WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Nová média v informačním vzdělávání

2013-05-16T11:39:51Z

Szaszka: /* Sociálne siete */

= Nová média v informačním vzdělávání =
== Úvod ==
V dnešním světě plném moderních technologií se musí i formy vzdělávání neustále aktualizovat a přizpůsobovat potřebám a možnostem uživatelů. Proto z čím dál větší části do vzdělávání zasahují Nová média. Co to vlastně jsou nová média? Zatím neexistuje přímá definice, protože každá doba má svoje vlastní nová média.<ref>KRŠEK, Miroslav. Nová média. In: Wikiknihovna [online]. Brno, 2012, 2012- 02-20 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A1_m%C3%A9dia.</ref> O nových médiích se začalo mluvit v souvislosti s nástupem internetu, mailu, blogu, esemesky, fotoaparátu a kamery v mobilu, sociálních sítí, YouTube a v poslední době Twitterem, Facebookem a lokalizačními aplikacemi.'' Nová média jsou ta, která umožňují oboustranný pohyb. Nová média jsou nová v distribuci a logice, jak lidé komunikují.''<ref>FRIEDRICH, Milan. Nová média (asi) změní svět. Mediář.cz [online]. 2011, 2011-04-01 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-media-asi-zmeni-svet/.</ref>
Pro vzdělávání mají Nová média velký potenciál. Hlavně díky možnosti neustálé obousměrné komunikace a distribuce informací. Každý může aktivně pracovat, být vidět a zapojit se. Zatím nejznámějšími Novými médii pro vzdělávání jsou mobilní telefony, virtuální realita a sociální sítě.
== Mobilní telefony ==
Vzdělávání pomocí bezdrátových zařízení jako je mobilní telefon se označuje jako M-learning, což je zkratka pro mobile learning (mobilní vzdělávání). Nemusí jít ale jen o mobilní telefon, tento způsob vzdělávání je dostupný i skrze smartphony (mobilní telefony s operačním systémem), tablety, elektronické čtečky knih, PDA nebo audio (MP3) přehrávač.<ref name="Holoubková">HOLOUBKOVÁ, Monika. Využití mobilních technologií v terciálním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 63 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.</ref> 
Jeho hlavní výhodou je, že vzdělávání probíhá prostřednictvím malého přístroje, který se vleze do kapsy a student si ho může vzít kamkoli a je mu po ruce 24 hodin denně. Student může individuálně posunovat svoje lekce podle potřeby. Výhodou jsou i nižší náklady, protože odpadá starost o pronájem místnosti a starost o dopravu. Obsah může být interaktivní a multimediální, student může pracovat s videi, simulacemi a hrami. Také může být obsah aktualizován rychle a měněn dle potřeby studenta. Další výhodou je i poměrně velká výdrž baterie oproti notebooku a pro M-learning mluví i čísla. Podle Českého statistického úřadu vlastní mobilní telefon 94% populace České republiky starší 16 let (údaj z roku 2011)<ref>Telekomunikační a internetová struktura. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura.</ref>, a to představuje obrovské možnosti pro rozšíření tohoto typu vzdělávání.<ref name="Holoubková"/> 
Nevýhodou je potřeba rychlého a kvalitního připojení na internet, které zatím není součástí všech mobilních telefonů. Důvodem je zatím dražší pořizovací cena a neznalost a nedůvěra některých, zejména starších lidí, k moderním technologiím. Problém může nastat také v jednostranné komunikaci, kdy student musí počkat delší dobu než mu učitel nebo tutor odpoví. Motivace studentů nemusí být dostatečná a někomu nemusí vyhovovat čistě distanční výuka bez osobního kontaktu. Další nevýhodou může být pro pedagogy náročnost tvorby vlastních vzdělávacích mobilních aplikací, i když se v tomto bodě jim pomáhají LMS systémy (learning management system, např. Litmos, Rapid Intake, Mobl21). Proto je třeba ještě nějaký čas, aby se mohl tento typ vzdělávání rozšířit masověji.<ref name="Holoubková"/> 
Existuje mnoho forem vzdělávání, které se používají pro M-learning. Jde například o mobilní vzdělávací hry, rozšířenou realitu (zobrazení reálného světa s přidáním digitálních prvků), audiopodcasty (např. pouštění studijních materiálů místo hudby), videopodcasty (video s učitelem předvádějící nějaký pokus), testy a úkoly, obrázky (ilustrace daného problému). Webináře a videokonference zatím nejsou dostatečně efektivní pro mobilní telefony kvůli kvalitě zprostředkování.<ref name="Holoubková"/> 
V České republice se zatím M-learning téměř nevyužívá jedinou výjimkou je Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. V zahraničí je situace podstatně lepší, projekty jsou rozjížděny například v Anglii, Austrálii nebo USA.<ref name="Holoubková"/>

== Virtuální realita ==
Virtuální realita je počítačem simulované prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje prostřednictvím svého avatara (postava, kterou si vytvoří)<ref>Hošková, Kateřina. Aplikace principů Webu 2.0 na e-zin v prostředí terciárního vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 92 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.</ref>. Virtuální svět je dostupný každému s připojením na internet a nainstalovaným softwarem. Pro účely vzdělávání a vyučování nabízí spoustu možností. Studenti zde mohou plnit úkoly, které by za normálních okolností z různých důvodů nemohli úspěšně realizovat. Učiteli přináší virtuální svět také možnost jak lépe motivovat a více zapojit studenty do výuky. Přednáška nemusí být za osobní přítomnosti učitele, ale realizace může probíhat odkudkoli, kde je dostupné připojení na internet. Je možné vytvořit virtuální třídu, kde budou lavice, židle a tabule nebo přednášet na rozkvetlé louce, záleží na kreativitě. Učitel může sledovat, jak dlouho student strávil nad řešením jednotlivých úkolů, co mu dělalo největší potíže a podle toho přizpůsobit další náplň výuky.<ref name="Koníčková">KONÍČKOVÁ, Šárka. Vzdělávání ve virtuálním prostředí Second Life v rámci organizace. Olomouc, 2011. Dostupné z: http://theses.cz/id/aa5rg3/104959-296792543.pdf. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. Ing. Jaroslava Kubátová, Ph.D.</ref> 
Pokud se dobře využije, je skvělým doplňkem ke klasické výuce, například jako prostor pro řešení problémů, komunikaci, sdílení poznatků a výzkum. Může vznikat globální sdílený pracovní prostor, ve kterém se mohou setkávat studenti z celého světa, vytvářet týmy nebo navštěvovat lekce jiné university. Největší bariérou může být nedostatečná spolehlivost těchto světů, které souvisí s technickými problémy. Nutnost instalace a stažení programu, registrace uživatele, náročnost na hardware počítače a sílu připojení k internetu. Na začátku je obtížný i pohyb a orientace v prostředí, které mohou odradit uživatele hned na začátku, proto je důležité mít navrhnutý dobrý design s mapami, směrovými šipkami a teleporty. Problémem může být i ztráta osobitosti, a proto virtuální svět nemusí vyhovovat každému.<ref name="Koníčková"/> 
S pokrokem technologií ale jen narůstají výhody virtuálního vzdělávání, mezi hlavní patří flexibilita, efektivita, přístupnost, interaktivita, projektový charakter práce, individualizace výuky, personalizace učení, sociální charakter tvoření a sdílení znalostí. Umožňují integraci různých technologií, které pracují s e-learningovým materiálem a e-obsahem. Na několika univerzitách už dokonce probíhají akreditované studijní programy, které se mohou studovat pouze virtuálně z kteréhokoli státu. Jde tak například na Brigham Young University vystudovat celý bakalářský program nebo si jen zaplatit jednotlivé kurzy. Pro sociální vrstvy, které si nemohou dovolit drahé školné, existuje University od the People, první free on-line Univerzita, která nabízí virtuální kurzy za relativně malý finanční obnos ve srovnatelné kvalitě s ostatními univerzitami.<ref name="Koníčková"/> 
Virtuální světy se dají rozdělit na otevřené a zavřené (herní prostředí). Otevřené vykazují propojení s reálným světem a nezávisle na uživateli existují i tehdy, kdy rezident není online. Otevřené virtuální světy je možné označit také jako sociální virtuální světy.<ref>BOUDA, Tomáš. Virtuální svět jako nástroj znalostního managementu. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 4 [cit. 2013-05-07]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/virtualni-svet-jako-nastroj-znalostniho-managementu>. ISSN 1802-9736.</ref> Základní znaky sociálního virtuálního světa jsou podle Betsy Book<ref>BOOK, Betsy. Moving beyond the Game: Social Virtual World. October 2004, [cit. 2013-05-07]. Dostupné z http://www.virtualworldsreview.com/papers/BBook_SoP2.pdf.</ref> tyto :
*''sdílený prostor'', kdy prostředí umožňuje v jeden čas přístup několika avatarů
*grafické uživatelské prostředí,
*''bezprostřednost'', kdy se jednotlivé interakce dějí v reálném čase
*''interaktivnost'' - umožňuje měnit, vytvářet, stavět a jinak uzpůsobovat obsah SVS
*''persistenci'' - existence světa není závislá na uživateli, zda je online, či offline
*''sociální a komunitní vlastnosti''. Prostředí umožňuje vytvářet skupiny uživatel a vytvářet specifické vazby mezi avatary.
Asi nejznámějším virtuálním prostředím, které využívají hojně univerzity ve světě i v České republice je Second Life. Další virtuální prostředí je například Twinity, Active Worlds nebo čínská verze Hipihi.<ref name="Koníčková"/>

== Sociálne siete ==
V dnešnej dobe tvoria sociálne médiá jednu z najpoužívanejších súčastí internetu. Sociálna sieť Facebook je dokonca najnavštevovanejšia stránka na svete.<ref>Top sites. Alexa [online]. 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.alexa.com/topsites.</ref> Využívanie sociálnych médií sa stalo súčasťou vzdelávania vo všeobecnosti a aj informačného vzdelávania. Existuje niekoľko možností ako využiť sociálne médiá vo vzdelávaní. Olga Biernátová vo svojom príspevku v knihe [http://issuu.com/nakliv/docs/trendy/ Trendy v informačním vzdelávaní], rozdeľuje možnosti využitia sociálnych médií nasledovne:
#Sociálne médiá slúžia ako doplnok klasickej výučby a je tu realizovaná diskusia medzi študentmi a učiteľom.<ref name="Biernátová">KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2012, s. 87-94. ISBN 978-80-87500-18-7.</ref> Príkladom môže byť Kreatívni práce s informáciami, kde slúžila facebooková skupina ako pomoc pri výučbe a študenti mohli cez ňu zdieľať svoje postrehy, vyjadrovať sa k jednotlivým úlohám a vzájomne si pomáhať.<ref>VÍCHOVÁ, Eva Komunity, sítě a spolupráce. – 1. vyd. – Brno: Masarykova univerzita, 2012, s.36-39. ISBN 978-80-210-6115-6.</ref>
#Skrz sociálne médiá vyučujúci zdieľa výukové materiály. Na zdieľanie materiálov môžu slúžiť napr. na prezentácie Slideshare, na dokumenty Issu, na videá Youtube.<ref name="Biernátová"/>
#Vyučujúci vytvorí súkromnú sociálnu sieť, kde prebieha zdieľanie materiálov, diskusie, odovzdávanie úloh atď. Nevýhodou týchto súkromných sociálnych sietí je, že nie sú primárne určené na výučbu a tak im chýbajú niektoré aplikácie (ako je vytváranie testov, hodnotení atď.).<ref name="Biernátová"/>
#Výučba sa odohráva na niektorých z verejných sociálnych sietí. Výučba môže prebiehať napríklad na Facebooku, ktorý ponúka možnosť vytvoriť vlatné aplikácie, ktoré k výučbe môžu slúžiť (je však pomerne technicky náročné dané aplikácie vytvoriť).<ref name="Biernátová"/>
#Využívanie napr. facebookových stránok, ktoré sú primárne určené k propagácii a ich prostredníctvom zdieľať informácie relevantné k výučbe. Ako príklad môžu slúžiť knižnice, ktoré sa v rámci svojich facebookových stránok snažia čitateľov niečo naučiť (či už vyhľadávať v on-line katalógu alebo využívanie elektronických zdrojov).<ref name="Biernátová"/>
#Sociálne médiá sú využívané ako zdroj informácií (Twitter, Youtube). Zdrojom informácií môže byť napríklad Twitter alebo Youtube odborníkov v danej oblasti, ktorú prostredníctvom sociálnych médií prezentujú informácie.<ref name="Biernátová"/>
#Sociálne médiá sú využívané ako pomôcky pri výučbe a tiež ako prostriedky k dosiahnutiu výučbových cieľov, napr. wiki, kde si študenti sami vytvárajú obsah a získavajú tým potrebné znalosti.<ref name="Biernátová"/>

== Použité zdroje ==
<references />

Nová média v informačním vzdělávání

2013-05-16T11:39:11Z

Szaszka: /* Sociálne siete */

= Nová média v informačním vzdělávání =
== Úvod ==
V dnešním světě plném moderních technologií se musí i formy vzdělávání neustále aktualizovat a přizpůsobovat potřebám a možnostem uživatelů. Proto z čím dál větší části do vzdělávání zasahují Nová média. Co to vlastně jsou nová média? Zatím neexistuje přímá definice, protože každá doba má svoje vlastní nová média.<ref>KRŠEK, Miroslav. Nová média. In: Wikiknihovna [online]. Brno, 2012, 2012- 02-20 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A1_m%C3%A9dia.</ref> O nových médiích se začalo mluvit v souvislosti s nástupem internetu, mailu, blogu, esemesky, fotoaparátu a kamery v mobilu, sociálních sítí, YouTube a v poslední době Twitterem, Facebookem a lokalizačními aplikacemi.'' Nová média jsou ta, která umožňují oboustranný pohyb. Nová média jsou nová v distribuci a logice, jak lidé komunikují.''<ref>FRIEDRICH, Milan. Nová média (asi) změní svět. Mediář.cz [online]. 2011, 2011-04-01 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-media-asi-zmeni-svet/.</ref>
Pro vzdělávání mají Nová média velký potenciál. Hlavně díky možnosti neustálé obousměrné komunikace a distribuce informací. Každý může aktivně pracovat, být vidět a zapojit se. Zatím nejznámějšími Novými médii pro vzdělávání jsou mobilní telefony, virtuální realita a sociální sítě.
== Mobilní telefony ==
Vzdělávání pomocí bezdrátových zařízení jako je mobilní telefon se označuje jako M-learning, což je zkratka pro mobile learning (mobilní vzdělávání). Nemusí jít ale jen o mobilní telefon, tento způsob vzdělávání je dostupný i skrze smartphony (mobilní telefony s operačním systémem), tablety, elektronické čtečky knih, PDA nebo audio (MP3) přehrávač.<ref name="Holoubková">HOLOUBKOVÁ, Monika. Využití mobilních technologií v terciálním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 63 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.</ref> 
Jeho hlavní výhodou je, že vzdělávání probíhá prostřednictvím malého přístroje, který se vleze do kapsy a student si ho může vzít kamkoli a je mu po ruce 24 hodin denně. Student může individuálně posunovat svoje lekce podle potřeby. Výhodou jsou i nižší náklady, protože odpadá starost o pronájem místnosti a starost o dopravu. Obsah může být interaktivní a multimediální, student může pracovat s videi, simulacemi a hrami. Také může být obsah aktualizován rychle a měněn dle potřeby studenta. Další výhodou je i poměrně velká výdrž baterie oproti notebooku a pro M-learning mluví i čísla. Podle Českého statistického úřadu vlastní mobilní telefon 94% populace České republiky starší 16 let (údaj z roku 2011)<ref>Telekomunikační a internetová struktura. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura.</ref>, a to představuje obrovské možnosti pro rozšíření tohoto typu vzdělávání.<ref name="Holoubková"/> 
Nevýhodou je potřeba rychlého a kvalitního připojení na internet, které zatím není součástí všech mobilních telefonů. Důvodem je zatím dražší pořizovací cena a neznalost a nedůvěra některých, zejména starších lidí, k moderním technologiím. Problém může nastat také v jednostranné komunikaci, kdy student musí počkat delší dobu než mu učitel nebo tutor odpoví. Motivace studentů nemusí být dostatečná a někomu nemusí vyhovovat čistě distanční výuka bez osobního kontaktu. Další nevýhodou může být pro pedagogy náročnost tvorby vlastních vzdělávacích mobilních aplikací, i když se v tomto bodě jim pomáhají LMS systémy (learning management system, např. Litmos, Rapid Intake, Mobl21). Proto je třeba ještě nějaký čas, aby se mohl tento typ vzdělávání rozšířit masověji.<ref name="Holoubková"/> 
Existuje mnoho forem vzdělávání, které se používají pro M-learning. Jde například o mobilní vzdělávací hry, rozšířenou realitu (zobrazení reálného světa s přidáním digitálních prvků), audiopodcasty (např. pouštění studijních materiálů místo hudby), videopodcasty (video s učitelem předvádějící nějaký pokus), testy a úkoly, obrázky (ilustrace daného problému). Webináře a videokonference zatím nejsou dostatečně efektivní pro mobilní telefony kvůli kvalitě zprostředkování.<ref name="Holoubková"/> 
V České republice se zatím M-learning téměř nevyužívá jedinou výjimkou je Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. V zahraničí je situace podstatně lepší, projekty jsou rozjížděny například v Anglii, Austrálii nebo USA.<ref name="Holoubková"/>

