://dl1.cuni.cz/course/info.php?id=682>.</ref> <br />
<br />
Celá padesátá léta minulého století pracoval na svém největším projektu citační analýzy. Jeho projekt se stal dokonce podkladem pro vytvoření Googlu.<ref>GUGLIOTTA, Guy. The Genius Index : One Scientist's Crusade to Rewrite Reputation Rules. Wired [online]. 2009-05-22, 17.06, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.wired.com/culture/geekipedia/magazine/17-06/mf_impactfactor?currentPage=all>.</ref> Svůj první článek do časopisu Science napsal na začátku roku 1954 během svého studia knihovnictví, ale byl publikován až po dokončení studia. Článek se jmenoval Forms for Literature Citation.<ref>Dostupný zde: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science120%283129%29p1038y1954.html</ref> V roce 1955 přišel s teorií impakt faktoru, původně definovaný jako indikátor vypočítaný z citačních rejstříků, které v té době teprve vyvíjel. Formuloval myšlenku hodnocení časopisů podle toho, jaký mají dopad a vliv ve vědě, na základě získaných citací. Vytvářet rejstříky bylo náročné, a tak založil v roce 1958 Institute for Scientific Information. Institut se věnoval vytváření, zpracovávání a vývojem citačních rejstříků. V roce 1961 byl definován rejstřík pro soubor exaktních věd, o deset let později rejstřík sociálních věd a v roce 1979 citační rejstřík humanitních a uměleckých věd. tyto rejstříky jsou dnes dostupné prostřednictvím databáze Web of Knowledge.<ref name="Who2"></ref><br />
<br />
Je spolutvůrcem několika krátkých instruktážních filmů, které měli pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům používat citační rejstříky.<ref>http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p324y1962-73.pdf</ref> Tři části jsou dostupné na YouTube.[http://www.youtube.com/watch?v=YwPRI9ug6BY],[http://www.youtube.com/watch?v=_Pi_iURf2f0],[http://www.youtube.com/watch?v=h1ij-t5RbnA]<br />
<br />
Jeho práce vedla k vývoji několika algoritmů na hodnocení důležitosti informací jako například HITS (Hyperlink-Induced Topic Search) nebo PageRank.<br />
<br />
<br />
== Ocenění a čestné tituly ==<br />
<br />
'''Vyznamenání a ocenění'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/awards.html</ref> <br />
<br />
• 1953- 54 Grolier Society Fellow, Columbia University<br />
<br />
• 1966 Fellow, American Association for the Advancement of Science<br />
<br />
• 1966 Fellow, Institute of Information Scientists<br />
<br />
• 1975 Award of Merit, American Society of Information Science<br />
<br />
• 1977 Herman Skolnick Award, American Chemical Society<br />
<br />
• 1977 Hall of Fame Award, Information Industry Association<br />
<br />
• 1978 American Society for Information Science Book Award for Best Information Science Book of 1977 (Essays of an Information Scientist, Vol: 1&2, 1962-1976 1980 Award, Chemical Notation Society)<br />
<br />
• 1983 Patterson-Crane Award, American Chemical Society<br />
<br />
• 1983 John Price Wetherill Medal, Franklin Institute<br />
<br />
• 1984 Derek J. de Solla Price Memorial Medal, Scientometrics<br />
<br />
• 1986 John Scott Award, City of Philadelphia<br />
<br />
• 1987 Distinguished Alumni Award, Columbia University, School of Library Service, New York<br />
<br />
• 1988 Dr. honoris causa, Vrije University, Brussels Belgium<br />
<br />
• 1990 Ph.D. (honorary), State University of New York, Albany<br />
<br />
• 1991 Honorary Fellow, Society for Technical Communication<br />
<br />
• 1991 Ph.D. (honorary), Thomas Jefferson University, Philadelphia<br />
<br />
• 1993 Honorary Foreign Member, Institute of Marine Biology, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1993 Honorary Fellow, Medical Libraries Association<br />
<br />
• 1993 M.D. (hon. caus.), University of Rome, Tor Vergata, Italy<br />
<br />
• 1995 M.D. (hon. caus.), Charles University, Czech Republic<br />
<br />
• 1997 Honorary Degree from Far Eastern University, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1997 Honorary Membership in the Russian Academy of Sciences, Vladivostok, Russia<br />
<br />
• 1999 Avenue of Technology Award, Philadelphia, PA<br />
<br />
• 2000 Professor Kaula Award for Library & Information Science, India<br />
<br />
• 2001 Winifred Sewell Prize for Innovation in Information Technologies in Biomedical & Life Sciences Librarianship.<br />
<br />
• 2001 Awarded by Special Libraries Association Biomedical and Life Sciences Division<br />
<br />
• 2004 Ph. D. (Honorary) Drexel University, Philadelphia, PA.<br />
<br />
• 2004 Los Angeles Chapter -American Society for Information Science &Technology (ASIST)- Visionary Leader - Contributions to Information Science<br />
<br />
• 2005 American Academy of Arts and Sciences, Fellow<br />
<br />
• 2007 The Chemical Heritage Foundation - Richard J. Bolte, Sr. Award for Supporting Industries<br />
<br />
• 2007 Honorary Degree from Real Academia de Medicina Del Distrito de Granada (Andalucia Oriental) Spain.<br />
<br />
• 2007 American Philosophical Society, Philadelphia, PA. - Member<br />
<br />
'''Členství'''<ref>převzato z: http://www.garfield.library.upenn.edu/boards.html</ref><br />
<br />
• Research! America<br />
<br />
• Annual Reviews, Inc., Board of Directors<br />
<br />
• International Federation of Science Editors<br />
<br />
• John Scott Award Advisory Committee<br />
<br />
• Journal of Information Science<br />
<br />
• Rockefeller University Council<br />
<br />
• Scientometrics<br />
<br />