== Virtuální realita ==
Virtuální realita je počítačem simulované prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje prostřednictvím svého avatara (postava, kterou si vytvoří)<ref>Hošková, Kateřina. Aplikace principů Webu 2.0 na e-zin v prostředí terciárního vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 92 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.</ref>. Virtuální svět je dostupný každému s připojením na internet a nainstalovaným softwarem. Pro účely vzdělávání a vyučování nabízí spoustu možností. Studenti zde mohou plnit úkoly, které by za normálních okolností z různých důvodů nemohli úspěšně realizovat. Učiteli přináší virtuální svět také možnost jak lépe motivovat a více zapojit studenty do výuky. Přednáška nemusí být za osobní přítomnosti učitele, ale realizace může probíhat odkudkoli, kde je dostupné připojení na internet. Je možné vytvořit virtuální třídu, kde budou lavice, židle a tabule nebo přednášet na rozkvetlé louce, záleží na kreativitě. Učitel může sledovat, jak dlouho student strávil nad řešením jednotlivých úkolů, co mu dělalo největší potíže a podle toho přizpůsobit další náplň výuky.<ref name="Koníčková">KONÍČKOVÁ, Šárka. Vzdělávání ve virtuálním prostředí Second Life v rámci organizace. Olomouc, 2011. Dostupné z: http://theses.cz/id/aa5rg3/104959-296792543.pdf. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. Ing. Jaroslava Kubátová, Ph.D.</ref> 
Pokud se dobře využije, je skvělým doplňkem ke klasické výuce, například jako prostor pro řešení problémů, komunikaci, sdílení poznatků a výzkum. Může vznikat globální sdílený pracovní prostor, ve kterém se mohou setkávat studenti z celého světa, vytvářet týmy nebo navštěvovat lekce jiné university. Největší bariérou může být nedostatečná spolehlivost těchto světů, které souvisí s technickými problémy. Nutnost instalace a stažení programu, registrace uživatele, náročnost na hardware počítače a sílu připojení k internetu. Na začátku je obtížný i pohyb a orientace v prostředí, které mohou odradit uživatele hned na začátku, proto je důležité mít navrhnutý dobrý design s mapami, směrovými šipkami a teleporty. Problémem může být i ztráta osobitosti, a proto virtuální svět nemusí vyhovovat každému.<ref name="Koníčková"/> 
S pokrokem technologií ale jen narůstají výhody virtuálního vzdělávání, mezi hlavní patří flexibilita, efektivita, přístupnost, interaktivita, projektový charakter práce, individualizace výuky, personalizace učení, sociální charakter tvoření a sdílení znalostí. Umožňují integraci různých technologií, které pracují s e-learningovým materiálem a e-obsahem. Na několika univerzitách už dokonce probíhají akreditované studijní programy, které se mohou studovat pouze virtuálně z kteréhokoli státu. Jde tak například na Brigham Young University vystudovat celý bakalářský program nebo si jen zaplatit jednotlivé kurzy. Pro sociální vrstvy, které si nemohou dovolit drahé školné, existuje University od the People, první free on-line Univerzita, která nabízí virtuální kurzy za relativně malý finanční obnos ve srovnatelné kvalitě s ostatními univerzitami.<ref name="Koníčková"/> 
Virtuální světy se dají rozdělit na otevřené a zavřené (herní prostředí). Otevřené vykazují propojení s reálným světem a nezávisle na uživateli existují i tehdy, kdy rezident není online. Otevřené virtuální světy je možné označit také jako sociální virtuální světy.<ref>BOUDA, Tomáš. Virtuální svět jako nástroj znalostního managementu. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 4 [cit. 2013-05-07]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/virtualni-svet-jako-nastroj-znalostniho-managementu>. ISSN 1802-9736.</ref> Základní znaky sociálního virtuálního světa jsou podle Betsy Book<ref>BOOK, Betsy. Moving beyond the Game: Social Virtual World. October 2004, [cit. 2013-05-07]. Dostupné z http://www.virtualworldsreview.com/papers/BBook_SoP2.pdf.</ref> tyto :
*''sdílený prostor'', kdy prostředí umožňuje v jeden čas přístup několika avatarů
*grafické uživatelské prostředí,
*''bezprostřednost'', kdy se jednotlivé interakce dějí v reálném čase
*''interaktivnost'' - umožňuje měnit, vytvářet, stavět a jinak uzpůsobovat obsah SVS
*''persistenci'' - existence světa není závislá na uživateli, zda je online, či offline
*''sociální a komunitní vlastnosti''. Prostředí umožňuje vytvářet skupiny uživatel a vytvářet specifické vazby mezi avatary.
Asi nejznámějším virtuálním prostředím, které využívají hojně univerzity ve světě i v České republice je Second Life. Další virtuální prostředí je například Twinity, Active Worlds nebo čínská verze Hipihi.<ref name="Koníčková"/>

== Sociálne siete ==
V dnešnej dobe tvoria sociálne médiá jednu z najpoužívanejších súčastí internetu. Sociálna sieť Facebook je dokonca najnavštevovanejšia stránka na svete.<ref>Sites. Alexa [online]. 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.alexa.com/topsites.</ref> Využívanie sociálnych médií sa stalo súčasťou vzdelávania vo všeobecnosti a aj informačného vzdelávania. Existuje niekoľko možností ako využiť sociálne médiá vo vzdelávaní. Olga Biernátová vo svojom príspevku v knihe [http://issuu.com/nakliv/docs/trendy/ Trendy v informačním vzdelávaní], rozdeľuje možnosti využitia sociálnych médií nasledovne:
#Sociálne médiá slúžia ako doplnok klasickej výučby a je tu realizovaná diskusia medzi študentmi a učiteľom.<ref name="Biernátová">KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2012, s. 87-94. ISBN 978-80-87500-18-7.</ref> Príkladom môže byť Kreatívni práce s informáciami, kde slúžila facebooková skupina ako pomoc pri výučbe a študenti mohli cez ňu zdieľať svoje postrehy, vyjadrovať sa k jednotlivým úlohám a vzájomne si pomáhať.<ref>VÍCHOVÁ, Eva Komunity, sítě a spolupráce. – 1. vyd. – Brno: Masarykova univerzita, 2012, s.36-39. ISBN 978-80-210-6115-6.</ref>
#Skrz sociálne médiá vyučujúci zdieľa výukové materiály. Na zdieľanie materiálov môžu slúžiť napr. na prezentácie Slideshare, na dokumenty Issu, na videá Youtube.<ref name="Biernátová"/>
#Vyučujúci vytvorí súkromnú sociálnu sieť, kde prebieha zdieľanie materiálov, diskusie, odovzdávanie úloh atď. Nevýhodou týchto súkromných sociálnych sietí je, že nie sú primárne určené na výučbu a tak im chýbajú niektoré aplikácie (ako je vytváranie testov, hodnotení atď.).<ref name="Biernátová"/>
#Výučba sa odohráva na niektorých z verejných sociálnych sietí. Výučba môže prebiehať napríklad na Facebooku, ktorý ponúka možnosť vytvoriť vlatné aplikácie, ktoré k výučbe môžu slúžiť (je však pomerne technicky náročné dané aplikácie vytvoriť).<ref name="Biernátová"/>
#Využívanie napr. facebookových stránok, ktoré sú primárne určené k propagácii a ich prostredníctvom zdieľať informácie relevantné k výučbe. Ako príklad môžu slúžiť knižnice, ktoré sa v rámci svojich facebookových stránok snažia čitateľov niečo naučiť (či už vyhľadávať v on-line katalógu alebo využívanie elektronických zdrojov).<ref name="Biernátová"/>
#Sociálne médiá sú využívané ako zdroj informácií (Twitter, Youtube). Zdrojom informácií môže byť napríklad Twitter alebo Youtube odborníkov v danej oblasti, ktorú prostredníctvom sociálnych médií prezentujú informácie.<ref name="Biernátová"/>
#Sociálne médiá sú využívané ako pomôcky pri výučbe a tiež ako prostriedky k dosiahnutiu výučbových cieľov, napr. wiki, kde si študenti sami vytvárajú obsah a získavajú tým potrebné znalosti.<ref name="Biernátová"/>

== Použité zdroje ==
<references />

Nová média v informačním vzdělávání

2013-05-16T11:38:18Z

Szaszka: /* Nová média v informačním vzdělávání */

= Nová média v informačním vzdělávání =
== Úvod ==
V dnešním světě plném moderních technologií se musí i formy vzdělávání neustále aktualizovat a přizpůsobovat potřebám a možnostem uživatelů. Proto z čím dál větší části do vzdělávání zasahují Nová média. Co to vlastně jsou nová média? Zatím neexistuje přímá definice, protože každá doba má svoje vlastní nová média.<ref>KRŠEK, Miroslav. Nová média. In: Wikiknihovna [online]. Brno, 2012, 2012- 02-20 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A1_m%C3%A9dia.</ref> O nových médiích se začalo mluvit v souvislosti s nástupem internetu, mailu, blogu, esemesky, fotoaparátu a kamery v mobilu, sociálních sítí, YouTube a v poslední době Twitterem, Facebookem a lokalizačními aplikacemi.'' Nová média jsou ta, která umožňují oboustranný pohyb. Nová média jsou nová v distribuci a logice, jak lidé komunikují.''<ref>FRIEDRICH, Milan. Nová média (asi) změní svět. Mediář.cz [online]. 2011, 2011-04-01 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-media-asi-zmeni-svet/.</ref>
Pro vzdělávání mají Nová média velký potenciál. Hlavně díky možnosti neustálé obousměrné komunikace a distribuce informací. Každý může aktivně pracovat, být vidět a zapojit se. Zatím nejznámějšími Novými médii pro vzdělávání jsou mobilní telefony, virtuální realita a sociální sítě.
== Mobilní telefony ==
Vzdělávání pomocí bezdrátových zařízení jako je mobilní telefon se označuje jako M-learning, což je zkratka pro mobile learning (mobilní vzdělávání). Nemusí jít ale jen o mobilní telefon, tento způsob vzdělávání je dostupný i skrze smartphony (mobilní telefony s operačním systémem), tablety, elektronické čtečky knih, PDA nebo audio (MP3) přehrávač.<ref name="Holoubková">HOLOUBKOVÁ, Monika. Využití mobilních technologií v terciálním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 63 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.</ref> 
Jeho hlavní výhodou je, že vzdělávání probíhá prostřednictvím malého přístroje, který se vleze do kapsy a student si ho může vzít kamkoli a je mu po ruce 24 hodin denně. Student může individuálně posunovat svoje lekce podle potřeby. Výhodou jsou i nižší náklady, protože odpadá starost o pronájem místnosti a starost o dopravu. Obsah může být interaktivní a multimediální, student může pracovat s videi, simulacemi a hrami. Také může být obsah aktualizován rychle a měněn dle potřeby studenta. Další výhodou je i poměrně velká výdrž baterie oproti notebooku a pro M-learning mluví i čísla. Podle Českého statistického úřadu vlastní mobilní telefon 94% populace České republiky starší 16 let (údaj z roku 2011)<ref>Telekomunikační a internetová struktura. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura.</ref>, a to představuje obrovské možnosti pro rozšíření tohoto typu vzdělávání.<ref name="Holoubková"/> 
Nevýhodou je potřeba rychlého a kvalitního připojení na internet, které zatím není součástí všech mobilních telefonů. Důvodem je zatím dražší pořizovací cena a neznalost a nedůvěra některých, zejména starších lidí, k moderním technologiím. Problém může nastat také v jednostranné komunikaci, kdy student musí počkat delší dobu než mu učitel nebo tutor odpoví. Motivace studentů nemusí být dostatečná a někomu nemusí vyhovovat čistě distanční výuka bez osobního kontaktu. Další nevýhodou může být pro pedagogy náročnost tvorby vlastních vzdělávacích mobilních aplikací, i když se v tomto bodě jim pomáhají LMS systémy (learning management system, např. Litmos, Rapid Intake, Mobl21). Proto je třeba ještě nějaký čas, aby se mohl tento typ vzdělávání rozšířit masověji.<ref name="Holoubková"/> 
Existuje mnoho forem vzdělávání, které se používají pro M-learning. Jde například o mobilní vzdělávací hry, rozšířenou realitu (zobrazení reálného světa s přidáním digitálních prvků), audiopodcasty (např. pouštění studijních materiálů místo hudby), videopodcasty (video s učitelem předvádějící nějaký pokus), testy a úkoly, obrázky (ilustrace daného problému). Webináře a videokonference zatím nejsou dostatečně efektivní pro mobilní telefony kvůli kvalitě zprostředkování.<ref name="Holoubková"/> 
V České republice se zatím M-learning téměř nevyužívá jedinou výjimkou je Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. V zahraničí je situace podstatně lepší, projekty jsou rozjížděny například v Anglii, Austrálii nebo USA.<ref name="Holoubková"/>

== Virtuální realita ==
Virtuální realita je počítačem simulované prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje prostřednictvím svého avatara (postava, kterou si vytvoří)<ref>Hošková, Kateřina. Aplikace principů Webu 2.0 na e-zin v prostředí terciárního vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 92 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.</ref>. Virtuální svět je dostupný každému s připojením na internet a nainstalovaným softwarem. Pro účely vzdělávání a vyučování nabízí spoustu možností. Studenti zde mohou plnit úkoly, které by za normálních okolností z různých důvodů nemohli úspěšně realizovat. Učiteli přináší virtuální svět také možnost jak lépe motivovat a více zapojit studenty do výuky. Přednáška nemusí být za osobní přítomnosti učitele, ale realizace může probíhat odkudkoli, kde je dostupné připojení na internet. Je možné vytvořit virtuální třídu, kde budou lavice, židle a tabule nebo přednášet na rozkvetlé louce, záleží na kreativitě. Učitel může sledovat, jak dlouho student strávil nad řešením jednotlivých úkolů, co mu dělalo největší potíže a podle toho přizpůsobit další náplň výuky.<ref name="Koníčková">KONÍČKOVÁ, Šárka. Vzdělávání ve virtuálním prostředí Second Life v rámci organizace. Olomouc, 2011. Dostupné z: http://theses.cz/id/aa5rg3/104959-296792543.pdf. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. Ing. Jaroslava Kubátová, Ph.D.</ref> 
Pokud se dobře využije, je skvělým doplňkem ke klasické výuce, například jako prostor pro řešení problémů, komunikaci, sdílení poznatků a výzkum. Může vznikat globální sdílený pracovní prostor, ve kterém se mohou setkávat studenti z celého světa, vytvářet týmy nebo navštěvovat lekce jiné university. Největší bariérou může být nedostatečná spolehlivost těchto světů, které souvisí s technickými problémy. Nutnost instalace a stažení programu, registrace uživatele, náročnost na hardware počítače a sílu připojení k internetu. Na začátku je obtížný i pohyb a orientace v prostředí, které mohou odradit uživatele hned na začátku, proto je důležité mít navrhnutý dobrý design s mapami, směrovými šipkami a teleporty. Problémem může být i ztráta osobitosti, a proto virtuální svět nemusí vyhovovat každému.<ref name="Koníčková"/> 
S pokrokem technologií ale jen narůstají výhody virtuálního vzdělávání, mezi hlavní patří flexibilita, efektivita, přístupnost, interaktivita, projektový charakter práce, individualizace výuky, personalizace učení, sociální charakter tvoření a sdílení znalostí. Umožňují integraci různých technologií, které pracují s e-learningovým materiálem a e-obsahem. Na několika univerzitách už dokonce probíhají akreditované studijní programy, které se mohou studovat pouze virtuálně z kteréhokoli státu. Jde tak například na Brigham Young University vystudovat celý bakalářský program nebo si jen zaplatit jednotlivé kurzy. Pro sociální vrstvy, které si nemohou dovolit drahé školné, existuje University od the People, první free on-line Univerzita, která nabízí virtuální kurzy za relativně malý finanční obnos ve srovnatelné kvalitě s ostatními univerzitami.<ref name="Koníčková"/> 
Virtuální světy se dají rozdělit na otevřené a zavřené (herní prostředí). Otevřené vykazují propojení s reálným světem a nezávisle na uživateli existují i tehdy, kdy rezident není online. Otevřené virtuální světy je možné označit také jako sociální virtuální světy.<ref>BOUDA, Tomáš. Virtuální svět jako nástroj znalostního managementu. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 4 [cit. 2013-05-07]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/virtualni-svet-jako-nastroj-znalostniho-managementu>. ISSN 1802-9736.</ref> Základní znaky sociálního virtuálního světa jsou podle Betsy Book<ref>BOOK, Betsy. Moving beyond the Game: Social Virtual World. October 2004, [cit. 2013-05-07]. Dostupné z http://www.virtualworldsreview.com/papers/BBook_SoP2.pdf.</ref> tyto :
*''sdílený prostor'', kdy prostředí umožňuje v jeden čas přístup několika avatarů
*grafické uživatelské prostředí,
*''bezprostřednost'', kdy se jednotlivé interakce dějí v reálném čase
*''interaktivnost'' - umožňuje měnit, vytvářet, stavět a jinak uzpůsobovat obsah SVS
*''persistenci'' - existence světa není závislá na uživateli, zda je online, či offline
*''sociální a komunitní vlastnosti''. Prostředí umožňuje vytvářet skupiny uživatel a vytvářet specifické vazby mezi avatary.
Asi nejznámějším virtuálním prostředím, které využívají hojně univerzity ve světě i v České republice je Second Life. Další virtuální prostředí je například Twinity, Active Worlds nebo čínská verze Hipihi.<ref name="Koníčková"/>

== Sociálne siete ==
V dnešnej dobe tvoria sociálne médiá jednu z najpoužívanejších súčastí internetu. Sociálna sieť Facebook je dokonca najnavštevovanejšia stránka na svete.<ref>sites. Alexa [online]. 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.alexa.com/topsites</ref> Využívanie sociálnych médií sa stalo súčasťou vzdelávania vo všeobecnosti a aj informačného vzdelávania. Existuje niekoľko možností ako využiť sociálne médiá vo vzdelávaní. Olga Biernátová vo svojom príspevku v knihe [http://issuu.com/nakliv/docs/trendy/ Trendy v informačním vzdelávaní], rozdeľuje možnosti využitia sociálnych médií nasledovne:
#Sociálne médiá slúžia ako doplnok klasickej výučby a je tu realizovaná diskusia medzi študentmi a učiteľom.<ref name="Biernátová">KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2012, s. 87-94. ISBN 978-80-87500-18-7.</ref> Príkladom môže byť Kreatívni práce s informáciami, kde slúžila facebooková skupina ako pomoc pri výučbe a študenti mohli cez ňu zdieľať svoje postrehy, vyjadrovať sa k jednotlivým úlohám a vzájomne si pomáhať.<ref>VÍCHOVÁ, Eva Komunity, sítě a spolupráce. – 1. vyd. – Brno: Masarykova univerzita, 2012, s.36-39. ISBN 978-80-210-6115-6.</ref>
#Skrz sociálne médiá vyučujúci zdieľa výukové materiály. Na zdieľanie materiálov môžu slúžiť napr. na prezentácie Slideshare, na dokumenty Issu, na videá Youtube.<ref name="Biernátová"/>
#Vyučujúci vytvorí súkromnú sociálnu sieť, kde prebieha zdieľanie materiálov, diskusie, odovzdávanie úloh atď. Nevýhodou týchto súkromných sociálnych sietí je, že nie sú primárne určené na výučbu a tak im chýbajú niektoré aplikácie (ako je vytváranie testov, hodnotení atď.).<ref name="Biernátová"/>
#Výučba sa odohráva na niektorých z verejných sociálnych sietí. Výučba môže prebiehať napríklad na Facebooku, ktorý ponúka možnosť vytvoriť vlatné aplikácie, ktoré k výučbe môžu slúžiť (je však pomerne technicky náročné dané aplikácie vytvoriť).<ref name="Biernátová"/>
#Využívanie napr. facebookových stránok, ktoré sú primárne určené k propagácii a ich prostredníctvom zdieľať informácie relevantné k výučbe. Ako príklad môžu slúžiť knižnice, ktoré sa v rámci svojich facebookových stránok snažia čitateľov niečo naučiť (či už vyhľadávať v on-line katalógu alebo využívanie elektronických zdrojov).<ref name="Biernátová"/>
#Sociálne médiá sú využívané ako zdroj informácií (Twitter, Youtube). Zdrojom informácií môže byť napríklad Twitter alebo Youtube odborníkov v danej oblasti, ktorú prostredníctvom sociálnych médií prezentujú informácie.<ref name="Biernátová"/>
#Sociálne médiá sú využívané ako pomôcky pri výučbe a tiež ako prostriedky k dosiahnutiu výučbových cieľov, napr. wiki, kde si študenti sami vytvárajú obsah a získavajú tým potrebné znalosti.<ref name="Biernátová"/>

== Použité zdroje ==
<references />

Nová média v informačním vzdělávání

2013-05-16T11:34:39Z

Szaszka: /* Nová média v informačním vzdělávání */

= Nová média v informačním vzdělávání =
== Úvod ==
V dnešním světě plném moderních technologií se musí i formy vzdělávání neustále aktualizovat a přizpůsobovat potřebám a možnostem uživatelů. Proto z čím dál větší části do vzdělávání zasahují Nová média. Co to vlastně jsou nová média? Zatím neexistuje přímá definice, protože každá doba má svoje vlastní nová média.<ref>KRŠEK, Miroslav. Nová média. In: Wikiknihovna [online]. Brno, 2012, 2012- 02-20 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A1_m%C3%A9dia</ref> O nových médiích se začalo mluvit v souvislosti s nástupem internetu, mailu, blogu, esemesky, fotoaparátu a kamery v mobilu, sociálních sítí, YouTube a v poslední době Twitterem, Facebookem a lokalizačními aplikacemi.'' Nová média jsou ta, která umožňují oboustranný pohyb. Nová média jsou nová v distribuci a logice, jak lidé komunikují.''<ref>FRIEDRICH, Milan. Nová média (asi) změní svět. Mediář.cz [online]. 2011, 2011-04-01 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-media-asi-zmeni-svet/</ref>
Pro vzdělávání mají Nová média velký potenciál. Hlavně díky možnosti neustálé obousměrné komunikace a distribuce informací. Každý může aktivně pracovat, být vidět a zapojit se. Zatím nejznámějšími Novými médii pro vzdělávání jsou mobilní telefony, virtuální realita a sociální sítě.
== Mobilní telefony ==
Vzdělávání pomocí bezdrátových zařízení jako je mobilní telefon se označuje jako M-learning, což je zkratka pro mobile learning (mobilní vzdělávání). Nemusí jít ale jen o mobilní telefon, tento způsob vzdělávání je dostupný i skrze smartphony (mobilní telefony s operačním systémem), tablety, elektronické čtečky knih, PDA nebo audio (MP3) přehrávač.<ref name="Holoubková">HOLOUBKOVÁ, Monika. Využití mobilních technologií v terciálním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 63 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.</ref> 
Jeho hlavní výhodou je, že vzdělávání probíhá prostřednictvím malého přístroje, který se vleze do kapsy a student si ho může vzít kamkoli a je mu po ruce 24 hodin denně. Student může individuálně posunovat svoje lekce podle potřeby. Výhodou jsou i nižší náklady, protože odpadá starost o pronájem místnosti a starost o dopravu. Obsah může být interaktivní a multimediální, student může pracovat s videi, simulacemi a hrami. Také může být obsah aktualizován rychle a měněn dle potřeby studenta. Další výhodou je i poměrně velká výdrž baterie oproti notebooku a pro M-learning mluví i čísla. Podle Českého statistického úřadu vlastní mobilní telefon 94% populace České republiky starší 16 let (údaj z roku 2011)<ref>Telekomunikační a internetová struktura. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura</ref>, a to představuje obrovské možnosti pro rozšíření tohoto typu vzdělávání.<ref name="Holoubková"/> 
Nevýhodou je potřeba rychlého a kvalitního připojení na internet, které zatím není součástí všech mobilních telefonů. Důvodem je zatím dražší pořizovací cena a neznalost a nedůvěra některých, zejména starších lidí, k moderním technologiím. Problém může nastat také v jednostranné komunikaci, kdy student musí počkat delší dobu než mu učitel nebo tutor odpoví. Motivace studentů nemusí být dostatečná a někomu nemusí vyhovovat čistě distanční výuka bez osobního kontaktu. Další nevýhodou může být pro pedagogy náročnost tvorby vlastních vzdělávacích mobilních aplikací, i když se v tomto bodě jim pomáhají LMS systémy (learning management system, např. Litmos, Rapid Intake, Mobl21). Proto je třeba ještě nějaký čas, aby se mohl tento typ vzdělávání rozšířit masověji.<ref name="Holoubková"/> 
Existuje mnoho forem vzdělávání, které se používají pro M-learning. Jde například o mobilní vzdělávací hry, rozšířenou realitu (zobrazení reálného světa s přidáním digitálních prvků), audiopodcasty (např. pouštění studijních materiálů místo hudby), videopodcasty (video s učitelem předvádějící nějaký pokus), testy a úkoly, obrázky (ilustrace daného problému). Webináře a videokonference zatím nejsou dostatečně efektivní pro mobilní telefony kvůli kvalitě zprostředkování.<ref name="Holoubková"/> 
V České republice se zatím M-learning téměř nevyužívá jedinou výjimkou je Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. V zahraničí je situace podstatně lepší, projekty jsou rozjížděny například v Anglii, Austrálii nebo USA.<ref name="Holoubková"/>

== Virtuální realita ==
Virtuální realita je počítačem simulované prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje prostřednictvím svého avatara (postava, kterou si vytvoří)<ref>Hošková, Kateřina. Aplikace principů Webu 2.0 na e-zin v prostředí terciárního vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 92 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.</ref>. Virtuální svět je dostupný každému s připojením na internet a nainstalovaným softwarem. Pro účely vzdělávání a vyučování nabízí spoustu možností. Studenti zde mohou plnit úkoly, které by za normálních okolností z různých důvodů nemohli úspěšně realizovat. Učiteli přináší virtuální svět také možnost jak lépe motivovat a více zapojit studenty do výuky. Přednáška nemusí být za osobní přítomnosti učitele, ale realizace může probíhat odkudkoli, kde je dostupné připojení na internet. Je možné vytvořit virtuální třídu, kde budou lavice, židle a tabule nebo přednášet na rozkvetlé louce, záleží na kreativitě. Učitel může sledovat, jak dlouho student strávil nad řešením jednotlivých úkolů, co mu dělalo největší potíže a podle toho přizpůsobit další náplň výuky.<ref name="Koníčková">KONÍČKOVÁ, Šárka. Vzdělávání ve virtuálním prostředí Second Life v rámci organizace. Olomouc, 2011. Dostupné z: http://theses.cz/id/aa5rg3/104959-296792543.pdf. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. Ing. Jaroslava Kubátová, Ph.D.</ref> 
Pokud se dobře využije, je skvělým doplňkem ke klasické výuce, například jako prostor pro řešení problémů, komunikaci, sdílení poznatků a výzkum. Může vznikat globální sdílený pracovní prostor, ve kterém se mohou setkávat studenti z celého světa, vytvářet týmy nebo navštěvovat lekce jiné university. Největší bariérou může být nedostatečná spolehlivost těchto světů, které souvisí s technickými problémy. Nutnost instalace a stažení programu, registrace uživatele, náročnost na hardware počítače a sílu připojení k internetu. Na začátku je obtížný i pohyb a orientace v prostředí, které mohou odradit uživatele hned na začátku, proto je důležité mít navrhnutý dobrý design s mapami, směrovými šipkami a teleporty. Problémem může být i ztráta osobitosti, a proto virtuální svět nemusí vyhovovat každému.<ref name="Koníčková"/> 
S pokrokem technologií ale jen narůstají výhody virtuálního vzdělávání, mezi hlavní patří flexibilita, efektivita, přístupnost, interaktivita, projektový charakter práce, individualizace výuky, personalizace učení, sociální charakter tvoření a sdílení znalostí. Umožňují integraci různých technologií, které pracují s e-learningovým materiálem a e-obsahem. Na několika univerzitách už dokonce probíhají akreditované studijní programy, které se mohou studovat pouze virtuálně z kteréhokoli státu. Jde tak například na Brigham Young University vystudovat celý bakalářský program nebo si jen zaplatit jednotlivé kurzy. Pro sociální vrstvy, které si nemohou dovolit drahé školné, existuje University od the People, první free on-line Univerzita, která nabízí virtuální kurzy za relativně malý finanční obnos ve srovnatelné kvalitě s ostatními univerzitami.<ref name="Koníčková"/> 
Virtuální světy se dají rozdělit na otevřené a zavřené (herní prostředí). Otevřené vykazují propojení s reálným světem a nezávisle na uživateli existují i tehdy, kdy rezident není online. Otevřené virtuální světy je možné označit také jako sociální virtuální světy.<ref>BOUDA, Tomáš. Virtuální svět jako nástroj znalostního managementu. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 4 [cit. 2013-05-07]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/virtualni-svet-jako-nastroj-znalostniho-managementu>. ISSN 1802-9736.</ref> Základní znaky sociálního virtuálního světa jsou podle Betsy Book<ref>BOOK, Betsy. Moving beyond the Game: Social Virtual World. October 2004, [cit. 2013-05-07]. Dostupné z http://www.virtualworldsreview.com/papers/BBook_SoP2.pdf</ref> tyto :
*''sdílený prostor'', kdy prostředí umožňuje v jeden čas přístup několika avatarů
*grafické uživatelské prostředí,
*''bezprostřednost'', kdy se jednotlivé interakce dějí v reálném čase
*''interaktivnost'' - umožňuje měnit, vytvářet, stavět a jinak uzpůsobovat obsah SVS
*''persistenci'' - existence světa není závislá na uživateli, zda je online, či offline
*''sociální a komunitní vlastnosti''. Prostředí umožňuje vytvářet skupiny uživatel a vytvářet specifické vazby mezi avatary.
Asi nejznámějším virtuálním prostředím, které využívají hojně univerzity ve světě i v České republice je Second Life. Další virtuální prostředí je například Twinity, Active Worlds nebo čínská verze Hipihi.<ref name="Koníčková"/>

== Sociálne siete ==
V dnešnej dobe tvoria sociálne médiá jednu z najpoužívanejších súčastí internetu. Sociálna sieť Facebook je dokonca najnavštevovanejšia stránka na svete.<ref>sites. Alexa [online]. 2013 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://www.alexa.com/topsites</ref> Využívanie sociálnych médií sa stalo súčasťou vzdelávania vo všeobecnosti a aj informačného vzdelávania. Existuje niekoľko možností ako využiť sociálne médiá vo vzdelávaní. Olga Biernátová vo svojom príspevku v knihe [http://issuu.com/nakliv/docs/trendy/ Trendy v informačním vzdelávaní], rozdeľuje možnosti využitia sociálnych médií nasledovne:
#Sociálne médiá slúžia ako doplnok klasickej výučby a je tu realizovaná diskusia medzi študentmi a učiteľom.<ref name="Biernátová">KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2012, s. 87-94. ISBN 978-80-87500-18-7.</ref> Príkladom môže byť Kreatívni práce s informáciami, kde slúžila facebooková skupina ako pomoc pri výučbe a študenti mohli cez ňu zdieľať svoje postrehy, vyjadrovať sa k jednotlivým úlohám a vzájomne si pomáhať.<ref>VÍCHOVÁ, Eva Komunity, sítě a spolupráce. – 1. vyd. – Brno: Masarykova univerzita, 2012, s.36-39. ISBN 978-80-210-6115-6</ref>
#Skrz sociálne médiá vyučujúci zdieľa výukové materiály. Na zdieľanie materiálov môžu slúžiť napr. na prezentácie Slideshare, na dokumenty Issu, na videá Youtube.<ref name="Biernátová"/>
#Vyučujúci vytvorí súkromnú sociálnu sieť, kde prebieha zdieľanie materiálov, diskusie, odovzdávanie úloh atď. Nevýhodou týchto súkromných sociálnych sietí je, že nie sú primárne určené na výučbu a tak im chýbajú niektoré aplikácie (ako je vytváranie testov, hodnotení atď.).<ref name="Biernátová"/>
#Výučba sa odohráva na niektorých z verejných sociálnych sietí. Výučba môže prebiehať napríklad na Facebooku, ktorý ponúka možnosť vytvoriť vlatné aplikácie, ktoré k výučbe môžu slúžiť (je však pomerne technicky náročné dané aplikácie vytvoriť).<ref name="Biernátová"/>
#Využívanie napr. facebookových stránok, ktoré sú primárne určené k propagácii a ich prostredníctvom zdieľať informácie relevantné k výučbe. Ako príklad môžu slúžiť knižnice, ktoré sa v rámci svojich facebookových stránok snažia čitateľov niečo naučiť (či už vyhľadávať v on-line katalógu alebo využívanie elektronických zdrojov).<ref name="Biernátová"/>
#Sociálne médiá sú využívané ako zdroj informácií (Twitter, Youtube). Zdrojom informácií môže byť napríklad Twitter alebo Youtube odborníkov v danej oblasti, ktorú prostredníctvom sociálnych médií prezentujú informácie.<ref name="Biernátová"/>
#Sociálne médiá sú využívané ako pomôcky pri výučbe a tiež ako prostriedky k dosiahnutiu výučbových cieľov, napr. wiki, kde si študenti sami vytvárajú obsah a získavajú tým potrebné znalosti.<ref name="Biernátová"/>