• University of Pennsylvania Library, Board of Overseers<br />
<br />
• Research! America<br />
<br />
• Temple University Health System, Inc. Board of Overseers<br />
<br />
<br />
== Publikace ==<br />
<br />
Kompletní přehled bibliografie Eugena Garfielda je dostupný na jeho oficiálních stránkách (odkaz viz ''externí zdroje''). Na tomto místě jsou uvedeny jen základní publikace a články.<br />
<br />
<br />
'''Odkazy na online publikované texty'''<br><br />
<br />
• Essays of an Information Scientist. Volumes 1–15 (1962–1993) <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays.html</ref> <br><br />
• Citation Indexing – Its Theory and Application in Science, Technology, and Humanities <ref>elektronicky dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/ci/title.pdf</ref><br><br />
• Komentáře v časopise The Scientist (1986–2002) <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/commentaries.html, v elektronické podobě na webových stránkách časopisu: http://www.the-scientist.com/</ref><br><br />
• Úvodní projevy a prezidentské sloupky na ASIS&T <ref>přehledově dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/asiscolumns.html - odtud přímý odkaz na konkrétní články</ref><br><br />
• Předmluva ke knize ''Little Science, Big Science ... and Beyond'' (Derek J. deSolla Price) <ref>předmluva (společně s Robertem K. Mertonem) dostupná z: http://www.garfield.library.upenn.edu/lilscibi.html</ref><br><br />
• The Use of Citation Data in Writing the History of Science <ref>kolektiv autorů: Garfield, E–Sher, I. H.–Torpie, R. J. Dostupné z: http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/useofcitdatawritinghistofsci.pdf</ref><br />
<br />
<br />
'''Bibliografické údaje vybraných článků''' <ref>přehled čerpán z: http://www.garfield.library.upenn.edu/pub.html - zde i přímé odkazy na texty v pdf</ref><br><br />
<br />
• Garfield E, Pudovkin AI, Paris S. "A bibliometric and historiographic analysis of the work of Tony van Raan: a tribute to a scientometrics pioneer and gatekeeper" Research Evaluation 19(3), September 2010.<br> <br />
<br />
• Garfield E. "Five decades of Citation Indexing" Keynote Address - International Workshop for Scientometrics (ITSIC), Beijing, China. September 2009. <br><br />
<br />
• Garfield E. "From the Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite software" Presented at the 11th ISSI International Conference, Madrid, Spain - June 25, 2007. Reprinted in special issue of Journal of Informetrics 3 (2009) 173–179. <br> <br />
<br />
• Garfield E. "Panel on 'Evaluative Measures for Resource Quality: Beyond the Impact Factor". Presented at the Medical Library Association Meeting, Philadelphia, May 22, 2007.<br><br />
<br />
• Garfield E, Paris S, Stock WG. "HistCiteTM: A software tool for informetric analysis of citation linkage" Information Wissenschaft & Praxis, 57(8):391-400, November / December 2006.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "The History and Meaning of the Journal Impact Factor" abridged version of the above paper published in Journal of the American Medical Association (JAMA), (293): 90-93, January 2006.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "Web of science: Measuring and assessing science beyond SCI - Response" Current Science 86 (5): 629-629 March 10 2004. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Use of Journal Citation Reports and Journal Performance Indicators in measuring short and long term journal impact" Croatian Medical Journal, 41: (4) 368-374 December 2000. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index, Journal Citation Reports, and other ISI trademarks- Letter to the editor," Information Processing & Management, 26 (4) p.573, 1990. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Indexing terminology and permuted indexes ," Journal of Documentation, 28 (4) p.334-345, 1972. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index - Answers to Frequently Asked Questions." Revue Internationale De La Documentation, 32(3), p.112-16,1965. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "Science Citation Index -- A New Dimension in Indexing." Science, 144(3619) p.649-54, May 1964. <br><br />
<br />
• Garfield, E. "An Algorithm for Translating Chemical Names to Molecular Formulas." Institute for Scientific Information, Philadelphia, PA. p.1-68, 1961.<br><br />
<br />
• Garfield, E. "Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas." Science, 122(3159), p.108-11, July 1955. Reprinted in Readings in Information Retrieval, p.261-274, (H.S. Sharp. Ed.), The Scarecrow Press, Inc. 1964 (book in EG's office). <br><br />
<br />
<br />
== Doporučená četba ==<br />
<br />
'''Eugene Garfield''': ''Essays of an Information Scientist'' (1977) – texty, jež byly publikovány jako ''Current Comments'' mezi lety 1962–1976, jsou považovány za klasiku v oboru informační vědy.<ref name="Who2"></ref> <br />
<br />
<br />
== Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Externí zdroje ==<br />
<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Taylor, Robert Saxton}}<br />