== Použité zdroje ==
<references />

Nová média v informačním vzdělávání

2013-05-16T11:14:58Z

Szaszka: /* Mobilní telefony */

= Nová média v informačním vzdělávání =
== Úvod ==
V dnešním světě plném moderních technologií se musí i formy vzdělávání neustále aktualizovat a přizpůsobovat potřebám a možnostem uživatelů. Proto z čím dál větší části do vzdělávání zasahují Nová média. Co to vlastně jsou nová média? Zatím neexistuje přímá definice, protože každá doba má svoje vlastní nová média.<ref>KRŠEK, Miroslav. Nová média. In: Wikiknihovna [online]. Brno, 2012, 2012- 02-20 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A1_m%C3%A9dia</ref> O nových médiích se začalo mluvit v souvislosti s nástupem internetu, mailu, blogu, esemesky, fotoaparátu a kamery v mobilu, sociálních sítí, YouTube a v poslední době Twitterem, Facebookem a lokalizačními aplikacemi.'' Nová média jsou ta, která umožňují oboustranný pohyb. Nová média jsou nová v distribuci a logice, jak lidé komunikují.''<ref>FRIEDRICH, Milan. Nová média (asi) změní svět. Mediář.cz [online]. 2011, 2011-04-01 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-media-asi-zmeni-svet/</ref>
Pro vzdělávání mají Nová média velký potenciál. Hlavně díky možnosti neustálé obousměrné komunikace a distribuce informací. Každý může aktivně pracovat, být vidět a zapojit se. Zatím nejznámějšími Novými médii pro vzdělávání jsou mobilní telefony, virtuální realita a sociální sítě.
== Mobilní telefony ==
Vzdělávání pomocí bezdrátových zařízení jako je mobilní telefon se označuje jako M-learning, což je zkratka pro mobile learning (mobilní vzdělávání). Nemusí jít ale jen o mobilní telefon, tento způsob vzdělávání je dostupný i skrze smartphony (mobilní telefony s operačním systémem), tablety, elektronické čtečky knih, PDA nebo audio (MP3) přehrávač.<ref name="Holoubková">HOLOUBKOVÁ, Monika. Využití mobilních technologií v terciálním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 63 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.</ref> 
Jeho hlavní výhodou je, že vzdělávání probíhá prostřednictvím malého přístroje, který se vleze do kapsy a student si ho může vzít kamkoli a je mu po ruce 24 hodin denně. Student může individuálně posunovat svoje lekce podle potřeby. Výhodou jsou i nižší náklady, protože odpadá starost o pronájem místnosti a starost o dopravu. Obsah může být interaktivní a multimediální, student může pracovat s videi, simulacemi a hrami. Také může být obsah aktualizován rychle a měněn dle potřeby studenta. Další výhodou je i poměrně velká výdrž baterie oproti notebooku a pro M-learning mluví i čísla. Podle Českého statistického úřadu vlastní mobilní telefon 94% populace České republiky starší 16 let (údaj z roku 2011)<ref>Telekomunikační a internetová struktura. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura</ref>, a to představuje obrovské možnosti pro rozšíření tohoto typu vzdělávání.<ref name="Holoubková"/> 
Nevýhodou je potřeba rychlého a kvalitního připojení na internet, které zatím není součástí všech mobilních telefonů. Důvodem je zatím dražší pořizovací cena a neznalost a nedůvěra některých, zejména starších lidí, k moderním technologiím. Problém může nastat také v jednostranné komunikaci, kdy student musí počkat delší dobu než mu učitel nebo tutor odpoví. Motivace studentů nemusí být dostatečná a někomu nemusí vyhovovat čistě distanční výuka bez osobního kontaktu. Další nevýhodou může být pro pedagogy náročnost tvorby vlastních vzdělávacích mobilních aplikací, i když se v tomto bodě jim pomáhají LMS systémy (learning management system, např. Litmos, Rapid Intake, Mobl21). Proto je třeba ještě nějaký čas, aby se mohl tento typ vzdělávání rozšířit masověji.<ref name="Holoubková"/> 
Existuje mnoho forem vzdělávání, které se používají pro M-learning. Jde například o mobilní vzdělávací hry, rozšířenou realitu (zobrazení reálného světa s přidáním digitálních prvků), audiopodcasty (např. pouštění studijních materiálů místo hudby), videopodcasty (video s učitelem předvádějící nějaký pokus), testy a úkoly, obrázky (ilustrace daného problému). Webináře a videokonference zatím nejsou dostatečně efektivní pro mobilní telefony kvůli kvalitě zprostředkování.
V České republice se zatím M-learning téměř nevyužívá jedinou výjimkou je Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. V zahraničí je situace podstatně lepší, projekty jsou rozjížděny například v Anglii, Austrálii nebo USA.

Virtuální realita
Virtuální realita je počítačem simulované prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje prostřednictvím svého avatara (postava, kterou si vytvoří). Virtuální svět je dostupný každému s připojením na internet a nainstalovaným softwarem. Pro účely vzdělávání a vyučování nabízí spoustu možností. Studenti zde mohou plnit úkoly, které by za normálních okolností z různých důvodů nemohli úspěšně realizovat. Učiteli přináší virtuální svět také možnost jak lépe motivovat a více zapojit studenty do výuky. Přednáška nemusí být za osobní přítomnosti učitele, ale realizace může probíhat odkudkoli, kde je dostupné připojení na internet. Je možné vytvořit virtuální třídu, kde budou lavice, židle a tabule nebo přednášet na rozkvetlé louce, záleží na kreativitě. Učitel může sledovat, jak dlouho student strávil nad řešením jednotlivých úkolů, co mu dělalo největší potíže a podle toho přizpůsobit další náplň výuky.
Pokud se dobře využije, je skvělým doplňkem ke klasické výuce, například jako prostor pro řešení problémů, komunikaci, sdílení poznatků a výzkum. Může vznikat globální sdílený pracovní prostor, ve kterém se mohou setkávat studenti z celého světa, vytvářet týmy nebo navštěvovat lekce jiné university. Největší bariérou může být nedostatečná spolehlivost těchto světů, které souvisí s technickými problémy. Nutnost instalace a stažení programu, registrace uživatele, náročnost na hardware počítače a sílu připojení k internetu. Na začátku je obtížný i pohyb a orientace v prostředí, které mohou odradit uživatele hned na začátku, proto je důležité mít navrhnutý dobrý design s mapami, směrovými šipkami a teleporty. Problémem může být i ztráta osobitosti, a proto virtuální svět nemusí vyhovovat každému.
S pokrokem technologií ale jen narůstají výhody virtuálního vzdělávání, mezi hlavní patří flexibilita, efektivita, přístupnost, interaktivita, projektový charakter práce, individualizace výuky, personalizace učení, sociální charakter tvoření a sdílení znalostí. Umožňují integraci různých technologií, které pracují s e-learningovým materiálem a e-obsahem. Na několika univerzitách už dokonce probíhají akreditované studijní programy, které se mohou studovat pouze virtuálně z kteréhokoli státu. Jde tak například na Brigham Young University vystudovat celý bakalářský program nebo si jen zaplatit jednotlivé kurzy. Pro sociální vrstvy, které si nemohou dovolit drahé školné, existuje University od the People, první free on-line Univerzita, která nabízí virtuální kurzy za relativně malý finanční obnos ve srovnatelné kvalitě s ostatními univerzitami.
Virtuální světy se dají rozdělit na otevřené a zavřené (herní prostředí). Otevřené vykazují propojení s reálným světem a nezávisle na uživateli existují i tehdy, kdy rezident není online. Otevřené virtuální světy je možné označit také jako sociální virtuální světy. Základní znaky sociálního virtuálního světa jsou podle Betsy Book tyto :
• sdílený prostor, kdy prostředí umožňuje v jeden čas přístup několika avatarů
• grafické uživatelské prostředí,
• bezprostřednost, kdy se jednotlivé interakce dějí v reálném čase
• interaktivnost- umožňuje měnit, vytvářet, stavět a jinak uzpůsobovat obsah SVS
• persistenci - existence světa není závislá na uživateli, zda je online, či offline
• sociální a komunitní vlastnosti. Prostředí umožňuje vytvářet skupiny uživatel a vytvářet specifické vazby mezi avatary.
Asi nejznámějším virtuálním prostředím, které využívají hojně univerzity ve světě i v České republice je Second Life. Další virtuální prostředí je například Twinity, Active Worlds nebo čínská verze Hipihi.

Sociálne siete
V dnešnej dobe tvoria sociálne médiá jednu z najpoužívanejších súčastí internetu. Sociálna sieť Facebook je dokonca najnavštevovanejšia stránka na svete . Využívanie sociálnych médií sa stalo súčasťou vzdelávania vo všeobecnosti a aj informačného vzdelávania. Existuje niekoľko možností ako využiť sociálne médiá vo vzdelávaní. Ola Biernátová vo svojom príspevku v knihe Trendy v informačním vzdelávaní , rozdeľuje možnosti využitia sociálnych médií nasledovne:
1. Sociálne médiá slúžia ako doplnok klasickej výučby a je tu realizovaná diskusia medzi študentmi a učiteľom. Príkladom môže byť Kreatívni práce s informáciami, kde slúžila facebooková skupina ako pomoc pri výučbe a študenti mohli cez ňu zdieľať svoje postrehy, vyjadrovať sa k jednotlivým úlohám a vzájomne si pomáhať.
2. Skrz sociálne médiá vyučujúci zdieľa výukové materiály. Na zdieľanie materiálov môžu slúžiť napr. na prezentácie Slideshare, na dokumenty Issu, na videá Youtube.
3. Vyučujúci vytvorí súkromnú sociálnu sieť, kde prebieha zdieľanie materiálov, diskusie, odovzdávanie úloh atď. Nevýhodou týchto súkromných sociálnych sietí je, že nie sú primárne určené na výučbu a tak im chýbajú niektoré aplikácie (ako je vytváranie testov, hodnotení atď.).
4. Výučba sa odohráva na niektorých z verejných sociálnych sietí. Výučba môže prebiehať napríklad na Facebooku, ktorý ponúka možnosť vytvoriť vlatné aplikácie, ktoré k výučbe môžu slúžiť (je však pomerne technicky náročné dané aplikácie vytvoriť).
5. Využívanie napr. facebookových stránok, ktoré sú primárne určené k propagácii a ich prostredníctvom zdieľať informácie relevantné k výučbe. Ako príklad môžu slúžiť knižnice, ktoré sa v rámci svojich facebookových stránok snažia čitateľov niečo naučiť (či už vyhľadávať v on-line katalógu alebo využívanie elektronických zdrojov).
6. Sociálne médiá sú využívané ako zdroj informácií ( Twitter, Youtube). Zdrojom informácií môže byť napríklad Twitter alebo Youtube odborníkov v danej oblasti, ktorú prostredníctvom sociálnych médií prezentujú informácie.
7. Sociálne médiá sú využívané ako pomôcky pri výučbe a tiež ako prostriedky k dosiahnutiu výučbových cieľov, napr. wiki, kde si študenti sami vytvárajú obsah a získavajú tým potrebné znalosti.

Nová média v informačním vzdělávání

2013-05-16T10:46:08Z

Szaszka: /* Úvod */

= Nová média v informačním vzdělávání =
== Úvod ==
V dnešním světě plném moderních technologií se musí i formy vzdělávání neustále aktualizovat a přizpůsobovat potřebám a možnostem uživatelů. Proto z čím dál větší části do vzdělávání zasahují Nová média. Co to vlastně jsou nová média? Zatím neexistuje přímá definice, protože každá doba má svoje vlastní nová média.<ref>KRŠEK, Miroslav. Nová média. In: Wikiknihovna [online]. Brno, 2012, 2012- 02-20 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A1_m%C3%A9dia</ref> O nových médiích se začalo mluvit v souvislosti s nástupem internetu, mailu, blogu, esemesky, fotoaparátu a kamery v mobilu, sociálních sítí, YouTube a v poslední době Twitterem, Facebookem a lokalizačními aplikacemi.'' Nová média jsou ta, která umožňují oboustranný pohyb. Nová média jsou nová v distribuci a logice, jak lidé komunikují.''<ref>FRIEDRICH, Milan. Nová média (asi) změní svět. Mediář.cz [online]. 2011, 2011-04-01 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-media-asi-zmeni-svet/</ref>
Pro vzdělávání mají Nová média velký potenciál. Hlavně díky možnosti neustálé obousměrné komunikace a distribuce informací. Každý může aktivně pracovat, být vidět a zapojit se. Zatím nejznámějšími Novými médii pro vzdělávání jsou mobilní telefony, virtuální realita a sociální sítě.
== Mobilní telefony ==
Vzdělávání pomocí bezdrátových zařízení jako je mobilní telefon se označuje jako M-learning, což je zkratka pro mobile learning (mobilní vzdělávání). Nemusí jít ale jen o mobilní telefon, tento způsob vzdělávání je dostupný i skrze smartphony (mobilní telefony s operačním systémem), tablety, elektronické čtečky knih, PDA nebo audio (MP3) přehrávač.<ref name="Holoubková">HOLOUBKOVÁ, Monika. Využití mobilních technologií v terciálním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 63 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.<ref> 
Jeho hlavní výhodou je, že vzdělávání probíhá prostřednictvím malého přístroje, který se vleze do kapsy a student si ho může vzít kamkoli a je mu po ruce 24 hodin denně. Student může individuálně posunovat svoje lekce podle potřeby. Výhodou jsou i nižší náklady, protože odpadá starost o pronájem místnosti a starost o dopravu. Obsah může být interaktivní a multimediální, student může pracovat s videi, simulacemi a hrami. Také může být obsah aktualizován rychle a měněn dle potřeby studenta. Další výhodou je i poměrně velká výdrž baterie oproti notebooku a pro M-learning mluví i čísla. Podle Českého statistického úřadu vlastní mobilní telefon 94% populace České republiky starší 16 let (údaj z roku 2011)<ref>Telekomunikační a internetová struktura. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura</ref>, a to představuje obrovské možnosti pro rozšíření tohoto typu vzdělávání.<ref name="Holoubková"/> 
Nevýhodou je potřeba rychlého a kvalitního připojení na internet, které zatím není součástí všech mobilních telefonů. Důvodem je zatím dražší pořizovací cena a neznalost a nedůvěra některých, zejména starších lidí, k moderním technologiím. Problém může nastat také v jednostranné komunikaci, kdy student musí počkat delší dobu než mu učitel nebo tutor odpoví. Motivace studentů nemusí být dostatečná a někomu nemusí vyhovovat čistě distanční výuka bez osobního kontaktu. Další nevýhodou může být pro pedagogy náročnost tvorby vlastních vzdělávacích mobilních aplikací, i když se v tomto bodě jim pomáhají LMS systémy (learning management system, např. Litmos, Rapid Intake, Mobl21). Proto je třeba ještě nějaký čas, aby se mohl tento typ vzdělávání rozšířit masověji.<ref name="Holoubková"/> 
Existuje mnoho forem vzdělávání, které se používají pro M-learning. Jde například o mobilní vzdělávací hry, rozšířenou realitu (zobrazení reálného světa s přidáním digitálních prvků), audiopodcasty (např. pouštění studijních materiálů místo hudby), videopodcasty (video s učitelem předvádějící nějaký pokus), testy a úkoly, obrázky (ilustrace daného problému). Webináře a videokonference zatím nejsou dostatečně efektivní pro mobilní telefony kvůli kvalitě zprostředkování.
V České republice se zatím M-learning téměř nevyužívá jedinou výjimkou je Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. V zahraničí je situace podstatně lepší, projekty jsou rozjížděny například v Anglii, Austrálii nebo USA.

Virtuální realita
Virtuální realita je počítačem simulované prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje prostřednictvím svého avatara (postava, kterou si vytvoří). Virtuální svět je dostupný každému s připojením na internet a nainstalovaným softwarem. Pro účely vzdělávání a vyučování nabízí spoustu možností. Studenti zde mohou plnit úkoly, které by za normálních okolností z různých důvodů nemohli úspěšně realizovat. Učiteli přináší virtuální svět také možnost jak lépe motivovat a více zapojit studenty do výuky. Přednáška nemusí být za osobní přítomnosti učitele, ale realizace může probíhat odkudkoli, kde je dostupné připojení na internet. Je možné vytvořit virtuální třídu, kde budou lavice, židle a tabule nebo přednášet na rozkvetlé louce, záleží na kreativitě. Učitel může sledovat, jak dlouho student strávil nad řešením jednotlivých úkolů, co mu dělalo největší potíže a podle toho přizpůsobit další náplň výuky.
Pokud se dobře využije, je skvělým doplňkem ke klasické výuce, například jako prostor pro řešení problémů, komunikaci, sdílení poznatků a výzkum. Může vznikat globální sdílený pracovní prostor, ve kterém se mohou setkávat studenti z celého světa, vytvářet týmy nebo navštěvovat lekce jiné university. Největší bariérou může být nedostatečná spolehlivost těchto světů, které souvisí s technickými problémy. Nutnost instalace a stažení programu, registrace uživatele, náročnost na hardware počítače a sílu připojení k internetu. Na začátku je obtížný i pohyb a orientace v prostředí, které mohou odradit uživatele hned na začátku, proto je důležité mít navrhnutý dobrý design s mapami, směrovými šipkami a teleporty. Problémem může být i ztráta osobitosti, a proto virtuální svět nemusí vyhovovat každému.
S pokrokem technologií ale jen narůstají výhody virtuálního vzdělávání, mezi hlavní patří flexibilita, efektivita, přístupnost, interaktivita, projektový charakter práce, individualizace výuky, personalizace učení, sociální charakter tvoření a sdílení znalostí. Umožňují integraci různých technologií, které pracují s e-learningovým materiálem a e-obsahem. Na několika univerzitách už dokonce probíhají akreditované studijní programy, které se mohou studovat pouze virtuálně z kteréhokoli státu. Jde tak například na Brigham Young University vystudovat celý bakalářský program nebo si jen zaplatit jednotlivé kurzy. Pro sociální vrstvy, které si nemohou dovolit drahé školné, existuje University od the People, první free on-line Univerzita, která nabízí virtuální kurzy za relativně malý finanční obnos ve srovnatelné kvalitě s ostatními univerzitami.
Virtuální světy se dají rozdělit na otevřené a zavřené (herní prostředí). Otevřené vykazují propojení s reálným světem a nezávisle na uživateli existují i tehdy, kdy rezident není online. Otevřené virtuální světy je možné označit také jako sociální virtuální světy. Základní znaky sociálního virtuálního světa jsou podle Betsy Book tyto :
• sdílený prostor, kdy prostředí umožňuje v jeden čas přístup několika avatarů
• grafické uživatelské prostředí,
• bezprostřednost, kdy se jednotlivé interakce dějí v reálném čase
• interaktivnost- umožňuje měnit, vytvářet, stavět a jinak uzpůsobovat obsah SVS
• persistenci - existence světa není závislá na uživateli, zda je online, či offline
• sociální a komunitní vlastnosti. Prostředí umožňuje vytvářet skupiny uživatel a vytvářet specifické vazby mezi avatary.
Asi nejznámějším virtuálním prostředím, které využívají hojně univerzity ve světě i v České republice je Second Life. Další virtuální prostředí je například Twinity, Active Worlds nebo čínská verze Hipihi.

Sociálne siete
V dnešnej dobe tvoria sociálne médiá jednu z najpoužívanejších súčastí internetu. Sociálna sieť Facebook je dokonca najnavštevovanejšia stránka na svete . Využívanie sociálnych médií sa stalo súčasťou vzdelávania vo všeobecnosti a aj informačného vzdelávania. Existuje niekoľko možností ako využiť sociálne médiá vo vzdelávaní. Ola Biernátová vo svojom príspevku v knihe Trendy v informačním vzdelávaní , rozdeľuje možnosti využitia sociálnych médií nasledovne:
1. Sociálne médiá slúžia ako doplnok klasickej výučby a je tu realizovaná diskusia medzi študentmi a učiteľom. Príkladom môže byť Kreatívni práce s informáciami, kde slúžila facebooková skupina ako pomoc pri výučbe a študenti mohli cez ňu zdieľať svoje postrehy, vyjadrovať sa k jednotlivým úlohám a vzájomne si pomáhať.
2. Skrz sociálne médiá vyučujúci zdieľa výukové materiály. Na zdieľanie materiálov môžu slúžiť napr. na prezentácie Slideshare, na dokumenty Issu, na videá Youtube.
3. Vyučujúci vytvorí súkromnú sociálnu sieť, kde prebieha zdieľanie materiálov, diskusie, odovzdávanie úloh atď. Nevýhodou týchto súkromných sociálnych sietí je, že nie sú primárne určené na výučbu a tak im chýbajú niektoré aplikácie (ako je vytváranie testov, hodnotení atď.).
4. Výučba sa odohráva na niektorých z verejných sociálnych sietí. Výučba môže prebiehať napríklad na Facebooku, ktorý ponúka možnosť vytvoriť vlatné aplikácie, ktoré k výučbe môžu slúžiť (je však pomerne technicky náročné dané aplikácie vytvoriť).
5. Využívanie napr. facebookových stránok, ktoré sú primárne určené k propagácii a ich prostredníctvom zdieľať informácie relevantné k výučbe. Ako príklad môžu slúžiť knižnice, ktoré sa v rámci svojich facebookových stránok snažia čitateľov niečo naučiť (či už vyhľadávať v on-line katalógu alebo využívanie elektronických zdrojov).
6. Sociálne médiá sú využívané ako zdroj informácií ( Twitter, Youtube). Zdrojom informácií môže byť napríklad Twitter alebo Youtube odborníkov v danej oblasti, ktorú prostredníctvom sociálnych médií prezentujú informácie.
7. Sociálne médiá sú využívané ako pomôcky pri výučbe a tiež ako prostriedky k dosiahnutiu výučbových cieľov, napr. wiki, kde si študenti sami vytvárajú obsah a získavajú tým potrebné znalosti.

Nová média v informačním vzdělávání

2013-05-16T10:41:53Z

Szaszka: Založena nová stránka: = Nová média v informačním vzdělávání = == Úvod == V dnešním světě plném moderních technologií se musí i formy vzdělávání neustále aktualizovat a př...

= Nová média v informačním vzdělávání =
== Úvod ==
V dnešním světě plném moderních technologií se musí i formy vzdělávání neustále aktualizovat a přizpůsobovat potřebám a možnostem uživatelů. Proto z čím dál větší části do vzdělávání zasahují Nová média. Co to vlastně jsou nová média? Zatím neexistuje přímá definice, protože každá doba má svoje vlastní nová média.<ref>KRŠEK, Miroslav. Nová média. In: Wikiknihovna [online]. Brno, 2012, 2012- 02-20 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Nov%C3%A1_m%C3%A9dia</ref> O nových médiích se začalo mluvit v souvislosti s nástupem internetu, mailu, blogu, esemesky, fotoaparátu a kamery v mobilu, sociálních sítí, YouTube a v poslední době Twitterem, Facebookem a lokalizačními aplikacemi.'' Nová média jsou ta, která umožňují oboustranný pohyb. Nová média jsou nová v distribuci a logice, jak lidé komunikují.''<ref> FRIEDRICH, Milan. Nová média (asi) změní svět. Mediář.cz [online]. 2011, 2011-04-01 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/nova-media-asi-zmeni-svet/</ref>
Pro vzdělávání mají Nová média velký potenciál. Hlavně díky možnosti neustálé obousměrné komunikace a distribuce informací. Každý může aktivně pracovat, být vidět a zapojit se. Zatím nejznámějšími Novými médii pro vzdělávání jsou mobilní telefony, virtuální realita a sociální sítě.
Mobilní telefony
Vzdělávání pomocí bezdrátových zařízení jako je mobilní telefon se označuje jako M-learning, což je zkratka pro mobile learning (mobilní vzdělávání). Nemusí jít ale jen o mobilní telefon, tento způsob vzdělávání je dostupný i skrze smartphony (mobilní telefony s operačním systémem), tablety, elektronické čtečky knih, PDA nebo audio (MP3) přehrávač.<ref name="Holoubková">HOLOUBKOVÁ, Monika. Využití mobilních technologií v terciálním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 63 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.<ref> 
Jeho hlavní výhodou je, že vzdělávání probíhá prostřednictvím malého přístroje, který se vleze do kapsy a student si ho může vzít kamkoli a je mu po ruce 24 hodin denně. Student může individuálně posunovat svoje lekce podle potřeby. Výhodou jsou i nižší náklady, protože odpadá starost o pronájem místnosti a starost o dopravu. Obsah může být interaktivní a multimediální, student může pracovat s videi, simulacemi a hrami. Také může být obsah aktualizován rychle a měněn dle potřeby studenta. Další výhodou je i poměrně velká výdrž baterie oproti notebooku a pro M-learning mluví i čísla. Podle Českého statistického úřadu vlastní mobilní telefon 94% populace České republiky starší 16 let (údaj z roku 2011) , a to představuje obrovské možnosti pro rozšíření tohoto typu vzdělávání.
Nevýhodou je potřeba rychlého a kvalitního připojení na internet, které zatím není součástí všech mobilních telefonů. Důvodem je zatím dražší pořizovací cena a neznalost a nedůvěra některých, zejména starších lidí, k moderním technologiím. Problém může nastat také v jednostranné komunikaci, kdy student musí počkat delší dobu než mu učitel nebo tutor odpoví. Motivace studentů nemusí být dostatečná a někomu nemusí vyhovovat čistě distanční výuka bez osobního kontaktu. Další nevýhodou může být pro pedagogy náročnost tvorby vlastních vzdělávacích mobilních aplikací, i když se v tomto bodě jim pomáhají LMS systémy (learning management system, např. Litmos, Rapid Intake, Mobl21). Proto je třeba ještě nějaký čas, aby se mohl tento typ vzdělávání rozšířit masověji.
Existuje mnoho forem vzdělávání, které se používají pro M-learning. Jde například o mobilní vzdělávací hry, rozšířenou realitu (zobrazení reálného světa s přidáním digitálních prvků), audiopodcasty (např. pouštění studijních materiálů místo hudby), videopodcasty (video s učitelem předvádějící nějaký pokus), testy a úkoly, obrázky (ilustrace daného problému). Webináře a videokonference zatím nejsou dostatečně efektivní pro mobilní telefony kvůli kvalitě zprostředkování.
V České republice se zatím M-learning téměř nevyužívá jedinou výjimkou je Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. V zahraničí je situace podstatně lepší, projekty jsou rozjížděny například v Anglii, Austrálii nebo USA.

Virtuální realita
Virtuální realita je počítačem simulované prostředí, ve kterém se uživatel pohybuje prostřednictvím svého avatara (postava, kterou si vytvoří). Virtuální svět je dostupný každému s připojením na internet a nainstalovaným softwarem. Pro účely vzdělávání a vyučování nabízí spoustu možností. Studenti zde mohou plnit úkoly, které by za normálních okolností z různých důvodů nemohli úspěšně realizovat. Učiteli přináší virtuální svět také možnost jak lépe motivovat a více zapojit studenty do výuky. Přednáška nemusí být za osobní přítomnosti učitele, ale realizace může probíhat odkudkoli, kde je dostupné připojení na internet. Je možné vytvořit virtuální třídu, kde budou lavice, židle a tabule nebo přednášet na rozkvetlé louce, záleží na kreativitě. Učitel může sledovat, jak dlouho student strávil nad řešením jednotlivých úkolů, co mu dělalo největší potíže a podle toho přizpůsobit další náplň výuky.
Pokud se dobře využije, je skvělým doplňkem ke klasické výuce, například jako prostor pro řešení problémů, komunikaci, sdílení poznatků a výzkum. Může vznikat globální sdílený pracovní prostor, ve kterém se mohou setkávat studenti z celého světa, vytvářet týmy nebo navštěvovat lekce jiné university. Největší bariérou může být nedostatečná spolehlivost těchto světů, které souvisí s technickými problémy. Nutnost instalace a stažení programu, registrace uživatele, náročnost na hardware počítače a sílu připojení k internetu. Na začátku je obtížný i pohyb a orientace v prostředí, které mohou odradit uživatele hned na začátku, proto je důležité mít navrhnutý dobrý design s mapami, směrovými šipkami a teleporty. Problémem může být i ztráta osobitosti, a proto virtuální svět nemusí vyhovovat každému.
S pokrokem technologií ale jen narůstají výhody virtuálního vzdělávání, mezi hlavní patří flexibilita, efektivita, přístupnost, interaktivita, projektový charakter práce, individualizace výuky, personalizace učení, sociální charakter tvoření a sdílení znalostí. Umožňují integraci různých technologií, které pracují s e-learningovým materiálem a e-obsahem. Na několika univerzitách už dokonce probíhají akreditované studijní programy, které se mohou studovat pouze virtuálně z kteréhokoli státu. Jde tak například na Brigham Young University vystudovat celý bakalářský program nebo si jen zaplatit jednotlivé kurzy. Pro sociální vrstvy, které si nemohou dovolit drahé školné, existuje University od the People, první free on-line Univerzita, která nabízí virtuální kurzy za relativně malý finanční obnos ve srovnatelné kvalitě s ostatními univerzitami.
Virtuální světy se dají rozdělit na otevřené a zavřené (herní prostředí). Otevřené vykazují propojení s reálným světem a nezávisle na uživateli existují i tehdy, kdy rezident není online. Otevřené virtuální světy je možné označit také jako sociální virtuální světy. Základní znaky sociálního virtuálního světa jsou podle Betsy Book tyto :
• sdílený prostor, kdy prostředí umožňuje v jeden čas přístup několika avatarů
• grafické uživatelské prostředí,
• bezprostřednost, kdy se jednotlivé interakce dějí v reálném čase
• interaktivnost- umožňuje měnit, vytvářet, stavět a jinak uzpůsobovat obsah SVS
• persistenci - existence světa není závislá na uživateli, zda je online, či offline
• sociální a komunitní vlastnosti. Prostředí umožňuje vytvářet skupiny uživatel a vytvářet specifické vazby mezi avatary.
Asi nejznámějším virtuálním prostředím, které využívají hojně univerzity ve světě i v České republice je Second Life. Další virtuální prostředí je například Twinity, Active Worlds nebo čínská verze Hipihi.

Sociálne siete
V dnešnej dobe tvoria sociálne médiá jednu z najpoužívanejších súčastí internetu. Sociálna sieť Facebook je dokonca najnavštevovanejšia stránka na svete . Využívanie sociálnych médií sa stalo súčasťou vzdelávania vo všeobecnosti a aj informačného vzdelávania. Existuje niekoľko možností ako využiť sociálne médiá vo vzdelávaní. Ola Biernátová vo svojom príspevku v knihe Trendy v informačním vzdelávaní , rozdeľuje možnosti využitia sociálnych médií nasledovne:
1. Sociálne médiá slúžia ako doplnok klasickej výučby a je tu realizovaná diskusia medzi študentmi a učiteľom. Príkladom môže byť Kreatívni práce s informáciami, kde slúžila facebooková skupina ako pomoc pri výučbe a študenti mohli cez ňu zdieľať svoje postrehy, vyjadrovať sa k jednotlivým úlohám a vzájomne si pomáhať.
2. Skrz sociálne médiá vyučujúci zdieľa výukové materiály. Na zdieľanie materiálov môžu slúžiť napr. na prezentácie Slideshare, na dokumenty Issu, na videá Youtube.
3. Vyučujúci vytvorí súkromnú sociálnu sieť, kde prebieha zdieľanie materiálov, diskusie, odovzdávanie úloh atď. Nevýhodou týchto súkromných sociálnych sietí je, že nie sú primárne určené na výučbu a tak im chýbajú niektoré aplikácie (ako je vytváranie testov, hodnotení atď.).
4. Výučba sa odohráva na niektorých z verejných sociálnych sietí. Výučba môže prebiehať napríklad na Facebooku, ktorý ponúka možnosť vytvoriť vlatné aplikácie, ktoré k výučbe môžu slúžiť (je však pomerne technicky náročné dané aplikácie vytvoriť).
5. Využívanie napr. facebookových stránok, ktoré sú primárne určené k propagácii a ich prostredníctvom zdieľať informácie relevantné k výučbe. Ako príklad môžu slúžiť knižnice, ktoré sa v rámci svojich facebookových stránok snažia čitateľov niečo naučiť (či už vyhľadávať v on-line katalógu alebo využívanie elektronických zdrojov).
6. Sociálne médiá sú využívané ako zdroj informácií ( Twitter, Youtube). Zdrojom informácií môže byť napríklad Twitter alebo Youtube odborníkov v danej oblasti, ktorú prostredníctvom sociálnych médií prezentujú informácie.
7. Sociálne médiá sú využívané ako pomôcky pri výučbe a tiež ako prostriedky k dosiahnutiu výučbových cieľov, napr. wiki, kde si študenti sami vytvárajú obsah a získavajú tým potrebné znalosti.

KISK:Informační vzdělávání

2013-04-15T12:38:37Z

Szaszka: /* Nová média v informačním vzdělávání */

'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''

Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.

V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.

== Historie e-learningu (do současnosti) ==
Dominika Frömelová, Michaela Blažejová

== Blended learning ==
== M-learning ==
Dana Katrňáková

== E-learning 2.0 ==
== Game Based Learning ==
== Learning management systems (LMS) ==
== Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==
== Webináře ==
== Nová média v informačním vzdělávání ==
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková

== Pedagogické vědní disciplíny ==
== Andragogika ==
== Kolbův cyklus ==
== Konstruktivismus a Konektivismus ==
== RWCT ==
== Metody a formy výuky ==
== Základní didaktické principy ==
== Bloomova taxonomie ==

Denisa Šnédarová, Daniela Králová

== Učební styly ==
== Kompetence učitele ==
== Model TPCK ==
== Rámcové vzdělávací programy ==
== Role tutora v distančním vzdělávání ==
== Historie chápání pojmu informační gramotnost ==
== Mediální gramotnost ==
== ICT gramotnost ==
== Funkční gramotnost ==
== Klíčové kompetence ==
== Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
== České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==
== Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==
== Standardy informační gramotnosti ==
== 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==
== BIG6 a BIG3 ==
== Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==
== Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==
== Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Informační vzdělávání]]

KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví 2

2012-05-12T12:11:24Z

Szaszka:

<ul><li> Názory obyvatel ČR na Akademii věd ČR podle výzkumu CVVM (leden 2012) Lánová
</li><li> Názory obyvatel ČR na vědu podle výzkumu CVVM (leden 2012) [1.Jansová,Králová,Sochorová,Príborská]
</li><li> Rozdíly v postojích vědců k open access dle vědních disciplín
</li><li> Postoje vědců k open access v nemocnicích a na lékařských školách
</li><li> Postoje vědců k open access v průmyslových a komerčních institucích
</li><li> Postoje vědců k open access v České republice
</li><li> Čtenáři a nečtenáři mezi třicátníky v ČR - 1. skupina (Šnédarová, Chromá, Brázdová, Krejčová, Ovčačík); Matoušková (skup.); Forman skupina
</li><li> Kdo jsou čtenáři bulvárních novin? 1. Kopecká, Otevřelová, Štouračová; 2. Kadaníková a skup. (Haladová, Hruška, Weissbergerová); 3.skupina Popelková, Justová, Szászová,
</li><li> Zaměstnanci ve fakultních knihovnách
</li><li> Citové bariéry ve fakultních knihovnách - 1. skupina (Veronika Svobodová, Lea Mentlíková, Eva Durnová, Jonáš Kopp)
</li><li> Češi a jejich postoje k pivu ve výzkumu CVVM (září 2011) skupina 1: Górecká, Krausová, Bělejová, Rožnovský skupina 2: Osičková, Šimůnková, Macháčková, Deutschová, Dyčková
</li><li> Alternativa: vlastní téma
</li></ul>

Font

2012-01-10T12:15:38Z

Szaszka: /* Základná klasifikácia písmen. */

'''Autor''' Andrea Szászová

'''Kľúčové slová '''písmo,

'''Synonymá''' ---

'''Súvisiace pojmy '''

<blockquote>
''Nadradené''- typografia </blockquote>
<blockquote>
''Podradené''- --- </blockquote>

== Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? ==

V bežnej komunikácii sa slová písmo a font používajú ako synonymá. Vo väčšine prípadov to nespôsobuje žiadne problémy, no je medzi tým rozdiel. Písmo je sada znakov, písmen, číslic, symbolov, atď. Font je fyzická reprezentácia písma, ktorá môže byť vo forme počítačového kódu, vytvorená z kovu alebo z dreva. Font je vlastne ako akési vykrajovátko na výrobu vianočného pečiva a písmo je ako samotné pečivo, vykrajovátkom vykrojené.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Základná klasifikácia písmen. ==

'''Lomené písmo''' vychádza z ornamentálneho spôsobu písania, ktorý sa využíval v stredoveku až do 19. storočia. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref> Kvôli zložitému tvaru znakov sa ťažko číta hlavne pri dlhšom texte a tak má poväčšine iba dekoratívnu funkciu.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

'''Antikva''' je základná forma latinkového písma. Je odvodená z rímskeho písma vytesaného do skál. Prvá tlačená antikva vznikla v polovici 15. storočia. Poznáme napríklad dynamickú, prechodovú, statickú antikvu a i. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref>

'''Serify''' sú poväčšine zdobené písma, takže sa používajú ako titulky. Poznáme napríklad lineárne serifové písmo (egyptienky), klinové a vlasové serify, a i. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

'''Bezserifové''' (groteskové) '''písmo''' vzniklo v 19. storočí. Je to bezpätkové písmo, ktoré sa používa hlavne na nadpisy a iné kratšie správy. Poznáme napríklad lineárne písmo bezserifové statické, konstruované, a i. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

'''Skriptové písma''' sú písma, ktoré vznikli ako napodobnenina rukopisu. Napríklad písmo Pushkin bolo založené na rukopise konkrétnej osoby. Pre jeho zlú čitateľnosť má dekoratívny charakter a používa sa v titulkoch alebo pri reklamných oznamoch. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

'''Grafické písma''' obsahujú znaky, ktoré sa dajú považovať za obrázky. Tieto experimentálne písma obsahujú paletu najrôznejších štýlov. Často sú navrhované pre konkrétny účel. Písma niekedy majú charakter prezentovanej témy alebo poskytujú obrazové prepojenie s prezentovaným námetom. Grafická zložitosť ovplyvňuje ich čitateľnosť a teda nie sú vhodné na základný text. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Písmová osnova. ==

Písmovú osnovu vo vytlačenom texte nenájdeme. Je to iba pomyslená sústava vodorovných čiar - doťažníc , ktoré sú dôležité pri návrhu písma. Ich postavenie určuje výškové proporcie písmovej kresby a umiestnenie akcentov.
'''Základná doťažnica''' je línia na ktorej sedia jednotlivé písmená a sú tak zoradené do riadku. Výška malých písmen - mínusky je daná vzdialenosťou '''strednej doťažnice''' od základnej doťažnice. Táto vzdialenosť sa nazýva '''stredná výška písma'''. '''Horné doťahy''' sú zvyslé ťahy mínusiek. Táto vzdialenosť je vymedzená základnou doťažnicou a '''hornou doťažnicou'''. Pri niektorých písmach určuje vzdialenosť základnej doťažnice a hornej doťažnice výšku veľkých písmen - verzálky . Pre definovanie dolného doťahu mínusiek sa používa vzdialenosť medzi základnou doťažnicou a dolnou doťažnicou. Pre umiestnenie verzálkových akcentov sa používa '''akcentová doťažnica'''. Minuskové akcenty potrebujú vlastnú akcentovú doťažnicu, ktorá sa väčšinou kryje s hornou doťažnicou. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref>

== Proklad. ==

Proklad je termín, ktorý kedysi označoval kovové pásiky vkladané medzi riadky textu, aby sa medzi nimi vytvorila správna medzera. Proklad sa udáva v bodoch a v súčasnosti označuje vzdialenosť riadku v textovom bloku. Proklad pridáva do textového bloku priestor a umožňuje znakom „dýchať“, takže sa ľahšie čítajú. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Prestrkanie. ==

Prestrkanie sa vzťahuje k priestoru medzi písmenami. Upravovaním tejto medzery sa stavajú viac alebo menej rozoznateľnými. Zmenšením prestrkania sa redukujú medzery medzi písmenami, zhutňuje sa text a umožňuje, aby sa do daného priestoru vošlo viac textu. Ak je však medzera veľmi malá, písmená začnú do seba narážať. Nemala by byť medzi znakmi ani príliš veľká medzera, pretože písmená potom pôsobia ako samostatné objekty a nie súčasť slov. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Kerning. ==

Kerning je úprava medzi dvoma znakmi. Niektoré kombinácie písmen majú medzi sebou príliš veľké medzery alebo príliš malé, takže sú slová ťažšie čitateľné.
Kombinácia znakov, ktoré treba často vyrovnávať sa nazývajú '''kerningové páry'''. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Generovanie fontov. ==

I keď je dostupných niekoľko tisíc fontov, niekedy je nutné vytvoriť nejaký nový. Fonty sa dajú vytvárať množstvom rôznych spôsobov - od vytvorenia pôvodného diela, cez zreprodukovanie staršieho písma zo staršej publikácie až po načrtnutie a vytvorenie písma v príslušnom programe na tvorbu písma. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

==Poznámky==
<references/>

== Použité zdroje ==

BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005.

AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678.

DUSONG, Jean-Luc. Typografie: Od olova k počítačům. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 191 s. ISBN 80-718-0296-4.

Font

2012-01-10T12:14:50Z

Szaszka: /* Základná klasifikácia písmen. */

'''Autor''' Andrea Szászová

'''Kľúčové slová '''písmo,

'''Synonymá''' ---

'''Súvisiace pojmy '''

<blockquote>
''Nadradené''- typografia </blockquote>
<blockquote>
''Podradené''- --- </blockquote>

== Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? ==

V bežnej komunikácii sa slová písmo a font používajú ako synonymá. Vo väčšine prípadov to nespôsobuje žiadne problémy, no je medzi tým rozdiel. Písmo je sada znakov, písmen, číslic, symbolov, atď. Font je fyzická reprezentácia písma, ktorá môže byť vo forme počítačového kódu, vytvorená z kovu alebo z dreva. Font je vlastne ako akési vykrajovátko na výrobu vianočného pečiva a písmo je ako samotné pečivo, vykrajovátkom vykrojené.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Základná klasifikácia písmen. ==

'''Lomené písmo''' vychádza z ornamentálneho spôsobu písania, ktorý sa využíval v stredoveku až do 19. storočia. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref> Kvôli zložitému tvaru znakov sa ťažko číta hlavne pri dlhšom texte a tak má poväčšine iba dekoratívnu funkciu.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>
'''Antikva''' je základná forma latinkového písma. Je odvodená z rímskeho písma vytesaného do skál. Prvá tlačená antikva vznikla v polovici 15. storočia. Poznáme napríklad dynamickú, prechodovú, statickú antikvu a i. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref>
'''Serify''' sú poväčšine zdobené písma, takže sa používajú ako titulky. Poznáme napríklad lineárne serifové písmo (egyptienky), klinové a vlasové serify, a i. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>
'''Bezserifové''' (groteskové) '''písmo''' vzniklo v 19. storočí. Je to bezpätkové písmo, ktoré sa používa hlavne na nadpisy a iné kratšie správy. Poznáme napríklad lineárne písmo bezserifové statické, konstruované, a i. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>
'''Skriptové písma''' sú písma, ktoré vznikli ako napodobnenina rukopisu. Napríklad písmo Pushkin bolo založené na rukopise konkrétnej osoby. Pre jeho zlú čitateľnosť má dekoratívny charakter a používa sa v titulkoch alebo pri reklamných oznamoch. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>
'''Grafické písma''' obsahujú znaky, ktoré sa dajú považovať za obrázky. Tieto experimentálne písma obsahujú paletu najrôznejších štýlov. Často sú navrhované pre konkrétny účel. Písma niekedy majú charakter prezentovanej témy alebo poskytujú obrazové prepojenie s prezentovaným námetom. Grafická zložitosť ovplyvňuje ich čitateľnosť a teda nie sú vhodné na základný text. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Písmová osnova. ==

Písmovú osnovu vo vytlačenom texte nenájdeme. Je to iba pomyslená sústava vodorovných čiar - doťažníc , ktoré sú dôležité pri návrhu písma. Ich postavenie určuje výškové proporcie písmovej kresby a umiestnenie akcentov.
'''Základná doťažnica''' je línia na ktorej sedia jednotlivé písmená a sú tak zoradené do riadku. Výška malých písmen - mínusky je daná vzdialenosťou '''strednej doťažnice''' od základnej doťažnice. Táto vzdialenosť sa nazýva '''stredná výška písma'''. '''Horné doťahy''' sú zvyslé ťahy mínusiek. Táto vzdialenosť je vymedzená základnou doťažnicou a '''hornou doťažnicou'''. Pri niektorých písmach určuje vzdialenosť základnej doťažnice a hornej doťažnice výšku veľkých písmen - verzálky . Pre definovanie dolného doťahu mínusiek sa používa vzdialenosť medzi základnou doťažnicou a dolnou doťažnicou. Pre umiestnenie verzálkových akcentov sa používa '''akcentová doťažnica'''. Minuskové akcenty potrebujú vlastnú akcentovú doťažnicu, ktorá sa väčšinou kryje s hornou doťažnicou. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref>

== Proklad. ==

Proklad je termín, ktorý kedysi označoval kovové pásiky vkladané medzi riadky textu, aby sa medzi nimi vytvorila správna medzera. Proklad sa udáva v bodoch a v súčasnosti označuje vzdialenosť riadku v textovom bloku. Proklad pridáva do textového bloku priestor a umožňuje znakom „dýchať“, takže sa ľahšie čítajú. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Prestrkanie. ==

Prestrkanie sa vzťahuje k priestoru medzi písmenami. Upravovaním tejto medzery sa stavajú viac alebo menej rozoznateľnými. Zmenšením prestrkania sa redukujú medzery medzi písmenami, zhutňuje sa text a umožňuje, aby sa do daného priestoru vošlo viac textu. Ak je však medzera veľmi malá, písmená začnú do seba narážať. Nemala by byť medzi znakmi ani príliš veľká medzera, pretože písmená potom pôsobia ako samostatné objekty a nie súčasť slov. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Kerning. ==

Kerning je úprava medzi dvoma znakmi. Niektoré kombinácie písmen majú medzi sebou príliš veľké medzery alebo príliš malé, takže sú slová ťažšie čitateľné.
Kombinácia znakov, ktoré treba často vyrovnávať sa nazývajú '''kerningové páry'''. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Generovanie fontov. ==

I keď je dostupných niekoľko tisíc fontov, niekedy je nutné vytvoriť nejaký nový. Fonty sa dajú vytvárať množstvom rôznych spôsobov - od vytvorenia pôvodného diela, cez zreprodukovanie staršieho písma zo staršej publikácie až po načrtnutie a vytvorenie písma v príslušnom programe na tvorbu písma. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

==Poznámky==
<references/>

== Použité zdroje ==

BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005.

AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678.

DUSONG, Jean-Luc. Typografie: Od olova k počítačům. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 191 s. ISBN 80-718-0296-4.

Font

2012-01-10T12:14:13Z

Szaszka:

'''Autor''' Andrea Szászová

'''Kľúčové slová '''písmo,

'''Synonymá''' ---

'''Súvisiace pojmy '''

<blockquote>
''Nadradené''- typografia </blockquote>
<blockquote>
''Podradené''- --- </blockquote>

== Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? ==

V bežnej komunikácii sa slová písmo a font používajú ako synonymá. Vo väčšine prípadov to nespôsobuje žiadne problémy, no je medzi tým rozdiel. Písmo je sada znakov, písmen, číslic, symbolov, atď. Font je fyzická reprezentácia písma, ktorá môže byť vo forme počítačového kódu, vytvorená z kovu alebo z dreva. Font je vlastne ako akési vykrajovátko na výrobu vianočného pečiva a písmo je ako samotné pečivo, vykrajovátkom vykrojené.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Základná klasifikácia písmen. ==

'''Lomené písmo''' vychádza z ornamentálneho spôsobu písania, ktorý sa využíval v stredoveku až do 19. storočia. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref> Kvôli zložitému tvaru znakov sa ťažko číta hlavne pri dlhšom texte a tak má poväčšine iba dekoratívnu funkciu.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>
'''Antikva''' je základná forma latinkového písma. Je odvodená z rímskeho písma vytesaného do skál. Prvá tlačená antikva vznikla v polovici 15. storočia. Poznáme napríklad dynamickú, prechodovú, statickú antikvu a i. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref>
'''Serify''' sú poväčšine zdobené písma, takže sa používajú ako titulky. Poznáme napríklad lineárne serifové písmo (egyptienky), klinové a vlasové serify, a i. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>
'''Bezserifové''' (groteskové) '''písmo''' vzniklo v 19. storočí. Je to bezpätkové písmo, ktoré sa používa hlavne na nadpisy a iné kratšie správy. Poznáme napríklad lineárne písmo bezserifové statické, konstruované, a i. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>
'''Skriptové písma''' sú písma, ktoré vznikli ako napodobnenina rukopisu. Napríklad písmo Pushkin bolo založené na rukopise konkrétnej osoby. Pre jeho zlú čitateľnosť má dekorat´vny charakter a používa sa v titulkoch alebo pri reklamných oznamoch. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>
'''Grafické písma''' obsahujú znaky, ktoré sa dajú považovať za obrázky. Tieto experimentálne písma obsahujú paletu najrôznejších štýlov. Často sú navrhované pre konkrétny účel. Písma niekedy majú charakter prezentovanej témy alebo poskytujú obrazové prepojenie s prezentovaným námetom. Grafická zložitosť ovplyvňuje ich čitateľnosť a teda nie sú vhodné na základný text. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Písmová osnova. ==

Písmovú osnovu vo vytlačenom texte nenájdeme. Je to iba pomyslená sústava vodorovných čiar - doťažníc , ktoré sú dôležité pri návrhu písma. Ich postavenie určuje výškové proporcie písmovej kresby a umiestnenie akcentov.
'''Základná doťažnica''' je línia na ktorej sedia jednotlivé písmená a sú tak zoradené do riadku. Výška malých písmen - mínusky je daná vzdialenosťou '''strednej doťažnice''' od základnej doťažnice. Táto vzdialenosť sa nazýva '''stredná výška písma'''. '''Horné doťahy''' sú zvyslé ťahy mínusiek. Táto vzdialenosť je vymedzená základnou doťažnicou a '''hornou doťažnicou'''. Pri niektorých písmach určuje vzdialenosť základnej doťažnice a hornej doťažnice výšku veľkých písmen - verzálky . Pre definovanie dolného doťahu mínusiek sa používa vzdialenosť medzi základnou doťažnicou a dolnou doťažnicou. Pre umiestnenie verzálkových akcentov sa používa '''akcentová doťažnica'''. Minuskové akcenty potrebujú vlastnú akcentovú doťažnicu, ktorá sa väčšinou kryje s hornou doťažnicou. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref>

== Proklad. ==

Proklad je termín, ktorý kedysi označoval kovové pásiky vkladané medzi riadky textu, aby sa medzi nimi vytvorila správna medzera. Proklad sa udáva v bodoch a v súčasnosti označuje vzdialenosť riadku v textovom bloku. Proklad pridáva do textového bloku priestor a umožňuje znakom „dýchať“, takže sa ľahšie čítajú. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Prestrkanie. ==

Prestrkanie sa vzťahuje k priestoru medzi písmenami. Upravovaním tejto medzery sa stavajú viac alebo menej rozoznateľnými. Zmenšením prestrkania sa redukujú medzery medzi písmenami, zhutňuje sa text a umožňuje, aby sa do daného priestoru vošlo viac textu. Ak je však medzera veľmi malá, písmená začnú do seba narážať. Nemala by byť medzi znakmi ani príliš veľká medzera, pretože písmená potom pôsobia ako samostatné objekty a nie súčasť slov. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Kerning. ==

Kerning je úprava medzi dvoma znakmi. Niektoré kombinácie písmen majú medzi sebou príliš veľké medzery alebo príliš malé, takže sú slová ťažšie čitateľné.
Kombinácia znakov, ktoré treba často vyrovnávať sa nazývajú '''kerningové páry'''. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Generovanie fontov. ==

I keď je dostupných niekoľko tisíc fontov, niekedy je nutné vytvoriť nejaký nový. Fonty sa dajú vytvárať množstvom rôznych spôsobov - od vytvorenia pôvodného diela, cez zreprodukovanie staršieho písma zo staršej publikácie až po načrtnutie a vytvorenie písma v príslušnom programe na tvorbu písma. <ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

==Poznámky==
<references/>

== Použité zdroje ==

BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005.

AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678.

DUSONG, Jean-Luc. Typografie: Od olova k počítačům. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 191 s. ISBN 80-718-0296-4.