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49148Významné osobnosti2015-01-13T15:54:17Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti&nbsp;<ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.<ref>http://www.skipcr.cz/co-je-skip/knihovnicky-parnas/cena-ceskych-knihovniku/jiri-cejpek</ref> =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen'''<ref> http://www.ikaros.cz/jiri-mahen </ref> =====<br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos'''&nbsp;<ref> http://www.ikaros.cz/sava-medonos-zakladatel-propagator-dokumentalista </ref> =====<br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' <ref> http://www.scena.cz/index.php?d=3&page=nethovory&id_n=541&full=1</ref> =====<br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== '''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.'''&nbsp;<ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz'''&nbsp;<ref>http://ffakt.ukmedia.cz/josef-schwarz-nova-knihovna-pojme-jen-tretinu-svazku</ref> =====<br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== '''Zdeněk Václav Tobolka'''<ref>http://www.ikaros.cz/zdenek-vaclav-tobolka</ref> =====<br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== &nbsp;'''Ladislav Jan Živný''' <ref>http://www.ikaros.cz/ladislav-jan-zivny</ref> =====<br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp;&nbsp;<ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp;<ref>http://www.vize.cz/aktualita.php?id=1140</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
Učební pomůcka Kabinetu informačních studií na FF, MU<references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> references/></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49147Významné osobnosti2015-01-13T15:52:26Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti&nbsp;<ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.<ref>http://www.skipcr.cz/co-je-skip/knihovnicky-parnas/cena-ceskych-knihovniku/jiri-cejpek</ref> =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== ===== '''Jiří Mahen''' ===== <ref> http://www.ikaros.cz/jiri-mahen </ref> =====<br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' ===== <ref> http://www.ikaros.cz/sava-medonos-zakladatel-propagator-dokumentalista </ref><br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' ===== <ref> http://www.scena.cz/index.php?d=3&page=nethovory&id_n=541&full=1</ref><br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' ===== <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref><br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' ===== <ref>http://ffakt.ukmedia.cz/josef-schwarz-nova-knihovna-pojme-jen-tretinu-svazku</ref><br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<ref>http://www.ikaros.cz/zdenek-vaclav-tobolka</ref><br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<ref>http://www.ikaros.cz/ladislav-jan-zivny</ref><br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; === <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref><br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; === <ref>http://www.vize.cz/aktualita.php?id=1140</ref><br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
Učební pomůcka Kabinetu informačních studií na FF, MU<references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> references/></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49146Významné osobnosti2015-01-13T15:51:11Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti&nbsp;<ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. ===== <ref>http://www.skipcr.cz/co-je-skip/knihovnicky-parnas/cena-ceskych-knihovniku/jiri-cejpek</ref><br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen''' ===== <ref> http://www.ikaros.cz/jiri-mahen </ref><br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' ===== <ref> http://www.ikaros.cz/sava-medonos-zakladatel-propagator-dokumentalista </ref><br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' ===== <ref> http://www.scena.cz/index.php?d=3&page=nethovory&id_n=541&full=1</ref><br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' ===== <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref><br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' ===== <ref>http://ffakt.ukmedia.cz/josef-schwarz-nova-knihovna-pojme-jen-tretinu-svazku</ref><br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<ref>http://www.ikaros.cz/zdenek-vaclav-tobolka</ref><br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<ref>http://www.ikaros.cz/ladislav-jan-zivny</ref><br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; === <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref><br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; === <ref>http://www.vize.cz/aktualita.php?id=1140</ref><br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
Učební pomůcka Kabinetu informačních studií na FF, MU<references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> <references /> references/></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49144Významné osobnosti2015-01-13T15:45:30Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti&nbsp;<ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. ===== <ref>http://www.skipcr.cz/co-je-skip/knihovnicky-parnas/cena-ceskych-knihovniku/jiri-cejpek</ref><br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen''' ===== <ref> http://www.ikaros.cz/jiri-mahen </ref><br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' ===== <ref> http://www.ikaros.cz/sava-medonos-zakladatel-propagator-dokumentalista </ref><br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' =====<br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' =====<br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