Font

2012-01-10T11:46:43Z

Szaszka: /* Písmová osnova. */

'''Autor''' Andrea Szászová

'''Kľúčové slová '''písmo,

'''Synonymá''' ---

'''Súvisiace pojmy '''

<blockquote>
''Nadradené''- typografia </blockquote>
<blockquote>
''Podradené''- --- </blockquote>

== Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? ==

V bežnej komunikácii sa slová písmo a font používajú ako synonymá. Vo väčšine prípadov to nespôsobuje žiadne problémy, no je medzi tým rozdiel. Písmo je sada znakov, písmen, číslic, symbolov, atď. Font je fyzická reprezentácia písma, ktorá môže byť vo forme počítačového kódu, vytvorená z kovu alebo z dreva. Font je vlastne ako akési vykrajovátko na výrobu vianočného pečiva a písmo je ako samotné pečivo, vykrajovátkom vykrojené.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Základná klasifikácia písmen. ==

'''Lomené písmo''' vychádza z ornamentálneho spôsobu písania, ktorý sa využíval v stredoveku až do 19. storočia. Kvôli zložitému tvaru znakov sa ťažko číta hlavne pri dlhšom texte a tak má poväčšine iba dekoratívnu funkciu.
'''Antikva''' je základná forma latinkového písma. Je odvodená z rímskeho písma vytesaného do skál. Prvá tlačená antikva vznikla v polovici 15. storočia. Poznáme napríklad dynamickú, prechodovú, statickú antikvu a i.
'''Serify''' sú poväčšine zdobené písma, takže sa používajú ako titulky. Poznáme napríklad lineárne serifové písmo (egyptienky), klinové a vlasové serify, a i.
'''Bezserifové''' (groteskové) '''písmo''' vzniklo v 19. storočí. Je to bezpätkové písmo, ktoré sa používa hlavne na nadpisy a iné kratšie správy. Poznáme napríklad lineárne písmo bezserifové statické, konstruované, a i.
'''Skriptové písma''' sú písma, ktoré vznikli ako napodobnenina rukopisu. Napríklad písmo Pushkin bolo založené na rukopise konkrétnej osoby. Pre jeho zlú čitateľnosť má dekorat´vny charakter a používa sa v titulkoch alebo pri reklamných oznamoch.
'''Grafické písma''' obsahujú znaky, ktoré sa dajú považovať za obrázky. Tieto experimentálne písma obsahujú paletu najrôznejších štýlov. Často sú navrhované pre konkrétny účel. Písma niekedy majú charakter prezentovanej témy alebo poskytujú obrazové prepojenie s prezentovaným námetom. Grafická zložitosť ovplyvňuje ich čitateľnosť a teda nie sú vhodné na základný text.

== Písmová osnova. ==

Písmovú osnovu vo vytlačenom texte nenájdeme. Je to iba pomyslená sústava vodorovných čiar - doťažníc , ktoré sú dôležité pri návrhu písma. Ich postavenie určuje výškové proporcie písmovej kresby a umiestnenie akcentov.
'''Základná doťažnica''' je línia na ktorej sedia jednotlivé písmená a sú tak zoradené do riadku. Výška malých písmen - mínusky je daná vzdialenosťou '''strednej doťažnice''' od základnej doťažnice. Táto vzdialenosť sa nazýva '''stredná výška písma'''. '''Horné doťahy''' sú zvyslé ťahy mínusiek. Táto vzdialenosť je vymedzená základnou doťažnicou a '''hornou doťažnicou'''. Pri niektorých písmach určuje vzdialenosť základnej doťažnice a hornej doťažnice výšku veľkých písmen - verzálky . Pre definovanie dolného doťahu mínusiek sa používa vzdialenosť medzi základnou doťažnicou a dolnou doťažnicou. Pre umiestnenie verzálkových akcentov sa používa '''akcentová doťažnica'''. Minuskové akcenty potrebujú vlastnú akcentovú doťažnicu, ktorá sa väčšinou kryje s hornou doťažnicou. <ref name= "manual"> BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005. </ref>

== Proklad. ==

Proklad je termín, ktorý kedysi označoval kovové pásiky vkladané medzi riadky textu, aby sa medzi nimi vytvorila správna medzera. Proklad sa udáva v bodoch a v súčasnosti označuje vzdialenosť riadku v textovom bloku. Proklad pridáva do textového bloku priestor a umožňuje znakom „dýchať“, takže sa ľahšie čítajú.

== Prestrkanie. ==

Prestrkanie sa vzťahuje k priestoru medzi písmenami. Upravovaním tejto medzery sa stavajú viac alebo menej rozoznateľnými. Zmenšením prestrkania sa redukujú medzery medzi písmenami, zhutňuje sa text a umožňuje, aby sa do daného priestoru vošlo viac textu. Ak je však medzera veľmi malá, písmená začnú do seba narážať. Nemala by byť medzi znakmi ani príliš veľká medzera, pretože písmená potom pôsobia ako samostatné objekty a nie súčasť slov.

== Kerning. ==

Kerning je úprava medzi dvoma znakmi. Niektoré kombinácie písmen majú medzi sebou príliš veľké medzery alebo príliš malé, takže sú slová ťažšie čitateľné.
Kombinácia znakov, ktoré treba často vyrovnávať sa nazývajú '''kerningové páry'''.

== Generovanie fontov. ==

I keď je dostupných niekoľko tisíc fontov, niekedy je nutné vytvoriť nejaký nový. Fonty sa dajú vytvárať množstvom rôznych spôsobov - od vytvorenia pôvodného diela, cez zreprodukovanie staršieho písma zo staršej publikácie až po načrtnutie a vytvorenie písma v príslušnom programe na tvorbu písma.

==Poznámky==
<references/>

== Použité zdroje ==

BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005.

AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678.

DUSONG, Jean-Luc. Typografie: Od olova k počítačům. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 191 s. ISBN 80-718-0296-4.

Font

2012-01-10T11:42:54Z

Szaszka:

'''Autor''' Andrea Szászová

'''Kľúčové slová '''písmo,

'''Synonymá''' ---

'''Súvisiace pojmy '''

<blockquote>
''Nadradené''- typografia </blockquote>
<blockquote>
''Podradené''- --- </blockquote>

== Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? ==

V bežnej komunikácii sa slová písmo a font používajú ako synonymá. Vo väčšine prípadov to nespôsobuje žiadne problémy, no je medzi tým rozdiel. Písmo je sada znakov, písmen, číslic, symbolov, atď. Font je fyzická reprezentácia písma, ktorá môže byť vo forme počítačového kódu, vytvorená z kovu alebo z dreva. Font je vlastne ako akési vykrajovátko na výrobu vianočného pečiva a písmo je ako samotné pečivo, vykrajovátkom vykrojené.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Základná klasifikácia písmen. ==

'''Lomené písmo''' vychádza z ornamentálneho spôsobu písania, ktorý sa využíval v stredoveku až do 19. storočia. Kvôli zložitému tvaru znakov sa ťažko číta hlavne pri dlhšom texte a tak má poväčšine iba dekoratívnu funkciu.
'''Antikva''' je základná forma latinkového písma. Je odvodená z rímskeho písma vytesaného do skál. Prvá tlačená antikva vznikla v polovici 15. storočia. Poznáme napríklad dynamickú, prechodovú, statickú antikvu a i.
'''Serify''' sú poväčšine zdobené písma, takže sa používajú ako titulky. Poznáme napríklad lineárne serifové písmo (egyptienky), klinové a vlasové serify, a i.
'''Bezserifové''' (groteskové) '''písmo''' vzniklo v 19. storočí. Je to bezpätkové písmo, ktoré sa používa hlavne na nadpisy a iné kratšie správy. Poznáme napríklad lineárne písmo bezserifové statické, konstruované, a i.
'''Skriptové písma''' sú písma, ktoré vznikli ako napodobnenina rukopisu. Napríklad písmo Pushkin bolo založené na rukopise konkrétnej osoby. Pre jeho zlú čitateľnosť má dekorat´vny charakter a používa sa v titulkoch alebo pri reklamných oznamoch.
'''Grafické písma''' obsahujú znaky, ktoré sa dajú považovať za obrázky. Tieto experimentálne písma obsahujú paletu najrôznejších štýlov. Často sú navrhované pre konkrétny účel. Písma niekedy majú charakter prezentovanej témy alebo poskytujú obrazové prepojenie s prezentovaným námetom. Grafická zložitosť ovplyvňuje ich čitateľnosť a teda nie sú vhodné na základný text.

== Písmová osnova. ==

Písmovú osnovu vo vytlačenom texte nenájdeme. Je to iba pomyslená sústava vodorovných čiar - doťažníc , ktoré sú dôležité pri návrhu písma. Ich postavenie určuje výškové proporcie písmovej kresby a umiestnenie akcentov.
'''Základná doťažnica''' je línia na ktorej sedia jednotlivé písmená a sú tak zoradené do riadku. Výška malých písmen - mínusky je daná vzdialenosťou '''strednej doťažnice''' od základnej doťažnice. Táto vzdialenosť sa nazýva '''stredná výška písma'''. '''Horné doťahy''' sú zvyslé ťahy mínusiek. Táto vzdialenosť je vymedzená základnou doťažnicou a '''hornou doťažnicou'''. Pri niektorých písmach určuje vzdialenosť základnej doťažnice a hornej doťažnice výšku veľkých písmen - verzálky . Pre definovanie dolného doťahu mínusiek sa používa vzdialenosť medzi základnou doťažnicou a dolnou doťažnicou. Pre umiestnenie verzálkových akcentov sa používa '''akcentová doťažnica'''. Minuskové akcenty potrebujú vlastnú akcentovú doťažnicu, ktorá sa väčšinou kryje s hornou doťažnicou.

== Proklad. ==

Proklad je termín, ktorý kedysi označoval kovové pásiky vkladané medzi riadky textu, aby sa medzi nimi vytvorila správna medzera. Proklad sa udáva v bodoch a v súčasnosti označuje vzdialenosť riadku v textovom bloku. Proklad pridáva do textového bloku priestor a umožňuje znakom „dýchať“, takže sa ľahšie čítajú.

== Prestrkanie. ==

Prestrkanie sa vzťahuje k priestoru medzi písmenami. Upravovaním tejto medzery sa stavajú viac alebo menej rozoznateľnými. Zmenšením prestrkania sa redukujú medzery medzi písmenami, zhutňuje sa text a umožňuje, aby sa do daného priestoru vošlo viac textu. Ak je však medzera veľmi malá, písmená začnú do seba narážať. Nemala by byť medzi znakmi ani príliš veľká medzera, pretože písmená potom pôsobia ako samostatné objekty a nie súčasť slov.

== Kerning. ==

Kerning je úprava medzi dvoma znakmi. Niektoré kombinácie písmen majú medzi sebou príliš veľké medzery alebo príliš malé, takže sú slová ťažšie čitateľné.
Kombinácia znakov, ktoré treba často vyrovnávať sa nazývajú '''kerningové páry'''.

== Generovanie fontov. ==

I keď je dostupných niekoľko tisíc fontov, niekedy je nutné vytvoriť nejaký nový. Fonty sa dajú vytvárať množstvom rôznych spôsobov - od vytvorenia pôvodného diela, cez zreprodukovanie staršieho písma zo staršej publikácie až po načrtnutie a vytvorenie písma v príslušnom programe na tvorbu písma.

==Poznámky==
<references/>

== Použité zdroje ==

BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005.

AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678.

DUSONG, Jean-Luc. Typografie: Od olova k počítačům. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 191 s. ISBN 80-718-0296-4.

Font

2012-01-10T11:41:43Z

Szaszka: /* Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? */

'''Autor''' Andrea Szászová

'''Kľúčové slová '''písmo,

'''Synonymá''' ---

'''Súvisiace pojmy '''

<blockquote>
''Nadradené''- typografia </blockquote>
<blockquote>
''Podradené''- --- </blockquote>

== Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? ==

V bežnej komunikácii sa slová písmo a font používajú ako synonymá. Vo väčšine prípadov to nespôsobuje žiadne problémy, no je medzi tým rozdiel. Písmo je sada znakov, písmen, číslic, symbolov, atď. Font je fyzická reprezentácia písma, ktorá môže byť vo forme počítačového kódu, vytvorená z kovu alebo z dreva. Font je vlastne ako akési vykrajovátko na výrobu vianočného pečiva a písmo je ako samotné pečivo, vykrajovátkom vykrojené.<ref name= "font"> AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678. </ref>

== Základná klasifikácia písmen. ==

'''Lomené písmo''' vychádza z ornamentálneho spôsobu písania, ktorý sa využíval v stredoveku až do 19. storočia. Kvôli zložitému tvaru znakov sa ťažko číta hlavne pri dlhšom texte a tak má poväčšine iba dekoratívnu funkciu.
'''Antikva''' je základná forma latinkového písma. Je odvodená z rímskeho písma vytesaného do skál. Prvá tlačená antikva vznikla v polovici 15. storočia. Poznáme napríklad dynamickú, prechodovú, statickú antikvu a i.
'''Serify''' sú poväčšine zdobené písma, takže sa používajú ako titulky. Poznáme napríklad lineárne serifové písmo (egyptienky), klinové a vlasové serify, a i.
'''Bezserifové''' (groteskové) '''písmo''' vzniklo v 19. storočí. Je to bezpätkové písmo, ktoré sa používa hlavne na nadpisy a iné kratšie správy. Poznáme napríklad lineárne písmo bezserifové statické, konstruované, a i.
'''Skriptové písma''' sú písma, ktoré vznikli ako napodobnenina rukopisu. Napríklad písmo Pushkin bolo založené na rukopise konkrétnej osoby. Pre jeho zlú čitateľnosť má dekorat´vny charakter a používa sa v titulkoch alebo pri reklamných oznamoch.
'''Grafické písma''' obsahujú znaky, ktoré sa dajú považovať za obrázky. Tieto experimentálne písma obsahujú paletu najrôznejších štýlov. Často sú navrhované pre konkrétny účel. Písma niekedy majú charakter prezentovanej témy alebo poskytujú obrazové prepojenie s prezentovaným námetom. Grafická zložitosť ovplyvňuje ich čitateľnosť a teda nie sú vhodné na základný text.

== Písmová osnova. ==

Písmovú osnovu vo vytlačenom texte nenájdeme. Je to iba pomyslená sústava vodorovných čiar - doťažníc , ktoré sú dôležité pri návrhu písma. Ich postavenie určuje výškové proporcie písmovej kresby a umiestnenie akcentov.
'''Základná doťažnica''' je línia na ktorej sedia jednotlivé písmená a sú tak zoradené do riadku. Výška malých písmen - mínusky je daná vzdialenosťou '''strednej doťažnice''' od základnej doťažnice. Táto vzdialenosť sa nazýva '''stredná výška písma'''. '''Horné doťahy''' sú zvyslé ťahy mínusiek. Táto vzdialenosť je vymedzená základnou doťažnicou a '''hornou doťažnicou'''. Pri niektorých písmach určuje vzdialenosť základnej doťažnice a hornej doťažnice výšku veľkých písmen - verzálky . Pre definovanie dolného doťahu mínusiek sa používa vzdialenosť medzi základnou doťažnicou a dolnou doťažnicou. Pre umiestnenie verzálkových akcentov sa používa '''akcentová doťažnica'''. Minuskové akcenty potrebujú vlastnú akcentovú doťažnicu, ktorá sa väčšinou kryje s hornou doťažnicou.

== Proklad. ==

Proklad je termín, ktorý kedysi označoval kovové pásiky vkladané medzi riadky textu, aby sa medzi nimi vytvorila správna medzera. Proklad sa udáva v bodoch a v súčasnosti označuje vzdialenosť riadku v textovom bloku. Proklad pridáva do textového bloku priestor a umožňuje znakom „dýchať“, takže sa ľahšie čítajú.

== Prestrkanie. ==

Prestrkanie sa vzťahuje k priestoru medzi písmenami. Upravovaním tejto medzery sa stavajú viac alebo menej rozoznateľnými. Zmenšením prestrkania sa redukujú medzery medzi písmenami, zhutňuje sa text a umožňuje, aby sa do daného priestoru vošlo viac textu. Ak je však medzera veľmi malá, písmená začnú do seba narážať. Nemala by byť medzi znakmi ani príliš veľká medzera, pretože písmená potom pôsobia ako samostatné objekty a nie súčasť slov.

== Kerning. ==

Kerning je úprava medzi dvoma znakmi. Niektoré kombinácie písmen majú medzi sebou príliš veľké medzery alebo príliš malé, takže sú slová ťažšie čitateľné.
Kombinácia znakov, ktoré treba často vyrovnávať sa nazývajú '''kerningové páry'''.

== Generovanie fontov. ==

I keď je dostupných niekoľko tisíc fontov, niekedy je nutné vytvoriť nejaký nový. Fonty sa dajú vytvárať množstvom rôznych spôsobov - od vytvorenia pôvodného diela, cez zreprodukovanie staršieho písma zo staršej publikácie až po načrtnutie a vytvorenie písma v príslušnom programe na tvorbu písma.

== Použité zdroje ==

BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005.

AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678.

DUSONG, Jean-Luc. Typografie: Od olova k počítačům. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 191 s. ISBN 80-718-0296-4.

Font

2011-12-28T10:47:48Z

Szaszka: /* Použité zdroje */

'''Autor''' Andrea Szászová

'''Kľúčové slová '''písmo,

'''Synonymá''' ---

'''Súvisiace pojmy '''

<blockquote>
''Nadradené''- typografia </blockquote>
<blockquote>
''Podradené''- --- </blockquote>

== Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? ==

V bežnej komunikácii sa slová písmo a font používajú ako synonymá. Vo väčšine prípadov to nespôsobuje žiadne problémy, no je medzi tým rozdiel. Písmo je sada znakov, písmen, číslic, symbolov, atď. Font je fyzická reprezentácia písma, ktorá môže byť vo forme počítačového kódu, vytvorená z kovu alebo z dreva. Font je vlastne ako akési vykrajovátko na výrobu vianočného pečiva a písmo je ako samotné pečivo, vykrajovátkom vykrojené.