Učební pomůcka Kabinetu informačních studií na FF, MU<references /> <references /> <references /> <references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49143Významné osobnosti2015-01-13T15:42:15Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti&nbsp;<ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen''' =====<br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' =====<br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' =====<br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' =====<br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
Učební pomůcka Kabinetu informačních studií na FF, MU<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49142Významné osobnosti2015-01-13T15:41:17Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti&nbsp;<ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen''' =====<br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' =====<br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' =====<br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' =====<br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49141Významné osobnosti2015-01-13T15:40:30Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti&nbsp;<ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen''' =====<br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' =====<br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' =====<br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' =====<br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
&lt;/references&gt;</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49140Významné osobnosti2015-01-13T15:39:06Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti === <ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref><br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen''' =====<br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' =====<br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' =====<br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' =====<br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
&lt;/references&gt;</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49139Významné osobnosti2015-01-13T15:38:43Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti === <ref>http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref><br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen''' =====<br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' =====<br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' =====<br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' =====<br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
</references></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49138Významné osobnosti2015-01-13T15:35:35Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Jiří Mahen''' =====<br />
<br />
(1882 - 1939)<br />
<br />
Po absolvování filozofické fakulty v&nbsp;Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v&nbsp;Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.<br />
<br />
===== '''Sáva Medonos''' =====<br />
<br />
(1915 – 1985)<br />
<br />
Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.<br />
<br />
===== '''Tomáš ŘEHÁK, RNDr.''' =====<br />
<br />
(1964 - )<br />
<br />
Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.<br />
<br />
===== &nbsp;'''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
===== '''Mgr. Josef Schwarz''' =====<br />
<br />
(1974 - )<br />
<br />
Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).<br />
<br />
===== &nbsp;'''Zdeněk Václav Tobolka''' =====<br />
<br />
(1874 – 1951)<br />
<br />
Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.<br />
<br />
===== '''Ladislav Jan Živný''' =====<br />
<br />
(1872 - 1949)<br />
<br />
Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v&nbsp;Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v&nbsp;roce 1919.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49137Významné osobnosti2015-01-13T14:36:04Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
===== '''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49136Významné osobnosti2015-01-13T14:28:22Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
===== '''Claude Elwood Shannon&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
===== '''Brian Campbell Vickery&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1918 - 2009)<br />
<br />
Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49135Významné osobnosti2015-01-13T14:26:32Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
<br />
<br />
=== ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49134Významné osobnosti2015-01-13T14:26:10Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
=== ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49133Významné osobnosti2015-01-13T14:25:16Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
=== ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.&nbsp;''''''[[File:|Neznámý objekt]]''' =====<br />
<br />
Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49132Významné osobnosti2015-01-13T14:24:11Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
=== ===<br />
<br />
===== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49131Významné osobnosti2015-01-13T14:22:35Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Eugene Garfield &nbsp;''' =====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.<br />
<br />
===== '''Jorge E. Hirsch&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1953 - )<br />
<br />
Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.<br />
<br />
===== '''Elfreda Chatman&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - 2012)<br />
<br />
Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).<br />
<br />
===== '''Peter Ingwersen&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1947 - )<br />
<br />
Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.<br />
<br />
<br />
<br />
=== ===<br />
<br />
'''Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.&nbsp;'''<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49130Významné osobnosti2015-01-13T14:20:45Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
==== <br />
===== '''Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;''&nbsp;''''''[[File:|Neznámý objekt]]''' =====<br />
<br />
(1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.<br />
====<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49129Významné osobnosti2015-01-13T14:18:58Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
===== '''Henriette Davidson Avram''' =====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Marcia Bates&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
===== '''Nicholas J. Belkin&nbsp;''' =====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
==== <br/> ====<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=49128Významné osobnosti2015-01-13T14:17:57Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost&nbsp; ==<br />
<br />
=== Mezinárodní osobnosti ===<br />
<br />
==== '''Henriette Davidson Avram''' ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
==== '''Marcia Bates&nbsp;''' ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.<br />
<br />
<br />
<br />
'''Nicholas J. Belkin&nbsp;'''<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.<br />
<br />
<br />
<br />
=== České osobnosti ===<br />
<br />
==== <br/> ====<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky'''&nbsp; ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp; ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==</div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44880Významné osobnosti2014-11-02T20:00:14Z<p>Vany: /* Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.&nbsp; http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1 */</p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp;<ref>http://www.vize.cz/cena.php</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44879Významné osobnosti2014-11-02T19:49:27Z<p>Vany: /* PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova */</p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla,&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp;<ref>http://www.vize.cz/cena.php</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44878Významné osobnosti2014-11-02T19:48:20Z<p>Vany: /* PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova */</p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008, vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp;<ref>http://www.vize.cz/cena.php</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44877Významné osobnosti2014-11-02T19:46:07Z<p>Vany: /* Eugene Garfield &nbsp; */</p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp;<ref>http://www.vize.cz/cena.php</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44853Významné osobnosti2014-11-02T12:12:42Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp;<ref>http://www.vize.cz/cena.php</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44852Významné osobnosti2014-11-02T12:10:16Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.7<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp;<ref>http://www.vize.cz/cena.php</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44851Významné osobnosti2014-11-02T12:04:29Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikovala: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.7<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97&nbsp;<ref>http://www.vize.cz/cena.php</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44850Významné osobnosti2014-11-02T12:03:33Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikovala: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.7<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97<br/><ref>http://www.vize.cz/cena.php</ref> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44849Významné osobnosti2014-11-02T12:02:01Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikovala: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.7<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97<br/> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44848Významné osobnosti2014-11-02T12:00:37Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikovala: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' <ref>http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/</ref> ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.7<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97<br/> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových pro svou mezinárodní cenu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44847Významné osobnosti2014-11-02T11:58:56Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. <ref>http://www.slu.cz/fpf/cz/ustav-informatiky/lide/beata-sedlackova/beata-sedlackova</ref> ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikovala: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.7<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97<br/> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových pro svou mezinárodní cenu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vanyhttps://wiki.knihovna.cz/index.php?title=V%C3%BDznamn%C3%A9_osobnosti&diff=44846Významné osobnosti2014-11-02T11:56:47Z<p>Vany: </p>