== Základná klasifikácia písmen. ==

'''Lomené písmo''' vychádza z ornamentálneho spôsobu písania, ktorý sa využíval v stredoveku až do 19. storočia. Kvôli zložitému tvaru znakov sa ťažko číta hlavne pri dlhšom texte a tak má poväčšine iba dekoratívnu funkciu.
'''Antikva''' je základná forma latinkového písma. Je odvodená z rímskeho písma vytesaného do skál. Prvá tlačená antikva vznikla v polovici 15. storočia. Poznáme napríklad dynamickú, prechodovú, statickú antikvu a i.
'''Serify''' sú poväčšine zdobené písma, takže sa používajú ako titulky. Poznáme napríklad lineárne serifové písmo (egyptienky), klinové a vlasové serify, a i.
'''Bezserifové''' (groteskové) '''písmo''' vzniklo v 19. storočí. Je to bezpätkové písmo, ktoré sa používa hlavne na nadpisy a iné kratšie správy. Poznáme napríklad lineárne písmo bezserifové statické, konstruované, a i.
'''Skriptové písma''' sú písma, ktoré vznikli ako napodobnenina rukopisu. Napríklad písmo Pushkin bolo založené na rukopise konkrétnej osoby. Pre jeho zlú čitateľnosť má dekorat´vny charakter a používa sa v titulkoch alebo pri reklamných oznamoch.
'''Grafické písma''' obsahujú znaky, ktoré sa dajú považovať za obrázky. Tieto experimentálne písma obsahujú paletu najrôznejších štýlov. Často sú navrhované pre konkrétny účel. Písma niekedy majú charakter prezentovanej témy alebo poskytujú obrazové prepojenie s prezentovaným námetom. Grafická zložitosť ovplyvňuje ich čitateľnosť a teda nie sú vhodné na základný text.

== Písmová osnova. ==

Písmovú osnovu vo vytlačenom texte nenájdeme. Je to iba pomyslená sústava vodorovných čiar - doťažníc , ktoré sú dôležité pri návrhu písma. Ich postavenie určuje výškové proporcie písmovej kresby a umiestnenie akcentov.
'''Základná doťažnica''' je línia na ktorej sedia jednotlivé písmená a sú tak zoradené do riadku. Výška malých písmen - mínusky je daná vzdialenosťou '''strednej doťažnice''' od základnej doťažnice. Táto vzdialenosť sa nazýva '''stredná výška písma'''. '''Horné doťahy''' sú zvyslé ťahy mínusiek. Táto vzdialenosť je vymedzená základnou doťažnicou a '''hornou doťažnicou'''. Pri niektorých písmach určuje vzdialenosť základnej doťažnice a hornej doťažnice výšku veľkých písmen - verzálky . Pre definovanie dolného doťahu mínusiek sa používa vzdialenosť medzi základnou doťažnicou a dolnou doťažnicou. Pre umiestnenie verzálkových akcentov sa používa '''akcentová doťažnica'''. Minuskové akcenty potrebujú vlastnú akcentovú doťažnicu, ktorá sa väčšinou kryje s hornou doťažnicou.

== Proklad. ==

Proklad je termín, ktorý kedysi označoval kovové pásiky vkladané medzi riadky textu, aby sa medzi nimi vytvorila správna medzera. Proklad sa udáva v bodoch a v súčasnosti označuje vzdialenosť riadku v textovom bloku. Proklad pridáva do textového bloku priestor a umožňuje znakom „dýchať“, takže sa ľahšie čítajú.

== Prestrkanie. ==

Prestrkanie sa vzťahuje k priestoru medzi písmenami. Upravovaním tejto medzery sa stavajú viac alebo menej rozoznateľnými. Zmenšením prestrkania sa redukujú medzery medzi písmenami, zhutňuje sa text a umožňuje, aby sa do daného priestoru vošlo viac textu. Ak je však medzera veľmi malá, písmená začnú do seba narážať. Nemala by byť medzi znakmi ani príliš veľká medzera, pretože písmená potom pôsobia ako samostatné objekty a nie súčasť slov.

== Kerning. ==

Kerning je úprava medzi dvoma znakmi. Niektoré kombinácie písmen majú medzi sebou príliš veľké medzery alebo príliš malé, takže sú slová ťažšie čitateľné.
Kombinácia znakov, ktoré treba často vyrovnávať sa nazývajú '''kerningové páry'''.

== Generovanie fontov. ==

I keď je dostupných niekoľko tisíc fontov, niekedy je nutné vytvoriť nejaký nový. Fonty sa dajú vytvárať množstvom rôznych spôsobov - od vytvorenia pôvodného diela, cez zreprodukovanie staršieho písma zo staršej publikácie až po načrtnutie a vytvorenie písma v príslušnom programe na tvorbu písma.

== Použité zdroje ==

BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005.

AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678.

DUSONG, Jean-Luc. Typografie: Od olova k počítačům. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 191 s. ISBN 80-718-0296-4.

Font

2011-12-28T10:46:53Z

Szaszka:

'''Autor''' Andrea Szászová

'''Kľúčové slová '''písmo,

'''Synonymá''' ---

'''Súvisiace pojmy '''

<blockquote>
''Nadradené''- typografia </blockquote>
<blockquote>
''Podradené''- --- </blockquote>

== Rozdiely medzi fontom a písmom. Čo je to font? ==

V bežnej komunikácii sa slová písmo a font používajú ako synonymá. Vo väčšine prípadov to nespôsobuje žiadne problémy, no je medzi tým rozdiel. Písmo je sada znakov, písmen, číslic, symbolov, atď. Font je fyzická reprezentácia písma, ktorá môže byť vo forme počítačového kódu, vytvorená z kovu alebo z dreva. Font je vlastne ako akési vykrajovátko na výrobu vianočného pečiva a písmo je ako samotné pečivo, vykrajovátkom vykrojené.

== Základná klasifikácia písmen. ==

'''Lomené písmo''' vychádza z ornamentálneho spôsobu písania, ktorý sa využíval v stredoveku až do 19. storočia. Kvôli zložitému tvaru znakov sa ťažko číta hlavne pri dlhšom texte a tak má poväčšine iba dekoratívnu funkciu.
'''Antikva''' je základná forma latinkového písma. Je odvodená z rímskeho písma vytesaného do skál. Prvá tlačená antikva vznikla v polovici 15. storočia. Poznáme napríklad dynamickú, prechodovú, statickú antikvu a i.
'''Serify''' sú poväčšine zdobené písma, takže sa používajú ako titulky. Poznáme napríklad lineárne serifové písmo (egyptienky), klinové a vlasové serify, a i.
'''Bezserifové''' (groteskové) '''písmo''' vzniklo v 19. storočí. Je to bezpätkové písmo, ktoré sa používa hlavne na nadpisy a iné kratšie správy. Poznáme napríklad lineárne písmo bezserifové statické, konstruované, a i.
'''Skriptové písma''' sú písma, ktoré vznikli ako napodobnenina rukopisu. Napríklad písmo Pushkin bolo založené na rukopise konkrétnej osoby. Pre jeho zlú čitateľnosť má dekorat´vny charakter a používa sa v titulkoch alebo pri reklamných oznamoch.
'''Grafické písma''' obsahujú znaky, ktoré sa dajú považovať za obrázky. Tieto experimentálne písma obsahujú paletu najrôznejších štýlov. Často sú navrhované pre konkrétny účel. Písma niekedy majú charakter prezentovanej témy alebo poskytujú obrazové prepojenie s prezentovaným námetom. Grafická zložitosť ovplyvňuje ich čitateľnosť a teda nie sú vhodné na základný text.

== Písmová osnova. ==

Písmovú osnovu vo vytlačenom texte nenájdeme. Je to iba pomyslená sústava vodorovných čiar - doťažníc , ktoré sú dôležité pri návrhu písma. Ich postavenie určuje výškové proporcie písmovej kresby a umiestnenie akcentov.
'''Základná doťažnica''' je línia na ktorej sedia jednotlivé písmená a sú tak zoradené do riadku. Výška malých písmen - mínusky je daná vzdialenosťou '''strednej doťažnice''' od základnej doťažnice. Táto vzdialenosť sa nazýva '''stredná výška písma'''. '''Horné doťahy''' sú zvyslé ťahy mínusiek. Táto vzdialenosť je vymedzená základnou doťažnicou a '''hornou doťažnicou'''. Pri niektorých písmach určuje vzdialenosť základnej doťažnice a hornej doťažnice výšku veľkých písmen - verzálky . Pre definovanie dolného doťahu mínusiek sa používa vzdialenosť medzi základnou doťažnicou a dolnou doťažnicou. Pre umiestnenie verzálkových akcentov sa používa '''akcentová doťažnica'''. Minuskové akcenty potrebujú vlastnú akcentovú doťažnicu, ktorá sa väčšinou kryje s hornou doťažnicou.

== Proklad. ==

Proklad je termín, ktorý kedysi označoval kovové pásiky vkladané medzi riadky textu, aby sa medzi nimi vytvorila správna medzera. Proklad sa udáva v bodoch a v súčasnosti označuje vzdialenosť riadku v textovom bloku. Proklad pridáva do textového bloku priestor a umožňuje znakom „dýchať“, takže sa ľahšie čítajú.

== Prestrkanie. ==

Prestrkanie sa vzťahuje k priestoru medzi písmenami. Upravovaním tejto medzery sa stavajú viac alebo menej rozoznateľnými. Zmenšením prestrkania sa redukujú medzery medzi písmenami, zhutňuje sa text a umožňuje, aby sa do daného priestoru vošlo viac textu. Ak je však medzera veľmi malá, písmená začnú do seba narážať. Nemala by byť medzi znakmi ani príliš veľká medzera, pretože písmená potom pôsobia ako samostatné objekty a nie súčasť slov.

== Kerning. ==

Kerning je úprava medzi dvoma znakmi. Niektoré kombinácie písmen majú medzi sebou príliš veľké medzery alebo príliš malé, takže sú slová ťažšie čitateľné.
Kombinácia znakov, ktoré treba často vyrovnávať sa nazývajú '''kerningové páry'''.

== Generovanie fontov. ==

I keď je dostupných niekoľko tisíc fontov, niekedy je nutné vytvoriť nejaký nový. Fonty sa dajú vytvárať množstvom rôznych spôsobov - od vytvorenia pôvodného diela, cez zreprodukovanie staršieho písma zo staršej publikácie až po načrtnutie a vytvorenie písma v príslušnom programe na tvorbu písma.

== Použité zdroje ==

BERAN, Vladimír. Aktualizovaný typografický manuál. 4. vyd. Praha: Kafka design, 2005.
AMBROSE, Gavin a Paul HARRIS. Grafický design: Typografie. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 175 s. ISBN 978-802-5129-678.
DUSONG, Jean-Luc. Typografie: Od olova k počítačům. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 191 s. ISBN 80-718-0296-4.

Font

2011-12-28T10:32:57Z

Szaszka: Založena nová stránka: '''Autor''' Andrea Szászová '''Kľúčové slová '''písmo, '''Synonymá''' --- '''Súvisiace pojmy ''' <blockquote> ''Nadradené''- typografia </blockquote> ...

KSS - úkol 2011

2011-11-05T12:19:00Z

Szaszka: /* Témata */

Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.

Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.

Příklad:

* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)

==Témata==
* King Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)
* Christie, Agatha - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 4. 11. 2011, 21:38 (CET)
* Chomsky, Noam - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]]
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)
* Terry Pratchett [[Uživatel:Szaszka|Szaszka]] 5. 11. 2011, 13:19 (CET)

==Autoři==
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.

* adamec jiří
* anděra miloš
* andrýsek dalibor
* antalovská daniela
* aubrecht karel
* bartes františek
* benedikt martin
* binterová zdeňka
* birgus vladimír
* čapka františek [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 4. 11. 2011, 14:51 (CET)
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)
* čech lubomír
* česák jiří
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)
* coufalová jana
* dachovský karel
* dudák vladislav
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)
* durek zdeněk
* dušek milan [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)
* dusík bohumil
* dvořák otomar
* dvořák petr
* fialová eva
* frýbort pavel
* gryc jan
* hák jaroslav
* harabiš tomáš
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)
* hron pavel
* jančík františek
* janšta josef
* janžura petr
* juránek arnošt
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)
* keller jan
* klenovský jaroslav
* kohák erazim
* kohoutek rudolf
* komenda stanislav
* král robert
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)

* kubík vladimír
* kubů naděžda
* kuras benjamin - [[Uživatel:Daniela|Králová]] 4. 11. 2011, 11:12 (CET)
* kvasničková danuše
* kyjovský františek
* lánská dagmar
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)
* lockerová jiřina
* martin pavel
* mayer miroslav
* mezník ivan
* mikešová jana
* minařík květoslav
* moníková libuše
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)
* náplava zdeněk
* navrátil pavel
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)
* netopil ivo
* novák ivo
* nováková iva
* nový antonín
* obůrková eva
* ouředník patrik --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 5. 11. 2011, 07:33 (CET)
* pawlowská halina - [[Uživatel:Mikka|Mikka]] 4. 11. 2011, 11:03 (CET)
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)
* petr ivo
* pliska karel
* pospíšilová zuzana
* praško ján - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)
* raček jiří
* šálek petr
* seifertová lucie
* sejkot roman
* simajchl ladislav
* sís petr - [[Uživatel:382413|382413]] 4. 11. 2011, 11:15 (CET)
* stano tono
* stiburek luboš
* stínil luděk
* svěrák zdeněk - [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)
* ulrych ivan
* valenta milan
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 5. 11. 2011, 11:06 (CET)
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)
* vokoun jaroslav ignatius
* wagnerová magdalena
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET)
* winklerová dana

==Ostatní==

KSS - úkol 2011

2011-11-05T12:18:19Z

Szaszka: /* Autoři */

Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.

Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.

Příklad:

* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)

==Témata==
* King Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)
* Christie, Agatha - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 4. 11. 2011, 21:38 (CET)
* Chomsky, Noam - [[Uživatel:Michal23|Michal Denár]]
* McLuhan, Marshall Herbert - [[Uživatel:Soňa Príborská|Soňa Príborská]] 5. 11. 2011, 00:34 (CET)
* Antiutopie - [[Uživatel:Xmorave2|Josef Moravec]] 5. 11. 2011, 08:14 (CET)
* Irving, John - [[Uživatel:JanaO|JanaO]] 5. 11. 2011, 09:40 (CET)
* Tolkien, John Ronald Reuel - [[Uživatel:382934|Blanka Justová]] [[Uživatel:382934|382934]] 5. 11. 2011, 11:56 (CET)

==Autoři==
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.

* adamec jiří
* anděra miloš
* andrýsek dalibor
* antalovská daniela
* aubrecht karel
* bartes františek
* benedikt martin
* binterová zdeňka
* birgus vladimír
* čapka františek [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 4. 11. 2011, 14:51 (CET)
* čech františek ringo [[Uživatel:383084|Mašek]] 5. 11. 2011, 0:28 (CET)
* čech lubomír
* česák jiří
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)
* coufalová jana
* dachovský karel
* dudák vladislav
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)
* durek zdeněk
* dušek milan [[Uživatel:Jitka Šiborová|Jitka Šiborová]] 5. 11. 2011, 00:15 (CET)
* dusík bohumil
* dvořák otomar
* dvořák petr
* fialová eva
* frýbort pavel
* gryc jan
* hák jaroslav
* harabiš tomáš
* hodrová daniela - [[Uživatel:Rhonnie|Rhonnie]] 5. 11. 2011, 12:13 (CET)
* hron pavel
* jančík františek
* janšta josef
* janžura petr
* juránek arnošt
* kárová věra - [[Uživatel:Iveta Jansová|Iveta Jansová]] 5. 11. 2011, 12:00 (CET)
* keller jan
* klenovský jaroslav
* kohák erazim
* kohoutek rudolf
* komenda stanislav
* král robert
* kratochvíl miloš - [[Uživatel:Julie Haladová|Julie Haladová]] 5. 11. 2011, 06:40 (CET)
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)

* kubík vladimír
* kubů naděžda
* kuras benjamin - [[Uživatel:Daniela|Králová]] 4. 11. 2011, 11:12 (CET)
* kvasničková danuše
* kyjovský františek
* lánská dagmar
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)
* lockerová jiřina
* martin pavel
* mayer miroslav
* mezník ivan
* mikešová jana
* minařík květoslav
* moníková libuše
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)
* náplava zdeněk
* navrátil pavel
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)
* netopil ivo
* novák ivo
* nováková iva
* nový antonín
* obůrková eva
* ouředník patrik --[[Uživatel:JanaLanova|JanaLanova]] 5. 11. 2011, 07:33 (CET)
* pawlowská halina - [[Uživatel:Mikka|Mikka]] 4. 11. 2011, 11:03 (CET)
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)
* petr ivo
* pliska karel
* pospíšilová zuzana
* praško ján - [[Uživatel:382631|Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)
* raček jiří
* šálek petr
* seifertová lucie
* sejkot roman
* simajchl ladislav
* sís petr - [[Uživatel:382413|382413]] 4. 11. 2011, 11:15 (CET)
* stano tono
* stiburek luboš
* stínil luděk
* svěrák zdeněk - [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)
* ulrych ivan
* valenta milan
* virius miroslav - [[Uživatel:EvaD|Eva Durnová]] 5. 11. 2011, 11:06 (CET)
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)
* vokoun jaroslav ignatius
* wagnerová magdalena
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET)
* winklerová dana

==Ostatní==

KSS - úkol 2011

2011-11-04T10:14:16Z

Szaszka: /* Autoři */

KSS - úkol 2011

2011-11-04T10:13:47Z

Szaszka: /* Autoři */