<hr />
<div>Autor: Růžičková Martina<br />
<br />
== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost &nbsp;<ref>učební pomůcka BlackBox Kabinetu informačních studií, filozofické fakulty, Masarykova univerzita v Brně, http://www.inflow.cz/jak-vznikala-cerna-krabicka</ref> ==<br />
<br />
==== Henriette Davidson Avram<br/> ====<br />
<br />
(1919 - 2006)<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat.&nbsp;</span><br />
<br />
==== Marcia Bates&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká profesorka, významná v&nbsp;oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z&nbsp;řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.</span><br />
<br />
==== Nicholas J. Belkin&nbsp; ====<br />
<br />
(1942 - )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité&nbsp;pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.</span><br />
<br />
==== Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc''.&nbsp;'' <ref>http://ikaros.cz/knihovnictvi-jako-profese-prof-phdr-jiri-cejpek-csc-zivot-a-dilo-1</ref> ====<br />
<br />
''(''1925 – 2005)&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v&nbsp;Praze. Vyučovat začal v&nbsp;roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v&nbsp;zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Eugene Garfield &nbsp; ====<br />
<br />
(1925 – )&nbsp;<br />
<br />
<span style="font-size: small;">Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).&nbsp; Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v&nbsp;oblasti bibliometrie, jeho výzkum v&nbsp;této oblasti vedl k&nbsp;založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.</span><br />
<br />
==== Jorge E. Hirsch&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1953 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v&nbsp;oblasti scientometrie a v&nbsp;roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.</span><br />
<br />
==== Elfreda Chatman&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1942 - 2012)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v&nbsp;oblasti metodologie, a to v&nbsp;podobě několika teorií. Teorie Života v&nbsp;kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).</span><br />
<br />
==== Peter Ingwersen&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1947 - )</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k&nbsp;výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.</span><br />
<br />
==== PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v&nbsp;Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla&nbsp;oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.</span><br />
<br />
==== Claude Elwood Shannon&nbsp; ====<br />
<br />
(1916 - 2001)&nbsp;<br />
<br />
Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s&nbsp;umělou inteligencí. Publikovala: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.<br />
<br />
==== Brian Campbell Vickery&nbsp; ====<br />
<br />
<span style="font-size:small;">(1918 - 2009)</span><br />
<br />
<span style="font-size:small;">Britský informační vědec a knihovník, jedna z&nbsp;nejvýznamnějších osobností 20. stol. v&nbsp;oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v&nbsp;oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.</span><br />
<br />
<br />
<br />
=== Osobnosti oceněné medailí '''Zdeňka Václava Tobolky''' ===<br />
<br />
Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo &nbsp;za celoživotní práci v českém knihovnictví.<br />
<br />
v roce 2014:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Mgr. Marie Balíková,&nbsp;'''Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''PhDr. Zdeňka Friedlová,&nbsp;'''Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''Ing. Martin Lhoták''', Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''PhDr. Hana Nová&nbsp;'''<span style="color: rgb(0, 0, 0); font-family: Arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">&nbsp;Národní knihovna ČR&nbsp;</span>za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*'''RNDr. Tomáš Řehák,'''&nbsp;Městská knihovna v&nbsp;Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
<br />
<font size="2">v roce&nbsp;</font>2013:<br />
<br />
*<span style="font-size:small;">'''Sylva Šimsová '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví</span><br />
*'''Děvana Pavlíková '''za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví<br />
*<span style="font-size:small;">'''PhDr. Michaela Řeháková,'''&nbsp;Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví</span><br />
*'''Mgr. Ladislava Zemánková''', Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví<br />
<br />
z Masarykovy univerzity:<br />
<br />
*2011 &nbsp;-&nbsp;'''Mgr. Zdeňka Dohnálková,'''&nbsp;Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za rozvoj českého knihovnictví<br />
*2013 &nbsp;-&nbsp;'''RNDr. Miroslav Bartošek,'''&nbsp;Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v&nbsp;Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.7<br />
<br />
<br />
<br />
=== Andrew Lass - Cena VIZE 97<br/> ===<br />
<br />
Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v&nbsp;roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network). &nbsp;Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových pro svou mezinárodní cenu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k&nbsp;rozvoji vědy.&nbsp;<br />
<br />
<br />
<br />
== Použité zdroje ==<br />
<br />
<references /><br />
<br />
<references /></div>Vany